Vila RÛÏová vydala tajemství svého názvu

Transkript

1 27. záfií 2007 ãíslo 9 roãník XI Cena 5 Kã Milí ãtenáfii, jistû jsme v ichni v posledních dnech laãnû vítali kaïd vydafien sluneãn den, kter ch bylo v de tivém záfií pomálu, abychom se s unikajícím létem nelouãili tak náhle. Slibované babí léto mûlo jen krátké a je tû pfier vané trvání a musí se chtû nechtû odporouãet podzimu. Ten je v ak ve zdej ím lázeàském údolí se smí en mi lesy na protilehl ch stráních obou Kamenn ch rovnûï vïdy vítan m hostem. Jako rozvern malífi totiï rozehraje pomocí své palety v echny moïné tóny tepl ch barev, Ïe pro jejich obdiv aï zapomínáme hledat v teple pfiíbytkû nûco pro zahfiátí. Co takhle je tû trochu letní LL s pfiipomínkou Divadelních Luhaãovic, ale i folklorního festivalu dûtí, jenï se letos poprvé, byè na jeden den, musel uch lit pod stfiechu Elektry? Va e redakce Slova moudr ch Popularita je trest, kter vypadá jako ocenûní. Ingmar Bergman ZatrÏeno Emília Vá áryová: Urãitû se sem musím vrátit str. 3 Poznej svûtové dûdictví UNESCO, putovní v stava fotografií, trvá v hale Vincentky je tû do 21. fiíjna Úterní odpoledne (pfiíp. veãery) zaãínají v mûsíci fiíjnu ve Spoleãenském domû zajímavé pfiedná ky na rûzná témata V Uherském Hradi ti, jeï 14. fiíjna oslaví 750. v roãí svého zaloïení, po národním zahájení DnÛ evropského dûdictví ( ) probûhne je tû Mezinárodní festival hudebních nástrojû lidov ch muzik ( ), zahájení v stavy Uherské Hradi tû královské mûsto ( ), vrchol oslav s kfitem knihy o historii i souãasnosti mûsta a 50. roãník Slováckého bûhu ( ) Na Sv. Host nû se koná RÛÏencová pouè (ne ), 1. den du iãkové pouti (so ) m e sv. v 17 hod., následuje svûteln prûvod, 2. den du iãkové pouti (ne ) m e sv. v a 8. svatohubertská pouè (so ) V ichni, kdo se od dubna leto ního roku, kdy vyrostlo le ení kolem vily RÛÏová, pro li po LázeÀském námûstí, vûdûli, Ïe byla zahájena celková rekonstrukce dal ího ubytovacího zafiízení. Také vût ina z nich tu ila, Ïe se z oblíbené vilky na louce poblíï Spoleãenského domu vyloupne ubytování, jeï si sv m standardem s ostatními zrekonstruovan mi hotely resp. penziony akciové spoleãnosti jistû nezadá. Jakmile v ak bylo poãátkem záfií le ení sundáno a na louce zasvítila edá a bílá barva fasády s hnûd mi a okrov mi nátûry a novou stfiechou ze típané bfiidlice, zaãaly dohady, zda bude vila RÛÏová je tû rûïová. Pfievládal totiï názor, Ïe rûïová (resp. ãervená eternitová stfiecha) a okrová fasáda s ãerven mi nátûry balkonû, postranních vûïiãek a zábradlí souvisí s názvem vilky. Také se v literatufie objevovalo tvrzení, Ïe název RÛÏová je odvozen od kefiû rûïí, které vïdy zdobily svah pfied vilkou. Pravda je governorátu exkluzivní rozhovor LL. Pane guvernére, jak v znam bude mít dohoda, kterou podepí ete s na ím hejtmanem? Jsem pfiesvûdãen, Ïe bude mít velk v znam, ponûvadï zakotví na e vzájemné vztahy v oblasti obchodní, ekonomické i cestovního ruchu a hlavnû otevfie investiãní moïnosti pro ãeské investory v Alexandrii a obrácenû. Zítra dostaneme seznam potenciálních zdej ích investorû, ktefií by mohli pûsobit v Alexandrii. Za na i stranu mohu fiíct, Ïe Alexandrie má více neï 400 podnikatelû, ktefií jsou nejvût ími podnikateli Egyptské arabské republiky, a to ve v ech odvûtvích. TakÏe dohoda bude mít urãitû dobr dopad pro rozvoj vzájemn ch vztahû Zlínského kraje Josef Vinkláfi jezdil do Luhaãovic rád str. 5 Vila RÛÏová vydala tajemství svého názvu Foto Marta Kozánková v ak jiná, dne ní barevnost (podepfiena 2 odborn mi prûzkumy barevnosti) se vrátila do podoby, kterou mûla (dnes jiï zapsaná nemovitá kulturní památka âr) v dobû svého vzniku. Postavil ji v letech 1883 aï 1884 stavitel a správce lázní Václav Pirchan a ve stejné dobû opravil také nedaleko stojící vilku Lipová (donedávna sídlo místního Muzea Luhaãovického Zálesí). Obû vily nesou stopy tzv. alpského (ãi v carského) stylu, jemuï byly i dal í budovy z 19. stol. (které zde jiï nestojí) na LázeÀském námûstí poplatny. Krátkou dobu po svém vzniku nesla vilka název Letník u RÛÏe, a tou rûïí je vlastnû alpská rûïe, která se objevuje ve vyfiezávan ch ozdobách balkonu v 1. patfie a pod stfií kami nároïních ark fiû. Ale brzy byla pfiejmenována na vilu RÛ- Ïovou, které aï souãasná rekonstrukce vrátila pravou pûvodní barevnost. MK EgypÈané obdivovali piãkové zafiízení Guvernér Alexandrijské oblasti Adel Ali Labeeb Metwaly Salam byl se zástupci podnikatelské asociace a obchodní komory v Alexandrii a egyptské ambasády v Praze pfii dvoudenní náv tûvû Zlínského kraje ubytován v hotelu DÛm Bedfiicha Smetany. Po pfiíjezdu do Luhaãovic provedl generální fieditel Lázní Ing. Josef KrÛÏela, CSc., egyptskou delegaci LH JurkoviãÛv dûm a prohlídku LH Palace provázel vedoucí lékafi spoleãnosti MUDr. Jifií Hnátek. Následovalo pfiijetí na radnici starostou mûsta PhDr. Franti kem Hubáãkem a prezentace Zlínského kraje a Lázní Luhaãovice, a. s.. Po veãefii v hotelu Alexandria, kterou pofiádal hejtman Zlínského kraje Libor Luká, poskytl guvernér v pfiedveãer podepsání dohody o spolupráci Zlínského kraje a Alexandrijského a Alexandrijské oblasti, bude se realizovat prostfiednictvím Hospodáfiské komory ve Zlínû a Obchodní komory v Alexandrii. Ta je povaïována za matku v ech hospodáfisk ch komor v Egyptû, má více neï 100 tisíc ãlenû. Vedle investiãní ãinnosti se bude rozvíjet i cestovní ruch. Je známo, Ïe hodnû ãesk ch turistû jezdí do Egypta, budeme se snaïit jejich poãet je tû zv it. A také bychom chtûli, aby egypt tí turisté jezdili zase k vám, protoïe jsme se mohli pfiesvûdãit, Ïe Zlínsk kraj je velice krásná ãást âeské republiky. Zítra v echny tyto moïnosti pfii spoleãn ch jednáních je tû probereme. (Pokraãování na str. 2) listy@lazneluhacovice.cz

2 strana 2 LÁZE SKÉ LISTY 27. záfií 2007 Josef Sm kal: Luhaãovice mají dobré jméno Mnoha kulturních a spoleãensk ch akcí v Lázních Luhaãovice se pravidelnû úãastní poslanec Poslanecké snûmovny Parlamentu âr Josef Sm kal (âssd). Pfiijal kromû pfiedsedy Senátu PâR a hejtmana Zlínského kraje také zá titu nad XV. roãníkem Mezinárodního festivalu dûtsk ch folklorních souborû Písní a tancem 2007 a osobnû se zúãastnil sobotního programu v Luhaãovicích. Pane poslanãe, proã jste pfiijal zá- titu nad tímto festivalem? Jednak je to pro mû ãest a jednak moje srdce patfií folkloru dûtí, dlouhou dobu jsem totiï dûlal s dûtmi a navíc jsem poslancem za Zlínsk kraj, takïe dûvodû hned nûkolik. A jak máte dojem z prvního dne? Srdeãko bylo na dlani, i kdyï si myslím, Ïe atmosféra b vá je tû lep í venku, poãasí v ak neovlivníme. Bylo vidût, Ïe diváci jsou spokojeni. Ukazuje se, Ïe máme co nabídnout i v mezinárodním srovnání. Jsem rád, Ïe na e dûti udrïují tradice a fandím jim. ekl bych to jednodu e: hudba, zpûv, tanec a mládí patfií k sobû a já jsem hrd na to, Ïe na e dûti vyrûstají v dobrém prostfiedí, kdy maminky, babiãky, dûdeãkové tomu fandí, rozhodnû máme na ãem stavût. Pfiijímáte pozvání z Luhaãovic na akce, které se vût inou t kají mládeïe, kultury. To máte pravdu, ale já jsem to nechtûl bych, aby to patnû vyznûlo slíbil voliãûm. Zlínsk kraj moc potfiebuje rozvoj svého regionu. Jsem také prezidentem festivalu Setkání muzikantû v Bíl ch Karpatech ve Vala - sk ch Kloboukách a spoleãnû s Emilem ZÛbkem tvofiíme duo, které to uskuteãàuje jiï 5 let. Z Klobouk pfiijíïdûjí v nedûli do Luhaãovic soubory, které na zdej ím pódiu od 10 do 12 hod. koncertují. Jinak jsem milovník kultury a rozvoj volného ãasu je mûj koníãek a myslím si, Ïe Luhaãovice to potfiebují. Ostatnû v tûchto dnech tady byli komisafii pro posouzení zápisu do UNESCO a já patfiím k tûm, ktefií spoleãnû s generálním fieditelem Lázní jednáme na ministerstvech o rûzn ch projektech, abychom podpofiili Láznû Luhaãovice. Jak sledujete úsilí Luhaãovic o zapsání do Seznamu památek UNESCO? Sleduji, vidûla jste pfied chvílí, Ïe jsem jednal s hejtmanem Liborem Luká em a je i urãit t m, se kter m se scházím a posuzujeme situaci. Patfií k tomu i formální a neformální jednání tfieba ve Snûmovnû, coï je jedna z cest, kterou bychom regionu mûli pomoct. Tady nikdy nebudou velké fabriky, takïe lázeàství a rozvoj cestovního ruchu zaslouïí podporu jak ve sluïbách, tak byznysu je tfieba nabídnout zdej í prostfiedí, protoïe Luhaãovice mají své krásno, a to jim nikdo nevezme. Ve kterém parlamentním v boru nyní pracujete? Byl jsem ãlenem V boru pro kolství, vûdu, mládeï, tûlov chovu a kulturu EgypÈané obdivovali... (Pokraãování ze str. 1) Pfiijel jste s delegací z koutu svûta, kter je snem a cílem mnoha ãesk ch turistû.vy sám jste poprvé v âr? Jak se vám líbí Luhaãovice, které jste dnes krátce vidûl? Chtûl bych vyzvednout, Ïe mezi âr a Egyptem existuje jiï dlouhou dobu velmi dobr vztah jak pfiátelsk, tak obchodní. Jinak jsem u vás poprvé, mûl jsem sice urãitou pfiedstavu, ale skuteãnost pfiedãila mé oãekávání. Ná primáfi, kter vás provázel LH Palace, byl pfiekvapen pozorností, s jakou jste si prohlíïeli toto lázeàské zafiízení. U zahraniãní náv tûvy se s takov m zájmem je tû nesetkal. Je to tím, Ïe ãlenové mé delegace velmi dobfie vûdí, Ïe âeská republika je piãkou v oboru lázeàství, proto chtûli poznat v echno tak dûkladnû. Já sám ho povaïuji za vynikající a opakuji, Ïe jsem to neãekal. Je to skuteãnû piãka. Myslím, Ïe se to t ká nejenom léãebn ch procedur, ale i tûch psychick ch, které se k tomu pfiipojují. Veãefieli jste v hotelu Alexandria. Pov iml jste si tûch 2 obrazû naho- fie, kde je zobrazen vá legendární pfiístav? (Smích). Nev iml jsem si, hned se musím podívat. Byl jste vyhlá en Osobností roku 2001 biografick m centrem v Cambridgi, dále nominován na Cenu míru za rok 2003 ve Velké Británii a do americké Sínû slávy ve stejném roce. Za co jste ta ocenûní dostal? NeÏ jsem se stal guvernérem Alexandrie, byl jsem guvernérem Qena. Byla to pomûrnû zaostalá zemû, ale podafiilo se mi z ní udûlat moderní a dobr okres. Ocenûní jsem dostal v r pfiedev ím za v stavbu mûsta, ale i za etrn pfiístup k Ïivotnímu prostfiedí. Qena byla prvním a jedin m mûstem, které získalo ocenûní jako nejlep í mûsto v celé Arábii, pokud jde o jeho vedení. A je tû mû v r ocenil princ Spojen ch arabsk ch emirátû za ekologii. Dostal jsem také ocenûní od italského prezidenta v r za zlep ení vztahû mezi Egyptem a Itálií. Dûkuji vám, pane guvernére, za rozhovor. Marta KOZÁNKOVÁ 4 roky a nyní jsem v Rozpoãtovém v boru a zároveà místopfiedsedou Poslaneckého klubu âssd. SnaÏím se shánût ekonomickou pomoc pro zdej í region, mám napfi. co do ãinûní s 5milionovou dotací, která la na hfii tû pfii Základní kole v Luhaãovicích. Domnívám se, Ïe kdyï tu bude dobrá mládeï, bude zde budoucnost, lidé se sem budou vracet a Luhaãovice budou Ïít. Teì jsem také fie il s luhaãovick m starostou, jak sehnat prostfiedky na dobudování záchytného parkovi tû, kde se sesul svah. MoÏná pomocí rozpoãtového opatfiení, popfi. Ïádostí na pfií tí rok, je-li podána, abychom mohli stavbu dokonãit. StûÏuje vám hodnû práci, Ïe jste se octli v opozici? KaÏd usiluje o prosazení svého programu, coï pokládám za správné. Mrzí mû, nebudu zapírat, Ïe 2 kolegové z na eho klubu, konkrétnû Milo Melãák, kter shodou okolností pochází ze Zlínského kraje, a spoleãnû se mnou jezdil pfii volební kampani, byli jsme i v Luhaãovicích s Milo em Zemanem, sliboval program, a teì nám to ztíïil. Pokud jste v opozici, mûïete navrhovat, pfiedkládat, coï ãiním ve v ech orgánech, v nichï jsem, ale je to sloïitûj í, nemáte exekutivu, nemáte moïnost ovlivàovat vûci pfiímo z vládního rozpoãtu, vládním fie ením, coï je pak na koalici, aby pomohla. Chtûl jste na závûr nûco doplnit? Rád bych popfiál LuhaãovjanÛm, aby mûli vïdycky tolik náv tûv, protoïe Luhaãovice v sezonû rostou, coï je podle mû pfiínos jak pro místní obãany, tak podnikatele. Na druhé stranû bych si pfiál, aby Luhaãovice byly skuteãnû docenûny. Mám na mysli zápis v UNESCO, protoïe jezdím hodnû po svûtû a zaznamenávám, Ïe Luhaãovice mají dobré jméno, a pokud sem dostaneme dal í zahraniãní hosty, tak tím Luhaãovice nabírají na váze. MK Léãivé pfiísady do koupelí Léãebné koupele mûïeme rozdûlit na dvû skupiny: první (hodnotnûj í) tvofií koupele z pfiírodního léãivého zdroje (minerální, termální, ra elinové apod.), které mohou b t podávány pouze v místech jejich v skytu. Druhou jsou tzv. koupele pfiísadové, jeï jsou pfiipravovány obohacením pitné vody léãiv m prostfiedkem napfi. jodobromovou pfiísadou, sírou v solfatanové koupeli, solemi z Mrtvého mofie, huminov mi látkami nebo ra elinov m extraktem humátová ãi ra elinová koupel, koupelov mi oleji, koupelov m i obyãejn m mlékem, mofisk mi fiasami, rûzn mi bylinami, ãaji, extrakty apod. V souãasné dobû je na trhu velké mnoïství tûchto pfiísad, proto uvedeme alespoà rámcov pfiehled jejich léãebného vyuïití. Mimo úãinkû, jeï jsou spoleãné témûfi v em koupelím, jako je relaxace, pocit uvolnûní, uklidnûní, dezodoraãní a antiseptické vlastnosti, sk tají pfiísady následující léãivé moïnosti: podpora krevního obûhu, zv ení TK, odstranûní svalov ch bolestí a nedokrevnosti konãetin silnû stimulující a harmonizující pfiísada rozmar nu, jalovce zmírnûní bolestí nosného aparátu a kloubû, uvolnûní svalového napûtí ra elinová, humátová koupel uvolnûní d chacích cest a zlep ení d chání ve keré koupele s pfiísadami jehliãnanû (napfi. jedle bûlokorá i sibifiská, zakrslá borovice, kleã, smrkové jehliãí apod.) léãba koïních chorob, oparû, ekzémû, lupenky a regeneraãní vliv na pokoïku solfatanová, humátová a jodobromová koupel hojivé a protizánûtlivé úãinky hefimánek, levandule, rûïové dfievo, eukalyptus nervové posílení, tlumení bolesti hlavy a migrény, sníïení psychického napûtí, odstranûní stresu meduàka, mandarinka, ãerven pomeranã odstranûní pocitu tûïk ch nohou, prevence vzniku kfieãov ch Ïil, podpora Ïilního i lymfatického obûhu koupel s pfiísadou ka tanu nebo tropického stromu Litsea Cubeba osvûïení a odstranûní únavy zejména po fyzické námaze koupele s pfiísadami citrusov ch plodû zlep ení látkové v mûny a podpora odtuãàovacích programû koupel z mofisk ch fias regenerace a omlazení pokoïky mléãná koupel dodání Ïivotní síly a energie pro tûlo i du i koupel ze zeleného ãaje a Ïen enu Láznû Luhaãovice, a. s., nabízejí sv m klientûm koupele s v e uveden mi pfiísadami, které se aplikují buì v dvouplá Èov ch nerezov ch vanách, nebo se pro lep í vstfiebávání úãinn ch látek pokoïkou pfiidávají do lázní vífiiv ch. Hana KOLA ÍKOVÁ

3 27. záfií 2007 LÁZE SKÉ LISTY strana 3 Emília Vá áryová: Urãitû se sem musím vrátit S v znamnou slovenskou hereãkou Emílií Vá áryovou, jeï byla kmotrou leto ních Divadelních Luhaãovic, jsem pfied jejich ukonãením na terase Jurkoviãova domu, v nûmï byla i s manïelem po cel divadelní t den ubytovaná, natoãila rozhovor. Nyní otiskujeme jeho první ãást a s dal ím pokraãováním seznámíme ãtenáfie v nûkterém z pfií tích ãísel LL. Jak se vám líbila role kmotry luhaãovického divadelního festivalu? Bylo to pfiíjemné zakonãení m ch divadelních prázdnin a jsem ráda, Ïe jsem se tu setkala s nûkter mi sv mi kolegy a vidûla jsem zajímavá pfiedstavení. Pfiiznám se, Ïe v sezonû, protoïe hodnû hraji, a nemám veãery volné, se do divadla moc nedostanu. Je pfiíjemné b t v roli toho, co se netrápí na jevi ti a nemusí hrát, tak jsem si to tu uïívala. Luhaãovice jsou krásné a jsem Èastná, Ïe jsem se sem mohla dostat do Jurkoviãova domu. KdyÏ jsme jej pfied 5 lety otevírali, byla to velká slavnost a já jsem tehdy nevûfiila vlastním oãím, protoïe jsem Luhaãovice tolik neznala a zdálo se mi to neuvûfiitelné, Ïe se tak nádhernû opravil dûm architekta Jurkoviãe. A teì v nûm bydlím, takïe jsem si to v echno mohla vyzkou et. Cel t den jste nav tûvovala v echna pfiedstavení, dokonce i odpolední pro dûti. Také dûtské pfiedstavení se mi moc líbilo, protoïe se málokdy dostanu mezi dûtského diváka, tak se pfiiznám, Ïe jsem to s chutí pozorovala. Bylo milé, Ïe bylo divadlo celé vyprodané. A dûti, jak se bály a strachovaly a zapojovaly se do dûje. Ocenila jsem i velkou energii a opravdu tûlesnou zdatnost mlad ch hercû z Divadla Polárka, ktefií pfiijeli s Mauglím do Luhaãovic. Zaujalo vás kromû Mauglího je - tû nûco z t denní pfiehlídky? KaÏdé pfiedstavení pro mû bylo sv m zpûsobem zajímavé, ponûvadï soubory, které sem pfiijely, neznám. Obzvlá È jsem se tû ila na pfiedstavení s mlad mi herci, protoïe Miloslava Königa, kter zde hrál, jsem vidûla nedávno. Shodou okolností mám takové moravské léto, protoïe jsem byla ãestnou pfiedsedkyní festivalu vysok ch kol Zlomvaz byli jsme 5 dní na Poustevnách, kde jsem si absolventa M. Königa jiï v imla a byla jsem ráda, Ïe jsem teì vidûla i Magdalénu Borovou, která má uï velmi rozbûhnutou kariéru. Byla jsem zvûdavá na pfiedstavení, které dûlala reïisérka Lucie Bûlohradská, jíï si velmi váïím, vidûla jsem nûkolik jejích skvûl ch inscenací. TakÏe mû potû ilo, kdyï jsem vidûla tyto 2 ãerstvé absolventy, jak jsou dobfie a skvûle pfiipraveni. Nechci ale festival hodnotit. Pfiiznám se v ak, Ïe pro mû bylo úplnû unikátní setkání s Jifiím Such m, protoïe jsem ho jiï dlouho nevidûla Ïivû na jevi ti a myslím si, Ïe jeho veãer byl krásn, pln charismatu. Pan Such sr el Foto Marta Kozánková energií, pfiíjemnû mû pfiekvapilo, kolik je v nûm síly, jak je to úïasn profesionál. Musím fiíct, Ïe jsem byla po tom pfiedstavení dojatá. UÏ jste vzpomnûla JurkoviãÛv dûm, v nûmï jste s manïelem ubytovaná. VyuÏila jste i lázeàsk ch procedur? Ráda jsem je vyuïila, jen jsem posléze zalitovala, Ïe jsem hned na zaãátku nezaãala chodit na inhalace, ale aï poslední 3-4 dny a zjistila jsem, Ïe bych to velmi i profesnû potfiebovala. Já jsem sem do Luhaãovic jezdila jiï jako dítû. Moje maminka byla uãitelka a mûla problémy se sliznicemi v krku, které uãitelûm vysychají, coï mám tro ku po ní, ale nezab vám se tím a nijak si to neléãím. Ale teì jsem zjistila, Ïe bych se sem moïná mûla vrátit na del í dobu a dát si trochu do pofiádku své d chací cesty. Jsem úplnû nad ená a úïasnû kvituji, jak je zde v echno dokonale udûlané, je tû jsem takové inhalaãní stfiedisko nevidûla. V e je perfektní, je vidût, Ïe jsou tu nejmodernûj í pfiístroje, v echno se vyuïívá. Jsem alergiãka a tady jsem se dostala do inhalaãních místností, kde se inhaluje kalcium, coï je pro nás alergiky velice dûleïité. Teì jsem si to jen vyzkou ela, ale urãitû se sem musím vrátit. Jste v rodi ti reïiséra J. A. Pitínského, se kter m jste spolupracovala. Vidûli jste se? Je tû ne, Zdenûk mû nechal pozdravovat, pr tu byl na jeden den, ale slíbil, Ïe se zastaví, zatím mu to v ak nevy lo, tfieba se dnes ukáïe. Své pûsobení dûlíte mezi Prahu, Brno a Bratislavu. Není nároãné to pfiesouvání? Není, baví mû to, právû ta zmûna mû baví. A zmûna je Ïivot. TakÏe pokud mû to baví, tak ani necítím tûïkost cestování a ustaviãného pob vání ve vlacích nebo autobusech. Nûkdy jsem sice unavená, ale rozhodla jsem se, Ïe to je tû vydrïím, protoïe mû to baví. Co vám to pfiiná í? Víte, v divadlech nûkdy hrozí ponorková nemoc a stojaté vody. A já si sama ty stojaté vody rozráïím hostováním v jin ch divadlech. Dûje se to se souhlasem mého divadla, v nûmï jsem stále zamûstnaná Slovenské národní divadlo s tím musí vïdy ti e souhlasit, Pfiední slovenská hereãka Emília Vá áryová si na nedostatek pfiíleïitostí nemûïe stûïovat abych si mohla to hostování dovolit. A hostování v Divadle Kolowrat, scénû Národního divadla Praha, (ND) je v rámci na í v mûny je tû stále udr- Ïujeme úzké kontakty s praïsk m ND, takïe se to uskuteãnilo, Ïe mû na e divadlo pûjãilo do ND. Velice si toho cením a jsem Èastná, Ïe je vûbec moïné, abych hostovala v jin ch divadlech. Zatím se mi je tû nestalo, Ïe by nûkdo fiekl, ne. Spí mi to nabídli a já jsem se rozhodovala a nakonec jsem to pfiijala. Tûmito ãesko-slovensk mi projekty, protoïe ãe tí a morav tí herci hrají zase v Bratislavû, i shakespearovské inscenace na PraÏském hradû jsou zámûrnû obsazovány souãasnû ãesk mi i slovensk mi herci, aby se pfiedstavení mohla hrát ve 3 mûstech, pomáháte udrïování sloven tiny a trochu nahrazujete nûkdej í bratislavské pondûlky, na které v ichni nostalgicky vzpomínají. Ano, ale uï je to víc nostalgie neï skuteãnost i ty pondûlky. Domnívám se, Ïe to byl fenomén té doby. Dnes jsme i kdyby se k tomu âeská nebo Slovenská televize vrátila k takov m absolutním inscenacím uï urãitû dál, myslím si. Je dobfie, Ïe se na to nostalgicky vzpomíná, nûkteré by moïná obstály i v dne ních kritériích. Nûkteré z nich jsem teì vidûla, Slovenská televize je postupnû reprízovala celé léto. TakÏe jsem se na nû dívala a byla jsem udivená tou profesionalitou, teì nehovofiím samozfiejmû o sobû. Ale kdyï jsem vidûla, jak to bylo skvûle v tvarnû udûlané, jak bylo v echno na vysoké úrovni, tak nebyla asi náhoda, Ïe ty pondûlky tak zabodovaly. Hlavnû to v ak byla témata, protoïe to byly dramatizace celé svûtové literatury, ãímï jsme dostali moïnost hrát postavy, se kter mi jsme se nikdy ani na jevi ti nepotkali, protoïe to byly speciální dramatizace toho nejlep ího, co ve svûtové literatufie existovalo. Pfieneslo se to do filmové podoby, nebyly to divadelní hry, bylo to vlastnû studium svûtové literatury a v tom to bylo vzácné. V Luhaãovicích probûhlo v dubnu setkání prezidentsk ch párû a vá pan prezident si pochvaloval, Ïe nemusí mít pfii setkáních visegrádské ãtyfiky ani v na í republice tlumoãníka jako jiní státníci. VÏdyÈ na e jazyky jsou tak blízké, Ïe by byla koda to nevyuïít. Nepotfiebujeme nikoho, aby nám pomáhal pfii tom, abychom se dorozumûli, coï je fantastické. Vá manïel vás jako kost mní v tvarník obléká v divadle a ve filmu. Radí i doma? To spí já se ho zeptám. Ale on se do m ch vûcí nemíchá. KdyÏ si v ak nûco koupím, tak jsem velice zvûdavá, co na to fiekne a ãekám na jeho první pohled. KdyÏ vidím, Ïe tím není nad en, tak to ãasto i odloïím a nenosím to. (smích). ProtoÏe vím, Ïe má dobr vkus. Co pfiipravujete v nadcházející sezonû? Jdu do plné sezony mám mnoho nabídek. Teì budu toãit pro jednu z praïsk ch televizí velmi komorní pfiíbûh s Jifiím Barto kou a Vilmou Cibulkovou jmenuje se Láska v moll. Hraji tam Ïenu, která musí pfiijmout svûj údûl, pfiestoïe si myslí, Ïe její Ïivot se zmûní, tak se dostane do zvlá tního trojúhelníku. Vûnuji se tomu i zde, musím pfielouskat ãe tinu, aby to nebylo moc poznat. Uãím se vyslovovat jméno Zdenûk. Ale pro jistotu hraji doktorku kardioloïku, která je Slovenka a Ïila na Slovensku, nyní bydlí v Praze, takïe jsme to tro ku pojistili. (smích). Ale to jsem nevymyslela já, vy li mi vstfiíc, aby se z toho nestalo kli é, Ïe budu hovofiit nûjakou ãeskoslovenskou fieãí. Stále to v ak funguje. V Praze potkávám tolik SlovákÛ, a nakonec i tady, takïe se proplétáme pofiád. To rozdûlení se úplnû nepodafiilo. Chválabohu. (smích). Marta KOZÁNKOVÁ

4 strana 4 LÁZE SKÉ LISTY 27. záfií 2007 V znamní herci se hlásí o kmotrovství na festivalu Prezident Divadelních Luhaãovic Mgr. Miloslav Mejzlík, duchovní otec a zakladatel pfiehlídky komorní divadelní tvorby, se po závûreãném pfiedstavení Na konci duhy, kde si zahrál klavíristu Anthonyho, netajil spokojeností. Prohlásil jste: 9. roãník skonãil, aè Ïije 10. Ví se uï, co pfiinese nového? Koncepci pfií tího 10. roãníku musíme je tû uváïit, ale uï je jisté, Ïe chci pozvat v echny kmotry minul ch roãníkû. A také by nemusel mít motto. Jen bychom chtûli vybrat nejlep í pfiedstavení, na která finanãnû dosáhneme, protoïe to je dnes nejzásadnûj- í problém. Pfiedstavení sama o sobû tolik nestojí, ale nejnároãnûj í je doprava. Stojí-li pfiedstavení Kã a jeho doprava Kã, tak je to nepomûrné. TakÏe bude nutné najít tzv. generálního sponzora (generálního partnera Láznû Luhaãovice, a. s. máme), abychom sem mohli pfiivézt zajímavé projekty. Letos jsem chtûl roz ífiit festival na letní scénu na kolonádu, ale nepodafiilo se nám to z finanãních dûvodû. Pfií tí rok by to mohlo vyjít. Také bych chtûl obnovit pouliãní divadlo a obohatit festival o dal í doprovodné akce. Ale nerad bych ho pfiedimenzoval, protoïe k lázním patfií klid. A náv tûvníci, ktefií sem pfiijíïdûjí (nûktefií si objednávají pobyty pfiímo na festival), mají pfies den procedury a veãer jdou do divadla. TakÏe v tomto smyslu by mûl b t 10. roãník podobn tûm minul m. Také jsme diskutovali s kolegy, ktefií festival se mnou pfiipravují, Ïe bychom rádi navázali je tû spolupráci se stfiední kolou ve Vizovicích. PfiiãemÏ ze spolupráce se SO Luhaãovice jsem nad en, ponûvadï mladí lidé jsou perfektní, nejen, Ïe je to baví, ale jsou i úïasnû citliví vûãi mlad m hercûm. Na vizovické kole se ale vyuãuje fotografie, takïe by její studenti mohli fotit jak pfiedstavení, tak pobyty kolegû hercû, a pak udûlat v stavu fotografií. Jistû vás tû í, Ïe Divadelní Luhaãovice získávají vûhlas. Ze zaãátku byly první roãníky mediálnû prezentovány jen regionálnû, dnes je o festivalu povûdomí jiï celorepublikové. Festival se uï v Luhaãovicích usadil, usadil se i v ãase a dostává i váhu, takïe média se o nûj zaãínají víc zajímat. A také mû oslovují samotná divadla, Ïe mají zájem hrát na zdej ím festivalu. A pokud jde o kmotrovství nûkolik v znamn ch kolegû se mû jiï zeptalo: A kdy to budu já? V doprovodném programu jste mûl spoleãnou besedu s kmotrou E. Vá áryovou. Úãastníci se vás nejãastûji ptali na va i seriálovou postavu Hynka Skálu. Hynku Skálovi, s nímï Ïiji uï skoro 3 roky, dûkuji i za tenhle festival. Je-li ãlovûk mediálnû znám, coï jsem díky Hynku Skálovi, tak se i peníze na festival shánûjí snadnûji. Doufám, Ïe seriál budeme toãit dal ích 10 let, abych mohl shánût peníze na dal ích 10 roãníkû Divadelních Luhaãovic. Po nûkolika letech jste si na festivalu, jehoï jste prezidentem, i zahrál. Nebyl jste poslední veãer v hledi ti, ale octl jste se na jevi ti. Jak to byl pocit? Byl to do jisté míry zvlá tní pocit. ProtoÏe pfiece jen jako prezident festivalu jsem mûl senzory daleko víc pfiipraveny, neï kdyï hraji divadlo bûïnû. Cítil jsem vy í zodpovûdnost, protoïe jsem nechtûl zklamat. Sledoval jsem daleko ostraïitûji reakce divákû i jak siln potlesk znûl na konci. PfiestoÏe jsem v ohlasech zaznamenal, Ïe se pfiedstavení líbilo, tak bych si pfií tí roku dal uï radûji pauzu. Jste teì opût ãlenem Divadla Na zábradlí, kde jdete z role do role. Vrátil jsem se zpátky do Prahy, nastoupil jsem do Divadla Na zábradlí, kde jsem velmi Èastn, protoïe to je pracovit, pfiíjemn t m a mám tam pûkné herecké pfiíleïitosti.na pfií tí sezonu se moc tû ím, protoïe mám pfied sebou 2 krásné role. Budu hrát v Bergmanovû hfie Sarabanda, neï re- Ïisér Bergman zemfiel, udûlil Divadlu Na zábradlí autorská práva na provozování jeho hry. ReÏírovat ji bude Jifií Pokorn. Druhá bude hra KdyÏ my mrtví procitneme od Henrika Ibsena, kterého mám velmi rád, bude to v re- Ïii Jana Nebeského, se kter m jsem Ibseny dûlal. Shodou okolností jsem tuhle roli asi pfied 3/4 rokem toãil v rozhlasové hfie pro stanici Vltava s reïisérem J. A. Pitínsk m. Na obû role se moc tû ím. Marta KOZÁNKOVÁ Dominující byl smysl v povûdi V ech roãníkû Divadelních Luhaãovic se zúãastnil prorektor JAMU prof. Miroslav Ple ák, jenï byl u zrodu festivalu a patfií k jeho zakladatelûm. KaÏdoroãnû se ho ptám na názor na probûhlou pfiehlídku komorní divadelní tvorby a neudûlám v jimku ani tentokrát. Jak hodnotíte právû skonãen roãník? Leto ní roãník mûl dvû zajímavé fáze, v první polovinû byly váïné meditativní vûci a druhá se nesla v duchu zábavného, hudebního divadla. Potû ilo mû, Ïe se angaïovali mladí herci a s velk m zaujetím a nasazením se vûnovali nelehk m tématûm. V pondûlí, úter a ve stfiedu bylo pro v echny 3 inscenace pfiíznaãné, moïná i pro cel festival, Ïe byly trochu poru ením typu dramatu, na která jsme zvyklí. lo o dopisy, pfiíbûhy, ãtenou prózu, jeï nemûly pevnou dramatickou strukturu, dominující byl smysl v povûdi. To mû zaujalo, protoïe to reaguje, nechci to pfiíli zobecàovat, na tendenci, kterou vidíme napfi. v televizních inscenacích, v nichï jde o to nic nefiíct, jenom lacinû pobavit a unikat od témat, která jsou ãlovûku nepfiíjemná. V Listech Milenû z Divadla Jána Palárika z Trnavy byl pro mû v kon pfiedstavitele, kter hrál Franze Kafku, i obou dívek, jeï zastupovaly Milenu Jesenskou, charakterizující atmosféru doby, pûsobiv snahou o dosaïení inscenaãního pfiehledného tvaru. Inscenace mûla vnitfiní fiád, i kdyï to nebyla obvyklá divadelní hra. Festivalu dominovala inscenace praïské Violy Století zázrakû v reïii Lucie Bûlohradské. Mladí herci v ní dali najevo, Ïe téma, které by se mohlo zdát patetické a stokrát v divadle obehrané, nemusí b t vûbec opotfiebované, pokud to hrají s pfiesvûdãením a snahou o sblíïení lidí v mezní situaci. Nechci stavût do protikladu druhou pûlku festivalu, protoïe v obou ãástech byl vyváïen, ani jedna z vûcí, které jsme vidûli ve 2. polovinû t dne, nebyla laciná. Moc mi udûlalo radost setkání s Jifiím Such m, protoïe mou generaci velmi ovlivnil a znovu jsem si uvûdomil, Ïe je umûlec mimofiádn ch kvalit. VÏdycky na nûj myslím, kdyï poslouchám v rádiu pfií erné písàové texty a najednou sly ím ãlovûka, kter pfiichází s písniãkami, jeï mají my lenku, vtip a nejsou hloupé. Nevím, proã se souãasní autofii textû u Jifiího Suchého víc neuãí. Setkání s ním je vïdycky úïasné, takov ch lidí si velice váïím. Zlínské pfiedstavení Hello, Dolly! tro ku utrpûlo tím, Ïe se ve Zlínû hraje v Divadélku v klubu, v klubovém prostfiedí mezi stoly, kde mají herci bezprostfiední kontakt s diváky. Cítil jsem z v konu hercû, Ïe hráli na 100 %, Ïe se snaïili chybûjící atmosféru nahradit. Poslední pfiedstavení Na konci duhy se rovnûï neslo v duchu hudebního divadla, ale trochu jinak. Byl pro mû záïitek sly et Hanu Maciuchovou, vynikající hereãku, nádhernû zpívat v angliãtinû. Asi je jí protagonistka blízká i vlastní. A odpolední pfiedstavení Divadla Polárka Mauglí jsem vidûl uï v Brnû a znám v echny inscenace tohoto divadla, jeï stále bojuje o existenci. Je to absurdní, protoïe divadlo, které hraje pro dûti, mládeï, je neobyãejnû prûrazné. Znám tam fiadu hercû, ktefií jsou na i b valí studenti (JAMU) a vím, Ïe pracují od rána do veãera, víkend, nevíkend. Toto divadlo znovu na luhaãovickém festivalu (po loàském pfiedstavení Kytice) pfiesvûdãilo, Ïe nabízí tituly, které jsou zajímavé uï sv m tématem, ale i zpracováním. Je to divadlo, které se opírá o pohyb, metaforu, hudební sloïku, svébytn humor. Mûl jsem radost, Ïe se zase v Luhaãovicích objevilo. Souãasnû probûhla také tentokrát v hale Vincentky v stava scénografie. V stava se mi líbila nejen po stránce vizuální, s potû ením jsem také sledoval, jak v hale Vincentky krouïí lázeà tí hosté a náv tûvníci s pohárky minerálky kolem tûch obrázkû. Chtûl bych pochválit Divadelní ústav v Bratislavû, Ïe se vûnuje s takovou péãí prezentaci slovensk ch v tvarníkû. A neodpustím si poznámku, Ïe zatímco zde poznáváme práci Divadelního ústavu z Bratislavy, tak v Praze se uvaïuje o zru ení tamního Divadelního ústavu, instituce, kterou v ichni divadelníci ctíme a potfiebujeme. Pokud jde o v tvarníky, jeï se ve Vincentce pfiedstavili, mûl jsem ãest s obûma spolupracovat. S Milanem âorbou na nûkolika inscenacích v Národním divadle v Brnû, je to skuteãn mistr svého oboru, i kdyï nûkdy zûstávají kost mní v tvarníci trochu ve stínu. Ale kdyï jsem si znovu oïivil, jak v Menzelovû filmu Obsluhoval jsem anglického krále pfiedstavil pestrost postav lidsk ch typû, tak obdivuji neustálou invenci, kterou Milan âorba do v ech sv ch návrhû nejen ve filmu, ale i v divadle pfiiná í. A z tvorby Jána Zavarského mû zaujaly zejména jeho scénické návrhy k operám, které dûlá ãasto v zahraniãí, ãlovûk je totiï nemá moïnost zhlédnout. U nûho mi imponuje obrovsk rozkmih, je to v tvarník, kter pomáhal s Petrem Scherhauferem budovat Divadlo Husa na provázku, po scénografické stránce se tomu velmi Pokraãování na str. 7

5 27. záfií 2007 LÁZE SKÉ LISTY strana 5 Luhaãovice slavily s dûtmi O druhém záfiijovém víkendu se ulice a námûstí Luhaãovic roztanãily a rozezpívaly krásou dûtí nejen z âr, ale i z Polska, Slovenska, Maìarska a Rakouska. Bylo to zásluhou jubilejního 15. roãníku Mezinárodního festivalu dûtsk ch folklorních souborû, kter se jiï pevnû zapsal do historie lázeàského mûsta. Festival se v prûbûhu let vyznaãuje v teãnou dramaturgií a promy lenou programovou skladbou, ale také úãinkováním nejlep ích dûtsk ch folklorních souborû z na í republiky i kolektivy zahraniãními. KaÏd roãník luhaãovického dûtského festivalu je nejen oslavou dûtské pfiirozenosti, nefal ovaného dûtského taneãního, hudebního i pûveckého pfiednesu, ale také v kladní skfiíní ikovné a cílevûdomé práce vedoucích dûtsk ch souborû, které dûtem v tûpují krásn a pfiirozen vztah k lidov m tradicím, úctu k lidovému kroji, hudbû a písniãce, pokoru k rodnému jazyku a ke svému domovu. Poãetné domácí diváky i lázeàské hosty potû ily dûtské tance jak pfii voln ch vystoupeních v ulicích mûsta, tak pfii pódiov ch produkcích na LázeÀském námûstí, v Mûstském domû kultury Elektra ãi v nedalek ch Pozlovicích. Sobotní pfiehlídkov pofiad byl taneãní suitou vyjadfiující dûtskou spontánnost a taneãnost. Nedûlní závûreãn tematick pofiad s názvem Z labyrintu lásky do ráje srdce ztvárnila folkloristka a zakladatelka tohoto luhaãovického festivalu, nyní jeho ãestná prezidentka Vûra Haluzová. Vûnovala ho v znamu a odkazu uãitele národû Jana Amose Komenského. Jsem ráda, Ïe jubilejní festival mûl velk diváck ohlas. Nejen mezi obãany Luhaãovic a nejbliï ího okolí, ale pfiedev ím u lázeàsk ch hostû. Ti vysoce hodnotili cel prûbûh na í dûtské slavnosti a také to, Ïe byly pozvány dûtské folklorní soubory, které velmi dobfie reprezentovaly své zemû a obdivuhodnû ztvárnily sv mi pofiady my - lenky a pfiání autorû a mohly b t vhodnû zafiazeny do jednotliv ch programû. AÈ uï to byli Raku ané s typick mi tanci, nebo dûti z Polska, které pfiíkladnû ukázaly, jak je tfieba v zahraniãí pfiedstavit a zastupovat rodnou zem. Diváky upoutali také Slováci z blízké Skalice s temperamentními tanci a hrami nebo dûti z Maìarska s velmi dobfie propracovan mi taneãními vstupy. Dovednostem a umu zahraniãních hostû se v ak vyrovnaly dûti z âr, které pfiijely z âeské Skalice, âeského Krumlova, Napajedel, Radûjova, Starého Hrozenkova, Staré Vsi nad Ondfiejnicí, Vizovic a i místní z Luhaãovic. Snahou závûreãného tematického pofiadu bylo, aby se diváci i malí úãinkující dozvûdûli z prûvodního slova mnoho zajímavého a podnûtného o Ïivotû J. A. Komenského. Byl totiï první Evropan, kter spojení evropsk ch národû prosazoval a snaïil se uvést v Ïivot jiï pfied 400 lety, zhodnotila nedûlní odpoledne autorka Vûra Haluzová. Bûhem sobotní slavnosti dûtského folkloru byla pokfitûna kniha o Ïivotû JUDr. Jana Haluzy (93), kter byl úspû - n m lehk m atletem a prvním trenérem olympijského vítûze Emila Zátopka. Kmotrou knihy Trénoval jsem Emila, kterou autorsky pfiipravil Oldfiich Koudelka, byla známá bûïkynû a mistrynû svûta Jarmila Kratochvílová. Jubilejní 15. roãník festivalu Písní a tancem Luhaãovice 2007 byl krásnou a radostnou podívanou, navzdory poãáteãní nepfiízni poãasí. KaÏdoroãní setkání nadûjn ch dûtí a jejich národních kultur, jeï letos doznûlo s posledními tóny dûtsk ch houslí opût na sluneãném LázeÀském námûstí, bude pokraãovat zase za rok v 16. roãníku. PhDr. Franti ek SYNEK, místopfiedseda Folklorního sdruïení âr, vydavatel a fotograf Stejnû jako ãeská vefiejnost pfiijaly i Luhaãovice se smutkem zprávu, Ïe 19. záfií zemfiel v znamn divadelní a filmov herec Josef Vinkláfi. Dlouholet ãlen ãinohry Národního divadla v Praze, jenï byl hojnû obsazovan také filmem a televizí, do Lázní Luhaãovice, a. s., pravidelnû a rád zajíïdûl. Od roku 1995 nav tívil Luhaãovice 15x, z toho 11x besedoval s diváky v LázeÀském divadle v pofiadu Kfieslo pro hosta, 1x úãinkoval i na reprezentaãním lázeàském plesu (1999), 2x sehrál Viléma Mr tíka ve scénickém ãtení Hedvábná kuliãka spoleãnû s Emílií Vá áryovou pfii otevírání zrekonstruovaného Jurkoviãova domu v r (repríza pro zamûstnance v listopadu) a loni se v ãervnu zaskvûl v pfiedstavení praïské Violy Sexuální Ïivotopis mé Ïeny s kolegyní Janou Nové metody nenahradí nápad RovnûÏ bûhem leto ního roãníku festivalu Divadelní Luhaãovice pfiipravil Divadelní ústav Bratislava v hale Vincentky v stavu scénografie, a to prof. Jána Zavarského, umûleckého éfa Divadla Jána Palárika v Trnavû. Pfied pfiedstavením Listy Milenû, jímï toto slovenské divadlo luhaãovickou pfiehlídku zahajovalo, jsem se v tvarníka, jenï vytvofiil scény v divadlech na celém Slovensku, v âr, Polsku, Maìarsku, Nûmecku, v carsku, Norsku i USA, zeptala: Va e realizace sahají od oper pfies klasiku aï k moderním ÏánrÛm. Dûláte hodnû inscenací v zahraniãí. Li í se zahraniãní realizace rozpoãtem? Urãitû, protoïe kdyï dûláte napfi. v Teatre narodowy ve Var avû, tak nejste vûbec omezován rozpoãtem a dekorace stála na na e pomûry velice moc. Av ak i v praïském Národním divadle napfi. inscenace opery Tristan a Isolda od Wagnera stála také hodnû penûz. âeho si ze své práce nejvíc ceníte? To je tûïké fiíct, ale vïdycky si ãlovûk cení poslední vûci, coï je napfi. Tosca z norského Bergenu, s reïisérem Otavou. Je rozdíl, kdyï dûláte souãasnou látku nebo historickou, operu, drama? Není to velk rozdíl. âlovûk se vïdy musí s látkou seznámit, nûjak ho musí inspirovat, pokaïdé se musí pokusit udûlat to, co nejlep í a dostat se k nûjakému nápadu. Musí v ak fie it i technické moïnosti, prostorové, ãasové atd. Tûch komponentû je ve scénografii hodnû. Kolikrát se na inscenaci pak podíváte? Vût inou to ãlovûk vidí na premiéfie. V tvarník má tu smûlu, Ïe kdyï pracuje v divadle, tak na scénû pracuje jen on a nepracují jeho kolegové, takïe vidí vût inou jen vlastní inscenace. I kdyï stráví napfi. t den v divadle, tak je to v generálkovém t dnu, a tehdy dûlá jen svou inscenaci a nevidí práci kolegû. Ale nyní jiï existuje moïnost DVD záznamû. Jste vedoucím ateliéru scénografie na JAMU v Brnû. Co obná í vyuãování mlad ch scénografû? Jednoduché to není, ãlovûk jim mûïe jen nûjak otevfiít problém. Dal í uï je otázkou energie, tûstí, talentu a jak se ti lidé dále vyvinou. Rozhodnû pfied nimi ãlovûk nemá zatajovat problémy fiemesla. PromûÀují se s moderní dobou prostfiedky scénografie? Urãitû, ale myslím si, Ïe nové technické prostfiedky a v echny nové metody ãi projekce, materiály atd. nenahradí nápad. A nenahradí my lení a koncepci. Má jich souãasná scénografie dost? Nemá. Nikdy jich nemûla dost. VÏdycky je málo nápadû. Od toho je tvofiení, to dûlá umûní, tvorbu zajímav m, vzru- ujícím právû ten nápad a lidsk vklad, a ne technologie. A kde je uplatníte v nejbliï í dobû? âeká mû Stelibského opereta Ostrov lásky v ostravském Divadle Jifiího Myrona. MK Z pfii dûtské léãebnû Luhaãovice zahájila v záfií 2007 v uku pro 124 ÏákÛ na pracovi tích Miramonti - Vítkov a v dûtském oddûlení BaÈovy nemocnice ve Zlínû. kola si vytvofiila vlastní kolní vzdûlávací program podle sv ch konkrétních podmínek a vzdûlávacích potfieb a moïností ÏákÛ se zdravotním znev hodnûním. Symbolem úsilí pedagogû jsou nová loga kaïdého pracovi tû: Jsme na jedné lodi a S na í pomocí proti nemoci. H Josef Vinkláfi jezdil do Luhaãovic rád Synkovou a v záfií zde v Kfiesle pro hosta úãinkoval naposledy. Pfii zdej ích umûleck ch vystoupeních bydlel vïdy v Domû Bedfiicha Smetany, pouze 1x pfienocoval v Jurkoviãovû domû a v r absolvoval t denní léãebn pobyt s procedurami. LázeÀsk m listûm poskytl 2 rozhovory (v létû 2007 a 2008), z nichï vy el také pfiíspûvek v kníïce Rozhovory na kolonádû (I. díl). Na otázku LL, ãím jsou pro nûj Luhaãovice a jak vnímá zdej í publikum, Josef Vinkláfi odpovûdûl: Jezdím do Luhaãovic velice rád, protoïe jsou hezk m lázeàsk m mûstem, které je stále krásnûj í. Ale i proto, Ïe mû k nûmu váïe osobní pfiátelství s ãlovûkem, kter zde mnoho dokázal. Myslím tím generálního fieditele Lázní Josefa KrÛÏelu. Soudím, Ïe se mu podafiilo zkultivovat nejen láznû jako takové, ale kdyï jsem se dozvûdûl podrobnosti o kulturním programu Lázní, tak jsem byl pfiekvapen tímto neokázal m kusem práce. RovnûÏ v LázeÀském divadle vystupuji rád, ponûvadï jsem v nûm zaïil vïdycky skvûlé publikum. Je sloïeno z divákû z celé republiky, takïe vûjífi otázek, kter mi mû pfii besedû zahrnou, je velice pestr jako publikum samo. koda, Ïe jej diváci tady v Luhaãovicích ani v Praze uï nikdy neuvidí MK

6 strana 6 LÁZE SKÉ LISTY 27. záfií 2007 LázeÀské tamtamy aneb Ze spoleãnosti Bûhem leto ních Divadelních Luhaãovic zde bylo umûlcû poïehnanû, takïe milovníci umûní i sbûratelé fotografií a autogramû celebrit budou mít dlouho na co vzpomínat. Krásná kmotra Emília Vá áryová si sv m armem i skromností získala nejen srdce kolegû, ktefií se snaïili na jevi ti, ale i festivalov ch divákû vyprodaného LázeÀského divadla a také personálu Jurkoviãova domu, v nûmï i s manïelem strávila cel t den. Festivalov prezident Milo Mejzlík dûkuje seriálovému Hynku Skálovi za mediální proslulost, která mu umoïnila sehnat peníze, potfiebné na pfiehlídku. Semaforská legenda Jifií Such, kter má své zaslouïené místo ve kolních ãítankách, pfiesvûdãil, Ïe stále umí, a kdyï mu na závûr tleskalo publikum vestoje, tak dojatû poklekl. Brnûnské Divadlo Polárka s talentovanou mladou reïisérkou Hanou Mikolá kovou a sv m pfiedstavením Mauglí doslova ovládlo LázeÀské divadlo zaplnûné dûtmi v eho vûku. Mal m zjevením byla praïská Viola, jeï zdramatizovanou povídku Století zázrakû (v reïii Lucie Bûlohradské, která osobnû i s fieditelkou divadla Milu- í Viklickou na pfiedstavení pfiijela) provedli mladí herci Magdaléna Borová a Miloslav König tak, Ïe diváci aï ned chali. A zlín tí Helena âermáková s Du anem Sitkem, Petrou DomÏalovou, Gustavem ezníãkem a Josefem Kollerem jiï podruhé v krátké dobû v Luhaãovicích pfiesvûdãili, Ïe talentu i chuti k hraní a zpívání mají na rozdávání. Festivalovou teãkou bylo pfiedstavení Na konci duhy, v nûmï vedle skvûle zpívající Hany Maciuchové coby Judy Garlandové v bornû sekundoval Milo Mejzlík i mlad í kolega Petr Bláha. Pofiadatelské Obãanské sdruïení Divadelní Luhaãovice a SO Luhaãovice si tak mohly spokojenû mnout ruce a studenti, jeï zásobovali cel t den diváky sv m pohotov m Festivalov m veãerníkem, mohou Ïít pfiípravami pfií tího jubilejního roãníku. S francouzsk m armem i ansony si poradila zpûvaãka Radka Fi arová, jeï vyprodala LázeÀské divadlo sv m veãerem Podívej, kvete rûïe (29. 8.), stejnû jako hereãka Kvûta Fialová, která s pfiísloveãnou duchaplností i duchapfiítomností ne la pro své Slovíãko daleko (5. 9.). Nelze nevzpomenout i léty provûfiené stálice, jeï mají své u publika vïdycky jisté, jako jsou pûvci Pavla Bfiínková s Janem JeÏkem (17. 8.) ãi Láìa Kerndl se sv mi Jazz Friends (12. 9.), ale i mnoho dal ích umûlcû. ma Ze Ïivota a. s. NemoÏné ihned, zázraky do 3 dnû Projekt Vzdûlávání zamûstnancû spoleãnosti Láznû Luhaãovice, a. s., na roky , jenï je spolufinancován Evropsk m sociálním fondem a Státním rozpoãtem âr, vstoupil do své druhé poloviny. Poãátkem záfií 2007 zaãala opût v uka ve vzdûlávacích kursech a semináfiích zamûfien ch na komunikaãní dovednosti na ich zamûstnancû, jejich jazykovou pfiípravu a zdokonalení v nûmeckém a anglickém jazyce (novû jsou také nad rámec projektu pfiipravovány kursy ruského jazyka) a na prohloubení zku eností zamûstnancû pfii práci s PC. V uka probíhá v uãebnách a zafiízeních akciové spoleãnosti. Vzdûlávacími kursy v oblasti komunikaãních dovedností a jednání s klienty, jeï jsou zaji Èovány zku en mi lektory vzdûlávacího institutu, projde postupnû do konce roku 2007 na 260 zamûstnancû a. s., z toho 90 ze stfiedního zdravotnického personálu, 65 ãí níkû a servírek, 65 pokojsk ch a 40 pracovníkû hotelov ch recepcí a prodejního útvaru. Tyto vzdûlávací kursy navazují na jiï realizované v ukové aktivity v oblasti asertivity a zvládání konfliktních situací. Pro top-management a vedoucí pracovníky na stfiední úrovni fiízení a. s. je pfiipraveno nûkolik jednodenních semináfiû s cílem prohloubit obchodnû právní povûdomí manaïerû, zku enosti v pracovnû právní problematice po novele Zákoníku práce i v oblasti time managementu a stress managementu. Do jazykového vzdûlávání ve 3 znalostních úrovních, a to jak v nûmeckém, tak i v anglickém jazyce, je ve k.r. 2007/2008 zapojeno 92 zamûstnancû a. s. z nejrûznûj ích pracovních pozic, manaïery a lékafii poãínaje a pokojsk mi a sanitáfikami konãe. V uku, zaji Èují lektofii zlínské jazykové agentury. Poãítaãového vzdûlávání, tentokrát v oblasti vyuïití aplikace INTERNET, se zúãastní na 180 zamûstnancû a. s. z rûzn ch profesí a funkcí, ktefií jiï v minulém kolním roce vesmûs pro li PC kursy MS WORD, EXCEL a OUTLOOK. DÛrazem kladen m na pfiípravu zamûstnancû a. s. pro v kon jejich profesí je sledován cíl neustálého zvy ování kvality poskytovan ch sluïeb, neboè klient ji posuzuje pfii kaïdodenním kontaktu se zamûstnanci na ich Lázní. Ing. Svatopluk VLADA, projektov manaïer Pfiedstavujeme Vám K vedoucím pracovníkûm fieditelství a. s. Láznû Luhaãovice, ktefií je tû nebyli v na í rubrice pfiedstaveni, patfií Ing. Jifií Eischmann, vedoucí technickoprovozního oddûlení (TPO). Rodák z Luhaãovic si po maturitû na strojní prûmyslovce ve Zlínû vybral ke studiu Stavební fakultu (obor konstrukce a dopravní stavby) na VUT Brno. V r s diplomem inïen ra vstoupil do praxe v investiãním oddûlení Zbrojovky Uhersk Brod se staral o realizace staveb aï do r Následnû pracoval 5 let jako stavební technik v Technick ch sluïbách Luhaãovice. V letech spojil pracovní kariéru se soukromou firmou v rodi ti a dal í 1,5 roku pûsobil coby projektant kovov ch konstrukcí u zlínské spoleãnosti mmcite. Od 1. dubna nastoupil do Lázní Luhaãovice, a. s., jako éf TPO, kde se mu dosavadní stavafiská i strojafiské praxe velmi hodí. S pomocí 7 podfiízen ch spolupracovníkû zaji Èuje technickou podporu celé akciové spoleãnosti, zabezpeãuje realizaci investiãních akcí, pomocí externí firmy (Derkaã) zaji Èuje údrïbu celého areálu a provádí technick servis pro lázeàské hotely a dal í zafiízení Lázní. Má se sv m t mem na starosti ve - kerou energetiku tedy rozvody vody, tepla, elektfiiny i správu poãítaãové sítû. Spravuje také pramenné hospodáfiství, pravidelné rozbory vody, údrïba a opravy pramenû jsou jeho starostí. Jakoukoliv poruchu musí vïdy vyfie it TPO vlastními silami ãi objednáním specializované firmy. Do kompetence vedoucího TPO spadá i nová funkce obchodního manaïera, s jehoï pomocí se hledají úsporná opatfiení a rezervy v dodavatelsk ch vztazích. Bydlí s manïelkou Ilonou, jenï podniká v nehtovém designu, v Luhaãovicích. 23let syn Jirka studuje V E v Praze a 20letá Tereza zahájila studium jazykû na Univerzitû T. Bati ve Zlínû. Je sportovnû zaloïen, 15 let aktivnû provozoval orientaãní bûh a trval m koníãkem je cykloturistika. Víkendy i dovolené tráví i s manïelkou na kole, projel republiku, kus Zakarpatské Ukrajiny, Slovinska, Alp, nav tívil Banát v Rumunsku a plánuje Norsko. Má sbírku rockové hudby 60. a 70. let, jíï se vûnuje a rád ji poslouchá. MK Foto Marta Kozánková Radí Vám nutriãní terapeutka Po letních dovolen ch je moïná pravá chvíle, kdy zaãít s redukcí, tfiebaïe uï nemáme nejzdravûj í klouby, nejposlu - nûj í tûlo a nejsilnûj í srdce. Omezená hybnost totiï nevyhnutelnû nastoluje problémy s udrïením váhy, popfiípadû s její redukcí. KaÏd redukãní reïim jako alfu i omegu bere pohyb (chûzi, bûh, cyklistiku ). To ale neznamená, Ïe lidé, ktefií jiï tohoto pohybu nejsou schopni, nemají moïnost svou váhu sníïit. Pofiád platí rovnice: pfiíjem = v dej. V tûchto pfiípadech doporuãuji volit kvalitnûj í suroviny a váïit je na lékárensk ch vahách. Strava musí b t pestrá, (pfiimûfienû) chutná, vyváïená a plnohodnotná! Nezfiídka se setkáváme s lidmi trpícími obezitou a souãasnû malnutricí (nedostatek jednoho druhu Ïivin, vitamínû, minerálû). Jak na to: Stravu podávat 6x za den v mal ch dávkách DodrÏet pitn reïim (nejlépe neperlivou vodu a bylinn ãaj) Nezafiazovat sladké pokrmy (ani sladké ovoce) Vyh bat se voln m tukûm a tuãn m pokrmûm vûbec Neprojídat Vytrvat Doporuãuji zamûstnat mysl ãímkoliv jin m neï jídlem. Lidé ãasto sklouznou ke sledování televizního programu a prázdnému pojídání. Pokud to jen tro ku dovoluje zdravotní stav, pokusit se pfiece jenom zafiadit pohybovou aktivitu (plavání, léãebn tûlocvik pod vedením fyzioterapeuta ). Redukãní dieta je bûh na dlouhou traè. KdyÏ v sobû najdete tolik odvahy, zajdûte si pro pomoc, radu a povzbuzení za odborníky. Nespoléhejte na kouzla z TV shoppingu. Mohli byste si nakonec mnohem víc ublíïit. Neklesejte na mysli, chce to ãas, ale v e se nakonec poddá. Olga ZBO ILOVÁ, nutriãní terapeutka LH Morava

7 27. záfií 2007 LÁZE SKÉ LISTY strana 7 H l e d á m e z a m û s t n a n c e Lázně Luhačovice, a. s., přijmou zaměstnance na pozice: FYZIOTERAPEUT /FYZIOTERAPEUTKA vzdělání střední, vyšší nebo vysokoškolské v oboru rehabilitace nebo fyzioterapie MASÉR kurs pro maséry ve zdravotnictví, praxe výhodou ZDRAVOTNÍ LABORANT vzdělání SZŠ v oboru zdravotní laborant KUCHAŘ /KUCHAŘKA vyučen v oboru, s praxí samostatnost a profesionalita. ČÍŠNÍK /SERVÍRKA vyučen v oboru, jazykové znalosti, bez vyučení v oboru možnost zaučení POMOCNICE V KUCHYNI ranní a odpolední směna RECEPČNÍ střední hotelová škola, event.jiná SŠ + jazykové znalosti (německy, anglicky) POKOJSKÁ základní vzdělání ranní a odpolední směna včetně víkendů UKLÍZEČKA základní vzdělání ranní a odpolední směna Informace: Ludvík Pavlištík, personální manažer, Lázeňské náměstí 436, Luhačovice tel , pavlistik@lazneluhacovice.cz Dominující byl smysl... Pokraãování ze str. 4 vûnoval a zároveà dûlá úïasné projekty na velk ch evropsk ch scénách, tak pfied tím klobouk dolû. Tû í mû taky, Ïe uãí na JAMU, je tedy mûj kolega. A trochu osobnûji. Pfied rokem jste ukonãil své pûsobení jako umûleck éf Mûstského divadla Zlín a vrátil jste se na JAMU. Jak se vám vede? Musím zaklepat, docela dobfie. PÛsobení na JAMU jsem nikdy neopustil, takïe jsem prûbûïnû uãil. Jen jsem pfied rokem pfiedal tafetu ve zlínském divadle po 3 letech mlad ímu kolegovi. Myslím, Ïe jsem mûl Èastnou ruku. Nav tûvuji zlínské divadlo a sleduji v echny inscenace, byl jsem se i za herci bûhem festivalu podívat na jejich soustfiedûní ve Vizovicích. Rád bych tím dal pfiíklad, Ïe je moïné, aby si lidé pfiedali funkce v divadle bez skandálû a pomluv, soubor to akceptoval, a mûïeme dál spolupracovat. Propátráváte zdej í okolí. VyuÏil jste jistû i tohoto t dne k turistice. Kam jste si letos vy lápl? KaÏd den kromû stfiedy, kdy jsem byl na náv tûvû ve Zlínû, jsem byl na túfie, vy el jsem si na Velk Lopeník, udûlal jsem svou oblíbenou trasu - okruh pfies Komonec asi 18 km, druh okruh z PetrÛvky do Luhaãovic obloukem a aï dnes jsem zjistil, Ïe je nová rozhledna nad Louãkou nedaleko odsud, tak- Ïe uï se tû ím, Ïe tam v pfií tím roce vyrazím. Marta KOZÁNKOVÁ Mûstské divadlo Zlín do nové sezony Svou 62. sezonu zahájilo Mûstské divadlo Zlín (MDZ) pro onemocnûní v souboru místo Faustem, jenï mûl premiéru v úpravû a reïii Doda Gombára, umûleckého éfa divadla, Králem Learem. Shakespearovu tragédii (premiéra ) reïíroval Pavel imák, jenï do titulní role obsadil Du ana Sitka. Podzimní premiéry zahájila âervená karkulka, kterou podle známé pohádky sepsal a pro dûti zreïíroval Akram Stanûk. Dal í premiérou bude muzikál Kabaret pod reïijním vedení Doda Gombára, kter se zlínsk m souborem nastudoval muzikál umafi na stfie e i hudební komedii Limonádov Joe. Od 23. do chystá MDZ jiï 9. roãník interní divadelní pfiehlídky Naráz 2007, pfii jejímï zahájení vyhlásí v sledky divácké ankety Aplaus A leto ní rok zakonãí premiéra Shakespearovy hry Romeo a Julie, takïe se mají diváci na co tû it. MK Nejprodávanûj í Knihkupectví Blanky Leke ové Masarykova 185, Luhaãovice Beletrie 1. R. Nicoll - Srdce bílého muïe 2. I. Rankin - V dvojím ohni 3. R. Muchamore Cherub: Nováãek Váleãná literatura 1. N. Cawthorne - Bitvy druhé svûtové války 2. J. Piekalkiewicz - Bitva o Moskvu 3. P. Kubánek - Dal signál k atentátu na Heydricha Dûtská literatura 1. H. Lamková - KáÈa a kubánek zase spolu 2. J. Kahoun - O ma inkách - Pohádky na kolejích 3. H. BroÏíková - Terezka a bublinková víla Knihovna Spoleãensk dûm út, pá hod. LH Palace po, st, ãt hod. Pfiedprodej vstupenek CA Luhanka 9-12, 13-19, LH Palace-knihovna, LázeÀské divadlo 1 hod. pfied akcí Taneãní veãery Vinárna Domino ve Spoleãenském domû - st a so od 19 hod. hraje Record LH Palace - kavárna - kaïd ãt od hraje T. Tomanec Veãer s harmonikou LH Morava - kavárna - kaïdé po od V stavy Poznej svûtové dûdictví UNESCO hala Vincentka - do Muzeum Luhaãovického Zálesí MûDK Elektra- otevfieno dennû 9-12, hod. (kromû pondûlí) Kulturní program LázeÀské divadlo zaã. v st Souznûní - muzikálové duety P. Bfiínková a J. JeÏek, J. Pazour - klavír ãt Manon Lescaut - úãinkují: M. Málková, F. Tomsa, M. Riedl (B. varc), J. Zapletal, R. Pellar so Láska a svatba na Zálesí FS Malé Zálesí + kfiest nového CD a publikace Malého Zálesí, host - CM z Brezové, zaã. v 15 hod. st Chvála a kouzlo nástrojû koncert orchestru âarovné husle út Moje teta, tvoje teta - komedie, hrají: V. Postráneck a L. vormová (N. Jiránková) Spoleãensk dûm Koncertní sál - pfiedná ky út Tajemná síla drah ch kamenû a perkû aneb Poselství a moudrost star ch civilizací út Cesta do Mexika a Guatemaly Ing. Z. âiïmáfi (+ diapozitivy) so Dívãí saxofonov orchestr Luhaãovice - koncert - 15 hod. út DoplÀky stravy - PharmDr. R. Richter, CSc.-15 hod. út Jak na hvûzdy aneb Jak se hvûzdy mûfií, váïí a ochutnávají doc. RNDr. Z. Mikulá ek, CSc.- 15 hod. st Harmonie ãlovûka - jak rozvinout koncentraci - 15 hod. LH Palace - kavárna zaã. v pá Dixielandov veãer - Jazzzubs pá Koktejl svûtov ch evergreenû D. Mathon a Marathon Band pá Kouzeln svût operety a muzikálu - sólisté MD Brno pá Hudba v dfievû zakletá B. HavlÛ hraje na pûtifiad xylofon Program MûDK Elektra sál Rondo po P. Spálen Tour 2007 koncert (se skup. Apollo band) st O chytré kmotfie li ce pohádka - divadelní spoleãnost Androméda a 10 hod. so Doma - divadelní hra - Divadelní soubor J. Honsy z Karolinky Objednávka pfiedplatného LázeÀské listy Luhaãovice V roce 2007 vyjdou je tû 3 ãísla, 1 ã. à 5 Kã, tj. celkem 15 Kã Na základû vyplnûné objednávky Vám bude zaslána po tovní poukázka k úhradû, po tovné hradí vydavatel Pfiedplacené v tisky dodávejte na adresu: po Ander z Ko ic a Duo Galáneãky - P. Jelínková a K. Barták ãt J. Smolík - koncert -19 hod. Taneãní veãery pfii dechovce zaã. v 19 hod. ãt LhoÈanka so skupina Surf - Eva a Va ek ãt Lipovjanka ãt Pálavanka Galerie Elektra DDM Luhaãovice Voln ãas oãima dûtí - práce dûtí V. Danûk - fotografie: Nov Zéland - krásy pfiírody Kino MûDK Elektra zaã. v ãtvrtek a pátek OkamÏik zlomu (USA s tit.) sobota a nedûle v 16 hod. Harry Potter a FénixÛv fiád (VB) sobota a nedûle Prokletí domu sluneãnic (USA, Kan. s tit.) ãtvrtek a pátek Bourneovo ultimátum (USA s tit.) nedûle Irina Palm (Bel., Luc., VB, SRN, Fr. s tit.) ãtvrtek a pátek Kofiení Ïivota (USA s tit.) sobota a nedûle v 17 hod. Simpsonovi ve filmu (USA, anim.) sobota a nedûle ëáblova dílna (Rak., SRN s tit.) ãtvrtek a pátek BoÏsk Evan (USA s tit.) pátek v 16 hod. Arthur a Minimojové (USA, Fr., anim.) sobota Planeta Teror (USA s tit.) Filmov klub Tfietí oko stfieda Red Road (VB, Dán. s tit.) stfieda DrsÀák (SRN s tit.) stfieda FaunÛv labyrint (Mex., pan., USAs tit.) stfieda Horská hlídka (âína s tit.) stfieda Nikdo nesmí chybût (âína s tit.) Od ãísla: Jméno a pfiíjmení: Ulice, ãíslo domu Obec, mûsto + PSâ Vyplnûnou objednávku zasílejte laskavû na adresu redakce: LázeÀské listy Luhaãovice LázeÀské nám. 436, Luhaãovice

8 strana 8 LÁZE SKÉ LISTY 27. záfií 2007 LUHANKA Luhaãovická cestovní a informaãní agentura Nabídka polodenních zájezdû fiíjen 2007 Vizovice stfieda , a Exkurze v lihovaru R. Jelínek s ochutnávkou, moïnost nákupu v podnikové prodejnû. Prohlídka barokního zámku s bohatou sbírkou porcelánu a obrazû. V zámecké ãokoládovnû moïnost nákupu ãokolády. Náv tûva v robny Vizovického peãiva. Plná cena 259 Kã, bez ochutnávky a seniofii 239 Kã, seniofii bez ochutnávky 219 Kã Napajedla, Zlín NÁ TIP ãtvrtek Exkurze ve stájích a areálu hfiebãína. Náv tûva Obuvnického muzea a vyhlídka ze zlínského mrakodrapu. Expozice zfiízená v BaÈovû domku. Plná cena 229 Kã, seniofii 219 Kã KromûfiíÏ sobota , a Náv tûva mûsta naz vaného Hanácké Atény jeho historického centra se stavbami mnoha architektonick ch slohû. Prohlídka Arcibiskupsk ch zámeck ch sklepû s v kladem a ochutnávkou nebo náv tûva Arcibiskupského zámku, voln ãas muzea nebo posezení v kavárnû. Plná cena i seniofii 269 Kã, bez ochutnávky 229 Kã, bez náv tûvy vinn ch sklepû 209 Kã Buchlovice, Velehrad nedûle , ãtvrtek a Prohlídka barokního zámku a zámeckého parku. Bazilika na Velehradû poutní místo spojené s cyrilometodûjskou tradicí. Posezení ve sklípku s ochutnávkou vín s hudbou. Plná cena 289 Kã, bez ochutnávky 249 Kã, seniofii 279 Kã, seniofii bez ochutnávky 239 Kã Vizovice, Zlín ãtvrtek Exkurze v lihovaru R. Jelínek s ochutnávkou, moïnost nákupu v podnikové prodejnû. Náv tûva Obuvnického muzea a expozice zfiízené v BaÈovû domku. Plná cena 249 Kã, bez ochutnávky 229 Kã, seniofii 239 Kã, seniofii bez ochutnávky 219 Kã NÁ TIP Tupesy, Velehrad, Uherské Hradi tû sobota a nedûle Prohlídka Muzea tupeské keramiky a majolikové dílny. Bazilika na Velehradû poutní místo spojené s cyrilometodûjskou tradicí. Náv tûva královského mûsta Uherské Hradi tû. Plná cena i seniofii 239 Kã ZOO Le ná nedûle Náv tûva zoologické zahrady s moïností prohlídky zámku s rozsáhlou sbírkou porcelánu a nábytku, v suterénu jsou mofiská akvária, terária a nová tropická hala Yucatan. Plná cena 209 Kã, seniofii 199 Kã StráÏnice nedûle Náv tûva Muzea vesnice jihov chodní Moravy. Prohlídka Zámeck ch vinn ch sklepû s ochutnávkou vysoce kvalitních vín. Plná cena 289 Kã, bez ochutnávky 249 Kã, seniofii 269 Kã, seniofii bez ochutnávky 219 Kã Vala ské Mezifiíãí, Vsetín stfieda Náv tûva gobelínové dílny s ukázkou v roby gobelínû, tapisérií a kobercû. Prohlídka muzejních expozic zámku ve Vsetínû se sbírkou nábytku zn. Thonet nebo umûleck ch fiemesel a národopisu. Plná cena 269 Kã, seniofii 249 Kã Odjezd: Luhanka, hotel Praha, hotely Pohoda, Ogar, Adamantino, Fontána Pfiedpokládan návrat: hod. StráÏnice stfieda Prohlídka Muzea vesnice jihov chodní Moravy. Náv tûva fiemeslnické dílny na v robu modrotiskov ch pláten s moïností nákupu v podnikové prodejnû. Plná cena 269 Kã, seniofii 249 Kã POMÒCKY. ARADO, PON, YALE OCHOZ ZAâÁTEK TAJENKY OVES (BOTANICKY) DRUH ELEKTR. ZA ÍZENÍ PATNÁ LITERATURA ZNAâKA INDIA KO ISTIT RODNÁ ZEMù HORSKÁ JEZERA CHAOS Informace a objednávky: LUHANKA, nám. 28. fiíjna 441, Luhaãovice, luhanka@lazneluhacovice.cz, tel , fax , otevfieno dennû: 9-12, hod. LISTNAT STROM ZNAâKA âistícího PRÁ KU ZVRATNÉ ZÁJMENO MORDA âidlo ZRAKU PLATIDLO INDIE OBUV LEHKÁ MLHA KULOVITÁ BAKTERIE OSOBNÍ ZÁJMENO PANùLSKÁ EXKRÁ- LOVNA NOHA ZVÍ ETE NAHLODÁNÍ DRUH KONOPÍ MùSÍâNÍ KRÁTER V KLENEK VE ZDIVU ADAMOVA DRUÎKA VÍSKA BÒÎEK LÁSKY AFRICKÁ RÒÎE TOâEK ZIMNÍ MùSÍC AâKOLIV RANNÍ VLÁHA VADA âoâek MONGOLSK PASTEVEC VLÁDCE EMIRÁTU SPZ KLADNA RYBA CHÒVA POT EBA ÎENCE OBRUBA EDUARD (LIDOVù) SPZ. PRAHY SÍDLO V KANADù ZÁMEZÍ (ANGLICKY) PLOCATÁ RYBA BRAZILSK LITERÁT 999 ( ÍMSKY) 1499 ( ÍMSKY) LECHTIC. P ÍDOMEK KONEC TAJENKY JAPONSKÁ LOVKYNù PEREL HO âiny VOLNÁ KRAJINA Tajenka z 8. ãísla LázeÀsk ch listû: Opravdu moudr je ten, kdo pozná sám sebe. Za její správné vylu tûní zasíláme hezkou kníïku Ludmile Kostkové z Bojkovic Znûní dne ní tajenky nám zasílejte na korespondenãním lístku (nebo vhoìte laskavû do na í redakãní schránky na budovû fieditelství) nejpozdûji do 18. fiíjna Vylosovan v herce od nás dostane kniïní odmûnu a v echny správné odpovûdi postoupí do závûreãného slosování na konci roku Èastnému v herci poskytnou Láznû Luhaãovice, a. s., t denní pobyt pro 2 osoby zdarma. Pfií tí ãíslo vyjde 25. fiíjna Vydavatel: Láznû Luhaãovice, a. s., LázeÀské námûstí 436, Luhaãovice, Iâ éfredaktorka: Mgr. Marta Kozánková Vycházejí mûsíãnû, kaïd poslední ãtvrtek v mûsíci Adresa redakce: LázeÀské listy, LázeÀské námûstí 436, Luhaãovice, tel fax Grafická úprava a zlom: akad. mal. Jaroslava Dejmková Produkce tisku: STUDIO IMAGE 2000 Registrace: MK âr E NevyÏádané pfiíspûvky se nevracejí, redakce si vyhrazuje právo jejich krácení Uzávûrka ãísla 21. záfií 2007

9 27. záfií 2007 LÁZE SKÉ LISTY fotopfiíloha I Divadelní Luhaãovice srpna 2007 V stava scénografie Ján Zavarsk, Milan âorba (hala Vincentky) Za pofiadatele SO Luhaãovice, O. s. Divadelní Luhaãovice: Lubor âernobila, Karel Miliãka, Ladislava Ha ková Listy Milene Divadlo Jána Palárika v Trnavû: Branislav Bajus, Zuzana ebováa Barbora Bazsová ( po) O ãem sní Ïeny a o ãem sní muïi Divadelní spoleãnost v Jámû Praha: Vanda Hybnerová, Sa a Ra ilov ãetba, Sylvie Krobová zpûv, Jifií Reidinger p. l Ombre (út) Koncert, aneb já vûdûl Semafor Praha: Jifií Such, Jolana Smyczkováa hudební skupina Semafor (ãt) Století zázrakû Viola Praha: Magdalena Borová a Miloslav König (st) Mauglí Divadlo Polárka Brno: reïie Hana Mikolá ková (st 14 hod.) Foto Marta KOZÁNKOVÁ Hello, Dolly! Mûstské divadlo Zlín (zleva): Josef Koller, Du an Sitek, Helena âermáková, Petra DomÏalová a Gustav ezníãek (pá) Na konci duhy Studio DVA: Miloslav Mejzlík, Hana Maciuchová a Petr Bláha (so)

10 fotopfiíloha II LÁZE SKÉ LISTY 27. záfií 2007 XV. mezinárodní festival dûtsk ch folklorních souborû Písní a tancem Luhaãovice záfií 2007 JUDr. Jan Haluza s manïelkou Vûrou Haluzovou Foto Marta KOZÁNKOVÁ, Franti ek SYNEK (1)