Profil kraje Vysočina

ZK-06-2007-40, př. 1 počet stran: 164 Profil kraje Vysočina listopad 2007 Zpracovatel: Krajský úřad kraje Vysočina

10. Rekreace a cestovní ruch Profil kraje Vysočina (listopad 2007) Téměř celé území kraje Vysočina se nachází v geomorfologické podsoustavě Českomoravská vrchovina a jeho území je tak ve srovnání s ostatními kraji ČR jedním z nejvíce homogenních krajinných typů. Přesto je však území vnitřně diferencováno z hlediska své atraktivity a potenciálního celoročního turistického využití. Z turistické nabídky (historická města, hrady, zámky, církevní památky, lázně, přírodní atraktivity, letní rekreace u vody, horská turistika, atraktivní kulturní krajina, aj.) nabízí kraj zejména příležitosti pro pobytovou letní a zimní turistiku a pro návštěvu hodnotných kulturně - historických památek (městská turistika). Z atraktivit mezinárodního významu, nacházejících se na území kraje, lze uvést zejména městskou památkovou rezervaci Telč a areál národní kulturní památky poutního kostela sv. Jana Nepomuckého na Zelené Hoře u Žďáru nad Sázavou, které jsou zapsány na Seznamu světového dědictví UNESCO. V roce 2003 byla na tento prestižní seznam zapsána třetí památka v kraji Vysočina: židovská čtvrt a bazilika sv. Prokopa v Třebíči. Dalšími významnými turistickými atraktivitami jsou městské památkové rezervace Jihlava a Pelhřimov a rodný dům Karla Havlíčka Borovského v Havlíčkově Borové. V kraji je velké množství dalších jedinečných kulturních a přírodních atraktivit. Velkou environmentální i estetickou hodnotu má jedinečná kulturní krajina Vysočiny, která sama o osobě vytváří atraktivní prostředí pro trávení volného času (skrze svoji reprezentaci v dílech výtvarných umělců a spisovatelů se stala známou i mimo území kraje). Pro svoji přírodní i kulturní hodnotu má krajina značné části Vysočiny statut chráněných území největší z nich jsou CHKO Žďárské vrchy a CHKO Železné Hory, dále devět přírodních parků, řada národních přírodních rezervací, přírodních rezervací aj. V současnosti je velmi aktuálním tématem výstavba větrných elektráren na území kraje Vysočina. Jednalo by se o nesporný zásah do krajiny Vysočiny zvlášť, pokud by šlo o územně nekoncentrovanou lokalizaci těchto zdrojů elektrické energie, přičemž riziko negativního dopadu na návštěvnost kraje Vysočina je poměrně vysoké. Dominantní rekreační funkcí území je středně náročná pobytová i pohybová turistika s významnou letní sezónou. Značný rekreační potenciál mají zejména lokality v údolí řek Sázavy (Hamry nad Sázavou, Stvořidla), Doubravy (Bílek), Jihlavy (např. v lokalitách Rantířov, Luka nad Jihlavou, Číchov, Třebíč, Mohelno), Svratky (v celé délce od Svratky přes Jimramov a Vírskou nádrž k Nedvědici), Oslavy (pod Velkým Meziříčím, Vaneč, Náměšť nad Oslavou, Kladeruby nad Oslavou), dále např. Balinské údolí, údolí Loučky/Bobrůvky, Bystřice, Chvojnice, Rokytné, Brtnice, Želetavky, Želivky a Hejlovky atd. Jejich turistická atraktivita je zvýšena četnými hradními zříceninami na ostrohách nad údolími. Samotné prameny větších řek, např. Dyje a Svratky, jsou cílem turistických výletů. Charakter krajiny dotvářejí četné rybníky - nejvýznamnější z nich jsou v oblasti rozvodí Sázavy a Doubravy (Velké a Malé Dářko, rybník Řeka), v okolí Nového Veselí a Bohdalova (Matějovský, Veselský, Rendlíček), Medlov, Sykovec a Milovy ve Žďárských vrších, Velkopařezitý, Žibřid a další v Jihlavských vrších, dále rybníky na Křižanovsku, Náměšťsku, Kamenicku a Žirovnicku, vodní plochy v okolí Lipnice nad Sázavou, Domanínský rybník a mnoho dalších. Další vodní plochy vytvářejí údolní nádrže na Trnavě (Želiv), Hejlovce (Sedlice), Jihlavě (Dalešice), Svratce (Vír), Oslavě (Mostiště), Sázavě (Pilská nádrž) aj. Pro zimní turistiku a sporty je vhodná většina území Českomoravské vrchoviny, zejména pro běžecké lyžařské sporty (v okresech Pelhřimov, Havlíčkův Brod, Jihlava a Třebíč ovšem jen lokální lyžařská střediska na Křemešníku, u Křešína, Božejova, na Melechově, Javořici, Čeřínku aj.). Výjimečné je postavení chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy (hlavní střediska Nové Město na Moravě, Fryšava, Tři Studně, Rokytno, Sněžné), která je lyžařskou oblastí celostátního významu a má tradici pořádání mezinárodních závodů. Z hlediska rozmístění atraktivit cestovního ruchu je patrná tendence územní koncentrace turistických zařízení a infrastruktury (ubytovacích a stravovacích zařízení, služeb) do několika nejvýznamnějších středisek, zejména do okresních a turisticky významných měst a rekreačních obcí. V kraji existuje poměrně hustá síť turistických a cykloturistických tras, udržovaná Klubem českých turistů a některými místními neziskovými organizacemi. Nedostatečný je počet tematických tras, 137

zapojení existujících tras do turistických programů, terénní informační systém a drobný mobiliář na těchto trasách i podíl bezpečných úseků na existujících cyklotrasách. Tab. 10.1: Přehled turistických informačních středisek v kraji Vysočina Název TIC Obec Název TIC Obec Informační centrum Hoffmannův dům Turistické informační centrum Bystřice nad Pernštejnem Informační centrum Jaderné elektrárny Dukovany a Vodní elektrárny Dalešice Informační centrum - Lanete, spol. s r.o. Informační centrum Havlíčkův Brod Informační centrum Chadimův mlýn Informační centrum Hrotovice Městské kulturní a informační centrum Informační centrum Městská knihovna Chotěboř Informační centrum Kulturního střediska Turistické informační centrum - Jemnice Turistické informační centrum Brtnice Bystřice nad Pernštejnem Informační centrum Kulturních zařízení města Pelhřimova Infocentrum Počátky Pelhřimov Počátky Dukovany Informační centrum Polná Golčův Jeníkov Informační centrum Městské muzeum Přibyslav Havlíčkův Brod Informační kancelář Sněžné Horní Dubenky Hrotovice Humpolec Ekologické informační centrum Krátká Informační centrum Světlá nad Sázavou Soukromé informační centrum Svratka Sněžné Světlá nad Sázavou Svratka Chotěboř Informační středisko MěÚ Telč Jaroměřice nad Rokytnou Jemnice Jihlava Informační a turistické centrum Informační a turistické centrum Bazilika Informační a turistické centrum Zadní synagoga Třebíč Třebíč Třebíč Informační centrum MěÚ Kamenice nad Lipou Informační centrum Třešť Informační centrum Koněšín Informační centrum Klub kultury Velká Bíteš Infocentrum a pamětní síň Jana Zrzavého Krucemburk INFO centrum Velká Losenice Informační centrum Ledeč nad Sázavou Ledeč nad Sázavou Informační centrum MěÚ Velké Meziříčí Informační, poradenské a vzdělávací centrum Loucko Informační centrum Moravské Budějovice Luka nad Jihlavou Moravské Budějovice Kulturní a informační středisko Náměšť nad Oslavou Městské informační centrum Turistické informační centrum mikroregionu Stražiště Zdroj: Krajský úřad kraje Vysočina Nové Město na Moravě Pacov Informační turistické centrum cestovní kancelář SANTINI TOUR Informační centrum Zámek Žďár nad Sázavou Městská knihovna informační centrum Informační centrum Zámek Žirovnice Žďár nad Sázavou Žďár nad Sázavou Ždírec nad Doubravou Žirovnice Možnosti regionální statistiky cestovního ruchu jsou zatím dosti omezené. Stávající statistické informace nepostihují plošně všechna zařízení (údaje za chybějící zařízení se získávají dopočtem), chybí i sociologické průzkumy návštěvnosti v jednotlivých místech a oblastech. Hrubý přehled o kapacitě zařízení cestovního ruchu v kraji Vysočina ve srovnání s ostatními kraji ČR je uveden v tab. 10.2 a 10.3, údaje o kapacitě zařízení v okresech kraje Vysočina v tab. 10.4 a informace o návštěvnosti tab. 10.5 až 10.6 138

Tab. 10.2: Hromadná ubytovací zařízení v krajích ČR k 31. 12. 2005 Kraj Počet HUZ Počet pokojů v HUZ Počet lůžek v HUZ Počet míst pro stany a karavany abs. % z ČR abs. % z ČR abs. % z ČR abs. % z ČR Praha 597 7,8 30 355 18,4 66 351 15,2 1 261 2,4 Středočeský 553 7,3 10 339 6,3 28 379 6,5 6 389 12,3 Jihočeský 994 13,1 17 391 10,5 51 980 11,9 13 999 27,0 Plzeňský 418 5,5 7 466 4,5 21 210 4,9 3 509 6,8 Karlovarský 423 5,6 13 839 8,4 28 607 6,6 1 421 2,7 Ústecký 399 5,2 7 320 4,4 19 405 4,5 2 763 5,3 Liberecký 928 12,2 13 426 8,1 40 510 9,3 2 745 5,3 Královéhradecký 986 13,0 16 125 9,8 47 638 10,9 5 365 10,4 Pardubický 278 3,7 5 418 3,3 15 569 3,6 1 730 3,3 Vysočina 354 4,7 6 402 3,9 18 803 4,3 3 150 6,1 Jihomoravský 497 6,5 12 027 7,3 30 555 7,0 5 042 9,7 Olomoucký 345 4,5 7 140 4,3 19 503 4,5 969 1,9 Zlínský 366 4,8 7 910 4,8 21 435 4,9 1 645 3,2 Moravskoslezský 470 6,2 9 713 5,9 26 048 6,0 1 810 3,5 Česká republika 7 608 100,0 164 871 100,0 435 993 100,0 51 798 100,0 Zdroj dat: Kapacita hromadných ubytovacích zařízení cestovního ruchu k 31. 12. 2005. ČSÚ Praha, 2006 Z dostupných statistických pramenů je přes jejich omezenou vypovídací schopnost možné přehledně charakterizovat ubytovací infrastrukturu kraje následovně: Podíl kraje na počtu hromadných ubytovacích zařízení (4,7 %), počtu pokojů (3,9 %) i lůžek (4,3 %) je nižší než jeho podíl na počtu obyvatel ČR (5,0 %). V rámci ČR tedy kraj v současné době nepředstavuje turistický region nadprůměrného významu. Průměrná velikost ubytovacího zařízení cestovního ruchu na Vysočině (18,1 pokojů na zařízení) je menší než v ČR (21,7 pokojů na zařízení). Rovněž z hlediska počtu lůžek na jedno zařízení jsou hodnoty za Vysočinu (53,1 lůžek na zařízení) nižší než za ČR (57,3 lůžek). Průměrný počet lůžek v jednom pokoji (2,9) je vyšší ve srovnání s ČR (2,6 lůžka na pokoj). To odráží rozdíly ve kvalitativní struktuře ubytovacích zařízení. Kraj Vysočina disponuje nadprůměrným počtem míst pro stany a karavany. Tab. 10.3: Srovnání ČR a kraje Vysočina z hlediska struktury hromadných ubytovacích zařízení (HUZ) k 31. 12. 2005 Typ zařízení (jen HUZ) Kraj Vysočina Česká republika HUZ Pokoje Lůžka HUZ Pokoje Lůžka Hotely a podobná ubytovací zařízení 43,5 48,6 40,6 56,2 60,6 53,3 Kempy 8,2 4,1 5,1 6,6 4,9 6,9 Chatové osady a turistické ubyt. 17,2 14,0 17,7 12,7 9,4 13,4 Ostatní hrom.ubyt.zař. jinde nespecifikované 31,1 33,2 36,5 24,5 25,1 26,4 Ubytovací zařízení celkem 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 Zdroj dat: Kapacita hromadných ubytovacích zařízení cestovního ruchu k 31. 12. 2005. ČSÚ Praha, 2006 Struktura ubytovacích zařízení v kraji se významně odlišuje od průměru ČR, a to především nižším podílem hotelů a "jim podobných ubytovacích zařízení" (především penziony). V hotelovém pokoji v kraji je průměrně 2,5 lůžka, tedy opět poněkud více než v ČR (2,3 lůžka). V kraji je významně vyšší podíl lůžek v chatových osadách, turistických ubytovnách a také v ostatních ubytovacích zařízeních *. * Pod pojem ostatní hromadná ubytovací zařízení jinde nespecifikovaná se řadí např. léčebné lázně, rekreační zařízení podniků, školící střediska podniků, ubytování apartmánového typu a jiná ubytovací zařízení, která vyčleňují kapacitu pro cestovní ruch jako jsou domovy mládeže, vysokoškolské koleje, 139

Tab. 10.4: Hromadná ubytovací zařízení v okresech kraje Vysočina k 31. 12. 2005 Okres Počet HUZ Počet pokojů Počet lůžek Počet míst pro stany a karavany abs. v % abs. v % abs. v % abs. v % Havlíčkův Brod 47 13,3 771 12,0 2 301 12,2 1 014 32,2 Jihlava 59 16,7 1 093 17,1 2 906 15,5 270 8,6 Pelhřimov 67 18,9 1 047 16,4 3 401 18,1 400 12,7 Třebíč 61 17,2 1 043 16,3 3 063 16,3 619 19,7 Žďár nad Sázavou 120 33,9 2 448 38,2 7 132 37,9 847 26,9 Kraj Vysočina 354 100,0 6 402 100,0 18 803 100,0 3 150 100,0 Zdroj dat: Kapacita hromadných ubytovacích zařízení cestovního ruchu k 31. 12. 2005. ČSÚ Praha, 2006 Ubytovací kapacita zařízení cestovního ruchu je v kraji rozmístěna nerovnoměrně. Největší kapacita je koncentrována v okrese Žďár nad Sázavou, kde je soustředěno 33,9 % zařízení, 38,2 % pokojů a 37,9% lůžek z celkového počtu. V okrese Pelhřimov, který vykazuje druhou nejvýznamnější koncentraci ubytovací kapacity, se nachází pouze 18,9 % zařízení, 16,4 % pokojů a 18,1 % lůžek z celkového počtu v kraji. Nejvíce míst pro stany a karavany je evidováno v okrese Havlíčkův Brod, v okrese Jihlava je počet těchto míst velmi nízký. Relativně nejkvalitnější ubytování je podle dostupných pramenů v okrese Jihlava, kde na jeden pokoj připadá 2,7 lůžek. Tab. 10.5: Hosté v hromadných ubytovacích zařízeních podle krajů v roce 2006 Průměrný počet Počet příjezdů Počet přenocování Kraj přenocování celkem z toho cizinci celkem cizinci celkem cizinci Hl. město Praha 4 142 538 3 702 116 11 277 671 10 319 827 2,7 2,8 Středočeský 767 477 224 215 2 222 530 578 061 2,9 2,6 Jihočeský 1 101 216 333 402 3 746 744 845 074 3,4 2,5 Plzeňský 487 927 154 828 1 560 526 444 970 3,2 2,9 Karlovarský 669 905 479 742 4 325 281 3 154 658 6,5 6,6 Ústecký 392 388 167 380 1 264 708 509 236 3.2 3.0 Liberecký 802 499 243 166 2 809 907 922 543 3.5 3.8 Královéhradecký 982 077 332 840 3 793 569 1 290 662 3.9 3.9 Pardubický 353 089 58 586 1 212 023 209 987 3.4 3.6 Vysočina 407 720 59 399 1 220 321 202 333 3,0 3,4 Jihomoravský 1 069 258 397 239 2 342 743 759 570 2,2 1,9 Olomoucký 430 839 97 873 1 743 593 275 359 4.0 2.8 Zlínský 508 557 72 020 1 872 477 249 125 3,7 3.5 Moravskoslezský 609 436 112 668 2 055 704 328 943 3.4 2,9 Česká republika 12 724 926 6 435 474 41 447 797 20 090 348 3,3 3,1 Zdroj dat: Návštěvnost v hromadných ubytovacích zařízeních cestovního ruchu - podrobné výsledky za 1. až 4. čtvrtletí 2006. ČSÚ Praha, 2007. V roce 2006 navštívilo hromadná ubytovací zařízení v kraji Vysočina bezmála 410 tis. turistů, tj. 3,2 % z celkového počtu turistů, kteří navštívili hromadná ubytovací zařízení v ČR, což je třetí nejnižší podíl z krajů ČR (po Pardubickém a Ústeckém kraji). V roce 2006 navštívilo hromadná ubytovací zařízení v kraji Vysočina 59,4 tis. turistů s cizí státní příslušností, tj. 0,9 % z celkového počtu turistů-nerezidentů, kteří navštívili hromadná ubytovací zařízení v ČR, což je druhý nejnižší podíl z krajů ČR (po Pardubickém kraji). Cizinci tvořili v roce 2005 asi sedminu (14,6 %) všech návštěvníků hromadných ubytovacích zařízení kraje Vysočina, což je významně méně než v celé ČR, kde je jejich podíl poloviční (50,6 %). Vysočina je tak turistickým regionem s výraznou převahou domácích návštěvníků. Menší podíl turistů-nerezidentů vykázal v roce 2005 pouze kraj Zlínský. podnikové ubytovny. Od ubytování hotelového typu se liší službami jako je každodenní úklid či stlaní lůžek. 140

Průměrný počet přenocování hostů (3,0) byl v roce 2006 na Vysočině o něco nižší než v ČR (3,3) a čtvrtý nejnižší ze všech krajů ČR (po Praze, Středočeském a Jihomoravském kraji). Průměrný počet přenocování hostů-cizinců (3,4) byl v roce 2006 o něco vyšší než v ČR (3,1) a šestý nejvyšší mezi kraji ČR (po Karlovarském, Královéhradeckém, Libereckém, Zlínském a Pardubickém kraji). Využití lůžkové kapacity je poměrně nízké: z podílu počtu přenocování a počtu lůžek vyplývá, že kapacita hromadných ubytovacích zařízení v kraji Vysočina byla v roce 2005 využita jen ze 17,8 % (v ČR 26,0 %). Návštěvnost kraje Vysočina je poměrně významně ovlivněna skutečností, že zde nebyly vybudovány lázně, pro což zde neexistují ani vhodné přírodní podmínky. Kraj Vysočina je jediným krajem v ČR, kde není lokalizováno ani jedno lázeňské zařízení. Tab. 10.6: Hosté ze zahraničí v hromadných ubytovacích zařízeních v roce 2006 Kraj Vysočina Země původu průměrný počet abs. v % v % přenocování ČR průměrný počet přenocování cizinci celkem 59 399 100,0 3,4 100,0 3,1 z toho: Německo 15 088 25,5 2,7 25,1 3,7 Slovensko 13 929 23,4 5.6 4,4 2,9 Nizozemsko 3 346 5,6 3.6 4,4 3,7 Rakousko 3 019 5,1 2,0 2,7 2,1 Polsko 2 875 4,8 2.5 4,3 2,2 Francie 2 277 3,8 1.9 3,7 2,6 Itálie 1 905 3,2 2.0 6,2 2,9 Velká Británie 1 549 2,6 2.7 8,8 2,7 Belgie 1 489 2,5 2.9 1,2 2,7 USA 1 421 2,4 2.2 5,0 3,0 Ukrajina 1 351 2,3 8.8 0,8 4,4 Maďarsko 1 091 1,8 1.7 1,5 2,2 Rusko 1 061 1,8 3,9 3,7 5,7 Japonsko 1 012 1,7 4.1 2,3 2,1 Švédsko 715 1,2 1,7 1,3 2,7 Švýcarsko 651 1,1 1.9 1,1 2,5 Dánsko 534 0,9 2,2 1,8 3,2 ostatní státy 6 086 10,3-21,7 - Zdroj dat: Návštěvnost v hromadných ubytovacích zařízeních cestovního ruchu - podrobné výsledky za 1. až 4. čtvrtletí 2006. ČSÚ Praha, 2007. Mezi návštěvníky ze zahraničí tvořili v roce 2005 největší skupinu hosté z Německa. Průměrný počet přenocování těchto hostů je v kraji Vysočina výrazně nižší než je průměr ČR, ovšem celkově se zahraniční hosté v kraji Vysočina zdrží déle, než činí průměr ČR. S odstupem za turisty z Německa následují hosté ze Slovenska. Zde je průměrný počet přenocování ve srovnání s ČR naopak výrazně vyšší. Ještě vyšší průměrný počet přenocování vykazují hosté z Ukrajiny. V případě těchto hostů nejde patrně o pobyt zaměřený na poznávání turistických atraktivit kraje Vysočina, nýbrž o pracovní pobyt. To ale naše statistika nerozlišuje. Podíl Slovenských a Ukrajinských hostů také meziročně vzrostl, přičemž například počet hostů z Německa, Nizozemska, Rakouska a dalších hospodářsky vyspělých zemí v kraji Vysočina poklesl. Ve srovnání z celorepublikovým průměrem navštěvují kraj Vysočina méně často hosté z Velké Británie, USA, Itálie, Japonska, Švédska, Dánska a Ruska. Specifická je návštěvnost hostů z Rakouska jako nejbližšího státu. Jeho hranice se v nejbližším místě přibližuje jen cca na 5 km od hranic kraje, přičemž i přes členství ČR v EU jde dosud o hranici mezi hospodářskými a společenskými systémy s různou životní úrovní i kupní sílou obyvatel. Velkou část návštěvnosti hostů z Rakouska tvoří jen jednodenní či jen několikahodinové návštěvy s nízkými efekty pro podnikatele v cestovním ruchu ( nákupní turistika ). Navíc lze v budoucnosti očekávat snižování rozdílů v kupní síle obyvatelstva a tím postupnou ztrátu výhody, která ze stávajícího stavu plyne pro některé podnikatele v jižní části okresu Třebíč. 141

Jednotlivá turisticky atraktivní místa kraje Vysočina se liší svým významem pro podnikání v cestovním ruchu. Rozdílná významnost se projevuje různě vysokým objemem návštěvnosti, strukturou návštěvníků, sezónností apod. Atraktivita jednotlivých lokalit je však proměnlivá pro jednotlivé sociální a zájmové skupiny a je obtížné ji nějak empiricky hodnotit. O návštěvnosti lokalit navíc chybí spolehlivé informace. 142