1/67 Sluneční energie
|
|
- Ivana Musilová
- před 5 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 1/67 Sluneční energie měření údaje o slunečním záření solární mapy praktický přepočet
2 Měření sluneční záření 2/67
3 Měření přímého slunečního ozáření 3/67 pyrheliometr (actinometr) 5.7 kolimované čidlo pro měření slunečního záření přicházejícího přímo ze slunečního kotouče (a malé části oblohy okolo) střídavé okrývání a zavírání měření pro kolmý úhel dopadu (sledování pohybu Slunce) etalon pro další přístroje Abbotův pyrheliometr (1902)
4 Měření přímého slunečního ozáření 4/67 Pyrheliometr CHP1 (2008)
5 Měření celkového slunečního ozáření 5/67 pyranometr (solarimetr) měření hemisférického celkového (přímé + difúzní) slunečního ozáření termočlánkové čidlo založené na měření rozdílu teplot rozdíl teplot ~ slunečnímu ozáření fotovoltaické čidlo založené na měření produkovaného elektrického výkonu problematické z hlediska spektrální citlivosti, teplotní závislosti...
6 Termočlánkové pyranometry 6/67 segmentový pyranometr (hvězdicovitý, Stern-pyranometer) měření rozdílu teplot mezi dvěma segmenty (černý, bílý) násobný termočlánek USA, Kanada
7 Termočlánkové pyranometry 7/67 terčíkový pyranometr (Moll-Gorzynski) měření rozdílu teplot mezi terčíkem a tělem pyranometru násobný termočlánek Evropa
8 Kvalita pyranometrů 8/67 Terčíkový pyranometr Kipp&Zonen CM11 x český výrobce (segmentový pyranometr) G [W/m 2 ] Sluneční ozáření CM11 [W/m 2 ] 200 Odchylky :00 2:00 4:00 6:00 8:00 10:00 12:00 14:00 16:00 18:00 20:00 22: :00 2:00 4:00 6:00 8:00 10:00 12:00 14:00 16:00 18:00 20:00 22:00
9 Fotovoltaická čidla 9/67
10 Fotovoltaická čidla: citlivost na spektrum 10/67
11 Měření difúzního slunečního ozáření 11/67 pyranometry se stínicím prvkem (stínění přímé složky) stínicí prstenec nastavování cca 1 x 14 dní, při změně deklinace stínicí terčík sledování polohy Slunce, trackovací systém
12 Měření doby trvání slunečního svitu 12/67 slunoměr (Campbell-Stokesův heliograf) skleněná koule 10 cm se chová jako čočka, soustředění slunečních paprsků pokud je přímá složka vyšší než prahová hodnota, vypaluje se stopa na záznamovém heliogramu, délka vypálené stopy = doba trvání svitu
13 Měření doby trvání slunečního svitu 13/67 elektronické typy štěrbinové s bimetalickými pásky, štěrbinové s fotodiodami štěrbinou proniká přímé záření a působí na čidlo
14 Měření albeda 14/67 albedometr (dvojpyranometr) horní pyranometr přijímá sluneční ozáření dopadající na daný povrch dolní pyranometr je natočen čelem vůči povrchu a přijímá pouze z něj odražené záření
15 Zdroje údajů o slunečním záření 15/67
16 Zdroje údajů o slunečním záření 16/67 PVGIS Photovoltaic Geographical Information System aplikace Joint Research Centre EC, původně pouze pro FV Meteonorm aplikace společnosti Meteotest komplexní meteorologická reference s katalogem meteorologických údajů, ČHMÚ Český hydrometeorologický ústav, klimatická data hodinová pro reálné změřené roky Tabulky teoretický výpočet pro typické oblasti, korekce poměrnou dobou slunečního svitu (B. Šourek)
17 PV GIS - vstupy 17/67 model terénu digitální model U.S. Geological Survey, Shuttle Radar Topography Mission (nadmořská výška, profil terénu) klimatické údaje nevyužívá satelitních měření (!) 566 evropských pozemních meteorologických stanic reálné změřené klimatické údaje - úhrny
18 PV GIS - výstupy 18/67 průměrné měsíční údaje denní dávka slunečního ozáření na zadanou plochu venkovní teplota teplota v době slunečního svitu na základě vlastností terénu nadmořská výška stínění reliéfem krajiny v rozlišení 1 km 2 GIS mapa
19 PV GIS - postup 19/67 teoretický výpočet slunečního ozáření pro jasnou oblohu na vodorovnou plochu pro nadmořskou výšku a danou atmosféru výpočet celkového slunečního ozáření na vodorovnou rovinu pro reálnou oblačnost na vodorovnou plochu na základě indexu jasné oblohy (poměr reálná / jasná obloha; měsíční průměry z meteostanic, interpolace do rastru GIS) výpočet celkového slunečního ozáření na obecnou rovinu pro reálnou oblačnost na obecnou plochu rozpočet celkové dávky na přímou a difúzní, přepočet na obecnou plochu, odrazivost terénu 15 %
20 PV GIS 20/67 zdroj: PVGIS
21 PV GIS 21/67 zdroj: PVGIS
22 PV GIS 22/67 zdroj: PVGIS
23 PV GIS 23/67 zdroj: PVGIS
24 PV GIS 24/67 zdroj: PVGIS
25 PV GIS 25/67 zdroj: PVGIS
26 Sluneční energie v České republice 26/67 zdroj: PVGIS
27 Sluneční energie v Německu 27/67 Německo a Česká republika podobné podmínky: 1000 až 1200 kwh/m 2 (s výjimkou jižního Německa) podobné solární soustavy podobné typy solárních kolektorů podobné roční tepelné zisky zdroj: PVGIS
28 Sluneční energie v České republice 28/67 Sluneční potenciál Rakouska začíná tam kde potenciál ČR končí... zkušenosti z Rakouska přenášet opatrně! zdroj: PVGIS
29 Meteonorm 29/67 databáze klimatických údajů klimatické údaje z více než 8055 meteorologických stanic celkové sluneční ozáření doba trvání slunečního svitu teplota vlhkost , srážky rychlost a směr větru měsíční údaje (denní průměry, měsíční úhrny,...)
30 Meteonorm 30/67 pozemní meteorologické stanice ČR: využívá 32 pozemních stanic, 8 stanic s měřením slunečního záření Evropa: 1551 stanic, z toho 361 sluneční záření satelitní údaje Heliosat II území s hustotou stanic (> 300 km): používají se pouze satelitní údaje území s hustotou stanic (> 50 km): interpolace pozemních a satelitních údajů
31 Meteonorm - metoda 31/67 prostorová interpolace měsíčních průměrů slunečního ozáření na vodorovnou rovinu podle typu klimatické oblasti, nadmořské výšky, topografie, aj. generátor hodinových klimatických údajů výpočet hodinových údajů celkového slunečního ozáření na vodorovnou rovinu s měsíčními průměry = desetiletým průměrům rozpočet celkového slunečního ozáření na přímou a difúzní složku pro vodorovnou rovinu výpočet celkového slunečního ozáření na obecnou plochu, zohlednění zadaného místního profilu obzoru
32 Meteonorm - výstupy 32/67
33 Meteonorm - výstupy 33/67
34 Meteonorm - výstupy 34/67 hodinové klimatické údaje pro zadané podmínky 30 formátů pro různé simulační programy TMY, TRY, DRY programy TRNSYS, DOE, T-SOL, POLYSUN
35 Meteonorm webová aplikace 35/67
36 Další zdroje údajů o slunečním záření 36/67 ČHMÚ Český hydrometeorologický ústav, spravuje meteorologické stanice poskytuje klimatická data úhrny i hodinová pro reálné změřené roky referenční klimatický rok (RKR) hodinová data pro statisticky průměrný rok v souladu s EN ISO
37 ČHMU 37/67
38 Referenční klimatický rok (RKR) 38/67 typický rok pro danou souřadnici (GPS) statisticky zpracovaný podle ČSN EN ISO dostupné hodinové údaje, 1500 Kč/lokalitu
39 Statistiky 39/67
40 Přímé : difúzní 40/ ,7 kwh/(m 2.měs) ,6 0,5 0,4 0,3 0,2 0,1 poměr G b /G měsíc 0,0
41 Přímé : difúzní = 50 : 50 % 41/ kwh/(m 2.měs) přímé 40 difúzní měsíc
42 Přímé : difúzní v Evropě 42/67 Athény (38 ) Madrid (40 ) Řím (42 ) Marseille (43 ) Bukurešť (44 ) Bělehrad (45 ) Davos (47 ) Bratislava (48 ) Vídeň (48 ) Paříž (49 ) Brno (49 ) Praha (50 ) Brusel (50 ) Londýn (51 ) Berlin (53 ) Kodaň (55 ) Helsinki (60 ) Stockholm (60 ) kwh/(m 2.rok)
43 Doba trvání slunečního svitu 43/67 doba slunečního svitu [h] leden únor březen duben květen červen červenec srpen září říjen listopad prosinec
44 Jak se mění meziročně dopadlá energie? 44/ kwh/(m 2.rok) Praha Ostrava % až +8 % kwh/(m 2.rok) -8 % až +11 %
45 Mění se i zisky solární soustavy? 45/ kwh/(m 2.rok) dopadající sluneční energie -6 % až +8 % 600 kwh/m 2.rok měrné zisky solární soustavy -9 % až +9 % bytový dům
46 Lze zisky předpovědět? 46/67 měrné zisky systému [kwh/m 2.rok] bytový dům měrné zisky: 450 až 540 kwh/m 2.rok pokrytí: 43 až 50 % účinnost systému 44 až 46 % 425 pouze za předpokladu stejného odběru dopadající sluneční energie [kwh/m 2.rok]
47 Optimální sklon? 47/67 jihovýchod - jihozápad východ jih západ
48 Různý optimální sklon pro solární zařízení 48/67 fotovoltaika 35 produkce el. energie produkce do veřejné sítě bez ohledu na místní odběr bez nutnosti akumulovat? fototermika 45 produkce tepla produkce pro místní spotřebu (odběr) nutnost akumulace omezený přenos solárního tepla sítěmi maximalizace zisku optimalizace zisku
49 Výkon slunečního záření během roku 49/ vodorovná plocha 800 G [W/m 2 ] čas [h]
50 Výkon slunečního záření během roku 50/ optimální sklon G [W/m 2 ] čas [h]
51 Dopadající energie během roku 51/67 10 vodorovná plocha 8 H T,den [kwh/(m 2.den)] den
52 Dopadající energie během roku 52/67 10 optimální sklon 45 8 H T,den [kwh/(m 2.den)] den
53 Podíl přímé : difúzní v závislosti na sklonu 53/67 0,7 0,6 difúzní oblohové záření 0,5 přímé záření podíl složky [-] 0,4 0,3 0,2 0,1 difúzní odražené záření 0, úhel sklonu plochy [ ]
54 Výpočty 54/67
55 Praktický výpočet slunečního ozáření 55/67 naměřené hodnoty celkového slunečního ozáření na vodorovnou rovinu G = (G b + G d ) potřeba přepočtu na jiný sklon a orientaci G T = G bt + G dt (+ G rt ) θ G b G b,t G G d β G d,t rozpočet přepočet různé modely: - izotropický - anizotropické
56 Rozpočet slunečního ozáření 56/67 známe: naměřená hodnota celkového slunečního ozáření na vodorovnou rovinu G teoretická hodnota celkového slunečního ozáření na stejnou rovinu mimo atmosféru G o G o = G sc 360 n cos sinh 365 index čistoty atmosféry (analogie propustnosti) k = T G G o
57 Rozpočet slunečního ozáření 57/67 existuje korelace mezi indexem čistoty atmosféry a podílem difúzního záření z celkového na vodorovnou rovinu Gd G k T Gd G kT = k T prok pro k T T < > 0.35 pro 0.35 < k T 0.75 < 0.75 G d /G
58 Přepočet slunečního ozáření 58/67 známe: rozpočtené hodnoty celkového slunečního ozáření na vodorovnou rovinu G = G b + G d výpočet na obecně skloněnou a orientovanou rovinu difúzní cirkumsolární (cs) difúzní z oblohy (izo) přímé (b) difúzní ze zjasněného horizontu (hz)
59 Složky slunečního ozáření (podrobně) 59/67 přímá vychází z geometrie slunečního záření difúzní složky: izotropická rovnoměrně z celé oblohy (polokoule) cirkumsolární (v okolí Slunce) rozptyl záření okolo paprsků procházejících atmosférou, sice uvažováno jako difúzní, avšak určitá směrová závislost zjasnění horizontu za jasné oblohy je pás nad horizontem jasnější než zbytek oblohy, vlivem tlustší vrstvy... větší rozptyl T anizotropické = GbT + GdT, izo + GdT, cs + GdT, hz G + G rt
60 Složky slunečního ozáření (podrobně) 60/67
61 Přímá složka 61/67 G bt = G bn cosθ G = b G bn cosθ z } R b = G G bt b = G G bn bn cosθ cosθ z geometrický faktor R b = cosθ cosθ z přepočet mezi vodorovnou a obecnou rovinou G = G bt b R b
62 Difúzní složka modely difúzní oblohy 62/67 izotropická obloha difúzní i odražené je pouze izotropické anizotropická obloha kromě izotropického další zdroje difúzního Hay-Davies: cirkumsolární (ANO), zjasnění horizontu (NE) Hay-Davies-Klutcher-Reindl (HDKR): model HD + korekce na zjasnění horizontu Perez: nejsložitější, velmi detailní analýza všech 3 složek všechny uvedené modely výpočtu difúzního ozáření se objevují v simulačních programech jako použitelné varianty (ESP-r, TRNSYS, aj.)
63 Izotropický model 63/67 sluneční ozáření ve třech složkách: přímá, izotropická difúzní (rovnoměrně z celé oblohy) a difúzně odražená od terénu G T = G R b b + G d 1 cosβ 1 cosβ + Gρg směrový činitel plochy kolektoru k obloze směrový činitel plochy kolektoru k zemi
64 Anizotropický model Hay-Davies 64/67 relativně jednoduché rozšíření izotropického zavádí index anizotropie A i : jaká část difúzního je cirkumsolární G G sinh b bn A i = = = Go Gon sinh G G cirkumsolární je směrově závislé bn on G T = 1+ cosβ cosβ 2 ( G + G A ) R + G ( 1 A ) Gρ b d i b d i g jasno: A i je vysoký, většina difúzního je cirkumsolární zataženo bez přímého záření: A i je nízký, přechází do izotropického
65 65/67 Anizotropický model HDKR modifikace Hay-Daviesova zavádí korekci na zjasnění horizontu ( ) ( ) = + + = 2 cos 1 3 sin 1 2 cos cos 1 3 β ρ β β β g i d b i d b g dt b b T G f A G R A G G Gr G G R G modulační činitel G G f b =
66 Anizotropický model Perezův 66/67 odlišný od předchozích G dt F 1 F 2 a b 1+ cosβ a ( 1 F1 ) + F1 + F2 sin = Gd β 2 b součinitel cirkumsolarity (viz dále) součinitel zjasnění horizontu (viz dále) člen zohledňující dopad kužele cirkumsolárního záření na skloněnou plochu a = max [0, cosθ] člen zohledňující dopad kužele cirkumsolárního záření na vodorovnou rovinu b = max [cos85, cosθ z ] a = b R b po většinu dne
67 67/67 Anizotropický model Perezův + + = 13 z , max f f f F πθ 23 z f f f F πθ + + = , ,535 z z d bn d G G G θ θ ε = on d G G = AM čistota jas
Měření sluneční záření
1/64 Sluneční energie měření údaje o slunečním záření solární mapy praktický přepočet 2/64 Měření sluneční záření 1 Měření přímého slunečního ozáření 3/64 pyrheliometr (actinometr) 5.7 kolimované čidlo
Více1/66 Sluneční energie
1/66 Sluneční energie sluneční záření základní pojmy dopadající energie 2/66 Slunce nejbližší hvězda střed naší planetární soustavy sluneční soustavy 3/66 Slunce průměr 1 392 000 km 109 x větší než průměr
VíceSluneční energie v ČR potenciál solárního tepla
1/29 Sluneční energie v ČR potenciál solárního tepla David Borovský Československá společnost pro sluneční energii (ČSSE) CityPlan spol. s r.o. 2/29 Termíny Sluneční energie x solární energie sluneční:
VíceSystémy pro využití sluneční energie
Systémy pro využití sluneční energie Slunce vyzáří na Zemi celosvětovou roční potřebu energie přibližně během tří hodin Se slunečním zářením jsou spojeny biomasa pohyb vzduchu koloběh vody Energie
VíceMožnosti využití solární energie pro zásobování teplem
TS ČR 22.9.2010 Teplárenství a jeho technologie VUT Brno Možnosti využití solární energie pro zásobování teplem Bořivoj Šourek, Tomáš Matuška Československá společnost pro sluneční energii - národní sekce
Více1/55 Sluneční energie
1/55 Sluneční energie sluneční záření základní pojmy dopadající energie teoretické výpočty praktické výpočty Slunce 2/55 nejbližší hvězda střed naší planetární soustavy sluneční soustavy Slunce 3/55 průměr
VíceSolární soustavy pro bytové domy
Využití solární energie pro bytové domy Solární soustavy pro bytové domy Bořivoj Šourek Ústav techniky prostředí, Fakulta strojní ČVUT v Praze Původ sluneční energie, její šíření prostorem a dopad na Zemi
VíceSolární zařízení v příkladech
Tomáš Matuška stavitel Solární zařízení v příkladech stavitel Solární zařízení v příkladech Tomáš Matuška Grada Publishing Upozornění pro čtenáře a uživatele této knihy Všechna práva vyhrazena. Žádná
VíceHODNOCENÍ VÝKONNOSTI SOLÁRNÍCH KOLEKTORŮ
Konference Alternativní zdroje energie 2010 13. až 15. července 2010 Kroměříž HODNOCENÍ VÝKONNOSTI SOLÁRNÍCH KOLEKTORŮ Tomáš Matuška Ústav techniky prostředí, Fakulta strojní, ČVUT v Praze tomas.matuska@fs.cvut.cz
VícePorovnání solárního fototermického a fotovoltaického ohřevu vody
Porovnání solárního fototermického a fotovoltaického ohřevu vody Tomáš Matuška, Bořivoj Šourek RP2 Energetické systémy budov Univerzitní centrum energeticky efektivních budov ČVUT v Praze ÚPRAVA OPROTI
VíceHODNOCENÍ ENERGETICKÝCH SYSTÉMŮ V BUDOVÁCH
HODNOCENÍ ENERGETICKÝCH SYSTÉMŮ V BUDOVÁCH Univerzitní centrum energeticky efektivních budov ČVUT 2018 Tato akce byla realizována s dotací ze státního rozpočtu v rámci Státního programu na podporu úspor
Více= [-] (1) Přednáška č. 9 Využití sluneční energie pro výrobu tepla 1. Úvod Součinitel znečištění atmosféry Z: Kde: I 0
Přednáška č. 9 Využití sluneční energie pro výrobu tepla 1. Úvod Součinitel znečištění atmosféry Z: Z ln I ln I ln I ln I 0 n = [-] (1) 0 n, č Kde: I 0 sluneční konstanta 1 360 [W.m -2 ]; I n intenzita
VíceSolární energie. Vzduchová solární soustava
Solární energie M.Kabrhel 1 Vzduchová solární soustava teplonosná látka vzduch, technicky nejjednodušší solární systémy pro ohřev větracího vzduchu, vysoušení,možné i temperování pohon ventilátorem nebo
VíceBilance fotovoltaických instalací pro aktuální dotační tituly
Bilance fotovoltaických instalací pro aktuální dotační tituly Tomáš Matuška Energetické systémy budov Univerzitní centrum energeticky efektivních budov ČVUT v Praze PODPORA FV INSTALACÍ Operační program
VíceObnovitelné zdroje energie Budovy a energie
ČVUT v Praze Fakulta stavební Katedra Technických zařízení budov Obnovitelné zdroje energie Budovy a energie doc. Ing. Michal Kabrhel, Ph.D. Pracovní materiály pro výuku předmětu. 1 Solární energie 2 1
VíceUniverzitní centrum energeticky efektivních budov, České vysoké učení technické, Buštěhrad
Zjednodušená měsíční bilance solární tepelné soustavy BILANCE 2015/v2 Tomáš Matuška, Bořivoj Šourek Univerzitní centrum energeticky efektivních budov, České vysoké učení technické, Buštěhrad Úvod Pro návrh
VíceProvozní podmínky fotovoltaických systémů
Provozní podmínky fotovoltaických systémů Pro provoz fotovoltaických systémů jsou důležité Orientace fotovoltaického pole vůči Slunci Lokální stínění Teplota PV pole P Pevná konstrukce (orientace, sklon)
VíceStřešní fotovoltaický systém
Střešní fotovoltaický systém Elektrická energie Vašeho stávajícího dodavatele je a bude jen dražší, staňte se nezávislí a pořiďte si vlastní fotovoltaickou elektrárnu již dnes. Fotovoltaická elektrárna
VíceSluneční energie Solární konstanta, záření přímé a difúzní. Solární konstanta, záření přímé a difúzní. Relativní pohyb Slunce kolem Země
Sluneční Z celkového výkonu vyzařovaného Sluncem dopadají na naší Zemi jen přibližně dvě miliardtiny, tj. asi 7,7. 10 17 kw 34 % se odrazí zpět do vesmíru od mraků, částeček prachu a zemského povrchu 19
VíceSpeciální aplikace FV systémů. Tomáš Matuška RP2 Energetické systémy budov Univerzitní centrum energeticky efektivních budov ČVUT v Praze
Speciální aplikace FV systémů Tomáš Matuška RP2 Energetické systémy budov Univerzitní centrum energeticky efektivních budov ČVUT v Praze Fotovoltaický ohřev vody (a jeho porovnání s fototermickým...) CÍL
VíceIng. Pavel Hrzina, Ph.D. - Laboratoř diagnostiky fotovoltaických systémů Katedra elektrotechnologie K13113
Sluneční energie, fotovoltaický jev Ing. Pavel Hrzina, Ph.D. - Laboratoř diagnostiky fotovoltaických systémů Katedra elektrotechnologie K13113 1 Osnova přednášky Slunce jako zdroj energie Vlastnosti slunečního
VíceZÁVISLOSTI DOPADAJÍCÍ ENERGIE SLUNEČNÍHO ZÁŘENÍ NA PLOCHU
ZÁVISLOSTI DOPADAJÍCÍ ENERGIE SLUNEČNÍHO ZÁŘENÍ NA PLOCHU Jaroslav Peterka Fakulta umění a architektury TU v Liberci jaroslav.peterka@tul.cz Konference enef Banská Bystrica 16. 18. 10. 2012 ALTERNATIVNÍ
VícePROJEKT III. (IV.) - Vzduchotechnika 1. Popis výpočtu tepelné zátěže klimatizovaných prostor podle ČSN
PROJEKT III. (IV.) - Vzduchotechnika 1. Popis výpočtu tepelné zátěže klimatizovaných prostor podle ČSN Autor: Organizace: E-mail: Web: Ing. Vladimír Zmrhal, Ph.D. České vysoké učení technické v Praze Fakulta
Více"Učení nás bude více bavit aneb moderní výuka oboru lesnictví prostřednictvím ICT ". Způsoby měření a používaná technika a přístroje
"Učení nás bude více bavit aneb moderní výuka oboru lesnictví prostřednictvím ICT ". Způsoby měření a používaná technika a přístroje Lesnická meteorologie a klimatologie Zkoumá ekologické ovzdušné prvky
VíceEnergetická bilance fotovoltaických instalací pro aktuální dotační tituly
Energetická bilance fotovoltaických instalací pro aktuální dotační tituly Tomáš Matuška Energetické systémy budov, UCEEB Ústav techniky prostředí, Fakulta strojní ČVUT v Praze CO HLEDÁME? produkce elektrické
VíceObnovitelné zdroje energie Solární energie
ČVUT v Praze Fakulta stavební Katedra Technických zařízení budov Obnovitelné zdroje energie Solární energie doc. Ing. Michal Kabrhel, Ph.D. Pracovní materiály pro výuku předmětu. M.Kabrhel 1 Druhy energií
Více1/38. jejich měření. Tomáš Matuška Ústav techniky prostředí, Fakulta strojní
1/38 Provozní chování solárních soustav a jejich měření Tomáš Matuška Ústav techniky prostředí, Fakulta strojní ČVUT v Praze 2/38 Proč měřit? Co měřit? Kde měřit? Jak měřit? 3/38 Proč měřit? měření pro
VíceNAVRHOVÁNÍ SOLÁRNÍCH SOUSTAV
NAVRHOVÁNÍ SOLÁRNÍCH SOUSTAV Bořivoj Šourek Ústav techniky prostředí, Fakulta strojní ČVUT v Praze s poděkováním T. Matuškovi za podklady Původ sluneční energie, její šíření prostorem a dopad na Zemi Jaderná
VíceVýpočet potřeby tepla na vytápění
Výpočet potřeby tepla na vytápění Výpočty a posouzení byly provedeny při respektování zásad CSN 73 05 40-2:2011, CSN EN ISO 13789, CSN EN ISO 13790 a okrajových podmínek dle TNI 73 029, TNI 73 030. Vytvořeno
VíceObnovitelné zdroje energie
ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE Fakulta stavební Katedra technických zařízení budov Obnovitelné zdroje energie doc. Ing. Michal Kabrhel, Ph.D. Verze 2.17 Návrh solárních systémů Návrh solárních systémů
Více4 Klimatické podmínky
1 4 Klimatické podmínky Následující tabulka uvádí průměrné měsíční teploty vzduchu ve srovnání s dlouhodobým normálem 1961 1990 v Moravskoslezském kraji. Tabulka 1: Průměrné teploty vzduchu [ C] naměřené
Více1/64 Solární kolektory
1/64 Solární kolektory účinnost zkoušení optická charakteristika měrný zisk Solární kolektory - princip 2/64 Odraz na zasklení Odraz na absorbéru Tepelná ztráta zasklením Odvod tepla teplonosnou látkou
VíceČVUT v Praze. Fakulta stavební Thákurova 7, 166 29 Praha 6 email: kamil.stanek@fsv.cvut.cz http://fotovoltaika.fsv.cvut.cz BUDOVY PŘEHLED TECHNOLOGIE
ČVUT v Praze Fakulta stavební Thákurova 7, 166 29 Praha 6 email: kamil.stanek@fsv.cvut.cz http://fotovoltaika.fsv.cvut.cz FOTOVOLTAIKA PRO BUDOVY PŘEHLED TECHNOLOGIE Palivo: Sluneční záření 150 miliónů
Více1/61 Solární soustavy
1/61 Solární soustavy příprava teplé vody vytápění ohřev bazénové vody navrhování a bilancování hydraulická zapojení Aktivní solární soustavy 2/61 soustavy pro ohřev bazénové vody (do 35 C) soustavy pro
VíceTechnické normalizační informace TNI 73 0302 (revize 2014) solární soustavy TNI 73 0351 (nová 2014) tepelná čerpadla
Technické normalizační informace TNI 73 0302 (revize 2014) solární soustavy TNI 73 0351 (nová 2014) tepelná čerpadla Tomáš Matuška RP2 Energetické systémy budov Univerzitní centrum energeticky efektivních
VíceVYUŽITÍ METEOROLOGICKÝCH DAT PŘI PROJEKČNÍ ČINNOSTI ENERGETICKÝCH SYSTÉMŮ
VYUŽITÍ METEOROLOGICKÝCH DAT PŘI PROJEKČNÍ ČINNOSTI ENERGETICKÝCH SYSTÉMŮ TRNSYS 16 Korečko, 1 Meteorologické data: Základní veličiny potřebné pro hodnocení energetických systémů: 1.Sluneční radiace globální
VíceObr. 4 Změna deklinace a vzdálenosti Země od Slunce v průběhu roku
4 ZÁKLADY SFÉRICKÉ ASTRONOMIE K posouzení proslunění budovy nebo oslunění pozemku je vždy nutné stanovit polohu slunce na obloze. K tomu slouží vztahy sférické astronomie slunce. Pro sledování změn slunečního
VícePREDIKCE VÝROBY FV SYSTÉMŮ
PREDIKCE VÝROBY FV SYSTÉMŮ Petr Wolf petr.wolf@cvut.cz Predikce výroby FV systémů 1 VYUŽITÍ PŘEDPOVĚDI VÝROBY PRO LOKÁLNÍ ŘÍZENÍ Záleží na konkrétním případu - Co je možné lokálně řídit (zátěže, bateriové
VíceIng. Jiří Fejfar, Ph.D. Dálkový průzkum Země
Ing. Jiří Fejfar, Ph.D. Dálkový průzkum Země strana 2 Co je DPZ Dálkový průzkum je umění rozdělit svět na množství malých barevných čtverečků, se kterými si lze hrát na počítači a odhalovat jejich neuvěřitelný
VíceSTÍNĚNÍ FASÁDNÍCH SOLÁRNÍCH KOLEKTORŮ BUDOVAMI
Simulace budov a techniky prostředí 2006 4. konference IBPSA-CZ Praha, 7. listopadu 2006 STÍNĚNÍ FASÁDNÍCH SOLÁRNÍCH KOLEKTORŮ BUDOVAMI Tomáš Matuška, Vladimír Zmrhal Ústav techniky prostředí, Fakulta
Více1.1 Oslunění vnitřního prostoru
1.1 Oslunění vnitřního prostoru Úloha 1.1.1 Zadání V rodném městě X slavného fyzika Y má být zřízeno muzeum, připomínající jeho dílo. Na určeném místě v galerii bude umístěna deska s jeho obrazem. V den
VícePROTOKOL MĚRNÉ ROČNÍ POTŘEBY TEPLA NA VYTÁPĚNÍ
PROTOKOL MĚRNÉ ROČNÍ POTŘEBY TEPLA NA VYTÁPĚNÍ Návrhový stav Způsob výpočtu SFŽP ČR NZÚ Nová zelená úsporám Identifikační údaje budovy Adresa budovy (místo, ulice, popisné číslo, PSČ): Prakšice, Prakšice,
Vícerekreační objekt dvůr Buchov orientační výpočet potřeby tepla na vytápění stručná průvodní zpráva
rekreační objekt dvůr Buchov orientační výpočet potřeby tepla na vytápění stručná průvodní zpráva Jiří Novák činnost technických poradců v oblasti stavebnictví květen 2006 Obsah Obsah...1 Zadavatel...2
VícePožadavky na programové vybavení synoptických stanic. Jiří Bednařík, ČHMÚ - OPSS Lysá hora,
Požadavky na programové vybavení synoptických stanic Jiří Bednařík, ČHMÚ - OPSS Lysá hora, 15. 6. 2017 Výpočetní technika na synoptických stanicích Počítače byly na většině MS nasazeny do provozu v roce
VíceBrána do vesmíru. Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. Krajská hvezdáreň v Žiline
Brána do vesmíru Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. Krajská hvezdáreň v Žiline Atmosféra Země plynný obal Země zabraňuje úniku tepla chrání Zemi před škodlivým zářením Druhy oblaků Vysoká oblaka Jsou
VíceEnergetické hodnocení solárních soustav ve vztahu k programu Zelená úsporám (C.3) Tomáš Matuška
Energetické hodnocení solárních soustav ve vztahu k programu Zelená úsporám (C.3) Tomáš Matuška Anotace Článek je komentářem k postupu hodnocení solárních tepelných soustav podle TNI 73 0302 Energetické
VíceObnovitelné zdroje energie Otázky k samotestům
ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE Fakulta stavební Obnovitelné zdroje energie Otázky k samotestům Ing. Michal Kabrhel, Ph.D. Praha 2011 Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti
VíceCvičení: APLIKOVANÁ BIOKLIMATOLOGIE. Ing. Petr Hlavinka, Ph.D. Dveře č. N5068 (tel.: 3090) phlavinka@centrum.cz
Cvičení: APLIKOVANÁ BIOKLIMATOLOGIE Ing. Petr Hlavinka, Ph.D. Dveře č. N5068 (tel.: 3090) phlavinka@centrum.cz Zápočet: -Docházka na cvičení (max. 2 absence) -Vyřešit 3 samostatné úkoly Meteorologická
VíceMeteorologická pozorování a. RNDr.M. Starostová
Meteorologická pozorování a klimatické změny RNDr.M. Starostová POČASÍ = okamžitý stav atmosféry KLIMA Meteorologická měření = průměrný (charakteristický) stav počasí daného místa Vývoj prům. teploty za
VíceVoda jako životní prostředí - světlo
Hydrobiologie pro terrestrické biology Téma 6: Voda jako životní prostředí - světlo Sluneční světlo ve vodě Sluneční záření dopadající na hladinu vody je 1) cestou hlavního přísunu tepla do vody 2) zdrojem
VíceTepelně vlhkostní bilance budov
AT 02 TZB II a technická infrastruktura LS 2012 Tepelně vlhkostní bilance budov 10. Přednáška Ing. Olga Rubinová, Ph.D. Harmonogram t. část Přednáška Cvičení 1 UT Mikroklima budov, výpočet tepelných ztrát
VíceVLIV OKRAJOVÝCH PODMÍNEK NA VÝSLEDEK ZKOUŠKY TEPELNÉHO VÝKONU SOLÁRNÍHO KOLEKTORU
Energeticky efektivní budovy 2015 sympozium Společnosti pro techniku prostředí 15. října 2015, Buštěhrad VLIV OKRAJOVÝCH PODMÍNEK NA VÝSLEDEK ZKOUŠKY TEPELNÉHO VÝKONU SOLÁRNÍHO KOLEKTORU Bořivoj Šourek,
VíceMeteorologická stanice - GARNI 835 Arcus (Garni technology)
Meteorologická stanice - GARNI 835 Arcus (Garni technology) POPIS Meteorologická stanice s barevným inverzním V.A. displejem s ultra černým pozadím s možností volby nastavení zobrazení až z 256 barev.
VíceNezávislost na dodavatelích tepla možnosti, příklady. Tomáš Matuška Ústav techniky prostředí Fakulta strojní, ČVUT v Praze
Nezávislost na dodavatelích tepla možnosti, příklady Tomáš Matuška Ústav techniky prostředí Fakulta strojní, ČVUT v Praze Volně dostupné zdroje tepla sluneční energie základ v podstatě veškerého přírodního
VíceBudovy a energie Obnovitelné zdroje energie
ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE Fakulta stavební Katedra technických zařízení budov Budovy a energie Obnovitelné zdroje energie doc. Ing. Michal Kabrhel, Ph.D. Verze 2.17 Návrh solárních systémů Návrh
VíceObnovitelné zdroje energie Budovy a energie
ČVUT v Praze Fakulta stavební Katedra Technických zařízení budov Obnovitelné zdroje energie Budovy a energie doc. Ing. Michal Kabrhel, Ph.D. Pracovní materiály pro výuku předmětu. 1 Vzduchová solární soustava
VíceNovinky v oblasti vytápění a přípravy teplé vody. Roman Vavřička. Teplá voda vs. Vytápění
Novinky v oblasti vytápění a přípravy teplé vody Roman Vavřička 1/15 http://utp.fs.cvut.cz Roman.Vavricka@fs.cvut.cz Teplá voda vs. Vytápění PŘÍKLAD: Rodinný dům 4 osoby VYTÁPĚNÍ Celková tepelná ztráta
VíceSOFTWARE PRO STAVEBNÍ FYZIKU
PROTOKOL Z VÝSLEDKŮ TESTOVÁNÍ PROGRAMU ENERGETIKA NA POTŘEBU ENERGIE NA VYTÁPĚNÍ A CHLAZENÍ DLE ČSN EN 15 265. SOFTWARE PRO STAVEBNÍ FYZIKU Testována byla zkušební verze programu ENERGETIKA 3.0.0 z 2Q
VíceA5M13VSO MĚŘENÍ INTENZITY A SPEKTRA SLUNEČNÍHO ZÁŘENÍ
MĚŘENÍ INTENZITY A SPEKTRA SLUNEČNÍHO ZÁŘENÍ Zadání: 1) Pomocí pyranometru SG420, Light metru LX-1102 a měřiče intenzity záření Mini-KLA změřte intenzitu záření a homogenitu rozložení záření na povrchu
VíceVÝPOČET ENERGETICKÉ NÁROČNOSTI A PRŮMĚRNÉHO SOUČINITELE PROSTUPU TEPLA NÍZKOENERGETICKÝCH RODINNÝCH DOMŮ
VÝPOČET ENERGETICKÉ NÁROČNOSTI A PRŮMĚRNÉHO SOUČINITELE PROSTUPU TEPLA NÍZKOENERGETICKÝCH RODINNÝCH DOMŮ podle TNI 730329 Energie 2009 RD 722/38 EPD Název úlohy: Zpracovatel: Ing.Kučera Zakázka: RD 722/38
VíceMeteorologická stanice - GARNI 735
Meteorologická stanice - GARNI 735 POPIS Meteorologická stanice s měřením vnitřní a vnější teploty, relativní vlhkosti, barometrického tlaku, rychlosti a směru větru, dešťových srážek a předpovědí počasí
VíceStudie oslunění a denního osvětlení. půdní vestavba objektu Tusarova 32, Praha 7
Studie oslunění a denního osvětlení půdní vestavba objektu Tusarova 3, Praha 7 Vypracovali : Petr Polanecký, Martin Stárka Datum:. května 014 1 předmět studie Předmětem této studie je posouzení oslunění
VíceROZPTYLOVÉ PODMÍNKY A JEJICH VLIV NA KONCENTRACI AEROSOLOVÝCH ČÁSTIC PM 10 V LOKALITĚ MOSTECKÉHO JEZERA
ROZPTYLOVÉ PODMÍNKY A JEJICH VLIV NA KONCENTRACI AEROSOLOVÝCH ČÁSTIC PM 10 V LOKALITĚ MOSTECKÉHO JEZERA Ing. Jan Brejcha, Výzkumný ústav pro hnědé uhlí a.s., brejcha@vuhu.cz Vodárenská a biologie 2015
VícePROFESIONÁLNÍ METEOROLOGICKÁ STANICE OREGON SCIENTIFIC
Roman Gajda, Zahradní 14, 701 00 Ostrava 1, CZECH REPUBLIC tel. : (+ 420) 59 661 12 19 tel.: (+420) 603 18 18 41 e-mail: info@garni-meteo.cz PROFESIONÁLNÍ METEOROLOGICKÁ STANICE OREGON SCIENTIFIC Profesionální
VíceVLIV METEOROLOGICKÝCH PODMÍNEK NA KONCENTRACE PM 2,5 V BRNĚ ( ) Dr. Gražyna Knozová, Mgr. Robert Skeřil, Ph.D.
VLIV METEOROLOGICKÝCH PODMÍNEK NA KONCENTRACE PM 2,5 V BRNĚ (2004-2014) Dr. Gražyna Knozová, Mgr. Robert Skeřil, Ph.D. Podklady denní koncentrace PM 2,5, Brno-Tuřany 2004-2014, dodatečně data z pěti stanic
VíceFotovoltaické systémy
Fotovoltaické systémy Prof. Ing. Vitězslav Benda, CSc ČVUT Praha, Fakulta elektrotechnická katedra elektrotechnologie 1000 W/m 2 Na zemský povrch dopadá část záření pod úhlem ϕ 1 6 MWh/m 2 W ( ϕ) = W0
VícePoznámky k sestavení diagramu zastínění
Poznámky k sestavení diagramu zastínění pojmy uvedené v tomto textu jsou detailně vysvětleny ve studijních oporách nebo v normách ČSN 73 4301 a ČSN 73 0581 podle ČSN 73 4301 se doba proslunění hodnotí
VíceMožnosti využití sluneční energie v soustavách CZT. 2. Sluneční podmínky v ČR a možnosti jejich využití
Možnosti využití sluneční energie v soustavách CZT Ing.Zdeněk Pistora, CSc. www.zdenekpistora.cz 1 Úvod Po období uměle vyvolaného boomu fotovoltaických elektráren se pomalu vracíme ke stavu, kdy možnosti
VícePROGRAM "TEPLO SLUNCEM"
PROGRAM "TEPLO SLUNCEM" Obsah 1 Jak můžeme využít energii slunečního záření?... Varianty řešení...5 3 Kritéria pro výběr projektů... Přínosy...7.1. Přínosy energetické...7. Přínosy environmentální...8
VíceNávrh FV systémů. Ing. Pavel Hrzina, Ph.D. - Laboratoř diagnostiky fotovoltaických systémů
Návrh FV systémů Ing. Pavel Hrzina, Ph.D. - Laboratoř diagnostiky fotovoltaických systémů 1 Osnova dnešní přednášky Základní typy FV systémů Komponenty FV elektráren Postup návrhu, PV GIS Příklady instalací
VíceVÝPOČET ENERGETICKÉ NÁROČNOSTI BUDOV A PRŮMĚRNÉHO SOUČINITELE PROSTUPU TEPLA podle vyhlášky č. 148/2007 Sb. a ČSN 730540
VÝPOČET ENERGETICKÉ NÁROČNOSTI BUDOV A PRŮMĚRNÉHO SOUČINITELE PROSTUPU TEPLA podle vyhlášky č. 148/2007 Sb. a ČSN 730540 a podle ČSN EN ISO 13790 a ČSN EN 832 Energie 2009 FM1 Název úlohy: Zpracovatel:
VíceHodnocení let 2013 a 2014 a monitoring sucha na webových stránkách ČHMÚ možnosti zpracování, praktické výstupy
Sucho a degradace půd v České republice - 2014 Brno 7. 10. 2014 Český hydrometeorologický ústav, pobočka Brno Kroftova 43, 616 67 Brno Hodnocení let 2013 a 2014 a monitoring sucha na webových stránkách
VícePVGIS - Fotovoltaický GIS Photovoltaic Geographical Information System (PVGIS)
Photovoltaic Geographical Information System (PVGIS) Vznik - Joint Research Centre o podpora projektu EU pro zvýšení podílu energie z obnovitelných zdrojů o dostupné v podobě webové služby pro širokou
VíceOrientační hodnocení energetické náročnosti. Praha 8 DOMÁ MODERNIZACE MODERNIZACE STVÍ A BUDOV BUDOV ENERGETICKY ENERGETICKY
Orientační hodnocení energetické náročnosti ENERGETICKY ENERGETICKY VĚDOMV VĚDOMÁ DOMÁ MODERNIZACE MODERNIZACE ENERGETICKÉHO ENERGETICKÉHO HOSPODÁŘSTV HOSPODÁŘSTVÍ STVÍ A BUDOV BUDOV Orientační hodnocení
VíceBYTOVÉ DOMY v rámci 2. výzvy k podávání žádostí
Metodický pokyn k upřesnění výpočetních postupů a okrajových podmínek pro podprogram NZÚ BYTOVÉ DOMY v rámci 2. výzvy k podávání žádostí Podoblast podpory C.3 Instalace solárních termických a fotovoltaických
Více02 Výpočet potřeby tepla a paliva
02 Výpočet potřeby tepla a paliva Roman Vavřička ČVUT v Praze, Fakulta strojní Ústav techniky prostředí 1/29 http://utp.fs.cvut.cz Roman.Vavricka@fs.cvut.cz kde t d tis tes Q, 24 3600 e e e t VYT teor
Vícesolární systémy Copyright (c) 2009 Strojírny Bohdalice, a.s.. All rights reserved. STISKNI ENTER
solární systémy Copyright (c) 2009 Strojírny Bohdalice, a.s.. All rights reserved. TERMICKÉ SOLÁRNÍ SYSTÉMY k ohřevu vody pro hygienu (sprchování, koupel, mytí rukou) K ČEMU k ohřevu pro technologické
VícePRŮKAZ ENERGETICKÉ NÁROČNOSTI BUDOVY (PENB) DLE VYHLÁŠKY 78/2013 Sb. O ENERGETICKÉ NÁROČNOSTI BUDOV. BYTOVÝ DŮM Křivoklátská ul., Praha 18 - Letňany
PRŮKAZ ENERGETICKÉ NÁROČNOSTI BUDOVY (PENB) DLE VYHLÁŠKY 78/213 Sb. O ENERGETICKÉ NÁROČNOSTI BUDOV BYTOVÝ DŮM Křivoklátská ul., Praha 18 Letňany Investor: BPT DEVELOPMENT, a.s. Václavské nám.161/147 Vypracoval:
VíceZMĚNY METEOROLOGICKÝCH VELIČIN NA STANICI VIKÝŘOVICE BĚHEM ZATMĚNÍ SLUNCE V BŘEZNU 2015
ZMĚNY METEOROLOGICKÝCH VELIČIN NA STANICI VIKÝŘOVICE BĚHEM ZATMĚNÍ SLUNCE V BŘEZNU 2015 Mgr. Nezval Ondřej 20.3.2015 1. ÚVOD Zatmění Slunce je astronomický jev, který nastane, když Měsíc vstoupí mezi Zemi
VícePohled na energetickou bilanci rodinného domu
Pohled na energetickou bilanci rodinného domu Miroslav Urban Katedra technických zařízení budov Stavební fakulta, ČVUT v Praze Univerzitní centrum energeticky efektivních budov UCEEB 2 Obsah prezentace
VíceOBSAH Úvod 3 1. Denní světlo a sluneční záření v budovách
ÚVOD Denní osvětlení, proslunění a oslunění budov je součástí stavební fyziky. Stavební fyzika je technický obor, který se skládá ze tří rovnocenných částí: stavební akustika, stavební světelná technika
VíceOtázky pro samotestování. Téma1 Sluneční záření
Otázky pro samotestování Téma1 Sluneční záření 1) Jaká je vzdálenost Země od Slunce? a. 1 AU b. 6378 km c. 1,496 x 10 11 m (±1,7%) 2) Jaké množství záření dopadá přibližně na povrch atmosféry? a. 1,60210-19
Vícetermín pasivní dům se používá pro mezinárodně uznávaný standard budov s velmi nízkou spotřebou energie a vysokým komfortem bydlení pasivní domy jsou
Michal Kovařík, 3.S termín pasivní dům se používá pro mezinárodně uznávaný standard budov s velmi nízkou spotřebou energie a vysokým komfortem bydlení pasivní domy jsou současně základem pro téměř nulové
VíceNázev zařízení / sestavy:
Počet sestav: 10 Bateriový systém na napájení měřícího zařízení Sestava musí obsahovat 4 baterie, 2 skříně na baterie,2 nabíječky akumulátorů a 1 solární panel. Nabíječky a baterie slouží k dobíjení venkovních
VíceTEORETICKÁ ANALÝZA VLIVU KONSTRUKČNÍCH PARAMETRŮ PLOCHÉHO SOLÁRNÍHO KOLEKTORU NA JEHO VÝKONNOST
Energeticky efektivní budovy 2015 sympozium Společnosti pro techniku prostředí 15. října 2015, Buštěhrad TEORETICKÁ ANALÝZA VLIVU KONSTRUKČNÍCH PARAMETRŮ PLOCHÉHO SOLÁRNÍHO KOLEKTORU NA JEHO VÝKONNOST
VíceEfektivita provozu solárních kolektorů. Energetické systémy budov I
Efektivita provozu solárních kolektorů Energetické systémy budov I Sluneční energie Doba slunečního svitu a zářivý výkon závisí na: zeměpisné poloze ročním obdobím povětrnostních podmínkách Základní pojmy:
VíceSoubor zařízení (meteostanic) je určen pro monitoring meteorologických parametrů ve venkovním prostředí.
Příloha č. 4 - Technická specifikace Název zařízení/sestavy: Systém plně automatických profesionálních meteostanic Počet kusů: 7 ks samostatných meteostanic v různých sestavách podle specifikace Použití
VíceSolární kolektory a solární soustavy pro obytné budovy. Tomáš Matuška Ústav techniky prostředí, Fakulta strojní ČVUT v Praze
Solární kolektory a solární soustavy pro obytné budovy Tomáš Matuška Ústav techniky prostředí, Fakulta strojní ČVUT v Praze Sluneční energie v Evropě zdroj: PVGIS Sluneční energie v České republice zdroj:
VíceStudie oslunění a denního osvětlení. půdní vestavba objektu Tusarova 32, Praha 7
Studie oslunění a denního osvětlení půdní vestavba objektu Tusarova 32, Praha 7 Vypracovali : Petr Polanecký, Martin Stárka Datum: 22. května 2014 2 1 předmět studie Předmětem této studie je posouzení
VíceHodnocení úrovně koncentrace PM 10 na stanici Most a Kopisty v průběhu hydrologické rekultivace zbytkové jámy lomu Most Ležáky 1
Hodnocení úrovně koncentrace PM 1 na stanici Most a Kopisty v průběhu hydrologické rekultivace zbytkové jámy lomu Most Ležáky 1 Projekt č. TA12592 je řešen s finanční podporou TA ČR Znečištění ovzduší
VíceMeteorologická stanice - VENTUS 155A
Meteorologická stanice - VENTUS 155A POPIS - displej o velikosti 104 x 70 mm - celkové rozměry (v x š x h) 194 x 117 x 27 mm bez stojánku - možnost krátkodobého 10 s osvětlení displeje při napájení na
VíceOtázky pro samotestování. Téma1 Sluneční záření
Otázky pro samotestování Téma1 Sluneční záření 1) Jaká je vzdálenost Země od Slunce? a. 1 AU b. 6378 km c. 1,496 x 10 11 m (±1,7%) 2) Jaké množství záření dopadá přibližně na povrch atmosféry? a. 1,60210-19
VíceSolární zařízení v budovách - otázky / odpovědi
Solární zařízení v budovách - otázky / odpovědi Ing. Bořivoj Šourek Ph.D. Československá společnost pro sluneční energii (ČSSE) Novotného lávka 5, 116 68 Praha 1 Česká republika info@solarnispolecnost.cz
VíceIntegrace solárních soustav do bytových domů Bořivoj Šourek
Integrace solárních soustav do bytových domů Bořivoj Šourek Siemens, s.r.o., Building Technologies Ústav techniky prostředí Fakulta strojní, ČVUT v Praze Solární tepelné soustavy pro BD Typy solárních
VíceJiří Kalina. rní soustavy. bytových domech
Jiří Kalina Solárn rní soustavy pro přípravu p pravu teplé vody v bytových domech Parametry solárn rních soustav pro přípravu p pravu teplé vody celkové tepelné zisky využité pro krytí potřeby tepla [kwh/rok]
VíceSlunce # Energie budoucnosti
Možnosti využití sluneční energie Slunce # Energie budoucnosti www.nelumbo.cz 1 Globální klimatická změna hrozí Země se ohřívá a to nejrychleji od doby ledové.# Prognózy: další růst teploty o 1,4 až 5,8
VíceTeplota je nepřímo měřená veličina!!!
TERMOVIZE V PRAXI Roman Vavřička ČVUT v Praze, Fakulta strojní Ústav techniky prostředí 1/48 Teplota je nepřímo měřená veličina!!! Základní rozdělení senzorů teploty: a) dotykové b) bezdotykové 2/48 1
VíceFOTOVOLTAICKÉ SYSTÉMY
FOTOVOLTAICKÉ SYSTÉMY Prof. V. Benda, ČVUT Praha, Fakulta elektrotechnická Ing. Petr Wolf, Sunnywatt CZ, s.r.o. Ing. Kamil Staněk, Fakulta stavební ČVUT v Praze Tato prezentace je spolufinancována Evropským
Více10. Energeticky úsporné stavby
10. Energeticky úsporné stavby Klíčová slova: Nízkoenergetický dům, pasivní dům, nulový dům, aktivní dům, solární panely, fotovoltaické články, tepelné ztráty objektu, součinitel prostupu tepla. Anotace
VícePasivní domy v době klimatické změny
1 Pasivní domy v době klimatické změny Pavel Kopecký ČVUT, FSv, Katedra konstrukcí pozemních staveb UCEEB, Centrum energeticky efektivních budov pavel.kopecky@fsv.cvut.cz Vysvětlení motivace 2 Obrázek
Více