Stavební spoření. v roce Asociace českých stavebních spořitelen

Transkript

1 Stavební spoření v roce 29 Asociace českých stavebních spořitelen

2 Stavební spoření v roce 29 Asociace českých stavebních spořitelen Stavební spoření má prakticky každá česká rodina

3 Zlomový rok pro stavební spoření V posledních letech jsme si už zvykli na rekordní výsledky Troufám si tvrdit, že jednu tezi všichni ekonomové poněkud stavebního spoření. Také v roce 29 najdeme ukazatele, které opomněli: pokud by neexistovalo stavební spoření, pak by lidé jsou historicky nejvyšší, i když v daleko menší míře než obvykle. neměli možnost získat v roce 29 na tuzemském trhu cenově Právě díky systému, který je založen na dlouhodobém spoření, přijatelné úvěry na rekonstrukce, opravy a modernizace. Státní se český úvěrový trh v sektoru bydlení výrazně odlišoval od podpora garantuje a udržuje funkční systém, který půjčil již zemí, které stojí pouze na hypotečním úvěrování. Česká více než 1,7 milionům lidí. Vydané prostředky se samozřejmě republika proplula nemovitostní krizí bez větších otřesů. objevují také na příjmové straně státního rozpočtu, a to ve formě daní. I pokud bychom uvažovali jen v čistě účetní Stavební spoření je nejen funkčním produktem pro logice má dáti dal, stát na stavebním spoření vydělává. období ekonomického růstu, ale zároveň, jak se ukázalo, i nezastupitelným nástrojem financování bydlení v časech Rok od roku přínos stavebního spoření roste. Nejinak tomu horších. V minulém roce se tak z hlediska celkového bude i v roce 21. objemu poskytnutých úvěrů prakticky vyrovnalo hypotékám. V počtech půjček poskytnutých na bydlení je dlouhá léta zcela bezkonkurenční. Stavební spoření působí proticyklicky a zároveň je to pravděpodobně jediný mandatorní výdaj státního rozpočtu, který od roku 25 stabilně klesá. Pokud si některá média zvykla mluvit o státní podpoře na úrovni 15 až 17 miliard, je to zcela mylné. Stát přispěl téměř pěti milionům střadatelů sumou lehce nad třináct miliard korun, přičemž za rok 21 tato částka klesne přibližně o další miliardu. Za tuto cenu podporuje občany, aby spořili a uvažovali o svém bydlení s předstihem a současně poskytovali své volné peníze těm, kteří je aktuálně na bydlení potřebují. Vojtěch Lukáš, předseda AČSS 1

4 Stavební spoření v roce 29 Asociace českých stavebních spořitelen Úvěry Smyslem existence stavebního spoření je poskytování dostupných zdrojů peněz na bydlení co možná nejširšímu okruhu osob. Z tohoto hlediska se podařilo jeho poslání naplnit i v roce 29. Výsledky sice ukazují pokles úvěrových obchodů, ale v žádném případě nemůžeme hovořit o propadu. V případě českého trhu jde dokonce o posílení pozice vůči podobným produktům. Půjčky od stavebních spořitelen dosáhly ročního objemu 65,7 miliardy Kč. Meziročně tak došlo k poklesu o 1,9%. Tato skutečnost se v konečném porovnání s dalšími úvěrovými produkty ukázala jako mimořádně dobrý výsledek a důkaz, že stavební spoření umí poskytovat půjčky i v ekonomicky složitějších časech. Objem poskytnutých úvěrů (v miliardách Kč) 8 43, 51,6 72,5 73,6 65, Výše zmíněný cíl však neznamená pouze půjčovat hodně 8 peněz, ale také maximálně možnému počtu zájemců. I v tomto ohledu poznamenaly celý rok hospodářské těžkosti 6 země, jejichž přirozenou součástí se stalo snížení zájmu o půjčky 4 na bydlení a nárůst míry rizika v oblasti návratnosti. Stavební spořitelny za rok 29 poskytly úvěrů, což 43, 51,6 72,5 73,6 65,7 je v 2 meziročním srovnání o kusů méně (o 11%). Také zde pozice stavebních spořitelen relativně k trhu posílila.* Počet poskytnutých úvěrů Do statistiky úvěrů nejsou započteny úvěry ze stavebního spoření, kterými 2 se splatily překlenovací úvěry (tzv. překlopení). Jejich započtení by statistiku zkreslovalo

5 Z uvedených dat vyplývá, že výše průměrného úvěru dosáhla Kč, což představuje meziroční nárůst o Kč, respektive o,5%. Největší podíl z celkového počtu půjček se stabilně poskytuje na rekonstrukce a modernizace. V uplynulém roce to bylo 43%. Na co půjčují stavební spořitelny (počty úvěrů) Nové byty a rodinné domy % Koupě bytu nebo rodinného domu % Rekonstrukce a modernizace % Ostatní % Půjčeno je stále více peněz Celkový zůstatek na úvěrových účtech klientů vzrostl v roce 8 29 na 267,5 miliard Kč a meziročně dosáhl 18% růstu. 4 Téměř 219 miliard Kč připadá na překlenovací úvěry a necelých 49 miliard Kč představují úvěry ze stavebního spoření Zůstatek na úvěrových účtech (v miliardách Kč) Úvěry stavebních spořitelen jsou výhodné zejména pro financování rekonstrukcí a modernizací bydlení, neboť při úrokové sazbě, která je oproti srovnatelným úvěrům na trhu vysoce konkurenceschopná, vykazují i optimální míru administrativního zatížení žadatele o úvěr. Z tohoto hlediska působí stavební spoření jako nenahraditelný pilíř modernizace a údržby po desetiletí podfinancovávaného a zanedbaného bytového fondu Přestože lidé dluží stavebním spořitelnám téměř 27 miliard Kč, 7, je platební morálka klientů z hlediska celého finančního trhu 6, nadstandardní, i když se podíl tzv. delikventních úvěrů kvůli krizi 5, mírně zvýšil. Velmi nízké je riziko u poskytování řádných 4,87 6,3 5,9 5,57 úvěrů ze stavebního spoření, kdy si budoucí dlužník již během 4, spoření reálně prověří své finanční možnosti, a o využití úvěru 3, se tak rozhoduje zodpovědněji. 2, 1, 5,3 5,13 5,7 4,93 3

6 Stavební spoření v roce 29 Asociace českých stavebních spořitelen Stavební spoření na trhu úvěrů na bydlení Stabilizační význam stavebního spoření je zřetelný při srovnání s hypotečními úvěry, jejichž role je samozřejmě pro financování nového bydlení nezpochybnitelná a nepostradatelná. Lidé si u stavebních spořitelen podle statistik v roce 29 půjčili na bydlení ve více než třech čtvrtinách případů. Vzhledem k vysokému zastoupení rekonstrukčních účelů se jedná o průměrně nižší úvěry, a na stavební spořitelny tedy připadl z hlediska objemu půjčených peněz 48% podíl. Srovnání podle počtu 24% Srovnání podle objemu Vedle skutečnosti, že úvěry od stavebních spořitelen pokrývají díky své konstrukci nejširší spektrum úvěrů na bydlení, prokázaly také v době krize svou bezpečnost a značnou stabilitu. Ovšem vzhledem k podmínkám, které v současnosti na trzích panují, zaznamenaly stavební spořitelny i hypoteční banky poklesy obchodů. Zatímco u stavebních spořitelen meziročně poklesl objem poskytnutých úvěrů o 1,9%, hypoteční banky poskytly o 42,3% peněz méně. Tento rozdíl vyplývá především z vysoké míry uzavřenosti celého systému stavebního spoření, který se opírá o drobné vklady velkého množství střadatelů. Proto není tolik svázán s vývojem na finančních trzích a může nabídnout příznivější podmínky i v době, kdy banky své úvěry zdražují. 76% 52% 48% Krize prověřila systémy financování bydlení a dala jasnou odpověď. Stavební spoření je nezastupitelným pilířem financování bydlení v ČR. Bez něj by se přísun peněz do bytového fondu omezil mnohem výrazněji. Stavební spoření Hypotéky Počet (76%) 4 22 (24%) Objem (mld. Kč) 65,7 (48%) 71, (52%) V roce 29 bylo dokončeno bytů. Stavební spořitelny poskytly prostředky nebo se spolupodílely na financování výstavby bytů a domů úvěry, což odpovídá podílu 42,5%. 4

7 Úvěrové zdroje Poskytování úvěrů je podmíněno dostatečným přílivem zdrojů do systému. Aby mohl být garantován klíčový parametr 3 produktu, tedy vysoká míra stability, musí být systém relativně 25 oddělen od turbulentních finančních trhů. Stavební spořitelny nezískávají peníze půjčováním na mezibankovním trhu, ale od 2 jednotlivých klientů drobných střadatelů. Ti jsou ke spoření 15 motivováni několika faktory, jako jsou možnost kumulace 1 kapitálu, případné poskytnutí půjčky na bytové potřeby (jedna z podob finanční rezervy) a státní podpora. Aktuálně systém 5 eviduje téměř 5 milionů smluv ve fázi spoření Počet smluv ve fázi spoření (miliony kusů) 7, 6, 5, 4, 4,87 6,3 5,9 5,57 5,3 5,13 5,7 4,93 Přestože v roce 23 došlo ke schválení nových zákonných podmínek, které přinesly snížení státní podpory od počátku roku 24, systém stále ještě eviduje více smluv než v roce 22. Tento rok byl posledním, který nebyl změnou ovlivněn. Po roce 23, kdy se lidé předzásobili smlouvami na řadu let dopředu, pak počet klientů pozvolna klesá. Pozitivní zprávou pro zájemce o úvěr je ale skutečnost, že vývoj vkladů, tedy úvěrových zdrojů, je prozatím opačný. Objem vkladů navzdory mírnému úbytku klientů roste. Podmínka nezbytná pro budoucí poskytování úvěrů je díky dostačující likviditě plněna. Podle současného vývoje a stavu systému můžeme spočítat, že jeden klient, který žádá o úvěr, potřebuje dalších pět účastníků, kteří budou pouze spořit. Tomu také zhruba odpovídá nynější stav, kdy je v systému téměř milion úvěrů a pět milionů smluv ve fázi spoření. 3, 2, 1,

8 3, 2, 1, Stavební spoření v roce 29 Asociace českých stavebních spořitelen Vývoj klientských vkladů (v miliardách Kč) K zajištění zdrojů pro poskytování překlenovacích úvěrů je samozřejmě možné využít nástrojů finančního trhu (emise dluhopisů, půjčky na mezibankovním trhu). Nicméně tím by se stavební spořitelny staly více závislými na změnách úrokových sazeb. Proto nemůže jít o hlavní způsob vytváření zdrojů. Tím by byl popřen smysl existence systému stavebního spoření, který se opírá o dlouhodobé a pravidelné spoření účastníků, a byla by oslabena odolnost produktu vůči vlivům okolních trhů. Za jeden z projevů současné krize je možné označit vývoj počtu nově uzavíraných smluv o stavebním spoření. Zatímco od roku 24 jejich počet postupně rostl, rok 29 představoval meziroční pokles o 15%. Tento pokles má svou logiku. Větší počet lidí se oproti minulým rokům obává budoucnosti, nemálo obyvatel se osobně střetlo s nezaměstnaností a přišlo o pravidelný příjem. Jednou z reakcí je také menší schopnost dlouhodobého spoření a ochota spořit. Velkou roli hraje pak postupné ukončování smluv, které byly v nebývalém počtu uzavřeny před změnou zákona v roce 23. Stavební spořitelny však předpokládají, že nejde o trend, ale pouze o přechodný jev. V dalších letech zájem o nově uzavřené smlouvy poroste, i když jen mírným tempem. Vývoj počtu nově uzavřených smluv (včetně zvýšení) Rok Počet * v tisících kusů 6

9 Podíl úvěrů na vkladech nadále roste Ukazatelem efektivity systému je také podíl objemu úvěrů na vkladech. Tento koeficient vypovídá o tom, kolik z uložených peněz půjčily stavební spořitelny klientům, nebo také jinými slovy, kolik peněz dokázalo stavební spoření přesměrovat do bytového fondu. Vývoj poměru úvěrů a vkladů Rok Poměr (v %) Přírůstek (v %) 29,3 32,8 37,6 46,6 56,7 64,4 2,5 3,5 4,8 8,9 1,1 7,7 Vzhledem ke skutečnosti, že si klienti poslední dobou půjčují celkově více, než ukládají (význam úvěrování od stavebních spořitelen roste), lze s vysokou mírou určitosti předpokládat další růst tohoto ukazatele. První cestou se vydalo Slovensko. Důsledkem je zde relativně nízký objem i počet poskytovaných úvěrů. Experiment vázat státní podporu stavebního spoření výhradně na bytové účely tamní politická reprezentace velmi rychle opustila. Přesto dodnes negativně poznamenává kumulaci vkladů a zprostředkovaně i poskytování úvěrů. Český systém díky tomu, že jde druhou cestou, disponuje významně vyššími vklady a generuje mnohem více úvěrů na bydlení. Na tomto srovnání je dobře vidět tolikrát zmíněná provázanost mezi spořením a úvěry. Každý zásah na straně jedné způsobí, zpravidla s určitým časovým zpožděním, dopady na straně druhé. Omezení přílivu vkladů do systému s sebou zákonitě přinese omezení úvěrů, tedy investic do bydlení, přestože to nemusí být na první pohled zřejmé. V diskuzích nad podobou systému v roce 23 také zazněly názory, že stavební spoření musí být efektivnější, tedy že je nutné rozpůjčovat alespoň 6% vkladů*. Takových hodnot lze obecně dosáhnout jen dvěma způsoby. Buď omezit vklady, nebo po jejich nezbytné kumulaci nastartovat úvěrovou expanzi. Z dnešního hlediska je již úkol splněn a hranice 6 % překonána. 7

10 Stavební spoření v roce 29 Asociace českých stavebních spořitelen Historický přínos stavebního spoření Stavební spořitelny poskytly za 16 let své činnosti 1,73 milionu úvěrů v celkovém objemu 472,5 miliard Kč. Dlouhodobě je nejčastějším účelem poskytnutých půjček financování rekonstrukcí a modernizace bydlení. Na vytvoření dostatečného fondu úvěrových zdrojů se klienti podíleli uzavřením 12,9 milionu smluv. U 24% z nich zvyšovali v průběhu spoření cílovou částku, zpravidla aby získali vyšší úvěr na financování svých bytových potřeb. Část volných zdrojů umístily stavební spořitelny na nákup hypotečních zástavních listů. Tím se dalším způsobem významně podílely na podpoře financování bydlení. Stavební spořitelny a hypoteční banky jsou nedílnou a propojenou součástí podpory financování bydlení v České republice. Shrnutí roku 29 Klienti čerpali úvěrů v celkové výši 65,7 miliardy Kč. Průměrná výše úvěru přesáhla 51 tisíc korun. Z celkového počtu úvěrů připadá 43% (tj ) na rekonstrukce a modernizace bydlení. Poprvé od roku 24 meziročně poklesl počet uzavíraných smluv. Uzavřeno bylo smluv a u dalších byla navýšena cílová částka. Poměr objemu úvěrů k celkovým vkladům vzrostl o 7,7 procentního bodu na 64,4%. Lidé, kteří financovali své bytové potřeby úvěrem, využili v 76% případů úvěr od stavební spořitelny. 8

11 Státní podpora Náklady státního rozpočtu na stavební spoření od roku 25 trvale klesají. V roce 29 stát klientům stavebních spořitelen vyplatil 13,262 miliardy Kč, což bylo o 6,7% méně než v roce předešlém. Jednalo se tak o největší pokles reálně vyplacené státní podpory za celou dobu existence stavebního spoření. Výše přiznané státní podpory (v miliardách Kč) Přiznaná státní podpora růst / pokles (%) ,26 15,34 16,9 15,77 14,98 14,22 13,26 15,7 4, ,7 Státní rozpočet vydal v roce 29 o téměř jednu miliardu korun méně než v roce 28 a podobný trend stavební spořitelny očekávají i pro rok 21. že si v roce 23 hromadně uzavřeli smlouvy za starých a výhodnějších zákonných podmínek. Došlo tedy k jevu, který Ministerstvo financí primárně nesledovalo. Snížením státní podpory se náklady státního rozpočtu přechodně zvýšily a současně byl na několik let dopředu vychýlen rovnovážný vývoj systému stavebního spoření. V té době bylo stavební spoření vnímáno více jako spořicí produkt. To dnes neplatí. Téměř milion občanů má u stavebních spořitelen úvěr, řádný či překlenovací. A tento počet i nadále roste navzdory faktu, že náklady státu znatelně klesají. Pokud existovaly v roce 23 jakékoliv pochybnosti o funkčnosti systému stavebního spoření, především vývoj v roce 29 musel takové názory zcela zřetelně vyvrátit. Za zmínku také stojí porovnání výhod systému stavebního spoření podle středoevropských standardů proti způsobu financování bydlení v USA, které bylo jedním z hlavních spouštěčů celosvětové finanční krize. Z hlediska celkového objemu státní podpory drží rekord se 16 miliardami Kč rok 25. Příčinu nalézáme ve snížení státní podpory ze 4 5 na 3 Kč, ke kterému došlo s účinností od 1. ledna 24. Občané na toto opatření zareagovali tím, 9

12 Stavební spoření v roce 29 Asociace českých stavebních spořitelen Výdaje na státní podporu klesly poprvé v roce 29 na úroveň srovnatelnou s rokem 23, což je poslední rok, kdy výdaje rozpočtu nebyly ovlivněny zásahem státu. Ale po roce 24 je státní podpora stále nižším nákladem státního rozpočtu. Pokud její podíl činil v roce 24 téměř dvě procenta, v roce 29 je to jen málo nad jedno procento. Jinými slovy, současná podpora stavebního spoření je z hlediska dopadů na státní rozpočet nižší, než byla v roce Přesné údaje ukazuje graf. Podíl výdaje na státní podporu stavebního spoření na celkových výdajích státního rozpočtu ČR 2,% 1,5% 1,% 1,19 1,35 1,45 1,58 1,76 1,93 1,74 1,55 1,37 1, ,14 Vzhledem k dalším poklesům celkových výdajů na státní podporu stavebního spoření a očekávání většího či menšího růstu výdajů státního rozpočtu (minimálně v důsledku inflace) předpokládáme i další pokles míry zatížení státního rozpočtu výdaji na stavební spoření. Státní podpora je mandatorním výdajem, který se nevalorizuje. Současně však ceny stavebního materiálu a prací stejně jako ceny bytů dlouhodobě rostou. Proto je rok co rok reálná výše státní podpory snižována inflací, kterou lidé zpravidla pro její trvalou přítomnost příliš nevnímají. Ovšem při uvedení některých příkladů je zřetelná. Aby zůstala zachována reálná hodnota původní státní podpory z roku 1993 (tedy 4 5 Kč), musela by dnes dosahovat zhruba 9 4 Kč. Stejně tak je inflací snižována reálná podpora nových smluv. Aby zůstala zachována reálná hodnota státní podpory z roku 24 (tedy 3 Kč), musela by dnes dosahovat zhruba 3 5 Kč. Podpora však přesto činí tři tisíce korun. 1

13 Náklady státu tedy klesají nominálně i reálně a potvrzují to také údaje o podílu podpory stavebního spoření na celkových výdajích státního rozpočtu (viz graf). Také za těchto okolností však stát získává díky existenci stavebního spoření stále více. Před deseti lety byl systém ve fázi kumulace zdrojů, kdy především nabíral spořící klienty a motivoval je, aby si do něj bezpečně uložili své peníze. V posledních letech se dynamicky rozvinuly úvěrové obchody, které generují značné příjmy pro státní pokladnu. Úvěry a vklady není možné posuzovat odděleně, jsou integrální součástí jednoho systému. Bude-li v dlouhodobém časovém horizontu financování úvěrů v rovnováze s přílivem vkladů, stát na stavebním spoření nemůže prodělat. Podstata tkví v tom, že například v roce 29 stát vynaložil 13,26 miliardy Kč, ale systém dokázal generovat na bydlení přibližně pětkrát tolik. Každá půjčená koruna musí být investována na trhu s bydlením, který je charakterizován vysokou mírou multiplikačních efektů. Jinými slovy, investované peníze se dále v ekonomice točí a stát z nich získává výnos na daních ať již ve formě DPH, daně ze zisku právnických osob nebo daně z příjmů fyzických osob a dalších daní. Systém stavebního spoření navíc spoluvytváří pracovní příležitosti. Podle výpočtů a kvalifikovaných odhadů AČSS je aktuální poměr mezi vyplacenou státní podporou a příjmy státního rozpočtu, které plynou z existence stavebního spoření, zhruba 1: 2. Zjednodušeně řečeno, jedna koruna státní podpory znamená dvě koruny příjmů státního rozpočtu. Pro dokreslení připomeňme, že stát v roce 29 vynaložil 13 miliard Kč a lidé prostřednictvím stavebních spořitelen investovali do bydlení 65 miliard Kč. Je nutno poznamenat, že další pozitivní efekt vytvořených nebo zachráněných pracovních míst má obrovský význam pro jednotlivce, zejména v případě drobných živnostníků a zaměstnanců ve stavebnictví či obchodu s realitami. V konečném efektu ušetří stát rovněž na výdajích v sociální oblasti, když zmínění jednotlivci mají práci a nejsou závislí na podpoře v nezaměstnanosti nebo na sociálních dávkách. Stavební spoření přešlo do fáze, kdy stabilně vykazuje významné objemy poskytnutých úvěrů. Pro klienty je mnohdy jedinou možností, jak si půjčit peníze na bydlení i jeho drobné opravy. Současně je vede k tomu, aby se na životní investici dlouhodobě připravovali spořením. Zejména pro půjčky na rekonstrukce a modernizace bytového fondu je nepostradatelnou variantou financování, neboť jakékoliv jiné alternativy jsou o poznání méně dostupné. Stát tak na podpoře systému stavebního spoření netratí, ale při současně klesajících nákladech na vydávanou podporu na jeho existenci vydělává. 11

14 Stavební spoření v roce 29 Asociace českých stavebních spořitelen Doslov tajemníka AČSS Činnost asociace směřuje především k tomu, aby každá další regulace, ať již národní nebo evropská, nepřinášela do fungujícího produktu nesmyslné administrativní bariéry a necitlivé zásahy, které by mohly poznamenat na dlouhou dobu celý systém. Největší změnou v roce 29, která se přímo vztahovala ke stavebnímu spoření, byl poslanecký návrh na rozšíření účelovosti půjček od stavebních spořitelen o možnost financování studia. Přestože Poslanecká sněmovna vyslovila s návrhem souhlas, senátoři byli jiného názoru a ke 11 hlasům potřebným k přehlasování Senátu ve sněmovně dva chyběly. V roce 29 byl završen proces implementace evropské Směrnice o platebních službách (PSD) v podobě Zákona o platebním styku, který nabyl účinnosti Asociace se pokoušela vysvětlit národním regulátorům, proč stavební spoření neprovozuje platební služby jako hlavní činnost, ale jako nutný nástroj k poskytování služeb podle zákona o stavebním spoření. Jak byla argumentace úspěšná, posoudí klienti, až si novou právní úpravu prověří v praxi. distributorů na finančním trhu. I zde preferujeme takovou úpravu, která nezpůsobí omezení nabídky, kterou klienti stavebních spořitelen poptávají. Práce této platformy zasahují i do roku 21. Největším informačním zdrojem o činnosti, názorech a reakcích asociace na otázky, které se dotýkají činnosti stavebních spořitelen a jejich klientů, se postupem času staly internetové stránky (). V otázkách spojených se stavebním spořením je možné se spojit s tajemníkem prostřednictvím kontaktů, které naleznete na více místech této ročenky. Přeji všem čtenářům, aby jim stavební spoření nabízelo vždy co nejlepší finanční pokrytí jejich bytových potřeb. 12 Asociace se účastnila několika jednání pracovní skupiny Ministerstva financí, která se věnuje tématu regulace činnosti Jiří Šedivý, tajemník AČSS

15 Asociace českých stavebních spořitelen Adresa: Vodičkova 3, 11 Praha 1 Telefon: tajemnik@acss.cz Internet: Adresa: Vinohradská 3218/169, 1 17 Praha 1 Telefon: Fax: info@cmss.cz Internet: Adresa: Vinohradská 18/1632, Praha 3 Telefon: Fax: burinka@burinka.cz Internet: Adresa: Bělehradská 128, Praha 2 Telefon: Fax: info@mpss.cz Internet: Adresa: Koněvova 2747/99, Praha 3 Telefon: Fax: rsts@rsts.cz Internet: Adresa: Na Hřebenech II 1718/8, Praha 4 Telefon: Fax: kontakt@wuestenrot.cz Internet:

16 Stavební spoření má prakticky každá česká rodina Asociace českých stavebních spořitelen Vodičkova 3, 11 Praha 1 Telefon: GSM: Internet: tajemnik@acss.cz