1/66 Sluneční energie
|
|
- Miluše Šmídová
- před 8 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 1/66 Sluneční energie sluneční záření základní pojmy dopadající energie
2 2/66 Slunce nejbližší hvězda střed naší planetární soustavy sluneční soustavy
3 3/66 Slunce průměr km 109 x větší než průměr Země hmotnost 2 x kg x větší než Země 99,86 % hmotnosti sluneční soustavy složení: 70 % vodík H, 28 % helium He, 2 % ostatní prvky
4 4/66 Slunce původ sluneční energie v jaderných reakcích uvnitř jádra Slunce probíhá jaderná syntéza za vysokých teplot cca 15 x 10 6 K a tlaků cca 2 x MPa slučování jader vodíku (H ) jádra hélia (He) 564 x 10 9 kg/s H se přemění na 560 x 10 9 kg/s He rozdíl hmot 4 x 10 9 kg/s se vyzáří ve formě energie E = m.c 2 celkový vyzařovaný výkon: 3,6 x W hustota vyzařovaného výkonu: 6 x 10 7 W/m 2
5 5/66 Slunce jádro (do 23 % R) teplota desítky mil. K, rentgenové záření produkce 90 % energie Slunce radiační zóna (od 23 do 70 % R) teplota klesá až na K přenos energie zářením (fotony) konvekční zóna (od 70 do 100 % R) menší hustota, konvekční přenos energie fotosféra (viditelný povrch Slunce) teplota 5800 K, sluneční záření
6 6/66 Spektrální hustota zářivého toku Slunce září jako dokonale černé těleso s povrchovou teplotu 5800 K spektrální hustota slunečního zářivého toku (Planckův zákon) E č ( λ, T ) 2 h c 2 π h c = k T 5 e λ λ 1 1 [W/m 2.µm] h = 6,6256 x J.s k = 1,3805 x J/K c = 2,9979 x 10 8 m/s T Planckova konstanta Boltzmannova konstanta rychlost světla ve vakuu povrchová absolutní teplota tělesa [K]
7 7/66 Planckův vyzařovací zákon Černý, M. (2008)
8 8/66 Spektrální hustota zářivého toku UV VIS NIR UV: ultrafialové záření 0,2 až 0,4 µm UVA (nad 0,32 µm), UVB, UVC (pod 0,28 µm) VIS: viditelné záření 0,40 až 0,75 µm NIR: blízké infračervené záření 0,75 až 5 µm černé těleso 5800 K
9 9/66 Vyzařovaná sluneční energie UV VIS NIR 9 % 41 % 50 % černé těleso 5800 K
10 10/66 Hustota zářivého toku maximum hustoty zářivého toku hledání extrému Planckovy funkce E č ( λ, T ) = 0 λ λ max T = 2898 [µm.k] 5800 K: λ max = 0,5 µm 373 K: λ max = 7,8 µm Wienův zákon černé těleso 5800 K
11 11/66 Šíření sluneční energie s rostoucí vzdáleností od Slunce se výkon rozptyluje na větší plochu na planetu Zemi dopadá cca 0,5 x 10-9 (cca půl miliardtiny) výkonu zářivý tok 1,7 x W svazky slunečních paprsků uvažovány jako rovnoběžné (32 )
12 12/66 Země obíhá okolo Slunce eliptická dráha (téměř kruhová), Slunce v jednom z ohnisek Slunce Země
13 13/66 Hustota zářivého toku vně atmosféry na vnější povrch atmosféry dopadá na jednotku plochy kolmé ke směru šíření sluneční zářivý tok mění se v průběhu roku vlivem proměnlivé vzdálenosti Slunce-Země (eliptická dráha Země kolem Slunce) změna vzdálenosti ± 1,7 %, změna zářivého toku ± 3,3 % hodnota ve střední vzdálenosti Země-Slunce sluneční konstanta G sc = 1367 W/m 2 (údaj WRC, 1 %) původní měření Ch. Abbot v horách 1322 W/m 2, dnes družice Merkur: 9040 W/m 2... Neptun: 1,5 W/m 2
14 14/66 Hustota zářivého toku vně atmosféry G on = G sc 1+ 0,033 cos 360 n 365 G on [W/m 2 ] dny v roce
15 15/66 Průchod slunečního záření atmosférou sluneční záření vstupuje do atmosféry (není jednoznačná hranice, exosféra plynule přechází do meziplanetárního prostoru) ionosféra (60 km) atmosférické plyny O 2, N 2 pohlcují ultrafialové a rentgenové záření a ionizují se ozonosféra (20 až 30 km) ozón O 3 pohlcuje zbytek škodlivého ultrafialového záření troposféra (nejnižší vrstva, mraky) vodní pára, CO 2, prach, kapičky vody pohlcují infračervené záření
16 16/66 Průchod slunečního záření atmosférou AM0: AM1: spektrum vně atmosféry spektrum při kolmém průchodu atmosférou AM1,5: spektrum při 37 AM2: spektrum při 60 sluneční záření: 0,3 až 3 µm
17 17/66 Roční bilance odraz od atmosféry 34 % pohlcení v atmosféře 19 % dopad a pohlcení zemským povrchem 47 % z toho tepelné záření zemského povrchu zpět 14 % energie prostředí vypařování vody (oceány) 23 % vodní energie konvekce, proudění vzduchu, větry 10 % větrná energie biologické reakce 1 energie biomasy
18 18/66 Geometrie slunečního záření sklon plochy β azimut plochy γ zeměpisná šířka místa φ čas, datum sluneční časový úhel τ deklinace δ výška slunce nad obzorem h azimut slunce γ s úhel dopadu paprsků θ
19 19/66 Poloha plochy zeměpisná šířka φ konvence: severně (+), jižně (-) úhel mezi rovinou rovníku a přímkou spojující střed Země a dané místo na povrchu
20 20/66 Orientace plochy úhel sklonu plochy β konvence: vodorovně 0, svisle 90 úhel mezi vodorovnou rovinou a rovinou plochy azimut plochy γ konvence: východ (-), západ (+), jih (0 ) úhel mezi průmětem normály plochy a lokálním poledníkem (jihem) β J γ
21 21/66 Deklinace prosince 23. září března 21. června
22 22/66 Deklinace δ úhel náklonu zemské osy vlivem precesního pohybu během rotace úhel, který svírá spojnice středů Země a Slunce s rovinou zemského rovníku zeměpisná šířka místa, kde v daný den v poledne je Slunce kolmo nad obzorem
23 23/66 Výpočet deklinace δ na základě kalendářního data DD.MM. ( 0,98 DD + 29,7 ) δ = 23,45 sin MM 109 na základě pořadí dne v roce n δ = n 23,45 sin
24 24/66 Výpočet deklinace δ ,45 slunovrat 10 deklinace [ ] rovnodennost slunovrat , pořadí dne v roce
25 25/66 Sluneční časový (hodinový) úhel τ úhel zdánlivého posunu Slunce nad místními poledníky vlivem rotace Země, vztažený ke slunečnímu poledni Země se otočí kolem své osy (360 ) jednou za 24 h posun Slunce 15 za 1 hodinu sluneční časový úhel se určí ze slunečního času ST ( ) τ = 15 ST 12 konvence: dopoledne (-), odpoledne (+)
26 26/66 Sluneční čas ST každé časové pásmo má čas vztažený k místnímu poledníku časová pásma po 1 h ~ poledníky po 15 SEČ: místní sluneční čas poledníku 15 východní délky (J. Hradec) sluneční čas: denní čas určený ze zdánlivého pohybu Slunce pozorovatel na vztažném poledníku: místní čas = sluneční čas pozorovatel mimo vztažný poledník: místní čas sluneční čas odchylka až 30 minut příklad: sluneční poledne Praha 14,4 12:02 Brno 16,6 11:53 Košice 21,2 11:35
27 27/66 Výška Slunce h úhel sevřený spojnicí plocha-slunce s vodorovnou rovinou sinh = sinδ sinφ + cosδ cosφ cosτ doplňkový úhel do 90 : úhel zenitu θ z θz = 90 h
28 28/66 Air mass (vzduchová hmota) poměr mezi hmotou atmosféry, kterou prochází sluneční záření ke hmotě, kterou by prošlo, kdyby Slunce bylo v zenitu (nadhlavníku) AM = 1 cosθ z AM = 0 AM = 1 mimo atmosféru zenit AM = 1,5 θ z = 48 AM = 2 θ z = 60
29 29/66 Čas východu a západu Slunce východ / západ Slunce: výška Slunce = 0 sin h = sinδ sinφ + cosδ cosφ cosτ = 0 časový úhel východu / západu Slunce τ 1,2 = arccos ( tgφ tgδ ) teoretická doba slunečního svitu = doba mezi východem a západem τ teor 2 τ 1, 2 = 15
30 30/66 Azimut Slunce γ s úhel mezi průmětem spojnice plocha-slunce a místním poledníkem (jižním směrem) konvence: měří se od jihu na východ (-), na západ (+) sinγ s = cosδ sinτ cosh
31 31/66 Výška a azimut Slunce 21. června 23. září 21. března 22. prosince Z S J V zdroj: solarpraxis
32 32/66 Úhel dopadu slunečního záření úhel mezi spojnicí plocha-slunce a normálou plochy cosθ = sinh cos β + cosh sinβ cos s ( γ γ )
33 33/66 Rozlišení termínů Sluneční energie x solární energie sluneční: přicházející od Slunce, související se Sluncem sluneční záření, sluneční aktivita, dopadající sluneční energie, sluneční konstanta solární: využívající sluneční záření solární kolektor, solární soustava, využitá solární energie, solární zisky
34 34/66 Sluneční záření - pojmy sluneční ozářeníg[w/m 2 ] - zářivý výkon dopadající na jednotku plochy, hustota slunečního zářivého toku dávka ozářeníh[kwh/m 2, J/m 2 ] hustota zářivéenergie, hustota zářivého toku dopadající za určitý časový úsek, např. hodinu, den H = τ 2 τ 1 G. dτ
35 35/66 Sluneční záření - pojmy přímé sluneční záření (index b, beam) - dopadá na plochu bez rozptylu v atmosféře směrově závislé, v jednom směru výrazná intenzita difúzní sluneční záření (index d, diffuse) - dopadá na plochu po změně směru vlivem rozptylu v atmosféře všesměrové, izotropické: ve všech směrech stejná intenzita odražené sluneční záření (index r, reflected) - dopadá na plochu po změně směru vlivem odrazu od terénu, budov, aj. vzhledem k běžným povrchům (difúzní odraz) se uvažuje společně s difúzním zářením
36 36/66 Sluneční záření - pojmy odraz od molekul vzduchu, prachových částic, krystalků ledu odražené záření přímé záření difúzní záření odraz od terénu zdroj: solarpraxis
37 37/66 Průchod slunečního záření atmosférou přímé sluneční ozáření normálové (na plochu kolmou ke směru šíření) po průchodu atmosférou G bn G on Z = Gon exp ε normálové sluneční ozáření nad hranicí atmosféry Z součinitel znečištění atmosféry ε 9,38076 [ ] 2 0,5 sinh + (0,003+ sin h) + 0, = 4 2,0015 (1 L v 10 h výška Slunce L v nadmořská výška daného místa [m] ) [W/m 2 ] jiný vztah např. v ČSN Zátěž klimatizovaných prostor
38 38/66 Součinitel znečištění atmosféry udává kolikrát by musela být atmosféra hmotnější, aby měla stejnou propustnost pro sluneční záření jako má znečištěná atmosféra udává snížení toku slunečního záření průchodem atmosférou Z = lng lng 0n 0n lng lng bn b0 G b0 přímé záření při průchodu zcela čistým vzduchem (Z = 1)
39 39/66 Součinitel znečištění atmosféry Měsíc I. II. III. IV. V. VI. VII. VIII. IX. X. XI. XII. Průměrné měsíční hodnoty součinitele Z pro oblasti s rozdílnou čistotou ovzduší horské oblasti 1,5 1,6 1,8 1,9 2,0 2,3 2,3 2,3 2,1 1,8 1,6 1,5 venkov 2,1 2,2 2,5 2,9 3,2 3,4 3,5 3,3 2,9 2,6 2,3 2,2 města 3,1 3,2 3,5 4,0 4,2 4,3 4,4 4,3 4,0 3,6 3,3 3,1 průmyslové oblasti 4,1 4,3 4,7 5,3 5,5 5,7 5,8 5,7 5,3 4,9 4,5 4,2 zjednodušeně: horské oblasti Z = 2 venkov Z = 3 města Z = 4 průmyslové oblasti Z > 5 roční průměr 1,9 2,75 3,75 5,0
40 40/66 Sluneční ozáření na obecnou plochu celkové sluneční ozáření obecně orientované a skloněné plochy G = G + G + G T bt dt rt [W/m 2 ] přímé ozáření difúzní ozáření z oblohy odražené ozáření od okolních ploch difúzní charakter
41 41/66 Sluneční ozáření na obecnou plochu přímé sluneční ozáření na danou plochu cosθ cosθ GbT = Gbn cos θ = Gb = Gb sinh cosθ z [W/m 2 ] difúzní sluneční ozáření na danou plochu G 1+ cos β = 2 dt G d [W/m 2 ] odražené sluneční ozáření na danou plochu 1 cos β G rt = ρg b + 2 ( G G ) d [W/m 2 ]
42 42/66 Odrazivost terénu (albedo) poměr mezi odraženou a dopadlou hustotou slunečního zářivého toku pro výpočty se uvažuje ρ g = 0,2 běžná vegetace 0,10 až 0,15 sníh 0,90 zemský povrch: souš 0,35 až 0,45 zemský povrch: moře 0,05 až 0,10 albedo Země (planety) 0,30
43 43/66 Sluneční ozáření na vodorovnou rovinu přímé sluneční ozáření na vodorovnou rovinu G b = G bn sinh [W/m 2 ] difúzní sluneční ozáření na vodorovnou rovinu G d = ( G G ) sinh 0,33 on bn [W/m 2 ] zjednodušený model: 1/3 ztraceného slunečního záření v atmosféře září dopadá na vodorovnou rovinu (sin h) jako difúzní všesměrové záření
44 44/66 Dávka ozáření na obecnou plochu teoretická denní dávka slunečního ozáření, integrace slunečního ozáření plochy od východu τ 1 do západu τ 2 Slunce H T, den, teor = τ 2 τ 1 G T dτ [kwh/(m 2.den)] střední denní sluneční ozáření G T, m = H T, den, teor τ teor [W/m 2 ]
45 45/66 Vliv sklonu plochy H T,den,teor [kwh/m 2.den] H T,den,teor [kwh/m 2.den] měsíc měsíc azimut 0 (jih) azimut 45 (JZ, JV) optimální sklon: léto zima celoročně 35-45
46 46/66 Dávka ozáření na obecnou plochu difúzní denní dávka slunečního ozáření, integrace difúzního slunečního ozáření plochy od východu τ 1 do západu τ 2 Slunce H T, den, dif = τ 2 τ 1 G dt dτ [kwh/(m 2.den)] H T,den,teor H T,den.dif G T,m } tabelovány v literatuře pro různé: sklony, azimuty, oblasti (souč. znečištění)
47 47/66 Skutečná doba slunečního svitu doba trvání přímého slunečního záření > 120 W/m 2 τ = τ skut s, i i [h] ČHMÚ měsíční údaje pro 22 stanic v České republice za posledních 10 let poměrná doba svitu 120 W/m 2 τ = r τ τ skut teor [-]
48 48/66 Skutečná doba slunečního svitu měsíc Skutečná doba slunečního svitu τskut [h] Praha České Budějovice Hradec Králové Brno I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII Σ
49 49/66 Skutečná doba slunečního svitu v ČR zdroj: ČHMÚ Doba slunečního svitu (přímé záření) v ČR: h/rok
50 50/66 Celková dávka slunečního ozáření denní dávka slunečního ozáření ( r ) HT, den dif H T, den = τ r HT, den, teor + 1 τ, [kwh/(m 2.den)] měsíční dávka slunečního ozáření H T, mes = n HT, den [kwh/(m 2.měs)] roční dávka slunečního ozáření XII H = T, rok HT, mes I [kwh/(m 2.rok)]
51 51/66 Roční dávky ozáření v podmínkách ČR MJ/m 2 Roční dávka ozáření v ČR: pro sklon 30 až 45, jižní orientace: 1000 až 1200 kwh/m 2 pro sklon 90, jižní orientace: 750 až 900 kwh/m 2 zdroj: ČHMÚ
52 52/66 Vliv azimutu a sklonu plochy západ jih východ
53 53/66 Sluneční energie v číslech sluneční ozářeníg(výkon) jasná obloha 800 až 1000 W/m 2 polojasno 400 až 700 W/m 2 zataženo 100 až 300 W/m 2 dávka ozářeníh(energie) zima jaro, podzim léto 3 kwh/(m 2.den) 5 kwh/(m 2.den) 8 kwh/(m 2.den)
54 54/66 Měření přímého slunečního ozáření pyrheliometr (actinometr) kolimované čidlo pro měření slunečního záření přicházejícího přímo ze slunečního kotouče (a malé části oblohy okolo) měření pro kolmý úhel dopadu (sledování pohybu Slunce) etalon pro další přístroje Abbotův pyrheliometr (1902)
55 55/66 Měření přímého slunečního ozáření Pyrheliometr CHP1 (2008)
56 56/66 Měření celkového slunečního ozáření pyranometr (solarimetr) měření hemisférického celkového (přímé + difúzní) slunečního ozáření - termočlánkové čidlo založené na měření rozdílu teplot segmentový (hvězdicový) mezi dvěma segmenty (černý, bílý) terčíkový (Moll-Gorzynski) mezi terčíkem a tělem pyranometru segmentový pyranometr (Eppley) Moll-Gorczynski (Kipp&Zonen)
57 57/66 Kvalita pyranometrů Secondary standard pyranometer Kipp&Zonen CM11 x český výrobce G [W/m 2 ] Sluneční ozáření CM11 [W/m 2 ] 200 Odchylky :00 2:00 4:00 6:00 8:00 10:00 12:00 14:00 16:00 18:00 20:00 22: :00 2:00 4:00 6:00 8:00 10:00 12:00 14:00 16:00 18:00 20:00 22:00
58 Fotovoltaická čidla 58/66
59 59/66 Měření difúzního slunečního ozáření pyranometry se stínicím prvkem (stínění přímé složky) stínicí prstenec nastavování cca 1 x 14 dní, při změně deklinace stínicí terčík sledování polohy Slunce, trackovací systém
60 60/66 Měření doby trvání slunečního svitu slunoměr (Campbell-Stokesův heliograf) skleněná koule 10 cm se chová jako čočka, soustředění slunečních paprsků pokud je přímá složka vyšší než prahová hodnota, vypaluje se stopa na záznamovém heliogramu, délka vypálené stopy = doba trvání svitu
61 61/66 Měření doby trvání slunečního svitu elektronické typy štěrbinové s fotodiodami
62 62/66 Měření albeda albedometr (dvojpyranometr) horní pyranometr přijímá sluneční ozáření dopadající na daný povrch dolní pyranometr je natočen čelem vůči povrchu a přijímá pouze z něj odražené záření
63 63/66 Sluneční energie v Evropě zdroj: PVGIS
64 64/66 Sluneční energie v České republice zdroj: PVGIS
65 65/66 Sluneční energie v Německu Německo a Česká republika podobné podmínky: 1000 až 1200 kwh/m 2 (s výjimkou jižního Německa) podobné solární soustavy podobné typy solárních kolektorů podobné roční tepelné zisky zdroj: PVGIS
66 66/66 Sluneční energie v České republice Sluneční potenciál Rakouska začíná tam kde potenciál ČR končí... zdroj: PVGIS
1/55 Sluneční energie
1/55 Sluneční energie sluneční záření základní pojmy dopadající energie teoretické výpočty praktické výpočty Slunce 2/55 nejbližší hvězda střed naší planetární soustavy sluneční soustavy Slunce 3/55 průměr
VíceSystémy pro využití sluneční energie
Systémy pro využití sluneční energie Slunce vyzáří na Zemi celosvětovou roční potřebu energie přibližně během tří hodin Se slunečním zářením jsou spojeny biomasa pohyb vzduchu koloběh vody Energie
Více1/67 Sluneční energie
1/67 Sluneční energie měření údaje o slunečním záření solární mapy praktický přepočet Měření sluneční záření 2/67 Měření přímého slunečního ozáření 3/67 pyrheliometr (actinometr) 5.7 kolimované čidlo pro
VíceMěření sluneční záření
1/64 Sluneční energie měření údaje o slunečním záření solární mapy praktický přepočet 2/64 Měření sluneční záření 1 Měření přímého slunečního ozáření 3/64 pyrheliometr (actinometr) 5.7 kolimované čidlo
VíceObr. 4 Změna deklinace a vzdálenosti Země od Slunce v průběhu roku
4 ZÁKLADY SFÉRICKÉ ASTRONOMIE K posouzení proslunění budovy nebo oslunění pozemku je vždy nutné stanovit polohu slunce na obloze. K tomu slouží vztahy sférické astronomie slunce. Pro sledování změn slunečního
VíceIng. Pavel Hrzina, Ph.D. - Laboratoř diagnostiky fotovoltaických systémů Katedra elektrotechnologie K13113
Sluneční energie, fotovoltaický jev Ing. Pavel Hrzina, Ph.D. - Laboratoř diagnostiky fotovoltaických systémů Katedra elektrotechnologie K13113 1 Osnova přednášky Slunce jako zdroj energie Vlastnosti slunečního
VíceSluneční energie v ČR potenciál solárního tepla
1/29 Sluneční energie v ČR potenciál solárního tepla David Borovský Československá společnost pro sluneční energii (ČSSE) CityPlan spol. s r.o. 2/29 Termíny Sluneční energie x solární energie sluneční:
VíceObnovitelné zdroje energie Budovy a energie
ČVUT v Praze Fakulta stavební Katedra Technických zařízení budov Obnovitelné zdroje energie Budovy a energie doc. Ing. Michal Kabrhel, Ph.D. Pracovní materiály pro výuku předmětu. 1 Solární energie 2 1
VíceSluneční energie Solární konstanta, záření přímé a difúzní. Solární konstanta, záření přímé a difúzní. Relativní pohyb Slunce kolem Země
Sluneční Z celkového výkonu vyzařovaného Sluncem dopadají na naší Zemi jen přibližně dvě miliardtiny, tj. asi 7,7. 10 17 kw 34 % se odrazí zpět do vesmíru od mraků, částeček prachu a zemského povrchu 19
VíceSolární zařízení v příkladech
Tomáš Matuška stavitel Solární zařízení v příkladech stavitel Solární zařízení v příkladech Tomáš Matuška Grada Publishing Upozornění pro čtenáře a uživatele této knihy Všechna práva vyhrazena. Žádná
Více= [-] (1) Přednáška č. 9 Využití sluneční energie pro výrobu tepla 1. Úvod Součinitel znečištění atmosféry Z: Kde: I 0
Přednáška č. 9 Využití sluneční energie pro výrobu tepla 1. Úvod Součinitel znečištění atmosféry Z: Z ln I ln I ln I ln I 0 n = [-] (1) 0 n, č Kde: I 0 sluneční konstanta 1 360 [W.m -2 ]; I n intenzita
VíceZÁVISLOSTI DOPADAJÍCÍ ENERGIE SLUNEČNÍHO ZÁŘENÍ NA PLOCHU
ZÁVISLOSTI DOPADAJÍCÍ ENERGIE SLUNEČNÍHO ZÁŘENÍ NA PLOCHU Jaroslav Peterka Fakulta umění a architektury TU v Liberci jaroslav.peterka@tul.cz Konference enef Banská Bystrica 16. 18. 10. 2012 ALTERNATIVNÍ
VíceMožnosti využití solární energie pro zásobování teplem
TS ČR 22.9.2010 Teplárenství a jeho technologie VUT Brno Možnosti využití solární energie pro zásobování teplem Bořivoj Šourek, Tomáš Matuška Československá společnost pro sluneční energii - národní sekce
VíceEfektivita provozu solárních kolektorů. Energetické systémy budov I
Efektivita provozu solárních kolektorů Energetické systémy budov I Sluneční energie Doba slunečního svitu a zářivý výkon závisí na: zeměpisné poloze ročním obdobím povětrnostních podmínkách Základní pojmy:
Více1.1 Oslunění vnitřního prostoru
1.1 Oslunění vnitřního prostoru Úloha 1.1.1 Zadání V rodném městě X slavného fyzika Y má být zřízeno muzeum, připomínající jeho dílo. Na určeném místě v galerii bude umístěna deska s jeho obrazem. V den
VícePROJEKT III. (IV.) - Vzduchotechnika 1. Popis výpočtu tepelné zátěže klimatizovaných prostor podle ČSN
PROJEKT III. (IV.) - Vzduchotechnika 1. Popis výpočtu tepelné zátěže klimatizovaných prostor podle ČSN Autor: Organizace: E-mail: Web: Ing. Vladimír Zmrhal, Ph.D. České vysoké učení technické v Praze Fakulta
VíceObnovitelné zdroje energie Solární energie
ČVUT v Praze Fakulta stavební Katedra Technických zařízení budov Obnovitelné zdroje energie Solární energie doc. Ing. Michal Kabrhel, Ph.D. Pracovní materiály pro výuku předmětu. M.Kabrhel 1 Druhy energií
VíceSolární soustavy pro bytové domy
Využití solární energie pro bytové domy Solární soustavy pro bytové domy Bořivoj Šourek Ústav techniky prostředí, Fakulta strojní ČVUT v Praze Původ sluneční energie, její šíření prostorem a dopad na Zemi
VíceTeplota jedna ze základních jednotek soustavy SI, vyjadřována je v Kelvinech (značka K) další používané stupnice: Celsiova, Fahrenheitova
1 Rozložení, distribuce tepla Teplota je charakteristika tepelného stavu hmoty je to stavová veličina, charakterizující termodynamickou rovnováhu systému. Teplo vyjadřuje kinetickou energii částic. Teplota
VíceSlunce zdroj energie pro Zemi
Slunce zdroj energie pro Zemi Josef Trna, Vladimír Štefl Zavřete oči a otočte tvář ke Slunci. Co na tváři cítíte? Cítíme zvýšení teploty pokožky. Dochází totiž k přenosu tepla tepelným zářením ze Slunce
VíceIng. Jiří Fejfar, Ph.D. Dálkový průzkum Země
Ing. Jiří Fejfar, Ph.D. Dálkový průzkum Země strana 2 Co je DPZ Dálkový průzkum je umění rozdělit svět na množství malých barevných čtverečků, se kterými si lze hrát na počítači a odhalovat jejich neuvěřitelný
VíceSolární zařízení v příkladech
Tomáš Matuška stavitel Solární zařízení v příkladech stavitel Solární zařízení v příkladech Tomáš Matuška Grada Publishing Upozornění pro čtenáře a uživatele této knihy Všechna práva vyhrazena. Žádná
VíceNAVRHOVÁNÍ SOLÁRNÍCH SOUSTAV
NAVRHOVÁNÍ SOLÁRNÍCH SOUSTAV Bořivoj Šourek Ústav techniky prostředí, Fakulta strojní ČVUT v Praze s poděkováním T. Matuškovi za podklady Původ sluneční energie, její šíření prostorem a dopad na Zemi Jaderná
VíceSolární zařízení v příkladech
Tomáš Matuška stavitel Solární zařízení v příkladech stavitel Solární zařízení v příkladech Tomáš Matuška Grada Publishing Upozornění pro čtenáře a uživatele této knihy Všechna práva vyhrazena. Žádná
VíceVoda jako životní prostředí - světlo
Hydrobiologie pro terrestrické biology Téma 6: Voda jako životní prostředí - světlo Sluneční světlo ve vodě Sluneční záření dopadající na hladinu vody je 1) cestou hlavního přísunu tepla do vody 2) zdrojem
VíceAtmosféra, znečištění vzduchu, hašení
Atmosféra, znečištění vzduchu, hašení Zemská atmosféra je vrstva plynů obklopující planetu Zemi, udržovaná na místě zemskou gravitací. Obsahuje přibližně 78 % dusíku a 21 % kyslíku, se stopovým množstvím
VíceZákladní jednotky v astronomii
v01.00 Základní jednotky v astronomii Ing. Neliba Vlastimil AK Kladno 2005 Délka - l Slouží pro určení vzdáleností ve vesmíru Základní jednotkou je metr metr je definován jako délka, jež urazí světlo ve
VíceŠkolení CIUR termografie
Školení CIUR termografie 7. září 2009 Jan Pašek Stavební fakulta ČVUT v Praze Katedra konstrukcí pozemních staveb Část 1. Teorie šíření tepla a zásady nekontaktního měření teplot Terminologie Termografie
VíceZÁŘENÍ V ASTROFYZICE
ZÁŘENÍ V ASTROFYZICE Plazmový vesmír Uvádí se, že 99 % veškeré hmoty ve vesmíru je v plazmovém skupenství (hvězdy, mlhoviny, ) I na Zemi se vyskytuje plazma, např. v podobě blesků, polárních září Ve sluneční
VíceSvětlo jako elektromagnetické záření
Světlo jako elektromagnetické záření Základní pojmy: Homogenní prostředí prostředí, jehož dané vlastnosti jsou ve všech místech v prostředí stejné. Izotropní prostředí prostředí, jehož dané vlastnosti
VíceTepelně vlhkostní bilance budov
AT 02 TZB II a technická infrastruktura LS 2012 Tepelně vlhkostní bilance budov 10. Přednáška Ing. Olga Rubinová, Ph.D. Harmonogram t. část Přednáška Cvičení 1 UT Mikroklima budov, výpočet tepelných ztrát
VíceNAUČÍME VÁS, JAK BÝT EFEKTIVNĚJŠÍ. Revolvingový fond Ministerstva životního prostředí. Výukové materiály projektu ENERGIE SLUNCE
Výukové materiály projektu NAUČÍME VÁS, JAK BÝT EFEKTIVNĚJŠÍ ENERGIE SLUNCE Výukové materiály vznikly za finanční pomoci Revolvingového fondu Ministerstva životního prostředí. Za jejich obsah zodpovídá
VíceSLUNEČNÍ ZÁŘENÍ JAKO ZDROJ ENERGIE
INOVACE ODBORNÉHO VZDĚLÁVÁNÍ NA STŘEDNÍCH ŠKOLÁCH ZAMĚŘENÉ NA VYUŽÍVÁNÍ ENERGETICKÝCH ZDROJŮ PRO 21. STOLETÍ A NA JEJICH DOPAD NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ CZ.1.07/1.1.00/08.0010 SLUNEČNÍ ZÁŘENÍ JAKO ZDROJ ENERGIE
VíceTZB - VZDUCHOTECHNIKA
VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ FAKULTA STAVEBNÍ JIŘÍ HIRŠ, GÜNTER GEBAUER TZB - VZDUCHOTECHNIKA MODUL BT02-04 METEOROLOGICKÉ ZÁKLADY STUDIJNÍ OPORY PRO STUDIJNÍ PROGRAMY S KOMBINOVANOU FORMOU STUDIA TZB-Vzduchotechnika,
VícePROGRAM "TEPLO SLUNCEM"
PROGRAM "TEPLO SLUNCEM" Obsah 1 Jak můžeme využít energii slunečního záření?... Varianty řešení...5 3 Kritéria pro výběr projektů... Přínosy...7.1. Přínosy energetické...7. Přínosy environmentální...8
VíceTeplota je nepřímo měřená veličina!!!
TERMOVIZE V PRAXI Roman Vavřička ČVUT v Praze, Fakulta strojní Ústav techniky prostředí 1/48 Teplota je nepřímo měřená veličina!!! Základní rozdělení senzorů teploty: a) dotykové b) bezdotykové 2/48 1
VíceČLOVĚK A ROZMANITOST PŘÍRODY VESMÍR A ZEMĚ. GRAVITACE
ČLOVĚK A ROZMANITOST PŘÍRODY VESMÍR A ZEMĚ. GRAVITACE Sluneční soustava Vzdálenosti ve vesmíru Imaginární let fotonovou raketou Planety, planetky Planeta (oběžnice) ve sluneční soustavě je takové těleso,
VíceOtázky pro samotestování. Téma1 Sluneční záření
Otázky pro samotestování Téma1 Sluneční záření 1) Jaká je vzdálenost Země od Slunce? a. 1 AU b. 6378 km c. 1,496 x 10 11 m (±1,7%) 2) Jaké množství záření dopadá přibližně na povrch atmosféry? a. 1,60210-19
VíceNázev: Studium záření
Název: Studium záření Autor: RNDr. Jaromír Kekule, PhD. Název školy: Gymnázium Jana Nerudy, škola hl. města Prahy Předmět, mezipředmětové vztahy: fyzika, biologie (ochrana života a zdraví) Ročník: 5. (3.
VíceČVUT v Praze. Fakulta stavební Thákurova 7, 166 29 Praha 6 email: kamil.stanek@fsv.cvut.cz http://fotovoltaika.fsv.cvut.cz BUDOVY PŘEHLED TECHNOLOGIE
ČVUT v Praze Fakulta stavební Thákurova 7, 166 29 Praha 6 email: kamil.stanek@fsv.cvut.cz http://fotovoltaika.fsv.cvut.cz FOTOVOLTAIKA PRO BUDOVY PŘEHLED TECHNOLOGIE Palivo: Sluneční záření 150 miliónů
VíceUkázkové řešení úloh ústředního kola kategorie EF A) Úvodní test
Ukázkové řešení úloh ústředního kola kategorie EF A) Úvodní test 1. Ve kterém městě je pohřben Tycho Brahe? [a] v Kodani [b] v Praze [c] v Gdaňsku [d] v Pise 2. Země je od Slunce nejdál [a] začátkem ledna.
VíceFyzikální podstata DPZ
Elektromagnetické záření Vlnová teorie vlna elektrického (E) a magnetického (M) pole šíří se rychlostí světla (c) Charakteristiky záření: vlnová délka (λ) frekvence (ν) Fyzikální podstata DPZ Petr Dobrovolný
VícePROCESY V TECHNICE BUDOV 12
UNIVERZITA TOMÁŠE BATI VE ZLÍNĚ FAKULTA APLIKOVANÉ INFORMATIKY PROCESY V TECHNICE BUDOV 12 Dagmar Janáčová, Hana Charvátová, Zlín 2013 Tento studijní materiál vznikl za finanční podpory Evropského sociálního
VíceAstronomie jednoduchými prostředky. Miroslav Jagelka
Astronomie jednoduchými prostředky Miroslav Jagelka 20.10.2016 Když si vystačíte s kameny... Stonehenge (1600-3100 BC) Pyramidy v Gize (2550 BC) El Castilllo (1000 BC) ... nebo s hůlkou Gnomón (5000 BC)
VíceObnovitelné zdroje energie Otázky k samotestům
ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE Fakulta stavební Obnovitelné zdroje energie Otázky k samotestům Ing. Michal Kabrhel, Ph.D. Praha 2011 Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti
Více1.2 Sluneční hodiny. 100+1 příklad z techniky prostředí
1.2 Sluneční hodiny Sluneční hodiny udávají pravý sluneční čas, který se od našeho běžného času liší. Zejména tím, že pohyb Slunce během roku je nepravidelný (to postihuje časová rovnice) a také tím, že
VíceSférická trigonometrie v matematické geografii a astronomii
Sférická trigonometrie v matematické geografii a astronomii Mgr. Hana Lakomá, Ph.D., Mgr. Veronika Douchová 00 Tento učební materiál vznikl v rámci grantu FRVŠ F1 066. 1 Základní pojmy sférické trigonometrie
VíceDPZ - IIa Radiometrické základy
DPZ - IIa Radiometrické základy Ing. Tomáš Dolanský Definice DPZ DPZ = dálkový průzkum Země Remote Sensing (Angl.) Fernerkundung (Něm.) Teledetection (Fr.) Informace o objektu získává bezkontaktním měřením
VíceStručný úvod do spektroskopie
Vzdělávací soustředění studentů projekt KOSOAP Slunce, projevy sluneční aktivity a využití spektroskopie v astrofyzikálním výzkumu Stručný úvod do spektroskopie Ing. Libor Lenža, Hvězdárna Valašské Meziříčí,
VíceJaký obraz vytvoří rovinné zrcadlo? Zdánlivý, vzpřímený, stejně velký. Jaký obraz vytvoří vypuklé zrcadlo? Zdánlivý, vzpřímený, zmenšený
Jan Olbrecht Jaký obraz vytvoří rovinné zrcadlo? Zdánlivý, vzpřímený, stejně velký Jaký obraz vytvoří vypuklé zrcadlo? Zdánlivý, vzpřímený, zmenšený Jaký typ lomu nastane při průchodu světla z opticky
VíceZemě třetí planetou vhodné podmínky pro život kosmického prachu a plynu Měsíc
ZEMĚ V POHYBU Anotace: Materiál je určen k výuce přírodovědy v 5. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základními informacemi o Zemi, jejích pohybech a o historii výzkumu vesmíru. Země Země je třetí planetou
VíceHODNOCENÍ VÝKONNOSTI SOLÁRNÍCH KOLEKTORŮ
Konference Alternativní zdroje energie 2010 13. až 15. července 2010 Kroměříž HODNOCENÍ VÝKONNOSTI SOLÁRNÍCH KOLEKTORŮ Tomáš Matuška Ústav techniky prostředí, Fakulta strojní, ČVUT v Praze tomas.matuska@fs.cvut.cz
VíceMB130P68 Globální změny a trvalá udržitelnost. ZS 2012/2013. Lubomír Nátr. Lubomír Nátr
MB130P68 Globální změny a trvalá udržitelnost. ZS 2012/2013 Globální změny klimatu a trvale udržitelný rozvoj 2. Biologické principy fotosyntetické produkce rostlin Lubomír Nátr Lubomír Nátr 2. Biologické
VíceČAS. Anotace: Materiál je určen k výuce zeměpisu v 6. ročníku základní školy. Seznamuje žáky s pohyby Země, počítáním času a časovými pásmy.
ČAS Anotace: Materiál je určen k výuce zeměpisu v 6. ročníku základní školy. Seznamuje žáky s pohyby Země, počítáním času a časovými pásmy. Pohyby Země v minulosti si lidé mysleli, že je Země centrem Sluneční
VíceVznik a šíření elektromagnetických vln
Vznik a šíření elektromagnetických vln Hlavní body Rozšířený Coulombův zákon lektromagnetická vlna ve vakuu Zdroje elektromagnetických vln Přehled elektromagnetických vln Foton vlna nebo částice Fermatův
VíceCharakteristiky optického záření
Fyzika III - Optika Charakteristiky optického záření / 1 Charakteristiky optického záření 1. Spektrální charakteristika vychází se z rovinné harmonické vlny jako elementu elektromagnetického pole : primární
VíceZásady pro vypracování diplomové práce
Zásady pro vypracování diplomové práce I. Diplomovou prací (dále jen DP) se ověřují vědomosti a dovednosti, které student získal během studia, a jeho schopnosti využívat je při řešení teoretických i praktických
VíceZÁKLADY STAVEBNÍ FYZIKY
ZÁKLADY STAVEBNÍ FYZIKY Doc.Ing.Václav Kupilík, CSc. První termodynamická věta představuje zákon o zachování energie. Podle tohoto zákona nemůže energie samovolně vznikat nebo zanikat, ale může se pouze
VíceSolární zařízení v příkladech
Tomáš Matuška stavitel Solární zařízení v příkladech ont-size:6pt;font-style:normal;color:grey;font-family:verdana,geneva,kalimati,sans-serif;text-decoration:none;text-align:center;font-variant:normal;b
VíceČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE Fakulta strojní, Ústav techniky prostředí. Protokol
ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE Fakulta strojní, Ústav techniky prostředí Protokol o zkoušce tepelného výkonu solárního kolektoru při ustálených podmínkách podle ČSN EN 12975-2 Ing. Tomáš Matuška,
VíceMASARYKOVA UNIVERZITA PEDAGOGICKÁ FAKULTA KATEDRA GEOGRAFIE. Planetární geografie seminář
MASARYKOA UNIERZITA PEDAGOGICKÁ FAKULTA KATEDRA GEOGRAFIE květen 2008 I Měření vzdáleností ve vesmíru 1) ýpočet hodnoty pc a ly ze známé AU a převod těchto hodnot. 1 AU = 150 10 6 km Z definice paralaxy
VíceTéma: Světlo a stín. Zpracoval Doc. RNDr. Zdeněk Hlaváč, CSc
Téma: Světlo a stín Zpracoval Doc. RNDr. Zdeněk Hlaváč, CSc Objekty na nebeské sféře září ve viditelném spektru buď vlastním světlem(hvězdy, galaxie) nebo světlem odraženým(planety, planetky, satelity).
VíceČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE Fakulta strojní, Ústav techniky prostředí. Protokol
ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE Fakulta strojní, Ústav techniky prostředí Protokol o zkoušce tepelného výkonu solárního kolektoru při ustálených podmínkách podle ČSN EN 12975-2 Ing. Tomáš Matuška,
VíceVysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava. Fakulta strojní. Katedra energetiky. Sluneční energie
Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava Fakulta strojní Katedra energetiky Sluneční energie Text byl vypracován s podporou projektu CZ.1.07/1.1.00/08.0010 Inovace odborného vzdělávání na SŠ, zaměřené
VíceSoutěžní úlohy části A a B (12. 6. 2012)
Soutěžní úlohy části A a B (1. 6. 01) Pokyny k úlohám: Řešení úlohy musí obsahovat rozbor problému (náčrtek dané situace), základní vztahy (vzorce) použité v řešení a přesný postup (stačí heslovitě). Nestačí
VíceČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE Fakulta strojní, Ústav techniky prostředí. Protokol
ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE Fakulta strojní, Ústav techniky prostředí Protokol o zkoušce tepelného výkonu solárního kolektoru při ustálených podmínkách podle ČSN EN 12975-2 Kolektor: SK 218 Objednatel:
VícePraktikum z experimentálních metod biofyziky a chemické fyziky I. Vypracoval: Jana Čurdová, Martin Kříž, Vít Marek. Dne: 2.3.
Praktikum z experimentálních metod biofyziky a chemické fyziky I. Vypracoval: Jana Čurdová, Martin Kříž, Vít Marek. Dne:.3.3 Úloha: Radiometrie ultrafialového záření z umělých a přirozených světelných
VíceZákladní škola, Ostrava-Poruba, I. Sekaniny 1804, příspěvková organizace
Základní škola, Ostrava-Poruba, I. Sekaniny 1804, příspěvková organizace Název projektu Zkvalitnění vzdělávání na ZŠ I.Sekaniny - Škola pro 21. století Registrační číslo projektu CZ.1.07/1.4.00/21.1475
VíceProvozní podmínky fotovoltaických systémů
Provozní podmínky fotovoltaických systémů Pro provoz fotovoltaických systémů jsou důležité Orientace fotovoltaického pole vůči Slunci Lokální stínění Teplota PV pole P Pevná konstrukce (orientace, sklon)
VíceAstronomie, sluneční soustava
Základní škola Nový Bor, náměstí Míru 128, okres Česká Lípa, příspěvková organizace e mail: info@zsnamesti.cz; www.zsnamesti.cz; telefon: 487 722 010; fax: 487 722 378 Registrační číslo: CZ.1.07/1.4.00/21.3267
VíceMaximální hodnoty clear-sky UV indexu na území ČR. Ladislav Metelka, SOO Hradec Králové
Maximální hodnoty clear-sky UV indexu na území ČR Ladislav Metelka, SOO Hradec Králové O čem to bude? 1. Pár definic 2. Současný stav 3. Data a jejich zpracování 4. Výsledky 5. Diskuse UV záření Erytém:
VíceRozměr a složení atomových jader
Rozměr a složení atomových jader Poloměr atomového jádra: R=R 0 A1 /3 R0 = 1,2 x 10 15 m Cesta do hlubin hmoty Složení atomových jader: protony + neutrony = nukleony mp = 1,672622.10 27 kg mn = 1,6749272.10
VíceÚloha 1: Vypočtěte hustotu uhlíku (diamant), křemíku, germania a α-sn (šedý cín) z mřížkové konstanty a hmotnosti jednoho atomu.
Úloha : Vypočtěte hustotu uhlíku (diamant), křemíku, germania a α-sn (šedý cín) z mřížkové konstanty a hmotnosti jednoho atomu. Všechny zadané prvky mají krystalovou strukturu kub. diamantu. (http://en.wikipedia.org/wiki/diamond_cubic),
VíceAstronomická pozorování
KLASICKÁ ASTRONOMIE Astronomická pozorování Základní úloha při pozorování nějakého děje, zejména pohybu těles je stanovení jeho polohy (rychlosti) v daném okamžiku Astronomie a poziční astronomie Souřadnicové
Vícewww.zlinskedumy.cz Inovace výuky prostřednictvím šablon pro SŠ
Název projektu Číslo projektu Název školy Autor Název šablony Název DUMu Stupeň a typ vzdělávání Vzdělávací oblast Vzdělávací obor Tematický okruh Inovace výuky prostřednictvím šablon pro SŠ CZ.1.07/1.5.00/34.0748
VíceOtázky z optiky. Fyzika 4. ročník. Základní vlastnosti, lom, odraz, index lomu
Otázky z optiky Základní vlastnosti, lom, odraz, index lomu ) o je světlo z fyzikálního hlediska? Jaké vlnové délky přísluší viditelnému záření? - elektromagnetické záření (viditelné záření) o vlnové délce
VíceKorekce souřadnic. 2s [ rad] R. malé změny souřadnic, které je nutno uvažovat při stanovení polohy astronomických objektů. výška pozorovatele
OPT/AST L07 Korekce souřadnic malé změny souřadnic, které je nutno uvažovat při stanovení polohy astronomických objektů výška pozorovatele konečný poloměr země R výška h objektu závisí na výšce s stanoviště
VícePoznámky k sestavení diagramu zastínění
Poznámky k sestavení diagramu zastínění pojmy uvedené v tomto textu jsou detailně vysvětleny ve studijních oporách nebo v normách ČSN 73 4301 a ČSN 73 0581 podle ČSN 73 4301 se doba proslunění hodnotí
Více9. Astrofyzika. 9.4 Pod jakým úhlem vidí průměr Země pozorovatel na Měsíci? Vzdálenost Měsíce od Země je 384 000 km.
9. Astrofyzika 9.1 Uvažujme hvězdu, která je ve vzdálenosti 4 parseky od sluneční soustavy. Určete: a) jaká je vzdálenost této hvězdy vyjádřená v kilometrech, b) dobu, za kterou dospěje světlo z této hvězdy
VíceGeometrická optika. předmětu. Obrazový prostor prostor za optickou soustavou (většinou vpravo), v němž může ležet obraz - - - 1 -
Geometrická optika Optika je část fyziky, která zkoumá podstatu světla a zákonitosti světelných jevů, které vznikají při šíření světla a při vzájemném působení světla a látky. Světlo je elektromagnetické
VíceZáklady pyrometrie. - pyrometrie = bezkontaktní měření teploty. 0.4 µm... 25 µm - 40 0 C... 10 000 0 C
Základy pyrometrie - pyrometrie = bezkontaktní měření teploty 0.4 µm... 25 µm - 40 0 C... 10 000 0 C výhody: zanedbatelný vliv měřící techniky na objekt možnost měření rotujících nebo pohybujících se těles
VíceAtmosféra - složení a důležité děje
Atmosféra - složení a důležité děje Atmosféra tvoří plynný obal Země a je rozdělena na vertikální vrstvy s odlišnými vlastnostmi tři základní kriteria dělení atmosféry podle: intenzity větru průběhu teploty
VícePracovní list MECHANICKÉ VLASTNOSTI PLYNŮ
Zadání projektu Tlak v plynech Časový plán: Zadání projektu, přidělení funkcí, časový a pracovní plán 29. 3. Vlastní práce 3 vyučovací hodiny 3., 5.,10., 12. 4. Prezentace 17.4. Test a odevzdání portfólií
VíceA5M13VSO MĚŘENÍ INTENZITY A SPEKTRA SLUNEČNÍHO ZÁŘENÍ
MĚŘENÍ INTENZITY A SPEKTRA SLUNEČNÍHO ZÁŘENÍ Zadání: 1) Pomocí pyranometru SG420, Light metru LX-1102 a měřiče intenzity záření Mini-KLA změřte intenzitu záření a homogenitu rozložení záření na povrchu
Více3. SVĚTELNÉ JEVY. Světelné zdroje. Rychlost světla.
3. SVĚTELNÉ JEVY. Světelné zdroje. Rychlost světla. Pokud máme zdravý zrak, vidíme kolem sebe různé předměty, ze kterých do našeho oka přichází světlo. Předměty můžou být samy zdrojem světla (hvězdy, oheň,
Více4. Matematická kartografie
4. Země má nepravidelný tvar, který je dán půsoením mnoha sil, zejména gravitační a odstředivé (vzhledem k rotaci Země). Odstředivá síla způsouje, že tvar Země je zploštělý, tj. zemský rovník je dále od
VíceEfektivní skleník ČZU
Konstruování s podporou počítačů Semestrální práce Efektivní skleník ČZU Vypracoval: Zdeněk Vejdělek Obor: TZS Rok: 2012 1 Úvod Téma semestrální práce je Efektivní skleník, který by díky proměnnému sklonu
VíceHodnocení úrovně koncentrace PM 10 na stanici Most a Kopisty v průběhu hydrologické rekultivace zbytkové jámy lomu Most Ležáky 1
Hodnocení úrovně koncentrace PM 1 na stanici Most a Kopisty v průběhu hydrologické rekultivace zbytkové jámy lomu Most Ležáky 1 Projekt č. TA12592 je řešen s finanční podporou TA ČR Znečištění ovzduší
VíceSvětlo je elektromagnetické vlnění, které má ve vakuu vlnové délky od 390 nm do 770 nm.
1. Podstata světla Světlo je elektromagnetické vlnění, které má ve vakuu vlnové délky od 390 nm do 770 nm. Vznik elektromagnetických vln (záření): 1. při pohybu elektricky nabitých částic s nenulovým zrychlením
VícePojmy vnější a vnitřní planety
KAMENNÉ PLANETY Základní škola a Mateřská škola, Otnice, okres Vyškov Ing. Mgr. Hana Šťastná Číslo a název klíčové aktivity: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Interní číslo: VY_32_INOVACE_FY.HS.9.18
VíceVY_32_INOVACE_06_III./17._PLANETY SLUNEČNÍ SOUSTAVY
VY_32_INOVACE_06_III./17._PLANETY SLUNEČNÍ SOUSTAVY Planety Terestrické planety Velké planety Planety sluneční soustavy a jejich rozdělení do skupin Podle fyzikálních vlastností se planety sluneční soustavy
VíceSpojte správně: planety. Oblačnost, srážky, vítr, tlak vzduchu. vlhkost vzduchu, teplota vzduchu Dusík, kyslík, CO2, vodní páry, ozon, vzácné plyny,
Spojte správně: Složení atmosféry Význam atmosféry Meteorologie Počasí Synoptická mapa Meteorologické prvky Zabraňuje přehřátí a zmrznutí planety Okamžitý stav atmosféry Oblačnost, srážky, vítr, tlak vzduchu.
VíceJméno autora: Mgr. Zdeněk Chalupský Datum vytvoření: 1. 10. 2012. Číslo DUM: VY_32_INOVACE_20_FY_C
Jméno autora: Mgr. Zdeněk Chalupský Datum vytvoření: 1. 10. 2012 Číslo DUM: VY_32_INOVACE_20_FY_C Ročník: II. Fyzika Vzdělávací oblast: Přírodovědné vzdělávání Vzdělávací obor: Fyzika Tematický okruh:
VíceObsah. Obsah. 2.3 Pohyby v radiálním poli Doplňky 16. F g = κ m 1m 2 r 2 Konstantu κ nazýváme gravitační konstantou.
Obsah Obsah 1 Newtonův gravitační zákon 1 2 Gravitační pole 3 2.1 Tíhové pole............................ 5 2.2 Radiální gravitační pole..................... 8 2.3..................... 11 3 Doplňky 16
VíceObnovitelné zdroje energie Budovy a energie
ČVUT v Praze Fakulta stavební Katedra Technických zařízení budov Obnovitelné zdroje energie Budovy a energie doc. Ing. Michal Kabrhel, Ph.D. Pracovní materiály pro výuku předmětu. 21 Fototermické solární
VíceModerní metody rozpoznávání a zpracování obrazových informací 15
Moderní metody rozpoznávání a zpracování obrazových informací 15 Hodnocení transparentních materiálů pomocí vizualizační techniky Vlastimil Hotař, Ondřej Matúšek Katedra sklářských strojů a robotiky Fakulta
VíceMAPY VELKÉHO A STŘEDNÍHO MĚŘÍTKA
MAPA A GLÓBUS Tento nadpis bude stejně velký jako nadpis Planeta Země. Můžeš ho napsat přes půl nebo klidně i přes celou stranu. GLÓBUS Glóbus - zmenšený model Země - nezkresluje tvary pevnin a oceánů
VíceČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE
ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE FAKULTA STAVEBNÍ OBOR GEODÉZIE A KARTOGRAFIE KATEDRA VYŠŠÍ GEODÉZIE název předmětu úloha/zadání název úlohy Geodetická astronomie 3/6 Aplikace keplerovského pohybu
VíceJ i h l a v a Základy ekologie
S třední škola stavební J i h l a v a Základy ekologie 11. Atmosféra Země - vlastnosti Digitální učební materiál projektu: SŠS Jihlava šablony registrační číslo projektu:cz.1.09/1.5.00/34.0284 Tomáš Krásenský
VíceOptika. Zápisy do sešitu
Optika Zápisy do sešitu Světelné zdroje. Šíření světla. 1/3 Světelné zdroje - bodové - plošné Optická prostředí - průhledné (sklo, vzduch) - průsvitné (matné sklo) - neprůsvitné (nešíří se světlo) - čirá
Více