1/67 Sluneční energie

Transkript

1 1/67 Sluneční energie měření údaje o slunečním záření solární mapy praktický přepočet

2 Měření sluneční záření 2/67

3 Měření přímého slunečního ozáření 3/67 pyrheliometr (actinometr) 5.7 kolimované čidlo pro měření slunečního záření přicházejícího přímo ze slunečního kotouče (a malé části oblohy okolo) střídavé okrývání a zavírání měření pro kolmý úhel dopadu (sledování pohybu Slunce) etalon pro další přístroje Abbotův pyrheliometr (1902)

4 Měření přímého slunečního ozáření 4/67 Pyrheliometr CHP1 (2008)

5 Měření celkového slunečního ozáření 5/67 pyranometr (solarimetr) měření hemisférického celkového (přímé + difúzní) slunečního ozáření termočlánkové čidlo založené na měření rozdílu teplot rozdíl teplot ~ slunečnímu ozáření fotovoltaické čidlo založené na měření produkovaného elektrického výkonu problematické z hlediska spektrální citlivosti, teplotní závislosti...

6 Termočlánkové pyranometry 6/67 segmentový pyranometr (hvězdicovitý, Stern-pyranometer) měření rozdílu teplot mezi dvěma segmenty (černý, bílý) násobný termočlánek USA, Kanada

7 Termočlánkové pyranometry 7/67 terčíkový pyranometr (Moll-Gorzynski) měření rozdílu teplot mezi terčíkem a tělem pyranometru násobný termočlánek Evropa

8 Kvalita pyranometrů 8/67 Terčíkový pyranometr Kipp&Zonen CM11 x český výrobce (segmentový pyranometr) G [W/m 2 ] Sluneční ozáření CM11 [W/m 2 ] 200 Odchylky :00 2:00 4:00 6:00 8:00 10:00 12:00 14:00 16:00 18:00 20:00 22: :00 2:00 4:00 6:00 8:00 10:00 12:00 14:00 16:00 18:00 20:00 22:00

9 Fotovoltaická čidla 9/67

10 Fotovoltaická čidla: citlivost na spektrum 10/67

11 Měření difúzního slunečního ozáření 11/67 pyranometry se stínicím prvkem (stínění přímé složky) stínicí prstenec nastavování cca 1 x 14 dní, při změně deklinace stínicí terčík sledování polohy Slunce, trackovací systém

12 Měření doby trvání slunečního svitu 12/67 slunoměr (Campbell-Stokesův heliograf) skleněná koule 10 cm se chová jako čočka, soustředění slunečních paprsků pokud je přímá složka vyšší než prahová hodnota, vypaluje se stopa na záznamovém heliogramu, délka vypálené stopy = doba trvání svitu

13 Měření doby trvání slunečního svitu 13/67 elektronické typy štěrbinové s bimetalickými pásky, štěrbinové s fotodiodami štěrbinou proniká přímé záření a působí na čidlo

14 Měření albeda 14/67 albedometr (dvojpyranometr) horní pyranometr přijímá sluneční ozáření dopadající na daný povrch dolní pyranometr je natočen čelem vůči povrchu a přijímá pouze z něj odražené záření

15 Zdroje údajů o slunečním záření 15/67

16 Zdroje údajů o slunečním záření 16/67 PVGIS Photovoltaic Geographical Information System aplikace Joint Research Centre EC, původně pouze pro FV Meteonorm aplikace společnosti Meteotest komplexní meteorologická reference s katalogem meteorologických údajů, ČHMÚ Český hydrometeorologický ústav, klimatická data hodinová pro reálné změřené roky Tabulky teoretický výpočet pro typické oblasti, korekce poměrnou dobou slunečního svitu (B. Šourek)

17 PV GIS - vstupy 17/67 model terénu digitální model U.S. Geological Survey, Shuttle Radar Topography Mission (nadmořská výška, profil terénu) klimatické údaje nevyužívá satelitních měření (!) 566 evropských pozemních meteorologických stanic reálné změřené klimatické údaje - úhrny

18 PV GIS - výstupy 18/67 průměrné měsíční údaje denní dávka slunečního ozáření na zadanou plochu venkovní teplota teplota v době slunečního svitu na základě vlastností terénu nadmořská výška stínění reliéfem krajiny v rozlišení 1 km 2 GIS mapa

19 PV GIS - postup 19/67 teoretický výpočet slunečního ozáření pro jasnou oblohu na vodorovnou plochu pro nadmořskou výšku a danou atmosféru výpočet celkového slunečního ozáření na vodorovnou rovinu pro reálnou oblačnost na vodorovnou plochu na základě indexu jasné oblohy (poměr reálná / jasná obloha; měsíční průměry z meteostanic, interpolace do rastru GIS) výpočet celkového slunečního ozáření na obecnou rovinu pro reálnou oblačnost na obecnou plochu rozpočet celkové dávky na přímou a difúzní, přepočet na obecnou plochu, odrazivost terénu 15 %

20 PV GIS 20/67 zdroj: PVGIS

26 Sluneční energie v České republice 26/67 zdroj: PVGIS

27 Sluneční energie v Německu 27/67 Německo a Česká republika podobné podmínky: 1000 až 1200 kwh/m 2 (s výjimkou jižního Německa) podobné solární soustavy podobné typy solárních kolektorů podobné roční tepelné zisky zdroj: PVGIS

28 Sluneční energie v České republice 28/67 Sluneční potenciál Rakouska začíná tam kde potenciál ČR končí... zkušenosti z Rakouska přenášet opatrně! zdroj: PVGIS

29 Meteonorm 29/67 databáze klimatických údajů klimatické údaje z více než 8055 meteorologických stanic celkové sluneční ozáření doba trvání slunečního svitu teplota vlhkost , srážky rychlost a směr větru měsíční údaje (denní průměry, měsíční úhrny,...)

30 Meteonorm 30/67 pozemní meteorologické stanice ČR: využívá 32 pozemních stanic, 8 stanic s měřením slunečního záření Evropa: 1551 stanic, z toho 361 sluneční záření satelitní údaje Heliosat II území s hustotou stanic (> 300 km): používají se pouze satelitní údaje území s hustotou stanic (> 50 km): interpolace pozemních a satelitních údajů

31 Meteonorm - metoda 31/67 prostorová interpolace měsíčních průměrů slunečního ozáření na vodorovnou rovinu podle typu klimatické oblasti, nadmořské výšky, topografie, aj. generátor hodinových klimatických údajů výpočet hodinových údajů celkového slunečního ozáření na vodorovnou rovinu s měsíčními průměry = desetiletým průměrům rozpočet celkového slunečního ozáření na přímou a difúzní složku pro vodorovnou rovinu výpočet celkového slunečního ozáření na obecnou plochu, zohlednění zadaného místního profilu obzoru

32 Meteonorm - výstupy 32/67

33 Meteonorm - výstupy 33/67

34 Meteonorm - výstupy 34/67 hodinové klimatické údaje pro zadané podmínky 30 formátů pro různé simulační programy TMY, TRY, DRY programy TRNSYS, DOE, T-SOL, POLYSUN

35 Meteonorm webová aplikace 35/67

36 Další zdroje údajů o slunečním záření 36/67 ČHMÚ Český hydrometeorologický ústav, spravuje meteorologické stanice poskytuje klimatická data úhrny i hodinová pro reálné změřené roky referenční klimatický rok (RKR) hodinová data pro statisticky průměrný rok v souladu s EN ISO

37 ČHMU 37/67

38 Referenční klimatický rok (RKR) 38/67 typický rok pro danou souřadnici (GPS) statisticky zpracovaný podle ČSN EN ISO dostupné hodinové údaje, 1500 Kč/lokalitu

39 Statistiky 39/67

40 Přímé : difúzní 40/ ,7 kwh/(m 2.měs) ,6 0,5 0,4 0,3 0,2 0,1 poměr G b /G měsíc 0,0

41 Přímé : difúzní = 50 : 50 % 41/ kwh/(m 2.měs) přímé 40 difúzní měsíc

42 Přímé : difúzní v Evropě 42/67 Athény (38 ) Madrid (40 ) Řím (42 ) Marseille (43 ) Bukurešť (44 ) Bělehrad (45 ) Davos (47 ) Bratislava (48 ) Vídeň (48 ) Paříž (49 ) Brno (49 ) Praha (50 ) Brusel (50 ) Londýn (51 ) Berlin (53 ) Kodaň (55 ) Helsinki (60 ) Stockholm (60 ) kwh/(m 2.rok)

43 Doba trvání slunečního svitu 43/67 doba slunečního svitu [h] leden únor březen duben květen červen červenec srpen září říjen listopad prosinec

44 Jak se mění meziročně dopadlá energie? 44/ kwh/(m 2.rok) Praha Ostrava % až +8 % kwh/(m 2.rok) -8 % až +11 %

45 Mění se i zisky solární soustavy? 45/ kwh/(m 2.rok) dopadající sluneční energie -6 % až +8 % 600 kwh/m 2.rok měrné zisky solární soustavy -9 % až +9 % bytový dům

46 Lze zisky předpovědět? 46/67 měrné zisky systému [kwh/m 2.rok] bytový dům měrné zisky: 450 až 540 kwh/m 2.rok pokrytí: 43 až 50 % účinnost systému 44 až 46 % 425 pouze za předpokladu stejného odběru dopadající sluneční energie [kwh/m 2.rok]

47 Optimální sklon? 47/67 jihovýchod - jihozápad východ jih západ

48 Různý optimální sklon pro solární zařízení 48/67 fotovoltaika 35 produkce el. energie produkce do veřejné sítě bez ohledu na místní odběr bez nutnosti akumulovat? fototermika 45 produkce tepla produkce pro místní spotřebu (odběr) nutnost akumulace omezený přenos solárního tepla sítěmi maximalizace zisku optimalizace zisku

49 Výkon slunečního záření během roku 49/ vodorovná plocha 800 G [W/m 2 ] čas [h]

50 Výkon slunečního záření během roku 50/ optimální sklon G [W/m 2 ] čas [h]

51 Dopadající energie během roku 51/67 10 vodorovná plocha 8 H T,den [kwh/(m 2.den)] den

52 Dopadající energie během roku 52/67 10 optimální sklon 45 8 H T,den [kwh/(m 2.den)] den

53 Podíl přímé : difúzní v závislosti na sklonu 53/67 0,7 0,6 difúzní oblohové záření 0,5 přímé záření podíl složky [-] 0,4 0,3 0,2 0,1 difúzní odražené záření 0, úhel sklonu plochy [ ]

54 Výpočty 54/67

55 Praktický výpočet slunečního ozáření 55/67 naměřené hodnoty celkového slunečního ozáření na vodorovnou rovinu G = (G b + G d ) potřeba přepočtu na jiný sklon a orientaci G T = G bt + G dt (+ G rt ) θ G b G b,t G G d β G d,t rozpočet přepočet různé modely: - izotropický - anizotropické

56 Rozpočet slunečního ozáření 56/67 známe: naměřená hodnota celkového slunečního ozáření na vodorovnou rovinu G teoretická hodnota celkového slunečního ozáření na stejnou rovinu mimo atmosféru G o G o = G sc 360 n cos sinh 365 index čistoty atmosféry (analogie propustnosti) k = T G G o

57 Rozpočet slunečního ozáření 57/67 existuje korelace mezi indexem čistoty atmosféry a podílem difúzního záření z celkového na vodorovnou rovinu Gd G k T Gd G kT = k T prok pro k T T < > 0.35 pro 0.35 < k T 0.75 < 0.75 G d /G

58 Přepočet slunečního ozáření 58/67 známe: rozpočtené hodnoty celkového slunečního ozáření na vodorovnou rovinu G = G b + G d výpočet na obecně skloněnou a orientovanou rovinu difúzní cirkumsolární (cs) difúzní z oblohy (izo) přímé (b) difúzní ze zjasněného horizontu (hz)

59 Složky slunečního ozáření (podrobně) 59/67 přímá vychází z geometrie slunečního záření difúzní složky: izotropická rovnoměrně z celé oblohy (polokoule) cirkumsolární (v okolí Slunce) rozptyl záření okolo paprsků procházejících atmosférou, sice uvažováno jako difúzní, avšak určitá směrová závislost zjasnění horizontu za jasné oblohy je pás nad horizontem jasnější než zbytek oblohy, vlivem tlustší vrstvy... větší rozptyl T anizotropické = GbT + GdT, izo + GdT, cs + GdT, hz G + G rt

60 Složky slunečního ozáření (podrobně) 60/67

61 Přímá složka 61/67 G bt = G bn cosθ G = b G bn cosθ z } R b = G G bt b = G G bn bn cosθ cosθ z geometrický faktor R b = cosθ cosθ z přepočet mezi vodorovnou a obecnou rovinou G = G bt b R b

62 Difúzní složka modely difúzní oblohy 62/67 izotropická obloha difúzní i odražené je pouze izotropické anizotropická obloha kromě izotropického další zdroje difúzního Hay-Davies: cirkumsolární (ANO), zjasnění horizontu (NE) Hay-Davies-Klutcher-Reindl (HDKR): model HD + korekce na zjasnění horizontu Perez: nejsložitější, velmi detailní analýza všech 3 složek všechny uvedené modely výpočtu difúzního ozáření se objevují v simulačních programech jako použitelné varianty (ESP-r, TRNSYS, aj.)

63 Izotropický model 63/67 sluneční ozáření ve třech složkách: přímá, izotropická difúzní (rovnoměrně z celé oblohy) a difúzně odražená od terénu G T = G R b b + G d 1 cosβ 1 cosβ + Gρg směrový činitel plochy kolektoru k obloze směrový činitel plochy kolektoru k zemi

64 Anizotropický model Hay-Davies 64/67 relativně jednoduché rozšíření izotropického zavádí index anizotropie A i : jaká část difúzního je cirkumsolární G G sinh b bn A i = = = Go Gon sinh G G cirkumsolární je směrově závislé bn on G T = 1+ cosβ cosβ 2 ( G + G A ) R + G ( 1 A ) Gρ b d i b d i g jasno: A i je vysoký, většina difúzního je cirkumsolární zataženo bez přímého záření: A i je nízký, přechází do izotropického

65 65/67 Anizotropický model HDKR modifikace Hay-Daviesova zavádí korekci na zjasnění horizontu ( ) ( ) = + + = 2 cos 1 3 sin 1 2 cos cos 1 3 β ρ β β β g i d b i d b g dt b b T G f A G R A G G Gr G G R G modulační činitel G G f b =

66 Anizotropický model Perezův 66/67 odlišný od předchozích G dt F 1 F 2 a b 1+ cosβ a ( 1 F1 ) + F1 + F2 sin = Gd β 2 b součinitel cirkumsolarity (viz dále) součinitel zjasnění horizontu (viz dále) člen zohledňující dopad kužele cirkumsolárního záření na skloněnou plochu a = max [0, cosθ] člen zohledňující dopad kužele cirkumsolárního záření na vodorovnou rovinu b = max [cos85, cosθ z ] a = b R b po většinu dne

67 67/67 Anizotropický model Perezův + + = 13 z , max f f f F πθ 23 z f f f F πθ + + = , ,535 z z d bn d G G G θ θ ε = on d G G = AM čistota jas