Obsah. Prameny práva Komunikace s orgány veřejné moci Občanský soudní řád Soudnířád správní Správnířád Výpisy z veřejných rejstříků a seznamů

Procesní předpisy a Internet: OSŘ, SŘS, SPŘ, vydávání výpisů z veřejných rejstříků a seznamů pomocí elektronických komunikačních prostředků (v. VI/MMVIII) s přihlédnutím k zákonu 123/2008 Sb., o elektronickém platebním rozkazu 2005 2008 Michal Černý, Ph.D. www.michalcerny.net www.michalcerny.eu Obsah Prameny práva Komunikace s orgány veřejné moci Občanský soudní řád Soudnířád správní Správnířád Výpisy z veřejných rejstříků a seznamů Procesní předpisy Zákon 227/2000 Sb. Nař. vlády 495/2004 Sb., (der.nv 304/2001 Sb.) Vyhláška MI 496/2004 Sb., o elektronických podatelnách OSŘ Z 99/1963 Sb. SŘS Z 150/2002 Sb. SPŘ 2006 Z 500/2004 Sb. účinnost 1.1.2006 Z 365/2000 Sb. (ve znění Z 81/2006 Sb.) Z 123/2008 Sb., o elektronickém platebním rozkazu účinnost k 01.07.2008, v textu vyznačeno zeleným pozadím 1

Zákon 227/2000 Sb. Elektronický podpis, Zaručený el. podpis ( + s kvalifikovaným certifikátem) Elektronická značka Časové razítko Nař.vlády 495/2004 Sb. (der. NV 304/2001 Sb.) Nařízení vlády 495/2004 Sb., kterým se provádí zákon 227/2000 Sb., účinnost 1.1.2005 Je elektronickým kancelářským řádem, uznávaný elektronický podpis zajišťuje naplnění ZEP a zvláštních zákonů upravujících procesně právní postupy, stanoví povinnosti zajistit a udržovat tzv. elektronické podatelny, stanoví povinnosti zveřejnit elektronické adresy pro takové podatelny, stejně jako použitelné standardy na těchto podatelnách, stanoví povinnosti při doručování zpráv a realizaci elektronického korespondenčního styku mezi orgánem veřejné moci a účastníkem nebo osobou zúčastněnou procesu[1] (odesílatelem či adresátem právního úkonu), stanoví povinnosti kontroly elektronicky doručených zpráv a jejich zařazení do kancelářského řádu orgánů veřejné moci. Organizačně technická opatř. 1 a) provozují jednu nebo více elektronických podatelen; to se považuje za splněné rovněžv případě, kdy orgán veřejné moci dohodne s jiným orgánem veřejné moci, že bude přijímat a odesílat datové zprávy prostřednictvím jím provozované elektronické podatelny, b) vybaví elektronickou podatelnu, pokud ji provozují, technickým a programovým vybavením, které slouží k zajištění postupů orgánu veřejné moci uplatňovaných při přijímání a odesílání datových zpráv prostřednictvím elektronické podatelny podle zvláštního právního předpisu 2) (dále jen "činnosti elektronické podatelny"), a c) vybaví zaměstnance, kteří jsou oprávněni činit právní úkony v oblasti orgánů veřejné moci, kvalifikovanými certifikáty vydanými akreditovanými poskytovateli certifikačních služeb, popřípadě pořídí pro zajištění některých postupů podle zvláštního právního předpisu 2) kvalifikované systémové certifikáty vydané akreditovanými poskytovateli certifikačních služeb. 2

Zveřejnění informací 3 Úřad zveřejní na své úřední desce, pokud ji má zřízenu, a též způsobem umožňujícím dálkový přístup informace potřebné k doručování datových zpráv orgánu veřejné moci. Těmito informacemi jsou alespoň a) elektronická adresa elektronické podatelny a údaj o tom, zda je určena pro příjem všech datových zpráv nebo pouze datových zpráv určitého, předem stanoveného obsahu, b) kontaktní údaje pro přijímání datových zpráv na technických nosičích, c) případné další možnosti doručování datových zpráv, zejména prostřednictvím technického zařízení v sídle orgánu veřejné moci či v jeho organizačních jednotkách, d) pravidla potvrzování doručení datových zpráv podle zvláštního právního předpisu 2) včetně vzoru datové zprávy, kterou se doručení potvrzuje, e) technické parametry datových zpráv, pro jejichž přijetí má elektronická podatelna technické a programové vybavení, a technické parametry technických nosičů, na nichž lze předávat orgánu veřejné moci datové zprávy, f) postup orgánu veřejné moci v případě, že u přijaté datové zprávy je zjištěn výskyt počítačového programu, který je způsobilý přivodit škodu na informačním systému nebo na informacích zpracovávaných orgánem veřejné moci, nebo chybný formát zprávy, který může takovou škodu způsobit, g) způsob vyřizování dotazů týkajících se provozu elektronické podatelny, h) aktuální seznam zaměstnanců podle 1 odst. 1 písm. c) s uvedením příjmení, jména, popřípadě jmen a zařazení těchto zaměstnanců a i) seznam právních předpisů 1), podle kterých je možné vůči orgánu veřejné moci činit právní úkony v elektronické podobě a náležitosti těchto úkonů, zejména náležitosti týkající se použití uznávaného elektronického podpisu. 3

4 (1) Orgán veřejné moci oznámí do 30 dnů ode dne nabytí účinnosti tohoto nařízení na adresu elektronické podatelny Ministerstva informatiky elektronickou adresu elektronické podatelny nebo podatelen podle 1 odst. 1 písm. a). (2) Orgán veřejné moci bezodkladně oznámí na adresu elektronické podatelny Ministerstva informatiky případnou změnu adresy elektronické podatelny nebo podatelen podle 1 odst. 1 písm. a). (3) Oznámení podle odstavců 1 a 2 je podepsáno uznávaným elektronickým podpisem oprávněného zaměstnance nebo označeno elektronickou značkou orgánu veřejné moci podle zákona. (4) Ministerstvo informatiky v rámci informačního systému podle zvláštního zákona 4) zveřejňuje prostřednictvím portálu veřejné správy evidenci elektronických adres podle odstavce 1. Vyhláška MI 496/2004 Sb., o elektronických podatelnách Vyhláška MI 496/204 Sb., o elektronických podatelnách 1-Příl. 496/2004 Sb. 1 Předmět úpravy 2 Přijetí a doručení datové zprávy 3 Odeslání datové zprávy 4 Údaj, na základě kterého je možné osobu jednoznačně identifikovat 5 Účinnost Příl. Úkony potřebné k ověření, že zaručený elektronický podpis a elektronická značka jsou platné a jejich kvalifikovaný certifikát nebo 4

Občanský soudní řád Formy podání Jako možné formy OSŘ pro podání rozeznává tyto formy: ústní forma do protokolu úkon učiněn ústně, písemnáforma, forma elektronické podoby, telegraficky učiněné podání, podáníučiněné telefaxem. Pro tyto formy je stanovena jejich přípustnost, např. je výrazně omezena možnost podání ústně do protokolu, resp. je limitována jen na podání v určitých věcech. Fax 5

Telegraf Dálnopis ne Elektronické podání Problematiku elektronických podání upravuje OSŘ v 42. Další pravidla jsou pak obsažena v 43 OSŘ (odstranění vad podání) a 79 OSŘ (návrh na zahájení řízení). Podle dikce 42 OSŘ je možné podání učinit několika formami, a to včetně elektronické podoby. OSŘ nerozlišuje v rámci elektronické podoby podání učiněná prostřednictvím elektronické pošty a podány předaná na datových nosičích informací. 6

Podání ve věci samé - 42/3 Podáníobsahujícínávrh ve věci samé učiněné telegraficky je třeba písemně doplnit nejpozději do tří dnů, je-li písemné podání učiněno telefaxem nebo v elektronické podobě, je třeba v téže lhůtě jej doplnit předložením jeho originálu, případně písemným podáním shodného znění. K těmto podáním, pokud nebyla ve stanovené lhůtě doplněna, soud nepřihlíží. Stanoví-li to předseda senátu, je účastník povinen soudu předložit originál (písemné podání shodného znění) i jiných podání učiněných telefaxem. Nález IV. ÚS 319/05 Právní zástupce stěžovatelů zaslal dne 3. 6. 2005 Ústavnímu soudu podání označené jako ústavní stížnost v elektronické podobě se zaručeným elektronickým podpisem prostřednictvím akreditovaného poskytovatele certifikačních služeb. Toto písemné podání právní zástupce stěžovatelů ve lhůtě tří dnů písemně nedoplnil. Ústavní soud byl tedy postaven před otázku, zda podání má procesní účinky, a je návrhem na zahájení řízení. Návrh na zahájení řízení se podává písemně Ústavnímu soudu ( 34 odst. 1 věta prvá zákona o Ústavním soudu). Ústavní soud odloží podání, která nejsou návrhy na zahájení řízení [ustanovení 41 písm. a) zákona o Ústavním soudu]. Ústavní soud v dosavadní praxi vykládal písemnou formu extenzivně za přiměřeného použití ustanovení 42 odst. 3 občanského soudního řádu, a byla tak akceptována i podání telegrafem, pokud byla písemně doplněna nejpozději do tří dnů, i podání telefaxem, pokud byl ve stejné lhůtě předložen originál, případně písemné podání shodného znění. Vzhledem k tomu, že úprava podání v elektronické podobě není v zákoně o Ústavním soudu obsažena, je i tady nutno přiměřeně použít úpravu obsaženou v občanském soudním řádu (ustanovení 63 zákona o Ústavním soudu). Ustanovení 42 odst. 1 věty prvé občanského soudního řádu zní: "Podání je možno učinit písemně, ústně do protokolu, v elektronické podobě, telegraficky nebo telefaxem. Ustanovení 42 odst. 3 občanského soudního řádu zní: "Podání obsahující návrh ve věci samé učiněné telegraficky je třeba písemně doplnit nejpozději do tří dnů, je-li písemné podání učiněno telefaxem nebo v elektronické podobě, je třeba v téže lhůtě jej doplnit předložením jeho originálu, případně písemným podáním shodného znění. K těmto podáním, pokud nebyla ve stanovené lhůtě doplněna, soud nepřihlíží. Stanoví-li to předseda senátu, je účastník povinen soudu předložit originál (písemné podání shodného znění) i jiných podání učiněných telefaxem." Nález IV. ÚS 319/05 Za použití pouze jazykového výkladu shora uvedených ustanovení občanského soudního řádu by Ústavní soud nemohl k elektronickému podání stěžovatelů přihlížet a muselo by být odloženo. Ústavní soud je však přesvědčen, že za použití dalších metod výkladu právních norem lze dojít k závěru, že povinnost stěžovatele uvedená v ustanovení 42 odst. 3 občanského soudního řádu, tedy písemně doplnit své elektronické podání do tří dnů, se nevztahuje na podání v elektronické podobě, jestliže je k němu připojen uznávaný elektronický podpis dle ustanovení 11 odst. 1 zákona č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu a o změně některých dalších zákonů (zákon o elektronickém podpisu), ve znění pozdějších předpisů. První metodou výkladu, kterou Ústavní soud použil, byl výklad historicko-teleologický. Historickoteleologickým výkladem je zjišťován účel, k němuž měla právní úprava sloužit v době svého přijetí. Směřuje tedy ke zjištění skutečného úmyslu, který zákonodárce měl při přijetí právního předpisu. Záměr zákonodárce lze nalézt v důvodových zprávách, neboť pokud není prokázán opak, je třeba mít za to, že zákonodárce přijal se samotným předpisem i jeho záměr. Zákon o elektronickém podpisu deklaroval, že jeho účelem je (dle ustanovení 1) upravit v souladu s právem Evropských společenství používání elektronického podpisu, elektronické značky, poskytování certifikačních služeb a souvisejících služeb poskytovateli usazenými na území České republiky, kontrolu povinností stanovených tímto zákonem a sankce za porušení povinností stanovených tímto zákonem. Relevantní právní úpravou Evropských společenství je směrnice Evropského parlamentu a Rady 1999/93/ES ze dne 13. prosince 1999 o zásadách Společenství pro elektronické podpisy (Úřední list ES z 19. 1. 2000, L 13/12). Cílem této směrnice je odstranit překážky pro elektronickou komunikaci a elektronický právní styk, které vyplývají z různých pravidel o právním uznání elektronických podpisů a o akreditaci tzv. ověřovací služby v členských státech. V čl. 5 směrnice o zásadách Společenství pro elektronické podpisy jsou členské státy zavázány, aby tzv. zaručené elektronické podpisy, založené na kvalifikovaných osvědčeních a vytvořené pomocí prostředků pro bezpečné vytváření podpisu, byly po právní stránce spojeny se stejnými právními následky jako vlastnoruční podpisy, které jsou na papírovém podkladu. Smyslem a účelem této směrnice je tedy ulehčení použitelnosti elektronického podpisu a docílení jeho rovnocenného postavení s podpisem vlastnoručním. 7

Nález IV. ÚS 319/05 V důvodové zprávě k zákonu o elektronickém podpisu (III. volební období Poslanecké sněmovny, 1999, tisk č. 415/0) je v oddíle věnovanému odůvodnění hlavních principů návrhu zákona uvedeno, že hlavním principem navrhovaného zákona je zajistit, že datové zprávy nesmí být diskriminovány, tj. že nesmí existovat rozpor v zacházení mezi datovými zprávami a dokumenty na papíře. Důvodová zpráva k ustanovení 2 zákona o elektronickém podpisu uvádí, že zaručený elektronický podpis jako jeden z druhů elektronického podpisu představuje ekvivalent "ověřeného podpisu" na papíru a využívá takových technologických postupů, které umožňují jednoznačnou identifikaci a autentizaci osoby, která podpis vytvořila. K ustanovení 3 je dále uvedeno, že zaručený elektronický podpis zaručuje, že datovou zprávu podepsala oprávněná osoba. Zaručené elektronické podpisy podložené osvědčením vydaným ověřovatelem informací (poskytovatelem certifikačních služeb) budou uznány jako vlastnoruční podpis v případech, kdy takový vlastnoruční podpis požadují právní předpisy nebo dohoda stran. Historický vývoj ustanovení upravujících podání v elektronické podobě v 42 občanského soudního řádu byl následující. Zákonem o elektronickém podpisu bylo ustanovení 42 odst. 1 věty první občanského soudního řádu novelizováno (s účinností k 1. 10. 2000) tak, že: "Podání je možno učinit písemně, ústně do protokolu, v elektronické podobě podepsané elektronicky podle zvláštních předpisů, telegraficky nebo telefaxem." Dle procesualistické teorie mělo podání v elektronické podobě procesní účinky jen tehdy, jestliže bylo také elektronicky podepsáno způsobem stanoveným v zákoně o elektronickém podpisu. Neobsahovalo-li podání také náležitý elektronický podpis, soud k němu nepřihlížel (Bureš, J., Drápal, L., Mazanec, M.: Občanský soudní řád, Komentář, 5. vydání, Praha, C. H. Beck, 2001, str. 152). Vzhledem k tomu, že zákon o elektronickém podpisu nenovelizoval i ustanovení 42 odst. 3 občanského soudního řádu, nebylo možné podat soudu podání v jiné elektronické podobě než se zaručeným elektronickým podpisem. Zákonem č. 226/2002 Sb., kterým byly novelizovány procesní předpisy v souvislosti s elektronickým doručováním, byla v ustanovení 42 odst. 1 občanského soudního řádu zrušena slova "podepsané elektronicky podle zvláštních předpisů" a do ustanovení 42 odst. 3 občanského soudního řádu byla za slova "učiněno telefaxem" vložena slova "nebo v elektronické podobě", přičemž tato úprava trvá od účinnosti zákona (1. 7. 2002) dodnes. Tím byla připuštěna elektronická podání i bez připojeného zaručeného elektronického podpisu, avšak za podmínky, že budou písemně doplněna nejpozději do tří dnů. Novelizace procesních předpisů zavedená zákonem č. 226/2002 Sb. měla dle důvodové zprávy k tomuto zákonu (III. volební období Poslanecké sněmovny, 2002, tisk č. 1225) sledovat promítnutí koncepce elektronického způsobu komunikace zakotvené v zákonu o elektronickém podpisu a mělo dojít k dalšímu zpřesnění v předmětné oblasti. Nález IV. ÚS 319/05 Je tedy zřejmé, že úmyslem zákonodárce při přijetí novely č. 226/2002 Sb. nebylo negovat použití elektronického podpisu jako institutu rovnocenného písemnému vlastnoručnímu podpisu, ale pouze rozšířit komunikaci se soudní mocí na možnost učinit podání v elektronické podobě i bez zaručeného elektronického podpisu. Objektivně-teleologickým výkladem, jehož úlohou je vystihnout smysl a účel právní normy v souvislosti s potřebami společnosti v aktuální situaci, v níž se má norma realizovat, nutno dojít k závěru, že původní účel této právní normy je i nadále zachován. Jejím cílem je i v současnosti usnadnit doručování podání prostřednictvím elektronické komunikace tak, aby byla v co největší míře zajištěna rovnost elektronických podání s podáními v písemné podobě na papíře. Z toho lze vyvodit, že výklad ustanovení 42 odst. 1 věty prvé občanského soudního řádu po novele provedené zákonem o elektronickém podpisu je i nadále zachovatelný a podání v elektronické podobě splňující výše uvedené požadavky zákona o elektronickém podpisu je podáním rovnocenným s podáním v písemné podobě na papíře s vlastnoručním podpisem, zatímco elektronicky učiněné podání bez zaručeného elektronického podpisu je nutné do 3 dnů doplnit. K tomuto závěru přispívá i systematický výklad v rámci dalších procesních předpisů, neboť normu nelze vykládat izolovaně, ale též v souvislostech celého právního řádu. Dle ustanovení 37 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění účinném k 3. 6. 2005, lze podání obsahující úkon, jímž se disponuje řízením nebo jeho předmětem, provést písemně, ústně do protokolu, popřípadě v elektronické formě podepsané elektronicky podle zvláštního zákona. Podání je možno učinit i v elektronické podobě bez elektronického podpisu, musí být však do tří dnů potvrzeno písemným podáním shodného obsahu. Rovněž podle zákona č. 141/1961 Sb., trestního řádu, ve znění účinném k 3. 6. 2005, je možné učinit podání v elektronické podobě. Dle ustanovení 59 odst. 2 trestního řádu ten, kdo činí podání v elektronické podobě podle zvláštního právního předpisu, uvede současně poskytovatele certifikačních služeb, který jeho certifikát vydal a vede jeho evidenci, nebo certifikát připojí k podání. Podání splňující tyto požadavky není nutné dále doplňovat. Nález IV. ÚS 319/05 Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění platném k 3. 6. 2005 a účinném od 1. 1. 2006, umožňuje v ustanovení 37 odst. 4 učinit podání písemně nebo ústně do protokolu anebo v elektronické podobě podepsané zaručeným elektronickým podpisem. Podání v elektronické podobě bez zaručeného elektronického podpisu je třeba doplnit do 5 dnů. Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění účinném k 3. 6. 2005, v ustanovení 21 odst. 4 umožňuje učinit podání v elektronické podobě podle zvláštního předpisu, současně musí být uveden poskytovatel certifikačních služeb, který certifikát vydal a vede příslušnou evidenci, nebo je povinen certifikát připojit k podání. Podání v elektronické podobě nesplňující tyto požadavky musí být do tří dnů po odeslání opakováno písemně nebo ústně do protokolu (ustanovení 21 odst. 5 zákona o správě daní a poplatků). I systematický výklad relevantních ustanovení dalších procesních předpisů tedy ukazuje, že elektronické podání s připojeným elektronickým podpisem splňujícím specifické požadavky uvedené v zákoně o elektronickém podpisu má procesní účinky bez dalšího. Zákon o elektronickém podpisu obsahuje několik druhů elektronického podpisu, a to kromě "běžného" elektronického podpisu [ustanovení 2 písm. a)] i několik variant zaručeného elektronického podpisu. Právní teorie však dosud definitivně nevyřešila otázku, kolik typů zaručeného elektronického podpisu v současné době existuje nebo může existovat (srov. Matejka, J., Chum, V.: K právní úpravě elektronického podpisu, Bulletin advokacie, č. 3/2002; Hulmák, M.: Elektronický právní styk, Právní rozhledy, č. 7/2005). Ústavní soud byl postaven před otázku, který z druhů zaručeného elektronického podpisu je způsobilým vyvolat procesní účinky bez písemného doplnění podání. Dle názoru Ústavního soudu jím je "uznávaný elektronický podpis" dle ustanovení 11 zákona o elektronickém podpisu. Ten totiž zajišťuje dostatečnou jistotu, že podání vytvořila osoba, která je pod ním podepsána, a zákonodárce jeho užití v obdobných případech předpokládá. V ustanovení 11 odst. 1 věty prvé zákona o elektronickém podpisu je uvedeno, že v oblasti orgánů veřejné moci je možné za účelem podpisu používat pouze zaručené elektronické podpisy a kvalifikované certifikáty vydávané akreditovanými poskytovateli certifikačních služeb (dále jen "uznávaný elektronický podpis"). To platí i pro výkon veřejné moci vůči fyzickým a právnickým osobám. Pokud je uznávaný elektronický podpis užíván v oblasti orgánů veřejné moci, musí kvalifikovaný certifikát obsahovat takové údaje, aby osoba byla jednoznačně identifikovatelná. 8

Nález IV. ÚS 319/05 Nejvyšší verifikační hodnotu ze zaručených elektronických podpisů má tedy právě uznávaný elektronický podpis. Zatímco u vlastnoručního podpisu se vychází především z toho, že je výsledkem individuálního a relativně stálého písemného projevu člověka, u zaručeného elektronického podpisu jde pouze o schopnost provést nějaký úkon, který je vázán na dostupnost prostředku pro vytvoření takového podpisu. Zatímco v případě vlastnoručních podpisů je možno znalecky dokazovat skutečnost, že určitý podpis náleží určité osobě, v případě zaručeného elektronického podpisu toto možné není. Znalec zde potvrzuje pouze skutečnost, že datová zpráva byla podepsána prostřednictvím konkrétních prostředků, a nikoli skutečnost, že ji podepsala určitá konkrétní osoba (Matejka, J., Chum, V.: K právní úpravě elektronického podpisu, Bulletin advokacie, č. 3/2002, str. 38). Z těchto důvodů je třeba klást na podání prostřednictvím veřejné datové sítě zvýšené požadavky, jak je to ostatně reflektováno i ve shora uvedeném ustanovení 11 zákona o elektronickém podpisu. Závěr k nálezu IV. ÚS 319/05 a 42/3 OSŘ Je-li podání ve věci samé podle OSŘ učiněno v elektronické podobě a je-li podepsané uznaným elektronickým podpisem, není nutné takové podání vůbec doplňovat. Ostatní podání U podání ostatních podmínka není, protože OSŘ soudu tuto možnost výslovně nedává. Nebude tedy např. možno uložit povinnost dodání listinného stejnopisu podání, kterým se účastník dožaduje prodloužení procesní lhůty apod. Významu nabude rozlišování mezi podáními ve věci samé a ostatními podáními, kdy lze očekávat při zachování stávající dikce zákona početnou judikaturu v těchto otázkách. 9

Počet stejnopisů pokud bychom uvažovali o dvou zprávách totožného obsahu tak, aby navrhovatel dodržel požadavek stejnopisů 42, jednalo by se ve nikoliv i dva stejnopisy jedné zprávy, ale o dvě zprávy, byť s totožným obsahem. Návrh obsažený ve druhé zprávě by soudem měl být správně posouzen jako návrh obsahově totožný (totožnost účastníků, totožnost věci) a o takové druhé zprávě by mělo být správně rozhodnuto zamítnutím návrhu, neboť rozhodnutí soudu ve věci samé ve věci, kterého se navrhovatel domáhá druhým elektronicky učiněným návrhem, brání překážka litispendence dle 83 odst.1 OSŘ, neboťřízení je již zahájeno, ačkoliv dikce 82 odst.1 OSŘ se na elektronickou podobu návrhu příliš nehodí. Řízení samotné je již zahájeno okamžikem, kdy soudu dojde návrh v elektronické podobě, byť prozatím podmíněně. Z 123/2008 Sb. (elektronický plat.rozkaz) Z 123/2008 Sb. novelizuje OSŘ, účinnost 01.07.2008 42/(1) Podání je možno učinit písemně nebo ústně. Písemné podání se činí v listinné nebo elektronické podobě prostřednictvím veřejné datové sítě, telegraficky nebo telefaxem. Ústní podání se činí do protokolu. Ústně do protokolu je možno podání učinit, jde-li o návrh na zahájení řízení o povolení uzavřít manželství, o určení a popření rodičovství, o určení, zda je třeba souhlasu rodičů dítěte k jeho osvojení, o osvojení a řízení, které lze zahájit i bez návrhu, a návrhy na výkon rozhodnutí v těchto řízeních vydaných. Z 123/2008 Sb. (elektronický plat.rozkaz) OSŘ: 42/(4) Pokud zákon pro podání určitého druhu nevyžaduje další náležitosti, musí být z podání patrno, kterému soudu je určeno, kdo je činí, které věci se týká a co sleduje, a musí být podepsáno a datováno. Je-li účastník zastoupen advokátem, může být podpis advokáta nahrazen otiskem podpisového razítka, jehož vzor byl uložen u soudu, kterému je podání určeno. Podání v listinné podobě je třeba předložit s potřebným počtem stejnopisů a s přílohami tak, aby jeden stejnopis zůstal u soudu a aby každý účastník dostal jeden stejnopis, jestliže je to třeba. Podání v jiných formách se činí pouze jedním stejnopisem. K podání učiněnému elektronicky lze připojit také všechny jeho přílohy v elektronické podobě. 10

Z 123/2008 Sb. (elektronický plat.rozkaz) OSŘ: 42/(5) V případě podání v elektronické podobě opatřeného zaručeným elektronickým podpisem založeným na kvalifikovaném certifikátu vydaném akreditovaným poskytovatelem certifikačních služeb se nevyžaduje doplnění podání předložením jeho originálu podle odstavce 3. S účinností od 01.07.2008 bude tedy možné podávat podání elektronicky i bez opatření ZEPsKC! Pkd nebude podání podepsané ZEPsKC, bude nutné doplnit listinou stejného znění. V opačném případě nikoliv! Povinnost přiložení listinných důkazů k návrhu Dle současné dikce 79 odst.2 OSŘ je žalobce povinen připojit k návrhu listinné důkazy, kterých se dovolává, resp. kterými podporuje svou povinnost tvrzení v žalobě. V této souvislosti se hovořío tzv. důkazním břemenu. Toto pravidlo je obecné a v některých zvláštních případech zákony stanoví důkazní břemeno žalovanému např. některé nekalosoutěžní žaloby podle taxativně stanovených ustanovení ObZ, jsou-li podávány např. spotřebitelem podle zvláštního zákona (ObZ). Doložení listinných důkazů soud nemůže skutečnost nepředložení listinných důkazů v elektronické formě podání žalobci vytýkat. Může mu ale uložit povinnost předložit originály, a to zejména v těch řízeních, ve kterých je soud povinen zjišťovat pravý skutkový stav věci ( 120 odst.3 OSŘ). 11

Z 123/2008 Sb. (elektronický plat.rozkaz) OSŘ: 79/(2) Žalobce je povinen k návrhu připojit písemné důkazy, jichž se dovolává, a to v listinné nebo v elektronické formě. Účinnost 01.07.2008 Problém překážky litispendence u publiciárních sporů De lege ferenda by mělo být ustanovení 42 ost.3 OSŘ novelizováno, popř. by mohlo dojít též k novelizaci 109 OSŘ, a to výslovným stanovením další možnosti pro přerušení řízení v těch případech, kdy je překážka litispendence účinná pro všechny další žalobce z totožného jednání v rozsahu dle 83 odst.2 OSŘ pro podání učiněná v elektronické podobě. Elektronické podání podávané v zastoupení advokátem Podpis může být nahrazen razítkem, O elektronickém podpisu advokáta OSŘ mlčí 12

Problematika doručování pomocí veřejné datové sítě Prvně doručování pomocí veřejné datové sítě upraveno Zákonem 151/2002 Sb., s účinností od 01.01.2003 Doručování zavedeno ( 46 odst.6 písm. c) písemnost se ukládá na uzlu veřejné datové sítě označené elektronickou adresou adresáta, jestliže se doručuje prostřednictvím veřejné datové sítě S účinností 01.01.2005 platí nová úprava - 45f OSŘ Podmínky elektronického doručování 45f/1 OSŘ (3 kumulativní podmínky, 2 z nich v alternativách). Ustanovení hovoříobecně o adresátech, nikoliv jen o účastnících řízení. 1. Jestliže adresát sdělil soudu svou elektronickou adresu (cerny@michalcerny.eu) 2. Adresát: O tento způsob požádal, nebo S tímto způsobem doručování vyslovil souhlas 3. Adresát: Předložil svůj platný kvalifikovaný certifikát, nebo Uvedl akreditovaného poskytovatele cert.služeb, který jeho certifikát vydal a vede jeho evidenci Povinnosti účastníka Zpětně potvrdit doručení písemnosti, a to do 3 dnů od doručení Zpětná zpráva musí být podepsána zaručeným el.podpisem adresáta 13

Neúčinné doručení elektronickou cestou Doručení pomocí elektronické pošty je neúčinné, pokud: Adresát její doručení do 3 dnů zpětně nepotvrdil datovou zprávou (za splnění podmínek dle 45f/2), nebo Písemnost (zpráva) se vrátila soudu jako nedoručitelná z adresy, Účinky doručení Pokud je písemnost (zpráva) prostřednictvím veřejné datové sítě Problémy existence překážky litispendence a poplatkové povinnosti. Použitá myšlenková konstrukce není ideální, stejně jako dikce zákona, která vyvolává množství právních problémů. V otázkách poplatkové povinnosti se dají problémy překlenout interpretací, v otázce litispendence ovšem nikoliv. 14

Speciality obchodní rejstřík Vyhláška 562/2006 Sb. Zvláštní pravidla pro sbírku listin Jednotný formát (pdf) Jednotné pravidlo 1 listina = 1 soubor Listiny, které mají být jen do sbírky, se vůbec v papírové podobě nedokládají Na dálku nebo na CD-ROM CD-ROM se nevrací Z 123/2008 Sb. - Elektronický plat.rozkaz Elektronický platební rozkaz (dále EPR)- s účinností od 01.07.2008 zvláštní druh soudního rozhodnutí Postavený na roveň platebnímu rozkazu V případě vydání EPR je možné rovněž vydání koncentračního usnesení dle 114b OSŘ Úprava EPR v 174a OSŘ Z 123/2008 Sb. - Elektronický plat.rozkaz OSŘ: 174a Elektronický platební rozkaz (1) Je-li návrh podán na elektronickém formuláři podepsaném zaručeným elektronickým podpisem žalobce a nepřevyšujeli peněžité plnění požadované žalobcem částku 1 000 000 Kč, soud může vydat na návrh žalobce elektronický platební rozkaz. (2) Ustanovení 172 až 174 platí obdobně. 15

Z 123/2008 Sb. - Elektronický plat.rozkaz EPR možno napadnout žalobou pro zmatečnost ( 229 odst. 2 OSŘ) Vzor (elektronického) formuláře v prováděcím předpisu k OSŘ (vyhláška ministerstva spravedlnosti) viz zmocnění v 374a písm. e) OSŘ EPR soudní poplatek Ekonomická motivace k podávání EPR!!! Z 123/2008 Sb. novelizuje (úč. 01.07.2008) i Z 549/1991 Sb. o soudních poplatcích doplněna položka 1a přílohy "Položka 1a Za návrh na vydání elektronického platebního rozkazu,jehož předmětem je peněžité plnění a) do částky 15 000 Kč včetně Kč 300,- b) v částce vyšší než 15 000 Kč 2 % z této částky. Výše poplatku v případě listinné žaloby zůstává nezměněna, tj. a) do částky 15.000 Kč včetně 600,- Kč, b) v částce vyšší než 15.000 Kč 4% z této částky Soudní řád správní 16

150/2002 Sb. Účinnost 1.1.2003 Soudní řád správní Zahájení soudního řízení správního elektronickým podáním Návrh na zahájení řízení ve správním soudnictví může být od účinnosti zákona ( 37 SŘS) učiněn těmito formami: písemně (tj. v listinné podobě), ústně do protokolu, elektronickou formou podepsané elektronicky podle zvláštního zákona, vjinéformě, kterou SŘS nijak blíže nespecifikuje. Elektronické podání podání, které bylo učiněno v elektronické formě a podepsáno elektronicky podle zvláštního zákona již nemusí být dokládáno listinným vyhotovením o stejném obsahu. K tomuto závěru docházíme a contrario, neboť SŘS výslovně stanoví povinnost potvrzení písemným podáním o totožném obsahu pouze pro jiné formy, které nijak blíže nespecifikuje. Za jinou formu si tedy můžeme dosadit např. telefax nebo dálnopis nebo elektronicky nepodepsané. Řízení je pak zahájeno dnem, kdy návrh došel soudu. 17

Doručování účastníkům Účastníkům řízení může být doručováno kterýmkoliv z těchto způsobů: soudním doručovatelem, držitelem poštovní licence nebo držitelem zvláštní poštovní licence (podle zákona 29/2000 Sb.), prostřednictvím veřejné datové sítě. Dor. osobám zúčastněným na řízení Osobám zúčastněným na řízení se v zásadě doručuje stejným způsobem jako účastníkům. SŘS v 42 odst.4 ovšem rozeznává ještě dva zvláštní případy: velké množství osob zúčastněných na řízení, které má za následek obtížnost jednotlivého doručování, neurčitelnost osob zúčastněných na řízení. V obou těchto případech lze doručit i jen publikací písemnosti na úřední desce soudu. Tímto způsobem může být doručeno jak rozhodnutí soudu ve věci samé, tak také jiná písemnost soudu. Doplňkově SŘS též dovoluje publikaci způsobem umožňujícím dálkový přístup, což v praxi znamená pro soud možnost zveřejnit písemnost (včetně rozhodnutí) na Internetu prostřednictvím služby www. Využití možnosti neadresného doručení osobám zúčastněným na řízení je zákonem podmíněna opatřením předsedy senátu (opatření soudu). Správní řád Zákon 500/2004 Sb. 18

Správní řád Z 500/2004 Sb. 19 Doručování 25 Doručování veřejnou vyhláškou 37 - Podání (3) Nevylučuje-li to zákon nebo povaha věci, na požádání účastníka řízení správní orgán doručuje na adresu pro doručování nebo elektronickou adresu, 16) kterou mu účastník řízení sdělí, zejména může-li to přispět k urychlení řízení; taková adresa může být sdělena i pro řízení, která mohou být u téhož správního orgánu zahájena v budoucnu. (8) Písemnosti uvedené v odstavci 4 se na požádání adresáta doručují jiným způsobem podle tohoto zákona; v takovém případě platí, že písemnost je doručena třetím dnem ode dne, kdy byla odeslána. V případě doručování na elektronickou adresu platí, že písemnost je doručena v okamžiku, kdy převzetí doručované písemnosti potvrdí adresát zprávou opatřenou jeho zaručeným elektronickým podpisem. 16) Nepotvrdí-li adresát převzetí písemnosti nejpozději následující pracovní den po odeslání zprávy, která se nevrátila jako nedoručitelná (odstavec 9), doručí správní orgán písemnost, jako by adresát o doručení na elektronickou adresu nepožádal. 19

(9) Pokud nebylo možno doručit písemnost doručovanou na elektronickou adresu adresáta podle odstavce 3 nebo 8, protože se datová zpráva vrátila jako nedoručitelná, učiní správní orgán neprodleně další pokus o její doručení; bude-li další pokus o doručení neúspěšný, doručí písemnost, jako by adresát o doručení na elektronickou adresu nepožádal. Doručování veřejnou vyhláškou - 25 (1) Osobám neznámého pobytu nebo sídla a osobám, jimž se prokazatelně nedařídoručovat, jakož i osobám, které nejsou známy, a v dalších případech, které stanoví zákon, se doručuje veřejnou vyhláškou. (2) Doručení veřejnou vyhláškou se provede tak, že se písemnost, popřípadě oznámení o možnosti převzít písemnost, vyvěsí na úřední desce správního orgánu, který písemnost doručuje; na písemnosti se vyznačí den vyvěšení. Písemnost nebo oznámení se zveřejní též způsobem umožňujícím dálkový přístup. Patnáctým dnem po vyvěšení se písemnost považuje za doručenou, byla-li v této lhůtě splněna i povinnost podle věty druhé. Elektronická podání - 37 (4) Podání je možno učinit písemně nebo ústně do protokolu anebo v elektronické podobě podepsané zaručeným elektronickým podpisem. 16) Za podmínky, že podání je do 5 dnů potvrzeno, popřípadě doplněno způsobem uvedeným ve větě první, je možno je učinit pomocí jiných technických prostředků, zejména prostřednictvím dálnopisu, telefaxu nebo veřejné datové sítě bez použití zaručeného elektronického podpisu. (5) Ten, kdo činípodánív elektronicképodobě podle odstavce 4 věty první, uvede současně poskytovatele certifikačních služeb, který jeho certifikát 16) vydal a vede jeho evidenci, nebo certifikát připojí k podání. 20

Když úřad nemá el.podatelnu (6) Podání se činí u správního orgánu, který je věcně a místně příslušný. Podání je učiněno dnem, kdy tomuto orgánu došlo. (7) Není-li správní orgán schopen zajistit přijímání podání v elektronické podobě podle odstavce 4, uzavře osoba uvedená v 160 odst. 1, jejíž je tento správní orgán součástí, s obcí s rozšířenou působností, v jejímž správním obvodu má sídlo, veřejnoprávní smlouvu ( 160) o provozování elektronické podatelny. 24) (8) Nedojde-li k uzavření veřejnoprávní smlouvy podle odstavce 7, postupuje se v případě obecního úřadu podle zvláštního zákona; 18) v případě jiného správního orgánu rozhodne krajský úřad, že pro něj bude tuto povinnost vykonávat obecní úřad obce s rozšířenou působností, do jehož správního obvodu patří. Rozhodnutí vydává krajský úřad v přenesené působnosti. Rozhodnutí krajského úřadu se zveřejní nejméně po dobu 15 dnů na úřední desce správního orgánu, který povinnost neplnil. Výpisy z veř. rejstříků a seznamů Právní úprava Zákon 365/2000 Sb. ve znění zákona 81/2006 Sb. Z 81/2006 Sb. účinnost čl. I/b 43, 47 a 48 dnem vyhlášení (15.03.06), 21

Obsah novely (účin. 15.03.06) Dodání datové zprávy prostřednictvím portálu veřejné správy 6f Provozní řád 6g Povinnost zachovávat mlčenlivost 6h Práva a povinnosti správce portálu 6i Vydávání ověřených výstupů z informačních systémů veř.správy 9 Ověření výstupu 9a Povinnosti ověřujícího 9b Povinnosti orgánů veřejné moci, které jsou správci nebo provozovateli informačních systémů veřejné správy 9c Zpoplatnění ověřování výstupu z informačního systému veřejné správy 9d Dodání datové zprávy prostřednictvím portálu veřejné správy - 6f ZISVS (1) Správce portálu veřejné správy (dále jen "správce portálu") zajišťuje podle podmínek stanovených tímto zákonem dodání datové zprávy orgánu veřejné moci, pokud tak stanoví zvláštní právní předpis. (2) Každý je oprávněn využít služby dodání datové zprávy orgánu veřejné moci (dále jen "dodání") prostřednictvím portálu veřejné správy (dále jen "portál") za podmínek stanovených tímto zákonem, zvláštními právními předpisy11a) a provozním řádem portálu pro dodávání datových zpráv orgánům veřejné moci prostřednictvím portálu (dále jen "provozní řád"). (3) Převzetím datové zprávy vzniká správci portálu povinnost bez zbytečného prodlení a za podmínek stanovených tímto zákonem dodat datovou zprávu orgánu veřejné moci, kterého odesílatel datové zprávy označil jako příjemce (dále jen "příjemce"). Datová zpráva je převzata portálem v okamžiku, kdy je mu dostupná a je způsobilá k dalšímu zpracování za účelem dodání. (4) Převzetí datové zprávy potvrzuje správce portálu neprodleně odesílateli datovou zprávou, která je označena elektronickou značkou11b) správce portálu a obsahuje datum a čas převzetí. (5) Správce portálu dodává datovou zprávu příjemci doplněnou o údaje data a času, kdy datovou zprávu převzal. (6) Dodání potvrzuje příjemce bez zbytečného prodlení správci portálu datovou zprávou, která je označena elektronickou značkou11b) příjemce a obsahuje datum a čas dodání příjemci. Datová zpráva je dodána příjemci v okamžiku, kdy je dostupná elektronické podatelně orgánu veřejné moci. (7) Dodání datové zprávy příjemci potvrzuje příjemce prostřednictvím portálu bez zbytečného prodlení odesílateli datovou zprávou, která je označena elektronickou značkou11b) příjemce a obsahuje datum a čas dodání příjemci. Provozní řád 6g ZISVS (1) Provozní řád pro dodávání datových zpráv orgánu veřejné moci prostřednictvím portálu veřejné správy vydává ministerstvo a zveřejňuje jej ve Věstníku. (2) Provozní řád obsahuje vymezení a) způsobu předání datové zprávy odesílatelem portálu, včetně stanovení technických parametrů datových zpráv, b) způsobu dodání portálem příjemci, včetně nejvyšší možné doby, která může uplynout od převzetí do dodání, c) orgánů veřejné moci, kterým je podle zvláštního právního předpisu možné prostřednictvím portálu datové zprávy dodávat, a typů podání, která je podle zvláštního právního předpisu možné prostřednictvím portálu dodávat, d) provozní doby přístupnosti portálu. 22

Dalšíustanovení Povinnost zachovávat mlčenlivost 6h Práva a povinnosti správce portálu 6i Vydávání ověřených výstupů z informačních systémů veř.správy 9 (1) Z informačních systémů veřejné správy nebo jejich částí, které jsou veřejnými evidencemi, rejstříky nebo seznamy, vydávají orgány veřejné správy, které jsou správci nebo provozovateli těchto systémů (dále jen "správci"), na požádání úplný nebo částečný výpis ze zápisu vedeného v elektronické podobě v tomto informačním systému. Z informačních systémů veřejné správy nebo jejich částí, které jsou neveřejnými evidencemi, rejstříky nebo seznamy, vydávají správci, pokud tak stanoví zvláštní právní předpis, na požádání úplný nebo částečný výpis ze zápisu vedeného v elektronické podobě v tomto informačním systému osobě, které se zápis přímo týká, nebo osobě, která je podle zvláštního právního předpisu oprávněna žádat informaci uvedenou v zápisu, a to v rozsahu tímto zvláštním právním předpisem stanoveném. (2) Výpis podle odstavce 1 (dále jen "výpis") v listinné podobě je veřejnou listinou14). Ověření výstupu a ověřovací doložka 9a ZISVS (1) Ověřením výstupu z informačního systému veřejné správy se rozumí ověření té skutečnosti, že se listina, která vznikla převedením výstupu z informačního systému veřejné správy z elektronické do listinné podoby, doslovně shoduje s obsahem výstupu z informačního systému veřejné správy. Ověření se provede ověřovací doložkou, která obsahuje a) údaj o ověření toho, že ověřený výstup odpovídá výstupu z informačního systému veřejné správy, b) údaj o tom, z kolika listů se skládá ověřený výstup, c) údaj o tom, že ověřený výstup obsahuje částečný výpis z informačního systému veřejné správy, pokud neobsahuje výstup úplný, d) místo a datum vyhotovení doložky o ověření, e) pořadové číslo, pod kterým je ověření vedeno v evidenci ověření výstupu z informačního systému veřejné správy, f) otisk úředního razítka a podpis ověřujícího; je-li ověřujícím držitel poštovní licence nebo Hospodářská komora České republiky, použije své ověřovací razítko, jehož náležitosti stanoví prováděcí právní předpis. (2) (2) Ověřovací doložku vyhotoví ověřující na listině, která vznikla převedením výstupu z informačního systému veřejné správy z elektronické do listinné podoby, nebo ověřovací doložku vyhotoví zvlášť a s touto listinou ji pevně spojí. Listina, která vznikla převedením výstupu z informačního systému veřejné správy z elektronické do listinné podoby, a na ní vyhotovená nebo s ní pevně spojená ověřovací doložka, se považují za jednu listinu. 23

Ověřený výstup 9a ZISVS (3) Obecní úřady obcí s rozšířenou působností a obecní úřady, úřady městských částí nebo městských obvodů územněčleněných statutárních měst a úřady městských částí hlavního města Prahy, jejichž seznam stanoví prováděcí právní předpis (dále jen "obecní úřad"), notáři, držitel poštovní licence15) a Hospodářská komora České republiky provádějí na požádání ověření výpisu v elektronické podobě podepsaného zaručeným elektronickým podpisem oprávněné osoby správce nebo označeného elektronickou značkou11b) správce (dále jen "výstup z informačního systému veřejné správy") a na základě tohoto ověření vydávají na požádání ověřené výstupy z informačního systému veřejné správy. (4) Ověřeným výstupem z informačního systému veřejné správy (dále jen "ověřený výstup") se rozumí listina, která vznikla úplným převodem výstupu z informačního systému veřejné správy z elektronické do listinné podoby a jejíž doslovná shoda s výstupem z informačního systému veřejné správy byla ověřena ( 9a). (5) Ověřené výstupy, které vydal notář nebo obecní úřad, jsou veřejnými listinami; také ověřené výstupy, které vydal držitel poštovní licence nebo Hospodářská komora České republiky, potvrzují, není-li dokázán opak, pravdivost toho, co je v nich osvědčeno nebo potvrzeno. 14) 134 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád. 15) Zákon č. 29/2000 Sb., o poštovních službách a o změně některých zákonů (zákon o poštovních službách), ve znění pozdějších předpisů.". Povinnosti ověřujícího 9b (1) Ti, kteří vydávají ověřené výstupy (dále jen "ověřující"), jsou povinni při ověřování výstupu z informačního systému veřejné správy používat pouze takové technické zařízení, které výstup z informačního systému veřejné správy, který má být ověřen, zobrazí do formy, v níž je jeho obsah pro fyzickou osobu čitelný tak, aby jeho interpretace odpovídala zápisu v informačním systému veřejné správy. (2) Ověřující je povinen provést veškeré úkony potřebné k tomu, aby ověřil tu skutečnost, že výstup z informačního systému veřejné správy je podepsán zaručeným elektronickým podpisem oprávněné osoby správce nebo označen elektronickou značkou11b) správce, že tento zaručený elektronický podpis nebo elektronická značka jsou platné a jejich kvalifikovaný certifikát nebo kvalifikovaný systémový certifikát nebyly zneplatněny a výstup z informačního systému veřejné správy nebyl následně změněn. (3) Při vydávání ověřených výstupů na základě výpisů podle 9 odst. 1 věty druhé je ověřující povinen prověřit oprávnění žadatele a zjistit jeho totožnost. Jde-li o právnickou osobu, zjišťuje její existenci a totožnost osob jednajících jejím jménem. (4) Ověřující je povinen vést evidenci vydaných ověřených výstupů. Evidence obsahuje alespoň tyto údaje: a) pořadové číslo, pod kterým je ověření vedeno v evidenci ověření výstupu z informačního systému veřejné správy, b) datum vyhotovení doložky o ověření, c) je-li žadatelem fyzická osoba jméno, příjmení, adresu místa trvalého pobytu, nemá-li trvalý pobyt, adresu bydliště, rodné číslo, nemá-li rodné číslo, datum narození osoby, jejíž totožnost byla pro účely vydání ověřeného výstupu ověřena, včetně druhu a čísla průkazu, jímž byla totožnost zjištěna, je-li ověření totožnosti předepsáno; je-li žadatelem právnická osoba, její obchodní firmu nebo název, adresu sídla, identifikační číslo, je-li přiděleno, a jméno, příjmení, rodné číslo, nemá-li rodné číslo, datum narození, a adresu místa trvalého pobytu, nemá-li trvalý pobyt, adresu bydliště osoby nebo osob, jednajících jménem této právnické osoby, nebo osoby jednající za právnickou osobu jejím jménem na základě zastoupení, d) identifikaci informačního systému veřejné správy, ze kterého byl ověřený výstup vydán. (5) Ověřující uchovává výstupy z informačních systémů veřejné správy, které byly za účelem vydání ověřeného výstupu ověřovány, nebo jejich reprezentaci, a to po dobu nejméně 15 let od vydání ověřeného výstupu. Povinnosti orgánů veřejné správy, které jsou správci nebo provozovateli informačních systémů veřejné správy 9c (1) Správci jsou povinni předat ověřující osobě na požádání bezodkladně výstup z informačního systému veřejné správy, a to podepsaný zaručeným elektronickým podpisem oprávněné osoby nebo označený elektronickou značkou11b) a opatřený datem a časem s uvedením hodiny, minuty a sekundy, kdy byl výstup vytvořen, a datem a časem s uvedením hodiny, minuty a sekundy okamžiku, ke kterému správce odpovídá za soulad výstupu se stavem zápisu v informačním systému veřejné správy (dále jen "okamžik platnosti údajů"). (2) Správci odpovídají za soulad výpisu, který vydávají podle 9, nebo výstupu z informačního systému veřejné správy se stavem zápisu v informačním systému veřejné správy k okamžiku platnosti údajů. (3) Správci jsou povinni uvědomit neprodleně ověřující osoby o tom, že hrozí nebezpečí zneužití dat pro vytváření zaručeného elektronického podpisu oprávněné osoby správce nebo dat pro vytváření elektronické značky11b) správce. (4) Správci informačních systémů veřejné správy, které jsou neveřejnými evidencemi, rejstříky nebo seznamy, jsou povinni předat ověřující osobě výstup z informačního systému veřejné správy tak, aby byl tento výstup z informačního systému veřejné správy v průběhu předání odpovídajícím způsobem skryt před třetími osobami. 24

Zpoplatnění ověř.výstupu z inf. systému veř. správy 9d (1) Správce je oprávněn požadovat za poskytnutí výstupu z informačního systému veřejné správy ověřujícímu úplatu, a to za každý poskytnutý výstup z informačního systému veřejné správy částku, která je stanovena zvláštním právním předpisem jako poplatek za vydání výpisu z předmětného záznamu, jenž má jeden list16). (2) Odměna držitele poštovní licence a Hospodářské komory České republiky za vydávání ověřených výstupů se řídí cenovými předpisy10). (3) Poplatek za vydávání ověřených výstupů obecním úřadem stanoví zvláštní právní předpis16). (Srov. Z 634/2004 Sb., příloha položka 3, písm.d): 50 Kč (2007)) (4) Odměnu notáře za vydávání ověřených výstupů stanoví zvláštní právní předpis17). (Srov. V 196/2001 Sb., příloha položka W: 100,- Kč), 16) Zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů. 17) Vyhláška č. 196/2001 Sb., o odměnách a náhradách notářů a správců dědictví, ve znění vyhlášky č. 42/2002 Sb.". Ceník Česká pošta, s.p. (25.05.2007) CzechPoint, ejustice CZECHPOINTy v Olomouci Úřady Magistrát města Olomouc Horní náměstí 583 Olomouc Krajský úřad Olomoucký kraj Jeremenkova 40aOlomouc HAKR (Hospodářská a Agrární komora České republiky) Olomouc Jeremenkova 1211/40B Olomouc Olomouc Opletalova 364 Olomouc Česká pošta Olomouc 2 Jeremenkova 104/19 Olomouc Olomouc 8 Hornínáměstí 27 Olomouc 25

Estonsko - Maďarsko 26