Ekologie živočichů, téma 5. Abiotické faktory : Voda jako životní prostředí
|
|
- Vojtěch Čech
- před 8 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Ekologie živočichů, téma 5 Abiotické faktory : Voda jako životní prostředí
2 Hospodaření s vodou u vodních živočichů: osmoregulace uvnitř těla udržení fyzikálně-chemického prostředí uvnitř těla = udržení rovnováhy obsahu vody v těle kolem 80% suchozemské druhy: problém odpařování vody v moři: vyšší koncentrace solí ve vnitrozemských vodách: nízká koncentrace solí spolu s vyloučením nadbytečné vody je nutná i exkrece toxických odpadních produktů, zvláště sloučenin dusíku
3 Hospodaření s vodou a exkrece u vodních živočichů: orgány sladkovodní jednobuněční: kontraktilní vakuoly ploštěnky: protonefridie mořské sasanky: nic hvězdice, ježovky, pláštěnci: nic, toxické látky sbírají pohyblivé buňky unikají do moře hmyz a jiníčlenovci: toxické látky do zvl. tkání, nebo odstraněny při ekdysi obratlovci: ledviny
4 Hospodaření s vodou u vodních živočichů: orgány k hospodaření se solemi (zvl. NaCl) soli exkreující nebo soli přijímající žlázy: žraloci: rektální žlázy mořské ryby: v žábrech buňky vylučující z těla Cl-anionty sladkovodní ryby: opačně v žábrech buňky vychytávající Cl-anionty mořské želvy, mořští hadi: žlázy pod jazykem krokodýli z brakických vod: žlázy v jazyku trubkonosí: vývody žláz v protažených nozdrách
5 Moře: systémy osmotické regulace 1) živočichové s osmotickou koncentrací tělních tekutin blízkou mořské vodě nebo mírně vyšší: koncentraci zajišťují buď převážně NaCl nebo 0,5 až 0,7 NaCl a zbytek organické látky bezobratlí a někteří obratlovci (žraloci, rejnoci): nadbytek vody vylučován různými orgány od žaber až po ledviny
6 Moře: systémy osmotické regulace 2) živočichové s osmotickou koncentrací tělních tekutin mnohem nižší než mořská voda: korýši aj. členovci, téměř všechny ryby (v moři evolučně zpátky ze sladkých vod) NaCl: % osmotické koncentrace tělních tekutin nutnost získat vodu buď z potravy nebo z mořské vody
7 / 2) živočichové s osmotickou koncentrací tělních tekutin mnohem nižší než mořská voda: / býložraví a planktonožraví živočichové mohou získat vodu z potravy (přímo nebo biochemicky) predátorům to nestačí (žerou jen občas) musejí pít mořskou vodu a rychle vylučovat NaCl k tomu slouží obvykle jiné orgány než orgány k normální exkreci, nebo silně konc. moč soli Ca, Mg, sírany, fosfáty: v exkrementech
8 Moře: systémy osmotické regulace 3) vzduch dýchající mořští živočichové: želvy, buřňáci, albatrosi, tuleni, delfíni nízká koncentrace tělních tekutin a účinná regulace osmotické koncentrace není únik vody osmosou pevný povrch těla, žádné žábry ale: dýchají slaný vzduch, žerou slanou potravu řešení: různá
9 / 3) vzduch dýchající mořští živočichové / savci: moč s vysokým obsahem solí plazi, ptáci: omezená absorbce NaCl ve střevě, zvláštní orgány ptáci ř. trubkonosí (Procelariiformes): sůl vylučující žlázy ústí dvěma trubkovitě protaženými nozdrami na zobáku
10 buřňák Puffinus griseus, detail zobáku
11 buřňák Fulmarus glacialis
12 Sladkovodní živočichové: - jsou zaplavováni vodou tu vylučují intensivní exkrecí zředěné moči - obvykle mají nižší osmotickou koncentraci - k tomu aktivní doplňování solí: - potravou nebo - aktivním vychytáváním iontů žábrami
13 Živočichové v brakické vodě v brakické vodě estuárií je různá koncentrace solí v závislosti na poměru mísení mořské a říční vody měkkýši, červi, krabi, ryby - velmi dobří regulátoři příjmu vody a solí podobně živočichové migrující z moře do vnitrozemských vod a zpět nebo naopak
14 Živočichové střídající vodní a terestrické prostředí bezobratlí tohoto způsobu života jsou převážně mořští (měkkýši, krabi): ve vodě mořská varianta 1) nebo 2) sladkovodní obojživelníci: riziko vysychání na souši zdržují se poblíž vodního biotopu
15 Vlastnosti vodního prostředí:
16 Hydrické biocykly Tři čtvrtiny povrchu planety jsou pokryty vodami = hydrické biocykly : 1) marinní (mořský) biocyklus 71 % doba obměny vody v desetitisících let 2) limnický (sladkovodní) biocyklus 2 % rychlý koloběh ve dnech až rocích
17 Hydrické biocykly Voda mimo vodu vázanou v horninách: - oceány 98,8 % objemu - ledovce, polární led 1,2 % - podzemní voda 0,018 % - pevninské vody 0,002 %
18 voda jako životní prostředí : Fyzikální a chemické vlastnosti vody určují životní podmínky organismů - ve srovnání s ovzduším je voda husté prostředí klade odpor pohybu : viskozita - velká hustota umožňuje vznášení se bez výdajů energie a bez opěrných struktur - vodíkové můstky
19 Teplotní závislost hustoty vody voda (bez rozpuštěných látek) má maximální hustotu = 1 při teplotě 3,94 C voda teplejší i studenější je lehčí zvláště výrazně lehčí je po přechodu do tuhého skupenství = led výsledkem je 1)rozvrstvení vodních mas podle jejich teploty a 2) zakrytí hladiny zamrzajících vodních ploch ledem
20
21 Přísun tepla do vod : zdrojem tepla je sluneční záření teplo do vody jednak průnikem tepelného záření do vody jen horní vrstvy a jednak vedením (konvekcí) opět do horních vrstev - výsledkem jsou prohřáté horní vrstvy a studené hlubší : tento proces má svoji zákonitost a sezónní průběh
22 Stratifikace stojatých vod : Epilimnion : horní prohřátá a větrem promíchávaná vrstva, na jaře zpočátku slabá, postupně se prohlubuje Metalimnion : vrstva s rychlým poklesem teploty, v něm rozhraní s největší změnou teploty = skočná vrstva, termoklina Hypolimnion : hlubinné vody, s teplotou i v létě jen o málo vyšší než při promíchání
23
24 Stratifikace stojatých vod : Sezónní vývoj : jarní cirkulace obvykle po kratší dobu, u hladiny se rychle vytváří slabé epilimnion a postupně se prohlubuje zvětšuje se také teplotní rozdíl na termoklině na konci léta (chladné noci) začíná dlouhá podzimní cirkulace trvá řadu měsíců
25 Stratifikace stojatých vod : Podzim: cirkulace postupně zasáhne celý sloupec (při teplotách od asi C) a teplota klesá až po 4 C - tento stav může při velkém objemu vody a mírné zimě nastat třeba až v druhé polovině zimy - pak teprve za mrazů může hladina zamrznout, u dna stále mohou být 4 C
26 Stratifikace stojatých vod : teplotní rozvrstvení stojatých vod má za následek i rozvrstvení dalších vlastností vody stratifikace je narušována činností větru v podmínkách odpovídajících mírnému pásu trvá jen po dobu vývoje teplot jedním směrem = letní a zimní měsíce dvakrát do roka dojde k cirkulaci
27
28 Stratifikace dalších faktorů : kyslík Rozpuštěný plynný kyslík : - živočichové potřebují k dýchání, do vody se dostává jednak difusí přes hladinu, jednak je dodáván rostlinami při fotosynthese - obojí se děje v horní vrstvě, proto u vod s dostatečným rozvojem autotrofů vždy více kyslíku u hladiny - naopak v hypolimniu rozkladné procesy
29
30 Stratifikace dalších faktorů : kyslík Protichůdné závislosti respirace a rozpustnosti plynného kyslíku na teplotě : - respirace organismů roste s rostoucí teplotou - rozpustnost plynného kyslíku ve vodě klesá s rostoucí teplotou: při 0 C. 14,2 mg/l při 30 C. 7,5 mg/l
31 Stratifikace dalších faktorů : světlo Světlo do vody proniká jen omezeně, a to různé vlnové délky různě - zákon Lambert-Beerův Nejvíce se absorbuje červené (ještě více infračervené), nejméně zelené - vrstva 1 m vody absorbuje 65% červeného a jen 1% zeleného světla
32 Typologie stojatých vod : Stojaté vody na územíčr jsou jen úzkým souborem možných typů: - zcela původní jsou tůně v říčních nivách - na Šumavě několik málo jezer ledovcového původu - charakteristické jsou umělé rybníky - z minulého století pocházejí přehradní nádrže
33 Typologie stojatých vod : Ve světě jsou běžná přirozená velká jezera několika typů: - jezera glaciální (v počtu milionů) vzniklá po ústupu ledovce - morénová jezera horských ledovců - jezera tektonická - příkopových propadlin - jezera kráterová - sopečná Mimo to existují různé typy drobných vod.
34 Drobné stojaté vody Vody periodické, záplavové (komáři) Vody permanentní: - tůně v říční nivě - vody v rašeliništích: -- vrchoviště nízké ph, huminové kyseliny -- slatiny nejsou kyselé
35 Vody podzemní Voda vyplňující zvodněnou vrstvu v půdě, - stálé podmínky: nízká teplota kolem 8 C, nízký obsah kyslíku, tma - úzké prostory = skuliny v půdě, - málo potravy: tma, žádná primární produkce rostlinná hmota jen v podobě nekromasy jako detrit spláchnutý do půdy z odumřelé trávy a spadaného listí B1
36 Snímek 35 B1 Brandl;
37
38 Vody podzemní Podle původu zvodněných prostor: - vody puklinové rychlý pohyb vody, snadné doplnění, ale možnost přísunu znečistění - vody průlinové průsak přes filtrující vrstvy, pomalý, ale zachycující i mikroorganismy
39 Vody podzemní Zvláštní fauna: živočichové malí (pomalí), bílí, slepí, živí se detritem nebo dravě drobní korýši (buchanky, plazivky, blešivci, bezkrunýřky), vířníci, aj.
40
41 Voda v pohybu : Koloběh vody na planetě Zemi (hydrologický cyklus) udržuje v pohybu nejpohyblivějšíčást limnického biocyklu, tekoucí vody Voda v atmosféře : zdrží se průměrně 9 dní průměrné srážky : svět 1010 mm/rok ČR 668 mm/rok
42 Voda v pohybu : Srážková voda : - do podzemí, až po nepropustné podloží - pak se pohybuje po spádnici a objeví se na povrchu = pramen 1) reokrén - vývěr ze svahu 2) limnokren - tůňka s odtokem 3) heleokren bažina, mokřad
43 Voda v pohybu : Proudění v toku: 1) laminární hladké bez víření, rovnoběžný plynulý pohyb částic 2) turbulentní vířivý pohyb částic, vracející se částice
44 Voda v pohybu : Podle charakteru proudění jsou v toku úseky: - lotické, torrentilní, riffles - lenitické, fluviatilní, pools
45 Voda v pohybu : Fenomen řeky: říční údolí s řekou, říční nivou s podzemní vodou a vodními tělesy v říční nivě (slepá ramena, odstavená slepá ramena, tůně, periodické vody)
46
47 Dílčí vodní biotopy v říční nivě: 1. vlastní tekoucí říční voda v korytě řeky 2. povrch říčního dna: bahno, písek nebo štěrk 3. podříční voda = hyporheal : říční voda ve vrstvě štěrku o mocnosti až do 1m (větší tok více), osídlená bentickými organismy říčního dna až 10x hustěji než povrch dna, včetně fototrofů 4....
48 Dílčí vodní biotopy v říční nivě: 4. nepropustná kolmatační vrstva: 0,1 m, černý písek, místy díry = okna 5. pravá podzemní voda osídlená stygobionty - vyplňuje štěrkové náplavy pleistocenního až holocenního stáří o mocnosti desítek až stovek m - zásoba pitné vody vynikající kvality 6..
49 Dílčí vodní biotopy v říční nivě: 6. oddělené vody občas zaplavovaných tůní a bývalých říčních ramen - podle výšky povodně spojované periodicky mezi sebou a s vlastnířekou 7. periodické vody povodní rozlité v lukách a lesích říční nivy - biotop temporárního charakteru
50 Povodňové záplavy v říční nivě jsou pravidelným jevem říční nivy vytvářejí a propojují biotopy v říční nivě, propojují populace organismů (ryby), šíří rostliny i živočichy přemísťují po toku materiál: živiny, půdu, písek, štěrk formují říční koryto udržují charakter společenstev
51
52
53
54
55 Průtok a rychlost toku: množství vody m3/s proteklé daným profilem toku Vltava v ČB: m3/s Vltava v Praze : přibližně m3/s Dunaj v Bratislavě: m3/s Amazonka: m3/s za povodní průtok stoupá x
56 Průtok a rychlost toku: pojem n-letá voda : Qn - hodnota maximálního průtoku, které je v daném místě dosaženo jedenkrát za n roků dlouhodobý průměr = takový průtok se vyskytne průměrně jednou za n let, to neznamená, že se nemůže objevit ve dvou po sobě následujících letech
57 Průtok a rychlost toku: rychlost proudění v toku: horské toky: několik m/s nížinné toky: méně než 0,1 m/s Dunaj: kolem 3 m/s, max. 6 m/s rychlost proudění určuje velikost částic unášených proudem - drift
58 Průtok a rychlost toku: drift = proudový snos: částice a organismy pasivně unášené proudem v toku drift - emergentní - terrestrický - katastrofický rekompensace: protiproudový let imag, positivní reotaxe živočichů
59 Říční kontinuum: látkový koloběh: spirální = proudem unášené prvky a sloučeniny vstupují do těl organismů a do sedimentů a v nich se dočasně zastavují na místě, po čase se opět uvolní a pokračují po proudu teorie říčního kontinua: spirální koloběh vytváří z říční sítě (tok a jeho přítoky) povodí jeden produkční celek = kontinuum
60 Říční kontinuum: v podélném profilu toku další úseky (dolní tok) jsou formovány přísunem z horního toku zároveň se v podélném profilu plynule mění společenstvo organismů (mění se rychlost proudění, velikost toku, velikost unášených částic, fyzikální a chemické podmínky, potravní základna)
61 Říční kontinuum: Horní tok: velký spád, torrentilní úseky, velká rychlost proudění, erose, kolísavý průtok, dost kyslíku, teplota spíše nízká a denně kolísající, typické druhy organismů, přísun allochtonního materiálu: rostlinná hmota z opadu v okolních terrestrických biotopech (listí, jehličí), za deště mnoho spláchnutých terrestrických bezobratlých, značná velikost unášených částic
62 Říční kontinuum: Dolní tok: spád malý, proudění laminární, rychlost proudu malá (žije i plankton i primární produkce), sedimentují i jemné částice, teplota dle roční doby - během dne stálá, kyslíkové poměry proměnlivé, vegetace i kořenující, nárosty řas, benthos v bahnitých nebo písečných sedimentech, ryby
63 Adaptace k životu v proudu život v prostředí proudící vody vyžaduje adaptace organismů rostliny: řasy ve slizových povlacích, cévnaté r. kořenující a vzplývavé živočichové: v proudících úsecích buď schopni přichycení (ploché tělo, silné rozprostřené nohy, nebo příssavky) nebo vybaveni zátěží v podobě schránky
64
65 larva jepice Ecdyonurus
66 larva jepice Epeorus
67 schránky larev chrostíků (Trichoptera) zatížené pískem a kaménky
68 Přizpůsobení živočichů k životu v silně proudící (turbulentní) vodě : A = larva r. Blepharicera (Diptera) vybavená šesti příssavkami na ventrální straně B = larva jepice Ecdyonurus venosus plochá, přitisknutá k podkladu (kámen) C = ulita plže r. Ancylus kápovitý tvar, po proudu D = schránka chrostíka r. Thremma podobný tvar schránky budované z písku
69
70 blešivec Gammarus (Rivulog.) fossarum, Amphipoda, nejběžnější korýš drobných toků, konsument detritu
71 blešivec Gammarus (Rivulog.) fossarum, Amphipoda
72 Adaptace k životu v proudu Ryby: tělo podle charakteru proudění v horních proudivých úsecích válcovité, protáhlé, schopné výkonného plavání v dolních úsecích tělo ploché, vysoké, plující pomalu v podélném profilu toku se mění druhové zastoupení ryb
73
74 Adaptace k životu v proudu Rybí pásma : A. Frič (1872) čtyři pásma od pramene k ústí podle spádu a šířky toku, podle hlavních druhů ryb - pstruhové - lipanové - parmové - cejnové
75 Adaptace ryb k životu v toku Rybí pásma : - některé druhy ryb zasahují do více než jednoho pásma - na různých kontinentech různé druhy a typy ryb - nicméně k charakteru toku podle proudění lze přiřadit typické rybí druhy, u jiných lze jejich výskyt přiřadit k více než jednomu pásmu
76
77 rybí pásma : pásmo pstruhové pstruh potoční Salmo trutta fario vranka, střevle bezobratlí - výše popsané typy torrentilních úseků
78 pstruh potoční Salmo trutta
79 rybí pásma : pásmo lipanové horní tok řeky s proudivou vodou, ale bez velkých balvanů a velkých peřejí charakteristické ryby : lipan, střevle, tloušť, pstruh, ostroretka, jelec proudník další druhy ryb : mřenka, ouklej, plotice, hrouzek, střevle, vranka, mník
80 lipan podhorní Thymallus thymallus
81 rybí pásma : pásmo parmové střední tok řeky s proudivou vodou, ale bez balvanů a peřejí parma, plotice, ostroretka, štika, mník, hrouzek, ouklej, jelec proudník, okoun, candát
82 parma obecná Barbus barbus
83 rybí pásma : pásmo cejnové dolní tok řeky fluviatilní zóna kromě cejna velkéhořada dalších druhů ryb žijících i ve stojatých vodách : plotice, cejnek malý, lín, perlín, aj. další ryby : štika, okoun, candát, jelec jesen, sumec, ouklej, hrouzek, ježdík, hořavka bezobratlí : larvy hmyzu žijící v bahně dna nebo ve vyhrabaných norách (chodbičkách) ve březích měkkýši : různí plži (Limnaeidae i Planorbidae), mlži (škeble, velevrub)
84 cejn velký Abramis brama
85 bezobratlí ve fluviatilní zoně : druhy bentických živočichů bahnitého dna blízké nebo stejné jako ve stojatých vodách, např. larvy pakomárů Chironomidae nebo červi Oligochaeta larvy hmyzích druhů vázané na vegetaci při březích : Zygoptera, Anisoptera, Ephemeroptera larvy hmyzích druhů vyhrabávající si chodbičky v hlinitých březích : Ephemeroptera (Ephemera) larvy chrostíků ve schránkách z rostlinného materiálu žijící mezi vegetací
86 Mořský biocyklus:
87 Mořský biocyklus: 71 % povrchu Země objem km3 obsahuje téměř 99 % vody, která není vázána v horninách odpar z moře km3, z toho 9/10 se vrací zpět ve srážkách padajících na hladinu moře
88 Mořský biocyklus: Světový oceán je spojitý: 3 až 7 oceánů navzájem propojených Členění : 1) oceanické pásmo 2) kontinentální šelf (k. práh, k. lavice): pevninské desky vyčnívají pod hladinu oceánu různě daleko (několik až stovky km) vysoce produktivní mělčiny
89
90 Mořský biocyklus: kontinentální šelf : obvyklý pokles asi 2m na 1km od pobřeží končí pevninským svahem = zlom do hlubin průměrná hloubka oceánu m maximální hloubka m (příkopy) (pevnina: průměrná výška 700 m)
91 Kontinentální šelf: Vlastní pobřeží pevniny: 1) zkrápěná příbojová zona = supralitorál 2) vlastní eulitorál = zóna mezi hranicí přílivu a odlivu 3) sublitorál = trvale zatopený šelf
92 Dmutí oceánu (tide) skládáním přitažlivých sil Slunce a Měsíce se zvedá a klesá hladina oceánů = příliv a odliv rozdíl 0,3 (na moři) až 16 m periodicita dmutí je asi 12 ½ hodiny, denní zpoždění cca 50 minut skočné dmutí (příliv) jednou za dva týdny se sčítá vliv Slunce a Měsíce hluché dmutí - naopak
93 Pohyb vody v moři: vzniká působením větru na hladinu, rozdíly teplot v různých zeměpisných šířkách a oblastech, nerovnoměrným ohříváním vody, zemskou rotací, přítokem vody z pevniny, místní sopečnou činností a zemětřesením projevuje se jako: 1) mořské proudy 2) vlnění hladiny
94 Vlnění hladiny: tlakem větru na hladinu se částice vody zvedají a klesají nahoru a dolů téměř nepostupují vpřed jednotlivéčástice opisují kruhové dráhy =Langmuirovy spirály s osou kolmou na směr vln (vyznačena řádkami pěny) průměr L.s. (na moři) m každé dvě sousední spirály rotují opačně
95 Vlnění hladiny: výška vln do 12 m (max. až 28 m) délka (rozestup) vln 300 m, max m vlny může vytvářet i vítr působící velmi daleko divoké moře za bezvětří - vlnění se šíří rychlostí 60 km/hod. u pobřeží se vlny řadí podél břehu interakce Langmuirových spirál se dnem litorálu
96 Vlny vyvolané tektonickými jevy: podmořské zemětřesení nebo sopečný výbuch vyvolá pokles nebo vzestup dna následkem je vytvoření vysoké vlny (až 38m) tsunami, která se šíří oceánem (cca 800 až 1500 km/hod) a u pobřeží se silně zvyšuje a zalije pevninu až 3 km daleko při této vlně voda postupuje vpřed na počátku je nápadný odliv!!!
97 Mořské proudy souhrou všech sil působících na vodu oceánu vzniká pohyb vodních mas v oceánu = mořské proudy na severní polokouli ve směru hodin. ručiček, na jižní p. proti směru ale dále formovány rozložením pevninských ker, polohou atmosférických cyklon a anticyklon a pravidelných větrů (pasáty)
98 Mořské proudy podle teploty vodních mas se tvoří vrstvy ty se pohybují různým směrem a různou rychlostí svým pohybem přenášejí teplo a zásadně ovlivňují klima kontinentů podle svého původu obsahují a přemísťují živiny (nebo ne)
99
100 Klimatické oscilace dva velké systémy atmosférické cirkulace: ENSO a NAO ENSO = El Niño Southern Oscillation: v důsledku rozdílu atmos. tlaku nad Jižní Amerikou a Austrálií vane vítr Pacifikem od Ameriky k JV Asii, Indii, Africe a nese vláhu a srážky - také zvedá hladinu moře o 20 až 40 cm
101 ENSO tento stav trvá po většinu roku u záp. pobřeží Jižní Ameriky umožňuje stálý přísun studených vod bohatých živinami z Antarktidy = Humboldtův proud normálně se přerušuje na několik týdnů kolem Vánoc teplá voda Pacifiku se zhoupne zpět živiny nejsou, potrava není, ryby zmizí
102 ENSO (Jižní oscilace El Niño) jednou za 4 až 6 let se tento přechodný stav prodlouží na několik měsíců: = El Niño - peruánský rybolov zkolabuje - v JV Asii sucho a požáry - v Indii hladomor, revolty, atd. - v záp. části USA kalamitní počasí
103 NAO (North Atlantic Oscillation) pro Evropu je významnější NAO = Severoatlantická oscilace obě oscilace spolu souvisejí přes systém atmosférické cirkulace NAO je dána rozdílem atmosférického tlaku azorské tlakové výše a islandské tlakové níže konvenčně Lisabon - Reykjavík
104 NAO (North Atlantic Oscillation) podle rozdílu tlaků v období prosinec březen zasahuje vliv teplého Golfského proudu dále nebo méně daleko do evropské pevniny tím se posouvá rozhraní mezi vlhčím a teplotně méně kontrastním atlantským a sušším a teplotně kontrastním klimatem kontinentálním západovýchodně zejména výrazný efekt ve střední Evropě
105
106 Teplota v oceánu velká vodní masa stabilní teplota, denní kolísání 0,2 0,3 C podle zeměpisné šířky: - tropické pásmo hladina 26 až 29 C, teplotní stratifikace, u dna 2,5 C - mírné pásmo sezónní změna u hladiny o 6 C, mělká moře až o 15 C - polární moře hladina i dno -1,8 C
107 Teplota v oceánu a vzestupné proudy : teplotní stratifikace v teplých mořích znemožňuje přísun (návrat) živin z hypolimnia a ze dna proto jsou v tropickém pásmu hluboká moře (dál od pobřeží) málo produktivní živiny mohou dodat pouze vzestupné proudy z hlubin nebo studené proudy zasahující do tropického pásma
108 Teplota v oceánu a vzestupné proudy : v mořích arktických a antarktických je teplotní rozdíl mezi hladinou a dnem nepatrný není stratifikace, živiny se mohou dostávat vzestupnými proudy do eufotické zony : dostatek živin proto je v polárních mořích vysoká primární produkce, mnoho zooplanktonu a bohatství ryb i mořských ptáků a savců
109 Hydrostatický tlak v hloubce: rozmezí 101 kpa až 111 MPa na každých 10 m hloubky navíc přibývá přibližně 100 kpa organismy bez dutin vyplněných plyny nemají problém voda (i v tělních dutinách) je téměř nestlačitelná problémy mají vzduch dýchající živočichové př.: vorvaň (myoglobin)
110 Světlo v moři: proti vnitrozemským vodám proniká do podstatně větších hloubek (více modrá část spektra) voda je čistší kompensační bod fotosynthesy leží na širém moři kolem hloubky 200 m maximální fotosynthesa asi v ½ až 1/3 intensity hladinového světla
111 Obsah rozpuštěných látek : průměrně 3,5 % (35 promile) hmotnosti mořské vody tvoří rozpuštěné látky z toho 2,7 % NaCl pořadí aniontů: chloridy, sírany, nepatrně uhličitanů pořadí kationtů: Na, Mg, podstatně méně Ca, K živiny jen v miliontinách promile
112 Obsah rozpuštěných látek : pufrační kapacita slané vody velká ph 8,2 lokální rozdíly salinity: - příbřežní a kontinentální saliny kolem 25 % - vnitrozemská moře vyslazovanářekami jen 0,2-0,8 % (Balt), 1,8 % Černé m., tam často mrtvé hlubiny hypolimnia bez kyslíku rozklad organické hmoty
113
114 Obsah rozpuštěných látek : hustota mořské vody: 1 litr váží 1,0248 kg umožňuje existenci živočichů o hmotnosti 100 t osmotické poměry: pro mnoho organismů je to isotonické prostředí ne pro ryby: ze sladkých vod
115 Obsah rozpuštěných látek : Živiny na širém moři jen ve stopách, zejména limitující je N (na rozdíl od vod vnitrozemských, kde je málo P) do moře jsou přinášeny z pevnin řekami v moři vstupují do velmi rychlého koloběhu látek z něj odcházejí v mrtvých organismech do sedimentů zpět jen vzestupné proudy
116 Obsah rozpuštěných látek : jiná situace je při pobřeží, nebo v mělkých vodách kontinentálních šelfů při pobřeží se proto vyskytuje řada specifických biotopů, vesměs vysoce produktivních: - pobřežní útesy, mořské louky, kelpové lesy (chaluhy), mangrovové porosty, korálové útesy
117
Téma 3: Voda jako biotop mořské biotopy
KBE 343 Hydrobiologie pro terrestrické biology JEN SCHEMATA, BEZ FOTO! Téma 3: Voda jako biotop mořské biotopy Proč moře? Děje v moři a nad mořem rozhodují o klimatu pevnin Produkční procesy v moři ovlivňují
VíceJihočeská oblastní tábornická škola Materiály a přednášky ROZDĚLENÍ VOD. 2008-06-25 verze první
Jihočeská oblastní tábornická škola Materiály a přednášky ROZDĚLENÍ VOD 2008-06-25 verze první Vody je možno dělit z mnoha různých hledisek a podle mnoha ukazatelů. Nejjednodušším a pro obyčejného člověka
VíceInterakce oceán atmosféra
Interakce oceán atmosféra Klima oceánů a moří těsná souvislost mezi hydrosférou a atmosférou atmosférické pohybové systémy ovlivňují povrch oceánu vlněním, dodávkou vody ze srážek, změnou salinity oběh
VíceVODA. Voda na Zemi. Salinita vody CZ.1.07/2.2.00/28.0158. Modifikace profilu absolventa biologických studijních oborů na PřF UP. Ekologie živočichů 1
VODA EKO/EKŽO EKO/EKZSB Ivan H. Tuf Katedra ekologie a ŽP PřF UP v Olomouci Modifikace profilu absolventa : rozšíření praktické výuky a molekulárních, evolučních a cytogenetických oborů Voda na Zemi Oceány
VíceBIOLOGIE OCEÁNŮ A MOŘÍ
BIOLOGIE OCEÁNŮ A MOŘÍ 1. ekologické faktory prostředí světlo salinita, hustota, tlak teplota obsah rozpuštěných látek a plynů 2 1.1 sluneční světlo ubývání světla do hloubky odraz světla od vodní hladiny,
VíceTéma 2: Voda jako biotop vnitrozemské vody
KBE 343 Hydrobiologie pro terrestrické biology JEN SCHEMATA, BEZ FOTO! Téma 2: Voda jako biotop vnitrozemské vody Vnitrozemské vody toto téma je pouze přehledem hlavních kategorií vnitrozemských vod jednotlivým
VíceHYDROSFÉRA = VODSTVO. Lenka Pošepná
HYDROSFÉRA = VODSTVO Lenka Pošepná Dělení vodstva 97,2% Ledovce 2,15% Povrchová a podpovrchová voda 0,635% Voda v atmosféře 0,001% Hydrologický cyklus OBĚH Pevnina výpar srážky pevnina OBĚH Oceán výpar
VícePříčiny - astronomické přitažlivá síla Měsíce a Slunce vliv zemské rotace
Pohyby mořské vody Příčiny - astronomické přitažlivá síla Měsíce a Slunce vliv zemské rotace 2 Příčiny - atmosférické nerovnoměrné ohřívání vody v různých zeměpisných šířkách gradienty tlaku větrné proudy
VíceHYDROSFÉRA. Opakování
HYDROSFÉRA Opakování Co je HYDROSFÉRA? = VODNÍ obal Země Modrá planeta Proč bývá planeta Země takto označována? O čem to vypovídá? Funkce vody Vyjmenujte co nejvíce způsobů, jak člověk využíval vodu v
Vícemolekulární struktura (vodíkové můstky, polarita) hustota viskozita teplo povrchové napětí adheze a koheze proudění
molekulární struktura (vodíkové můstky, polarita) hustota viskozita teplo povrchové napětí adheze a koheze proudění Proč se zabývat teplotou vody? řídí biologické děje (růst, přežívání, reprodukci, kompetici,...),
VíceŠablona: III/2. Sada: VY_32_INOVACE_9IS
Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3075 Šablona: III/2 Sada: VY_32_INOVACE_9IS Pořadové číslo: 07 Ověření ve výuce Třída: 7.A Datum: 11.10.2013 1 Sladkovodní ryby pásma, výživa Předmět: Ročník:
VíceŽivot ve stojatých vodách : benthos, jeho složky a cykly
Hydrobiologie pro terrestrické biology Téma 16: Život ve stojatých vodách : benthos, jeho složky a cykly Bentos a bentál : něco terminologie úvodem Jako bentál se označuje ta část vodního biotopu, kterou
Vícekyslík ve vodě CO 2 (vápenato-)uhličitanová rovnováha alkalita
kyslík ve vodě CO 2 ph (vápenato-)uhličitanová rovnováha alkalita elementární plyny s vodou nereagují, ale rozpouštějí se fyzikálně (N 2, O 2, ) plynné anorganické sloučeniny (CO 2, H 2 S, NH 3 ) s vodou
Vícekyslík ve vodě CO 2 (vápenato-)uhličitanová rovnováha alkalita
kyslík ve vodě CO 2 ph (vápenato-)uhličitanová rovnováha alkalita elementární plyny s vodou nereagují, ale rozpouštějí se fyzikálně (N 2, O 2, ) plynné anorganické sloučeniny (CO 2, H 2 S, NH 3 ) s vodou
VíceAnotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 9. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky s abiotickým faktorem vodou. Materiál je plně funkční pouze s použitím
Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 9. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky s abiotickým faktorem vodou. Materiál je plně funkční pouze s použitím internetu. skupenství koloběh vody srážky vodní obal
VíceVY_52_INOVACE_71. Hydrosféra. Určeno pro žáky 6. ročníku Člověk a příroda Zeměpis Přírodní obraz Země - Hydrosféra
VY_52_INOVACE_71 Hydrosféra Určeno pro žáky 6. ročníku Člověk a příroda Zeměpis Přírodní obraz Země - Hydrosféra Leden 2011 Mgr. Regina Kokešová Určeno pro prezentaci učiva Hydrosféra Základní informace
VíceJ i h l a v a Základy ekologie
S třední škola stavební J i h l a v a Základy ekologie 11. Atmosféra Země - vlastnosti Digitální učební materiál projektu: SŠS Jihlava šablony registrační číslo projektu:cz.1.09/1.5.00/34.0284 Tomáš Krásenský
Vícerozdíly mezi stojatými a tekoucími vodami vodní hmyz a jeho potravní nároky koncept říčního kontinua podzemní vody a prameny
rozdíly mezi stojatými a tekoucími vodami vodní hmyz a jeho potravní nároky koncept říčního kontinua podzemní vody a prameny chybí vertikální gradienty teploty a kyslíku (kromě velkých řek) = všude je
VíceJ i h l a v a Základy ekologie
S třední škola stavební J i h l a v a Základy ekologie 10. Voda jako podmínka života Digitální učební materiál projektu: SŠS Jihlava šablony registrační číslo projektu:cz.1.09/1.5.00/34.0284 Tomáš Krásenský
VíceTento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje. 26.2.2010 Mgr.
Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje 26.2.2010 Mgr. Petra Siřínková ABIOTICKÉ PODMÍNKY ŽIVOTA SLUNEČNÍ ZÁŘENÍ TEPLO VZDUCH VODA PŮDA SLUNEČNÍ
VíceGlobální cirkulace atmosféry
Globální cirkulace atmosféry - neustálý pohyb vzduchových hmot vyvolaný: a) rozdíly v teplotě zemského povrchu b) rotací Země - proudění navíc ovlivněno rozložením pevnin a oceánů a tvarem reliéfu Ochlazený
VíceVoda jako životní prostředí fyzikální a chemické vlastnosti obecně
Hydrobiologie pro terrestrické biology Téma 4: Voda jako životní prostředí fyzikální a chemické vlastnosti obecně voda jako životní prostředí : Fyzikální a chemické vlastnosti vody určují životní podmínky
Vícepásmo cejnové dolní tok řek (velmi pomalý tok řeky) pásmo parmové střední tok řek pásmo lipanové podhorské potoky a řeky
Ryby sladkovodní Sladkovodní ryby žijí jak ve stojatých, tak i tekoucích vodách, které podle rychlosti proudu, teploty a obsahu kyslíku rozdělujeme do čtyř pásem, které jsou pojmenovány podle typického
VíceEU V/2 1/Z27. Světový oceán
EU V/2 1/Z27 Světový oceán Výukový materiál (prezentace PPTX) lze využít v hodinách zeměpisu v 7. ročníku ZŠ. Tématický okruh: Světový oceán. Prezentace slouží jako výklad i motivace v podobě fotografií
VíceVoda jako životní prostředí ph a CO 2
Hydrobiologie pro terrestrické biology Téma 8: Voda jako životní prostředí ph a CO 2 Koncentrace vodíkových iontů a systém rovnováhy forem oxidu uhličitého Koncentrace vodíkových iontů ph je dána mírou
VíceEnvironmentáln. lní geologie. Stavba planety Země. Ladislav Strnad Rozsah 2/0 ZS-Z Z a LS - Zk
Stavba planety Země Environmentáln lní geologie sylabus-4 LS Ladislav Strnad Rozsah 2/0 ZS-Z Z a LS - Zk PEVNÁ ZEMĚ - -HYDROSFÉRA ATMOSFÉRA - -BIOSFÉRA ENDOGENNÍ E X O G E N N Í Oceány a moře (97% veškeré
VícePodmínky působící na organismy: abiotické - vlivy neživé části prostředí na organismus biotické - vlivy ostatních živých organismů na život jedince, m
Přednáška č. 4 Pěstitelství, základy ekologie, pedologie a fenologie Země Podmínky působící na organismy: abiotické - vlivy neživé části prostředí na organismus biotické - vlivy ostatních živých organismů
VíceStřední škola obchodu, řemesel a služeb Žamberk. Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu EU Peníze SŠ
Střední škola obchodu, řemesel a služeb Žamberk Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu EU Peníze SŠ Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0130 Šablona: III/2 Ověřeno ve výuce dne: 7.6.2013
VíceVoda jako životní prostředí - světlo
Hydrobiologie pro terrestrické biology Téma 6: Voda jako životní prostředí - světlo Sluneční světlo ve vodě Sluneční záření dopadající na hladinu vody je 1) cestou hlavního přísunu tepla do vody 2) zdrojem
VíceRegistrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/ Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost
Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost Projekt je realizován v rámci Operačního programu Vzdělávání pro konkurence
VíceVodní organismy a jejich formy
Vodní organismy a jejich formy Hierarchizace Mikrobiální destruenti (heterotrofní mikroby = bakterie, houby) Primární producenti (řasy) Makrofyta (rákosovité trávy) Organismy skupin 1-3 jsou prvotním zdrojem
VíceTok ř.km záznam č. č. úseku/profilu: Dne : hod Délka úseku (m): Provedl
POPIS ŘÍČNÍHO ÚSEKU/PŘÍČNÉHO PROFILU č. úkolu:. Tok ř.km záznam č. Místo Dne : hod Délka úseku (m): Provedl Bližší lokalizace :... číslo listu: vh mapy:...... mapy 1:... :... fotografie: 1) celkový charakter
VíceSpojte správně: planety. Oblačnost, srážky, vítr, tlak vzduchu. vlhkost vzduchu, teplota vzduchu Dusík, kyslík, CO2, vodní páry, ozon, vzácné plyny,
Spojte správně: Složení atmosféry Význam atmosféry Meteorologie Počasí Synoptická mapa Meteorologické prvky Zabraňuje přehřátí a zmrznutí planety Okamžitý stav atmosféry Oblačnost, srážky, vítr, tlak vzduchu.
VíceVoda jako životní prostředí rozpuštěné látky : sloučeniny dusíku
Hydrobiologie pro terrestrické biology Téma 9: Voda jako životní prostředí rozpuštěné látky : sloučeniny dusíku Koloběh dusíku Dusík je jedním z hlavních biogenních prvků Hlavní zásobník : atmosféra, plynný
VícePodle chemických vlastností vody 1. sladkovodní jezera 2. slaná jezera 3. brakická jezera 4. smíšená jezera 5. hořká jezera
JEZERA Jezero je vodní nádrž, jež se nedá jednoduchým způsobem vypustit (na rozdíl od přehradních nádrží a rybníků), je napájena povrchovou vodou přítoky řek, podzemní vodou a není součástí světového oceánu.
VíceCZ.1.07/1.5.00/ Digitální učební materiály III/ 2- Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT
Název školy: Číslo a název projektu: Číslo a název šablony klíčové aktivity: Označení materiálu: Typ materiálu: Předmět, ročník, obor: STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA a STŘEDNÍ ODBORNÉ UČILIŠTĚ, Česká Lípa, 28.
VíceMOŘSKÉ POBŘEŽÍ LITORÁL
MOŘSKÉ POBŘEŽÍ LITORÁL NÁPLŇ TÉTO LEKCE Přechodné prostředí mezi souší a vodou Typy mořského pobřeží s ohledem na abiotické parametry Specifika pro život organizmů Základní zástupci jednotlivých biotopů
VíceREGIONÁLNÍ GEOGRAFIE ANGLOSASKÉ AMERIKY
REGIONÁLNÍ GEOGRAFIE ANGLOSASKÉ AMERIKY 3. přednáška Klima Faktory ovlivňující klima (obecně): astronomické geografické: zeměpisná šířka a délka, vzdálenost od oceánu, reliéf všeobecná cirkulace atmosféry
VíceÚmluva o mokřadech majících mezinárodní význam především jako biotopy vodního ptactva
Úmluva o mokřadech majících mezinárodní význam především jako biotopy vodního ptactva Mgr. Libuše Vlasáková národní zástupkyně pro Ramsarskou úmluvu Ministerstvo životního prostředí Co je to Ramsarská
VíceModul 02 Přírodovědné předměty
Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují s finanční podporou v Operačním programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Královéhradeckého kraje Modul 02 Přírodovědné předměty hmota i energie nevznikají,
VíceKonference Vodárenská biologie 2019, února 2019, Interhotel Olympik, Praha
Konference Vodárenská biologie 2019, 6. 7. února 2019, Interhotel Olympik, Praha (neboli top-down effect ) je založena na ovlivnění potravního řetězce vodního ekosystému: dravé ryby plaktonožravé ryby
VíceJakub Trubač, Stanislav Opluštil, František Vacek. Delty
Jakub Trubač, Stanislav Opluštil, František Vacek Delty DELTY Delta - typ ústí řeky do moře (jezera, laguny), ve kterém převažuje akumulace nad erozní činností vlnění, dmutí nebo příbřežních proudů Podle
VíceEkologie a její obory, vztahy mezi organismy a prostředím
Variace 1 Ekologie a její obory, vztahy mezi organismy a prostředím Autor: Mgr. Jaromír JUŘEK Kopírování a jakékoliv další využití výukového materiálu je povoleno pouze s uvedením odkazu na www.jarjurek.cz.
Vícewww.zlinskedumy.cz Inovace výuky prostřednictvím šablon pro SŠ
Název projektu Číslo projektu Název školy Autor Název šablony Název DUMu Stupeň a typ vzdělávání Vzdělávací oblast Vzdělávací obor Tematický okruh Inovace výuky prostřednictvím šablon pro SŠ CZ.1.07/1.5.00/34.0748
VícePodnebí a počasí všichni tyto pojmy známe
Podnebí a počasí všichni tyto pojmy známe Obsah: Podnebí Podnebné pásy Podnebí v České republice Počasí Předpověď počasí Co meteorologové sledují a používají Meteorologické přístroje Meteorologická stanice
VíceZákladní fyzikálně-chemické vlastnosti vody. Molekula vody. Hustota. Viskozita
Vodní prostředí O čem to bude Fyzikální vlastnosti vody Chemické vlastnosti vody Koloběhy látek ve vodě Ze široka Velký hydrologický cyklus v biosféře Světové oceány pokrývají 70,8% zemského povrchu Povrchové
Více2. Kteří z odborníků mohli vyslovit následující tvrzení?
1. Vysvětli pojmy: - EKOLOGIE, OCHRANA PŘÍRODY, ZDROJ, PODMÍNKA Ekologie věda, která se zabývá zkoumáním vztahů mezi organismy a prostředím a mezi organismy vzájemně. 1 bod Ochrana přírody lidská péče
VíceAtmosféra, znečištění vzduchu, hašení
Atmosféra, znečištění vzduchu, hašení Zemská atmosféra je vrstva plynů obklopující planetu Zemi, udržovaná na místě zemskou gravitací. Obsahuje přibližně 78 % dusíku a 21 % kyslíku, se stopovým množstvím
VíceOčekávané výstupy podle RVP ZV Učivo předmětu Přesahy, poznámky. Poznáváme přírodu
Předmět: PŘÍRODOPIS Ročník: 6. Časová dotace: 2 hodiny týdně Očekávané výstupy podle RVP ZV Učivo předmětu Přesahy, poznámky Konkretizované tematické okruhy realizovaného průřezového tématu Poznáváme přírodu
VíceATMOSFÉRA. Plynný obal Země
ATMOSFÉRA Plynný obal Země NEJDŮLEŽITĚJŠÍ PLYNY V ZEMSKÉ ATMOSFÉŘE PLYN MOLEKULA OBJEM V % Dusík N2 78,08 Kyslík O2 20,95 Argon Ar 0,93 Oxid uhličitý CO2 0,034 Neón Hélium Metan Vodík Oxid dusný Ozon Ne
VíceHydrologie a pedologie
Hydrologie a pedologie Ing. Dana Pokorná, CSc. č.dv.136 1.patro pokornd@vscht.cz http://web.vscht.cz/pokornd/hp Předmět hydrologie a pedologie ORGANIZACE PŘEDMĚTU 2 hodiny přednáška + 1 hodina cvičení
Více05 Biogeochemické cykly
05 Biogeochemické cykly Ekologie Ing. Lucie Kochánková, Ph.D. Prvky hlavními - biogenními prvky: C, H, O, N, S a P v menších množstvích prvky: Fe, Na, K, Ca, Cl atd. ve stopových množstvích I, Se atd.
VíceR E G I O N Á L N Í Z E M Ě P I S
R E G I O N Á L N Í Z E M Ě P I S INTERAKTIVNÍ VÝUKOVÁ PREZENTACE REGIONŮ EVROPA PŘÍRODNÍ POMĚRY BENELUXU Mgr. Iva Svobodová NIZOZEMSKO geografické vymezení nížinatá země na pobřeží Severního moře hranice
VíceJednotlivé tektonické desky, které tvoří litosférický obal Země
VY_12_INOVACE_122 Krajinná sféra Země { opakování Pro žáky 7. ročníku Člověk a příroda Zeměpis Přírodní obraz Země Červen 2012 Mgr. Regina Kokešová Určeno k opakování a doplnění učiva 6. ročníku Rozvíjí
VíceProdukce organické hmoty
Produkce organické hmoty Charakteristika prostředí a života ve vodě Voda nebude nikdy limitním faktorem ostatní limitující faktory jsou jen dočasné neexistují fyzické bariéry Teplotní variabilita nepřesahuje
Víceobr. 1 Vznik skočných vrstev v teplém období
Stojatá voda rybníky jezera lomy umělá jezera slepá ramena řek štěrkoviště, pískovny Stručný výtah HYDROLOGIE PRO ZACHRÁNCE Charakteristika stojaté vody Je podstatně bezpečnější než vody proudící, přesto
VíceRealizátor PROJEKTU Příležitost k rozmanitosti
Tůně pro Arboretum Janovka Projekt: Tůně pro Arboretum Janovka Podpořil v r. 2013 Realizátor PROJEKTU Příležitost k rozmanitosti PLÁN Vybudování tůní a úprava potoka v lokalitě plánovaného Arboreta Janovka.
VíceNEŽIVÁ PŘÍRODA. Anotace: Materiál je určen k výuce věd ve 3. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se složkami neživé přírody a jejich tříděním.
NEŽIVÁ PŘÍRODA Anotace: Materiál je určen k výuce věd ve 3. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se složkami neživé přírody a jejich tříděním. Neživá příroda mezi neživou přírodu patří voda, vzduch, nerosty, horniny,
VíceŠtika obecná. Pstruh obecný. latinsky: Esox lucius slovensky: Šťuka obyčajná anglicky: Pike, v USA Northern Pike německy: Hecht hovorově: zubatá
Štika obecná latinsky: Esox lucius slovensky: Šťuka obyčajná anglicky: Pike, v USA Northern Pike německy: Hecht hovorově: zubatá řád: Bezostní čeleď: Štikovití potrava: dravec délka života: 15 let pohlavní
VíceAnotace - Autor - Jazyk - Očekávaný výstup - S e p ciální n v zdě d lávací p o p tř t eby b Klíčová slova -
Anotace Želvy Anotace - Pracovní list k procvičení plynulého čtení s porozuměním, schopnosti k zapamatování si podrobností, ověření při odpovídání na otázky k textům, doplnění chybějících slov do vět,
VíceVoda z kohoutku, voda v krajině. Ing. Lenka Skoupá
Voda z kohoutku, voda v krajině Ing. Lenka Skoupá Voda je základní podmínkou života Voda byla vždy považována za pralátku světa. Země modrá planeta Hydrosféra veškerá voda na Zemi mimo té, která je vázána
VíceKYSLÍKOVÉ DEFICITY - PROJEV NESTABILITY RYBNIČNÍHO EKOSYSTÉMU? Ing. Ivana Beděrková Ing. Zdeňka Benedová doc. RNDr. Libor Pechar, CSc.
KYSLÍKOVÉ DEFICITY - PROJEV NESTABILITY RYBNIČNÍHO EKOSYSTÉMU? Ing. Ivana Beděrková Ing. Zdeňka Benedová doc. RNDr. Libor Pechar, CSc. Úvod do problematiky Fytoplankton=hlavní producent biomasy, na kterém
VíceDELTA ESTUÁR BRAKICKÁ VODA POBŘEŽNÍ MOKŘADY
DELTA ESTUÁR BRAKICKÁ VODA NÁPLŇ TÉTO LEKCE Přechodné prostředí mezi sladkou (říční/podzemní) a mořskou vodou Specifika + abiotické parametry Ekologický význam daného biotopu Adaptace potřebné pro život
VíceSezónní peridicita planktonu. PEG model
Sezónní peridicita planktonu PEG model Paradox planktonu Paradox planktonu Vysvětlení ke kompetičnímu vytěsnění nutné déle trvající stálé podmínky, rozdíly v kompetičních schopnostech jsou asi příliš malé
VíceVoda jako životní prostředí rozpuštěné plyny
Hydrobiologie pro terrestrické biology Téma 7: Voda jako životní prostředí rozpuštěné plyny Plyny rozpuštěné v přírodních vodách Toto téma se zabývá některými z plynů, vyskytujících se v přírodě a rozpouštějících
Více*Základní škola praktická Halenkov * * *VY_32_INOVACE_03_01_03 * *Voda
Základní škola praktická Halenkov VY_32_INOVACE_03_01_03 Voda Číslo projektu CZ.1.07/1.4.00/21.3185 Klíčová aktivita III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Zařazení učiva v rámci ŠVP Chemie
VíceIchtyologické důsledky znečišťování povrchových vod
Sinice, řasy a makrofyta v ekosystémech povrchových vod Ichtyologické důsledky znečišťování povrchových vod Hydrologická situace ČR, vývoj znečištění vod, vodní eroze, specifické polutanty, ohrožené druhy
VíceŠablona č. 01. 09 ZEMĚPIS. Výstupní test ze zeměpisu
Šablona č. 01. 09 ZEMĚPIS Výstupní test ze zeměpisu Anotace: Výstupní test je vhodný pro závěrečné zhodnocení celoroční práce v zeměpise. Autor: Ing. Ivana Přikrylová Očekávaný výstup: Žáci píší formou
VíceTéma 5: Teplota a její důsledky
KBE 343 Hydrobiologie pro terrestrické biology JEN SCHEMATA, BEZ FOTO! Téma 5: Teplota a její důsledky Skupenská teplo Voda : skupenské teplo tání 333,7 J.g -1 skupenské teplo varu 2 255,5 J.g -1 měrná
VíceRozmanitost podmínek života na Zemi Podnebné pásy
Podnebné pásy Tropický mezi obratníky - Vhlké vnitřní tropy: - bez střídání ročních období - silné srážky, -průměrná roční teplota nad 20 C -Vnější tropy: -přechod k subtropům - období dešťů a období sucha
Více6. Tzv. holocenní klimatické optimum s maximálním rozvojem lesa bylo typické pro a) preboreál b) atlantik c) subrecent
1. Ekologie zabývající se studiem populací se nazývá a) synekologie b) autekologie c) demekologie 2. Plocha lesa na planetě dle statistiky ročně: a) stoupá cca o 11 mil. ha b) klesá cca o 16 mil. ha c)
VíceAnalýza dynamiky migrace ryb z Lipenské nádrže do řeky Vltavy výsledky projektu Soužití člověka a perlorodky říční ve Vltavském luhu
SEMINÁŘ K ZPRŮCHODNĚNÍ MIGRAČNÍCH PŘEKÁŽEK VE VODNÍCH TOCÍCH Praha 10. 11. 2016 Analýza dynamiky migrace ryb z Lipenské nádrže do řeky Vltavy výsledky projektu Soužití člověka a perlorodky říční ve Vltavském
VíceCO JE TO KLIMATOLOGIE
CO JE TO KLIMATOLOGIE 2010 Ing. Andrea Sikorová, Ph.D. 1 Co je to klimatologie V této kapitole se dozvíte: Co je to klimatologie. Co potřebují znát meteorologové pro předpověď počasí. Jaké jsou klimatické
Víceprimární producenti: řasy, sinice, vodní rostliny konkurence o zdroje mikrobiální smyčka
primární producenti: řasy, sinice, vodní rostliny konkurence o zdroje mikrobiální smyčka přirozená jezera (ledovcová, tektonická, ) tůně rybníky přehradní nádrže umělé tůně (lomy, pískovny) Dělení stojatých
VíceProjekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují. s finanční podporou v Operačním programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Královéhradeckého kraje
Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují s finanční podporou v Operačním programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Královéhradeckého kraje Modul 02 Přírodovědné předměty 1 2 chemického složení
VíceVodní režim posttěžební krajiny, ideál a realita. Ivo Přikryl ENKI o.p.s., Třeboň
Vodní režim posttěžební krajiny, ideál a realita Ivo Přikryl ENKI o.p.s., Třeboň Obsah přednášky vývoj vodního režimu během těžby jak by mohl vypadat ideálně vodní režim a vodohospodářský systém v krajině
Více6. Přírodní památka Profil Morávky
6. Přírodní památka Profil Morávky Řeka Morávka se v úseku od Kamence ve Skalici až po Staré Město zahlubuje do terénu až na skalní podloží. Řeka zde vytváří kaňonovité údolí, skalní prahy a peřeje i hluboké
VícePrůvodka. CZ.1.07/1.5.00/ Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT
Průvodka Číslo projektu Název projektu Číslo a název šablony klíčové aktivity CZ.1.07/1.5.00/34.0802 Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Příjemce
VíceI. Morfologie toku s ohledem na bilanci transportu plavenin a splavenin
I. Morfologie toku s ohledem na bilanci transportu plavenin a splavenin I.1. Tvar koryta a jeho vývoj Klima, tvar krajiny, vegetace a geologie povodí určují morfologii vodního toku (neovlivněného antropologickou
VíceREGIONÁLNÍ GEOGRAFIE AMERIKY. 3. přednáška Klima
REGIONÁLNÍ GEOGRAFIE AMERIKY 3. přednáška Klima Faktory ovlivňující klima (obecně): astronomické geografické: zeměpisná šířka a délka, vzdálenost od oceánu, reliéf všeobecná cirkulace atmosféry mořské
VíceTechnická univerzita v Liberci fakulta přírodovědně-humanitní a pedagogická. Doc. RNDr. Petr Anděl, CSc. ZÁKLADY EKOLOGIE.
Technická univerzita v Liberci fakulta přírodovědně-humanitní a pedagogická Doc. RNDr. Petr Anděl, CSc. ZÁKLADY EKOLOGIE Studijní texty 2010 Struktura předmětu 1. ÚVOD 2. EKOSYSTÉM MODELOVÁ JEDNOTKA 3.
VíceSKÁ VODA. Fyzikální a chemické vlastnosti
MOŘSK SKÁ VODA Fyzikální a chemické vlastnosti TEPLOTA MOŘSKÉ VODY Zdroje tepla pro oceán (+): absorpce slunečního záření teplo ze dna oceánů (ze zemské kůry i pláště) přeměna kinetické energie na teplo
Vícewww.zlinskedumy.cz Střední odborná škola Luhačovice
Název školy Střední odborná škola Luhačovice Číslo projektu Autor Název šablony Název DUMu Stupeň a typ vzdělání Vzdělávací obor Tematický okruh Druh učebního materiálu Cílová skupina Anotace Klíčová slova
VíceMaturitní otázky do zeměpisu
Maturitní otázky do zeměpisu 1. Geografie jako věda Předmět a objekt geografie a jeho vývoj v průběhu staletí. Postavení geografie v systému věd. Význam geografie pro život současného člověka. Uplatnění
VíceRakouská směrnice pro výstavbu rybích přechodů Tolerance a přípustné variace technických parametrů
SEMINÁŘ KE ZPRŮCHODNĚNÍ MIGRAČNÍCH PŘEKÁŽEK VE VODNÍCH TOCÍCH Rakouská směrnice pro výstavbu rybích přechodů Tolerance a přípustné variace technických parametrů DI Jan Köck Praha, 10.11.2016 Obsah Na co
VíceZásady budování drobných vodních ploch
Zásady budování drobných vodních ploch Jan Dvořák Mokřady ochrana a management, z. s. duben 2014 Definice drobné vodní plochy - velikost dm 2 stovky m 2 - účel podpora biodiverzity - bez technických prvků
VíceKde se vzala v Asii ropa?
I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY Pracovní list č. 24 Kde se vzala v Asii ropa? Pro
VíceKaždý ekosystém se skládá ze čtyř tzv. funkčních složek: biotopu, producentů, konzumentů a dekompozitorů:
9. Ekosystém Ve starších učebnicích nalezneme mnoho názvů, které se v současnosti jednotně synonymizují se slovem ekosystém: mikrokosmos, epigén, ekoid, biosystém, bioinertní těleso. Nejčastěji užívaným
VíceRegistrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost
Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost Projekt je realizován v rámci Operačního programu Vzdělávání pro konkurence
VíceŠkola: Základní škola a mateřská škola Jesenice, okr. Rakovník
Autor: Mgr. Simona Mrázová Škola: Základní škola a mateřská škola Jesenice, okr. Rakovník VODA Obsah 1. SVĚTOVÝ DEN VODY... 2 2. VODA V PŘÍRODĚ... 3 3. TYPY VODY... 4 4. VLASTNOSTI A SKUPENSTVÍ VODY...
VíceJ i h l a v a Základy ekologie
S třední škola stavební J i h l a v a Základy ekologie 12. Půda a její vlastnosti Digitální učební materiál projektu: SŠS Jihlava šablony registrační číslo projektu:cz.1.09/1.5.00/34.0284 Tomáš Krásenský
VíceDEKOMPOZICE, CYKLY LÁTEK, TOKY ENERGIÍ
DEKOMPOZICE, CYKLY LÁTEK, TOKY ENERGIÍ Vše souvisí se vším Živou hmotu tvoří 3 hlavní organické složky: Bílkoviny, cukry, tuky Syntézu zajišťuje cca 20 biogenních prvků Nejdůležitější C, O, N, H, P tzv.
VíceVysoká eutrofizační účinnost fosforu původem z odpadních vod v nádrži Lipno
Vysoká eutrofizační účinnost fosforu původem z odpadních vod v nádrži Lipno Josef Hejzlar Petr Znachor Zuzana Sobolíková Vladimír Rohlík Biologické centrum AV ČR, v. v. i. Hydrobiologický ústav České Budějovice
VíceMgr. Jiří Procházka. Masarykova univerzita, Přírodovědecká fakulta, Ústav botaniky a zoologie
Mgr. Jiří Procházka Masarykova univerzita, Přírodovědecká fakulta, Ústav botaniky a zoologie HORKO Hmyz v extrémním prostředí tepelná tolerance (heat tolerance) často měřená jako kritické teplotní maximum
VíceJméno, příjmení: Test Shrnující Přírodní složky a oblasti Země
Třída: Jméno, příjmení: Test Shrnující Přírodní složky a oblasti Země 1) Zemské těleso je tvořeno vyber správnou variantu: a) kůrou, zrnem a jádrem b) kůrou, slupkou a pláštěm c) kůrou, pláštěm a jádrem
VíceCHEMICKÉ SLOŽENÍ ATMOSFÉRY (OVZDUŠÍ):
Celý slide přepsat jako zápis do sešitu. CHEMICKÉ SLOŽENÍ ATMOSFÉRY (OVZDUŠÍ): SLOŽENÍ VZDUCHU: VZDUCH JE SMĚS PLYNŮ: 1. DUSÍK (N2) JE HO NEJVÍCE, 78 % 2. KYSLÍK (O2) DRUHÝ NEJROZŠÍŘENĚJŠÍ PLYN, 21 % (K
VíceSlaná voda pro fyzika?
Slaná voda pro fyzika? JINDŘIŠKA SVOBODOVÁ Pedagogická fakulta Masarykovy univerzity, Brno V příspěvku se zabývám tzv. solárním jezírkem. Jde o zajímavý jev, který má i praktické využití, Uvádíme potřebné
VíceMokřady aneb zadržování vody v krajině
Mokřady aneb zadržování vody v krajině Jan Dvořák Říjen 2012 Obsah: 1. Úloha vody v krajině 2. Mokřady základní fakta 3. Obnova a péče o mokřady 4. Mokřady - ochrana a management o. s. Proč zadržovat vodu
VíceStřední průmyslová škola a Vyšší odborná škola technická Brno, Sokolská 1
Střední průmyslová škola a Vyšší odborná škola technická Brno, Sokolská 1 Šablona: Název: Téma: Autor: Číslo: Anotace: Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Základy ekologie Ostatní abiotické
VíceEkosystém. tok energie toky prvků biogeochemické cykly
Ekosystém tok energie toky prvků biogeochemické cykly Ekosystém se sestává z abiotického prostředí a biotické složky (společenstva) a jejich vzájemných interakcí. Ekosystém si geograficky můžeme definovat
Více