Důchodová a příjmová disparita zemědělství a její dopad na zaměstnanost

Transkript

1 Důchodová a příjmová disparita zemědělství a její dopad na zaměstnanost Ing. Bohuslava Boučková, CSc. Katedra ekonomiky Provozně ekonomická fakulta ČZU Praha

2 Osnova příspěvku Definice a kategorie disparity Externí disparita českého zemědělství Externí disparita zemědělství z hlediska některých ekonomických hypotéz Koesterova hypotéza sektorových faktorových nadkapacit Engelův zákon Nerovnovážné postavení na trhu 2

3 Definice a kategorie disparity Disparita = nerovnost Příjmová, resp. důchodová disparita = nerovnost v příjmech/důchodech Definice v odborné literatuře vesměs zaměřeny na příjem sociálních skupin obyvatel: Nerovná distribuce příjmů obyvatel nebo jednotlivců různých skupin participujících v ekonomice. Zpravidla se vyjadřuje jako procentický podíl příjmu daného procenta populace na celkovém/průměrném příjmu.

4 Kategorie disparity Disparita objektivní (reálná) subjektivní Disparita příjmová = měří rozdíly v příjmech pracovníků důchodová = měří rozdíly v důchodech podniků/odvětví/států Disparita interní = měří rozdíly v příjmech/důchodech uvnitř dané jednotky NE externí = měří rozdíly v důchodech dané jednotky NE oproti průměru NE/ jiným jednotkám NE 4

5 Disparita příjmová/důchodová Mezispotřeba A Práce Z HP HPH 5

6 Z pohledu agrárního sektoru to znamená: interní disparita = nerovnost příjmu (důchodů) mezi dílčími jednotkami v rámci agrárního sektoru, tedy mezi podniky různých právních forem, rozdílné ekonomické velikosti, hospodařícími v různých produkčních oblastech a regionech atd. externí disparita = nerovnost mezi agrárním sektorem a jinými odvětvími, případně průměrem národní ekonomiky, nebo mezi agrárními sektory různých zemí 6

7 Interní důchodová disparita podle výrobního zaměření 7

8 Interní důchodová disparita podle ekonomické velikosti 8

9 Interní důchodová disparita podle výrobních oblastí 9

10 Interní důchodová disparita podle právní formy 10

11 Měření interní příjmové disparity tytéž ukazatele jako u příjmové disparity externí průměrná hrubá (čistá) měsíční mzda, průměrná hodinová mzda Problém : V tomto případě je poměrně obtížné oddělit objektivní a subjektivní disparitu, poněvadž rozdíly v příjmech pracovníků uvnitř sektoru jsou rovněž ovlivněny úrovní vzdělání, věkem, pohlavím, pozicí v zaměstnání, osobními schopnostmi a vlastnostmi pracovníka, jeho 11 očekáváním atd.

12 Externí příjmová disparita

13 13

14 14

15 Vývoj počtu pracovníků v komparaci s vývojem produkce 15

16 Vývoj počtu pracovníků v zemědělství ČR, (tis. osob) Zdroj: ČSÚ 160,0 140,0 120,0 100,0 144,3 141,0 132,0 122,2 112,9 107,8 80,0 60,0 40,0 20,0 0,

17 Odvětvová struktura zaměstnanosti podle NACE a podle krajů ČR, 2011 Zdroj: ČSÚ Název odvětví (Kód CZ-NACE) PHA STC JHC PLK KVK ULK LBK HKK PAK VYS JHM OLK ZLK MSK ČR Zemědělství, lesnictví, rybářství (A) 0,3 2,9 5,5 4,9 2,8 2,8 2,3 4,4 4,7 5,8 2,9 3,8 3,2 1,9 3,1 Těžba a dobývání (B) 0 0,3 0,2 0,7 4,2 2,1 1 0,2 0,2 0,5 0,5 0,4 0,1 3,8 0,9 Zpracovatelský průmysl (C) 7,6 24,3 28,3 29,7 24,4 26,4 37,4 30, ,7 24,8 29,5 36,5 30,3 26,3 Elektřina, plyn, teplo (D) 0,9 1,2 1,7 1,4 1,4 1,5 0,8 0,9 0,7 1,3 1,1 0,7 1,2 1,5 1,2 Voda, odpady, sanace (E) 0,7 1,1 1 1,7 1,4 1,9 0,9 1,1 1,2 1,1 0,8 1 0,9 0,9 1,1 Stavebnictví (F) 7,6 8,7 11 9,4 8,7 11,4 9,2 8,7 8,8 8 8,3 8,5 10 7,6 8,8 Obchod (G) 14,9 13,4 11,8 11,8 12,5 10,5 10,2 10,1 12,5 10,5 11, ,2 11,4 12,2 Doprava a skladování (H) 6,9 8,8 5,9 5,4 7 7, ,8 5,2 6,9 6,3 4,8 5,8 6,5 Ubytování, stravování a pohostinství (I) 6,3 4,2 4,5 3 5,8 3,2 3, ,5 3,4 3 3,3 2,8 3,9 Informační a komunikační činnosti (J) 8,6 3,5 2,1 1,5 0,6 2,2 1,6 2,3 1,7 0,9 2,9 1 1,3 2,8 3 Peněžnictví a pojišťovnictví (K) 5,2 3,1 1,5 2 1,2 1,6 1,5 1,8 2,5 1,9 2,8 2,1 1,3 2,3 2,5 Činnosti v oblasti nemovitostí (L) 1,9 1,1 0,4 0,6 0,9 1,2 0,5 0,3 0,4 0,1 0,8 0,7 0,5 0,7 0,9 Profesní, vědecké a technické činnosti (M) 7,9 4,3 2,7 2,9 2,6 2,6 3,7 3,7 3,7 2,7 6 3,2 2,7 2,9 4,1 Administrativní a podpůrné činnosti (N) 4 2,4 2,2 1,6 2,7 2,6 1,5 0, , ,9 2,4 Veřejná správa a obrana (O) 7,4 6,2 5,7 6,9 7,2 6,5 6,2 6,6 4,5 6,8 7,2 9,1 4,5 6,3 6,6 Vzdělávání (P) 7,8 5,2 5,7 5,8 5,4 5,6 4,9 7,2 5,9 5,6 6 5,6 5,4 5,3 5,9 Zdravotní a sociální péče (Q) 5,8 5,5 5,5 6,4 7,4 7,1 6,6 7,1 6,7 6,9 7,7 8 6,8 7,2 6,7 Kulturní, zábavní a rekreační činnosti (R) 3,7 1,5 1,9 1,6 2 1,2 1,7 1,6 0,6 1,1 1,6 0,8 1,7 1,2 1,7 Ostatní činnosti (S) 2,4 2,2 1,7 2,4 1,1 2 0,9 1,6 1,3 0,9 1,6 1 1,7 1,7 1,8 Činnosti domácností (T) 0,1 0,1 0,8 0,3 0,6 0,1 0,2 0,3 0,9 0,3 0,4 0,3 0 0,8 0,4 Exteritoriální organizace (U) ,1 0 0, , Celkem

18 Pokles počtu pracovníků následně ovlivňuje demografickou funkci zemědělství 18

19 Externí důchodová disparita 19

20 Vývoj čisté reálné (deflované) přidané hodnoty zemědělství na 1 AWU, EU 27, , index 2005=100 Země / Období EU (27 zemí) (e) (p) 98.5 (p) (e) Eurozóna (16 zemí) (p) (e) Belgie (e) Bulharsko (e) Česká republika (e) Dánsko (e) Německo (e) Estonsko (p) (e) Irsko (e) Řecko (e) Španělsko (e) Francie (e) Itálie (e) Kypr (e) Lotyšsko (e) Litva (e) Lucembursko (e) Maďarsko (e) Malta (e) Nizozemsko (e) Rakousko (e) Polsko (e) (e) Portugalsko (e) Rumunsko (e) Slovinsko (e) Slovensko (e) Finsko (p) (e) Švédsko (p) (e) Spojené království (e) Island : : : : : : : : : : : : Norsko (e) Švýcarsko (e) Černá Hora : : : : : : : : : : : : Chorvatsko : : : : : : : : : : : : Makedonie : : Zdroj:

21 Příčiny externí příjmové a důchodové disparity agrárního sektoru 3 skupiny ekonomických hypotéz nabídkově orientované poptávkově orientované komplexní (tržní vysvětlení) Vzhledem k časovému limitu se zde budeme zabývat pouze 3 z nich 21

22 Nabídkově orientované hypotézy specifika zemědělství inversní nabídková křivka hypotéza šlapacího mlýna (W. Cochran) alternativní náklady (G. Johnson) 22

23 Poptávkově orientované hypotézy Engelův zákon - při rostoucích důchodech obyvatel klesá podíl výdajů na potraviny na celkových výdajích Herzbergerova teorie potřeb, stejně jako Engelovo rozlišení potřeb, dělí potřeby na: nezbytné (uspokojení je nutností lidského života) zbytné (uspokojují se tehdy, jsou-li uspokojeny potřeby nezbytné ) luxusní (přepychové, exkluzivní ) 23

24 Vývoj podílu výdajů na spotřebu

25 Poptávkově orientované hypotézy Nerovnovážné postavení zemědělství na trhu tzv. cenové nůžky - ceny vstupů do zemědělství rostou rychleji než ceny výstupů, poněvadž vstupy jsou nakupovány na monopolních nebo téměř monopolních trzích a výstupy realizovány na monopsoních nebo téměř monopsoních trzích 25

26 26

27 Postavení nezemědělského odvětvítví na trhu D O D P O D O 27

28 Nerovnovážné postavení zemědělství na trhu O D O D 28

29 Komplexní hypotéza Tržně hospodářské vysvětlení formulována americkým ekonomem R. Koesterem doplňuje jednotlivé hypotézy o teorii sektorových faktorových nadkapacit Souvisí s mobilitou produkčních faktorů, především půdy 29

30 Komplexní hypotéza Tržně hospodářské vysvětlení Jestliže v odvětví vzniká nadkapacita faktoru, přelévá se tento faktor do odvětví, kde je jej nedostatek a je po něm poptávka To neplatí pro půdu jako produkční faktor, která i při nadkapacitě vzhledem k požadavku ochrany zemědělského půdního fondu zůstává v odvětví a snižuje jeho efektivnost. To prohlubuje externí důchodovou disparitu zemědělství 30

31 Vývoj výměry zemědělské půdy v ČR, Zdroj:ČSÚ

32 Závěry Pro český agrární sektor je příznačná příjmová i důchodová disparita Interní důchodová disparita se projevuje mezi podniky jak vzhledem k ekonomické velikosti, právní formě, výrobnímu zaměření i výrobní oblasti Problémem je zejména prohlubující se externí příjmová disparita, jež ovlivňuje pokles počtu pracovníků v odvětví a následně i demografický vývoj venkova Příčiny externí příjmové disparity, definované na základě obecně platných ekonomických teorií, se posunují. Do popředí se dostává nerovnovážné postavení zemědělství na trhu, nízká důchodová elasticita poptávky po potravinách (Engelova křivka) je prohlubována vlivem dovozu. Význam sektorové faktorové nadkapacity půdy se snižuje vlivem nízké míry ochrany půdního fondu 32

33 Zdroje: Havránek, J.,Kotrbáček, J.: Konkurenční postavení zemědělských výrobců a jeho důsledky. (The competitive position of agricultural producers and its consequences). In: Transformation, Stabilization and Growth. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita Brno; 2000, ISBN Sokol, Z.: Příjmová disparita zemědělství. VÚZE, Praha, 1994 Divila, E., Kraus, J., Sokol, Z.: Agrární struktura ve vyspělých ekonomikách. Praha, Výzkumný u stav zemědělské ekonomiky, 1994 Svatoš, M. et al., 2009: Ekonomika zdrojů českého zemědělství a jejich efektivní využívání v rámci multifunkčních zemědělskopotravinářských systémů. ČZU v Praze, ISBN Svatoš, M. a kol., 2009: Zahraniční obchod (teorie a praxe), Grada Publishing, Praha, ISBN Zpráva o stavu českého zemědělství za rok Dynamická strategická rozvaha. 33

34 Děkuji za pozornost!