Ekologie obnovy. Teoretické principy Sukcese Plánování obnovy
|
|
- Miroslav Bílek
- před 5 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Ekologie obnovy Teoretické principy Sukcese Plánování obnovy
2 Sukcese Přirozený vývoj ekosystémů v čase Vyvolaný interakcí mezi organismy a prostředím Do určité míry predikovatelný ekosystémy směřují do stádádi, které nejlépe vyhovuje daným klimatckým a půdním poměrům (klimax) časový rozměr sukcese desítky až stovky let
3
4 Mechanismus sukcese 1. disturbance 2. Migrace 3. Uchycení 4. Competice 5. Reakce 6. Stabilizace Frederic Edward Clements
5 Disturbance a degradace Podobný efekt disturbance zpravidla náhlý jednorázový efekt může být provázen následnou degradací Degradace dlouhodobá často postupná a pomalá ztráta kvality
6 Disturbance a degradace příklad -owergrazing Intensivní pastva vede ke změně druhové skladby rostlin poškození drnu sešlapáváním úbytku živin poklesu pokryvnosti vegetace to vede k erozi snižování hloubky půdy úbytku půdní organické hmoty to vede k neschopnosti plochy podporovat původní vegetaci Poškození pastvin od r 1945
7 plně funkčí managemant Modifikace biotické složky Modifikace abiotického prostědí nefunkční Nepoškozený degradovaný
8 Disturbance Otevírá prostor pro nové druhy Je součástí přirozeného vývoje ekosystémů závisí na její intensitě (primární a sekundární sukcese - spíše kontinuum než kategorie) závisí na frekvenci závisí na načasování
9 Intensita disturbance příklad málo intensivní vz. hodně intensivní požár Půda a dřevitá vegetace nepoškozena shořel pouze opad a byliny popel vede k zvýšení ph a uvolnění živin rychlé obrůstání vegetace mírná eutrofizace, posuns F/B směrem k B Shořely dřeviny i FH vrstva půdy půda ztrácí schopnost zadržovat vodu, eroze, ztráta živin, někdy hydrofobita ztráta semenné banky pomalá obnova stanoviště oligotrofizace
10 Frekvence disturbance Disturbance postihuje všechna společenstva Všechna společensteva jsou závislá na přítomnosti periodicky se opakující disturbance určité intensity v určité frekvenci bezlesá společenstva lavinových svahů kosené nebo pasené louky řada společenstev řízených požárem dokonce i lesní společenstva nástup dřevin může být urychlován disturbancí bylinné a travinné vegetace např. zvěří, hmyzem atp.
11
12
13 Načasování disturbance Ovlivňuje často její intensitu (letní vz zimní požár, jarní vz letní záplava) Ovlivňuje následnou kolonizaci díky koincidenci uvolněné plochy a přísunu diaspor Ovlivňuje následnou kolonizaci díky ovlivnění podmínek po disturbanci jarní vz. podzimní disturbance
14
15 Migrace Je ovlivněna zásobou druhů v okolí, které mohou migrovat na plochu (species pool) zejména v okolí disturbované plochy (3m) migračními bariérami konektivitou s okolní krajinou migrační schopnosti daných druhů (druhy šířené větrem zoochorní, a myrmecochorní se šíří rychleji) migraci ovlivňuje velikost plochy, malé plocha má malou migrační vzdálenost může být rychle kolonizována, velká plocha je velký terč pro dálkové migranty
16 Migrační bariery adults with reduced wings [%] Proporce bezkřídlých nebo krátkokřídlých letu neschopných dvoukřídlých je větší u paty než na vrcholu výsypky P< serie A serie B
17 Vzdálenost prostupnost Migrace z okolní krajiny přítomnost transportních médií, větru, vody, migrace živočichů etc. migrační koridory - koridor v jednom směru může být bariérou v kolmém směru koridor pro jednoho může být bariérou pro druhé
18 Uchycení Ne všichni migranti se uchytí rozhodují o tom abiotické a biotické bariéry na začátku sukcese převažují abiotické bariéry později biotické druh musí být schopen růst a rozmnožovat se na daném místě série faktorů klíčení predace semen, choroby, herbivoři, schopnost využívat podmínky a růst na daném místě
19 B SS T NS shrub & tree number
20 Přírůstek hmotnosti žížal introdukovaných do různých sukcesních stádií 3 2 přírůs tek hmotnosti [g] let 19 let 25 let 48 let Aporectodae caliginosa -3
21 Kompetice Organismy konkurují o zdroje jak se uchycuje na ploše více a více organizmů narůstá jejich vzájemná kompetice Rostliny konkurují hlavně o světlo, vodu a živiny ale o kompetičním vyloučení mohou rozhodnout i jiné faktory v hydrosérii třeba půdní vzduch
22
23 Kompetice Festuca rubra a Calamagrostis epigeios v přítomnosti a nepřítomnosti larev kovaříků Agriotes lineatus 3,5 3 hmotnost [g] 2,5 2 1,5 1 +kovaříci - kovaříci,5 kostřava kořeny kostřava listy třtina kořeny třtina listy
24 Reakce Organismy, které se uchytily na daném místě mění podmínky prosředí změněné podmínky nakonec umožňují uchycení dalších druhů
25 Inženýring a sukcesní změny ekosystému
26 Plant community changes presence humus layer is strongest predictor of these groups (discriminant analysis, backward selection)
27 Topsoil microstructure Early stages of succession depth (cm) mineral spoil leaf litter 2-3 other litter 3-4 faecal pel coprolit 4-5 root 5 1 pores depth (cm) area % Middle stages of succession mineral spoil leaf litter other litter faecal pel coprolit root pores area % Late stages of succession depth (cm) -1 mineral spoil leaf litter other litter faec al pel coprolit root pores area % 1
28
29 Effect of SOM accumulation on soil water budget 6 % of volume of soil WHC FC WP without fauna with fauna
30 Celková nadzemní biomasa [g] g Medián 25%-75% Rozsah neodleh. Odlehlé Aboveground biomass ab a ab b 46 LotuCorn AgroCapi TrifMedi ArrhElat 17Ž PlanLanc CentJace Ž Stáří Substrate substrátu age Celková biomasa kořenů [g] g Belowground Medián 25%-75% Rozsah neodleh. Odlehlé Extrémy biomass ab a ab b. I Z I II V
31 Total above ground biomass [g] no litter litter A. glutinosa litter C. epigejos litter S. caprea Presence of earthworms willow grass alder no litter
32 grams per pot Fabaceae Poaceae without e arthworm s other groups earthwo rm s total
33 Stabilizace V principu podobná reakci avšak organismy, které se uchytily na daném místě mění podmínky prostředí takovým způsobem že zvětšují šanci uchycení sebe samých
34 Sukcese živočichů přítomnost živočichů na daném místě je často více dána vegetací, která určuje potravní zdroje a zejména strukturu stanoviště než vzájemnou konkurencí druhů živočichů
35 Mosaika mikrostanovišť na úhoru opuštěnm v roce 1991 Frouz, J., Res. Popul. Ecol. 39(2): and unub. data
36 Úhor nedaleko Českých Budějovic - DCA společenstvo larev dvoukřídlých Diptera Struktura společenstva je více ovlivněna typem habitatu než stářím plochy Calamagrostis má menší hustotu populace a diversitu než ostatní habitatty tipické pro střední stádia sukcese Biomasa také klesá se stářím úhoru 25 2 ind m Open Calamagrostis Melilotus Trifolium Other Ceratopogonidae Sciaridae Empididae Stratiomidae Tipulidae Chironomidae Cecidomyiidae
37 Některé skupiny preferují mladší sukcesní stádia jako Chironomidae nebo Tipulidae Chironomidae ind m Tipulidae ind m -2 Chironomidae Tipulidae Chironomidae and Tipulidae na opuštěním poli u Vodňan opustěném v roce 1985 Frouz, J., Eur. J. Soil Biol. 33:
38 Chironomidae - v různých mikrohabitatech a během stárnutí úhoru ind.m a Smittia aterrima oviposice b b b Open Trifolium Melilotus Calamagrostis ind trap -1 1days Let dospělců Open Trifolium Melilotus Calamagrostis larval abundance ind m open cover % Preference otevřených stanovišť pro vývoj larev koresponduje s letem a ovyposiční preferencí dospělců. Důvodem může být vysoká abundance řas sinic a protonemat mechů, které jsou oblíbenou potravou larev Frouz, J., Res. Popul. Ecol. 39(2): Frouz, J., Olejnicek, J., Biologia, Bratislava 54:
39 Chironomidae suburban fallow abundance ind m open hab. cover % larval abundance ind m open cover % Open Calamagrostis Jestliže je preferovaný habitat hojnější larvy jsou hojnější také v ostatních habitatech Pro to aby se živočich uchytil musí být přítomen kritický habitat (nebo habitaty) i když se zvíře často i jinde Frouz, J., Res. Popul. Ecol. 39(2): Frouz, J., Kindlman, P., 21. Oikos 93: 5-58.
40 Interaction between habitats Malacky - post fire sucession EU Mo Sa Disturbed by wild fire in spring 1992
41 a Chironomidae suburban fallow - habitat interaction b 15 months 1 c 5 1st instar 2nd instar 3rd ins tar 4th ins tar abundance ind m open hab. cover % Open Calamagrostis I-II III IV V phase of last instar [%] ins tars [%] larval abundance [ind m -2 ] abundance [ind m -2 ] March June October open dense
42 s urvival rate [% ] habitat A generation habitat B A B abundance [ind m -2 ] a Parameter Data fitted Observed Frouz 1994a Frouz 1997b parameter values Initial number of 62 2 colonisers Eggs per female ±16.7 ( 114) abundance [ind m -2 ] generations b Survival in A, saw [%] (sas = ) Survival in B sbs = sbw [%] 5 71 c close to zero Preference for A [%] model observed
43 Živočichové často potřebují více než jeden habitat, ale specifickou mosaiku různých stanovišť pro různé činnosti
44 RDA- ants on post mining heaps
45 Soil macrofauna post mining heapsc
46 Kromě struktury vegetace často ovlivňuje uchycení a sukcesy živočichů také akumulace opadu na povrchu půdy a rozvoj vrchních horizontů půd
47 Definovat problém Plánování obnovy Identifikovat jeho příčiny Stanovit cíle (referenční ekosytém) Plánování zásahů Monitoring
48 managemant Modifikace biotické složky plně funkčí Modifikace abiotického prostědí nefunkční Nepoškozený degradovaný
49 Kde obnovovat ekosystémy?
50 Disturbované plošky v méně disturbované matrici nebo naopak?
51 Disturbované plošky v méně disturbované matrici nebo naopak?
52 Disturbované plošky v méně disturbované matrici nebo naopak?
53
54 průzkum Je populace ohrožená Limitující je plocha Limitující je konektivita Limitující je kvalita stanoviště Jedno stanovište (Management) Více Stanovišť mosaika implementace
55 Nicméně jsou i praktické pohledy Kde je to optimální kde je to možné např. máme možnost danou plochu koupit etc. Ale je také třeba hledat příležitosti - při řadě činností dochází k disturbanci produkční krajiny (těžba, stavba dálnic, průmyslových zón, etc.) zvážit možnost a vhodnost rekonstrukce původních biotopů namísto rekultivace produkční krajiny
Potravní síť Společenstvo
Potravní síť Společenstvo Potravní řetězec Predátor 2 Predátor 1 Predátor 3 Herbivor 2 Herbivor 3 Herbivor 4 Herbivor 5 Herbivor 1 Producent 1 Producent 2 Potravní síť potravní síť Topografická potravní
VíceObnova ekologických funkcí ekosystémů po těžbě nerostů
Obnova ekologických funkcí ekosystémů po těžbě nerostů J. Frouz Ústav pro životní prostředí PřFUK, Praha Ústav půdní biologie BC AV ČR, České Budějovice, Změny početnosti bezobratlých po odvodnění rašelinných
VíceEkologie obnovy Restoration ecology. J. Frouz frouz@natur.cuni.cz konz. hodiny po. 13-15
Ekologie obnovy Restoration ecology J. Frouz frouz@natur.cuni.cz konz. hodiny po. 13-15 Co to je Obor aplikované ekologie, který se zabývá obnovou ekosystémů do původního stavu (ale do kterého?). Stav
VíceObnova půd na výsypkách po povrchové těžbě uhlí vliv klimatu a vegetace
Obnova půd na výsypkách po povrchové těžbě uhlí vliv klimatu a vegetace Jan Frouz L. Háněl. K Tajovsky, V Pižl, O Vindušková a mnoho dalších Ústav pro životní prostředí, Univerzita Karlova v Praze Diversita
VíceAntropogenní disturbance
Antropogenní disturbance výsypka pole Okolní krajina les Odvodnění Nárůst abundance fauny Zvýšení aerace Zvýšení mikrobiální aktivity Dekomposice org. hmoty Snížení množství živin i schopnosti půdy zadržovat
VíceBioindikace. Co chceme indikovat - způsob využití OH (houbový vs baktriální kanál a jeho shoda s cílovým společenstvem). Sukcesní royvoj společenstva
Praktické aplikace Bioindikace Kompostování Degradace polutantů Rekultivace a tvorba půd a zvyšování rostlinné produkce Půdní organismy jako zdroj potravy, a léčiv Bioindikace Co chceme indikovat - způsob
VíceBiotické faktory. Kompetice Migrace Uchycení
Biotické faktory Kompetice Migrace Uchycení Cílové společenstvo tu je ale je potlačeno kompeticí Je v semenné bance je v porostu je v blízkém okolí snažíme se potlačit konkurenci a zároveň změnit podmínky
VíceObnova, resp. tvorba druhově bohatých lučních ekosystémů na výsypkách
Obnova, resp. tvorba druhově bohatých lučních ekosystémů na výsypkách Bc. Anna Matoušů, PřF JČU Doc. Jan Frouz, Ústav pro životní prostředí PřF UK / ÚPB Klasické rekultivace (lesnické, zemědělské) jsou
VíceEkosystém. tok energie toky prvků biogeochemické cykly
Ekosystém tok energie toky prvků biogeochemické cykly Ekosystém se sestává z abiotického prostředí a biotické složky (společenstva) a jejich vzájemných interakcí. Ekosystém si geograficky můžeme definovat
VícePříčiny krajinného uspořádání. abiotické faktory, biotické interakce, antropogenní změny (land use, land cover change)
Příčiny krajinného uspořádání abiotické faktory, biotické interakce, antropogenní změny (land use, land cover change) 65 KRAJINA - podoba dnešní krajiny je výsledkem působení abiotických podmínek (např.
VíceJe-li rostlinné společenstvo tvořeno pouze jedinci jedné populace, mluvíme o monocenóze nebo také o čistém prostoru.
EKOLOGIE SPOLEČENSTVA (SYNEKOLOGIE) Rostlinné společenstvo (fytocenózu) můžeme definovat jako soubor jedinců a populací rostlin rostoucích společně na určitém stanovišti, které jsou ovlivňovány svým prostředím,
VíceOchrana přírody s pohledu aplikované ekologie půda, ekosystémová ekologie a obnova ekosystémů. Jan Frouz
Ochrana přírody s pohledu aplikované ekologie půda, ekosystémová ekologie a obnova ekosystémů Jan Frouz 1.2 podíl maxima 1 0.8 0.6 0.4 0.2 0 0.1 1 10 100 1000 10000 100000 1000000 čas od disturbance
Více1. Ekologie zabývající se studiem jednotlivých druhů se nazývá: a) synekologie b) autekologie c) demekologie
1. Ekologie zabývající se studiem jednotlivých druhů se nazývá: a) synekologie b) autekologie c) demekologie 2. Plocha lesa v ČR dle statistiky ročně: a) stoupá o cca 2 tis. ha b) klesá o cca 15 tis. ha
VíceNIKA A KOEXISTENCE. Populační ekologie živočichů
NIKA A KOEXISTENCE Populační ekologie živočichů Ekologická nika nároky druhu na podmínky a zdroje, které organismu umožňují přežívat a rozmnožovat se různé koncepce: Grinell (1917) stanovištní nika, vztah
VíceJak funguje zdravá krajina? Prof. RNDr. Hana Čížková, CSc.
Jak funguje zdravá krajina? Prof. RNDr. Hana Čížková, CSc. Obsah přednášky 1. Tradiční pohled na zdravou krajinu 2. mechanismy pohybu látek postupně od úrovně celé rostliny přes porosty, ekosystémy až
Vícevěda zkoumající vzájemné vztahy mezi organismy a vztahy organismů k prostředí základní biologická disciplína využívá poznatků dalších věd - chemie, fyzika, geografie, sociologie rozdělení ekologie podle
VíceStřední škola obchodu, řemesel a služeb Žamberk
Střední škola obchodu, řemesel a služeb Žamberk Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu EU Peníze SŠ Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0130 Šablona: III/2 Ověřeno ve výuce dne: 25.1.2013
VíceUniversity of South Bohemia in České Budějovice Faculty of Science
University of South Bohemia in České Budějovice Faculty of Science Allelopathic effect of Salix caprea litter on late successional plants at different substrates of post-mining sites pot experiment studies
VíceParasiti Komensálové Detritofágové Mutulaisti a Symbionti Ekosystémový inženýři
Parasiti Komensálové Detritofágové Mutulaisti a Symbionti Ekosystémový inženýři Parasiti a parasitoidi Parasiti často žijí dlouho s hostitelem pomalu ho využívají obrovská plodnost, náhodný výběr hostitele
VíceNika důvod biodiverzity navzdory kompetici
Brno, 2015 Dana Veiserová Nika důvod biodiverzity navzdory kompetici Co je to nika? Souhrn ekologických nároků daného druhu na prostředí, umožňující organismu žít a rozmnožovat se Fundamentální nika potencionální,
VíceNIKA A KOEXISTENCE. Populační ekologie 2014 Monika Hloušková
NIKA A KOEXISTENCE Populační ekologie 2014 Monika Hloušková Ekologická nika Je abstraktní pojem, který určuje nároky na zdroje a podmínky daného organismu, které mu umožňují přežívat a rozmnožovat se.
VíceRostlinné populace, rostlinná společenstva
Rostlinné populace, rostlinná společenstva Populace - soubor jedinců jednoho druhu, vyskytující se na určitém stanovišti a jsou stejného genetického původu ZNAKY POPULACE roste produkuje biomasu hustota
VíceÚvod k lesním ekosystémům
Úvod k lesním ekosystémům Lesní ekosystémy jsou nejdůležitějšími klimaxovými ekosystémy pro oblast střední Evropy, která leží v zóně temperátního širokolistého lesa. Této zóně se vymykají malé plochy jehličnatého
VíceDYNAMIKA KRAJINY. ČVUT FSv - katedra hydromeliorací a krajinného inženýrství
DYNAMIKA KRAJINY Dnešní stav krajiny je výsledkem spolupůsobení 5 základních faktorů přírodního původu : 1. Reliéf krajiny 2. Podnebí 3. Osídlení rostlinnými a živočišnými druhy (klima, migrace) 4. Vývoj
Vícea) zkonzumují za život velké množství jedinců, avšak nespotřebují jedince celého, nezpůsobují jeho smrt, i když mu svou aktivitou škodí
1. Praví predátoři: a) zkonzumují za život velké množství jedinců, avšak nespotřebují jedince celého, nezpůsobují jeho smrt, i když mu svou aktivitou škodí b) konzumují část kořisti, kořist zpravidla neusmrtí,
VíceVyužitípoloparazitických rostlin rodu kokrhel (Rhinanthusspp.) k potlačeníkompetičněsilných trav (třtiny křovištnía kostřavy červené)
Využitípoloparazitických rostlin rodu kokrhel (Rhinanthusspp.) k potlačeníkompetičněsilných trav (třtiny křovištnía kostřavy červené) Jan Mládek 1,2, Jakub Těšitel 2, Pavla Mládková 3, Stanislav Hejduk
VíceEKOLOGIE LESA Pracovní sešit do cvičení č. 8:
EKOLOGIE LESA Pracovní sešit do cvičení č. 8: Ekologická stabilita v lesních ekosystémech Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018
VíceCZ.1.07/1.5.00/
[1] Číslo projektu Název školy Předmět CZ.1.07/1.5.00/34.0425 INTEGROVANÁ STŘEDNÍ ŠKOLA TECHNICKÁ BENEŠOV Černoleská 1997, 256 01 Benešov BIOLOGIE A EKOLOGIE Tematický okruh Téma Základy obecné ekologie
VíceÚloha odumřelého dřeva v lesních porostech
www.npsumava.cz Úloha odumřelého dřeva v lesních porostech Miroslav Černý, Aleš Kučera Správa NP a CHKO Šumava Význam odumřelého dřeva - obsah organické hmoty v lesní půdě - půdní vlhkost - členitost
VíceEkologie zdrojů: interakce půdy, vegetace a herbivorů (EKO/EZI) Mgr. Jan Mládek, Ph.D. (2013)
Ekologie zdrojů: interakce půdy, vegetace a herbivorů (EKO/EZI) Mgr. Jan Mládek, Ph.D. (2013) Rozvoj a inovace výuky ekologických oborů formou komplementárního propojení studijních programů Univerzity
VíceObnova lučních porostů
Obnova lučních porostů Co můžeme udělat Obnova managementu (kosení pasení) omezení přísunu živin odstranění dřevin (a obnova managementu) samovolná sukcese na orné půdě (a obnova managementu) obnova luk
VíceOligotrofní stanoviště. písečné duny přesypy vřesoviště Jesepy sutě
Oligotrofní stanoviště písečné duny přesypy vřesoviště Jesepy sutě Duny Obnova dun Výběr místa Písek vítr prostor terénní nerovnost -základ duny reliktní biotopy v okolí - usnadní rekolonizaci
VícePRVOUK 02 Environmentální výzkum
PRVOUK 02 Environmentální výzkum J. Frouz T. Cajthaml, T. Halenka, K. Jančaříková, M. Čelko, V. Matoušek, M. Damohorský PřF, COŽP, MFF, PeDF, 3LF, FHS, PF Jak dostupnost environmentálních statků ovlivňuje
VíceTento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Mgr.Petra Siřínková
Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje 12.2.2010 Mgr.Petra Siřínková BIOTICKÉ PODMÍNKY ŽIVOTA Populace Biocenóza Ekosystém Biosféra POPULACE
VícePROSTOROVÁ EKOLOGIE, metapopulace, kvantitativní změny populace
Partnerství pro rozvoj vzdělávání a komunikace v ochraně přírody reg. číslo: CZ.1.07/2.4.00/17.0073 PROSTOROVÁ EKOLOGIE, metapopulace, kvantitativní změny populace Filip Harabiš Katedra ekologie, FŽP,
VíceSouhrn doporučených opatření pro evropsky významnou lokalitu. Trhovky CZ0213078
Souhrn doporučených opatření pro evropsky významnou lokalitu Trhovky CZ0213078 1. Základní identifikační a popisné údaje 1.1 Základní údaje Název: Trhovky Kód lokality: CZ0213078 Kód lokality v ÚSOP: 2606
Víceprimární producenti: řasy, sinice, vodní rostliny konkurence o zdroje mikrobiální smyčka
primární producenti: řasy, sinice, vodní rostliny konkurence o zdroje mikrobiální smyčka přirozená jezera (ledovcová, tektonická, ) tůně rybníky přehradní nádrže umělé tůně (lomy, pískovny) Dělení stojatých
VícePodmínky působící na organismy: abiotické - vlivy neživé části prostředí na organismus biotické - vlivy ostatních živých organismů na život jedince, m
Přednáška č. 4 Pěstitelství, základy ekologie, pedologie a fenologie Země Podmínky působící na organismy: abiotické - vlivy neživé části prostředí na organismus biotické - vlivy ostatních živých organismů
VíceOrganizmy a biogeochemické cykly hlavních prvků (C,N,P) a látek (voda) v ekosystému. (Hana Šantrůčková, Katedra biologie ekosystémů, B 361)
Organizmy a biogeochemické cykly hlavních prvků (C,N,P) a látek (voda) v ekosystému (Hana Šantrůčková, Katedra biologie ekosystémů, B 361) Biogeochemické cykly: Pohyb chemických prvků mezi organizmy a
VíceBiologie - Kvarta Biologie kvarta Výchovné a vzdělávací strategie Učivo ŠVP výstupy
- Kvarta Biologie Výchovné a vzdělávací strategie Kompetence k řešení problémů Kompetence komunikativní Kompetence sociální a personální Kompetence občanská Kompetence k učení Kompetence pracovní vědy
VíceTento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/
Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018 Životní prostředí zvěře a nejvýznamnější interakce mezi zvěří a prostředím Jiří Kamler Tento
Více1. Ekologie zabývající se studiem společenstev se nazývá a) autekologie b) demekologie c) synekologie
1. Ekologie zabývající se studiem společenstev se nazývá a) autekologie b) demekologie c) synekologie 2. Obor ekologie lesa se zabývá zejména: a) vzájemnými vztahy organismů s prostředím a mezi sebou b)
VíceAplikovaná ekologie. 2.přednáška. Ekosystém, vztahy na stanovišti, vývoj
Aplikovaná ekologie 2.přednáška Ekosystém, vztahy na stanovišti, vývoj Životní prostředí ÚVOD základní pojmy životní prostředí, ekologie z čeho se skládá biosféra? ekosystém potravní závislosti, vztahy
VíceKrajina vznik, vývoj TOK1. Petr Kavka; Adam Vokurka
Krajina vznik, vývoj TOK1 Petr Kavka; Adam Vokurka Krajina Heterogenní část zemského povrchu skládající se ze souboru vzájemně se ovlivňujících ekosystémů, který se v dané části povrchu v podobných formách
VíceRozmanitost podmínek života na Zemi Podnebné pásy
Podnebné pásy Tropický mezi obratníky - Vhlké vnitřní tropy: - bez střídání ročních období - silné srážky, -průměrná roční teplota nad 20 C -Vnější tropy: -přechod k subtropům - období dešťů a období sucha
VíceLOUKY a PASTVINY. Jan HORNÍK. projekt Managementové centrum - občanská sdružení Daphne ČR a Centaurea
LOUKY a PASTVINY Jan HORNÍK projekt Managementové centrum - občanská sdružení Daphne ČR a Centaurea Podpořeno grantem z islandu, Lichtenštejnska a Norska v rámci finančního mechanismu EHP a Norského finančního
VíceProdukce organické hmoty
Produkce organické hmoty Charakteristika prostředí a života ve vodě Voda nebude nikdy limitním faktorem ostatní limitující faktory jsou jen dočasné neexistují fyzické bariéry Teplotní variabilita nepřesahuje
VícePůda nad zlato? Hana Šantrůčková (garant oboru Biologie ekosystémů) & Martin Hais (garant oboru Péče o životní prostředí) Katedra biologie ekosystémů
Půda nad zlato? Hana Šantrůčková (garant oboru Biologie ekosystémů) & Martin Hais (garant oboru Péče o životní prostředí) Stanislav Holý Katedra biologie ekosystémů Půda je. Půda Kameny Štěrk Písek Prach
VíceANOTACE vytvořených/inovovaných materiálů
ANOTACE vytvořených/inovovaných materiálů Číslo projektu Číslo a název šablony klíčové aktivity Tematická oblast Formát Druh učebního materiálu Druh interaktivity CZ.1.07/1.5.00/34.0722 III/2 Inovace a
VíceBiologická Diversita. Různorodost druhů a genetická diversita uvnitř druhů
Biologická Diversita Různorodost druhů a genetická diversita uvnitř druhů Sladkovodní ekosystémy 2.5% světových zásob vody je sladkovodních, z toho 99% led či podzemní voda Velká část využívaná pro zavlažování
VíceMOŘSKÉ POBŘEŽÍ LITORÁL
MOŘSKÉ POBŘEŽÍ LITORÁL NÁPLŇ TÉTO LEKCE Přechodné prostředí mezi souší a vodou Typy mořského pobřeží s ohledem na abiotické parametry Specifika pro život organizmů Základní zástupci jednotlivých biotopů
VíceTEORIE OSTROVNÍ BIOGEOGRAFIE (TOB)
Organismy v krajině krajinné uspořádání a jeho vliv na organismy, populace a společenstva teorie ostrovní biogeografie metapopulační teorie zdroje a propady 34 TEORIE OSTROVNÍ BIOGEOGRAFIE (TOB) MacArthur
VíceUhlík v biomase horské louky sečené, mulčované a ponechané ladem
Uhlík v biomase horské louky sečené, mulčované a ponechané ladem Zuzana Mašková Správa NP a CHKO Šumava, Sušice Jan Květ Přírodovědecká fakulta, Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích Ústav systémové
VíceEkologie tropických lesů a jejich obyvatel
Ekologie tropických lesů a jejich obyvatel Vojtěch Novotný Biologické centrum AV ČR a Přírodovědecká fakulta Jihočeské univerzity Ekologický problém č. 1: Jaký je mechanismus koexistence tisíců druhů
VíceKonference Vodárenská biologie 2019, února 2019, Interhotel Olympik, Praha
Konference Vodárenská biologie 2019, 6. 7. února 2019, Interhotel Olympik, Praha (neboli top-down effect ) je založena na ovlivnění potravního řetězce vodního ekosystému: dravé ryby plaktonožravé ryby
VíceKompetice a mortalita
Kompetice a mortalita Nauka o růstu lesa Michal Kneifl Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018 Úvod vnitrodruhové a mezidruhové
VíceOdhad biomasy a produkce
Odhad biomasy a produkce Rostlinná biomasa a primární Primární produkce produkce GPP vše vyprodukované fotosyntézou NPP GPP-respirace zpravidla měříme NPP přírůstek biomasy, bilance uhlíku, na základě
VíceVody vznikající v souvislosti s těžbou uhlí
I. Přikryl, ENKI, o.p.s., Třeboň Vody vznikající v souvislosti s těžbou uhlí Abstrakt Práce hodnotí různé typy vod, které vznikají v souvislosti s těžbou uhlí, z hlediska jejich ekologické funkce i využitelnosti
VíceWorld of Plants Sources for Botanical Courses
Prostorové šíření organismů Bariéry šíření a prostory pro šíření Bariéry šíření veškeré jevy znesnadňující prostorové šíření nemusí nutně znemožňovat šíření působí jako filtr závisí na prostředí závisí
VíceZáklady pedologie a ochrana půdy
OCHRANA A DEGRADACE PŮDY Základy pedologie a ochrana půdy 10. přednáška Ochrana půdy: zachování půdy jako výrobního prostředku a součásti životního prostředí zachování nebo obnova funkcí půdy zabránění
VíceBiocenóza Společenstvo
Biocenóza Společenstvo Biocenóza - společenstvo 26 všechno živé na určité ploše zákonité seskupení vzájemná provázanost organismů ekotop Autoregulační mechanismy 31 Úbytek toxických látek Rovnováha Růst
VíceFunkční přístup ke studiu vegetace (EKO/FV)
Funkční přístup ke studiu vegetace (EKO/FV) Mgr. Jan Mládek, Ph.D. (2013) Rozvoj a inovace výuky ekologických oborů formou komplementárního propojení studijních programů Univerzity Palackého a Ostravské
VícePozor na chybné definice!
Pozor na chybné definice! Jakrlová, Pelikán (1999) Ekologický slovník Potravnířetězec dekompoziční: vede od odumřelé organické hmoty přes četné následné rozkladače (dekompozitory) až k mikroorganismům.
VíceSrovnání biodiverzity sadů v různých režimech hospodaření. Martin Bagar
Srovnání biodiverzity sadů v různých režimech hospodaření Martin Bagar Zpracování monitoringu biologické rozmanitosti vinic a sadů v různých režimech produkce (konvenční, integrovaná a ekologická) Hluchý,
VíceEKOLOGICKÉ ZEMĚDĚLSTVÍ, PROBLEMATIKA BIOPOTRAVIN A FILOZOFIE KONZUMENTA
EKOLOGICKÉ ZEMĚDĚLSTVÍ, PROBLEMATIKA BIOPOTRAVIN A FILOZOFIE KONZUMENTA Agr.Dr. Josef Dlouhý, Prof.h.c. j.f.dlouhy@gmail.com Problémy konvenčního zemědělství: závislost na fosilní energii závislost na
VíceManagement a péče o typy přírodních stanovišť. Odborné požadavky a zkušenosti
Management a péče o typy přírodních stanovišť Odborné požadavky a zkušenosti Požadavky a vzájemná vazba mezi managementem a péčí o biotopy Základní cíle Udržení typů přírodních stanovišť a druhů podle
Víceznačné množství druhů a odrůd zeleniny ovocné dřeviny okrasné dřeviny květiny travní porosty.
o značné množství druhů a odrůd zeleniny ovocné dřeviny okrasné dřeviny květiny travní porosty. Podobné složení živých organismů Rostlina má celkově více cukrů Mezidruhové rozdíly u rostlin Živočichové
VíceTento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje. 26.2.2010 Mgr.
Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje 26.2.2010 Mgr. Petra Siřínková ABIOTICKÉ PODMÍNKY ŽIVOTA SLUNEČNÍ ZÁŘENÍ TEPLO VZDUCH VODA PŮDA SLUNEČNÍ
VíceKteré poznatky. z výzkumu přirozených lesů. můžeme použít. v přírodě blízkém hospodaření? Tomáš Vrška
Které poznatky z výzkumu přirozených lesů můžeme použít v přírodě blízkém hospodaření? Tomáš Vrška Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018
VíceKRITICKÉ FÁZE ŢIVOTNÍHO CYKLU ORCHIDEJÍ LIMITUJÍCÍ OBNOVU JEJICH POPULACÍ
KRITICKÉ FÁZE ŢIVOTNÍHO CYKLU ORCHIDEJÍ LIMITUJÍCÍ OBNOVU JEJICH POPULACÍ Jana Jersáková Přírodovědecká fakulta Jihočeská univerzita České Budějovice OBNOVA ORCHIDEJOVÝCH POPULACÍ Co je třeba vědět: 1.
VíceObecné principy KE v praxi
Obecné principy KE v praxi BIOLOGICKÉ PRINCIPY OCHRANY HABITATU NA ÚROVNI KRAJINY Princip 1 Princip 2 Princip 3 Princip 4 Princip 5 Princip 6 Princip 7 Udržování velkých, nedotčených ploch (plošek) původní
VíceStanislav Hejduk (Ústav výživy zvířat a pícninářství, Mendelova univerzita v
Stanislav Hejduk (Ústav výživy zvířat a pícninářství, Mendelova univerzita v Brně, DLF Hladké Životice) Jan Mládek (Katedra Ekologie a životního prostředí, Universita Palackého Olomouc) 6. 10. 2017, Pardubice
VíceOrganizmy a biogeochemické cykly hlavních prvků (C,N,P) a látek (voda) v ekosystému. (Hana Šantrůčková, Katedra biologie ekosystémů, B 361)
Organizmy a biogeochemické cykly hlavních prvků (C,N,P) a látek (voda) v ekosystému (Hana Šantrůčková, Katedra biologie ekosystémů, B 361) Biogeochemické cykly: Pohyb chemických prvků mezi organizmy a
VíceStav půdy ČR a její vliv na retenci vody. Jan Vopravil, Tomáš Khel
Stav půdy ČR a její vliv na retenci vody Jan Vopravil, Tomáš Khel Motto: Půda nebude nikdy uniformována; národy a kultury se mohou střídat i směšovat, ale to, po čem budou šlapat, se nedá roznést na kopytech
VíceZásady budování drobných vodních ploch
Zásady budování drobných vodních ploch Jan Dvořák Mokřady ochrana a management, z. s. duben 2014 Definice drobné vodní plochy - velikost dm 2 stovky m 2 - účel podpora biodiverzity - bez technických prvků
VíceI. Morfologie toku s ohledem na bilanci transportu plavenin a splavenin
I. Morfologie toku s ohledem na bilanci transportu plavenin a splavenin I.1. Tvar koryta a jeho vývoj Klima, tvar krajiny, vegetace a geologie povodí určují morfologii vodního toku (neovlivněného antropologickou
Víceochrany přírody Lesy zvláštního určení s prioritou MENDELU, LDF, ÚZPL Tomáš Vrška VÚKOZ, v.v.i. odbor ekologie lesa
Lesy zvláštního určení s prioritou ochrany přírody Tomáš Vrška VÚKOZ, v.v.i. odbor ekologie lesa & MENDELU, LDF, ÚZPL Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR
VíceZásady budování drobných vodních ploch
Zásady budování drobných vodních ploch Jan Dvořák Mokřady ochrana a management, o. s. leden 2013 Definice drobné vodní plochy - velikost dm2 stovky m2 - účel podpora biodiverzity - bez technických prvků
VíceVýznam organických hnojiv pro výživu rybniční biocenózy
Význam organických hnojiv pro výživu rybniční biocenózy Pavel Hartman Název konference: Intenzivní metody chovu ryb a ochrana kvality vody Třeboň, únor 2012 1. Úvod a literární přehled Mnoho generací rybníkářů
VíceTomáš Kuras 1 & Adéla Lepková 2
Tomáš Kuras 1 & Adéla Lepková 2 1 PřF UP v Olomouci a 2 HBH Projekt s. s.r.o., Brno Seminář 6. 10. 2017, KÚ v Pardubicích Nové technologie vegetačních úprav svahů dálničních a silničních koridorů pro zvýšení
VíceVýzkumný ústav meliorací a ochrany půdy, v.v.i. Research Institute for soil and Water conservation. Půda a omezení rizik.
Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy, v.v.i. Research Institute for soil and Water conservation Půda a omezení rizik Jiří Hladík Výchozí předpoklady Půda je v zásadě neobnovitelným zdrojem Její degradace
VíceVlastnosti půd a půdní organismy
Vlastnosti půd a půdní organismy Zrnitost a minerální složení ph Salinita Osah organické hmoty Horizontální a vertikální distriuce půdních organismů Pohy půdních organismů Orientace v půdním prostředí
VíceMgr. Jiří Procházka. Masarykova univerzita, Přírodovědecká fakulta, Ústav botaniky a zoologie
Mgr. Jiří Procházka Masarykova univerzita, Přírodovědecká fakulta, Ústav botaniky a zoologie HORKO Hmyz v extrémním prostředí tepelná tolerance (heat tolerance) často měřená jako kritické teplotní maximum
VícePopulace, populační dynamika a hmyzí gradace
Populace, populační dynamika a hmyzí gradace Zdeněk Landa sekce rostlinolékařství KRV ZF JU Populace definice Skupina jedinců téhož druhu Subjednotka druhu Odlišnosti populace od druhu: omezení areálem
VíceBiologické invaze z pohledu ekologie společenstev a makroekologie
Biologické invaze z pohledu ekologie společenstev a makroekologie Invazní ekologie Charles Elton (1900-1991) Ricciardi & MacIsaac 2008, Nature 452 Invazní ekologie Hlavní tématické okruhy Invazivnost druhů
VíceJ i h l a v a Základy ekologie
S třední škola stavební J i h l a v a Základy ekologie 03. Ekosystém, jeho složky a vývoj Digitální učební materiál projektu: SŠS Jihlava šablony registrační číslo projektu:cz.1.09/1.5.00/34.0284 Tomáš
Více6. Tzv. holocenní klimatické optimum s maximálním rozvojem lesa bylo typické pro a) preboreál b) atlantik c) subrecent
1. Ekologie zabývající se studiem populací se nazývá a) synekologie b) autekologie c) demekologie 2. Plocha lesa na planetě dle statistiky ročně: a) stoupá cca o 11 mil. ha b) klesá cca o 16 mil. ha c)
VíceEkosystémy. Ekosystém je soubor organismů žijících na určitém
Ekosystémy Biomasa Primární produktivita a její ovlivnění faktory prostředí Sekundární produktivita Toky energie v potravních řetězcích Tok látek Bilance živin v terestrických a akvatických ekosystémech
VíceRozptyl a migrace. Petra Hamplová
Rozptyl a migrace Petra Hamplová Terminologie Rozptyl a migrace jsou dva nejčastější termíny k označení prostorových pohybů ROZPTYL Krátká vzdálenost Individuální Zpravidla bez návratu Nesměrované Nepravidelné
VíceMgr. Jan Mládek, Ph.D. (2013)
Ekologie zdrojů: interakce půdy, vegetace a herbivorů (EKO/EZI) Mgr. Jan Mládek, Ph.D. (2013) 7. blok 24/05/2013 Rozvoj a inovace výuky ekologických oborů formou komplementárního propojení studijních programů
VícePísečný přesyp u Píst
Souhrn doporučených opatření pro evropsky významnou lokalitu Písečný přesyp u Píst CZ0210064 1. Základní identifikační a popisné údaje 1.1 Základní údaje Název: Písečný přesyp u Píst Kód lokality: CZ0210064
VíceVliv dopravy na mortalitu a fragmentaci populací (s příklady pro vydru říční) Vznik migračních bariér, fragmentace
Přímá mortalita na silnicích Vlivy dopravy na faunu Vliv dopravy na mortalitu a fragmentaci populací (s příklady pro vydru říční) Vznik migračních bariér, fragmentace Ministerstvo životního prostředí Vršovická
VíceZoologie, živočichové a prostředí
Šablona č. I, sada č. 2 Vzdělávací oblast Vzdělávací obor Tematický okruh Téma Přírodopis Přírodopis Zoologie, živočichové a prostředí Ekosystém Ročník 8. Anotace Materiál slouží pro přiblížení pojmu ekosystém
VíceZpráva o testu dřevin na pozemku ve Stachách na Šumavě
Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský Oddělení půdy a lesnictví Zpráva o testu dřevin na pozemku ve Stachách na Šumavě Průběžná zpráva Zpracoval: Ing. Dušan Reininger, Ph.D Dr.Ing. Přemysl Fiala
VíceSOKOLOVSKÉ VÝSYPKY: OD MĚSÍČNÍ KRAJINY PO LES UCHYCOVÁNÍ PIONÝRSKÝCH DRUHŮ DŘEVIN A JEJICH VÝZNAM ERIKA REITSCHMIEDOVÁ, JAN FROUZ
SOKOLOVSKÉ VÝSYPKY: OD MĚSÍČNÍ KRAJINY PO LES UCHYCOVÁNÍ PIONÝRSKÝCH DRUHŮ DŘEVIN A JEJICH VÝZNAM ERIKA REITSCHMIEDOVÁ, JAN FROUZ Mgr. ERIKA REITSCHMIEDOVÁ Absolvovala magisterské studium na Ústavu životního
VíceObnova biotopů na Pístovských mokřadech
Pobočka České společnosti ornitologické na Vysočině Úvoz 23, 586 01 Jihlava, IČO 75107988 www.cso.cz/vysocina.html Obnova biotopů na Pístovských mokřadech Závěrečná zpráva projektu Foto: A. Mašterová Jan
VíceVÝNOSOVÝ POTENCIÁL TRAV VHODNÝCH K ENERGETICKÉMU VYUŽITÍ
VÝNOSOVÝ POTENCIÁL TRAV VHODNÝCH K ENERGETICKÉMU VYUŽITÍ GRAS PRODUCTION RATE FOR ENERGY UTILIZATION J. Frydrych -,D.Andert -2, D.Juchelková ) OSEVA PRO s.r.o. Výzkumná stanice travinářská Rožnov Zubří
VíceKaždý ekosystém se skládá ze čtyř tzv. funkčních složek: biotopu, producentů, konzumentů a dekompozitorů:
9. Ekosystém Ve starších učebnicích nalezneme mnoho názvů, které se v současnosti jednotně synonymizují se slovem ekosystém: mikrokosmos, epigén, ekoid, biosystém, bioinertní těleso. Nejčastěji užívaným
VíceLesní hospodářství a ochrana biodiversity v ČR základní východiska v kontextu právních předpisů
Lesní hospodářství a ochrana biodiversity v ČR základní východiska v kontextu právních předpisů Petr Kjučukov ČZU v Praze, Fakulta lesnická a dřevařská Katedra ekologie lesa Kašperské Hory 19.5.2016 Biodiversita
Více