c Kapitola 1 Vědní obor genetika 1 c Kapitola 3 Základní principy mendelovské dědičnosti 44
|
|
- Zdenka Vávrová
- před 6 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Obsah Kapitola 1 Vědní obor genetika 1 Osobní genom 1 Pozvání 2 Tři velké milníky genetiky 2 MENDEL: GENY A PRAVIDLA DĚDIČNOSTI 2 WATSON A CRICK: STRUKTURA DNA 3 PROJEKT LIDSKÉHO GENOMU: SEKVENOVÁNÍ DNA A KATALOGIZACE GENŮ 4 DNA jako genetiký materiál 5 REPLIKACE DNA: ŠÍŘENÍ GENETICKÉ INFORMACE 5 GENOVÁ EXPRESE: VYUŽITÍ GENETICKÉ INFORMACE 6 MUTACE: ZMĚNA GENETICKÉ INFORMACE 8 Genetika a evolue 9 Úrovně genetiké analýzy 10 KLASICKÁ GENETIKA 10 MOLEKULÁRNÍ GENETIKA 11 GENETIKA POPULACÍ 11 Genetika ve světě: Aplikae genetiky v lidskýh činnosteh 11 GENETIKA V ZEMĚDĚLSTVÍ 11 GENETIKA V LÉKAŘSTVÍ 13 GENETIKA VE SPOLEČNOSTI 14 MILNÍKY GENETIKY: ΦX174, první sekvenovaný DNA-genom 14 Kapitola 2 Rozmnožování buněk a modelové organizmy v genetie 18 Dolly 18 Buňky a hromozomy 19 BUŇKY A JEJICH PROSTŘEDÍ 19 PROKARYOTICKÉ A EUKARYOTICKÉ BUŇKY 19 CHROMOZOMY: MÍSTO, KDE SE NACHÁZEJÍ GENY 22 BUNĚČNÉ DĚLENÍ 23 Mitóza 24 Meióza 27 MEIÓZA I 30 MEIÓZA II A VÝSLEDKY MEIOTICKÉHO DĚLENÍ 31 Genetika v laboratoři: Úvod do problematiky modelovýh organizmů ve výzkumu 34 BAKTERIE ESCHERICHIA COLI 34 ZAOSTŘENO NA PROBLÉM Počítání hromozomů a hromatid 35 PEKAŘSKÁ KVASINKA SACCHAROMYCES CEREVISIAE 35 BEZOBRATLÍ: OCTOMILKA DROSOPHILA MELANOGASTER A HLÍSTICE CAENORHABDITIS ELEGANS 36 OBRATLOVCI: MYŠ MUS MUSCULUS A ZEBŘIČKA DANIO RERIO 37 ARABIDOPSIS THALIANA, ROSTLINA S KRÁTKOU GENERAČNÍ DOBOU 38 HOMO SAPIENS, NÁŠ VLASTNÍ DRUH 39 MILNÍKY GENETIKY: Kultivae lidskýh buněk 40 Kapitola 3 Základní prinipy mendelovské dědičnosti 44 Vznik genetiky: vědeká revolue 44 Mendelovo studium dědičnosti 45 MENDELŮV POKUSNÝ ORGANIZMUS HRÁCH SETÝ 45 MONOHYBRIDNÍ KŘÍŽENÍ: PRINCIP DOMINANCE A PRINCIP SEGREGACE 45 DIHYBRIDNÍ KŘÍŽENÍ: PRINCIP NEZÁVISLÉ KOMBINACE 48 Aplikae Mendelovýh prinipů 50 METODA PUNNETTOVY TABULKY 50 METODA VĚTVENÍ 50 METODA PRAVDĚPODOBNOSTI 50 ZAOSTŘENO NA: Pravidla pravděpodobnosti 51 Testování genetikýh hypotéz 53 TEST CHÍ-KVADRÁT 53 Mendelovy prinipy v genetie člověka 56 RODOKMENY 57 ZAOSTŘENO NA: Binomiké rozdělení 58 MENDELOVSKÁ SEGREGACE V LIDSKÝCH RODINÁCH 58 ZAOSTŘENO NA PROBLÉM Sestavení prognózy z rodokmenu 59 MILNÍKY GENETIKY: Mendelova práe z roku GENETICKÉ PORADENSTVÍ 62 Kapitola 4 Rozšíření mendelovské dědičnosti 68 xiii
2 xiv Obsah Genetie se daří i mimo Mendelovu klášterní zahradu 68 Alelové varianty a funke genů 69 NEÚPLNÁ DOMINANCE A KODOMINANCE 69 ALELOVÉ SÉRIE 70 SÉRIE ALEL 71 TESTOVÁNÍ GENOVÝCH MUTACÍ NA ALELIZMUS 71 ROZMANITOST ÚČINKŮ JEDNOTLIVÝCH MUTACÍ 72 GENY SLOUŽÍ K TVORBĚ POLYPEPTIDŮ 73 ZAOSTŘENO NA: Genetiké symboly 74 PROČ JSOU NĚKTERÉ MUTACE DOMINANTNÍ A JINÉ RECESIVNÍ? 74 Působení genů: Od genotypu k fenotypu 76 VLIV PROSTŘEDÍ 76 VLIV PROSTŘEDÍ NA EXPRESI GENŮ U ČLOVĚKA 76 PENETRANCE A EXPRESIVITA 77 GENOVÉ INTERAKCE 77 EPISTAZE 77 PLEIOTROPIE 81 Inbriding: Jiný pohled na rodokmeny 82 DŮSLEDKY INBRIDINGU 82 GENETICKÁ ANALÝZA INBRIDINGU 82 ZAOSTŘENO NA PROBLÉM Od metabolikýh drah k fenotypovým štěpným poměrům 83 MILNÍKY GENETIKY: Garrodův výzkum vrozenýh poruh metabolizmu 86 MĚŘENÍ GENETICKÉ PŘÍBUZNOSTI 88 Kapitola 5 Chromozomové základy mendelovské dědičnosti 95 Pohlaví, hromozomy a geny 95 Chromozomy 96 POČET CHROMOZOMŮ 96 POHLAVNÍ CHROMOZOMY 96 Chromozomová teorie dědičnosti 97 EXPERIMENTÁLNÍ DŮKAZ SPOJUJÍCÍ DĚDIČNOST GENŮ S CHROMOZOMY 98 CHROMOZOMY JAKO SKUPINY GENŮ 99 NONDISJUNKCE JAKO DŮKAZ CHROMOZOMOVÉ TEORIE 99 CHROMOZOMOVÝ ZÁKLAD MENDELOVÝCH PRINCIPŮ SEGREGACE A NEZÁVISLÉ KOMBINACE 101 Geny vázané na pohlaví u člověka 103 HEMOFILIE, X-VÁZANÁ PORUCHA SRÁŽLIVOSTI KRVE 103 BARVOSLEPOST, X-VÁZANÁ PORUCHA ZRAKU 104 ZAOSTŘENO NA PROBLÉM Sledování X-vázané a autozomové dědičnosti 105 ZAOSTŘENO NA: Hemofilie 106 GENY NA LIDSKÉM CHOMOZOMU Y 107 GENY NA CHOMOZOMU X A Y 107 Pohlavní hromozomy a determinae pohlaví 107 DETERMINACE POHLAVÍ U ČLOVĚKA 107 DETERMINACE POHLAVÍ U DROZOFILY 109 DETERMINACE POHLAVÍ U JINÝCH ŽIVOČICHŮ 110 Kompenzae dávky genů vázanýh na hromozom X 110 MILNÍKY GENETIKY: Morganova Fly Room 111 HYPERAKTIVACE X-VÁZANÝCH GENŮ U SAMCŮ DROZOFILY 112 INAKTIVACE X-VÁZANÝCH GENŮ U SAMIC SAVCŮ 112 Kapitola 6 Změny v počtu a ve struktuře hromozomů 118 Chromozomy, zemědělství a ivilizae 118 Cytogenetiké tehniky 119 ANALÝZA MITOTICKÝCH CHROMOZOMŮ 119 LIDSKÝ KARYOTYP 121 PŘEHLED CYTOGENETICKÝCH ZMĚN 122 Polyploidie 123 STERILNÍ POLYPLOIDI 123 FERTILNÍ POLYPLOIDI 124 TKÁŇOVĚ SPECIFICKÁ POLYPLOIDIE A POLYTENIE 125 Aneuploidie 127 TRIZOMIE U ČLOVĚKA 127 MONOZOMIE 130 DELECE A DUPLIKACE ČÁSTI CHROMOZOMU 130 ZAOSTŘENO NA: Amnioentéza a odběr horiovýh klků 131 ZAOSTŘENO NA PROBLÉM Sledování původu nondisjunke pohlavníh hromozomů 132 Změny ve struktuře hromozomů 134 INVERZE 134 TRANSLOKACE 135 MILNÍKY GENETIKY: Tjio a Levan stanovují správný počet lidskýh hromozomů 136 SPOJENÉ CHROMOZOMY A ROBERTSONSKÉ TRANSLOKACE 137 Kapitola 7 Vazba, rossing-over a hromozomové mapování u eukaryot 144 První hromozomová mapa na světě 144 Vazba, rekombinae a rossing-over 145 PRVNÍ DŮKAZ VAZBY A REKOMBINACE 145 CROSSING-OVER JAKO FYZICKÁ PODSTATA REKOMBINACE 147
3 Obsahb xv DŮKAZ, ŽE CROSSING-OVER JE PŘÍČINOU REKOMBINACE 149 CHIAZMATA A NAČASOVÁNÍ CROSSING-OVERU 149 Chromozomové mapování 150 CROSSING-OVER JAKO MĚŘÍTKO GENETICKÉ VZDÁLENOSTI 151 REKOMBINAČNÍ MAPOVÁNÍ POMOCÍ DVOUBODOVÉHO TESTOVACÍHO KŘÍŽENÍ 151 REKOMBINAČNÍ MAPOVÁNÍ POMOCÍ TŘÍBODOVÉHO KŘÍŽENÍ 152 ZAOSTŘENO NA PROBLÉM Využití genetiké mapy k předpovědi výsledku křížení 155 ČETNOST REKOMBINACE A GENETICKÁ MAPOVÁ VZDÁLENOST 155 ČETNOST CHIAZMAT A GENETICKÁ MAPOVÁ VZDÁLENOST 157 Cytogenetiké mapování 157 LOKALIZACE GENŮ POMOCÍ DELECÍ A DUPLIKACÍ 157 GENETICKÁ VZDÁLENOST A FYZICKÁ VZDÁLENOST 159 Tetrádová analýza u hub 160 DETEKCE VAZBY A MAPOVÁNÍ GENŮ U KVASINEK 161 MAPOVÁNÍ CENTROMER ANALÝZOU USPOŘÁDANÝCH TETRÁD 163 Vazbová analýza u člověka 165 Rekombinae a evolue 167 EVOLUČNÍ VÝZNAM REKOMBINACE 167 SUPRESE REKOMBINACE INVERZÍ 167 MILNÍKY GENETIKY: Mapování genů pro Huntingtonovu horobu 168 GENETICKÉ ŘÍZENÍ REKOMBINACE 171 Kapitola 8 Genetika bakterií a jejih virů 181 Multirezistentní bakterie: časovaná bomba? 181 Viry a bakterie v genetie 182 Genetika virů 182 BAKTERIOFÁG T4 A LAMBDA 183 MAPOVÁNÍ GENŮ U BAKTERIOFÁGŮ 186 BAKTERIOFÁG T4: LINEÁRNÍ CHROMOZOM A KRUŽNICOVÁ GENETICKÁ MAPA 188 Genetika bakterií 190 MUTACE GENŮ U BAKTERIÍ 191 JEDNOSMĚRNÝ PŘENOS GENŮ U BAKTERIÍ 191 Mehanizmy genetiké výměny u bakterií 192 TRANSFORMACE 193 KONJUGACE 196 TRANSDUKCE 200 PLAZMIDY A EPIZOMY 202 ZAOSTŘENO NA: NADMĚRNÉ POUŽÍVÁNÍ ANTIBIOTIK 203 F -FAKTORY A SEXDUKCE 204 VYUŽITÍ PARCIÁLNÍCH DIPLOIDŮ K MAPOVÁNÍ TĚSNĚ VÁZANÝCH GENŮ 205 ZAOSTŘENO NA PROBLÉM Mapování genů E. oli s využitím konjugačníh údajů 206 Evoluční význam genetiké výměny u bakterií 207 MILNÍKY GENETIKY: Konjugae u Esherihia oli 208 Kapitola 9 DNA a molekulární struktura hromozomů 214 Objev nukleinu 214 Funke genetikého materiálu 215 Důkaz, že genetiká informae je uložena v DNA 215 DŮKAZ, ŽE DNA ZPŮSOBUJE TRANSFORMACI 215 DŮKAZ, ŽE U BAKTERIOFÁGA T2 NESE GENETICKOU INFORMACI DNA 216 DŮKAZ, ŽE GENETICKÁ INFORMACE NĚKTERÝCH VIRŮ JE ULOŽENA V RNA 218 VIROIDY, DĚDIČNÉ INFEKČNÍ HOLÉ MOLEKULY RNA 219 PRIONY, DĚDITELNÉ INFEKČNÍ PROTEINY 219 Struktura DNA a RNA 220 PODSTATA CHEMICKÝCH PODJEDNOTEK V DNA A RNA 221 STRUKTURA DNA: DVOJITÁ ŠROUBOVICE 222 ZAOSTŘENO NA PROBLÉM Výpočet obsahu bází v DNA 225 STRUKTURA DNA: ALTERNATIVNÍ FORMY DVOJITÉ ŠROUBOVICE 225 STRUKTURA DNA: NEGATIVNÍ NADŠROUBOVICE IN VIVO 225 Struktura hromozomů u prokaryot a virů 227 Struktura eukaryotikýh hromozomů 228 CHEMICKÉ SLOŽENÍ EUKARYOTICKÝCH CHROMOZOMŮ 228 JEDNA VELKÁ MOLEKULA DNA NA CHROMOZOM 229 TŘI ÚROVNĚ SBALOVÁNÍ DNA V EUKARYOTICKÝCH CHROMOZOMECH 233 CENTROMERY A TELOMERY 237 ZAOSTŘENO NA: Hybridizae in situ 238 MILNÍKY GENETIKY: Dvojitá šroubovie 240 REPETITIVNÍ SEKVENCE DNA 243 Kapitola 10 Replikae DNA a hromozomů 248 Jsou monozygotní dvojčata identiká? 248 Základní rysy replikae DNA in vivo 249 SEMIKONZERVATIVNÍ REPLIKACE 249 ZAOSTŘENO NA: Tehniky entrifugae 250
4 xvi Obsah ZVIDITELNĚNÍ REPLIKAČNÍCH VIDLIC AUTORADIOGRAFIÍ 252 ZAOSTŘENO NA PROBLÉM Předpověď způsobu značení hromozomů 3 H 253 SPECIFICKÉ REPLIKAČNÍ POČÁTKY 255 OBOUSMĚRNÁ REPLIKACE 256 DNA-polymerázy a syntéza DNA in vitro 259 OBJEV DNA-POLYMERÁZY I V ESCHERICHIA COLI 259 DNA-POLYMERÁZY 260 DNA-POLYMERÁZA III: REPLIKÁZA U ESCHERICHIA COLI 261 KOREKČNÍ AKTIVITY DNA-POLYMERÁZ 262 Komplexní replikační aparát 264 PRŮBĚŽNÁ SYNTÉZA JEDNOHO VLÁKNA; PŘERUŠOVANÁ SYNTÉZA DRUHÉHO VLÁKNA 264 KOVALENTNÍ SPOJOVÁNÍ ZÁŘEZŮ VE STRUKTUŘE DNA PROSTŘEDNICTVÍM DNA-LIGÁZY 264 INICIACE ŘETĚZCŮ DNA PROSTŘEDNICTVÍM RNA-PRIMERŮ 265 ROZVINUTÍ DNA POMOCÍ HELIKÁZ, DNA-VAZEBNÝCH PROTEINŮ A TOPOIZOMERÁZ 266 REPLIKAČNÍ APARÁT: PŘEDPRIMEROVÉ PROTEINY, PRIMOZOMY A REPLIZOMY 269 REPLIKACE OTÁČEJÍCÍ SE KRUŽNICÍ 272 Jedinečné aspekty replikae eukaryotikýh hromozomů 273 BUNĚČNÝ CYKLUS 273 PARALELNÍ REPLIKONY NA CHROMOZOMU 273 DVĚ NEBO VÍCE POLYMERÁZ V JEDINÉ REPLIKAČNÍ VIDLICI 274 DUPLIKACE NUKLEOZOMŮ V REPLIKAČNÍCH VIDLICÍCH 275 TELOMERÁZY: REPLIKACE KONCŮ CHROMOZOMŮ 276 DÉLKA TELOMER A STÁRNUTÍ ČLOVĚKA 277 MILNÍKY GENETIKY: DNA se replikuje semikonzervativně 278 Kapitola 11 Transkripe a úpravy RNA 286 Uhování a přenos informae jednoduhými kódy 286 Přenos genetiké informae: Centrální dogma 287 TRANSKRIPCE A TRANSLACE 287 PĚT TYPŮ MOLEKUL RNA 288 Proes genové exprese 290 MEDIÁTOROVÁ RNA 290 OBECNÉ RYSY SYNTÉZY RNA 290 ZAOSTŘENO NA: Důkaz nestabilní mediátorové RNA 291 Transkripe u prokaryot 293 RNA-POLYMERÁZY: KOMPLEXNÍ ENZYMY 293 ZAOSTŘENO NA PROBLÉM Charakteristika RNA přepisované z virové a hostitelské DNA 294 INICIACE ŘETĚZCŮ RNA 294 ELONGACE ŘETĚZCŮ RNA 295 TERMINACE ŘETĚZCŮ RNA 295 SOUBĚH TRANSKRIPCE, TRANSLACE A DEGRADACE mrna 297 Transkripe a úpravy RNA u eukaryot 297 TŘI RNA-POLYMERÁZY TŘI SKUPINY GENŮ 299 INICIACE ŘETĚZCŮ RNA 299 ELONGACE ŘETĚZCE RNA A VAZBA 5 -METYLGUANOZINOVÝCH ČEPIČEK 301 TERMINACE ŠTĚPENÍM ŘETĚZCE A PŘIDÁNÍ KONCOVÝCH ÚSEKŮ 3 -POLY(A) 302 EDITACE RNA: ZMĚNA INFORMAČNÍHO OBSAHU MOLEKUL mrna 302 Přerušované geny u eukaryot: Exony a introny 303 NĚKTERÉ VELMI VELKÉ EUKARYOTICKÉ GENY 303 BIOLOGICKÝ VÝZNAM INTRONŮ 304 Odstranění intronovýh sekvení sestřihem RNA 304 SESTŘIH PREKURZORŮ trna: SPECIFICKÉ NUKLEÁZOVÉ A LIGÁZOVÉ AKTIVITY 305 AUTOKATALYTICKÝ SESTŘIH 305 SESTŘIH PRE-mRNA: snrna, snrnp A SPLICEOZOM 307 MILNÍKY GENETIKY: Introny 308 Kapitola 12 Translae a genetiký kód 316 Srpkovitá anémie: Závažné důsledky záměny jednoho páru bází 316 Struktura proteinů 317 POLYPEPTIDY: DVACET RŮZNÝCH AMINOKYSELINOVÝCH PODJEDNOTEK 317 PROTEINY: SLOŽITÉ TROJROZMĚRNÉ STRUKTURY 317 Syntéza proteinů: Translae 320 PŘEHLED SYNTÉZY PROTEINŮ 320 NUTNÉ SLOŽKY PROTEOSYNTÉZY: RIBOZOMY 321 NUTNÉ SLOŽKY PROTEOSYNTÉZY: TRANSFEROVÉ RNA 322 TRANSLACE: SYNTÉZA POLYPEPTIDŮ S VYUŽITÍM TEMPLÁTŮ mrna 325 Genetiký kód 333 PŘEHLED VLASTNOSTÍ GENETICKÉHO KÓDU 333 TŘI NUKLEOTIDY V KODONU 333 ROZLUŠTĚNÍ KÓDU 335 INICIAČNÍ A TERMINAČNÍ KODONY 335 DEGENEROVANÝ A USPOŘÁDANÝ KÓD 335 TÉMĚŘ UNIVERZÁLNÍ KÓD 336 ZAOSTŘENO NA PROBLÉM Predike aminokyselinovýh záměn indukovanýh mutageny 337 Interake kodon trna 338 ROZEZNÁNÍ KODONŮ trna: HYPOTÉZA KOLÍSÁNÍ 338 MILNÍKY GENETIKY: Rozluštění genetikého kódu 340 SUPRESOROVÉ MUTACE VEDOUCÍ KE VZNIKU trna SE ZMĚNĚNÝM ROZEZNÁVÁNÍM KODONU 342 Potvrzení podstaty genetikého kódu in vivo 343
5 Obsahb xvii Kapitola 13 Mutae, oprava DNA a rekombinae 347 Xeroderma pigmentosum: Poruha opravy DNA u člověka 347 Mutae jako zdroj genetiké variability nezbytný pro evolui 348 Základní harakteristiky vzniku mutaí 348 MUTACE SOMATICKÉ A GAMETICKÉ 348 MUTACE SPONTÁNNÍ A INDUKOVANÉ 349 MUTACE: OBVYKLE NÁHODNÝ A NEADAPTIVNÍ PROCES 350 ADAPTIVNÍ MUTAGENEZE NEBOLI MUTAGENEZE STACIONÁRNÍ FÁZE U BAKTERIÍ 351 MUTACE: REVERZIBILNÍ PROCES 352 Fenotypové účinky mutaí 353 MUTACE S FENOTYPOVÝMI ÚČINKY: OBVYKLE ŠKODLIVÉ A RECESIVNÍ 354 ÚČINKY MUTACÍ V GENECH KÓDUJÍCÍCH GLOBINY U ČLOVĚKA 355 MUTACE U ČLOVĚKA: BLOKÁDY METABOLICKÝCH DRAH 355 ZAOSTŘENO NA: Tay-Sahsova horoba, dětská tragédie 356 PODMÍNĚNĚ LETÁLNÍ MUTACE JAKO EFEKTIVNÍ NÁSTROJ GENETICKÝCH STUDIÍ 357 Molekulární podstata mutaí 358 INDUKOVANÉ MUTACE 359 MUTACE INDUKOVANÉ CHEMICKÝMI LÁTKAMI 359 MUTACE INDUKOVANÉ ZÁŘENÍM 363 ZAOSTŘENO NA PROBLÉM Stanovení změn v pořadí aminokyselin po účinku hemikýh mutagenů 365 MUTACE INDUKOVANÉ TRANSPONOVATELNÝMI GENETICKÝMI ELEMENTY 366 EXPANDUJÍCÍ TRINUKLEOTIDOVÉ REPETICE A DĚDIČNÉ CHOROBY U ČLOVĚKA 367 Testování hemikýh látek na mutagenitu: Amesův test 367 Mehanizmy opravy DNA 369 FOTOREAKTIVACE 369 EXCIZNÍ OPRAVA 369 DALŠÍ MECHANIZMY OPRAVY DNA 370 Dědičné horoby u člověka způsobené poruhami opravy DNA 373 Mehanizmy rekombinae DNA 374 REKOMBINACE: ŠTĚPENÍ A ZNOVUSPOJENÍ MOLEKUL DNA 375 MILNÍKY GENETIKY: Mullerův důkaz, že paprsky X jsou mutagenní 376 GENOVÁ KONVERZE: OPRAVNÁ SYNTÉZA DNA SPOJENÁ S REKOMBINACÍ 379 Kapitola 14 Definie genu 387 Co je život? 387 Vývoj pojetí genu: Přehled 388 Vývoj pojetí genu: Funke 390 MENDEL: KONSTANTNÍ FAKTORY ŘÍDÍCÍ FENOTYPOVÉ ZNAKY 390 GARROD: JEDEN MUTANTNÍ GEN JEDEN METABOLICKÝ BLOK 390 BEADLE A TATUM: JEDEN GEN JEDEN ENZYM 391 JEDEN GEN JEDEN POLYPEPTID 391 ZAOSTŘENO NA: Lidský genom kolik má genů? 393 Vývoj pojetí genu: Struktura 393 POJETÍ KORÁLKŮ NA NITI PŘED ROKEM OBJEVENÍ REKOMBINACE UVNITŘ GENU 394 REKOMBINACE MEZI SOUSEDNÍMI NUKLEOTIDOVÝMI PÁRY 394 KOLINEARITA MEZI KÓDUJÍCÍ SEKVENCÍ GENU A JEHO POLYPEPTIDOVÝM ŘETĚZCEM 395 Genetiká definie genu 398 KOMPLEMENTAČNÍ TEST JAKO FUNKČNÍ DEFINICE ALEL GENU 398 INTRAGENOVÁ KOMPLEMENTACE 400 ZAOSTŘENO NA PROBLÉM Přiřazování mutaí genům 403 OMEZENÍ POUŽITÍ KOMPLEMENTAČNÍHO TESTU 404 Lokus rii bakteriofága T4 404 MUTANTI rii JSOU PODMÍNĚNĚ LETÁLNÍ 405 KOMPLEMENTAČNÍ TESTY UKÁZALY, ŽE LOKUS rii OBSAHUJE DVA GENY 405 MAPOVÁNÍ MUTACÍ rii DVOUFAKTOROVÝM KŘÍŽENÍM 405 DELEČNÍ MAPOVÁNÍ 405 LOKUS rii: MNOHO MUTAČNÍCH MÍST VE DVOU SOUSEDNÍCH GENECH 408 Geny uvnitř genů bakteriofága ΦX Složité vztahy mezi geny a proteiny 411 MILNÍKY GENETIKY: Lewisův poziční efekt is-trans 412 ALTERNATIVNÍ ZPŮSOBY SESTŘIHU TRANSKRIPTŮ: IZOFORMY PROTEINŮ 412 SESTAVOVÁNÍ GENŮ BĚHEM VÝVOJE: ŘETĚZCE LIDSKÝCH PROTILÁTEK 414 Kapitola 15 Metody molekulární genetiky 423 Léčba hypofyzárního nanizmu pomoí lidského růstového hormonu 423
6 xviii Obsah Základní metody používané k identifikai, amplifikai a klonování genů 424 OBJEV RESTRIKČNÍCH ENDONUKLEÁZ 425 TVORBA REKOMBINANTNÍCH MOLEKUL DNA IN VITRO 427 AMPLIFIKACE REKOMBINANTNÍ DNA V KLONOVACÍCH VEKTORECH 427 AMPLIFIKACE SEKVENCÍ DNA POLYMERÁZOVOU ŘETĚZOVOU REAKCÍ (PCR) 434 Zakládání a sreening knihoven DNA 436 ZAKLÁDÁNÍ GENOMOVÝCH KNIHOVEN 436 ZAKLÁDÁNÍ KNIHOVEN DNA 436 VYHLEDÁVÁNÍ STUDOVANÝCH GENŮ V KNIHOVNÁCH DNA 436 Ryhlá ílená mutageneze založená na PCR 438 Molekulární analýza DNA, RNA a proteinů 440 ANALÝZA DNA POMOCÍ SOUTHERNOVY HYBRIDIZACE 440 ANALÝZA RNA POMOCÍ NORTHERNOVÉ HYBRIDIZACE 442 ZAOSTŘENO NA: Deteke mutantního genu způsobujíího ystikou fibrózu 443 ANALÝZA RNA POMOCÍ ZPĚTNÉ PCR (REVERZNĚ TRANSKRIPČNÍ PCR, RT-PCR) 444 ANALÝZA PROTEINŮ WESTERNOVÝM PŘENOSEM 444 Molekulární analýza genů a hromozomů 446 FYZICKÉ MAPY MOLEKUL DNA ZALOŽENÉ NA ŠTĚPNÝCH MÍSTECH RESTRIKČNÍCH ENZYMŮ 446 NUKLEOTIDOVÉ SEKVENCE GENŮ A CHROMOZOMŮ 447 MILNÍKY GENETIKY: Restrikční endonukleázy 448 ZAOSTŘENO NA PROBLÉM Stanovení nukleotidové sekvene genetikýh elementů 454 Kapitola 16 Genomika 461 Průzkum lidskýh genů na Islandu 461 ZAOSTŘENO NA: GenBank 464 Úvod do genomiky 466 Korelované genetiké, ytologiké a fyziké mapy hromozomů 467 MAPY ZALOŽENÉ NA RFLP A MIKROSATELITECH 468 CYTOGENETICKÉ MAPY 469 FYZICKÉ MAPY A BANKY KLONŮ 470 Poziční klonování genů 471 PROCHÁZENÍ CHROMOZOMEM 472 PŘESKAKOVÁNÍ PO CHROMOZOMU 473 Projekt lidského genomu The Human Genome Projet 474 MAPOVÁNÍ LIDSKÉHO GENOMU 475 SEKVENOVÁNÍ LIDSKÉHO GENOMU 476 LIDSKÝ PROJEKT HAPMAP 478 Analýza funke genomu pomoí testů RNA a proteinů 480 EXPRIMOVANÉ SEKVENCE 481 HYBRIDIZACE NA MATRICÍCH A GENOVÉ ČIPY 481 VYUŽITÍ ZELENÉHO FLUORESKUJÍCÍHO PROTEINU KE SLEDOVÁNÍ PROCESU PROTEOSYNTÉZY 482 Komparativní genomika 485 BIOINFORMATIKA 485 PROKARYOTICKÉ GENOMY 488 GENOMY CHLOROPLASTŮ A MITOCHONDRIÍ 489 MITOCHONDRIÁLNÍ GENOMY 489 GENOMY CHLOROPLASTŮ 491 EUKARYOTICKÉ GENOMY 492 MILNÍKY GENETIKY: Dvě první verze sekvene lidského genomu 494 EVOLUCE GENOMU U OBILOVIN 495 EVOLUCE GENOMU SAVCŮ 496 ZAOSTŘENO NA PROBLÉM Využití bioinformatiky ke zkoumání sekvení DNA 498 Kapitola 17 Aplikae molekulární genetiky 504 Deteke alely pro Tay-Sahsovu horobu v osmibuněčnýh embryíh 504 Využití tehnologie rekombinantní DNA pro identifikai lidskýh genů 505 HUNTINGTONOVA CHOROBA 505 CYSTICKÁ FIBRÓZA 507 ZAOSTŘENO NA PROBLÉM Testování přítomnosti mutantní alely pro mentální retardai způsobenou fragilním X 508 Molekulární diagnostika onemonění člověka 511 Genová terapie u člověka 512 Profil DNA 517 TESTOVÁNÍ OTCOVSTVÍ 518 SOUDNÍ VYŠETŘOVÁNÍ 518 Výroba eukaryotikýh proteinů v bakteriíh 519 LIDSKÝ RŮSTOVÝ HORMON 519 PROTEINY S PRŮMYSLOVÝM VYUŽITÍM 520 Transgenní živočihové a rostliny 521 TRANSGENNÍ ŽIVOČICHOVÉ: MIKROINJEKCE DNA DO OPLOZENÝCH VAJÍČEK A TRANSFEKCE EMBRYONÁLNÍCH KMENOVÝCH BUNĚK 521 TRANSGENNÍ ROSTLINY: Ti-PLAZMID Z ARGOBACTERIUM TUMEFACIENS 523 Reverzní genetika: Zkoumání biologikýh pohodů inhibií genové exprese 525 PROTISMYSLNÁ RNA 526 KNOKAUT MUTACE U MYŠI 527 ZAOSTŘENO NA: GM potraviny jsou bezpečné? 528 T-DNA A INZERCE TRANSPOZONŮ 528
7 Obsahb xix MILNÍKY GENETIKY: Trinukleotidové repetie a onemonění u člověka 531 RNA INTERFERENCE 535 Kapitola 18 Transponovatelné genetiké elementy 541 Kukuřie: Základní plodina s kulturním děditvím 541 Transponovatelné elementy: Celkový přehled 542 Transponovatelné elementy u bakterií 543 IS-ELEMENTY 543 SLOŽENÉ TRANSPOZONY 544 TN3-ELEMENTY 545 VÝZNAM BAKTERIÁLNÍCH TRANSPOZONŮ V LÉKAŘSTVÍ 546 Transpozony ut and paste u eukaryot 547 AC- A DS-ELEMENTY U KUKUŘICE 547 ZAOSTŘENO NA: Barbara MClintoková, objevitelka transponovatelnýh elementů 548 ZAOSTŘENO NA PROBLÉM Analýza aktivity transpozonů u kukuřie 550 P-ELEMENTY A DYSGENEZE HYBRIDŮ U DROZOFILY 550 MARINER PRASTARÝ A VELMI ROZŠÍŘENÝ TRANSPOZON 552 Retroviry a retrotranspozony 553 RETROVIRY 553 ELEMENTY PODOBNÉ RETROVIRŮM 557 RETROPOZONY 558 Transponovatelné elementy u člověka 559 Genetiký a evoluční význam transponovatelnýh elementů 561 TRANSPOZONY A ORGANIZACE GENOMU 561 MILNÍKY GENETIKY: Transformae drozofily pomoí P-elementů 562 TRANSPOZONY A MUTACE 563 VÝZNAM TRANSPONOVATELNÝCH ELEMENTŮ V EVOLUCI 564 Kapitola 19 Regulae genové exprese u prokaryot a jejih virů 569 D Hérelleho sen o léčbě lidské dyzentérie fágovou terapií 569 Genová exprese: Konstitutivní, induibilní a represibilní geny 570 Pozitivní a negativní regulae genové exprese 572 Operony jako koordinovaně regulované jednotky genové exprese 574 Laktózový operon E. oli: Induke a kataboliká represe 576 INDUKCE 576 KATABOLICKÁ REPRESE 578 ZAOSTŘENO NA: Interake protein DNA, které regulují transkripi la-operonu 580 Tryptofanový operon E. oli: Represe a atenuae 582 REPRESE 582 ATENUACE 582 ZAOSTŘENO NA PROBLÉM Pohopili jste funki la-operonu? 583 Bakteriofág lambda: Represe genů lytiké dráhy fága lambda během lyzogenie 587 Časová posloupnost genové exprese během fágové infeke 589 Translační regulae genové exprese 589 MILNÍKY GENETIKY: Jaob, Monod a model operonu 592 Posttranslační regulační mehanizmy 594 Kapitola 20 Regulae genové exprese u eukaryot 599 Afriké trypanozomy: šatník molekulárníh převleků 599 Přehled způsobů regulae genové exprese u eukaryot 600 ČASOPROSTOROVÁ REGULACE GENŮ U EUKARYOT 600 ŘÍZENÁ TRANSKRIPCE DNA 600 ALTERNATIVNÍ SESTŘIH RNA 601 CYTOPLAZMATICKÁ REGULACE STABILITY MEDIÁTOROVÉ RNA 602 Induke transkripční aktivity faktory prostředí a biologikými faktory 602 TEPLOTA: GENY TEPELNÉHO ŠOKU 602 SVĚTLO: GENY PRO RIBULÓZO-1,5-BISFOSFÁT-KARBOXYLÁZU V ROSTLINÁCH 603 SIGNÁLNÍ MOLEKULY: GENY, KTERÉ REAGUJÍ NA HORMONY 603 Molekulární řízení transkripe u eukaryot 606 SEKVENCE DNA SPOJENÉ S REGULACÍ TRANSKRIPCE 606 PROTEINY ZAPOJENÉ DO REGULACE TRANSKRIPCE: TRANSKRIPČNÍ FAKTORY 608 ZAOSTŘENO NA PROBLÉM Charakterizae sekvení potřebnýh pro expresi genu 609 Posttranskripční regulae genové exprese RNA interferení 610 DRÁHY RNAi 610
8 xx Obsah ZAOSTŘENO NA: GAL4, transkripční faktor kvasinek 612 ZDROJE KRÁTKÝCH INTERFERUJÍCÍCH RNA A mikrorna 612 Genová exprese a organizae hromozomů 615 TRANSKRIPCE VE SMYČKÁCH ŠTĚTKOVITÝCH CHROMOZOMŮ 615 TRANSKRIPCE V PUFFECH POLYTENNÍCH CHROMOZOMŮ 615 MOLEKULÁRNÍ USPOŘÁDÁNÍ TRANSKRIPČNĚ AKTIVNÍ DNA 616 REMODELACE CHROMATINU 617 EUCHROMATIN A HETEROCHROMATIN 617 UMLČOVÁNÍ GENŮ 618 METYLACE DNA A IMPRINTING 622 AMPLIFIKACE GENŮ 623 Aktivae a inaktivae elýh hromozomů 624 INAKTIVACE CHROMOZOMU X U SAVCŮ 624 HYPERAKTIVACE CHROMOZOMU X U DROZOFILY 625 MILNÍKY GENETIKY: Objev RNA interferene 626 HYPOAKTIVACE CHROMOZOMŮ X U CAENORHABDITIS ELEGANS 628 Kapitola 21 Genetiké řízení vývoje živočihů 633 Terapie pomoí kmenovýh buněk 633 Modelové organizmy pro genetikou analýzu vývoje 634 CHARAKTERISTIKA VÝVOJE DROZOFILY 634 CHARAKTERISTIKA VÝVOJE HLÍSTICE C. ELEGANS 635 Genetiká analýza vývojovýh drah 636 DETERMINACE POHLAVÍ U DROZOFILY 637 DETERMINACE POHLAVÍ U CAENORHABDITIS ELEGANS 640 Aktivita maternálníh genů ve vývoji 641 GENY S MATERNÁLNÍM ÚČINKEM 641 ZAOSTŘENO NA: fruitless 642 DETERMINACE DORZO-VENTRÁLNÍ A ANTERIO-POSTERIORNÍ OSY EMBRYA DROZOFILY 643 Aktivita zygotikýh genů ve vývoji 646 ČLÁNKOVÁNÍ TĚLA 646 TVORBA ORGÁNŮ 648 SPECIALIZACE BUNĚČNÝCH TYPŮ 649 Genetiká analýza vývoje obratlovů 651 ZAOSTŘENO NA PROBLÉM Analýza drah buněčné difereniae s využitím mutaí 652 HOMOLOGIE GENŮ OBRATLOVCŮ A BEZOBRATLÝCH 652 NÁHODNÉ MUTACE A GENOVĚ SPECIFICKÉ KNOKAUT MUTACE U MYŠÍ 653 MORFOLINOVÉ KNOKDAUN MUTACE U RYBY ZEBŘIČKY 654 STUDIE NA SAVČÍCH KMENOVÝCH BUŇKÁCH 654 REPRODUKČNÍ KLONOVÁNÍ 656 GENETICKÉ ZMĚNY V DIFERENCIACI IMUNITNÍCH BUNĚK OBRATLOVCŮ 656 MILNÍKY GENETIKY: Mutae, které narušují segmentai těla drozofily 658 Kapitola 22 Genetiká podstata rakoviny 665 Molekulární pojítko rodiny 665 Rakovina: Genetiké onemonění 666 MNOHO TYPŮ RAKOVINY 666 RAKOVINA A BUNĚČNÝ CYKLUS 667 RAKOVINA A PROGRAMOVANÁ BUNĚČNÁ SMRT 667 GENETICKÁ PODSTATA RAKOVINY 668 Onkogeny 668 RETROVIRY INDUKUJÍCÍ NÁDORY A VIROVÉ ONKOGENY 669 BUNĚČNÉ HOMOLOGY VIROVÝCH ONKOGENŮ: PROTOONKOGENY 670 MUTANTNÍ BUNĚČNÉ ONKOGENY A RAKOVINA 671 CHROMOZOMOVÉ PŘESTAVBY A RAKOVINA 673 Nádorové supresorové geny 674 DĚDIČNÉ NÁDORY A KNUDSONOVA HYPOTÉZA DVOU ZÁSAHŮ 674 BUNĚČNÉ FUNKCE NÁDOROVÝCH SUPRESOROVÝCH PROTEINŮ 675 ZAOSTŘENO NA PROBLÉM Odhad mutační ryhlosti u retinoblastomu 677 Genetiké dráhy vedouí k rakovině 682 ZAOSTŘENO NA: Nádory a genetiké poradenství 683 MILNÍKY GENETIKY: Identifikae genu BRCA1 685 Kapitola 23 Dědičnost komplexníh znaků 690 Kardiovaskulární onemonění: kombinae genetikýh faktorů a faktorů prostředí 690 Komplexní znaky 691 KVANTIFIKACE KOMPLEXNÍCH ZNAKŮ 691 GENETICKÉ FAKTORY A FAKTORY PROSTŘEDÍ OVLIVŇUJÍ KVANTITATIVNÍ ZNAKY 691 VĚTŠÍ POČET GENŮ OVLIVŇUJE KVANTITATIVNÍ ZNAKY 691 PRAHOVÉ ZNAKY 693 Statistiký popis kvantitativníh znaků 693 DISTRIBUCE ČETNOSTÍ 694 PRŮMĚR A MODÁLNÍ TŘÍDA 694 ROZPTYL (VARIANCE) A SMĚRODATNÁ ODCHYLKA 695
9 Obsahb xxi Analýza kvantitativníh znaků 696 MULTIFAKTORIÁLNÍ HYPOTÉZA 696 ROZKLAD FENOTYPOVÉ VARIANCE 696 HERITABILITA V ŠIRŠÍM SMYSLU 697 HERITABILITA V UŽŠÍM SMYSLU 697 PREDIKCE FENOTYPU 698 UMĚLÁ SELEKCE 699 LOKUSY PRO KVANTITATIVNÍ ZNAKY 700 ZAOSTŘENO NA: Umělá seleke 701 Korelae mezi příbuznými 705 VYJÁDŘENÍ KORELACE KVANTITATIVNÍCH FENOTYPŮ MEZI PŘÍBUZNÝMI 705 ZAOSTŘENO NA PROBLÉM Zjišťování dominane v lokusu QT 706 INTERPRETACE KORELACÍ MEZI PŘÍBUZNÝMI 707 Kvantitativní genetika znaků lidského hování 709 INTELIGENCE 709 MILNÍKY GENETIKY: Minnesotská studie dvojčat vyrůstajííh odděleně 710 OSOBNOST 711 Kapitola 24 Genetika populaí 715 Odlehlá kolonie 715 Teorie alelovýh četností 716 STANOVENÍ ALELOVÝCH ČETNOSTÍ 716 VZTAH MEZI ČETNOSTMI GENOTYPŮ A ALEL: HARDYHO-WEINBERGŮV ZÁKON 717 POUŽITÍ HARDYHO-WEINBERGOVA PRINCIPU 717 VÝJIMKY Z HARDYHO-WEINBERGOVA PRINCIPU 718 POUŽITÍ ALELOVÝCH ČETNOSTÍ V GENETICKÉM PORADENSTVÍ 720 Přírodní výběr (seleke) 721 PŘÍRODNÍ VÝBĚR NA ÚROVNI GENU 721 PŘÍRODNÍ VÝBĚR NA ÚROVNI FENOTYPU 723 Náhodný genetiký posun (drift) 724 NÁHODNÉ ZMĚNY ALELOVÝCH ČETNOSTÍ 725 VLIV VELIKOSTI POPULACE 725 ZAOSTŘENO NA PROBLÉM Genetiký drift na ostrově Pitairn 726 Populae v genetiké rovnováze 727 ZVÝHODNĚNÍ HETEROZYGOTŮ 727 ROVNOVÁHA MEZI MUTACÍ A VÝBĚREM 728 ROVNOVÁHA MEZI MUTACÍ A DRIFTEM 729 MILNÍKY GENETIKY: Hardyho-Weinbergův prinip 730 Kapitola 25 Evoluční genetika 736 Odkud poházíme? Kdo jsme? Kam jdeme? 736 Evoluční teorie 737 DARWINOVA EVOLUČNÍ TEORIE 737 EVOLUČNÍ GENETIKA 738 Genetiká variabilita v přírodníh populaíh 739 FENOTYPOVÁ VARIABILITA 739 VARIABILITA STRUKTURY CHROMOZOMŮ 740 VARIABILITA STRUKTURY BÍLKOVIN 741 VARIABILITA NUKLEOTIDOVÝCH SEKVENCÍ 742 Molekulární evolue 743 MOLEKULY JAKO DOKUMENTY EVOLUČNÍ HISTORIE 743 MOLEKULÁRNÍ FYLOGENEZE 744 RYCHLOST MOLEKULÁRNÍ EVOLUCE 746 ZAOSTŘENO NA PROBLÉM Využití mitohondriální DNA ke studiu fylogeneze 747 MOLEKULÁRNÍ HODINY 748 VARIABILITA EVOLUČNÍ RYCHLOSTI 749 ZAOSTŘENO NA: Evoluční ryhlost 750 NEUTRÁLNÍ TEORIE MOLEKULÁRNÍ EVOLUCE 751 MOLEKULÁRNÍ EVOLUCE A FENOTYPOVÁ EVOLUCE 753 Speiae čili Vznik druhů 755 CO JE TO DRUH? 755 ZPŮSOBY SPECIACE 756 GENETIKA SPECIACE 758 Evolue člověka 759 LIDÉ A LIDOOPI 759 EVOLUCE ČLOVĚKA VE FOSILNÍCH NÁLEZECH 759 MILNÍKY GENETIKY: Neutrální teorie molekulární evolue 760 VARIABILITA SEKVENCÍ DNA A PŮVOD ČLOVĚKA 762 Autoři fotografií 769 Autoři kreseb 772 Slovník základníh pojmů 773 Řešení otázek a úloh označenýh lihými čísly 791 Rejstřík 809 Příloha Gregor Mendel: Pokusy s hybridy rostlin 825
Obsah. Vědní obor genetika 1 Osobní genom 1 Úvodem 2 Tři velké milníky genetiky 2
Obsah KAPITOLA 1 Vědní obor genetika 1 Osobní genom 1 Úvodem 2 Tři velké milníky genetiky 2 MENDEL: GENY A PRAVIDLA DĚDIČNOSTI 2 WATSON A CRICK: STRUKTURA DNA 3 PROJEKT LIDSKÉHO GENOMU: SEKVENOVÁNÍ DNA
RIGORÓZNÍ OTÁZKY - BIOLOGIE ČLOVĚKA
RIGORÓZNÍ OTÁZKY - BIOLOGIE ČLOVĚKA 1. Genotyp a jeho variabilita, mutace a rekombinace Specifická imunitní odpověď Prevence a časná diagnostika vrozených vad 2. Genotyp a prostředí Regulace buněčného
Sylabus témat ke zkoušce z lékařské biologie a genetiky. Struktura, reprodukce a rekombinace virů (DNA viry, RNA viry), význam v medicíně
Sylabus témat ke zkoušce z lékařské biologie a genetiky Buněčná podstata reprodukce a dědičnosti Struktura a funkce prokaryot Struktura, reprodukce a rekombinace virů (DNA viry, RNA viry), význam v medicíně
2. Z následujících tvrzení, týkajících se prokaryotické buňky, vyberte správné:
Výběrové otázky: 1. Součástí všech prokaryotických buněk je: a) DNA, plazmidy b) plazmidy, mitochondrie c) plazmidy, ribozomy d) mitochondrie, endoplazmatické retikulum 2. Z následujících tvrzení, týkajících
Klonování DNA a fyzikální mapování genomu
Klonování DNA a fyzikální mapování genomu. Terminologie Klonování je proces tvorby klonů Klon je soubor identických buněk (příp. organismů) odvozených ze společného předka dělením (např. jedna bakteriální
Molekulární základy dědičnosti. Ústřední dogma molekulární biologie Struktura DNA a RNA
Molekulární základy dědičnosti Ústřední dogma molekulární biologie Struktura DNA a RNA Ústřední dogma molekulární genetiky - vztah mezi nukleovými kyselinami a proteiny proteosyntéza replikace DNA RNA
Inovace studia molekulární a buněčné biologie
Investice do rozvoje vzdělávání Inovace studia molekulární a buněčné biologie Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. Investice do rozvoje vzdělávání
19.b - Metabolismus nukleových kyselin a proteosyntéza
19.b - Metabolismus nukleových kyselin a proteosyntéza Proteosyntéza vyžaduje především zajištění primární struktury. Informace je uložena v DNA (ev. RNA u některých virů) trvalá forma. Forma uskladnění
Bakteriální transpozony
Bakteriální transpozony Transpozon = sekvence DNA schopná transpozice, tj. přemístění z jednoho místa v genomu do jiného místa Transpozice = proces přemístění transpozonu Transponáza (transpozáza) = enzym
Biologie - Oktáva, 4. ročník (humanitní větev)
- Oktáva, 4. ročník (humanitní větev) Biologie Výchovné a vzdělávací strategie Kompetence k řešení problémů Kompetence komunikativní Kompetence sociální a personální Kompetence občanská Kompetence k podnikavosti
Propojení výuky oborů Molekulární a buněčné biologie a Ochrany a tvorby životního prostředí. Reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/
Propojení výuky oborů Molekulární a buněčné biologie a Ochrany a tvorby životního prostředí Reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0032 KBB/ZGEN Základy genetiky Dana Šafářová KBB/ZGEN Základy genetiky Rozsah: 2+1
Globální pohled na průběh replikace dsdna
Globální pohled na průběh replikace dsdna 3' 5 3 vedoucí řetězec 5 3 prodlužování vedoucího řetězce (polymerace ) DNA-ligáza směr pohybu enzymů DNA-polymeráza I DNA-polymeráza III primozom 5' 3, 5, hotový
TEST: GENETIKA, MOLEKULÁRNÍ BIOLOGIE
TEST: GENETIKA, MOLEKULÁRNÍ BIOLOGIE 1) Důležitým biogenním prvkem, obsaženým v nukleových kyselinách nebo ATP a nezbytným při tvorbě plodů je a) draslík b) dusík c) vápník d) fosfor 2) Sousedící nukleotidy
Inovace studia molekulární a buněčné biologie
Inovace studia molekulární a buněčné biologie Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. MBIO1/Molekulární biologie 1 Tento projekt je spolufinancován
Transpozony - mobilní genetické elementy
Transpozony - mobilní genetické elementy Tvoří pravidelnou součást genomu prokaryot i eukaryot (až 50% genomu) Navozují mutace genů (inzerční inaktivace, polární mutace, změny exprese genů) Jsou zodpovědné
Základy molekulární a buněčné biologie. Přípravný kurz Komb.forma studia oboru Všeobecná sestra
Základy molekulární a buněčné biologie Přípravný kurz Komb.forma studia oboru Všeobecná sestra Genetický aparát buňky DNA = nositelka genetické informace - dvouvláknová RNA: jednovláknová mrna = messenger
Základy molekulární biologie KBC/MBIOZ
Základy molekulární biologie KBC/MBIOZ Mária Čudejková 2. Transkripce genu a její regulace Transkripce genetické informace z DNA na RNA Transkripce dvou genů zachycená na snímku z elektronového mikroskopu.
Exprese genetické informace
Exprese genetické informace Tok genetické informace DNA RNA Protein (výjimečně RNA DNA) DNA RNA : transkripce RNA protein : translace Gen jednotka dědičnosti sekvence DNA nutná k produkci funkčního produktu
Výuka genetiky na PřF OU K. MALACHOVÁ
Výuka genetiky na PřF OU K. MALACHOVÁ KATEDRA BIOLOGIE A EKOLOGIE BAKALÁŘSKÉ STUDIJNÍ PROGRAMY Experimentální Systematická Aplikovaná (prezenční, kombinovaná) Jednooborová Dvouoborová KATEDRA BIOLOGIE
Molekulární genetika: Základní stavební jednotkou nukleových kyselin jsou nukleotidy, které jsou tvořeny
Otázka: Molekulární genetika, genetika buněk Předmět: Biologie Přidal(a): jeti52 Molekulární genetika: Do roku 1953 nebylo přesně známa podstata genetické informace, genů, dědičnosti,.. V roce 1953 Watson
Genetika přehled zkouškových otázek:
Genetika přehled zkouškových otázek: 1) Uveďte Mendelovy zákony (pravidla) dědičnosti, podmínky platnosti Mendelových zákonů. 2) Popište genetický zápis (mendelistický čtverec) monohybridního křížení u
"Učení nás bude více bavit aneb moderní výuka oboru lesnictví prostřednictvím ICT ". Základy genetiky, základní pojmy
"Učení nás bude více bavit aneb moderní výuka oboru lesnictví prostřednictvím ICT ". Základy genetiky, základní pojmy 1/75 Genetika = věda o dědičnosti Studuje biologickou informaci. Organizmy uchovávají,
1. Definice a historie oboru molekulární medicína. 3. Základní laboratorní techniky v molekulární medicíně
Obsah Předmluvy 1. Definice a historie oboru molekulární medicína 1.1. Historie molekulární medicíny 2. Základní principy molekulární biologie 2.1. Historie molekulární biologie 2.2. DNA a chromozomy 2.3.
Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/
Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/07.0354 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky Populační genetika (KBB/PG)
Otázky ke zkoušce z Biologie (MSP, FVHE, FVL) a ke zkoušce z Biologie a mol. biol. metod (BSP, FVHE), 2018/2019
1 Otázky ke zkoušce z Biologie (MSP, FVHE, FVL) a ke zkoušce z Biologie a mol. biol. metod (BSP, FVHE), 2018/2019 Okruh A 1. Definice a podstata života, princip hierarchických systémů živých soustav 2.
Molekulárn. rní. biologie Struktura DNA a RNA
Molekulárn rní základy dědičnosti Ústřední dogma molekulárn rní biologie Struktura DNA a RNA Ústřední dogma molekulárn rní genetiky - vztah mezi nukleovými kyselinami a proteiny proteosyntéza replikace
GENETIKA Monogenní dědičnost (Mendelovská) Polygenní dědičnost Multifaktoriální dědičnost
GENETIKA vědecké studium dědičnosti a jejich variant studium kontinuity života ve vztahu ke konečné délce života individuálních organismů Monogenní dědičnost (Mendelovská) Polygenní dědičnost Multifaktoriální
Inovace studia molekulární a buněčné biologie
Inovace studia molekulární a buněčné biologie Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. MBIO1/Molekulární biologie 1 Tento projekt je spolufinancován
Exprese genetického kódu Centrální dogma molekulární biologie DNA RNA proteinu transkripce DNA mrna translace proteosyntéza
Exprese genetického kódu Centrální dogma molekulární biologie - genetická informace v DNA -> RNA -> primárního řetězce proteinu 1) transkripce - přepis z DNA do mrna 2) translace - přeložení z kódu nukleových
Struktura a organizace genomů
CG020 Genomika Přednáška 8 Struktura a organizace genomů Markéta Pernisová Funkční genomika a proteomika rostlin, Mendelovo centrum genomiky a proteomiky rostlin, Středoevropský technologický institut
P1 AA BB CC DD ee ff gg hh x P2 aa bb cc dd EE FF GG HH Aa Bb Cc Dd Ee Ff Gg Hh
Heteroze jev, kdy v F1 po křížení geneticky rozdílných genotypů lze pozorovat zvětšení a mohutnost orgánů, zvýšení výnosu, životnosti, ranosti, odolnosti ve srovnání s lepším rodičem = heterózní efekt
Biologie - Oktáva, 4. ročník (přírodovědná větev)
- Oktáva, 4. ročník (přírodovědná větev) Biologie Výchovné a vzdělávací strategie Kompetence k řešení problémů Kompetence komunikativní Kompetence sociální a personální Kompetence občanská Kompetence k
Souhrnný test - genetika
Souhrnný test - genetika 1. Molekuly DNA a RNA se shodují v tom, že a) jsou nositelé genetické informace, b) jsou tvořeny dvěma polynukleotidovými řetězci,, c) jsou tvořeny řetězci vzájemně spojených nukleotidů,
Chromosomy a karyotyp člověka
Chromosomy a karyotyp člověka Chromosom - 1 a více - u eukaryotických buněk uložen v jádře karyotyp - soubor všech chromosomů v jádře jedné buňky - tvořen z vláknem chromatinem = DNA + histony - malé bazické
Inovace studia molekulární a buněčné biologie
Inovace studia molekulární a buněčné biologie Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. MBIO1/Molekulární biologie 1 Tento projekt je spolufinancován
BAKTERIÁLNÍ GENETIKA. Lekce 12 kurzu GENETIKA Doc. RNDr. Jindřich Bříza, CSc.
BAKTERIÁLNÍ GENETIKA Lekce 12 kurzu GENETIKA Doc. RNDr. Jindřich Bříza, CSc. -dědičnost u baktérií principiálně stejná jako u komplexnějších organismů -genom haploidní a značně menší Bakteriální genom
Základní pojmy obecné genetiky, kvalitativní a kvantitativní znaky, vztahy mezi geny
Obecná genetika Základní pojmy obecné genetiky, kvalitativní a kvantitativní znaky, vztahy mezi geny Doc. RNDr. Ing. Eva PALÁTOVÁ, PhD. Ing. Roman LONGAUER, CSc. Ústav zakládání a pěstění lesů LDF MENDELU
Genetika. Genetika. Nauka o dědid. dičnosti a proměnlivosti. molekulárn. rní buněk organismů populací
Genetika Nauka o dědid dičnosti a proměnlivosti Genetika molekulárn rní buněk organismů populací Dědičnost na úrovni nukleových kyselin Předávání vloh z buňky na buňku Předávání vlastností mezi jednotlivci
Terapeutické klonování, náhrada tkání a orgánů
Transfekce, elektroporace, retrovirová infekce Vnesení genů Vrstva fibroblastů, LIF Terapeutické klonování, náhrada tkání a orgánů Selekce ES buněk, v nichž došlo k začlenění vneseného genu homologní rekombinací
GENETIKA dědičností heredita proměnlivostí variabilitu Dědičnost - heredita podobnými znaky genetickou informací Proměnlivost - variabilita
GENETIKA - věda zabývající se dědičností (heredita) a proměnlivostí (variabilitu ) živých soustav - sleduje rozdílnost a přenos dědičných znaků mezi rodiči a potomky Dědičnost - heredita - schopnost organismu
Inovace studia molekulární a buněčné biologie
Inovace studia molekulární a buněčné biologie Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. OBVSB/Obecná virologie Tento projekt je spolufinancován Evropským
Okruhy otázek ke zkoušce
Okruhy otázek ke zkoušce 1. Úvod do biologie. Vznik života na Zemi. Evoluční vývoj organizmů. Taxonomie organizmů. Původ a vývoj člověka, průběh hominizace a sapientace u předků člověka vyšších primátů.
NUKLEOVÉ KYSELINY. Základ života
NUKLEOVÉ KYSELINY Základ života HISTORIE 1. H. Braconnot (30. léta 19. století) - Strassburg vinné kvasinky izolace matiére animale. 2. J.F. Meischer - experimenty z hnisem štěpení trypsinem odstředěním
Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/07.0354
I n v e s t i c e d o r o z v o j e v z d ě l á v á n í Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/07.0354 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním
MENDELOVSKÁ DĚDIČNOST
MENDELOVSKÁ DĚDIČNOST Gen Část molekuly DNA nesoucí genetickou informaci pro syntézu specifického proteinu (strukturní gen) nebo pro syntézu RNA Různě dlouhá sekvence nukleotidů Jednotka funkce Genotyp
Crossing-over. over. synaptonemální komplex
Genetické mapy Crossing-over over v průběhu profáze I meiózy princip rekombinace genetického materiálu mezi maternálním a paternálním chromosomem synaptonemální komplex zlomy a nová spojení chromatinových
Využití DNA markerů ve studiu fylogeneze rostlin
Mendelova genetika v příkladech Využití DNA markerů ve studiu fylogeneze rostlin Ing. Petra VESELÁ Ústav lesnické botaniky, dendrologie a geobiocenologie LDF MENDELU Brno Tento projekt je spolufinancován
Co se o sobě dovídáme z naší genetické informace
Genomika a bioinformatika Co se o sobě dovídáme z naší genetické informace Jan Pačes, Mgr, Ph.D Ústav molekulární genetiky AVČR, CZECH FOBIA (Free and Open Bioinformatics Association) hpaces@img.cas.cz
AUG STOP AAAA S S. eukaryontní gen v genomové DNA. promotor exon 1 exon 2 exon 3 exon 4. kódující oblast. introny
eukaryontní gen v genomové DNA promotor exon 1 exon 2 exon 3 exon 4 kódující oblast introny primární transkript (hnrna, pre-mrna) postranskripční úpravy (vznik maturované mrna) syntéza čepičky AUG vyštěpení
Inovace studia molekulární a buněčné biologie
Inovace studia molekulární a buněčné biologie I n v e s t i c e d o r o z v o j e v z d ě l á v á n í reg. č. CZ.1.07/2.2.00/07.0354 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním
-zakladatelem je Johan Gregor Mendel ( ), který se narodil v Hynčicích na Moravě
Otázka: Genetika I Předmět: Biologie Přidal(a): Paris -věda, která se zabývá dědičností a proměnlivostí -zakladatelem je Johan Gregor Mendel (1822 1884), který se narodil v Hynčicích na Moravě 1. MOLEKULÁRNÍ
Základy genetiky 2a. Přípravný kurz Komb.forma studia oboru Všeobecná sestra
Základy genetiky 2a Přípravný kurz Komb.forma studia oboru Všeobecná sestra Základní genetické pojmy: GEN - úsek DNA molekuly, který svojí primární strukturou určuje primární strukturu jiné makromolekuly
Základní pravidla dědičnosti
Mendelova genetika v příkladech Základní pravidla dědičnosti Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018 Mendelovy zákony dědičnosti
Genetický polymorfismus
Genetický polymorfismus Za geneticky polymorfní je považován znak s nejméně dvěma geneticky podmíněnými variantami v jedné populaci, které se nachází v takových frekvencích, že i zřídkavá má frekvenci
Výuka genetiky na Přírodovědecké fakultě UK v Praze
Výuka genetiky na Přírodovědecké fakultě UK v Praze Studium biologie na PřF UK v Praze Bakalářské studijní programy / obory Biologie Biologie ( duhový bakalář ) Ekologická a evoluční biologie ( zelený
Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/
Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/07.0354 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky Populační genetika (KBB/PG)
Molekulární a buněčná biologie, genetika a virologie
Publikováno z 2. lékařská fakulta Univerzity Karlovy v Praze ( https://www.lf2.cuni.cz) Molekulární a buněčná biologie, genetika a virologie Okruhy otázek ke státní doktorské zkoušce Část molekulární biologie
O původu života na Zemi Václav Pačes
O původu života na Zemi Václav Pačes Ústav molekulární genetiky Akademie věd ČR centrální dogma replikace transkripce DNA RNA protein reverzní transkripce translace informace funkce Exon 1 Intron (413
Genetika bakterií. KBI/MIKP Mgr. Zbyněk Houdek
Genetika bakterií KBI/MIKP Mgr. Zbyněk Houdek Bakteriofágy jako extrachromozomální genomy Genom bakteriofága uvnitř bakterie profág. Byly objeveny v bakteriích už v r. 1915 Twortem. Parazitické org. nemají
Vypracované otázky z genetiky
Vypracované otázky z genetiky 2015/2016 Dana Hatoňová 1. Základní zákony genetiky 2. Dihybridismus 3. Aditivní model polygenní dědičnosti 4. Interakce nealelních genů 5. Genová vazba 6. Genotyp a jeho
Exprese genetické informace
Exprese genetické informace Stavební kameny nukleových kyselin Nukleotidy = báze + cukr + fosfát BÁZE FOSFÁT Nukleosid = báze + cukr CUKR Báze Cyklické sloučeniny obsahující dusík puriny nebo pyrimidiny
Metody molekulární biologie
Metody molekulární biologie 1. Základní metody molekulární biologie A. Izolace nukleových kyselin Metody využívající různé rozpustnosti Metody adsorpční Izolace RNA B. Centrifugační techniky o Princip
Těsně před infarktem. Jak předpovědět infarkt pomocí informatických metod. Jan Kalina, Marie Tomečková
Těsně před infarktem Jak předpovědět infarkt pomocí informatických metod Jan Kalina, Marie Tomečková Program, osnova sdělení 13,30 Úvod 13,35 Stručně o ateroskleróze 14,15 Měření genových expresí 14,00
Zaměření bakalářské práce na Oddělení genetiky a molekulární biologie
Zaměření bakalářské práce na Oddělení genetiky a molekulární biologie 1) Zadávání témat dle studovaného oboru 2) Přehled řešených témat v minulosti 3) Vědecko-výzkumné zaměření OGMB 4) Přehled externích
Centrální dogma molekulární biologie
řípravný kurz LF MU 2011/12 Centrální dogma molekulární biologie Nukleové kyseliny 1865 zákony dědičnosti (Johann Gregor Mendel) 1869 objev nukleových kyselin (Miescher) 1944 genetická informace v nukleových
Organizace genomu eukaryot a prokaryot GENE Mgr. Zbyněk Houdek Stavba prokaryotické buňky Prokaryotické jádro nukleoid 1 molekula 2-řetězcové DNA (chromozom kružnicová struktura), bez jaderné membrány.
Genetika - maturitní otázka z biologie (2)
Genetika - maturitní otázka z biologie (2) by jx.mail@centrum.cz - Ned?le, B?ezen 01, 2015 http://biologie-chemie.cz/genetika-maturitni-otazka-z-biologie-2/ Otázka: Genetika I P?edm?t: Biologie P?idal(a):
Crossing-over. Synaptonemální komplex. Crossing-over a výměna genetického materiálu. Párování homologních chromosomů
Vazba genů Crossing-over V průběhu profáze I meiózy Princip rekombinace genetického materiálu mezi maternálním a paternálním chromosomem Synaptonemální komplex Zlomy a nová spojení chromatinových řetězců
jedné aminokyseliny v molekule jednoho z polypeptidů hemoglobinu
Translace a genetický kód Srpkovitý tvar červených krvinek u srpkovité anémie: důsledek záměny Srpkovitý tvar červených krvinek u srpkovité anémie: důsledek záměny jedné aminokyseliny v molekule jednoho
MIKROBIOLOGIE V BIOTECHNOLOGII
Biotechnologie MIKROBIOLOGIE V BIOTECHNOLOGII Využití živých organismů pro uskutečňování definovaných chemických procesů pro průmyslové nebo komerční aplikace Organismus je geneticky upraven metodami genetického
Zaměření bakalářské práce na Oddělení genetiky a molekulární biologie
Zaměření bakalářské práce na Oddělení genetiky a molekulární biologie 1) Zadávání témat dle studovaného oboru 2) Přehled řešených témat v minulosti 3) 4) Přehled externích školících pracovišť Zaměření
Mendelova genetika v příkladech. Transgenoze rostlin. Ing. Petra VESELÁ, Ústav lesnické botaniky, dendrologie a geobiocenologie LDF MENDELU Brno
Mendelova genetika v příkladech Transgenoze rostlin Ing. Petra VESELÁ, Ústav lesnické botaniky, dendrologie a geobiocenologie LDF MENDELU Brno Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem
Některé vlastnosti DNA důležité pro analýzu
Některé vlastnosti DNA důležité pro analýzu Spiralizace Denaturace Záporný náboj Syntéza Ligace Rekombinace Mutabilita Despiralizace Reasociace Štěpení Metody používané k analýze DNA Southern blotting
Obecná biologie a genetika B53 volitelný předmět pro 4. ročník
Obecná biologie a genetika B53 volitelný předmět pro 4. ročník Charakteristika vyučovacího předmětu Vyučovací předmět vychází ze vzdělávací oblasti Člověk a příroda, vzdělávacího oboru Biologie. Mezipředmětové
Působení genů. Gen. Znak
Genové interakce Působení genů Gen Znak Dědičnost Potomek získává predispozice k vlastnostem z rodičovské buňky nebo organismu. Vlastnosti přenášené do další generace nemusí být zcela totožné s vlastnostmi
MUTAGENEZE INDUKOVANÁ TRANSPOZONY (TRANSPOZONOVÁ MUTAGENEZE)
MUTAGENEZE INDUKOVANÁ TRANSPOZONY (TRANSPOZONOVÁ MUTAGENEZE) Nejrozšířenější použití transpozonů je mutageneza za účelem lokalizace genů a jejich charakterizace. Výhody: 1. vyšší frekvence mutace než při
Inovace studia molekulární a buněčné biologie. reg. č. CZ.1.07/2.2.00/
Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. Z.1.07/2.2.00/07.0354 Předmět: KBB/OPSB íl přednášky: Dokončení problematiky Molekulární podstaty genetické informace, objasnění principu replikace
Propojení výuky oborů Molekulární a buněčné biologie a Ochrany a tvorby životního prostředí. Reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/
Propojení výuky oborů Molekulární a buněčné biologie a Ochrany a tvorby životního prostředí Reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0032 Mendelovská genetika - Základy přenosové genetiky Základy genetiky Gregor (Johann)
Vrozené vývojové vady, genetika
UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE Fakulta tělesné výchovy a sportu Vrozené vývojové vady, genetika studijní opora pro kombinovanou formu studia Aplikovaná tělesná výchova a sport Doc.MUDr. Eva Kohlíková, CSc.
Proměnlivost organismu. Mgr. Aleš RUDA
Proměnlivost organismu Mgr. Aleš RUDA Faktory variability organismů Vnitřní = faktory vedoucí k proměnlivosti genotypu Vnější = faktory prostředí Příčiny proměnlivosti děje probíhající při meioze segregace
Základní genetické pojmy
Základní genetické pojmy Genetika Věda o dědičnosti a proměnlivosti organismů Používá především pokusné metody (např. křížení). K vyhodnocování používá statistické metody. Variabilita v rámci druhu Francouzský
Buňky, tkáně, orgány, soustavy
Lidská buňka buněčné organely a struktury: Jádro Endoplazmatické retikulum Goldiho aparát Mitochondrie Lysozomy Centrioly Cytoskelet Cytoplazma Cytoplazmatická membrána Buněčné jádro Jadérko Karyoplazma
-nukleové kyseliny jsou makromolekulární látky, jejichž základní stavební jednotkou je nukleotid každý nukleotid vzniká spojením:
Otázka: Molekulární základy dědičnosti Předmět: Biologie Přidal(a): Mulek NUKLEOVÉ KYSELINY -nositelkami genetické informace jsou molekuly nukleových kyselin tvořené řetězci vzájemně spojených nukleotidů,
Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti. Vztah struktury a funkce nukleových kyselin. Replikace, transkripce
Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Vztah struktury a funkce nukleových kyselin. Replikace, transkripce Nukleová kyselina gen základní jednotka informace v živých systémech,
Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/
Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/07.0354 Genomika (KBB/GENOM) Fyzické mapování Fyzické cytogenetické a fyzické molekulární mapy Ing. Hana Šimková, CSc. Cíl přednášky
Struktura a funkce nukleových kyselin
Struktura a funkce nukleových kyselin ukleové kyseliny Deoxyribonukleová kyselina - DA - uchovává genetickou informaci Ribonukleová kyselina RA - genová exprese a biosyntéza proteinů Složení A stavební
Typy nukleových kyselin. deoxyribonukleová (DNA); ribonukleová (RNA).
Typy nukleových kyselin Existují dva typy nukleových kyselin (NA, z anglických slov nucleic acid): deoxyribonukleová (DNA); ribonukleová (RNA). DNA je lokalizována v buněčném jádře, RNA v cytoplasmě a
REKOMBINACE Přestavby DNA
REKOMBINACE Přestavby DNA variace v kombinacích genů v genomu adaptace evoluce 1. Obecná rekombinace ( General recombination ) Genetická výměna mezi jakýmkoli párem homologních DNA sekvencí - často lokalizovaných
Inovace studia molekulární a buněčné biologie
Inovace studia molekulární a buněčné biologie I n v e s t i c e d o r o z v o j e v z d ě l á v á n í reg. č. CZ.1.07/2.2.00/07.0354 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním
MIKROBIOLOGIE V BIOTECHNOLOGII
Biotechnologie MIKROBIOLOGIE V BIOTECHNOLOGII Termín biotechnologie byl poprvé použit v roce 1917 Procesy, při kterých se na tvorbě výsledného produktu podílejí živé organismy Širší definice: biotechnologie
GENETIKA 1. Úvod do světa dědičnosti. Historie
GENETIKA 1. Úvod do světa dědičnosti Historie Základní informace Genetika = věda zabývající se dědičností a proměnlivostí živých soustav sleduje variabilitu (=rozdílnost) a přenos druhových a dědičných
TRANSLACE - SYNTÉZA BÍLKOVIN
TRANSLACE - SYNTÉZA BÍLKOVIN Translace - překlad genetické informace z jazyka nukleotidů do jazyka aminokyselin podle pravidel genetického kódu. Genetický kód - způsob zápisu genetické informace Kód Morseovy
Funkční specializace dnes: nukleové kyseliny uchovávají genet. informaci bílkoviny mají strukturní a katalytickou fci
Evoluce RNA Funkční specializace dnes: nukleové kyseliny uchovávají genet. informaci bílkoviny mají strukturní a katalytickou fci Po určité období měl obě funkce jeden typ sloučenin, RNA - informační i
Rekombinantní protilátky, bakteriofágy, aptamery a peptidové scaffoldy pro analytické a terapeutické účely Luděk Eyer
Rekombinantní protilátky, bakteriofágy, aptamery a peptidové scaffoldy pro analytické a terapeutické účely Luděk Eyer Virologie a diagnostika Výzkumný ústav veterinárního lékařství, v.v.i., Brno Alternativní
25.2.2014. Genomika. Obor genetiky, který se snaží. stanovit úplnou genetickou informaci. organismu a interpretovat ji v. termínech životních pochodů.
Genomika Obor genetiky, který se snaží stanovit úplnou genetickou informaci organismu a interpretovat ji v termínech životních pochodů. 1 Strukturní genomika stanovení sledu nukleotidů genomu organismu,
Genetika zvířat - MENDELU
Genetika zvířat DNA - primární struktura Několik experimentů ve 40. a 50. letech 20. století poskytla důkaz, že genetický materiál je tvořen jedním ze dvou typů nukleových kyselin: DNA nebo RNA. DNA je
A. chromozómy jsou rozděleny na 2 chromatidy spojené jen v místě centromery. B. vlákna dělícího vřeténka jsou připojena k chromozómům
Karlova univerzita, Lékařská fakulta Hradec Králové Obor: všeobecné lékařství - test z biologie Vyberte tu z nabídnutých odpovědí (1-5), která je nejúplnější. Otázka Odpověď 1. Mezi organely membránového