Antropogenní disturbance

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Antropogenní disturbance"

Transkript

1 Antropogenní disturbance

2

3 výsypka pole Okolní krajina les

4 Odvodnění Nárůst abundance fauny Zvýšení aerace Zvýšení mikrobiální aktivity Dekomposice org. hmoty Snížení množství živin i schopnosti půdy zadržovat vodu pokles abundance fauny snížení mikrobiální aktivity

5 Polutanty

6

7

8

9

10 Vliv organismů na prostředí

11 Vliv organismů na prostředí Každý organismus ovlivňuje své prostředí v důsledku látkové výměny, pohybu, budováním hnízd, ale i vlastními těly. Ekosystémoví inženýři jsou organismy, které druhy svou činností modifikují, vytvářejí nebo udržují stanoviště, přímo či nepřímo ovlivňují dostupnost zdrojů pro jiné druhy změnou okolního prostředí. (Jones et al, 1994, Lawton a Jones, 1995) JONES CG, LAWTON JH, SHACHAK M ORGANISMS AS ECOSYSTEM ENGINEERS OIKOS 69 (3):

12 Ekosystémoví inženýři- příklady Allogenní inženýři ovlivňují okolní prostředí transformací materiálu ve svém okolí např. mechanickou silou. Autogenní inženýři vytvářejí habitat vlastními těly, živými či mrtvými tkáněmi.

13 Co ekosystémoví inženýři dělají Vytvářejí nebo porušují dlouhodobé a významné struktury Přesouvají a transformují hmotu v ekosystémech, například hromaděním exkrementů Mění aktivně některé parametry prostředí Narušují činnost jiných inženýrů

14 Četnost s jakou jsou organismy zmiňování jako ekosystémoví inženýři v různých prostředích a výskyt termínu ve světové literatuře poč et pra cí S CI rok živočichové rostliny nadzemní půda voda

15 Podobné a související pojmy (koncepty) Klíčové druhy (Keystone species) často fungují jako inženýři, ale není to podmínkou. Extended phenotype (Hansell, 1993) schopnost vytvářet určitou strukturu, např. hnízdo, primárním cílem je modifikovat prostředí pro tvůrce, zpravidla má inženýrský efekt. Ecosystem engineering tvorba udržování nebo modifikace (mikro)stanovišť (Gutiérrez et al. 2003).

16 Ekosystémoví inženýři ve vodě proud

17 Produkce a hromadění exktrementů může měnit podmínky na dně O 2

18 Význam organismů pro formování půdy je znám již dlouhou dobu Darwin, C. R The formation of vegetable mould, through the action of worms, with observations on their habits. London: John Murray.

19 Velikostní skupina Podíl na dekomposici Podíl na tvorbě půdní struktury Mikroflora Velmi variabilní enzymatická výbava katalyzují prakticky všechny významné Polysacharidové obaly buněčných stěn stmelují půdní částice. Vláknité mikrorganismy chemické reakce v půdě mohou spojovat půdní částice. Mikrofauna Predace půdní mikroflory Mesofauna Konzumace opadu, Produkce drobných exkrementů Makrofauna predace mikroflóry Význam vlastní metabolické aktivity je malý Produkce exkrementů vede k tvorbě organických a organominerálních-minerálních půdních agregátů, ražení chodeb ovlivňuje pórovitost.

20 % of total ecosystem C stock 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% Moor Moder Mull coniferous deciduous grassland mineral soil root litter aboveground biomass Spodosoils Alfisoils Molisoils

21 Macrofauna excluded Accessible for macrofauna 40 years 13 years accumulated in soil litter remaining on soil surface respirated & leached

22 Comparison of soil development under various plantations. spontaneous alder lime oak spruce pinus larch

23 % of soil carbon in humus layer y = x R = 0.650; y = x R = 0.515; Soil C stock t ha earthworm density ind m -2 % in humus layer earthworm density

24

25 60 % of volume of soil WHC FC WP without fauna with fauna

26 Inženýři a interakce mezi nadzemní a podzemní částí ekosystémů Mravenci mohou zvyšovat přísun medovice a soustředit ho do jednoho místa. Přísun medovice do půdy znamená přísun cukrů a některých živin, může urychlovat dekomposici, zvyšovat fixaci dusíku.

27 Phosphorus release by litter accumulation and microbial decomposition litter bag experiment

28 ?

29 N-NO ,2 N-NO3 - [mg/kg] ,6 4,3 5,3 A1 A2 B C Width of annual rings during last 30 ye ars 100 spruce trees were sampled rings measured for last 30 years A n n u a l rin g w id t h [ m m ] 3 2,5 2 1,5 1 0,5 0 A 1 A2 B C

30 Nadzemní části terestrických ekosystémů Významnou roli hrají rostliny a modifikace rostlin živočichy.

31 Co určuje význam inženýrů Aktivita per capita Populační hustota Prostorová distribuce Doba přítomnosti druhu Trvanlivost konstrukcí Dopad konstrukcí na dostupnost zdrojů pro jiné organismy a počet závislých organismů

32 Ekosystémové inženýrství rostlin a jeho význam pro interakce s živočichy živočichové jsou často ovlivňovány prostředím, které rostliny vytváří (mikroklima, úkryt, migrační koridor nebo bariéra atp.) Yucca brevifolia

33 Invazní druhy jako ekosystémoví inženýři Evropské žížaly v Sev.Americe Slávička mnohotvárná Dreissena polymorpha Intensivní filtrace snižuje DOC, zvyšuje průhlednost až jedinců m -2 Produkce exkrementů a pseudofeces mění přísun detritu na dno Ovlivnění společenstva bentosu Těla živých mlžů a lastury mění prostorovou strukturu dna

34 Inženýring a sukcesní změny ekosystému

35 sukcese let let

36 Úloha ekosystémových inženýrů v globálním ekosystému země Do jaké míry jsou současné ekostémy produktem činnosti ekosystemového inženýrství?

37 Vliv organismů na prostředí global scale

Parasiti Komensálové Detritofágové Mutulaisti a Symbionti Ekosystémový inženýři

Parasiti Komensálové Detritofágové Mutulaisti a Symbionti Ekosystémový inženýři Parasiti Komensálové Detritofágové Mutulaisti a Symbionti Ekosystémový inženýři Parasiti a parasitoidi Parasiti často žijí dlouho s hostitelem pomalu ho využívají obrovská plodnost, náhodný výběr hostitele

Více

Obnova půd na výsypkách po povrchové těžbě uhlí vliv klimatu a vegetace

Obnova půd na výsypkách po povrchové těžbě uhlí vliv klimatu a vegetace Obnova půd na výsypkách po povrchové těžbě uhlí vliv klimatu a vegetace Jan Frouz L. Háněl. K Tajovsky, V Pižl, O Vindušková a mnoho dalších Ústav pro životní prostředí, Univerzita Karlova v Praze Diversita

Více

Ekosystém. tok energie toky prvků biogeochemické cykly

Ekosystém. tok energie toky prvků biogeochemické cykly Ekosystém tok energie toky prvků biogeochemické cykly Ekosystém se sestává z abiotického prostředí a biotické složky (společenstva) a jejich vzájemných interakcí. Ekosystém si geograficky můžeme definovat

Více

Bioindikace. Co chceme indikovat - způsob využití OH (houbový vs baktriální kanál a jeho shoda s cílovým společenstvem). Sukcesní royvoj společenstva

Bioindikace. Co chceme indikovat - způsob využití OH (houbový vs baktriální kanál a jeho shoda s cílovým společenstvem). Sukcesní royvoj společenstva Praktické aplikace Bioindikace Kompostování Degradace polutantů Rekultivace a tvorba půd a zvyšování rostlinné produkce Půdní organismy jako zdroj potravy, a léčiv Bioindikace Co chceme indikovat - způsob

Více

Obnova ekologických funkcí ekosystémů po těžbě nerostů

Obnova ekologických funkcí ekosystémů po těžbě nerostů Obnova ekologických funkcí ekosystémů po těžbě nerostů J. Frouz Ústav pro životní prostředí PřFUK, Praha Ústav půdní biologie BC AV ČR, České Budějovice, Změny početnosti bezobratlých po odvodnění rašelinných

Více

Biotické faktory. Kompetice Migrace Uchycení

Biotické faktory. Kompetice Migrace Uchycení Biotické faktory Kompetice Migrace Uchycení Cílové společenstvo tu je ale je potlačeno kompeticí Je v semenné bance je v porostu je v blízkém okolí snažíme se potlačit konkurenci a zároveň změnit podmínky

Více

Potravní síť potravní a nepotravní. interakce. Detritová potravní síť

Potravní síť potravní a nepotravní. interakce. Detritová potravní síť Potravní síť potravní a nepotravní Detritová potravní síť interakce Interakce mezi různými skupinami půdní bioty: kořeny - mikroflóra - fauna - prostředí Interakce ve vztahu k koloběhu hlavních biogenních

Více

Obmýtí Obmýtí Typy sečí Holá seč Obrubná seč soubor holých sečí po stranách mateřského porostu šířka ~ výška Clonná seč postupné odstranění porostu na několik etap - umožňuje přirozenou obnovu Výběrná

Více

Půdní organická hmota, půdní organismy, koloběh uhlíku a zemědělské využití krajiny

Půdní organická hmota, půdní organismy, koloběh uhlíku a zemědělské využití krajiny Půdní organická hmota, půdní organismy, koloběh uhlíku a zemědělské využití krajiny Jan Frouz Ústav pro životní prostředí, PřFUK Praha Ústav půdní biologie, BC AVČR České Budějovice Koloběh uhlíku Tok

Více

Ochrana přírody s pohledu aplikované ekologie půda, ekosystémová ekologie a obnova ekosystémů. Jan Frouz

Ochrana přírody s pohledu aplikované ekologie půda, ekosystémová ekologie a obnova ekosystémů. Jan Frouz Ochrana přírody s pohledu aplikované ekologie půda, ekosystémová ekologie a obnova ekosystémů Jan Frouz 1.2 podíl maxima 1 0.8 0.6 0.4 0.2 0 0.1 1 10 100 1000 10000 100000 1000000 čas od disturbance

Více

Ekologie půdních organismů aneb kdo žije v půdě a co tam dělá. Jan Frouz e-mail frouz@natur.cuni.cz

Ekologie půdních organismů aneb kdo žije v půdě a co tam dělá. Jan Frouz e-mail frouz@natur.cuni.cz Ekologie půdních organismů aneb kdo žije v půdě a co tam dělá Jan Frouz e-mail frouz@natur.cuni.cz Ekologie půdních organismů 1 Co to je půda Význam půdy a půdních organismů pro ekosystémy Půda jako prostředí

Více

Příčiny krajinného uspořádání. abiotické faktory, biotické interakce, antropogenní změny (land use, land cover change)

Příčiny krajinného uspořádání. abiotické faktory, biotické interakce, antropogenní změny (land use, land cover change) Příčiny krajinného uspořádání abiotické faktory, biotické interakce, antropogenní změny (land use, land cover change) 65 KRAJINA - podoba dnešní krajiny je výsledkem působení abiotických podmínek (např.

Více

Jak funguje zdravá krajina? Prof. RNDr. Hana Čížková, CSc.

Jak funguje zdravá krajina? Prof. RNDr. Hana Čížková, CSc. Jak funguje zdravá krajina? Prof. RNDr. Hana Čížková, CSc. Obsah přednášky 1. Tradiční pohled na zdravou krajinu 2. mechanismy pohybu látek postupně od úrovně celé rostliny přes porosty, ekosystémy až

Více

1. Ekologie zabývající se studiem jednotlivých druhů se nazývá: a) synekologie b) autekologie c) demekologie

1. Ekologie zabývající se studiem jednotlivých druhů se nazývá: a) synekologie b) autekologie c) demekologie 1. Ekologie zabývající se studiem jednotlivých druhů se nazývá: a) synekologie b) autekologie c) demekologie 2. Plocha lesa v ČR dle statistiky ročně: a) stoupá o cca 2 tis. ha b) klesá o cca 15 tis. ha

Více

Odhad biomasy a produkce

Odhad biomasy a produkce Odhad biomasy a produkce Rostlinná biomasa a primární Primární produkce produkce GPP vše vyprodukované fotosyntézou NPP GPP-respirace zpravidla měříme NPP přírůstek biomasy, bilance uhlíku, na základě

Více

Vlastnosti půd a půdní organismy

Vlastnosti půd a půdní organismy Vlastnosti půd a půdní organismy Zrnitost a minerální složení ph Salinita Osah organické hmoty Horizontální a vertikální distriuce půdních organismů Pohy půdních organismů Orientace v půdním prostředí

Více

PRVOUK 02 Environmentální výzkum

PRVOUK 02 Environmentální výzkum PRVOUK 02 Environmentální výzkum J. Frouz T. Cajthaml, T. Halenka, K. Jančaříková, M. Čelko, V. Matoušek, M. Damohorský PřF, COŽP, MFF, PeDF, 3LF, FHS, PF Jak dostupnost environmentálních statků ovlivňuje

Více

Podmínky působící na organismy: abiotické - vlivy neživé části prostředí na organismus biotické - vlivy ostatních živých organismů na život jedince, m

Podmínky působící na organismy: abiotické - vlivy neživé části prostředí na organismus biotické - vlivy ostatních živých organismů na život jedince, m Přednáška č. 4 Pěstitelství, základy ekologie, pedologie a fenologie Země Podmínky působící na organismy: abiotické - vlivy neživé části prostředí na organismus biotické - vlivy ostatních živých organismů

Více

Půda nad zlato? Hana Šantrůčková (garant oboru Biologie ekosystémů) & Martin Hais (garant oboru Péče o životní prostředí) Katedra biologie ekosystémů

Půda nad zlato? Hana Šantrůčková (garant oboru Biologie ekosystémů) & Martin Hais (garant oboru Péče o životní prostředí) Katedra biologie ekosystémů Půda nad zlato? Hana Šantrůčková (garant oboru Biologie ekosystémů) & Martin Hais (garant oboru Péče o životní prostředí) Stanislav Holý Katedra biologie ekosystémů Půda je. Půda Kameny Štěrk Písek Prach

Více

a) zkonzumují za život velké množství jedinců, avšak nespotřebují jedince celého, nezpůsobují jeho smrt, i když mu svou aktivitou škodí

a) zkonzumují za život velké množství jedinců, avšak nespotřebují jedince celého, nezpůsobují jeho smrt, i když mu svou aktivitou škodí 1. Praví predátoři: a) zkonzumují za život velké množství jedinců, avšak nespotřebují jedince celého, nezpůsobují jeho smrt, i když mu svou aktivitou škodí b) konzumují část kořisti, kořist zpravidla neusmrtí,

Více

Potrava a zdroje energie půdních organismů

Potrava a zdroje energie půdních organismů Potrava a zdroje energie půdních organismů Autotrofové v půdě (fotosyntetizující a chemoautotrofové) Heterotrofové potrava složení a energetický obsah Saprofágové Složení a vlastnosti odumřelé organické

Více

Ekosystémy. Ekosystém je soubor organismů žijících na určitém

Ekosystémy. Ekosystém je soubor organismů žijících na určitém Ekosystémy Biomasa Primární produktivita a její ovlivnění faktory prostředí Sekundární produktivita Toky energie v potravních řetězcích Tok látek Bilance živin v terestrických a akvatických ekosystémech

Více

Ekologie obnovy. Teoretické principy Sukcese Plánování obnovy

Ekologie obnovy. Teoretické principy Sukcese Plánování obnovy Ekologie obnovy Teoretické principy Sukcese Plánování obnovy Sukcese Přirozený vývoj ekosystémů v čase Vyvolaný interakcí mezi organismy a prostředím Do určité míry predikovatelný ekosystémy směřují do

Více

Fyzická geografie. Mgr. Ondřej Kinc. Podzim

Fyzická geografie. Mgr. Ondřej Kinc. Podzim Globální půdy 27. 11. 2014 Fyzická geografie Podzim 2014 Mgr. Ondřej Kinc kinc@mail.muni.cz půda =????? pedologie =.. předmětem pedologie je půda, resp. pedosféra =. půda vzniká působením půdotvorných.,

Více

1. Ekologie zabývající se studiem společenstev se nazývá a) autekologie b) demekologie c) synekologie

1. Ekologie zabývající se studiem společenstev se nazývá a) autekologie b) demekologie c) synekologie 1. Ekologie zabývající se studiem společenstev se nazývá a) autekologie b) demekologie c) synekologie 2. Obor ekologie lesa se zabývá zejména: a) vzájemnými vztahy organismů s prostředím a mezi sebou b)

Více

Velikostní rozdělení půdních organismů

Velikostní rozdělení půdních organismů Velikostní rozdělení půdních organismů vychází z toho, že organismy podobné velikostí mají: podobnou generační dobu osídlují volné prostory podobné velikosti využívají podobnou velikostní škálu potravy

Více

Nadaní žáci Pracovní sešit

Nadaní žáci Pracovní sešit Nadaní žáci 2017 Pracovní sešit ŽIVOT V PŮDĚ Zpracovali Valerie Vranová a Aleš Kučera, Ústav geologie a pedologie, LDF MENDELU Tento pracovní sešit vznikl jako součást vzdělávacího programu, který je realizován

Více

CZ.1.07/1.5.00/

CZ.1.07/1.5.00/ [1] Číslo projektu Název školy Předmět CZ.1.07/1.5.00/34.0425 INTEGROVANÁ STŘEDNÍ ŠKOLA TECHNICKÁ BENEŠOV Černoleská 1997, 256 01 Benešov BIOLOGIE A EKOLOGIE Tematický okruh Téma Základy obecné ekologie

Více

CZ.1.07/1.5.00/

CZ.1.07/1.5.00/ [1] Číslo projektu Název školy Předmět CZ.1.07/1.5.00/34.0425 INTEGROVANÁ STŘEDNÍ ŠKOLA TECHNICKÁ BENEŠOV Černoleská 1997, 256 01 Benešov BIOLOGIE A EKOLOGIE Tematický okruh Téma Základy obecné ekologie

Více

Látky jako uhlík, dusík, kyslík a. z vnějšku a opět z něj vystupuje.

Látky jako uhlík, dusík, kyslík a. z vnějšku a opět z něj vystupuje. KOLOBĚH LÁTEK A TOK ENERGIE Látky jako uhlík, dusík, kyslík a voda v ekosystémech kolují. Energii se do ekosystémů dostává z vnějšku a opět z něj vystupuje. Základní podmínky pro život na Zemi. Světlo

Více

Predace - její konsekvence pro dynamiku a evoluci společenstev

Predace - její konsekvence pro dynamiku a evoluci společenstev Predace - její konsekvence pro dynamiku a evoluci společenstev Jak utéci predátorovi: stát se nepoživatelným stát se podobným nepoživatelnému stát se odlišným od majoritní kořisti (nerozlišitelným) jít

Více

Dekompozice, cykly látek, toky energií

Dekompozice, cykly látek, toky energií Dekompozice, cykly látek, toky energií Vše souvisí se vším Živou hmotu tvoří 3 hlavní organické složky: - Bílkoviny, cukry, tuky Syntézu zajišťuje cca 20 biogenních prvků - Nejdůležitější C, O, N, H, P

Více

6. Tzv. holocenní klimatické optimum s maximálním rozvojem lesa bylo typické pro a) preboreál b) atlantik c) subrecent

6. Tzv. holocenní klimatické optimum s maximálním rozvojem lesa bylo typické pro a) preboreál b) atlantik c) subrecent 1. Ekologie zabývající se studiem populací se nazývá a) synekologie b) autekologie c) demekologie 2. Plocha lesa na planetě dle statistiky ročně: a) stoupá cca o 11 mil. ha b) klesá cca o 16 mil. ha c)

Více

Potravní síť Společenstvo

Potravní síť Společenstvo Potravní síť Společenstvo Potravní řetězec Predátor 2 Predátor 1 Predátor 3 Herbivor 2 Herbivor 3 Herbivor 4 Herbivor 5 Herbivor 1 Producent 1 Producent 2 Potravní síť potravní síť Topografická potravní

Více

Ekologie obnovy Restoration ecology. J. Frouz frouz@natur.cuni.cz konz. hodiny po. 13-15

Ekologie obnovy Restoration ecology. J. Frouz frouz@natur.cuni.cz konz. hodiny po. 13-15 Ekologie obnovy Restoration ecology J. Frouz frouz@natur.cuni.cz konz. hodiny po. 13-15 Co to je Obor aplikované ekologie, který se zabývá obnovou ekosystémů do původního stavu (ale do kterého?). Stav

Více

Krajina vznik, vývoj TOK1. Petr Kavka; Adam Vokurka

Krajina vznik, vývoj TOK1. Petr Kavka; Adam Vokurka Krajina vznik, vývoj TOK1 Petr Kavka; Adam Vokurka Krajina Heterogenní část zemského povrchu skládající se ze souboru vzájemně se ovlivňujících ekosystémů, který se v dané části povrchu v podobných formách

Více

Pozor na chybné definice!

Pozor na chybné definice! Pozor na chybné definice! Jakrlová, Pelikán (1999) Ekologický slovník Potravnířetězec dekompoziční: vede od odumřelé organické hmoty přes četné následné rozkladače (dekompozitory) až k mikroorganismům.

Více

NEŽIVÁ PŘÍRODA. 1. Spoj čarami NEŽIVOU přírodu a její složky: Název materiálu: Opakování- vztahy mezi organizmy Autor: Mgr.

NEŽIVÁ PŘÍRODA. 1. Spoj čarami NEŽIVOU přírodu a její složky: Název materiálu: Opakování- vztahy mezi organizmy Autor: Mgr. 1. Spoj čarami NEŽIVOU přírodu a její složky: NEŽIVÁ PŘÍRODA 1 2. Spoj čarami ŽIVOU přírodu a její složky: ŽIVÁ PŘÍRODA 2 3. Z nabídky vyber (podtrhni), které látky řadíme mezi LÁTKY ORGANICKÉ (ústrojné).

Více

Na jemné škále vývraty signifikantně ovlivňují dynamiku lesa Ekologické podmínky (teplota, vlhkost) Erozně sedimentační procesy Výskyt cévnatých i

Na jemné škále vývraty signifikantně ovlivňují dynamiku lesa Ekologické podmínky (teplota, vlhkost) Erozně sedimentační procesy Výskyt cévnatých i Na jemné škále vývraty signifikantně ovlivňují dynamiku lesa Ekologické podmínky (teplota, vlhkost) Erozně sedimentační procesy Výskyt cévnatých i bezcévných rostlin, včetně přirozeného zmlazení dřevin

Více

značné množství druhů a odrůd zeleniny ovocné dřeviny okrasné dřeviny květiny travní porosty.

značné množství druhů a odrůd zeleniny ovocné dřeviny okrasné dřeviny květiny travní porosty. o značné množství druhů a odrůd zeleniny ovocné dřeviny okrasné dřeviny květiny travní porosty. Podobné složení živých organismů Rostlina má celkově více cukrů Mezidruhové rozdíly u rostlin Živočichové

Více

Suchozemské (terestrické) ekosystémy C cyklus

Suchozemské (terestrické) ekosystémy C cyklus Suchozemské (terestrické) ekosystémy C cyklus Ekosystém: soubor všech organismů a abiotických zásobníků a procesů, které jsou ve vzájemných interakcích. Dekompozice půdní respirace Hrubá primární produkce

Více

J i h l a v a Základy ekologie

J i h l a v a Základy ekologie S třední škola stavební J i h l a v a Základy ekologie 12. Půda a její vlastnosti Digitální učební materiál projektu: SŠS Jihlava šablony registrační číslo projektu:cz.1.09/1.5.00/34.0284 Tomáš Krásenský

Více

Ekologie základní pojmy. Michal Hejcman

Ekologie základní pojmy. Michal Hejcman Ekologie základní pojmy Michal Hejcman Ekologie jako věda Ekologie poprvé se objevila v roce 1869 (Hackel), odvozena od řeckého oikos domov. Terním byl použit v souladu s hledáním paralel mezi přírodou

Více

Cykly živin v terestrických

Cykly živin v terestrických Cykly živin v terestrických ekosystémech (EKO/CZ) Mgr. Jan Mládek, Ph.D. (2012/2013) 3. blok 15/10/2012 Rozvoj a inovace výuky ekologických oborů formou komplementárního propojení Rozvoj a inovace výuky

Více

Cykly živin v terestrických

Cykly živin v terestrických Cykly živin v terestrických ekosystémech (EKO/CZ) Mgr. Jan Mládek, Ph.D. (2012/2013) 2. blok 1/10/2012 Rozvoj a inovace výuky ekologických oborů formou komplementárního propojení Rozvoj a inovace výuky

Více

Organizmy a biogeochemické cykly hlavních prvků (C,N,P) a látek (voda) v ekosystému. (Hana Šantrůčková, Katedra biologie ekosystémů, B 361)

Organizmy a biogeochemické cykly hlavních prvků (C,N,P) a látek (voda) v ekosystému. (Hana Šantrůčková, Katedra biologie ekosystémů, B 361) Organizmy a biogeochemické cykly hlavních prvků (C,N,P) a látek (voda) v ekosystému (Hana Šantrůčková, Katedra biologie ekosystémů, B 361) Biogeochemické cykly: Pohyb chemických prvků mezi organizmy a

Více

Základy pedologie a ochrana půdy

Základy pedologie a ochrana půdy PŮDNÍ STRUKTURA Základy pedologie a ochrana půdy 4. přednáška prostorové uspořádání půdních částic Stav uspořádání: elementární slitý půdní škraloup agregátový Tvorba struktury: desagregace agregace cementace

Více

Ochrana půdy. Michal Hejcman

Ochrana půdy. Michal Hejcman Ochrana půdy Michal Hejcman Ochrana půdy Půda je nejsvrchnější část zemského povrchu (pedosféra). Je živým tělesem, které se neustále přeměňuje a vyvíjí. Existuje zde úzké vazby mezi jejími organickými

Více

S postupným nárůstem frekvence lokalit se zjevnou nadprodukcí (tzv. hypertrofie) přechází definice v devadesátých letech do podoby

S postupným nárůstem frekvence lokalit se zjevnou nadprodukcí (tzv. hypertrofie) přechází definice v devadesátých letech do podoby Eutrofizace je definována jako proces zvyšování produkce organické hmoty ve vodě, ke které dochází především na základě zvýšeného přísunu živin (OECD 1982) S postupným nárůstem frekvence lokalit se zjevnou

Více

Hydrická rekultivace v Podkrušnohoří jezero Most. Jana Říhová Ambrožová (VŠCHT ÚTVP Praha)

Hydrická rekultivace v Podkrušnohoří jezero Most. Jana Říhová Ambrožová (VŠCHT ÚTVP Praha) Hydrická rekultivace v Podkrušnohoří jezero Most Jana Říhová Ambrožová (VŠCHT ÚTVP Praha) Projekt a jeho cíle Projekt TAČR č. 01020592 - Hodnocení zatím nedokončené hydrické rekultivace zbytkové jámy lomu

Více

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Mgr.Petra Siřínková

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Mgr.Petra Siřínková Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje 12.2.2010 Mgr.Petra Siřínková BIOTICKÉ PODMÍNKY ŽIVOTA Populace Biocenóza Ekosystém Biosféra POPULACE

Více

HLAVNÍ PROBLÉMY V ŽIVOTNÍM PROSTŘEDÍ

HLAVNÍ PROBLÉMY V ŽIVOTNÍM PROSTŘEDÍ HLAVNÍ PROBLÉMY V ŽIVOTNÍM PROSTŘEDÍ Současná etapa je charakterizována: populační explozí a nebývalým rozvojem hospodářské činnosti společnosti řadou antropogenních činností s nadměrnou produkcí škodlivin

Více

Půdní úrodnost, výživa a hnojení

Půdní úrodnost, výživa a hnojení Půdní úrodnost, výživa a hnojení Faktory ovlivňující růst a vývoj rostlin Přírodní faktory ovlivňující růst a vývoj rostlin významně ovlivňují úspěch či neúspěch budoucí rostlinné produkce. Ovlivňují se

Více

Co je to ekosystém? Ekosystém. Fungování Hranice Autoregulační mechanismy Stabilizační mechanismy Biogeocenóza. Otevřený systém.

Co je to ekosystém? Ekosystém. Fungování Hranice Autoregulační mechanismy Stabilizační mechanismy Biogeocenóza. Otevřený systém. Ekosystém Co je to ekosystém? Fungování Hranice Autoregulační mechanismy Stabilizační mechanismy Biogeocenóza Hmota Energie Otevřený systém Ekosystém Složky a procesy ekosystému Složky Anorganické látky

Více

Co je to ekosystém? Ekosystém. Fungování Hranice Autoregulační mechanismy Stabilizační mechanismy Biogeocenóza. Otevřený systém.

Co je to ekosystém? Ekosystém. Fungování Hranice Autoregulační mechanismy Stabilizační mechanismy Biogeocenóza. Otevřený systém. Ekosystém Co je to ekosystém? 32 Fungování Hranice Autoregulační mechanismy Stabilizační mechanismy Biogeocenóza Hmota Energie Otevřený systém Ekosystém Složky a procesy ekosystému 32 Složky Anorganické

Více

DEKOMPOZICE, CYKLY LÁTEK, TOKY ENERGIÍ

DEKOMPOZICE, CYKLY LÁTEK, TOKY ENERGIÍ DEKOMPOZICE, CYKLY LÁTEK, TOKY ENERGIÍ Vše souvisí se vším Živou hmotu tvoří 3 hlavní organické složky: Bílkoviny, cukry, tuky Syntézu zajišťuje cca 20 biogenních prvků Nejdůležitější C, O, N, H, P tzv.

Více

Střední škola obchodu, řemesel a služeb Žamberk

Střední škola obchodu, řemesel a služeb Žamberk Střední škola obchodu, řemesel a služeb Žamberk Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu EU Peníze SŠ Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0130 Šablona: III/2 Ověřeno ve výuce dne: 25.1.2013

Více

Ekosystém II. Koloběh hmoty: uhlík, dusík, fosfor. Člověk a biosféra

Ekosystém II. Koloběh hmoty: uhlík, dusík, fosfor. Člověk a biosféra Ekosystém II. Koloběh hmoty: uhlík, dusík, fosfor Člověk a biosféra Koloběh hmoty v ekosystému Zásoby (pools) chemických prvků jsou uloženy v různých rezervoárech - atmosféra - hydrosféra - litosféra -

Více

Srovnání biodiverzity sadů v různých režimech hospodaření. Martin Bagar

Srovnání biodiverzity sadů v různých režimech hospodaření. Martin Bagar Srovnání biodiverzity sadů v různých režimech hospodaření Martin Bagar Zpracování monitoringu biologické rozmanitosti vinic a sadů v různých režimech produkce (konvenční, integrovaná a ekologická) Hluchý,

Více

STARÉ ZÁTĚŽE. ÚKZÚZ sleduje hladiny obsahů hladiny obsahů (nikoli hladiny kontaminace) RP a látek v zemědělských půdách

STARÉ ZÁTĚŽE. ÚKZÚZ sleduje hladiny obsahů hladiny obsahů (nikoli hladiny kontaminace) RP a látek v zemědělských půdách STARÉ ZÁTĚŽE (www.mzp.cz, 1. 9. 2014) Za starou ekologickou zátěž je považována závažná kontaminace horninového prostředí, podzemních nebo povrchových vod, ke které došlo nevhodným nakládáním s nebezpečnými

Více

Zkoumání přírody. Myšlení a způsob života lidí vyšší nervová činnost odlišnosti člověka od ostatních organismů

Zkoumání přírody. Myšlení a způsob života lidí vyšší nervová činnost odlišnosti člověka od ostatních organismů Předmět: PŘÍRODOPIS Ročník: 9. Časová dotace: 1 hodina týdně Výstup předmětu Rozpracované očekávané výstupy Učivo předmětu Přesahy, poznámky Konkretizované tématické okruhy realizovaného průřezového tématu

Více

LEGISLATIVNÍ PODKLADY PRO VERMIKOMPOSTOVÁNÍ

LEGISLATIVNÍ PODKLADY PRO VERMIKOMPOSTOVÁNÍ LEGISLATIVNÍ PODKLADY PRO VERMIKOMPOSTOVÁNÍ Aleš Hanč hanc@af.czu.cz Projekt NAZV QJ1530034 Legislativní podklady pro větší uplatnění kompostů, zejména vermikompostu, na zemědělskou půdu (2015-2018) Vermikompostování

Více

Vliv kompostu na kvalitu půdy

Vliv kompostu na kvalitu půdy Okruh IV Vliv kompostu na kvalitu půdy Ing. Lucie Valentová, Ph.D. Ing. Květuše Hejátková ZERA - Zemědělská a ekologická regionální agentura, o.s. Proč se zabývat BIODEGRADABILNÍM MATERIÁLEM Ochrana životního

Více

Kořenový systém plodin jako adaptační opatření na sucho

Kořenový systém plodin jako adaptační opatření na sucho Sucho a degradace půd v České republice - 2014 Brno 7. 10. 2014 Kořenový systém plodin jako adaptační opatření na sucho Vodní provoz polních plodin Ing. Jana Klimešová Ing. Tomáš Středa, Ph.D. Mendelova

Více

Vzájemné vazby mezi rostlinami a ţivočichy existují ve všech ekosystémech. Jsou v tomto směru mokřady něčím výjimečné?

Vzájemné vazby mezi rostlinami a ţivočichy existují ve všech ekosystémech. Jsou v tomto směru mokřady něčím výjimečné? Ekologie mokřadů (9) Vodní a mokřadní rostlinstvo a ţivočichové Vzájemné vazby mezi rostlinami a ţivočichy existují ve všech ekosystémech. Jsou v tomto směru mokřady něčím výjimečné? Rostliny primární

Více

Organizmy a biogeochemické cykly hlavních prvků (C,N,P) a látek (voda) v ekosystému. (Hana Šantrůčková, Katedra biologie ekosystémů, B 361)

Organizmy a biogeochemické cykly hlavních prvků (C,N,P) a látek (voda) v ekosystému. (Hana Šantrůčková, Katedra biologie ekosystémů, B 361) Organizmy a biogeochemické cykly hlavních prvků (C,N,P) a látek (voda) v ekosystému (Hana Šantrůčková, Katedra biologie ekosystémů, B 361) Biogeochemické cykly: Pohyb chemických prvků mezi organizmy a

Více

obsah / table of content

obsah / table of content obsah / table of content Předmluva / Foreword................................................. Jaromír Vašíček Claude Vidal Obsah / Table of content............................................... 1. Historické

Více

BIOMASA 3. - Půda a ekologie biopaliv

BIOMASA 3. - Půda a ekologie biopaliv Člověk a energie V. (Energetický potenciál obnovitelných zdrojů a možnosti využití) Jaroslav Svoboda Pardubice ------------------------------------------------ Moto: Člověče věz, že půda je směs, organismů

Více

Eva Semančíková. Půda nad zlato. VODA A ZEMĚDĚLSTVÍ (kulturní krajina a zemědělství) , Královice

Eva Semančíková. Půda nad zlato. VODA A ZEMĚDĚLSTVÍ (kulturní krajina a zemědělství) , Královice Eva Semančíková Půda nad zlato Obsah: 1. Co je to půda 2. K čemu nám půdy slouží 3. Schopnost půdy zadržovat vodu 4. Neschopnost půdy zadržet vody 5. Jak zlepšit schopnost půd zadržovat vodu Proč se zabýváme

Více

Každý ekosystém se skládá ze čtyř tzv. funkčních složek: biotopu, producentů, konzumentů a dekompozitorů:

Každý ekosystém se skládá ze čtyř tzv. funkčních složek: biotopu, producentů, konzumentů a dekompozitorů: 9. Ekosystém Ve starších učebnicích nalezneme mnoho názvů, které se v současnosti jednotně synonymizují se slovem ekosystém: mikrokosmos, epigén, ekoid, biosystém, bioinertní těleso. Nejčastěji užívaným

Více

Základní škola a mateřská škola Drnholec, okres Břeclav, příspěvková organizace CZ.1.07/1.4.00/21.0006

Základní škola a mateřská škola Drnholec, okres Břeclav, příspěvková organizace CZ.1.07/1.4.00/21.0006 Název školy Číslo projektu Číslo a název šablony klíčové aktivity Základní škola a mateřská škola Drnholec, okres Břeclav, příspěvková organizace CZ.1.07/1.4.00/21.0006 I/2 Inovace a zkvalitnění výuky

Více

Jiří Schlaghamerský: Pedobiologie jaro 2012

Jiří Schlaghamerský: Pedobiologie jaro 2012 MODULARIZACE VÝUKY EVOLUČNÍ A EKOLOGICKÉ BIOLOGIE CZ.1.07/2.2.00/15.0204 Jiří Schlaghamerský: Pedobiologie jaro 2012 Saprotrofní potravní řetězec Producenti Konzumenti 1. řádu Konzumenti 2. řádu Konzumenti

Více

Základy pedologie a ochrana půdy

Základy pedologie a ochrana půdy OCHRANA A DEGRADACE PŮDY Základy pedologie a ochrana půdy 10. přednáška Ochrana půdy: zachování půdy jako výrobního prostředku a součásti životního prostředí zachování nebo obnova funkcí půdy zabránění

Více

Produkce organické hmoty

Produkce organické hmoty Produkce organické hmoty Charakteristika prostředí a života ve vodě Voda nebude nikdy limitním faktorem ostatní limitující faktory jsou jen dočasné neexistují fyzické bariéry Teplotní variabilita nepřesahuje

Více

Opatření proti dopadům sucha na půdu v návaznosti na kompostování a použití kompostu

Opatření proti dopadům sucha na půdu v návaznosti na kompostování a použití kompostu Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy, v.v.i. Research Institute for soil and Water conservation Opatření proti dopadům sucha na půdu v návaznosti na kompostování a použití kompostu Ing. Jiří Hladík,

Více

Agroekologie Základy agroekologie

Agroekologie Základy agroekologie Agroekologie Základy agroekologie doc. Ing. Josef Soukup, CSc. katedra agroekologie a biometeorologie www.af.czu.cz/kab místnost FAPPZ 145 garant předmětu Přednášky: organismy a prostředí produkční ekologie

Více

Ekologická stabilita lesních ekosystémů v krajině

Ekologická stabilita lesních ekosystémů v krajině Ekologická stabilita lesních ekosystémů v krajině Ústav pro hospodářskou úpravu lesa Brandýs nad Labem, Mgr. Martin Polívka DiS. MZe Územní systém ekologické stability (ÚSES) a jeho prvky jsou typem území

Více

Aplikace kalů z ČOV na zemědělskou půdu s ohledem zejména na obsah těžkých kovů v kalech

Aplikace kalů z ČOV na zemědělskou půdu s ohledem zejména na obsah těžkých kovů v kalech Aplikace kalů z ČOV na zemědělskou půdu s ohledem zejména na obsah těžkých kovů v kalech Charakteristika kalů z ČOV z hlediska použití na zemědělské půdě Čistírenské kaly jsou složitou heterogenní suspenzí

Více

4.3. Vztahy rostlinstva a prostředí T Vzájemné vztahy mezi rostlinami (1/51)

4.3. Vztahy rostlinstva a prostředí T Vzájemné vztahy mezi rostlinami (1/51) "Učení nás bude více bavit aneb moderní výuka oboru lesnictví prostřednictvím ICT ". 4.3. Vztahy rostlinstva a prostředí T - 4.3.9. Vzájemné vztahy mezi rostlinami (1/51) Obecné postavení rostlinstva v

Více

Těžké kovy ve vodních rostlinách

Těžké kovy ve vodních rostlinách Těžké kovy ve vodních rostlinách Ing. Michaela Hillermannová GEOtest Brno, a.s., Šmahova 112, 659 01 Brno Fytoremediace Remediace proces odstraňování polutantů z životního prostředí Ex-situ In-situ Fytoremediace

Více

Zoologie, živočichové a prostředí

Zoologie, živočichové a prostředí Šablona č. I, sada č. 2 Vzdělávací oblast Vzdělávací obor Tematický okruh Téma Přírodopis Přírodopis Zoologie, živočichové a prostředí Ekosystém Ročník 8. Anotace Materiál slouží pro přiblížení pojmu ekosystém

Více

Primární produkce. Vazba sluneční energie v porostech Fotosyntéza Respirace

Primární produkce. Vazba sluneční energie v porostech Fotosyntéza Respirace Primární produkce Vazba sluneční energie v porostech Fotosyntéza Respirace Nadzemní orgány procesy fotosyntetické Podzemní orgány funkce akumulátoru (z energetického hlediska) Nadzemní orgány mechanická

Více

Interakce rostlin a mikroorganismů při přeměnách uhlíkatých a dusíkatých látek v půdě

Interakce rostlin a mikroorganismů při přeměnách uhlíkatých a dusíkatých látek v půdě Interakce rostlin a mikroorganismů při přeměnách uhlíkatých a dusíkatých látek v půdě Záhora Jaroslav Letní škola ochrany půdy 2. - 3. 9. 2013 Milovy na Českomoravské vrchovině Matečná hornina Matečná

Více

ROZKLAD SLÁMY. František Václavík PRP Technologies Srpen Produkce živin na farmě Rostlinná výroba. VÝNOS v t/ha N P 2

ROZKLAD SLÁMY. František Václavík PRP Technologies Srpen Produkce živin na farmě Rostlinná výroba. VÝNOS v t/ha N P 2 ROZKLAD SLÁMY František Václavík PRP Technologies Srpen 2016 Produkce živin na farmě Rostlinná výroba PLODINA VEDLEJŠÍ PRODUKT OBSAH ŽIVIN v % PRODUKCE ŽIVIN v kg/ha DRUH VÝNOS v t/ha N P 2 O 5 K 2 O N

Více

Obsah 5. Obsah. Úvod... 9

Obsah 5. Obsah. Úvod... 9 Obsah 5 Obsah Úvod... 9 1. Základy výživy rostlin... 11 1.1 Rostlinné živiny... 11 1.2 Příjem živin rostlinami... 12 1.3 Projevy nedostatku a nadbytku živin... 14 1.3.1 Dusík... 14 1.3.2 Fosfor... 14 1.3.3

Více

34 % obyvatel. 66 % obyvatel. České republiky považuje sucho nebo nadměrnou spotřebu vody za závažný problém.

34 % obyvatel. 66 % obyvatel. České republiky považuje sucho nebo nadměrnou spotřebu vody za závažný problém. 66 % obyvatel České republiky považuje sucho nebo nadměrnou spotřebu vody za závažný problém. 34 % obyvatel České republiky uvádí, že v posledním měsíci snižovalo svou spotřebu vody. Ovzduší 34 35 Odběry

Více

primární producenti: řasy, sinice, vodní rostliny konkurence o zdroje mikrobiální smyčka

primární producenti: řasy, sinice, vodní rostliny konkurence o zdroje mikrobiální smyčka primární producenti: řasy, sinice, vodní rostliny konkurence o zdroje mikrobiální smyčka přirozená jezera (ledovcová, tektonická, ) tůně rybníky přehradní nádrže umělé tůně (lomy, pískovny) Dělení stojatých

Více

Jak fungují rybníky s rybami a rybníky bez ryb, při nízké a vysoké úrovni živin

Jak fungují rybníky s rybami a rybníky bez ryb, při nízké a vysoké úrovni živin Jak fungují rybníky s rybami a rybníky bez ryb, při nízké a vysoké úrovni živin L. Pechar 1,2, M. Baxa 1,2, Z. Benedová 1, M. Musil 1,2, J. Pokorný 1 1 ENKI, o.p.s. Třeboň, 2 JU v Českých Budějovicích,

Více

Meteorologické faktory transpirace

Meteorologické faktory transpirace Člověk ve svém pozemském a kosmickém prostředí Zlíč 17. - 19. květen 2016 Meteorologické faktory transpirace Ing. Jana Klimešová Ing. Tomáš Středa, Ph.D. Mendelova univerzita v Brně Vodní provoz polních

Více

Přírodopis. 6. ročník. Obecná biologie a genetika

Přírodopis. 6. ročník. Obecná biologie a genetika list 1 / 7 Př časová dotace: 2 hod / týden Přírodopis 6. ročník (P 9 1 01) (P 9 1 01.1) (P 9 1 01.4) (P 9 1 01.5) (P 9 1 01.6) (P 9 1 01.7) (P 9 1 02) P 9 1 02.1 rozliší základní projevy a podmínky života,

Více

NIKA A KOEXISTENCE. Populační ekologie živočichů

NIKA A KOEXISTENCE. Populační ekologie živočichů NIKA A KOEXISTENCE Populační ekologie živočichů Ekologická nika nároky druhu na podmínky a zdroje, které organismu umožňují přežívat a rozmnožovat se různé koncepce: Grinell (1917) stanovištní nika, vztah

Více

Půda je přírodním útvarem, který vzniká z povrchových zvětralin zemské kůry a ze zbytků organické hmoty.

Půda je přírodním útvarem, který vzniká z povrchových zvětralin zemské kůry a ze zbytků organické hmoty. Půda Půda je přírodním útvarem, který vzniká z povrchových zvětralin zemské kůry a ze zbytků organické hmoty. neobnovitelný přírodní zdroj tvorba půdy je velmi pomalá degradace či destrukce rychlá a často

Více

Sledování procesu kompostování metodou EIS Projekt - Nová technologie kompostování, projekt č. CZ /0.0/0.0/15_019/004646

Sledování procesu kompostování metodou EIS Projekt - Nová technologie kompostování, projekt č. CZ /0.0/0.0/15_019/004646 Sledování procesu kompostování metodou EIS Projekt - Nová technologie kompostování, projekt č. CZ.01.1.02/0.0/0.0/15_019/004646 Za tým řešitelů doc. Ing. Jana Pařílková, CSc. 2 Kompostování Kompostování

Více

EKOLOGICKÉ ZEMĚDĚLSTVÍ, PROBLEMATIKA BIOPOTRAVIN A FILOZOFIE KONZUMENTA

EKOLOGICKÉ ZEMĚDĚLSTVÍ, PROBLEMATIKA BIOPOTRAVIN A FILOZOFIE KONZUMENTA EKOLOGICKÉ ZEMĚDĚLSTVÍ, PROBLEMATIKA BIOPOTRAVIN A FILOZOFIE KONZUMENTA Agr.Dr. Josef Dlouhý, Prof.h.c. j.f.dlouhy@gmail.com Problémy konvenčního zemědělství: závislost na fosilní energii závislost na

Více

Půdní reakce ph = - log konc.h +

Půdní reakce ph = - log konc.h + Půdní reakce ph = - log konc.h + řízeno: matečnou horninou stupněm zvětrávání a vyplavování činností člověka ph výměnné (ph KCl ) ph aktivní (ph H2O ) zásadité půdy - obvykle obsahují CaCO 3 a NaCO 3,

Více

SSOS_ZE_2.09 Pedosféra, prezentace

SSOS_ZE_2.09 Pedosféra, prezentace Číslo a název projektu Číslo a název šablony CZ.1.07/1.5.00/34.0378 Zefektivnění výuky prostřednictvím ICT technologií III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT DUM číslo a název SSOS_ZE_2.09

Více

Ekologie a její obory, vztahy mezi organismy a prostředím

Ekologie a její obory, vztahy mezi organismy a prostředím Variace 1 Ekologie a její obory, vztahy mezi organismy a prostředím Autor: Mgr. Jaromír JUŘEK Kopírování a jakékoliv další využití výukového materiálu je povoleno pouze s uvedením odkazu na www.jarjurek.cz.

Více

Koloběh látek v přírodě - koloběh dusíku

Koloběh látek v přírodě - koloběh dusíku Koloběh látek v přírodě - koloběh dusíku Globální oběh látek v přírodě se žádná látka nevyskytuje stále na jednom místě díky různým činitelům (voda, vítr..) se látky dostávají do pohybu oběhu - cyklu N

Více