STŘEDOŠKOLSKÁ ODBORNÁ ČINNOST

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "STŘEDOŠKOLSKÁ ODBORNÁ ČINNOST"

Transkript

1 STŘEDOŠKOLSKÁ ODBORNÁ ČINNOST Obor SOČ: 2. Fyzika Měření gama radioaktivity minerálních vod v oblasti Lázní Jeseník Measurement of the gamma radioactivity in mineral waters of the Jeseník Spa area OPRAVENÁ VERZE Autor: Škola: Kraj: Marie Hlavačková Gymnázium Frýdlant nad Ostravicí náměstí T. G. Masaryka Frýdlant nad Ostravicí Moravskoslezský Konzultant: doc. Dr. RNDr. Petr Alexa Institut fyziky VŠB-TU Ostrava Hornicko-geologická fakulta 17. listopadu Ostrava Frýdlant nad Ostravicí 2014

2 Prohlášení Prohlašuji, že jsem svou práci SOČ vypracovala samostatně a použila jsem pouze podklady uvedené v seznamu vloženém v práci SOČ. Prohlašuji, že tištěná verze a elektronická verze soutěžní práce SOČ jsou shodné. Nemám závažný důvod proti zpřístupňování této práce v souladu se zákonem č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon) v platném znění. Ve Frýdlantě nad Ostravicí dne podpis:

3 Poděkování Děkuji panu doc. Dr. RNDr. Petru Alexovi za veškerou jeho obětavou pomoc a podnětné připomínky, které mi během práce poskytoval. Dále děkuji panu Mgr. Lukáši Bjolkovi za jeho pomoc s touto prací.

4 ANOTACE V této práci byl proveden gamaspektrometrický rozbor 11 minerálních pramenů z oblasti Lázní Jeseník. Ve třech z těchto pramenů byla zjištěna objemová aktivita 222 Rn z aktivity jeho přeměnových produktů: (118,2 ± 4,6) Bq/l v Jitřním prameni, (113,5 ± 5,2) Bq/l v Pražském prameni a (74,6 ± 2,9) Bq/l v Slovanském prameni. V Jitřním a Pražském prameni převyšuje objemová aktivita 222 Rn směrné hodnoty dané Vyhláškou 307/2002 Sb. pro dodávanou vodu. Radioaktivní izotop K byl zjištěn v 6 pramenech (nejvyšší objemová aktivita (10,4 ± 4,4) Bq/l ve Vilémově prameni). Klíčová slova: gama spektrometrie; minerální voda; přírodní radioaktivita; Lázně Jeseník; radon ANNOTATION Gamma-spectrometric analysis of 11 mineral springs in the Jeseník Spa area has been performed. Volume activity of 222 Rn was determined from the activity of its decay products in three springs: (118.2 ± 4.6) Bq/l in the Jitřní pramen, (113.5 ± 5.2) Bq/l in the Pražský pramen and (74.6 ± 2.9) Bq/l in the Slovanský pramen. Volume activities of 222 Rn in the Jitřní pramen and the Pražský pramen exceed the guidance levels for water suplied according to the Decree of the SÚJB No. 307/2002 Coll. The radioactive isotope K was detected in six springs (the highest volume activity of (10.4 ± 4.4) Bq/l in the Vilémův pramen). Key words: gamma spectrometry; mineral water; natural radioactivity; Jesenik Spa; radon

5 Obsah Úvod Teoretická část Radioaktivita v životním prostředí Biologické účinky záření Detekce gama záření Praktická část Odběr vzorků Měření gama záření Zpracování výsledků měření Prameny s předpokládaným obsahem radonu Ostatní prameny Diskuze...25 Závěr...27 Literatura...28 Přílohy

6 Úvod Tato práce si klade za cíl zjistit pomocí gama spektrometrie, jaké izotopy, s jak velkou objemovou aktivitou a s jakými biologickými účinky na člověka, se vyskytují ve veřejně přístupných minerálních pramenech v Lázních Jeseník. Vzhledem k předchozímu zkušebnímu měření byly vybrány tři prameny, ve kterých se předpokládal zvýšený obsah 222 Rn. Kromě těchto pramenů bylo odebráno dalších osm dobře přístupných pramenů. U všech pramenů byla určena jejich objemová aktivita detekovaných izotopů a z ní pak vyvozeny případné dopady na zdraví člověka. 6

7 1 Teoretická část 1.1 Radioaktivita v životním prostředí V životním prostředí se přirozeně vyskytují izotopy, které podléhají radioaktivní přeměně. Jádro takovéhoto nestabilního izotopu se přeměňuje na jiné, přičemž tento proces doprovází záření. To může být vícerého druhu: Záření alfa z jádra je emitována α částice, tedy jádro hélia ( 4 He), které je tvořeno dvěma protony a dvěma neutrony. Toto záření je silně ionizující. Například: 226 Ra 222 Rn + 4 He Záření beta jádro emituje elektron. Jelikož v jádru nejsou elektrony, při β - přeměně se neutron rozpadne na proton, elektron a elektronové antineutrino. Protonové číslo se tím pádem o jedna zvětší. Například: Pb Bi + e - + v e Elektronový záchyt jádro zachytí elektron z vlastního elektronového obalu, přičemž proton v jádře se přemění na neutron a elektronové neutrino. Protonové číslo se tím pádem o jedna zmenší. Například: K + e - Ar + v e Záření gama jedná se o elektromagnetické záření, které často vzniká spolu s alfa či beta zářením při radioaktivní přeměně jader, a to při přechodu nově vzniklého jádra z excitovaného stavu s vyšší energií do excitovaného stavu s nižší energií nebo do základního stavu. Záření gama je méně ionizující než alfa či beta, přesto je pro živé organismy nebezpečné. Záření gama má čárové spektrum, což znamená, že jeden radionuklid emituje pouze fotony s určitými energiemi, které jsou pro přeměnu charakteristické. U přírodních radionuklidů se tyto energie pohybují mezi 47 kev ( 210 Pb) a 2615 kev ( 208 Tl). [1] Rozpadová neboli přeměnová řada je řada izotopů, na které se postupně přemění izotop, kterým řada začíná. Na konci rozpadové řady je stabilní izotop. Rozlišujeme tyto 3 přirozené rozpadové řady: Řada uranová, která začíná uranem 238 U a končí olovem 206 Pb. Řada aktinuranová, která začíná uranem 235 U a končí olovem 207 Pb. 7

8 Řada thoriová, která začíná thoriem 232 Th a končí olovem 208 Pb. [2] Vedle radionuklidů, které jsou součástí některé z přirozených rozpadových řad, existují ještě samostatné radionuklidy, jejichž produkty rozpadu jsou stabilní. Mezi samostatné radionuklidy vyskytující se dále v této práci patří například K. 1.2 Biologické účinky záření Veličinami, které charakterizují působení záření na látku, jsou: Dávka je energie záření absorbovaná v hmotnostní jednotce ozařované látky. Jednotkou dávky je gray (Gy) s rozměrem J kg -1. Ekvivalentní dávka je definována vztahem: H T = w R D T (1) kde D T je střední dávka záření ve tkáni nebo orgánu T (Gy) a w R radiační váhový faktor závislý na druhu záření. Jednotkou ekvivalentní dávky je Sievert (Sv). Radiační váhový faktor vyjadřuje relativní biologickou účinnost jednotlivých typů záření vzhledem k záření fotonovému. V případě gama záření je tedy radiační váhový faktor roven 1, tím pádem je ekvivalentní dávka číselně rovna dávce. Efektivní dávka je součet všech středních hodnot ekvivalentních dávek ve tkáních a orgánech lidského těla. E= w T H T (Sv) (2) kde H T je ekvivalentní dávka ve tkáni nebo orgánu (Sv) a w T tkáňový váhový faktor. Tkáňový váhový faktor vyjadřuje relativní příspěvek daného orgánu nebo tkáně k celkové zdravotní újmě způsobené rovnoměrným ozařováním celého těla. Součet všech tkáňových váhových faktorů se musí rovnat 1. Příjem I je definován jako aktivita radionuklidu přijatá do lidského organismu z prostředí, obvykle požitím nebo vdechnutím. Jednotkou příjmu je becquerel (Bq). Po příjmu radioaktivní látky ingescí či inhalací přechází tato látka z plic nebo zažívacího ústrojí do tělesných tekutin. Rychlost tohoto děje je dána chemickými vlastnostmi požité látky. Radioaktivní látka se částečně vylučuje z těla močí, stolicí 8

9 a potem, částečně se ukládá v některých orgánech a její aktivita se postupně snižuje podle velikosti přeměnové konstanty. Koeficient udávající efektivní dávku v těle připadající na jednotkový příjem se nazývá konverzní faktor příjmu. Udává se v Sv/Bq. Hodnoty konverzních faktorů se liší podle věku uživatele, jak ukazuje Tab. 1. Konverzní faktory pro dospělé jsou platné pro tzv. referenčního člověka charakteristického zástupce populace s hmotností 70 kg, příjmem vody za den 3 l a obsahem vody v těle 42 kg. [2] Tab. 1: pro K [3] Konverzní faktory h ing pro příjem požitím u jednotlivců z obyvatelstva Věk (v letech) Konverzní faktor h ing < 1 6, , , , , > 17 6, Platná legislativa Vyhláška 307/2002 Sb. Státního úřadu pro jadernou bezpečnost [3] stanoví: Obecné limity, tedy závazné hodnoty pro jednotlivce z obyvatelstva, jejichž překročení není přípustné. Pro součet efektivních dávek ze zevního ozáření a úvazků efektivních dávek z vnitřního ozáření je stanoven obecný limit 1 msv za kalendářní rok. Směrné hodnoty obsahu přírodních radionuklidů v balené vodě a ve vodě určené k veřejnému zásobování pitnou vodou, které jsou stanoveny v tabulce č. 4 přílohy č. 10 Vyhlášky. Při jejich překročení se balená voda může uvádět do oběhu a pitná voda dodávat k veřejnému zásobování jen ve zdůvodněných případech, kdy náklady spojené se zásahem ke snížení obsahu radionuklidů, zejména výběrem jiného zdroje vody nebo odradonováním vody nebo jiným vhodným zásahem, by byly prokazatelně vyšší než rizika zdravotní újmy. Mezní hodnoty obsahu přírodních radionuklidů pro pitnou vodu dodávanou k veřejnému zásobování a balenou vodu, které jsou stanoveny hodnotami objemových aktivit v tabulce č. 5 přílohy č. 10 Vyhlášky. Je-li ve vodě přítomno více přírodních radionuklidů, nesmí být součet podílů objemových aktivit jednotlivých radionuklidů a odpovídajících hodnot v 9

10 tabulce č. 5 přílohy č. 10 Vyhlášky větší než Detekce gama záření Pro detekci gama záření se současným co nejpřesnějším určením jeho energie se používají především polovodičové detektory. Fotony gama záření neionizují přímo, protože nemají elektrický náboj. Nabité částice (elektrony, pozitrony) vznikají teprve při interakci fotonů s atomy (fotoefekt, Comptonův jev, tvorba párů elektron-pozitron). Polovodičové detektory Základem polovodičového detektoru je monokrystalický polovodič. Vnikne-li ionizující částice do takovéhoto polovodiče, vytváří v něm páry elektron díra. Dochází k lavinovitému uvolňování elektronů do vodivostního pásu a tvorbě děr ve valenčním pásu, přičemž počet uvolněných nosičů náboje závisí na energii primární částice. Právě tohoto principu využívají polovodičové detektory. Přivedeme-li na detektor napětí v závěrném směru, pak vlivem elektrického pole se volné nosiče nábojů, elektrony a díry, dají do pohybu v příslušném směru a v připojeném obvodu vznikne proudový impuls, jehož velikost závisí na energii dopadající částice ionizujícího záření. To umožňuje použít polovodičové detektory pro spektrometrická měření. Energetická rozlišovací schopnost polovodičových detektorů je značně lepší než rozlišovací schopnost jiných detektorů, protože na vytvoření páru elektron díra je třeba energie pouze v řádu jednotek ev. [2] [4] 10

11 2 Praktická část 2.1 Odběr vzorků Pro účel této práce byly odebrány vzorky minerálních vod z pramenů v oblasti Lázní Jeseník, ve kterých se předpokládal zvýšený výskyt radionuklidů. Při odběru bylo postupováno podle metody popsané v technické normě ČSN EN ISO [5] a ČSN EN ISO [6]. Vzorky ze tří pramenů byly odebrány s ohledem na následné měření objemové aktivity radonu ( 222 Rn). Tyto prameny byly vybrány díky předchozímu zkušebnímu měření. Není také bez zajímavosti, že celá oblast odběru se nachází na území se středním radonovým indexem podloží, které bývá zpravidla hlavním zdrojem radonu. Pro tyto prameny (Tab. 2) byly použity Marinelliho nádoby o objemu 620 ml vymyté zředěnou kyselinou chlorovodíkovou a kyselinou dusičnou. Tyto nádoby byly při odběru zcela naplněny vodou pramene a ihned zakonzervovány kyselinou dusičnou podle ČSN EN ISO A [7] (ph < 2) a vzduchotěsně uzavřeny voskem kofix, aby se zamezilo úniku radonu. Vzorky byly poté převezeny k měření do laboratoře VŠB- TUO. Měření proběhlo v souladu s normou ČSN [8] do 4 dní od odběru. Tab. 2: Prameny pro měření objemové aktivity 222 Rn Název pramene Datum odběru Čas odběru Jitřní pramen :55 Slovanský pramen :47 Pražský pramen :34 U zbývajících vzorků (Tab. 3) se nepředpokládala zvýšená objemová aktivita radonu 222 Rn, a proto byly odebrány do polyethylenových vzorkovnic vymytých způsobem uvedeným výše a převezeny k měření do laboratoře VŠB-TUO, kde byly zakonzervovány kyselinou dusičnou (ph < 2). 11

12 Tab. 3: Ostatní odebrané prameny Název pramene Datum odběru Čas odběru Pramen Adéla :44 Pramen Flóra :46 Pramen Anna :53 Bezručův pramen :56 Vilémův pramen :16 Smrkový pramen :20 Polský pramen :13 Josefův pramen : Měření gama záření Gama spektrometr v laboratoři VŠB-TUO se skládá z polovodičového germaniového detektoru gama záření GC3018 firmy Canberra chlazeného kapalným dusíkem, masivního stínění, mnohokanálového analyzátoru DSA 1000 a počítače se spektrometrickým softwarem Genie [9] Obr. 1: Schéma měřící soustavy Základem detektoru je krystal vysoce čistého germania, na nějž je v závěrném směru přivedeno napětí o velikosti 4 kv. Je chlazen kapalným dusíkem nacházejícím se v Dewarově nádobě. Masivní stínění detektoru se skládá z deseticentimetrové vrstvy olova, která odstiňuje nežádoucí záření z okolí, z milimetrové vrstvy kadmia, která odstiňuje rentgenové záření z olova, a milimetrové vrstvy mědi, která odstiňuje rentgenové záření z olova a kadmia. 12

13 Obr. 2: Schéma detektoru 2.3 Zpracování výsledků měření Prameny s předpokládaným obsahem radonu Vždy musí nejdříve proběhnout energetická kalibrace detektoru, měření vzorku o známé aktivitě pro účinnostní kalibraci, vzorku pro stanovení pozadí a poté vzorků vod samotných. [10] [11] Energetická kalibrace detektoru Energetickou kalibrací rozumíme určení závislosti čísla kanálu (Ch) na energii detekovaného fotonu (E). Hledaná kvadratická závislost byla získána za použití peaků známého zdroje, v tomto případě etalonu 152 Eu typu EG1 o aktivitě 31,76 kbq s referenčním datem Kalibrace byla provedena v spektrometrickém softwaru Genie 2000 s tímto výsledkem: E= 0,291+0,1803 Ch 3, Ch 2 (3) 13

14 Účinnostní kalibrace Účinnostní kalibrace je založena na měření vzorku o známé aktivitě, v našem případě etalonu 226 Ra o aktivitě (983 ± 69) Bq. Ze spektra energií tohoto vzorku byly použity pro kalibraci energie 295 kev, 352 kev a 609 kev, což jsou energie odpovídající gama záření z přeměny izotopů Pb a Bi, které jsou produkty přeměny 222 Rn (Obr. 3). Protože poločasy přeměn rozpadových produktů 222 Rn ( 218 Po, Pb, Bi) jsou mnohem menší než poločas přeměny 222 Rn, dá se po uplynutí dostatečného času (alespoň 7 poločasů přeměny 218 Po, Pb, Bi) aktivita těchto rozpadových produktů považovat za rovnu aktivitě 222 Rn. Stejně tak po uplynutí zhruba 7 poločasů přeměny 222 Rn můžeme aktivitu 222 Rn považovat za shodnou s aktivitou 226 Ra. Obr. 3: Uranová rozpadová řada 14

15 Účinnost měření vypočteme dle rovnice [12]: η= N k N p t k t p (4) A k kde N k je počet impulsů za dobu měření vzorku pro kalibraci, Tab. 4: t k A k N p t p doba měření vzorků pro kalibraci v sekundách, aktivita 226 Ra ve vzorku pro kalibraci v becquerelech, počet impulsů za dobu měření vzorku pro stanovení pozadí, doba měření vzorku pro stanovení pozadí v sekundách. Počet impulsů ve vzorku pro kalibraci (etalon 226 Ra) 295,22 Pb Pb Bi Tab. 5: Počet impulsů ve vzorku pro stanovení pozadí 295,22 Pb 54 Pb 465 Bi 506 Tab. 6: Účinnost pro jednotlivé energie Energie (v kev) Účinnost 295,22 5, , ,

16 Tab. 7: Počet impulsů ve vzorku Jitřního pramene 295,22 Pb 8373 Pb Bi Tab. 8: Počet impulsů ve vzorku Slovanského pramene 295,22 Pb 3783 Pb 6502 Bi 4651 Tab. 9: Počet impulsů ve vzorku Pražského pramene 295,22 Pb Pb Bi Tab. 10: Doba měření jednotlivých vzorků, doba od odběru po začátek měření Vzorek Doba měření (v s) Doba od odběru (v h) Etalon 226 Ra Vzorek pro pozadí Jitřní pramen ,78 Slovanský pramen ,83 Pražský pramen ,6 16

17 Výpočet objemové aktivity Objemová aktivita 222 Rn, A V, v Bq/l ve vzorku se vypočte podle rovnice [8]: A V = N v t v N p t p η V D C (5) kde N v je počet impulsů za dobu měření vzorku, t v N p t p V η C doba měření vzorku v sekundách, počet impulsů za dobu měření vzorku pro stanovení pozadí, doba měření vzorku pro stanovení pozadí v sekundách, objem měřící nádoby v litrech, účinnost podle vzorce uvedeného výše, korekční faktor na přeměnu 222 Rn za dobu měření: C= λ t 1 1 e λ t 1 (6) kde t 1 je doba měření v hodinách, D korekční faktor přeměny 222 Rn ve vzorku do začátku měření D=e λ t 2 (7) kde λ = 0, h -1 je přeměnová konstanta 222 Rn (poločas přeměny 222 Rn je 3,8235 d), t 2 doba od odběru do začátku měření vzorku v hodinách. Tab. 11: Jitřní pramen, objemové aktivity 222 Rn, A V, pro jednotlivé energie Energie (v kev) Nuklid A V (v Bq/l) 295,22 Pb 116,1 ± 8,2 Pb 115,3 ± 8,1 Bi 123,8 ± 7,5 17

18 Tab. 12: Slovanský pramen, objemové aktivity 222 Rn, A V, pro jednotlivé energie Energie (v kev) Nuklid A V (v Bq/l) 295,22 Pb 73,4 ± 5,2 Pb 75,2 ± 5,3 Bi 75,0 ± 4,6 Tab. 13: Pražský pramen, objemové aktivity 222 Rn, A V, pro jednotlivé energie Energie (v kev) Nuklid A V (v Bq/l) 295,22 Pb 113,3 ± 8,0 Pb 110,6 ± 7,8 Bi 118,5 ± 13,2 Tab. 14: Výsledné hodnoty objemové aktivity 222 Rn, A V Vzorek A V (v Bq/l) Jitřní pramen 118,2 ± 4,6 Slovanský pramen 74,6 ± 2,9 Pražský pramen 113,5 ± 5,2 Výsledné hodnoty objemové aktivity uvedené v Tab. 14 jsou váženým průměrem objemových aktivit z Tab Váha každé objemové aktivity závisí na nejistotě jejího určení. Nejistoty byly určeny podle vztahů popsaných v příloze. Kromě rozpadových produktů radonu se v těchto třech vzorcích již nevyskytovaly žádné další radioaktivní izotopy. Po dvou měsících od odběru vzorků Jitřního, Slovanského a Pražského pramene bylo provedeno opětovné měření, které prokázalo přítomnost gama zářičů pouze na úrovni pozadí, což je důkazem toho, že se během této doby všechen dříve naměřený radon rozpadl. 18

19 2.3.2 Ostatní prameny Stejně jako při předchozích měřeních, byla nejdříve provedena energetická kalibrace detektoru, měření vzorku o známé aktivitě pro účinnostní kalibraci, vzorku pro stanovení pozadí a poté vzorků vod samotných. Energetická kalibrace detektoru Kalibrace byla provedena pomocí etalonu 152 Eu s tímto výsledkem: E= 0,242+0,1802 Ch 3, Ch 2 (8) Účinnostní kalibrace Účinnostní kalibrace je založena na měření vzorku o známé aktivitě, v tomto případě etalonu 226 Ra o aktivitě (1,59 ± 0,11) kbq/l. Ze spektra energií tohoto vzorku byly použity pro kalibraci energie 186 kev, 295 kev, 352 kev, 609 kev a 1763 kev, tedy energie peaků, které byly naměřeny ve vzorcích minerálních vod a zároveň energie napříč potřebným spektrem. Tab. 15: Počet impulsů ve vzorku pro účinnostní kalibraci 186, Ra ,22 Pb 114 Pb Bi ,49 Bi 2301 Účinnost měření při těchto energiích byla vypočtena dle vztahu (1) a po zadání výsledných údajů do spektrometrického softwaru Genie 2000 byla získána funkce závislosti účinnosti měření na energii fotonů: ln(η)= 38,17+18,19 ln( E) 3,05 ln 2 (E )+0,1618 ln 3 (E) (9) Tím jsme tedy získali přibližnou účinnost i pro energie, které se v měření tohoto etalonu nevyskytly. 19

20 Tab. 16: Počet impulsů ve vzorku pro stanovení pozadí (pouze energie vyskytující se v měřených vzorcích), první vzorek 186, Ra U , Pb ,22 Pb 182 Pb 445 Bi , Ac ,82 K ,49 Bi , Tl 825 Tab. 17: Počet impulsů ve vzorku pro stanovení pozadí (pouze energie vyskytující se v měřených vzorcích), druhý vzorek (užito pro pramen Flóra) 186, Ra U , Pb ,22 Pb - Pb 445 Bi , Ac ,82 K ,49 Bi , Tl 269 Tab. 18: Pramen Adéla 238, Pb ,82 K

21 Tab. 19: Pramen Flóra 186, Ra U 2015 Pb 739 Bi , Ac ,82 K ,49 Bi , Tl 887 Tab. č. 20: Pramen Anna 186, Ra U 349 Tab. 21: Bezručův pramen 186, Ra U , Pb ,22 Pb 258 Pb 648 Bi , Ac ,82 K 717 Tab. 22: Vilémův pramen 295,22 Pb 192 Pb 289 Bi ,82 K , Tl

22 Tab. 23: Smrkový pramen Pb 199 Bi ,82 K , Tl 121 Tab. 24: Polský pramen 1460,82 K , Tl 231 Tab. 25: Josefův pramen 1460,82 K 314 Tab. 26: Čas měření jednotlivých vzorků Vzorek Čas měření (v s) Etalon 2301 Vzorek pro pozadí Vzorek pro pozadí Pramen Adéla Pramen Flóra Pramen Anna Bezručův pramen Vilémův pramen Smrkový pramen Polský pramen Josefův pramen

23 Objemová aktivita jednotlivých izotopů se vypočte podle rovnice [9] [12]: A V = A η P γ V (10) kde A je relativní aktivita izotopu, kterou získáme podle vzorce: A= S v t v S p t p (11) kde S v je plocha peaku izotopu pro měření vzorku, S p t v t p plocha peaku izotopu pro měření pozadí, čas měření vzorku, čas měření pozadí, η je účinnost, P γ pravděpodobnost emise gama záření, V objem vody, která byla měřena. Následují výsledné hodnoty objemové aktivity po odečtení pozadí, přičemž jsou uvedeny pouze ty objemové aktivity, jež překročily 1 Bq na litr objemu, a zároveň jsou nejméně 1,5x větší než rozšířená nejistota jejich určení. Tab. 27: Pramen Flóra Energie (v kev) Nuklid Objemová aktivita (v Bq/l) 1460,82 K 2,7 ± 1,1 Tab. 28: Bezručův pramen Energie (v kev) Nuklid Objemová aktivita (v Bq/l) 295,22 Pb 1,08 ± 0,59 Pb 1,65 ± 0, ,82 K 7,5 ± 3,0 23

24 Tab. 29: Vilémův pramen Energie (v kev) Nuklid Objemová aktivita (v Bq/l) 295,22 Pb 2,17 ± 0,92 Pb 1,85 ± 0,74 Bi 1,86 ± 0, ,82 K 10,4 ± 4,4 Tab. 30: Smrkový pramen Energie (v kev) Nuklid Objemová aktivita (v Bq/l) 1460,82 K 5,7 ± 3,3 Tab. 31: Polský pramen Energie (v kev) Nuklid Objemová aktivita (v Bq/l) 1460,82 K 9,7 ± 3,4 Tab. č. 32: Josefův pramen Energie (v kev) Nuklid Objemová aktivita (v Bq/l) 1460,82 K 7,9 ± 4,2 24

25 3 Diskuze Prameny s obsahem radonu Nejvyšší objemová aktivita radonu 222 Rn byla zjištěna v Jitřním prameni, a to (118,2 ± 4,6) Bq/l, a v Pražském prameni, a to (113,5 ± 5,2) Bq/l. Pokud porovnáme tyto nejvyšší naměřené výsledky s platnými normami obsaženými ve Vyhlášce 307/2002 Sb., která stanovuje směrné hodnoty pro objemovou aktivitu 222 Rn tak, jak je uvedeno v Tab. 33, zjišťujeme, že by tyto vody neměly být baleny jako kojenecká voda ani užívány pro veřejné zásobování, případně baleny jako stolní či pitná voda, ani baleny jako přírodní minerální voda, jelikož objemová aktivita 222 Rn přesahuje všechny tři tyto směrné hodnoty určené Vyhláškou. Při překročení těchto hodnot se balená voda může uvádět do oběhu a pitná voda dodávat k veřejnému zásobování jen ve zdůvodněných případech (viz kapitola 3, Biologické účinky záření). Tab. 33 Směrné hodnoty objemové aktivity 222 Rn v dodávané vodě Druh (účel) vody Směrná hodnota objemové aktivity (v Bq/l) Balená kojenecká voda 20 Pitná voda pro veřejné zásobování, balená stolní voda a balená pitná voda Balená přírodní minerální voda Kromě směrných hodnot stanovuje Vyhláška 307/2002 Sb. i hodnoty mezní (uvedeny v Tab. 34). Překročení těchto hodnot zcela vylučuje užívání zdroje vody pro účel, kterému daná mezní hodnota objemové aktivity 222 Rn náleží. Můžeme tedy říci, že prameny Jitřní a Pražský by v žádném případě neměly být využívány jako zdroje pro balenou kojeneckou vodu, jelikož by to bezprostředně ohrožovalo zdraví uživatelů. Tab. 34 Mezní hodnoty objemové aktivity 222 Rn v dodávané vodě Druh (účel) vody Mezní hodnota objemové aktivity (v Bq/l) Balená kojenecká voda 100 Pitná voda pro veřejné zásobování, balená stolní voda a balená pitná voda 300 Balená přírodní minerální voda

26 Předpokládejme dále, že dospělý návštěvník Jitřního pramene vypije při své návštěvě 1 litr vody tohoto pramene. Pro dospělého člověka znamená tento příjem efektivní dávku asi 4 nsv, bereme-li v potaz pouze přeměny Pb a Bi. Pokud by měl tento návštěvník kdy dosáhnout limitu 1 msv za kalendářní rok stanoveného Vyhláškou 307/2002 Sb., musel by tento pramen v průběhu roku navštívit asi krát a pokaždé vypít litr vody, to znamená 692 litrů denně. A zde je zřejmé, že spíše než ozáření mohlo by tomuto návštěvníku uškodit množství vypité vody. Pro dítě do 1 roku věku znamená 1 litr této vody efektivní dávku asi 208 nsv. Kojenci by tedy pro pokoření hodnoty 1mSv stačilo pouze 13 litrů vody z Jitřního pramene denně po dobu jednoho roku. Ostatní prameny V ostatních pramenech byl zjištěn především izotop K. Nejvyšší objemové aktivity K byly zaznamenány ve Vilémově, (10,4 ± 4,4) Bq/l, Polském, (9,7 ± 3,4) Bq/l, Josefově, (7,9 ± 4,2) Bq/l, a Bezručově, (7,5 ± 3,0) Bq/l, prameni. Jako příklad vyberme Polský pramen, ve kterém byl zjištěn pouze izotop K. Kdyby návštěvník tohoto pramene vypil 1 litr jeho vody, znamenalo by to pro něj příjem asi 9,7 Bq. Po vynásobení příjmu konverzním faktorem pro příjem K u dospělého člověka, získáme efektivní dávku 60 nsv. Měl-li by tedy dospělý návštěvník dosáhnout obecného ročního limitu 1 msv, musel by vypít asi 46 litrů vody z tohoto pramene denně. Pro srovnání pro dítě do jednoho roku věku by tentýž příjem znamenal efektivní dávku 600 nsv a muselo by denně vypít 4,6 litrů této vody, aby dosáhlo limitu 1mSv. Dále se v Bezručově a Vilémově prameni vyskytly rozpadové produkty 222 Rn. Konkrétně se jedná o Pb a Bi s objemovou aktivitou nepřesahující v tomto měření 2 Bq/l. Pro přesné určení této objemové aktivity vzorku by však bylo třeba provést u těchto dvou pramenů přesnější měření dle metodiky popsané v kapitole 5.3.1, Prameny s předpokládaným obsahem radonu. 26

27 Závěr Celkem bylo v Lázních Jeseník odebráno pro měření 11 pramenů. Zaznamenána byla radioaktivita izotopů K, 222 Rn a jeho rozpadových produktů Pb a Bi. Nejvyšší objemová aktivita 222 Rn byla naměřena v Jitřním prameni, (118,2 ± 4,6) Bq/l, a Pražském prameni, (113,5 ± 5,2) Bq/l. Tato aktivita neohrožuje bezprostředně lidské zdraví, avšak tyto prameny by neměly být používány jako každodenní zdroj pitné vody, protože hodnoty objemové aktivity překračují směrnou hodnotu podle Vyhlášky 307/2002 Sb. V ostatních odebraných pramenech byl zjištěn především obsah radioaktivního nuklidu K, nejvíce pak ve Vilémově prameni (10,4 ± 4,4) Bq/l. Zvýšený obsah draslíku K byl zaznamenán i v dalších třech pramenech (9,7 ± 3,4) Bq/l v Polském prameni, (7,9 ± 4,2) Bq/l v Josefově prameni a (7,5 ± 3,0) Bq/l v Bezručově prameni. V Bezručově a Vilémově prameni se také vyskytly rozpadové produkty 222 Rn a zjištění objemové aktivity 222 Rn pro tyto prameny by mohlo být provedeno v budoucnu. 27

28 Literatura 1. GILMORE, Gordon. Practical gamma-ray spectrometry. 2nd ed. Hoboken, NJ: Wiley, c2008, xviii, 387 p. ISBN KOLEKTIV AUTORŮ. Ochrana při práci se zdroji ionizujícího záření. 2. vyd. Ostrava: DTO CZ, s.r.o., Vyhláška č. 307/2002 Sb., o radiační ochraně, Státního úřadu pro jadernou bezpečnost. 4. MATĚJKA, Karel. Vybrané analytické metody pro životní prostředí: sborník učebních textů. 1. vyd. Praha: Vydavatelství ČVUT, 1998, 185 s. ISBN ČSN EN ISO , Jakost vod Odběr vzorků Část 1: Návod pro návrh programu odběru vzorků a pro způsoby odběru vzorků. 6. ČSN EN ISO , Jakost vod Odběr vzorků Část 14: Pokyny k zabezpečování jakosti odběru vzorků vod a manipulace s nimi. 7. ČSN EN ISO , Kvalita vod Odběr vzorků Část 3: Konzervace vzorků vod a manipulace s nimi. 8. ČSN , Jakost vod Stanovení radonu Genie TM 2000 Spectroscopy Software, Canberra Industries, Inc., ČSN ISO 10703, Jakost vod Stanovení objemové aktivity radionuklidů Metoda spektrometrie záření gama s vysokým rozlišením. 11. ČSN IEC 1452, Přístroje jaderné techniky Měření emisí gama záření radionuklidů Kalibrace a užití germaniových spektrometrů. 12. ČSN , Jakost vod Stanovení radionuklidů Všeobecná ustanovení. 28

29 Příloha č. 1 Nejistoty Standardní nejistota účinnosti, u η, byla vypočítána podle vztahu: u η= ( η u N k Nk) + ( η u N p Np) + ( η u A A k k) Rozšířená nejistota U Av, objemové aktivity 222 Rn byla vypočítána podle vztahu: U AV =2 ( A 2 V u N v Nv) +( A V 2 u N p Np) +( A V 2 η η) u Rozšířená nejistota U Ā v váženého průměru Ā v objemové aktivity 222 Rn byla vypočítána podle vztahu: U Ā V = 1 U 2 A1 +U 2 2 (3) A2 +U A 3 (1) (2) kde A 1 je objemová aktivita podle energie 295 kev, A 2 A 3 objemová aktivita podle energie 352 kev, objemová aktivita podle energie 609 kev a Ā V byl vypočítán ze vztahu: Ā V = A 1U 2 A1 +A 2 U 2 2 A2 +A 3 U A3 2 (4) 2 +U 2 A2 +U A3 U A1 Rozšířená nejistota objemové aktivity ostatních izotopů, U Av, byla vypočítána podle vztahu: U A v =2 ( A 2 v u S v Sv) +( A 2 v u S p Sp) +( A 2 v η η) u (5) 29

30 Příloha č. 2 Mapa odebraných pramenů Odebrané prameny žlutě podtrženy. Pramen Anna chybí. ( 30

Chemie. Mgr. Petra Drápelová Mgr. Jaroslava Vrbková. Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou

Chemie. Mgr. Petra Drápelová Mgr. Jaroslava Vrbková. Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou Chemie Mgr. Petra Drápelová Mgr. Jaroslava Vrbková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou JÁDRO ATOMU A RADIOAKTIVITA VY_32_INOVACE_03_3_03_CH Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou Atomové jádro je vnitřní

Více

K MOŽNOSTEM STANOVENÍ OLOVA

K MOŽNOSTEM STANOVENÍ OLOVA K MOŽNOSTEM STANOVENÍ OLOVA 210 Jaroslav Vlček Státní ústav radiační ochrany, Bartoškova 1450/28, 140 00 Praha 4 Radionuklid 210 Pb v přírodě vzniká postupnou přeměnou 28 U (obr. 1) a dále se mění přes

Více

Rozměr a složení atomových jader

Rozměr a složení atomových jader Rozměr a složení atomových jader Poloměr atomového jádra: R=R 0 A1 /3 R0 = 1,2 x 10 15 m Cesta do hlubin hmoty Složení atomových jader: protony + neutrony = nukleony mp = 1,672622.10 27 kg mn = 1,6749272.10

Více

JADERNÁ FYZIKA. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Fyzika mikrosvěta - 3. ročník

JADERNÁ FYZIKA. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Fyzika mikrosvěta - 3. ročník JADERNÁ FYZIKA Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Fyzika mikrosvěta - 3. ročník Základní pojmy Jaderná síla - drží u sebe nukleony, velmi krátký dosah, nasycení Vazebná energie jádra: E V = ( Z m p + N

Více

Nebezpečí ionizujícího záření

Nebezpečí ionizujícího záření Nebezpečí ionizujícího záření Radioaktivita versus Ionizující záření Radioaktivita je schopnost jader prvků samovolně se rozpadnout na jádra menší stabilnější. Rozeznáváme pak radioaktivitu přírodní (viz.

Více

Požadavky na kontrolu provozu úpraven pitných podzemních vod z hlediska radioaktivity

Požadavky na kontrolu provozu úpraven pitných podzemních vod z hlediska radioaktivity Požadavky na kontrolu provozu úpraven pitných podzemních vod z hlediska radioaktivity Ing. Barbora Sedlářová, Ing. Eva Juranová Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka, v.v.i., Podbabská 30, 160

Více

Životní prostředí pro přírodní vědy RNDr. Pavel PEŠAT, PhD.

Životní prostředí pro přírodní vědy RNDr. Pavel PEŠAT, PhD. Životní prostředí pro přírodní vědy RNDr. Pavel PEŠAT, PhD. KAP FP TU Liberec pavel.pesat@tul.cz tel. 3293 Radioaktivita. Přímo a nepřímo ionizující záření. Interakce záření s látkou. Detekce záření, Dávka

Více

Test z radiační ochrany

Test z radiační ochrany Test z radiační ochrany v nukleární medicíně ě 1. Mezi přímo ionizující záření patří a) záření alfa, beta a gama b) záření neutronové c) záření alfa, beta a protonové záření 2. Aktivita je definována a)

Více

Letní škola RADIOAKTIVNÍ LÁTKY a možnosti detoxikace

Letní škola RADIOAKTIVNÍ LÁTKY a možnosti detoxikace Letní škola 2008 RADIOAKTIVNÍ LÁTKY a možnosti detoxikace 1 Periodická tabulka prvků 2 Radioaktivita radioaktivita je schopnost některých atomových jader odštěpovat částice, neboli vysílat záření jádro

Více

Radioaktivita,radioaktivní rozpad

Radioaktivita,radioaktivní rozpad Radioaktivita,radioaktivní rozpad = samovolná přeměna jader nestabilních nuklidů na jiná jádra, za současného vyzáření neviditelného radioaktivního záření Výskyt v přírodě v přírodě se vyskytuje 264 stabilních

Více

RADIOAKTIVITA KAP. 13 RADIOAKTIVITA A JADERNÉ REAKCE. Typy radioaktivního záření

RADIOAKTIVITA KAP. 13 RADIOAKTIVITA A JADERNÉ REAKCE. Typy radioaktivního záření KAP. 3 RADIOAKTIVITA A JADERNÉ REAKCE sklo barvené uranem RADIOAKTIVITA =SCHOPNOST NĚKTERÝCH ATOMOVÝCH JADER VYSÍLAT ZÁŘENÍ přírodní nuklidy STABILNÍ NKLIDY RADIONKLIDY = projevují se PŘIROZENO RADIOAKTIVITO

Více

Interakce záření s hmotou

Interakce záření s hmotou Interakce záření s hmotou nabité částice: ionizují atomy neutrální částice: fotony: fotoelektrický jev Comptonův jev tvorba párů e +, e neutrony: pružný a nepružný rozptyl jaderné reakce (radiační záchyt

Více

Vlastnosti atomových jader Radioaktivita. Jaderné reakce. Jaderná energetika

Vlastnosti atomových jader Radioaktivita. Jaderné reakce. Jaderná energetika Jaderná fyzika Vlastnosti atomových jader Radioaktivita Jaderné reakce Jaderná energetika Vlastnosti atomových jader tomové jádro rozměry jsou řádově 1-15 m - složeno z protonů a neutronů Platí: X - soustředí

Více

Konzultační den Hygieny životního prostředí v SZÚ, Šrobárova 48, Praha 10

Konzultační den Hygieny životního prostředí v SZÚ, Šrobárova 48, Praha 10 STÁTNÍ ÚŘAD PRO JADERNOU BEZPEČNOST 110 00 Praha 1, Senovážné náměstí 9 Konzultační den Hygieny životního prostředí 24.11.2009 v SZÚ, Šrobárova 48, Praha 10 Uran ve vodě Ozáření z přírodních zdrojů Uvolňování

Více

Měření přirozené radioaktivity na Vyšehradě

Měření přirozené radioaktivity na Vyšehradě Měření přirozené radioaktivity na Vyšehradě P. Guhlová Gymnázium Na Vítězné pláni Praha M. Slavík Gymnázium Jana Masaryka Jihlava mellkori@seznam.cz R. Žlebčík Gymnázium Christiána Dopplera V. Arťušenko

Více

RADIOAKTIVITA A VLIV IONIZUJÍCÍHO ZÁŘENÍ

RADIOAKTIVITA A VLIV IONIZUJÍCÍHO ZÁŘENÍ INOVACE ODBORNÉHO VZDĚLÁVÁNÍ NA STŘEDNÍCH ŠKOLÁCH ZAMĚŘENÉ NA VYUŽÍVÁNÍ ENERGETICKÝCH ZDROJŮ PRO 21. STOLETÍ A NA JEJICH DOPAD NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ CZ.1.07/1.1.00/08.0010 RADIOAKTIVITA A VLIV IONIZUJÍCÍHO

Více

SYSTEMATICKÉ MĚŘENÍ OBSAHU RADIONUKLIDŮ V PITNÉ VODĚ DODÁVANÉ DO VEŘEJNÝCH VODOVODŮ V ČR V ROCE 2016

SYSTEMATICKÉ MĚŘENÍ OBSAHU RADIONUKLIDŮ V PITNÉ VODĚ DODÁVANÉ DO VEŘEJNÝCH VODOVODŮ V ČR V ROCE 2016 SYSTEMATICKÉ MĚŘENÍ OBSAHU RADIONUKLIDŮ V PITNÉ VODĚ DODÁVANÉ DO VEŘEJNÝCH VODOVODŮ V ČR V ROCE 2016 Ing. Hana Procházková Státní úřad pro jadernou bezpečnost, Oddělení přírodních zdrojů e-mail: hana.prochazkova@sujb.cz

Více

8.STAVBA ATOMU ELEKTRONOVÝ OBAL

8.STAVBA ATOMU ELEKTRONOVÝ OBAL 8.STAVBA ATOMU ELEKTRONOVÝ OBAL 1) Popiš Daltonovu atomovou teorii postuláty. (urči, které platí dodnes) 2) Popiš Rutherfordův planetární model atomu a jeho přínos. 3) Bohrův model atomu vysvětli kvantování

Více

Novela vyhlášky o radiační ochraně

Novela vyhlášky o radiační ochraně Novela vyhlášky o radiační ochraně Ing. Eva Bílková Státní úřad pro jadernou bezpečnost Senovážné náměstí 9, 110 00 Praha 1 Regionální centrum Hradec Králové Piletická 57, 500 03 Hradec Králové 3 Vyhláška

Více

1. STANOVENÍ RADIONUKLIDŮ - ZÁŘIČŮ GAMA - VE VZORCÍCH ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ

1. STANOVENÍ RADIONUKLIDŮ - ZÁŘIČŮ GAMA - VE VZORCÍCH ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 1. STANOVENÍ RADIONUKLIDŮ - ZÁŘIČŮ GAMA - VE VZORCÍCH ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ Jedná se o úlohu, demonstrující principy stanovení umělých i přirozených radionuklidů v objemových vzorcích životního prostředí

Více

NOVÝ ATOMOVÝ ZÁKON POVINNOSTI DODAVATELŮ PITNÉ VODY. Ing. Hana Procházková Státní úřad pro jadernou bezpečnost, Oddělení přírodních zdrojů

NOVÝ ATOMOVÝ ZÁKON POVINNOSTI DODAVATELŮ PITNÉ VODY. Ing. Hana Procházková Státní úřad pro jadernou bezpečnost, Oddělení přírodních zdrojů NOVÝ ATOMOVÝ ZÁKON POVINNOSTI DODAVATELŮ PITNÉ VODY Ing. Hana Procházková Státní úřad pro jadernou bezpečnost, Oddělení přírodních zdrojů e-mail: hana.prochazkova@sujb.cz 1 Zákon č. 263/2016 Sb., atomový

Více

Screeningová metoda stanovení celkové alfa aktivity ve vodě

Screeningová metoda stanovení celkové alfa aktivity ve vodě SÚJCHBO, v.v.i. Certifikovaná metodika Screeningová metoda stanovení celkové alfa aktivity ve vodě Ing. Zdeňka Veselá, Ing. Josef Vošahlík, Mgr. Jan Merta, Jaroslava Buštová, Ing. Ivo Burian, CSc., Mgr.

Více

VYBRANÉ DOSIMETRICKÉ VELIČINY A VZTAHY MEZI NIMI

VYBRANÉ DOSIMETRICKÉ VELIČINY A VZTAHY MEZI NIMI VYBRANÉ DOSIMETRICKÉ VELIČINY A VZTAHY MEZI NIMI Přehled dosimrických veličin: Daniel KULA (verze 1.0), 1. Aktivita: Definice veličiny: Poč radioaktivních přeměn v radioaktivním materiálu, vztažený na

Více

ALS Czech Republic, s.r.o., Laboratoř Česká Lípa RIGHT S O L U T I O N S RIGHT PARTNER

ALS Czech Republic, s.r.o., Laboratoř Česká Lípa RIGHT S O L U T I O N S RIGHT PARTNER POROVNÁNÍ VÝPOČTU INDIKATIVNÍ DÁVKY ZE STANOVENÉ HMOTNOSTNÍ KONCENTRACE URANU S VÝPOČTEM Z OBJEMOVÝCH AKTIVIT IZOTOPŮ 238 U A 234 U S OHLEDEM NA NOVOU RADIOLOGICKOU LEGISLATIVU PITNÝCH VOD Tomáš Bouda

Více

Referát z atomové a jaderné fyziky. Detekce ionizujícího záření (principy, technická realizace)

Referát z atomové a jaderné fyziky. Detekce ionizujícího záření (principy, technická realizace) Referát z atomové a jaderné fyziky Detekce ionizujícího záření (principy, technická realizace) Měřicí a výpočetní technika Šimek Pavel 5.7. 2002 Při všech aplikacích ionizujícího záření je informace o

Více

Gama spektroskopie. Vojtěch Motyčka Centrum výzkumu Řež s.r.o.

Gama spektroskopie. Vojtěch Motyčka Centrum výzkumu Řež s.r.o. Gama spektroskopie Vojtěch Motyčka Centrum výzkumu Řež s.r.o. Teoretický úvod ke spektroskopii Produkce a transport neutronů v různých materiálech, které se v daných zařízeních vyskytují (urychlovačem

Více

Technické normy pro stanovení radioaktivních látek ve vzorcích vody a související normy

Technické normy pro stanovení radioaktivních látek ve vzorcích vody a související normy Technické normy pro stanovení radioaktivních látek ve vzorcích vody a související normy Ing. Lenka Fremrová, HYDROPROJEKT CZ a.s Ing. Eduard Hanslík, CSc. Výzkumný ústav vodohospodářský, v.v.i. Technická

Více

R10 F Y Z I K A M I K R O S V Ě T A. R10.1 Fotovoltaika

R10 F Y Z I K A M I K R O S V Ě T A. R10.1 Fotovoltaika Fyzika pro střední školy II 84 R10 F Y Z I K A M I K R O S V Ě T A R10.1 Fotovoltaika Sluneční záření je spojeno s přenosem značné energie na povrch Země. Její velikost je dána sluneční neboli solární

Více

Radioaktivita a radionuklidy - pozitivní i negativní účinky a využití. Jméno: Ondřej Lukas Třída: 9. C

Radioaktivita a radionuklidy - pozitivní i negativní účinky a využití. Jméno: Ondřej Lukas Třída: 9. C Radioaktivita a radionuklidy - pozitivní i negativní účinky a využití Jméno: Ondřej Lukas Třída: 9. C Co to je Radioaktivita/Co je radionuklid Radioaktivita = Samovolná přeměna atomových jader Objev 1896

Více

Atom jeho složení a struktura Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

Atom jeho složení a struktura Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Atom jeho složení a struktura Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje 16.3.2009,vyhotovila Mgr. Alena Jirčáková Atom atom (z řeckého átomos nedělitelný)

Více

Environmental MĚŘENÍ A HODNOCENÍ OBSAHU PŘÍRODNÍCH RADIONUKLIDŮ V ODPADECH UVOLŇOVANÝCH Z PRACOVIŠŤ S MOŽNOSTÍ JEJICH ZVÝŠENÉHO OBSAHU

Environmental MĚŘENÍ A HODNOCENÍ OBSAHU PŘÍRODNÍCH RADIONUKLIDŮ V ODPADECH UVOLŇOVANÝCH Z PRACOVIŠŤ S MOŽNOSTÍ JEJICH ZVÝŠENÉHO OBSAHU Environmental MĚŘENÍ A HODNOCENÍ OBSAHU PŘÍRODNÍCH RADIONUKLIDŮ V ODPADECH UVOLŇOVANÝCH Z PRACOVIŠŤ S MOŽNOSTÍ JEJICH ZVÝŠENÉHO OBSAHU Tomáš Bouda, ALS Czech Republic, s.r.o., Laboratoř Česká Lípa Right

Více

Identifikace typu záření

Identifikace typu záření Identifikace typu záření U radioaktivního záření rozeznáváme několik druhů, jejichž vlastnosti se diametrálně liší. Jednotlivé druhy rozeznáváme podle druhu emitovaného záření. Tyto druhy radioaktivity

Více

LEGÁLNÍ METROLOGIE DNŮ POZDĚJI. RNDr. Tomáš Soukup

LEGÁLNÍ METROLOGIE DNŮ POZDĚJI. RNDr. Tomáš Soukup LEGÁLNÍ METROLOGIE 10.000 DNŮ POZDĚJI RNDr. Tomáš Soukup Legální metrologie 10.000 dnů později (ve světle vodního hospodářství) aneb o vztahu velikosti rohlíku a vody ve Vltavě RNDr. Tomáš Soukup Český

Více

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0996 Šablona: III/2 č. materiálu: VY_32_INOVACE_FYZ_379 Jméno autora: Mgr. Alena Krejčíková Třída/ročník:

Více

Atomové jádro, elektronový obal

Atomové jádro, elektronový obal Atomové jádro, elektronový obal 1 / 9 Atomové jádro Atomové jádro je tvořeno protony a neutrony Prvek je látka skládající se z atomů se stejným počtem protonů Nuklid je systém tvořený prvky se stejným

Více

Radiační monitorovací síť ČR metody stanovení a vybrané výsledky monitorování

Radiační monitorovací síť ČR metody stanovení a vybrané výsledky monitorování Radiační monitorovací síť ČR metody stanovení a vybrané výsledky monitorování Miroslav Hýža a kol., SÚRO v.v.i., miroslav.hyza@suro.cz Otázky dopadu jaderné havárie do zemědělství a připravenost ČR Praha,

Více

Spektrometrie záření gama

Spektrometrie záření gama Spektrometrie záření gama M. Kroupa, Gymnázium Děčín, trellac@centrum.cz B. Dvorský, Gymnázium Šternberk, bohuslav.dvorsky@seznam.cz Abstrakt Tento článek pojednává o spektroskopii záření gama. Bylo měřeno

Více

1. Proveďte energetickou kalibraci gama-spektrometru pomocí alfa-zářiče 241 Am.

1. Proveďte energetickou kalibraci gama-spektrometru pomocí alfa-zářiče 241 Am. 1 Pracovní úkoly 1. Proveďte energetickou kalibraci gama-spektrometru pomocí alfa-zářiče 241 Am. 2. Určete materiál několika vzorků. 3. Stanovte závislost účinnosti výtěžku rentgenového záření na atomovém

Více

PŘÍRODNÍ RADIOAKTIVITA A STAVEBNICTVÍ

PŘÍRODNÍ RADIOAKTIVITA A STAVEBNICTVÍ PŘÍRODNÍ RADIOAKTIVITA A STAVEBNICTVÍ RNDr. Karel Uvíra 2012 Opava Tato příručka vznikla za finanční podpory Evropského sociálního fondu a rozpočtu České republiky. Přírodní radioaktivita a stavebnictví

Více

SBÍRKA ŘEŠENÝCH FYZIKÁLNÍCH ÚLOH

SBÍRKA ŘEŠENÝCH FYZIKÁLNÍCH ÚLOH SBÍRKA ŘEŠENÝCH FYZIKÁLNÍCH ÚLOH MECHANIKA MOLEKULOVÁ FYZIKA A TERMIKA ELEKTŘINA A MAGNETISMUS KMITÁNÍ A VLNĚNÍ OPTIKA FYZIKA MIKROSVĚTA ATOM, ELEKTRONOVÝ OBAL 1) Sestavte tabulku: a) Do prvního sloupce

Více

Přírodní radioaktivita

Přírodní radioaktivita Přírodní radioaktivita Náš celý svět, naše Země, je přirozeně radioaktivní, a to po celou dobu od svého vzniku. V přírodě můžeme najít několik tisíc radionuklidů, tj. prvků, které se samovolně rozpadají

Více

Přehled technických norem pro stanovení radioaktivních látek ve vzorcích vody

Přehled technických norem pro stanovení radioaktivních látek ve vzorcích vody Přehled technických norem pro stanovení radioaktivních látek ve vzorcích vody Ing. Lenka Fremrová HYDROPROJEKT CZ a.s. Ing. Eduard Hanslík, CSc. Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka, v.v.i. 1

Více

STANOVENÍ URANU VE VODĚ Z HLEDISKA LEGÁNÍ METROLOGIE

STANOVENÍ URANU VE VODĚ Z HLEDISKA LEGÁNÍ METROLOGIE STANOVENÍ URANU VE VODĚ Z HLEDISKA LEGÁNÍ METROLOGIE RNDr. Tomáš Soukup Český metrologický institut - Inspektorát pro ionizující záření, Radiová 1, 102 00 Praha 10 tsoukup@cmi.cz Účelem stanovení uranu

Více

Základy toxikologie a bezpečnosti práce: část bezpečnost práce

Základy toxikologie a bezpečnosti práce: část bezpečnost práce Základy toxikologie a bezpečnosti práce: část bezpečnost práce T1ZA 2017 Přednášející: Ing. Jaroslav Filip, Ph.D. (U1/210, jfilip@utb.cz) Garant + přednášející části toxikologie: Ing. Marie Dvořáčková,

Více

Jaderné reakce a radioaktivita

Jaderné reakce a radioaktivita Střední průmyslová škola Hranice - - Jaderné reakce a radioaktivita Radioaktivita Je vlastností atomových jader, která se samovolně přeměňují na jiná a vyzařují při tom pronikavé neviditelné záření. Jádra

Více

Fyzikální vzdělávání. 1. ročník. Učební obor: Kuchař číšník Kadeřník. Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/ GG OP VK

Fyzikální vzdělávání. 1. ročník. Učební obor: Kuchař číšník Kadeřník. Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/ GG OP VK Fyzikální vzdělávání 1. ročník Učební obor: Kuchař číšník Kadeřník 1 Fyzika atomu - model atomu struktura elektronového obalu atomu z hlediska energie atomu - stavba atomového jádra; základní nukleony

Více

Nebezpečí ionizujícího záření

Nebezpečí ionizujícího záření Nebezpečí ionizujícího záření Ionizující záření je proud: - fotonů - krátkovlnné elektromagnetické záření, - elektronů, - protonů, - neutronů, - jiných částic, schopný přímo nebo nepřímo ionizovat atomy

Více

Relativistická dynamika

Relativistická dynamika Relativistická dynamika 1. Jaké napětí urychlí elektron na rychlost světla podle klasické fyziky? Jakou rychlost získá při tomto napětí elektron ve skutečnosti? [256 kv, 2,236.10 8 m.s -1 ] 2. Vypočtěte

Více

RADIOAKTIVITA TEORIE. Škola: Masarykovo gymnázium Vsetín Mgr.Milan Staněk MGV_F_SS_3S2_D12_Z_MIKSV_Radioaktivita_PL

RADIOAKTIVITA TEORIE. Škola: Masarykovo gymnázium Vsetín Mgr.Milan Staněk MGV_F_SS_3S2_D12_Z_MIKSV_Radioaktivita_PL Škola: Autor: DUM: Vzdělávací obor: Tematický okruh: Téma: Masarykovo gymnázium Vsetín Mgr.Milan Staněk MGV_F_SS_3S2_D12_Z_MIKSV_Radioaktivita_PL Člověk a příroda Fyzika Jaderná fyzika Radioaktivita RADIOAKTIVITA

Více

Ullmann V.: Jaderná a radiační fyzika

Ullmann V.: Jaderná a radiační fyzika Radionuklidové metody Jsou založeny na studiu přirozené, respektive uměle vzbuzené radioaktivity hornin. Radiometrické metody využívají přirozenou radioaktivitu hornin při vyhledávacím průzkumu a při geologickém

Více

Radiační zátěž na palubách letadel

Radiační zátěž na palubách letadel Radiační zátěž na palubách letadel M. Flusser 1, L. Folwarczny 2, D. Kalasová 3, L. Lachman 4, V. Větrovec 5 1 Smíchovská střední průmyslová škola, Praha, martin.flusser@atlas.cz 2 Gymnázium Komenského,

Více

RADIOLOGICKÉ METODY V HYDROSFÉŘE 13

RADIOLOGICKÉ METODY V HYDROSFÉŘE 13 RADIOLOGICKÉ METODY V HYDROSFÉŘE 13 Tomáš Bouda (ALS Czech Republic, s.r.o.) KOMPLEXNÍ STANOVENÍ PŘIROZENÝCH A UMĚLÝCH RADIONUKLIDŮ VE VODÁCH KOMBINACÍ RADIOANALYTICKÝCH METOD S HMOTNOSTNĚ SPEKTROMETRICKÝMI

Více

VY_32_INOVACE_FY.17 JADERNÁ ENERGIE

VY_32_INOVACE_FY.17 JADERNÁ ENERGIE VY_32_INOVACE_FY.17 JADERNÁ ENERGIE Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Jiří Kalous Základní a mateřská škola Bělá nad Radbuzou, 2011 Jaderná energie je energie, která existuje

Více

212 a. 5. Vyzáří-li radioaktivní nuklid aktinia částici α, přemění se na atom: a) radia b) thoria c) francia d) protaktinia e) zůstane aktinium

212 a. 5. Vyzáří-li radioaktivní nuklid aktinia částici α, přemění se na atom: a) radia b) thoria c) francia d) protaktinia e) zůstane aktinium Pracovní list - Jaderné reakce 1. Vydává-li radionuklid záření alfa: a) protonové číslo se zmenšuje o 4 a nukleonové číslo se nemění b) nukleonové číslo se změní o 4 a protonové se nemění c) protonové

Více

Úvod do moderní fyziky. lekce 4 jaderná fyzika

Úvod do moderní fyziky. lekce 4 jaderná fyzika Úvod do moderní fyziky lekce 4 jaderná fyzika objevení jádra 1911 - z výsledků Geigerova Marsdenova experimentu Rutheford vyvodil, že atom se skládá z malého jádra, jehož rozměr je 10000 krát menší než

Více

Radioterapie. X31LET Lékařská technika Jan Havlík Katedra teorie obvodů xhavlikj@fel.cvut.cz

Radioterapie. X31LET Lékařská technika Jan Havlík Katedra teorie obvodů xhavlikj@fel.cvut.cz Radioterapie X31LET Lékařská technika Jan Havlík Katedra teorie obvodů xhavlikj@fel.cvut.cz Radioterapie je klinický obor využívající účinků ionizujícího záření v léčbě jak zhoubných, tak nezhoubných nádorů

Více

RADIOAKTIVITA RADIOAKTIVITA

RADIOAKTIVITA RADIOAKTIVITA Předmět: Ročník: Vytvořil: Datum: CHEMIE PRVNÍ Mgr. Tomáš MAŇÁK 20. říjen 2012 Název zpracovaného celku: RADIOAKTIVITA Přirozená radioaktivita: RADIOAKTIVITA Atomová jádra některých nuklidů (zejména těžká

Více

Měření a hodnocení obsahu přírodních radionuklidů v pitné vodě pro veřejnou potřebu a v balené vodě

Měření a hodnocení obsahu přírodních radionuklidů v pitné vodě pro veřejnou potřebu a v balené vodě DOPORUČENÍ SÚJB bezpečné využívání jaderné energie a ionizujícího záření Měření a hodnocení obsahu přírodních radionuklidů v pitné vodě pro veřejnou potřebu a v balené vodě radiační ochrana DR-RO-5.1(Rev.

Více

Atomová a jaderná fyzika

Atomová a jaderná fyzika Mgr. Jan Ptáčník Atomová a jaderná fyzika Fyzika - kvarta Gymnázium J. V. Jirsíka Atom - historie Starověk - Démokritos 19. století - první důkazy Konec 19. stol. - objev elektronu Vznik modelů atomu Thomsonův

Více

ČSN RYCHLÁ METODA STANOVENÍ CELKOVÉ OBJEMOVÉ AKTIVITY ALFA

ČSN RYCHLÁ METODA STANOVENÍ CELKOVÉ OBJEMOVÉ AKTIVITY ALFA ČSN 75 7613 RYCHLÁ METODA STANOVENÍ CELKOVÉ OBJEMOVÉ AKTIVITY ALFA Barbora Sedlářová, Eduard Hanslík Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka, veřejná výzkumná instituce ČSN EN ISO 10703 Kvalita vod

Více

Vážení zákazníci, dovolujeme si Vás upozornit, že na tuto ukázku knihy se vztahují autorská práva, tzv. copyright. To znamená, že ukázka má sloužit výhradnì pro osobní potøebu potenciálního kupujícího

Více

Test z fyzikálních fyzikálních základ ů nukleární medicíny

Test z fyzikálních fyzikálních základ ů nukleární medicíny Test z fyzikálních základů nukleární medicíny 1. Nukleární medicína se zabývá a) diagnostikou pomocí otevřených zářičů a terapií pomocí uzavřených zářičů aplikovaných in vivo a in vitro b) diagnostikou

Více

4.3.101 PRACOVIŠTĚ A DALŠÍ OBLASTI ČINNOSTI, PŘI KTERÝCH MŮŽE DOJÍT K VÝZNAMNÉMU OZÁŘENÍ Z PŘÍRODNÍCH ZDROJŮ

4.3.101 PRACOVIŠTĚ A DALŠÍ OBLASTI ČINNOSTI, PŘI KTERÝCH MŮŽE DOJÍT K VÝZNAMNÉMU OZÁŘENÍ Z PŘÍRODNÍCH ZDROJŮ Ústav územního rozvoje, Jakubské nám. 3, 658 34 Brno Tel.: +420542423111, www.uur.cz, e-mail: sekretariat@uur.cz LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ Dostupnost: http://www.uur.cz/default.asp?id=2591 4.3.101 PRACOVIŠTĚ

Více

Přírodní (přirozená) radioaktivita je jev, kdy dochází k samovolné přeměně nestabilních jader na jiná jádra. Tento proces se označuje jako

Přírodní (přirozená) radioaktivita je jev, kdy dochází k samovolné přeměně nestabilních jader na jiná jádra. Tento proces se označuje jako SEZIT PLUS s.r.o. Přírodní (přirozená) radioaktivita je jev, kdy dochází k samovolné přeměně nestabilních jader na jiná jádra. Tento proces se označuje jako radioaktivní rozpad nebo přeměna a látky, které

Více

Radiační patofyziologie. Zdroje záření. Typy ionizujícího záření: Jednotky pro měření radiace:

Radiační patofyziologie. Zdroje záření. Typy ionizujícího záření: Jednotky pro měření radiace: Radiační patofyziologie Radiační poškození vzniká účinkem ionizujícího záření. Co se týká jeho původu, ionizující záření vzniká: při radioaktivním rozpadu prvků, přichází z kosmického prostoru, je produkováno

Více

K MOŽNOSTEM STANOVENÍ CELKOVÉ OBJEMOVÉ AKTIVITY ALFA A BETA V PRACÍCH VODÁCH Z ÚPRAVY PODZEMNÍCH VOD

K MOŽNOSTEM STANOVENÍ CELKOVÉ OBJEMOVÉ AKTIVITY ALFA A BETA V PRACÍCH VODÁCH Z ÚPRAVY PODZEMNÍCH VOD K MOŽNOSTEM STANOVENÍ CELKOVÉ OBJEMOVÉ AKTIVITY ALFA A BETA V PRACÍCH VODÁCH Z ÚPRAVY PODZEMNÍCH VOD E. Hanslík, D. Ivanovová, M. Kluganostová, I. Pohlová Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka

Více

Měření absorbce záření gama

Měření absorbce záření gama Měření absorbce záření gama Úkol : 1. Změřte záření gama přirozeného pozadí. 2. Změřte záření gama vyzářené gamazářičem. 3. Změřte záření gama vyzářené gamazářičem přes absorbátor. 4. Naměřené závislosti

Více

Potřebné pomůcky Sešit, učebnice, pero

Potřebné pomůcky Sešit, učebnice, pero Potřebné pomůcky Druh interaktivity Cílová skupina Stupeň a typ vzdělání Potřebný čas Velikost Zdroj Sešit, učebnice, pero Výklad, aktivita žáků 9. ročník 2. stupeň, ZŠ 45 minut 754 kb Viz použité zdroje

Více

Emise vyvolaná působením fotonů nebo částic

Emise vyvolaná působením fotonů nebo částic Emise vyvolaná působením fotonů nebo částic PES (fotoelektronová spektroskopie) XPS (rentgenová fotoelektronová spektroskopie), ESCA (elektronová spektroskopie pro chemickou analýzu) UPS (ultrafialová

Více

3. Radioaktivita. Při radioaktivní přeměně se uvolňuje energie. X Y + n částic. Základní hmotnostní podmínka radioaktivity: M(X) > M(Y) + M(ČÁSTIC)

3. Radioaktivita. Při radioaktivní přeměně se uvolňuje energie. X Y + n částic. Základní hmotnostní podmínka radioaktivity: M(X) > M(Y) + M(ČÁSTIC) 3. Radioaktivita >2000 nuklidů; 266 stabilních radioaktivita samovolná přeměna na jiný nuklid (neplatí pro deexcitaci jádra) pro Z 20 N / Z 1, poté postupně až 1,52 pro 209 Bi, přebytek neutronů zmenšuje

Více

Biofyzikální chemie radiometrické metody. Zita Purkrtová říjen - prosinec 2015

Biofyzikální chemie radiometrické metody. Zita Purkrtová říjen - prosinec 2015 Biofyzikální chemie radiometrické metody Zita Purkrtová říjen - prosinec 2015 Radioaktivita 1896 Antoine Henri Becquerel první pozorování při studiu fluorescence a fosforescence solí uranu 1903 Nobelova

Více

Státní úřad pro jadernou bezpečnost Eva Pravdová

Státní úřad pro jadernou bezpečnost Eva Pravdová Ochrana obyvatel před ozářením z přírodních zdrojů záření ve stavbách Státní úřad pro jadernou bezpečnost Eva Pravdová Jihlava, 27.11.2015 1 3 Účinky záření Lékařské ozáření Běžné rentgenové vyšetření

Více

Aplikace jaderné fyziky (několik příkladů)

Aplikace jaderné fyziky (několik příkladů) Aplikace jaderné fyziky (několik příkladů) Pavel Cejnar Ústav částicové a jaderné fyziky MFF UK pavel.cejnar@mff.cuni.cz Příklad I Datování Galileiho rukopisů Galileo Galilei (1564 1642) Všechny vázané

Více

Rychlé metody stanovení zářičů alfa a beta při plnění úkolů RMS (radiační monitorovací sítě )

Rychlé metody stanovení zářičů alfa a beta při plnění úkolů RMS (radiační monitorovací sítě ) Rychlé metody stanovení zářičů alfa a beta při plnění úkolů RMS (radiační monitorovací sítě ) Jiří Hůlka, Věra Bečková, Irena Malátová Státní ústav radiační ochrany Praha Radiační mimořádné situace: kontaminace

Více

Jaderná energie. Obrázek atomů železa pomocí řádkovacího tunelového mikroskopu

Jaderná energie. Obrázek atomů železa pomocí řádkovacího tunelového mikroskopu Jaderná energie Atom Všechny věci kolem nás se skládají z atomů. Atom obsahuje jádro (tvořené protony a neutrony) a obal tvořený elektrony. Protony a elektrony jsou částice elektricky nabité, neutron je

Více

Státní úřad pro jadernou bezpečnost. radiační ochrana. DOPORUČENÍ Měření a hodnocení obsahu přírodních radionuklidů ve stavebních materiálech

Státní úřad pro jadernou bezpečnost. radiační ochrana. DOPORUČENÍ Měření a hodnocení obsahu přírodních radionuklidů ve stavebních materiálech Státní úřad pro jadernou bezpečnost radiační ochrana DOPORUČENÍ Měření a hodnocení obsahu přírodních radionuklidů ve stavebních materiálech SÚJB březen 2009 Předmluva Zákon č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání

Více

STÁTNÍ ÚSTAV RADIAČNÍ OCHRANY

STÁTNÍ ÚSTAV RADIAČNÍ OCHRANY STÁTNÍ ÚSTV RDIČNÍ OCHRNY veřejná výzkumná instituce CENÍK SLUŽEB Bartoškova 1450/28 140 00 Praha 4 Telefon: 241 410 214 http://www.suro.cz Fax: 241 410 215 e-mail: suro@suro.cz List: 2 z 7 Článek I OBSH

Více

VY_52_INOVACE_VK64. Datum (období), ve kterém byl VM vytvořen červen 2013 Ročník, pro který je VM určen

VY_52_INOVACE_VK64. Datum (období), ve kterém byl VM vytvořen červen 2013 Ročník, pro který je VM určen VY_52_INOVACE_VK64 Jméno autora výukového materiálu Věra Keselicová Datum (období), ve kterém byl VM vytvořen červen 2013 Ročník, pro který je VM určen Vzdělávací oblast, obor, okruh, téma Anotace 8. ročník

Více

Radiační ochrana pojetí a interpretace veličin a jednotek v souladu s posledními mezinárodními doporučeními

Radiační ochrana pojetí a interpretace veličin a jednotek v souladu s posledními mezinárodními doporučeními Radiační ochrana pojetí a interpretace veličin a jednotek v souladu s posledními mezinárodními doporučeními doc.ing. Jozef Sabol, DrSc. Fakulta biomedicínského inženýrství, ČVUT vpraze Nám. Sítná 3105

Více

Centrum výzkumu Řež s.r.o. Úvod do problematiky výzkumných jaderných reaktorů. e-learningový kurz

Centrum výzkumu Řež s.r.o. Úvod do problematiky výzkumných jaderných reaktorů. e-learningový kurz Centrum výzkumu Řež s.r.o. Úvod do problematiky výzkumných jaderných reaktorů e-learningový kurz Tento e-learningový kurz byl vypracován v rámci projektu Efektivní přenos poznatků v rámci energetického

Více

JIHOČESKÁ UNIVERZITA - PEDAGOGICKÁ FAKULTA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH

JIHOČESKÁ UNIVERZITA - PEDAGOGICKÁ FAKULTA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH JIHOČESKÁ UNIVERZITA - PEDAGOGICKÁ FAKULTA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH TECHNICKÁ FYZIKA IV Účinky a druhy záření Vypracoval: Vladimír Pátý Ročník: 2 Datum: 26.5.2003 Skupina: MVT Účinky a druhy záření 1. Druhy

Více

STÁTNÍ ÚSTAV RADIAČNÍ OCHRANY

STÁTNÍ ÚSTAV RADIAČNÍ OCHRANY STÁTNÍ ÚSTV RDIČNÍ OCHRNY veřejná výzkumná instituce CENÍK SLUŽEB Bartoškova 1450/28 140 00 Praha 4 Telefon: 241 410 214 http://www.suro.cz Fax: 241 410 215 e-mail: suro@suro.cz List: 2 z 7 Článek I OBSH

Více

2. ATOM. Dualismus částic: - elektron se chová jako hmotná částice, ale také jako vlnění

2. ATOM. Dualismus částic: - elektron se chová jako hmotná částice, ale také jako vlnění Na www.studijni-svet.cz zaslal(a): Kikusska94 2. ATOM HISTORIE NÁZORŮ NA STAVBU ATOMU - Leukippos (490 420 př. n. l.) - Demokritos (460 340 př. n. l.) - látka je tvořená atomy, které se dále nedělí (atomos

Více

Radioaktivní záření, jeho druhy, detekce a základní vlastnosti

Radioaktivní záření, jeho druhy, detekce a základní vlastnosti Radioaktivní záření, jeho druhy, detekce a základní vlastnosti M. Vohralík vohralik.m@email.cz Gymnázium Dr. Emila Holuba, Holice D. Horák dombas1999@gmail.com Reálné Gymnázium a základní škola města Prostějova

Více

S T Á T N Í ÚŘA D P R O J A D E R N O U B E Z P EČNOST

S T Á T N Í ÚŘA D P R O J A D E R N O U B E Z P EČNOST S T Á T N Í ÚŘA D P R O J A D E R N O U B E Z P EČNOST 110 00 Praha 1, Senovážné náměstí 9 Přírodní radioaktivita dodávané pitné vody (informace) Zákon č.18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie

Více

Jméno a příjmení. Ročník. Měřeno dne. 21.3.2012 Příprava Opravy Učitel Hodnocení

Jméno a příjmení. Ročník. Měřeno dne. 21.3.2012 Příprava Opravy Učitel Hodnocení FYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM Ústav fyziky FEKT VUT BRNO Jméno a příjmení Vojtěch Přikryl Ročník 1 Předmět IFY Kroužek 35 ID 143762 Spolupracoval Měřeno dne Odevzdáno dne Daniel Radoš 7.3.2012 21.3.2012 Příprava

Více

Bezpečnost a ochrana zdraví při práci se zdroji ionizujícího záření. KFNT 13. dubna 2015 (revidováno 17. dubna 2015)

Bezpečnost a ochrana zdraví při práci se zdroji ionizujícího záření. KFNT 13. dubna 2015 (revidováno 17. dubna 2015) Bezpečnost a ochrana zdraví při práci se zdroji ionizujícího záření KFNT 13. dubna 2015 (revidováno 17. dubna 2015) Ionizující záření a jeho účinky na člověka Přirozené ozáření člověk je vystaven radiaci

Více

CZ.1.07/1.1.30/01.0038

CZ.1.07/1.1.30/01.0038 Monitorovací indikátor: 06.43.10 Počet nově vytvořených/inovovaných produktů Akce: Přednáška, KA 5 Číslo přednášky: 29 Téma: RADIOAKTIVITA A JADERNÝ PALIVOVÝ CYKLUS Lektor: Ing. Petr Konáš Třída/y: 3ST,

Více

Výukový program. pro vybrané pracovníky radiodiagnostických RTG pracovišť č. dokumentu: VF A-9132-M0801T1

Výukový program. pro vybrané pracovníky radiodiagnostických RTG pracovišť č. dokumentu: VF A-9132-M0801T1 Výukový program č. dokumentu: Jméno Funkce Podpis Datum Zpracoval Ing. Jiří Filip srpen 2008 Kontroloval Ing. Jan Binka SPDRO 13.2.2009 Schválil strana 1/7 Program je určen pro vybrané pracovníky připravované

Více

1 Měření na Wilsonově expanzní komoře

1 Měření na Wilsonově expanzní komoře 1 Měření na Wilsonově expanzní komoře Cíle úlohy: Cílem této úlohy je seznámení se základními částicemi, které způsobují ionizaci pomocí Wilsonovi mlžné komory. V této úloze studenti spustí Wilsonovu mlžnou

Více

SMĚRNICE RADY, kterou se stanoví požadavky na ochranu zdraví obyvatelstva, pokud jde o radioaktivní látky ve vodě určené k lidské spotřebě

SMĚRNICE RADY, kterou se stanoví požadavky na ochranu zdraví obyvatelstva, pokud jde o radioaktivní látky ve vodě určené k lidské spotřebě EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 28.3.2012 COM(2012) 147 final 2012/0074 (NLE) C7-0105/12 Návrh SMĚRNICE RADY, kterou se stanoví požadavky na ochranu zdraví obyvatelstva, pokud jde o radioaktivní látky ve

Více

MĚŘENÍ PŘIROZENÉ RADIACE HORNIN NA DĚČÍNSKU

MĚŘENÍ PŘIROZENÉ RADIACE HORNIN NA DĚČÍNSKU MĚŘENÍ PŘIROZENÉ RADIACE HORNIN NA DĚČÍNSKU Autorský kolektiv Marie Freibergová Jan Kmínek Klára Petrovická Gymnázium Děčín Komenského náměstí 4, Děčín 1; PSČ 405 01 Vedoucí práce: Mgr. Olga Kouřimská

Více

JADERNÁ ENERGIE. Při chemických reakcích dochází ke změnám v elektronových obalech atomů. Za určitých podmínek mohou změnám podléhat i jádra atomů.

JADERNÁ ENERGIE. Při chemických reakcích dochází ke změnám v elektronových obalech atomů. Za určitých podmínek mohou změnám podléhat i jádra atomů. JADERNÁ ENERGIE Při chemických reakcích dochází ke změnám v elektronových obalech atomů. Za určitých podmínek mohou změnám podléhat i jádra atomů. HISTORIE Profesor pařížské univerzity Sorbonny Antoine

Více

Radiologická klinika FN Brno Lékařská fakulta MU Brno 2010/2011

Radiologická klinika FN Brno Lékařská fakulta MU Brno 2010/2011 Radiologická klinika FN Brno Lékařská fakulta MU Brno 2010/2011 OCHRANA PŘED ZÁŘENÍM Přednáška pro stáže studentů MU, podzimní semestr 2010-09-08 Ing. Oldřich Ott Osnova přednášky Druhy ionizačního záření,

Více

Radon Bellušova 1855-1857

Radon Bellušova 1855-1857 Radon Bellušova 1855-1857 Nejdřív pár slov na úvod, abychom věděli, o čem se vlastně budeme bavit. a) Co je radon? b) Jaké jsou zdravotní účinky? c) Jak se dostane do objektu? d) Co z toho plyne pro nás?

Více

2. Atomové jádro a jeho stabilita

2. Atomové jádro a jeho stabilita 2. Atomové jádro a jeho stabilita Atom je nejmenší hmotnou a chemicky nedělitelnou částicí. Je tvořen jádrem, které obsahuje protony a neutrony, a elektronovým obalem. Elementární částice proton neutron

Více

2. Prostudovat charakter interakcí různých částic v hadronovém kalorimetru

2. Prostudovat charakter interakcí různých částic v hadronovém kalorimetru Pracovní úkol: 1. Seznámit se s interaktivní verzí simulace 2. Prostudovat charakter interakcí různých částic v hadronovém kalorimetru 3. Kvantitativně srovnat energetické ztráty v kalorimetru pro různé

Více

ATOMOVÁ FYZIKA JADERNÁ FYZIKA

ATOMOVÁ FYZIKA JADERNÁ FYZIKA ATOMOVÁ FYZIKA JADERNÁ FYZIKA 12. JADERNÁ FYZIKA, STAVBA A VLASTNOSTI ATOMOVÉHO JÁDRA Autor: Ing. Eva Jančová DESS SOŠ a SOU spol. s r. o. JADERNÁ FYZIKA zabývá strukturou a přeměnami atomového jádra.

Více

CENÍK SLUŽEB STÁTNÍ ÚSTAV RADIAČNÍ OCHRANY. veřejná výzkumná instituce. (za služby poskytované za úplatu) Bartoškova 28, 140 00 PRAHA 4

CENÍK SLUŽEB STÁTNÍ ÚSTAV RADIAČNÍ OCHRANY. veřejná výzkumná instituce. (za služby poskytované za úplatu) Bartoškova 28, 140 00 PRAHA 4 STÁTNÍ ÚSTAV RADIAČNÍ OCHRANY veřejná výzkumná instituce CENÍK SLUŽEB (za služby poskytované za úplatu) Bartoškova 28, 140 00 PRAHA 4 Telefon: 241 410 214 http://www.suro.cz Fax: 241 410 215 e-mail: suro@suro.cz

Více

Jaroslav Reichl. Střední průmyslová škola sdělovací techniky Panská 3 Praha 1 Jaroslav Reichl, 2017

Jaroslav Reichl. Střední průmyslová škola sdělovací techniky Panská 3 Praha 1 Jaroslav Reichl, 2017 Střední průmyslová škola sdělovací techniky Panská Praha 1 Jaroslav Reichl, 017 určená studentům 4. ročníku technického lycea jako doplněk ke studiu fyziky Jaroslav Reichl Obsah 1. SPECIÁLNÍ TEORIE RELATIVITY....

Více