Potrava a zdroje energie půdních organismů
|
|
- Karla Veselá
- před 9 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Potrava a zdroje energie půdních organismů Autotrofové v půdě (fotosyntetizující a chemoautotrofové) Heterotrofové potrava složení a energetický obsah Saprofágové Složení a vlastnosti odumřelé organické hmoty (obsah prvků, látkové složení, obsah esenciálních látek) Změny odumřelé organické hmoty během dekomposice Selektivita konzumace a změny v příjmu potravy v závislosti na velikosti organismů Enzymatické vybavení půdních organismů a trávení těžko rozložitelných složek odumřelé biomasy Změna potravy po průchodu střevem využití exkrementů jako potravy Asociaovaná mikroflora jako zdroj potravy saprofágů Predátoři Predace v závisloti na velikosti Vyhledávání a lov kořisti
2 Chemaoautotrofové Bacterie oxidující S (Sulfur Bacteria) Některé obsahují chlorofil jsou zelené nebo fialové jiné bezbarvé Thiobacillus thiooxidans thiosulfate: S 2 O 3 = -----> SO4= free sulfur: 2 So + 2 H 2 O + 3 O > 2 H 2 SO 4 Produkují kys sírovou buňky mohou růst i v ph ale vnitřní ph je ~7, H 2 SO 4 se vyplavuje rozpouští železo problém důlních oblastí Ohio river 1 mil tum konc kxs sýrové Sulfuric Iron Bacteria Ferrobacillus ferrooxidans. Oxiduje železo Fe++ (ferrous) ----> Fe+++ (ferric) + e- redox potencial Fe oxid v. O +.86 v., takže Eo' -.8 mnohem méně než 7.3 kcal/mole k vytvoření ATP. Jak teda přežívají * Rostou jen ve velmi kyselých prostředích ph pod 3 spolupráce s Thiobacillus thiooxidans, To udržuje velmi vysoký gradient protonů H+ přicháyí do buňky vytváří ATP ale H+ je třeba odstranit pro udržení vnitřního ph7. Fe++ je využit jako electron donor pro O v kombinaci s H+ vyniká voda Velké množství železa s malým výtěžkem energie Fe(OH)3
3 Nitrifikující bacteria Nitrosomonas: 2 NH3 (ammonia) + 3 O > 2 HNO2 (nitrite) + 2 H2O Nitrobacter: 2 HNO2 (nitrite) + 2 O > 2 HNO3 (nitrate) redox potential for nitrite +.42 v. snadno může předat e na O +.82 v. a produkovat ATP
4 Složení a vlastnosti odumřelé organické hmoty
5 Spalná tepla některých druhů potravy Ale Spalné teplo je potenciální maximální množství energie využije se ho jen část látka celulosa cukry bílkoviny tuky pšenice zrno sláma brambory jetel červený cukrovka bulvy řepka semeno kukuřice silážní uhlí černé hnědé lignit kj/g ,49 16,4 16,73 15,44 16,91 25,15 16, pod 17
6 Calorimentric values of food, excrements and larval bodies (J.g -1 ). potrava excrement larva excrements leaves excrements leaves excrements
7 g.g-1,4,3,2,1 -,1 B. marci alder P. holosericea alder g.g-1 C D A P -,5 C D A P leaves exc rements leaves excrements,25,2,15,1,5 B. pomonae poplar,25,2 Assimilation efficiency g.g -1 day -1,15,1,5 consumation defecation assimilation production B. p. P. h. B. m. leaves excrem leaves excrements
8 Results B. marci alder P. holosericea alder J.g - 1.day J.g -1.da y -1 3,5 3 2,5 2 1,5 1,5-1 C D A P leaves excrements -,5 C D A P leaves excrements B. pomonae poplar J.g -1.day ,5 3 2,5 2 1,5 1,5 C D A P leaves excrements
9 Kromě energetického obsahu je důležitý obsah živin (poměr jednotlivých prvků) Záleží na poměru hlavních živin v potravě a v tělech konzumentů Například bakterie mají poměr C:N okolo 25:1 Rostou tudíž nejlépe na organických látkách s podobným C:N poměrem Dřevo 226 Papír 129
10
11 Distribution and relative quantity of enzymes P. holosericea
12 decrease of polysaccharides increase of lignin
13 mg.mg -1.h Cellulases ph CMC MCC Cx Mass budget of B. pomonae f Mortality of B. pomonae MCC as food Litter mortality CMC Starvation Polynomický (Litter) days g /d ay,2,15,1,5 -,5 -,1 Production Defecation Litter MCC Starvation Larvae reared on MCC showed: high mortality negative production. Cellulose is not sufficient source of energy.
14 Mikroflora jako zdroj potravy saprofágů Mikrofauna se živí selektivně na mikroflóře U mesofauny a makrofauny selektivní požíráni opadu porostlého specifickou mikroflórou a nebo selektivní trávení mikroflory
15
16 % of tolal introduced 14C ** CO2 Rest of larval body Larval gut Při průchodu střevem dochází k trávení mikroflory zejména ve středním střevě, v zadním střevě naopak nárůst počtů usmrcení bakterií extremní ph a nebo speciální kiling agent u mnohonožek Bacteria (1 9 g -1 ) Control Larvae f f e d cd bc a ab ab L C1 AM1 PM1 H1 E1 C2 AM2 PM2 H2 E2 fg
17 a C AM PM H E similarity of microbial community a- based on PLFA b - based on PCR NC CL b C AM PM H E CL NC
18 Koprofágie exkrementy obsahují hodně využitelné energie, a jsou potravou některé druhy dalších organismů, některé druhy preferují exkrementy před opadem jiné požírají vlastní exkrementy. Lepší využití potravy Lepší absorpce některých limitních prvků nebo mikroprvků konzumace asociované mikroflóry
Zdroje. Záření Voda CO 2 O 2 Živiny Potrava
Zdroje Záření Voda CO 2 O 2 Živiny Potrava Sluneční záření UV < 400 nm světelné 400 750 nm IR > 750 nm 7 48 45 Sluneční konstanta1390 W m 2 Forosyntéza Světelná fáze redukuje NADP a produkuje ATP Temná
Víceznačné množství druhů a odrůd zeleniny ovocné dřeviny okrasné dřeviny květiny travní porosty.
o značné množství druhů a odrůd zeleniny ovocné dřeviny okrasné dřeviny květiny travní porosty. Podobné složení živých organismů Rostlina má celkově více cukrů Mezidruhové rozdíly u rostlin Živočichové
VícePotravní síť potravní a nepotravní. interakce. Detritová potravní síť
Potravní síť potravní a nepotravní Detritová potravní síť interakce Interakce mezi různými skupinami půdní bioty: kořeny - mikroflóra - fauna - prostředí Interakce ve vztahu k koloběhu hlavních biogenních
VíceBIOLOGICKÉ LOUŽENÍ METALURGICKÝCH ODPADŮ. Krištofová Dana, Štěrbová Gabriela
BIOLOGICKÉ LOUŽENÍ METALURGICKÝCH ODPADŮ Krištofová Dana, Štěrbová Gabriela VŠB Technická univerzita Ostrava, FMMI, katedra neželezných kovů, rafinace a recyklace Abstrakt Bioloužení je jednoduchá a efektivní
VíceDekompozice, cykly látek, toky energií
Dekompozice, cykly látek, toky energií Vše souvisí se vším Živou hmotu tvoří 3 hlavní organické složky: - Bílkoviny, cukry, tuky Syntézu zajišťuje cca 20 biogenních prvků - Nejdůležitější C, O, N, H, P
Vícea) pevná fáze půdy jíl, humusové částice vážou na svém povrchu živiny v podobě iontů
Otázka: Minerální výživa rostlin Předmět: Biologie Přidal(a): teriiiiis MINERÁLNÍ VÝŽIVA ROSTLIN - zahrnuje procesy příjmu, vedení a využití minerálních živin - nezbytná pro život rostlin Jednobuněčné
VíceBIOLOGICKÉ LOUŽENÍ KAMÍNKU Z VÝROBY OLOVA
BIOLOGICKÉ LOUŽENÍ KAMÍNKU Z VÝROBY OLOVA Dana Krištofová,Vladimír Čablík, Peter Fečko a a) Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava, 17. listopadu 15, 708 33 Ostrava Poruba, ČR, dana.kristofova@vsb.cz
VíceOdběr rostlinami. Amonný N (NH 4 )
Složka N do půdy N z půdy Spady Export Atmosférický dusík Minerální hnojiva Stájová hnojiva Fixace N Organický dusík Rostlinné zbytky Amonný N + (NH 4 ) Odběr rostlinami Volatilizace Nitrátový N - (NO
VíceObsah 5. Obsah. Úvod... 9
Obsah 5 Obsah Úvod... 9 1. Základy výživy rostlin... 11 1.1 Rostlinné živiny... 11 1.2 Příjem živin rostlinami... 12 1.3 Projevy nedostatku a nadbytku živin... 14 1.3.1 Dusík... 14 1.3.2 Fosfor... 14 1.3.3
VíceVelikostní rozdělení půdních organismů
Velikostní rozdělení půdních organismů vychází z toho, že organismy podobné velikostí mají: podobnou generační dobu osídlují volné prostory podobné velikosti využívají podobnou velikostní škálu potravy
VíceVLáKNINa. Růžena Krutilová
VLáKNINa Růžena Krutilová Definice vlákniny AACC (2001): Vlákninu potravy tvoří jedlé části rostlin nebo analogické sacharidy, které jsou odolné vůči trávení a absorpci v lidském tenkém střevě a jsou zcela
VíceEkosystém. tok energie toky prvků biogeochemické cykly
Ekosystém tok energie toky prvků biogeochemické cykly Ekosystém se sestává z abiotického prostředí a biotické složky (společenstva) a jejich vzájemných interakcí. Ekosystém si geograficky můžeme definovat
Více6 NEJDŮLEŽITĚJŠÍCH ELEMENTŮ TVÉ STRAVY
6 NEJDŮLEŽITĚJŠÍCH ELEMENTŮ TVÉ STRAVY VODA // ODKYSELENÍ TĚLA (UDRŽENÍ SPRÁVNÝCH HODNOT PH V TĚLE) // BÍLKOVINY SACHARIDY TUKY VLÁKNINA MIKRO-ŽIVINY (VITAMÍNY, MINERÁLY, ENZYMY ) VODA NAPROSTO ZÁSADNÍ
VíceVitaminy. lidský organismus si je většinou v vytvořit. Hlavní funkce vitaminů: Prekurzory biokatalyzátor hormonů kových. Hypovitaminóza Avitaminóza
Vitaminy Vitaminy lidský organismus si je většinou v nedovede sám s vytvořit musí být přijp ijímány stravou Hlavní funkce vitaminů: Prekurzory biokatalyzátor torů - součásti sti koenzymů, hormonů Antioxidační
VíceDEKOMPOZICE, CYKLY LÁTEK, TOKY ENERGIÍ
DEKOMPOZICE, CYKLY LÁTEK, TOKY ENERGIÍ Vše souvisí se vším Živou hmotu tvoří 3 hlavní organické složky: Bílkoviny, cukry, tuky Syntézu zajišťuje cca 20 biogenních prvků Nejdůležitější C, O, N, H, P tzv.
VíceRybářství 4. Produktivita a produkce. Primární produkce - rozdělení. Primární produkce - PP 27.11.2014
Rybářství 4 Produktivita a produkce Vztahy v populacích Trofické vztahy Trofické stupně, jejich charakteristika Biologická produktivita vod (produkce, produktivita, primární produkce a její měření) V biosféře
VíceVitaminy. Autorem přednášky je Mgr. Lucie Mandelová, Ph.D. Přednáška se prochází klikáním nebo klávesou Enter.
Vitaminy Tato přednáška pochází z informačního systému Masarykovy univerzity v Brně, kde byla zveřejněna jako studijní materiál pro studenty předmětu Fyziologie výživy. Autorem přednášky je Mgr. Lucie
VíceCykly živin v terestrických
Cykly živin v terestrických ekosystémech (EKO/CZ) Mgr. Jan Mládek, Ph.D. (2012/2013) 2. blok 1/10/2012 Rozvoj a inovace výuky ekologických oborů formou komplementárního propojení Rozvoj a inovace výuky
VíceNEŽIVÁ PŘÍRODA. 1. Spoj čarami NEŽIVOU přírodu a její složky: Název materiálu: Opakování- vztahy mezi organizmy Autor: Mgr.
1. Spoj čarami NEŽIVOU přírodu a její složky: NEŽIVÁ PŘÍRODA 1 2. Spoj čarami ŽIVOU přírodu a její složky: ŽIVÁ PŘÍRODA 2 3. Z nabídky vyber (podtrhni), které látky řadíme mezi LÁTKY ORGANICKÉ (ústrojné).
VíceMineralogie důlních odpadů a strategie remediace
Mineralogie důlních odpadů a strategie remediace Acid rock drainage V přírodě vzniká i bez lidského zásahu gossany, zářezy řečišť v sulfidy bohatých horninách Častěji vzniká v důsledku lidské činnosti
VíceGymnázium a Střední odborná škola pedagogická, Čáslav, Masarykova 248
Gymnázium a Střední odborná škola pedagogická, Čáslav, Masarykova 248 M o d e r n í b i o l o g i e reg. č.: CZ.1.07/1.1.32/02.0048 TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM
VíceOligobiogenní prvky bývají běžnou součástí organismů, ale v těle jich již podstatně méně (do 1%) než prvků makrobiogenních.
1 (3) CHEMICKÉ SLOŢENÍ ORGANISMŮ Prvky Stejné prvky a sloučeniny se opakují ve všech formách života, protože mají shodné principy stavby těla i metabolismu. Např. chemické děje při dýchání jsou stejné
VíceBiogeochemické cykly biogenních prvků
Technologie výroby bioplynu a biovodíku http://web.vscht.cz/pokornd/bp Biogeochemické cykly biogenních prvků Ing. Pokorná Dana, CSc. (č.dv.136, pokornd@vscht.cz) Prof.Ing.Jana Zábranská, CSc. (č.dv.115,
Více11. Zásobení rostlin živinami a korekce nedostatku
11. Zásobení rostlin živinami a korekce nedostatku = kapitola,,jak poznáme nedostatek které živiny a jak a čím hnojíme - Diagnostika nedostatku: o Vizuální o Chemická analýza biomasy o Histologické a biochemické
VíceMVDr. Horník František VÝŽIVA KONÍ
MVDr. Horník František VÝŽIVA KONÍ TRÁVICÍ FUNKCE U KONÍ nepřežvýkaví býložravci: trávení v kaud. části GIT tlusté střevo: 80-90l, mikroflóra, enzymy, fermentace kontinuální příjem a trávení množství krmiva
VíceZákladní škola a mateřská škola Drnholec, okres Břeclav, příspěvková organizace CZ.1.07/1.4.00/21.0006
Název školy Číslo projektu Číslo a název šablony klíčové aktivity Základní škola a mateřská škola Drnholec, okres Břeclav, příspěvková organizace CZ.1.07/1.4.00/21.0006 I/2 Inovace a zkvalitnění výuky
VíceMOŽNOSTI ZPRACOVÁNÍ ENERGETICKÝCH ROSTLIN Z VÝSYPEK K PRODUKCI BIOPLYNU. Ing. Jaime O. MUŇOZ JANS, Ph.D. Výzkumný pracovník, VÚRV-Chomutov
MOŽNOSTI ZPRACOVÁNÍ ENERGETICKÝCH ROSTLIN Z VÝSYPEK K PRODUKCI BIOPLYNU Ing. Jaime O. MUŇOZ JANS, Ph.D. Výzkumný pracovník, VÚRV-Chomutov ANALÝZA DEFINICE TYPU A KVALITY SUROVINY MOŽNOST ZAŘAZENÍ VEDLEJŠÍCH
VíceKaždý ekosystém se skládá ze čtyř tzv. funkčních složek: biotopu, producentů, konzumentů a dekompozitorů:
9. Ekosystém Ve starších učebnicích nalezneme mnoho názvů, které se v současnosti jednotně synonymizují se slovem ekosystém: mikrokosmos, epigén, ekoid, biosystém, bioinertní těleso. Nejčastěji užívaným
VíceKlasifikace vod podle čistoty. Jakost (kvalita) vod. Čištění vod z rybářských provozů
Ochrana kvality vod Klasifikace vod podle čistoty Jakost (kvalita) vod Čištění vod z rybářských provozů Doc. Ing. Radovan Kopp, Ph.D. Klasifikace vod podle čistoty JAKOST (= KVALITA) VODY - moderní technický
VíceMikrobiologické zkoumání potravin. Zákonitosti růstu mikroorganismů v přírodním prostředí, vliv fyzikálních faktorů na růst mikroorganismů
Mikrobiologické zkoumání potravin Zákonitosti růstu mikroorganismů v přírodním prostředí, vliv fyzikálních faktorů na růst mikroorganismů Potravinářská mikrobiologie - historie 3 miliardy let vývoj prvních
VíceOdběr rostlinami. Amonný N (NH 4 )
Složka N do půdy N z půdy Spady Export Atmosférický dusík Minerální hnojiva Stájová hnojiva Fixace N Organický dusík Rostlinné zbytky Amonný N + (NH 4 ) Odběr rostlinami Volatilizace Nitrátový N - (NO
VícePůdní reakce ph = - log konc.h +
Půdní reakce ph = - log konc.h + řízeno: matečnou horninou stupněm zvětrávání a vyplavování činností člověka ph výměnné (ph KCl ) ph aktivní (ph H2O ) zásadité půdy - obvykle obsahují CaCO 3 a NaCO 3,
VíceText Jana Jirková Photo Jana Jirková Cover Design Jana Jirková. ISBN 978-80-88174-01-1 (ve formátu PDF)
Text Jana Jirková Photo Jana Jirková Cover Design Jana Jirková ISBN 978-80-88174-01-1 (ve formátu PDF) Elektronické publikace: ISBN 978-80-88174-00-4 (ve formátu mobi) ISBN 978-80-88174-02-8 (ve formátu
VícePRODUCENTI, KONZUMENTI, ROZKLADAČI aneb koloběh energie a živin v přírodě pracovní list
Y_52_INOACE_CSC2_19_4B PRODUCENTI, KONZUMENTI, ROZKLADAČI aneb koloběh energie a živin v přírodě pracovní list Anotace: Tento pracovní list umožní žákům seznámit se s tříděním organismů podle způsobu získávání
VíceStabilizace dusíku. Efektivnější a ekologičtější hnojení se stabilizovaným dusíkem. Chemie pro budoucnost.
Stabilizace dusíku Efektivnější a ekologičtější hnojení se stabilizovaným dusíkem. Chemie pro budoucnost. Každý den lze udělat něco lépe. I s dusíkatými hnojivy. Jakožto největší výrobce močoviny a čpavku
VíceŽIVÁ A NEŽIVÁ PŘÍRODA
ŽIVÁ A NEŽIVÁ PŘÍRODA Příroda na Zemi je tvořena dvěma základními složkami: a) přírodou živou b) přírodou neživou Příroda živá je závislá na přírodě neživé, bez neživé přírody by na Zemi nebyl život. Poskytuje
VíceOBECNÁ FYTOTECHNIKA 1. BLOK: VÝŽIVA ROSTLIN A HNOJENÍ Ing. Jindřich ČERNÝ, Ph.D. FAKULTA AGROBIOLOGIE, POTRAVINOVÝCH A PŘÍRODNÍCH ZDROJŮ KATEDRA AGROCHEMIE A VÝŽIVY ROSTLIN MÍSTNOST Č. 330 Ing. Jindřich
Víceiva a výroba krmiv v chovu masného skotu
Management, welfare,, ekonomika,výživa iva a výroba krmiv v chovu masného skotu ODBORNÝ SEMINÁŘ v rámci projektu Společná zemědělská politika v chovu masného skotu s ohledem na bezpečnost potravin a welfare
Více10. Minerální výživa rostlin na extrémních půdách
10. Minerální výživa rostlin na extrémních půdách Extrémní půdy: Kyselé Alkalické Zasolené Kontaminované těžkými kovy Kyselé půdy Procesy vedoucí k acidifikaci (abnormálnímu okyselení): Zvětrávání hornin
Více"Učení nás bude více bavit aneb moderní výuka oboru lesnictví prostřednictvím ICT ". 3. PEDOLOGIE
"Učení nás bude více bavit aneb moderní výuka oboru lesnictví prostřednictvím ICT ". 3. PEDOLOGIE 3.3. Pedocenóza T - 3.3.2. Ekologie půdních mikroorganismů (23) 1. Činnost a význam půdních bakterií přispívají
VícePozor na chybné definice!
Pozor na chybné definice! Jakrlová, Pelikán (1999) Ekologický slovník Potravnířetězec dekompoziční: vede od odumřelé organické hmoty přes četné následné rozkladače (dekompozitory) až k mikroorganismům.
VíceHNOJIVA 2.0 NÁSTROJ MODERNÍHO ZEMĚDĚLCE CESTA K ODPOVĚDNĚJŠÍMU HNOJENÍ DUSÍKEM
HNOJIVA 2.0 NÁSTROJ MODERNÍHO ZEMĚDĚLCE CESTA K ODPOVĚDNĚJŠÍMU HNOJENÍ DUSÍKEM Efektivnější a ekologičtější hnojení se stabilizovaným dusíkem HNOJIVA 2.0 CESTA K ODPOVĚDNĚJŠÍMU HNOJENÍ DUSÍKEM Žijeme v
VíceAntropogenní disturbance
Antropogenní disturbance výsypka pole Okolní krajina les Odvodnění Nárůst abundance fauny Zvýšení aerace Zvýšení mikrobiální aktivity Dekomposice org. hmoty Snížení množství živin i schopnosti půdy zadržovat
VíceTento materiál byl vytvořen v rámci projektu Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost.
Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Projekt MŠMT ČR Číslo projektu Název projektu školy Šablona III/2 EU PENÍZE ŠKOLÁM CZ.1.07/1.4.00/21.2146
VíceCZ.1.07/1.5.00/34.0880 Digitální učební materiály www.skolalipa.cz. III/ 2- Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT
Název školy: Číslo a název projektu: Číslo a název šablony klíčové aktivity: Označení materiálu: Typ materiálu: Předmět, ročník, obor: STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA a STŘEDNÍ ODBORNÉ UČILIŠTĚ, Česká Lípa, 28.
VíceMendělejevova tabulka prvků
Mendělejevova tabulka prvků V sušině rostlin je obsaženo přibližně 45% uhlíku, 42% kyslíku, 6,5% vodíku, 1,5% dusíku a 5% minerálních prvků. Tzv. organogenní prvky (C, O, H, N) představují tedy 95% veškerých
VíceSprávná zemědělská praxe a zdravotní nezávadnost a kvalita potravin. Daniela Pavlíková Česká zemědělská univerzita v Praze
Správná zemědělská praxe a zdravotní nezávadnost a kvalita potravin Daniela Pavlíková Česká zemědělská univerzita v Praze Správná zemědělská praxe a hnojení plodin Spotřeba minerálních hnojiv v ČR 120
VíceMinerální výživa na extrémních půdách. Půdy silně kyselé, alkalické, zasolené a s vysokou koncentrací těžkých kovů
Minerální výživa na extrémních půdách Půdy silně kyselé, alkalické, zasolené a s vysokou koncentrací těžkých kovů Procesy vedoucí k acidifikaci půd Zvětrávání hornin s následným vymýváním kationtů (draslík,
VíceHYCOL. Lis tová hno jiva. HYCOL-Zn kulturní rostliny. HYCOL-Cu kulturní rostliny. HYCOL-E OLEJNINA řepka, slunečnice, mák
Lis tová hno jiva n e j ž e n e... víc HYCOL do e kol o g ic ké p ro d u kce BIHOP-K+ HYCOL-BMgS HYCOL-NPK chmel, kukuřice, mák HYCOL-E OBILNINA řepka, slunečnice, mák zelenina, slunečnice pšenice, ječmen,
Vícevěda zkoumající vzájemné vztahy mezi organismy a vztahy organismů k prostředí základní biologická disciplína využívá poznatků dalších věd - chemie, fyzika, geografie, sociologie rozdělení ekologie podle
Vícelní vývoj v ČR Biomasa aktuáln pevnými palivy 2010 Ing. Jan Koloničný, ný, Ph.D. Mgr. Veronika Hase 3.11. 4.11.2010 v Hotelu Skalní mlýn
Biomasa aktuáln lní vývoj v ČR Ing. Jan Koloničný, ný, Ph.D. Mgr. Veronika Hase Seminář: Technologické trendy při vytápění pevnými palivy 2010 3.11. 4.11.2010 v Hotelu Skalní mlýn Výroba elektřiny z biomasy
VíceCZ.1.07/1.5.00/34.0437 III/2- Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím IVT
GYMNÁZIUM TÝN NAD VLTAVOU, HAVLÍČKOVA 13 Číslo projektu Číslo a název šablony klíčové aktivity Tematická oblast CZ.1.07/1.5.00/34.0437 III/2- Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím IVT Člověk a příroda
VíceKOTVA CZ.1.07/1.4.00/21.3537
KOTVA CZ.1.07/1.4.00/21.3537 Identifikátor materiálu Anotace Autor Jazyk EU: PRIR - 48 Pracovní list seznámí žáky s jednotlivými složkami potravy. Mgr. Kateřina Vanýsková Čeština Vzdělávací oblast Člověk
VícePotraviny a výživa Mléko a mléčné výrobky
Potraviny a výživa Mléko a mléčné výrobky Název školy SŠHS Kroměříž Číslo projektu Autor Název šablony Název DUMu Stupeň a typ vzdělávání Vzdělávací oblast Vzdělávací obor Vzdělávací okruh Druh učebního
VícePro a proti produkce hmyzu jako potraviny
Pro a proti produkce hmyzu jako potraviny Historie a budoucnost Doc. Ing. Marie Borkovcová, Ph.D. Od sběrače k zemědělci hlavní starost jak přežít Změna pohledu na hmyz V ČR 2002 2002 2009 První přednášky
VíceBiochemie, Makroživiny. Chemie, 1.KŠPA
Biochemie, Makroživiny Chemie, 1.KŠPA Biochemie Obor zabývající se procesy uvnitř organismů a procesy související s organismy O co se biochemici snaží Pochopit, jak funguje život Pochopit, jak fungují
VíceJ i h l a v a Základy ekologie
S třední škola stavební J i h l a v a Základy ekologie 12. Půda a její vlastnosti Digitální učební materiál projektu: SŠS Jihlava šablony registrační číslo projektu:cz.1.09/1.5.00/34.0284 Tomáš Krásenský
VícePozvánka na pole. Pokusy na výživářské bázi Lípa POLNÍ DEN ÚKZÚZ 2015 PŮDA A JEJÍ ÚRODNOST. Michaela Smatanová
www.ukzuz.cz Pozvánka na pole Pokusy na výživářské bázi Lípa Michaela Smatanová POLNÍ DEN ÚKZÚZ 2015 PŮDA A JEJÍ ÚRODNOST Přínosy výživářských pokusů: informace o dlouhodobém vlivu organických a minerálních
VíceVYUŢITÍ ODPADŮ A SUROVIN ZE ZEMĚDĚLSKÉHO PROVOZU K VÝROBĚ BIOPLYNU. Ing Jaroslav Váňa CSc
VYUŢITÍ ODPADŮ A SUROVIN ZE ZEMĚDĚLSKÉHO PROVOZU K VÝROBĚ BIOPLYNU Ing Jaroslav Váňa CSc Použitelné druhy biologických odpadů zemědělské odpady o z rostlinné výroby, o z živočišné výroby, odpady z potravinářského
VíceAbiotické faktory působící na vegetaci
Abiotické faktory působící na vegetaci Faktory ovlivňující strukturu a diverzitu rostlinných společenstev Abiotické - sluneční záření - vlhkost půdy - chemismus půdy nebo vodního prostředí (ph, obsah žvin)
VíceÚvod do intenzivního chovu ryb včetně přehledu RAS v České republice Jan Kouřil
Úvod do intenzivního chovu ryb Jan Kouřil Jihočeská univerzita Fakulta rybářství a ochrany vod Ústav akvakultury Laboratoř řízené reprodukce a intenzivního chovu ryb České Budějovice Odborný seminář Potenciál
VíceBakterie mohou být dobré nebo špatné. Jejich hlavním úložištěm je tlusté střevo.
TIENS DIGEST DOBRÉ ZINC and A ŠPATNÉ its influence BAKTERIE on V TRÁVICÍM human body SYSTÉMU Bakterie mohou být dobré nebo špatné. Jejich hlavním úložištěm je tlusté střevo. Špatné bakterie podporují chorobné
VíceOBECNÁ FYTOTECHNIKA BLOK: VÝŽIVA ROSTLIN A HNOJENÍ Témata konzultací: Základní principy výživy rostlin. Složení rostlin. Agrochemické vlastnosti půd a půdní úrodnost. Hnojiva, organická hnojiva, minerální
VíceSACHARIDY. mono- + di- sacharidy -> jednoduché cukry hnědý cukr, melasa rafinovaný cukr, med,...
SACHARIDY 50-80 % energetického příjmu funkce využitelných sacharidů: 1. zdroj energie - l g ~ 4kcal 2. stavební jednotky mono- + di- sacharidy -> jednoduché cukry hnědý cukr, melasa rafinovaný cukr, med,...
VícePolysacharidy příručka pro učitele. Obecné informace:
Obecné informace: Polysacharidy příručka pro učitele Téma Polysacharidy se probírá v rozsahu jedné vyučovací hodiny. Téma je možné rozšířit o žákovské referáty na téma Výroba papíru nebo Zásady racionálního
VíceGrain CELOŽIVOTNÍ PREVENTIVNÍ VÝŽIVA = KOMBINACE ČERSTVÉHO MASA, OVOCE A ZELENINY PRO ZLEPŠENÍ ZDRAVÍ PSA
WWW.SAMSFIELD.COM SUPERPRÉMIOVÉ KRMIVO PRO PSY SUPERPRÉMIOVÉ KRMIVO PRO PSY Grain CELOŽIVOTNÍ PREVENTIVNÍ VÝŽIVA = KOMBINACE ČERSTVÉHO MASA, OVOCE A ZELENINY PRO ZLEPŠENÍ ZDRAVÍ PSA NÍZKÝ OBSAH OBILOVIN
VíceMikrobiální ekologie vody. Znečištění: 9. Znečištění a (bio)degradace DEGRADACE / BIODEGRADACE DEGRADACE / BIODEGRADACE
Mikrobiální ekologie vody 9. Znečištění a (bio)degradace PřFUK Katedra ekologie Josef K. Fuksa, VÚV T.G.M.,v.v.i. josef_fuksa@vuv.cz JKF 2008 Ekvivalentní obyvatel: EO = 60 g BSK 5/den EO < 150 l vody/den
VíceAnaerobní testování energetických hybridů kukuřice
Anaerobní testování energetických hybridů kukuřice Brno 14. dubna 2015 Ing. Tomáš Vítěz, Ph.D., Karel Prokeš, Ph.D., Prof. Bořivoj Groda, DrSc., Ing. Tomáš Koutný Obecné souvislosti Plocha orné půdy není
Více1- Úvod do fotosyntézy
1- Úvod do fotosyntézy Prof. RNDr. Petr Ilík, Ph.D. KBF a CRH, PřF UP FS energetická bilance na povrch Země dopadá 2/10 10 energie ze Slunce z toho 30% odraz do kosmu 47% teplo 23% odpar vody 0.02% pro
VíceZákladní škola Karviná Nové Město tř. Družby 1383
Základní škola Karviná Nové Město tř. Družby 1383 Projekt OP VK oblast podpory 1.4 Zlepšení podmínek pro vzdělávání na středních školách Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3526 Název projektu:
Vícelní vývoj v biomasy Ing. Jan Koloničný, Ph.D. Luhačovice 13.-14.5.2009
Aktuáln lní vývoj v energetickém m využívání biomasy Ing. Jan Koloničný, Ph.D. Luhačovice 13.-14.5.2009 Úvod Státní energetická koncepce Obsah prezentace Národní program hospodárného nakládání s energií
VíceVyšší odborná škola a Střední škola Varnsdorf, příspěvková organizace. Šablona 15 VY 32 INOVACE 0115 0215
Vyšší odborná škola a Střední škola Varnsdorf, příspěvková organizace Šablona 15 VY 32 INOVACE 0115 0215 VÝUKOVÝ MATERIÁL Identifikační údaje školy Číslo projektu Název projektu Číslo a název šablony Autor
VíceEkologie půdních organismů aneb kdo žije v půdě a co tam dělá. Jan Frouz e-mail frouz@natur.cuni.cz
Ekologie půdních organismů aneb kdo žije v půdě a co tam dělá Jan Frouz e-mail frouz@natur.cuni.cz Ekologie půdních organismů 1 Co to je půda Význam půdy a půdních organismů pro ekosystémy Půda jako prostředí
VíceVliv zdravé stravy na sportovní výkon
Vliv zdravé stravy na sportovní výkon Martin Poklop SCM soustředění - 27.10.2014 Kladky u Konice Motivace Program přednášky Sportovní výkon z pohledu výživy Co si tedy dát? Zajímavá témata z pohledu zdravé
VíceZ pyramidy na talíř aneb jak rozumět výživovým doporučením. Leona Mužíková Veronika Březková Masarykova univerzita Brno
Z pyramidy na talíř aneb jak rozumět výživovým doporučením Leona Mužíková Veronika Březková Masarykova univerzita Brno Je Pyramida výživy pro děti vhodnou pomůckou k aplikaci výživových doporučení (pro
VíceTransport živin do rostliny. Radiální a xylémový transport. Mimokořenová výživa rostlin.
Transport živin do rostliny Radiální a xylémový transport. Mimokořenová výživa rostlin. Zóny podél kořene, jejich vztah s anatomií a příjmem živin Transport iontů na střední vzdálenosti Radiální transport
VíceObnovitelné zdroje energie
ČVUT v Praze Fakulta stavební Katedra Technických zařízení budov Obnovitelné zdroje energie doc. Ing. Michal Kabrhel, Ph.D. Pracovní materiály pro výuku předmětu. 1 2 1 je hmota organického původu (rostlinného
VíceVY_32_INOVACE_ / Projevy a podmínky života Život na Zemi Projevy života
1/5 3.2.02.2 Život na Zemi Projevy života cíl - vyjmenovat projevy života - odvodit podmínky života - vnímat rozmanitost přírody - chápat vztahy mezi organismy život soubor složitých přírodních dějů, které
VíceJ i h l a v a Základy ekologie
S třední škola stavební J i h l a v a Základy ekologie 06. Základní vztahy v ekosystému Digitální učební materiál projektu: SŠS Jihlava šablony registrační číslo projektu:cz.1.09/1.5.00/34.0284 Tomáš Krásenský
Více05 Biogeochemické cykly
05 Biogeochemické cykly Ekologie Ing. Lucie Kochánková, Ph.D. Prvky hlavními - biogenními prvky: C, H, O, N, S a P v menších množstvích prvky: Fe, Na, K, Ca, Cl atd. ve stopových množstvích I, Se atd.
VíceTechnologie pro úpravu bazénové vody
Technologie pro úpravu GHC Invest, s.r.o. Korunovační 6 170 00 Praha 7 info@ghcinvest.cz Příměsi významné pro úpravu Anorganické látky přírodního původu - kationty kovů (Cu +/2+, Fe 2+/3+, Mn 2+, Ca 2+,
VíceEkologie půdních organismů 3 půdní mikrofauna <0,2 mm Prvoci (Protozoa) Hlísti (Nematoda) Strunovci (Nematomorpha) Vířnící (Rotatoria) Želvušky
Ekologie půdních organismů 3 půdní mikrofauna
VíceRespirace. (buněčné dýchání) O 2. Fotosyntéza Dýchání. Energie záření teplo BIOMASA CO 2 (-COO - ) = -COOH -CHO -CH 2 OH -CH 3
Respirace (buněčné dýchání) Fotosyntéza Dýchání Energie záření teplo chem. energie CO 2 (ATP, NAD(P)H) O 2 Redukce za spotřeby NADPH BIOMASA CO 2 (-COO - ) = -COOH -CHO -CH 2 OH -CH 3 oxidace produkující
VíceDŮLNÍ VODY DŮLNÍ VODY DŮLNÍ VODY DŮLNÍ VODY DŮLNÍ VODY. Jaké je nejnižší ph zjištěné v přírodních vodách?
s. l. podzemní nebo meteorická voda, která změní své fyzikálně-chemické vlastnosti v důsledku interakce s pevným důlním odpadem v místě těžby nebo během úpravy surovin Užitková voda: snížení prašnosti,
VíceCHEMICKÉ ZNAKY ŽIVÝCH SOUSTAV
CHEMICKÉ ZNAKY ŽIVÝCH SOUSTAV a) Chemické složení a. biogenní prvky makrobiogenní nad 0,OO5% (C, O, N, H, S, P, Ca.) - mikrobiogenní pod 0,005%(Fe,Zn, Cu, Si ) b. voda 60 90% každého organismu - 90% příjem
VíceSPOTŘEBA ENERGIE ODKUD BEREME ENERGII VÝROBA ELEKTŘINY
SPOTŘEBA ENERGIE okamžitý příkon člověka = přibližně 100 W, tímto energetickým potenciálem nás pro přežití vybavila příroda (100Wx24hod = 2400Wh = spálení 8640 kj = 1,5 kg chleba nebo 300 g jedlého oleje)
VíceProdukce bioplynu a konzervace travních porostů. Ing. Václav Jambor,CSc.
Produkce bioplynu a konzervace travních porostů. Ing. Václav Jambor,CSc. www.nutrivet.cz Lactobacillus plantarum MTD/1 Mimořádný kmen Lactobacillus plantarum. Rozmnožuje se při 8-45 C Působí při velkém
VíceVoda jako životní prostředí ph a CO 2
Hydrobiologie pro terrestrické biology Téma 8: Voda jako životní prostředí ph a CO 2 Koncentrace vodíkových iontů a systém rovnováhy forem oxidu uhličitého Koncentrace vodíkových iontů ph je dána mírou
VíceANALÝZA POTENCIÁLU BIOMASY V ČR S RESPEKTOVÁNÍM POTRAVINOVÉ BEZPEČNOSTI
ANALÝZA POTENCIÁLU BIOMASY V ČR S RESPEKTOVÁNÍM POTRAVINOVÉ BEZPEČNOSTI Kamila Vávrová VÚKOZ, v. v. i., Praha OBSAH PŘEDNÁŠKY Potravinová bezpečnost Zdroje biomasy Typologie půd EP Model vývoje pěstebních
VícePřiřazovací úkoly lze provést pomocí barevného odlišení! Kde jsou uvedeny možnosti správnou zatrhni. A
Přiřazovací úkoly lze provést pomocí barevného odlišení! Kde jsou uvedeny možnosti správnou zatrhni. A 1. Zařaď do správného sloupečku živiny. Shodné termíny napiš vedle sebe na řádek. cukry, stopové prvky,
VíceKRMIVA AGROBS. Dr. rer. nat. Manuela Bretzke a Glord.cz
KRMIVA AGROBS Dr. rer. nat. Manuela Bretzke a Glord.cz KŮŇ A POTRAVA Kůň je stepní zvíře Trávy a byliny s nízkým obsahem bílkovin Bohatá biodiversita Velmi dobrá kvalita bez plísní Čistá potrava díky stálému
VíceAplikovaná ekologie. 2.přednáška. Ekosystém, vztahy na stanovišti, vývoj
Aplikovaná ekologie 2.přednáška Ekosystém, vztahy na stanovišti, vývoj Životní prostředí ÚVOD základní pojmy životní prostředí, ekologie z čeho se skládá biosféra? ekosystém potravní závislosti, vztahy
VíceBIOLOGICKÁ ÚPRAVA ZEMĚDĚLSKÝCH ODPADŮ A STATKOVÝCH HNOJIV
BIOLOGICKÁ ÚPRAVA ZEMĚDĚLSKÝCH ODPADŮ A STATKOVÝCH HNOJIV VÍT MATĚJŮ, ENVISAN-GEM, a.s., Biotechnologická divize, Budova VÚPP, Radiová 7, 102 31 Praha 10 envisan@grbox.cz ZEMĚDĚLSKÉ ODPADY Pod pojmem zemědělské
VíceEU peníze středním školám
EU peníze středním školám Název projektu Registrační číslo projektu Název aktivity Název vzdělávacího materiálu Číslo vzdělávacího materiálu Jméno autora Název školy Moderní škola CZ.1.07/1.5.00/34.0526
VíceSoubor znalostních testů k výukovému programu
Soubor znalostních testů k výukovému programu 2016 Soubor znalostních testů k výukovému programu Výživa ve výchově ke zdraví Mgr. Dana Hrnčířová, Ph.D. Ministerstvo zemědělství Ústav zemědělské ekonomiky
VíceBiologicky rozložitelné suroviny Znaky kvalitního kompostu
Kompost patří k nejstarším a nejpřirozenějším prostředkům pro zlepšování vlastností půdy. Pro jeho výrobu jsou zásadní organické zbytky z domácností, ze zahrady atp. Kompost výrazně přispívá k udržení
VíceAMK u prasat. Pig Nutr., 20/3
AMK u prasat. Pig Nutr., 20/3 Potřeba AMK ve výživě prasat Prasata mají obecně odlišné nároky na živiny než ostatní hospodářská zvířata, především pak na zastoupení aminokyselin. Ve výživě prasat se krmná
VíceParasiti Komensálové Detritofágové Mutulaisti a Symbionti Ekosystémový inženýři
Parasiti Komensálové Detritofágové Mutulaisti a Symbionti Ekosystémový inženýři Parasiti a parasitoidi Parasiti často žijí dlouho s hostitelem pomalu ho využívají obrovská plodnost, náhodný výběr hostitele
VíceKRMIVA AGROBS. Dr. rer. nat. Manuela Bretzke a Glord.cz
KRMIVA AGROBS Dr. rer. nat. Manuela Bretzke a Glord.cz KŮŇ A POTRAVA Kůň je stepní zvíře Trávy a byliny s nízkým obsahem bílkovin Bohatá biodiversita Velmi dobrá kvalita bez plísní Čistá potrava díky stálému
Více