BAKALÁŘSKÁ PRÁCE. Podpora v nezaměstnanosti a podpora při rekvalifikaci

Transkript

1 PRÁVNICKÁ FAKULTA MASARYKOVY UNIVERZITY KATEDRA PRACOVNÍHO PRÁVA A SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ BAKALÁŘSKÁ PRÁCE Podpora v nezaměstnanosti a podpora při rekvalifikaci 2013 Kateřina Melčová

2 Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma: Podpora v nezaměstnanosti a podpora při rekvalifikaci zpracovala sama. Veškeré prameny a zdroje informací, které jsem použila k sepsání této práce, byly citovány v poznámkách pod čarou a jsou uvedeny v seznamu použitých pramenů a literatury. V Brně, dne Kateřina Melčová

3 Děkuji vedoucí bakalářské práce paní prof. JUDr. Zdeňce Gregorové, CSc. za pomoc při zpracování této práce a také za její ochotu a vstřícný přístup.

4 Obsah: Obsah... 4 Úvod Vymezení základních pojmů a subjektů na úseku zaměstnanosti Základní pojmy na úseku zaměstnanosti Státní politika zaměstnanosti Aktivní politika zaměstnanosti Pasivní politika zaměstnanosti Právo na zaměstnání Vybrané subjekty na úseku zaměstnanosti Ministerstvo práce a sociálních věcí Úřad práce Zájemce o zaměstnání Uchazeč o zaměstnání Podmínky, které brání zařazení do evidence uchazečů o zaměstnání Zařazení do evidence uchazečů o zaměstnání Evidence uchazečů o zaměstnání Ukončení vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání Vyřazení z evidence uchazečů o zaměstnání Zvýšená péče při zprostředkování zaměstnání Podpora v nezaměstnanosti a podpora při rekvalifikaci Podpora v nezaměstnanosti Nárok na podporu v nezaměstnanosti Vznik nároku na podporu v nezaměstnanosti Výše, sazby a doba podpory v nezaměstnanosti Zánik nároku na podporu v nezaměstnanosti Vrácení podpory v nezaměstnanosti uchazečem o zaměstnání Podpora při rekvalifikaci Vznik nároku na podporu při rekvalifikaci..26 4

5 Výše a sazba podpory při rekvalifikaci...26 Závěr...27 Resumé...29 Použité zdroje

6 Úvod Tématem této bakalářské práce je Podpora v nezaměstnanosti a podpora při rekvalifikaci. Toto téma mě zajímá, jelikož se domnívám, že problematika nezaměstnanosti je velmi zajímavá a pestrá. Ráda bych v této práci přiblížila právní úpravu této problematiky. V první části této bakalářské práce definuji základní pojmy a subjekty, které jsou pro pochopení problematiky podpory v nezaměstnanosti a podpory při rekvalifikaci důležité. Jedná se definici pojmů státní politika zaměstnanosti, aktivní a pasivní politika zaměstnanosti a právo na zaměstnání. Ze subjektů činných na trhu práce definuji Ministerstvo práce a sociálních věcí, Úřad práce a jeho krajské pobočky a rozdíl mezi zájemcem a uchazečem o zaměstnání. Ve druhé části se zaměřím na definici pojmů podpory v nezaměstnanosti a podpory při rekvalifikaci a rozeberu podmínky a výše jejich poskytnutí. Zaměřím se na způsob ukončení pracovního poměru a s ním spojené nároky na podporu v nezaměstnanosti a podporu při rekvalifikaci, zánik nároku a důvody pro vrácení podpory v nezaměstnanosti. V závěru práce se zaměřím zhodnocení současné funkce právní úpravy. 6

7 1. Vymezení základních pojmů a subjektů na úseku zaměstnanosti V této části práce se pokusím vystihnout charakteristiku jednotlivých základních pojmů a subjektů, které jsou nezbytné k pochopení tématu podpory v nezaměstnanosti a podpory při rekvalifikaci Základní pojmy na úseku zaměstnanosti Státní politika zaměstnanosti Politika zaměstnanosti vymezuje hlavní cíle státu v oblasti sociální politiky. Okruh této činnosti se stále vyvíjí. Přizpůsobuje se nejen základním potřebám v oblasti zaměstnanosti obyvatel v daném období, ale i opatřením a požadavkům vnitrostátního trhu práce a Evropské Unie. Státní politika zaměstnanosti usiluje o zabezpečování práva občanů na zaměstnání. Jejím cílem je dosažení rovnováhy mezi nabídkou a poptávkou po pracovních silách a jejich produktivní využití. Státní politiku zaměstnanosti tvoří vyjma státu další aktéři na trhu práce. Jsou to zejména zaměstnavatelé, zaměstnanci zastoupení odborovými organizacemi, případně uchazeči o zaměstnání. Garantovaná je spolupráce s profesními organizacemi, sdruženími osob se zdravotním postižením a územními samosprávními celky. Ústředním orgánem v oblasti zaměstnanosti je Ministerstvo práce a sociálních věcí. Pod jeho správu spadají úřady práce, které se dělí do menších administrativních celků, působících po celé České republice. Státní politiku zaměstnanosti můžeme rozdělit na aktivní politiku zaměstnanosti a pasivní politiku zaměstnanosti Aktivní politika zaměstnanosti Aktivní politika zaměstnanosti je hlavní nástroj pro boj s nezaměstnaností. Je to souhrn opatření směřujících k zajištění maximálně možné úrovně zaměstnanosti 1. 1 Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů 7

8 V koncepci právního řádu České republiky se aktivní politika zaměstnanosti zaměřuje především na vytváření nových pracovních příležitostí ze strany státu pro jednotlivce, podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením a poradenstvím pro uchazeče o zaměstnání. Mezi nástroje, jimiž je realizována aktivní politika zaměstnanosti, patří například rekvalifikace, příspěvky při přechodu na nový podnikatelský program, investiční pobídky, překlenovací příspěvky, veřejně prospěšné práce, příspěvky na zapracování a podpora společensky účelných pracovních míst. Financování aktivní politiky zaměstnanosti je částečně zajištěné díky platbě příspěvku na státní politiku zaměstnanosti. Tuto platbu ze zákona 2 povinně odvádí zaměstnavatelé a osoby samostatně výdělečně činné. Dále lze k financování aktivní politiky zaměstnanosti využít prostředků z některých evropských strukturálních fondů, konkrétně z operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost Pasivní politika zaměstnanosti Pasivní politika zaměstnanosti oproti aktivní politice zaměstnanosti zahrnuje především zprostředkování zaměstnání uchazečům o zaměstnání a také hmotné zabezpečení uchazečů o zaměstnání. Stávající zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti s tímto právně-teoretickým termínem nepracuje, přesto ho v rámci pozitivního práva můžeme nalézt ve vyhláškách ministerstva financí, např. vyhláška č. 267/2001 Sb., kterou se stanoví rozsah a struktura podkladů pro vypracování střednědobého výhledu státního rozpočtu a termíny pro jejich předání. 2 zákon č. 589/1992 Sb. o pojistném na sociálním zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů 3 Evropský sociální fond v ČR: OP Lidské zdroje a zaměstnanost [online]dostupné na: 8

9 Právo na zaměstnání Právem na zaměstnání se dle 10 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti rozumí právo fyzických osob, které chtějí a můžou pracovat. Tyto osoby mají právo: Být účastníkem pracovněprávního vztahu: Toto právo vzniká za podmínek stanovených vybranými zákony, a sice: - musí mít pracovněprávní způsobilost 4, - musí být schopna vykonávat soustavné zaměstnání, - nesmí být soudem zbavena způsobilosti k právním úkonům 5, nebo mít tuto způsobilost omezenou tak, aby bránila vzniku pracovněprávního vztahu. Fyzická osoba musí zároveň kvalifikovaně prokázat, že má o práci zájem, a to formou písemné žádosti osobně sepsané na úřadu práce. Zažádat o zprostředkování zaměstnání: Fyzická osoba může požádat o zprostředkování zaměstnání prostřednictvím úřadu práce nebo agentur práce. Na rozdíl od agentur práce zajišťuje úřad práce vedle bezplatného zprostředkování zaměstnání nároky v oblasti sociálního zabezpečení a úhradu zdravotního pojištění. Na poskytnutí dalších služeb: Dalšími službami se rozumí vše, co může fyzická osoba dle zákona o zaměstnanosti požadovat. Jedná se například o vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání, informace o volných pracovních místech, poskytování podpory v nezaměstnanosti, poskytování pracovní rehabilitace, rekvalifikace a poradenství. 4 6 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů 5 10 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů 9

10 1.2. Vybrané subjekty na úseku zaměstnanosti Ministerstvo práce a sociálních věcí Ministerstvo práce a sociálních věcí je hlavním řídícím a kontrolním orgánem na úseku zaměstnanosti. Jeho kompetence jsou obsaženy v 6 ZoZ, které se v rámci novel a v souvislosti s vývojem spolupráce a financování ve vztahu k EU, neustále rozšiřují a upravují. Důležitá je jeho řídící úloha ve vztahu k úřadům práce, dále např. zabezpečuje a aktualizuje v součinnosti se správními úřady a územními samosprávnými celky Národní soustavu povolání, zajišťuje vedení centrální evidence zájemců o zaměstnání, uchazečů o zaměstnání, osob se zdravotním postižením, cizinců, volných pracovních míst, volných pracovních míst obsaditelných držiteli zelené karty 6, volných pracovních míst obsaditelných držiteli modré karty 7 a agentur práce. Dále zajišťuje posuzování rizik související s výkonem nelegální práce a určuje riziková odvětví ekonomických činností, kde se nelegální práce soustřeďuje a vykonává kontrolní činnost v rozsahu stanoveném zákonem, včetně ukládání pokut Úřad práce Úřad práce vykonává činnost správních úřadů zabezpečujících státní správu na úseku zaměstnanosti. V roce 2011 došlo ke změně právní úpravy o Úřadu práce, a to zákon č. 73/2011 Sb., o Úřadu práce České republiky a o změně souvisejících zákonů. Správu jednotlivých území ČR zajišťují krajské pobočky Úřadu práce a jejich obvody. Místní příslušnost se řídí podle místa výkonu zaměstnání, což je důležité zejména v případech, kdy má zaměstnavatel vedle svého sídla i další provozovny písm. g zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky ve znění pozdějších předpisů 7 42 písm. i zákona č. 326/1998 Sb. o pobytu cizinců na území České republiky ve znění pozdějších předpisů 10

11 Správu jednotlivých území ČR zajišťují krajské pobočky Úřadu práce a jejich obvody. Místní příslušnost se řídí podle místa výkonu zaměstnání, což je důležité zejména v případech, kdy má zaměstnavatel vedle svého sídla i další provozovny. Na tomto úseku působí: Úřad práce - generální ředitelství: Soustavně sleduje a vyhodnocuje celkovou situaci na trhu práce pro potřeby ministerstva, spolupracuje s ministerstvem na rozvíjení mezinárodních vztahů a mezinárodní spolupráci v oblasti zaměstnanosti a lidských zdrojů na úseku trhu práce, včetně spolupráce s Evropskou unií 8, zřizuje školící a rekvalifikační střediska pro osoby se zdravotním postižením, přijímá opatření na podporu rovného zacházení mezi muži a ženami bez ohledu na etnický původ nebo národnost, a další. Krajská pobočka Úřadu práce: Např. soustavně sleduje a vyhodnocuje situaci a trhu práce ve svém obvodu a přijímá opatření na ovlivnění nabídky a poptávky práce, zajišťuje zprostředkování zaměstnání uchazečům o zaměstnání, zajišťuje zaměstnavatelům zaměstnávajícím více jak 50% zaměstnanců, kteří jsou osobami se zdravotním postižením, stanovený příspěvek, vyplácí podporu v nezaměstnanosti a podporu při rekvalifikaci, na žádost poskytuje údaje orgánu pomoci v hmotné nouzi 9, a další činnosti vyplývající ze zákona o zaměstnanosti. 8 8 písm. a zákona č. 435/2004 Sb. o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů 9 zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů 11

12 Zájemce o zaměstnání Zájemce o zaměstnání je často zaměňován s termínem uchazeč o zaměstnání. Zájemcem o zaměstnání se může stát fyzická osoba, která je stále zaměstnána v pracovněprávním vztahu nebo je samostatně výdělečně činná a sama z různých důvodů hledá nové zaměstnání. Tento zájemce je na základě písemné žádosti zařazen do evidence zájemců o zaměstnání, 23 přímo specifikuje údaje, které jsou pro zařazení do evidence nutné. S následným vyřazením z evidence nevznikají fyzické osobě žádné sankce v oblasti např. sociálního nebo důchodového pojištění. Podmínkou je součinnost zájemce o zaměstnání s úřadem práce, např. reagovat na výzvy úřadu práce souvisejícími s nabízenými místy Uchazeč o zaměstnání Z důvodu širokého spektra forem výdělečné činnosti je důležité stanovit, kdo se může stát uchazečem o zaměstnání. Uchazečem o zaměstnání je fyzická osoba, která osobně požádá o zprostředkování vhodného zaměstnání krajskou pobočku úřadu práce, v jehož správním obvodu má bydliště, a při splnění zákonem stanovených podmínek je úřadem práce zařazena do evidence uchazečů o zaměstnání Podmínky, které brání zařazení do evidence uchazečů o zaměstnání Fyzická osoba nemůže být zařazena do evidence uchazečů o zaměstnání v době pracovní neschopnosti, v době péče o dítě nebo jinou osobu, pokud je uvedena jako osoba vykonávající pěstounskou péči, ani z jiných důvodů, které mu jednoduše nedovolí v dané době pracovat. Dále v době uzavřeného pracovního nebo obdobného vztahu, při samostatně výdělečné činnosti 11, při výdělečné činnosti v cizině nebo soustavné přípravě na povolání. Za tyto vztahy se dle současné legislativy považují: zákona č. 435/2004Sb. o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů 11 9 zákona č. 155/1995 Sb. o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů 12

13 pracovní poměr na základě pracovní smlouvy nebo služební poměr na základě jmenování, či volby, práce společníka nebo jednatele společnosti s ručením omezeným, práce komanditisty v komanditní společnosti, práce ředitele v obecně prospěšné společnosti, členství v představenstvu akciové společnosti, dozorčí rady obchodní společnosti nebo v družstvu. Za soustavnou přípravu na povolání se dle 5 písm. d) ZoZ považuje denní studium na středních nebo vyšších odborných školách zařazených v síti škol MŠMT ČR, vysokých školách a dalších formách studia stanovených zákonem Zařazení do evidence uchazečů o zaměstnání Fyzická osoba je zařazena do evidence uchazečů o zaměstnání dnem, kdy podá písemnou žádost o zprostředkování zaměstnání na krajské pobočce Úřadu práce, do jehož obvodu spadá fyzická osoba trvalým bydlištěm. Pro zařazení do této evidence není potřeba rozhodnutí ve správním řízení, což je efektivní zejména v návaznosti na rozsáhlý objem podávaných žádostí. Tento postup zajišťuje celkové zjednodušení administrativní zátěže a ekonomické úspory. Ve správní řízení je rozhodnuto v případě nezařazení fyzické osoby do evidence uchazečů o zaměstnání, a to z důvodu zajištění možnosti prodat proti tomuto rozhodnutí opravný prostředek. Při zařazování fyzické osoby do evidence uchazečů o zaměstnání je zásadní počet pracovních dnů od skončení zaměstnání nebo jiných činností uvedených v zákoně 13. Pro fyzické osoby, které podají žádost o zařazení do evidence do 3 pracovních dnů, je zákonem 14 stanovená výhoda zařazení do evidence následující den po ukončení pracovního poměru. 12 zákon č. 561/2004 Sb., předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů odst. 1 a 41 odst. 3, zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve zn. pozdějších. předpisů odst. 1, zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů 13

14 Je to jistá odměna za urychlené hledání nového zaměstnání. Dalším přínosem tohoto předřazení v evidenci je i souvislé navázání pojistných dob pro účely zdravotního a důchodového pojištění. Písemná žádost o zprostředkování zaměstnání musí obsahovat: Identifikační údaje uchazeče o zaměstnání, souhlas s jejich zpracováním, údaje o kvalifikaci a získaných pracovních zkušenostech, druh zaměstnání, o které má uchazeč zájem, zdravotní omezení, které uchazeče omezují v souvislosti se zprostředkováním zaměstnání. Všechny tyto údaje jsou pro zprostředkování vhodného zaměstnání bezpodmínečně nutné. Identifikační údaje slouží především pro zjištění správnosti místní příslušnosti krajské pobočky Úřadu práce ve vztahu k bydlišti uchazeče o zaměstnání. Zároveň je fyzická osoba povinna sdělit údaje o svých zdravotních omezeních a informovat, zda je osobou se zdravotním postižením 15. Pokud uchazeč uplatňuje pracovní omezení, je povinen doložit je lékařským posudkem Evidence uchazečů o zaměstnání Evidence uchazečů o zaměstnání obsahuje údaje uvedené v žádosti o zprostředkování zaměstnání a dále údaje o průběhu zprostředkování zaměstnání, součinnosti uchazeče o zaměstnání s krajskou pobočkou Úřadu práce a poskytování služeb v rámci aktivní politiky zaměstnanosti a pracovní rehabilitace. Údaje z evidence uchazečů o zaměstnání jsou určeny pro účely zprostředkování zaměstnání, pro statistické účely a pro účely stanovené zvláštními právními předpisy 16. Skutečnosti, které jsou rozhodné pro vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání, musí uchazeč doložit při podání žádosti o zprostředkování zaměstnání. Krajní formou osvědčování je čestné prohlášení zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů odst. 1 zákona č. 435/2004 Sb. o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů 14

15 uchazeče o ukončení pracovního poměru, popřípadě i o dalších skutečnostech, které fyzická osoba nemůže při první návštěvě krajské pobočky Úřadu práce doložit a jsou rozhodné pro její zařazení do evidence uchazečů o zaměstnání. Údaje obsažené v této evidenci nelze ze zákona 17 sdělovat pro jiné účely, než pro které byly získány. Pokud ZoZ nestanoví jinak, řídí se zpracování osobních údajů zvláštním právním předpisem 18. Uchazeč o zaměstnání je omezen maximální možnou lhůtou osmi kalendářních dnů, ve které je povinen oznámit příslušné pobočce krajského Úřadu práce změny skutečností rozhodných pro vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání. Nedodržení této lhůty má za následek sankci ve formě vyřazení z evidence uchazečů o zaměstnání. Jde o velmi časté porušení povinností, kterému se ZoZ věnuje v 30 a 31. Dalším porušením bývá rovněž neoznámení změny bydliště nebo nenahlášení tzv. nekolidujícího zaměstnání Ukončení vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání Krajská pobočka Úřadu práce ukončí vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání dnem: Kdy nastala skutečnost stanovená zákonem 19 bránící vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání (výjimkou jsou pouze případy, kdy je uchazeč uznán dočasně práce neschopným nebo pobírá peněžitou pomoc v mateřství v době před porodem a 6 týdnů po porodu). Tuto skutečnost musí uchazeč písemně nebo ústně oznámit krajské pobočce Úřadu práce, nástupu do nového zaměstnání, který je povinna fyzická osoba nahlásit do osmi kalendářních dnů, odst. 1 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů 18 zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobní ch údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů 15

16 kdy je doručena písemná žádost uchazeče o ukončení vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání, po nástupu výkonu trestu odnětí svobody nebo ochranného opatření zabezpečovací detence, následujícím po úmrtí uchazeče nebo po prohlášení uchazeče za mrtvého, následujícím po uplynutí 6 měsíců od vzetí fyzické osoby do vazby, pozbytí způsobilosti být zaměstnancem dle 11 zákoníku práce, zařazení do evidence uchazečů, pokud příslušná krajská pobočka Úřadu práce zjistila, že uchazeč vůbec nebyl způsobilý být zaměstnancem dle 11 zákoníku práce, zrušení platnosti modré karty nebo uplynutí doby, po kterou byla platná. V těchto případech není rozhodováno v rámci správního řízení, jelikož jde o situace, které vznikly na základě určité právní skutečnosti, která je jasně dána. Žádné z těchto skutečností s sebou nenese sankci. Sankce může nastat pouze v případě nesplnění oznamovací povinnosti, o které jsem se zmiňovala v minulé podkapitole. Ukončení vedení v této evidenci se tedy převážně děje na základě objektivních skutečností dodatečně zjištěných příslušnou krajskou pobočkou Úřadu práce, na základě údajů sdělených dalším subjektem nebo na základě přání samotné fyzické osoby Vyřazení z evidence uchazečů o zaměstnání Krajská pobočka Úřadu práce rozhodnutím vyřadí uchazeče o zaměstnání z evidence uchazečů o zaměstnání jestliže: Nastala některá ze skutečností bránící vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání s výjimkou, kdy uchazeč o zaměstnání je uznán dočasně práce neschopným, pobírá peněžitou pomoc v mateřství v době před porodem a 6 týdnů po porodu, vykonává trest odnětí svobody, ochranné opatření zabezpečovací detence nebo je ve vazbě. Rozdílem mezi ukončením vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání a vyřazením z evidence uchazečů o zaměstnání je v tomto případě nesplnění oznamovací povinnosti nejpozději do 8 kalendářních dnů. 16

17 Bez závažných důvodů neoznámí při podání žádosti o zprostředkování zaměstnání výkon nekolidujícího zaměstnání. Nejpozději do 8 kalendářních dnů neoznámí osobně nebo písemně důvody, pro které se nedostavil na krajskou pobočku Úřadu práce nebo na kontaktní místo veřejné správy v určeném termínu nebo v této lhůtě neoznámí další skutečnosti, které mají vliv na vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání. Zrušil souhlas se zpracováním osobních údajů. V těchto případech může být uchazeč o zaměstnání opětovně zařazen do evidence uchazečů o zaměstnání po uplynutí doby 3 měsíců od vyřazení z této evidence. Závažnějším porušením povinností, které mají za následek vyřazení z evidence uchazečů o zaměstnání je zjištění výkonu nelegální práce 20, odmítnutí nastoupit do vhodného zaměstnání, odmítnutí nastoupit na dohodnutou rekvalifikaci 21, nepodrobení se vyšetření svého zdravotního stavu a maření součinnosti s krajskou pobočkou Úřadu práce. Tyto skutečnosti mají vyšší závažnost s vyšší sankcí, proto může uchazeč o zaměstnání podat opětovnou žádost až po uplynutí 6 měsíců od vyřazení z evidence. V případě jakékoli výše uvedené skutečnosti provede krajská pobočka Úřadu práce vyřazení z evidence uchazečů o zaměstnání dnem, kdy tato skutečnost nastala. O vyřazení fyzické osoby se rozhoduje ve správním řízení. Tím je zaručena možnost občana podat odvolání, a to k Ministerstvu práce a sociálních věcí prostřednictvím krajské pobočky Úřadu práce, který rozhodnutí vydal v první instanci. 20 Nelegální prací je výkon závislé práce fyzickou osobou mimo pracovněprávní vztah. Nelegální prací se tak vedle práce na černo (tj. bezesmluvně) stává také švarcsystém. Švarcsystém znamená nahrazení klasického pracovněprávního vztahu ve firmě vztahem obchodněprávním mezi dvěma podnikateli. Cizinci ze třetích zemí mohou v České republice práci vykonávat jen na základě povolení o zaměstnání Sborník příspěvků z mezinárodní vědecké konference Pracovní právo 2012 [online]dostupné na odst. 2 písm. b zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, znění pozdějších předpisů 17

18 Vyřazení z evidence, včetně ztráty sociálních dávek a nároků v oblasti pojistných systémů, nastává dnem rozhodnutí. V případě kladně posouzeného odvolání jsou tyto dávky a nároky přiznány a doplaceny zpětně. Celý tento proces je vysoce administrativně náročný, z toho důvodu je stanovena zákonná lhůta 3 let, ve které lze vydat rozhodnutí o zpětném vyřazení z evidence uchazečů o zaměstnání, kdy nastala skutečnost bránící vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání Zvýšená péče při zprostředkování zaměstnání Na trhu práce se vyskytují skupiny fyzických osob, kterým se ze strany služeb zaměstnanosti věnuje zvýšená péče při zprostředkování zaměstnání. Tyto skupiny osob mají na trhu práce problémy pro své specifické znaky. Jsou to například osoby se zdravotním postižením, absolventi škol nebo naopak starší lidé, osoby zatíženi povinnostmi k rodině, osoby dlouhodobě nezaměstnaní apod. Tito uchazeči o zaměstnání mají specifické problémy a je jim potřeba věnovat zvýšenou péči. Pro tyto fyzické osoby vypracovává krajská pobočka Úřadu práce individuální akční plán. Tento plán je vypracován vždy, pokud je uchazeč o zaměstnání v evidenci veden déle jak 5 měsíců. Cílem individuálního akčního plánu je zvýšení aktivity uchazeče o zaměstnání formou individuálního přístupu ze strany krajské pobočky Úřadu práce. Tento nástroj by měl ve společně dohodnutých krocích motivovat uchazeče, aby v nejbližší době našli zaměstnání, popřípadě je připravit na vhodné zaměstnání např. formou rekvalifikace, či umístěním na účelná pracovní místa. Vytvoření individuálního akčního plánu ovšem vyžaduje spolupráci vypracování, aktualizaci a vyhodnocování. V opačném případě případu je uchazeč o zaměstnání z evidence vyřazen s opětovným zařazením po šesti měsících, jak je uvedeno v minulé podkapitole. 18

19 2. Podpora v nezaměstnanosti a podpora při rekvalifikaci 2.1. Podpora v nezaměstnanosti Nezaměstnanost představuje historicky i v současnosti jeden z nejsledovanějších a nejdiskutovanějších jevů tržního hospodářství. Za nezaměstnané se považují osoby v produktivním věku, které splňují dvě podmínky: Nemají placené zaměstnání, jsou dočasně uvolněny z práce a očekávají, že budou znovu zaměstnány, aktivně hledají práci a jsou ochotny do práce nastoupit Nárok na podporu v nezaměstnanosti Pro nárok na podporu v nezaměstnanosti je potřeba splnění několika podmínek. Hlavním kritériem je doba důchodového pojištění podle zvláštního právního předpisu 23 v délce alespoň 12 měsíců zaměstnání nebo jiné výdělečné činnosti. O podporu musí fyzická osoba požádat krajskou pobočku Úřadu práce. O podpoře v nezaměstnanosti je rozhodováno ve správním řízení. Nárok na tuto podporu nemá uchazeč o zaměstnání, který je poživatelem starobního důchodu, jelikož je finančně zabezpečen z jiného systému. ZoZ taxativně stanovuje také fyzické osoby, které nemají nárok na podporu v nezaměstnanosti. Jedná je osoby, kterým zaměstnavatel ukončil pracovněprávní vztah z důvodu porušení povinností vyplývající z právních předpisů vztahujících se k jimi vykonávané práci, a to zvlášť hrubým způsobem BUCHTOVÁ, Božena. Nezaměstnanost: psychologický, ekonomický a sociální problém. Vyd. 1. Praha: Grada, 2002, 236 s. ISBN odst. 1 písm. a) a odst. 2 zákona č. 155/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů odst. 1 písm. b) a 52 písm. g) zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů 19

20 Podobně se postupuje i při ukončení jiného právního vztahu. Dále pokud s fyzickou osobou ukončil zaměstnavatel pracovněprávní vztah z důvodu porušení jiné povinnosti zaměstnance, a to zvlášť hrubým způsobem 25. Nárok na podporu v nezaměstnanosti dále nevzniká fyzickým osobám, kterým vznikl nárok na výsluhový příspěvek. Tento příspěvek náleží některým uchazečům o zaměstnání, kteří byli před příchodem na krajskou pobočku Úřadu práce zaměstnáni podle zvláštních právních předpisů. V "ZoZ" je v tomto případě přímý odkaz na právní úpravu vojáků z povolání a příslušníků Policie České republiky, Vězeňské služby České republiky a Bezpečnostní informační služby. U skupiny těchto uchazečů o zaměstnání se podpora v nezaměstnanosti porovnává s výsluhovým příspěvkem. Pokud je výsluhový příspěvek stejný nebo vyšší, podpora není poskytnuta. Pokud je ale výsluhový příspěvek nižší, poskytne se podpora v nezaměstnanosti ve výši doplatku. O poskytnutí podpory v nezaměstnanosti se rozhoduje ve správním řízení. V rámci tohoto řízení musí žadatel doložit všechny potřebné doklady související se započitatelnou dobou a potvrzením o výši příjmu, které jsou zásadní pro zjištění, zda vznikl nárok a v jaké výši Vznik nároku na podporu v nezaměstnanosti Vznik nároku na podporu v nezaměstnanosti vzniká na základě podání písemné žádosti o podporu v nezaměstnanosti na příslušné krajské pobočce Úřadu práce. Zákon nestanovuje, kdy tak musí fyzická osoba učinit. Může o ní požádat ihned při podání žádosti o zařazení do evidence uchazečů o zaměstnání nebo kdykoli později. Pokud ovšem fyzická osoba zažádá o podporu v nezaměstnanosti do 3 pracovních dnů od ukončení zaměstnání, je mu podpora přiznána ode dne následujícího od ukončení zaměstnání písm. h) zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů. 20

21 Přílohou žádosti o podporu v nezaměstnanosti jsou i povinné podklady, které si musí žadatel obstarat. Jedná se například o evidenční list důchodového pojištění, potvrzení o zaměstnání, či potvrzení o výši průměrného výdělku. Výjimečně lze v rámci správního řízení použít i formu čestného prohlášení Výše, sazby a doba podpory v nezaměstnanosti Smyslem podpory v nezaměstnanosti je poskytnout uchazeči o zaměstnání peněžitou dávku v době, kdy se z důvodu nezaměstnanosti ocitl v tíživé životní situaci. Každá věková kategorie uchazečů řeší jiné problémy s uplatněním na trhu práce. Podpůrčí doba pro činí u uchazeče o zaměstnání: a) Do 50 let věku 5 měsíců, b) nad 50 let do 55 let věku 8 měsíců, c) nad 55 let věku 11 měsíců 26. Zákon o zaměstnanosti zohledňuje při stanovení podpůrčí doby jednak věk, jednak celkově odpracovanou dobu, po kterou uchazeč přispíval do pojistných a daňových systémů. Výše podpory v nezaměstnanosti se stanovuje procentní sazbou z průměrného měsíčního čistého výdělku z posledního zaměstnání. U osob samostatně výdělečně činných se postupuje obdobně. Výchozí kritérium je v tomto případě poslední vyměřovací základ přepočtený na 1 kalendářní měsíc, což se v praxi ukázalo jako nejvýhodnější. Výše podpory prochází v různých obdobích určitými proměnami, dle ekonomické situace a situace na trhu práce. Procentní sazba podpory v nezaměstnanosti činní: první 2 měsíce podpůrčí doby 65%, další 2 měsíce 50% a po zbývající dobu 45% 27, odst. 1 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů 27 zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů 21

22 pokud uchazeč o zaměstnání před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání ukončil bez vážného důvodu poslední zaměstnání sám nebo po dohodě se zaměstnavatelem, je procentní výše po celou dobu podpůrčí doby 45%. To se nevztahuje na případy, kdy byla ukončena samostatná výdělečná činnost nebo na ukončení více zaměstnání ve stejný den, z nichž bylo alespoň jedno ukončeno ze závažných důvodů. Rozdílná výše procentní sazby má uchazeče o zaměstnání motivovat k hledání nového zaměstnání. Výše podpory by měla být přiměřená k předchozím příjmům tak, aby umožnila překlenout období nezaměstnanosti. Jestliže měla fyzická osoba před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání více zaměstnání najednou, zaměstnání a výdělečné činnosti, popřípadě souběh více činností a k jejich skončení došlo v jeden den, vychází se při výpočtu podpory v nezaměstnanosti ze všech příjmů ze zaměstnání a z jiné výdělečné činnosti. Ukončí-li uchazeč při souběhu několika zaměstnání tyto činnosti postupně, počítá se výše podpory z poslední ukončené činnosti. Výše podpory v nezaměstnanosti má ovšem svůj strop stanovený z průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí kalendářního roku. Po celý následující rok je tato výše neměnná. Průměrná mzda v národním hospodářství za 1. až 3. čtvrtletí roku 2012 činí ,- Kč. Maximální výše podpory v nezaměstnanosti činí 0,58násobek průměrné mzdy, tj ,- Kč. V případech, kdy, doba předchozího zaměstnání je splněna započtením náhradní doby zaměstnání a tato doba se posuzuje jako poslední zaměstnání, uchazeč o zaměstnání bez svého zavinění nemůže osvědčit výši průměrného měsíčního čistého výdělku nebo vyměřovacího základu, u uchazeče nelze stanovit průměrný měsíční čistý výdělek nebo vyměřovací základ, činí podpora v nezaměstnanosti po dobu prvních 2 měsíců 0,15 násobek 22

23 (3.662,- Kč), další 2 měsíce ve výši 0,12 násobek (2.929,- Kč), po zbývající podpůrčí dobu ve výši 0,11 násobek (2.685,- Kč) průměrné mzdy v národním hospodářství za 1. až 3. čtvrtletí roku Zánik nároku na podporu v nezaměstnanosti Na podporu v nezaměstnanosti mají nárok pouze fyzické osoby, které jsou zařazeni v evidenci uchazečů o zaměstnání. Nárok na podporu tedy zaniká: a) Uplynutím podpůrčí doby, b) ukončením vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání, c) vyřazením z evidence uchazečů o zaměstnání 29. U všech těchto případů dochází k zániku nároku na podporu v nezaměstnanosti z povahy věci Vrácení podpor uchazečem o zaměstnání Vrácení podpor uchazečem o zaměstnání nastává v případech, kdy sice fyzická osoba neoprávněné poskytování podpor nezavinila, ale přesto dochází k duplicitnímu poskytování prostředků z různých zdrojů. Zdrojem tohoto čerpání může být důchodové pojištění, nemocenské pojištění nebo náhrady mzdy, či platu 30. Povinnost vrátit podporu v nezaměstnanosti má fyzická osoba v případech, bylo-li: Skončení pracovněprávního vztahu uznáno za neplatné a tento vztah trvá nadále, rozhodnuto, že výkon jiných výdělečných činností uvedených v 25 odst. 1 neskončil, 28 Základní práva a povinnosti uchazeče o zaměstnání [online], dostupné na: zákona č. 435/2004 Sb. o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce ve znění pozdějších předpisů 23

24 zjištěno krajskou pobočkou Úřadu práce, že fyzické osobě byl přiznán invalidní důchod pro invaliditu 3. stupně, s výjimkou invalidního důchodu přiznaného fyzické osobě, která je za mimořádných podmínek 31 schopna výdělečné činnosti nebo starobní důchod, krajskou pobočkou Úřadu práce zjištěno, že mu byly poskytovány dávky nemocenského pojištění, které jsou uchazeči o zaměstnání poskytovány z účasti na nemocenském pojištění z titulu výkonu činností podle 25 odst. 3 nebo zaměstnání podle 25 odst Dále má fyzická osoba povinnost vrátit podporu v nezaměstnanosti krajské pobočce Úřadu práce za dobu, kdy se její poskytování překrývá s dobou pobírání starobního nebo invalidního důchodu, dávek nemocenského pojištění nebo s dobou trvání pracovněprávního vztahu, či jiných výdělečných činností za stejných podmínek, stejných jako při vracení celé podpory v nezaměstnanosti. Nárok na vrácení zaniká krajské pobočce Úřadu práce uplynutím doby pěti let ode dne jejich přiznání odst. 4 písm. f) zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů odst. 1 písm. d) zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů 24

25 2.2. Podpora při rekvalifikaci Rekvalifikace je označení pro získání nové kvalifikace nebo rozšíření stávající kvalifikace uchazeče o zaměstnání nebo zájemce o zaměstnání. Při určování obsahu se vychází z dosavadní kvalifikace, zdravotního stavu, schopností a zkušeností fyzické osoby, která má být rekvalifikována formou získání nových teoretických a praktických dovedností v rámci dalšího profesního vzdělávání. Je součástí aktivní politiky zaměstnanosti státu 33. Krajské pobočky Úřadu práce zajišťují rekvalifikaci uchazečům o zaměstnání. Ovšem o tuto službu mohou zažádat i zájemci o zaměstnání, pokud jsou například ohroženi ztrátou zaměstnání. Rekvalifikace jim může vytvořit ideální podmínky pro okamžitý nástup do nového zaměstnání. Náklady za uchazeče o zaměstnání a zájemce o zaměstnání hradí krajská pobočka Úřadu práce na základě dohody s rekvalifikačním zařízením. Příslušná pobočka může rovněž uchazeči o zaměstnání poskytnout příspěvek na úhradu nákladů spojených s rekvalifikací 34. Dohoda o rekvalifikaci musí být uzavřena písemně a musí v ní být uvedeny: Identifikační údaje účastníků dohody, pracovní činnost, na kterou je rekvalifikace zabezpečována, způsob a doba rekvalifikace, místo jejího konání, podmínky poskytování příspěvku na úhradu prokázaných nutných nákladů spojených s rekvalifikací, způsob ověření získaných znalostí a dovedností, závazek uchazeče o zaměstnání nebo zájemce o zaměstnání uhradit náklady rekvalifikace, pokud bez vážných důvodů nedokončí rekvalifikaci nebo odmítne nastoupit do vhodného zaměstnání odpovídajícího nově získané kvalifikaci a druhy nákladů, které bude povinen uhradit, 33 Pojem rekvalifikace [online]dostupné na: odst. 1 vyhlášky č. 519/2004 Sb., o rekvalifikaci uchazečů o zaměstnání a zájemců o zaměstnání a o rekvalifikaci zaměstnanců 25

26 závazek uchazeče o zaměstnání nebo zájemce o zaměstnání uhradit poměrnou část ceny rekvalifikace, pokud v průběhu rekvalifikace přestane být uchazečem o zaměstnání nebo zájemcem o zaměstnání, ujednání o vypovědění dohody Nárok na podporu při rekvalifikaci Pro nárok na podporu při rekvalifikaci je zapotřebí splnit několik podmínek. Musí se jednat o fyzickou osobu, která je evidovaná na krajské pobočce Úřadu práce jako uchazeč o zaměstnání a zároveň musí tuto rekvalifikaci příslušná pobočka zabezpečovat. Podpora je zajišťována po celou dobu rekvalifikace. ZoZ stanovuje skutečnosti, které brání poskytování podpory při rekvalifikaci. Jedná se o období pobírání starobního důchodu, období vazby a souběhu podpory při rekvalifikaci s dávkami nemocenského pojištění. U poslední skutečnosti je důležitá okolnost, že přednost před podporou při rekvalifikaci má poskytování dávek nemocenského pojištění. Poskytování podpory při rekvalifikaci se zastavuje rozhodnutím ve správním řízení Výše a sazba podpory při rekvalifikaci Výše podpory při rekvalifikaci se stanovuje, stejně jako u podpory v nezaměstnanosti, z průměrného měsíčního čistého výdělku z posledního zaměstnání. U osob samostatně výdělečně činných je postup rovněž totožný, a to zjištěním posledního vyměřovacího základu přepočteného na jeden kalendářní měsíc. Procentní sazba podpory při rekvalifikaci je 60% a je o 10% vyšší než maximální výše podpory v nezaměstnanosti. Vyšší procentní sazba při stanovení výše podpory při rekvalifikaci je stanovena z důvodu motivace uchazeče o zaměstnání, aby udělal důležitý krok ke změně zaměstnání, pokud v oboru, ve kterém získal kvalifikaci, není na trhu práce pracovní uplatnění. Zásadní faktorem je dodržení podmínek stanovených v Dohodě o rekvalifikaci, která je v tomto případě stěžejní. 26

27 Závěr: V bakalářské práci jsem se zabývala problematikou podpory v nezaměstnanosti a podpory při rekvalifikaci. Trh práce a s ním spojená nezaměstnanost je řešena hospodářskou politikou státu a jejími nástroji. V rámci pasivní politiky zaměstnanosti je podpora v nezaměstnanosti nejčastěji využívaným nástrojem, kterým je zajištěna pomoc při ztrátě zaměstnání. Jsem si vědoma, že podpora v nezaměstnanosti je velice obsáhlé téma. Je to nástroj, který musí být v souladu s dalšími opatřeními sociální politiky a bez jeho správné funkce by došlo k rozpadu celé této politiky. Proto jsem se v první části této práce zaměřila na základní pojmy a subjekty, které jsou pro pochopení problematiky podpory v nezaměstnanosti a podpory při rekvalifikaci zásadní. Jedná se o pojmy státní politika zaměstnanosti, aktivní a pasivní politika zaměstnanosti a právo na zaměstnání. Ze subjektů činných na trhu práce jsem definovala Ministerstvo práce a sociálních věcí, Úřad práce a jeho krajské pobočky a rozdíl mezi zájemcem a uchazečem o zaměstnání. V druhé části této práce jsem se zaměřila na rozbor pojmů podpora v nezaměstnanosti a podpora při rekvalifikaci a podmínky pro jejich poskytnutí. Dále jsem definovala způsoby ukončení pracovního poměru a s ním spojené nároky na podporu v nezaměstnanosti a možnost využití podpory při rekvalifikaci. Nezaměstnanost je všeobecný problém většiny lidské populace. Od podpory v nezaměstnanosti se často očekávají různé funkce, ovšem ne vždy do sebe zapadají. Na jedné straně je pracovní pobídkovost. Z tohoto pohledu by měla být podpora v nezaměstnanosti co nejnižší, lidé by jí nezneužívali a přijali i méně výhodné zaměstnání. Tím však neplní její hlavní účel, což je pomoc v té nejtěžší životní době, ve které očekáváte jistou náhradu platu ve výši, která se jí alespoň minimálně blíží. Státní politika zaměstnanosti je, dle mého názoru, nastavena správným směrem. Funkce neustálého růstu pobídkovosti a aplikování aktivní politiky zaměstnanosti je způsob, jak chránit obyvatelstvo před chudobou a sociálním vyloučením. Jsou to prostředky, které zvyšují potenciál člověka. Rekvalifikací získává uchazeč nebo zájemce o zaměstnání nové zkušenosti. Podpora podnikatelských činností zase zvyšuje počet 27

28 potencionálních zaměstnavatelů a tím i vyšší zaměstnanost, která je v dnešní době tak důležitá jak pro zajištění základních potřeb člověka, tak pro rozvoj země. 28

29 Resumé: The employment policy is the important part of the Czech Republic state policy. Great attention has been paid to this issue. Loss of employment is an unpleasant life event which affects the citizens involuntarily. Therefore the active and the passive employment policy are very important. The active policy is the basic tool which supports the creation of new jobs and the return to the work process. The passive employment policy provides unemployment compensation to get over the unemployment period. Unemployment compensation changes in response to the economic situation and to the labour market. This topic is very extensive and this bachelor theses aims to clarify some questions of this issue. 29

30 Použité zdroje: BUCHTOVÁ, Božena. Nezaměstnanost: psychologický, ekonomický a sociální problém. Vyd. 1. Praha: Grada, 2002, 236 s. ISBN Právní předpisy: zákon č. 435/2004 Sb. o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů zákon č. 589/1992 Sb. o pojistném na sociálním zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky ve znění pozdějších předpisů zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů zákon č. 155/1995 Sb. o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů zákon č. 561/2004 Sb., předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů vyhláška č. 519/2004 Sb., o rekvalifikaci uchazečů o zaměstnání a zájemců o zaměstnání a o rekvalifikaci zaměstnanců Elektronické prameny: Evropský sociální fond v ČR: OP Lidské zdroje a zaměstnanost [online]dostupné na: Sborník příspěvků z mezinárodní vědecké konference Pracovní právo 2012 [online]dostupné na Základní práva a povinnosti uchazeče o zaměstnání [online], dostupné na: Pojem rekvalifikace [online]dostupné na: 30