PLÁN PREVENCE KRIMINALITY MĚSTA KRÁSNÁ LÍPA. na období 2012 až 2016

PLÁN PREVENCE KRIMINALITY MĚSTA KRÁSNÁ LÍPA na období 2012 až 2016 0

Zpracovatelský tým: PhDr. Leona Kupčíková (Ústav pro ekopolitiku, o.p.s.) Mgr. Lucie Hanková (Město Krásná Lípa) Hana Volfová (Kostka Krásná Lípa, p.o.) a členové/členky Skupiny pro odstraňování sociálního vyloučení (poradní orgán města Krásná Lípa) Krásná Lípa květen 2012 1

OBSAH Úvod 3 I. TEORETICKÁ VÝCHODISKA 4 1.1. Přehled použitých analytických a strategických dokumentů 4 1.2. Prevence kriminality 6 1.3. Systém prevence kriminality v ČR 8 II. ANALYTICKÁ ČÁST 10 2.1. Základní údaje o městě Krásná Lípa 10 2.2. Sociálně-demografická analýza 12 2.2.1. Vývoj počtu obyvatel 12 2.2.2. Nezaměstnanost 13 2.2.3. Počet vyplacených sociálních dávek závislých na výši příjmu 14 2.2.4. Povinná školní docházka 14 2.2.5. Volnočasové aktivity T-klubu 15 2.2.6. Sociálně vyloučené lokality ve městě 16 2.3. Institucionální analýza 18 2.3.1. Hlavní subjekty zaměřené na prevenci kriminality ve městě 18 2.3.2. Zájmové organizace ve městě 21 2.4. Bezpečnostní analýza 22 2.4.1. Bezpečnostní analýza Ústeckého kraje 22 2.4.2. Bezpečnostní analýza města Krásná Lípa 24 2.4.3. Analýza postoje občanů Krásné Lípy ke kriminalitě ve městě 28 2.4.4. Hlavní cílové skupiny a cílové lokality 31 2.4.5. SWOT analýza 36 III. PLÁN PREVENCE KRIMINALITY MĚSTA KRÁSNÁ LÍPA na období 2012 až 2016 40 2

ÚVOD PLÁN PREVENCE KRIMINALITY MĚSTA KRÁSNÁ LÍPA na období 2012 až 2016 (dále v textu Plán prevence) je zpracován dle Metodiky přípravy plánu prevence kriminality obce na léta 2012 2015 MV ČR. Dokument je v souladu se Strategií prevence kriminality v České republice na léta 2012 až 2015 a dalšími strategickými a koncepčními dokumenty ČR, Ústeckého kraje a města Krásná Lípa. Dokument vznikl v úzké spolupráci: Města Krásná Lípa Město Krásná Lípa považuje prevenci kriminality a sociálního vyloučení za své hlavní priority. Daným problematikám se věnuje dlouhodobě a systematicky. Město podporuje řadu preventivních projektů, které zajišťují jiné organizace. Skupiny pro odstraňování sociálního vyloučení poradního orgánu Rady města Skupina pro odstraňování sociálního vyloučení byla ustavena v roce 2009 jako poradní orgán Rady města Krásná Lípa. Skupina se věnuje problematice sociálního vyloučení a prevence kriminality ve městě. Členy skupiny jsou zástupci města, příspěvkových organizací města, neziskových organizací a Policie ČR. Kostka Krásná Lípa, p.o. Kostka Krásná Lípa, p.o. je příspěvková organizace města. Kostka úzce spolupracuje s městem Krásná Lípa a podílí se na přípravě všech analytických a strategických dokumentů zaměřených na sociální oblast a kriminalitu. Ústavu pro ekopolitiku, o.p.s. ÚEP, o.p.s. je nestátní nezisková organizace sídlící v Praze, která v letech 2007 až 2009 realizovala v Krásné Lípě projekty zaměřené na prevenci kriminality ve městě, v rámci projektů proběhl výzkum veřejného mínění zaměřený na kriminalitu ve městě a byly zpracovány analytické podklady k problematice kriminality v Krásné Lípě. Policie ČR PČR úzce spolupracuje s městem, místní základní školou a neziskovými organizacemi. Podílí se zejména na projektech zaměřených na prevenci kriminality u dětí a mládeže. V rámci přípravy Plánu prevence byla provedena podrobná analýza kriminality a bezpečnosti ve městě, byla aplikována metoda SWOT analýzy a využity informace obsažené ve strategických materiálech MV ČR, Ústeckého kraje a města Krásná Lípa. 3

I. TEORETICKÁ VÝCHODISKA 1.1. PŘEHLED POUŽITÝCH ANALYTICKÝCH A STRATEGICKÝCH DOKUMENTŮ A. ČESKÁ REPUBLIKA Strategie prevence kriminality v České republice na léta 2012 až 2015 (MV ČR, 2011); Metodika přípravy plánu prevence kriminality obce na léta 2012 2015 (MV ČR, 2011); Strategie boje proti sociálnímu vyloučení na období 2011 2015 (Agentura pro sociální začleňování v romských lokalitách, 2011); Sociologická analýza přechodů romských dětí ze sociálně vyloučeného prostředí ze základních na střední školy (GAC, 2010); Doporučení pro obce a města pro předcházení tvorby a rozšiřování sociálně vyloučených lokalit se zdůrazněním zajištění potřeby bydlení (MV ČR, 2009); Identifikace zásadních problémů v oblasti sociálního vyloučení (MV ČR, 2009); Mapa sociálně vyloučených nebo sociálním vyloučením ohrožených romských lokalit v ČR (GAC, 2006). B. ÚSTECKÝ KRAJ Návrh strategie prevence kriminality na území ústeckého kraje na období 2012 2016 (ÚstK, 2011); Výzkum veřejného mínění k problematice kriminality, její prevence a vlastní bezpečnosti občanů v Ústeckém kraji 2009 (ÚstK, 2009); Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb Ústeckého kraje 2008 2011 (ÚstK, 2007); Analýza trestných činů v Ústeckém kraji a v okrese Děčín a analýza přestupků ve městě Krásná Lípa (ÚEP, o.p.s. 2009); Sociálně vyloučené lokality v Ústeckém kraji (ÚstK, 2010); Ochrana seniorů a dalších ohrožených skupin obyvatel Ústeckého kraje 2011 (ÚstK, 2010). C. ŠLUKNOVSKÝ VÝBĚŽEK Analýza lokality - město Krásná Lípa, vyloučené romské lokality Šluknovska (město Krásná Lípa, 2011); Strategický plán lokality Šluknovsko sociální začleňování (Agentura pro sociální začleňování v romských lokalitách, 2010); Dlouhodobý monitoring situace romských lokalit Česká republika Šluknovsko (GAC s.r.o., 2009); Studie dostupnosti krizového a nájemního bydlení pro nízkopříjmové skupiny obyvatel v obcích Šluknov, Rumburk, Varnsdorf a Krásná Lípa. 4

D. KRÁSNÁ LÍPA Výsledky sledování indikátoru ECI/TIMUR A.1: Spokojenost obyvatel s místním společenstvím v Krásné Lípě (Týmová iniciativa pro místní rozvoj, o. s., 2008); Analýza postojů občanů Krásné Lípy ke kriminalitě ve městě - výsledky dotazníkového šetření (ÚEP, o.p.s. 2009); Krásná Lípa - náš bezpečný domov: SWOT analýza prevence kriminality a vandalismu ve městě (ÚEP, o.p.s. 2009); Krásná Lípa - náš bezpečný domov: Plánovací odpoledne s občany (ÚEP, o.p.s. 2009); Komunitní plán - plán rozvoje sociálních služeb a dalších činností v obci Krásná Lípa v období 2011-2013 (Krásná Lípa, 2009). 5

1.2. PREVENCE KRIMINALITY 1 Kriminalita Jedná se o takový společenský jev, kterým se rozumí souhrn trestné činnosti v určité oblasti za určité období. Můžeme rozlišovat kriminalitu majetkovou - trestně postižitelné jednání, při kterém je napadán majetek v jakékoli formě vlastnictví, např. krádeže prosté, krádeže vloupáním, podvody, poškozování majetku, nebo kriminalitu násilnou - trestně postižitelné jednání, při kterém je převážně za použití fyzické síly nebo její hrozby způsobena nebo hrozí újma na zdraví a životě člověka nebo je omezována svoboda a lidská důstojnost, např. vražda, ublížení na zdraví, loupež, vydírání, únos. Prevence Soubor opatření majících zabránit, ochránit člověka před něčím nebo před někým. Veškeré aktivity vyvíjené státními, veřejnými i soukromoprávními subjekty směřující k předcházení páchání kriminality a snížení strachu z ní. Prevence kriminality Je definována jako ofenzivní strategie boje s trestnou činností. Zahrnuje soubor nerepresivních opatření, tedy veškeré aktivity vyvíjené státními, veřejnoprávními a soukromoprávními subjekty směřující k předcházení páchání kriminality a snižování obav z ní. Jedná se o opatření sociální prevence, situační prevence, včetně informování veřejnosti o možnostech ochrany před trestnou činností a pomoci obětem trestných činů. Objekty prevence kriminality Kriminogenní faktory sociální prostředí, příčiny a podmínky kriminality. Potenciální či skuteční pachatelé trestné činnosti. Potenciální či skutečné oběti trestných činů. Sociální prevence Představuje aktivity ovlivňující proces socializace a sociální integrace a aktivity zaměřené na změnu nepříznivých společenských a ekonomických podmínek, které jsou považovány za klíčové příčiny páchání trestné činnosti. Sociální prevence je součástí sociální politiky. Její efektivita je obtížně statisticky či ekonomicky měřitelná. Lze na ni jen usuzovat, a to z hlediska odhadů sociálních perspektiv jedinců objektů preventivního působeni. Do této kategorie prevence můžeme zařadit krizová a poradenská zařízení, sportovní aktivity, vzdělávací aktivity, prevenci závislostí a další. Situační prevence Staví na zkušenostech, že určité druhy kriminality se objevují v určité době, na určitých místech a za určitých okolností. Prostřednictvím opatření režimové, fyzické a technické ochrany se snaží kriminogenní podmínky minimalizovat. Její poměrně vysoká nákladnost přináší nejefektivnější podmínky pro omezování majetkové trestné činnosti. Má okamžitý a poměrně snadno statisticky měřitelný efekt. Její účinnost je ovšem podmíněna souběžně realizovanými přiměřenými preventivními 1 Zdroj: www.mvcr.cz 6

aktivitami. Situační prevenci jednoznačně zastupují městské kamerové dohlížecí systémy, osvětlení, pulty centralizované ochrany, výpočetní technika, technická zařízení a další. Prevence drogových závislostí Ve vztahu k prevenci kriminality představuje všestrannou péči od předcházení experimentování s drogami u dosud intaktní populace a nespecifickou výchovu ke zdravému životnímu stylu, přes ambulantní i ústavní léčbu v indikovaných případech problémového zneužívání drog, až po rehabilitaci a resocializaci osob, které již léčením prošly a u nichž je společenský zájem udržet dosaženou abstinenci a pomoci jim k návratu do společenského života. Prevence viktimnosti a pomoc obětem trestných činů Je založena na konceptech bezpečného chování, diferencovaného s ohledem na různé kriminální situace a psychickou připravenost ohrožených osob. V praxi se jedná o skupinové a individuální zdravotní, psychologické a právní poradenství, trénink v obranných strategiích a propagaci technických možností ochrany před trestnou činností. Pěstováním takovýchto směrů se lze účinně vyhnout nejen roli oběti, ale i uplatňovat poznatky k vypracování preventivních opatření snižujících riziko ohrožení na minimum. Primární prevence Zahrnuje především výchovné, vzdělávací, volnočasové, osvětové a poradenské aktivity, zaměřené na nejširší veřejnost. Zvláštní pozornost je zaměřena na pozitivní ovlivňování zejména dětí a mládeže (využívání volného času, možnosti sportovního vyžití). Těžiště primární prevence a nejvýznamnější prostředek spočívá v rodinách, ve školách a v lokálních společenstvích. Sekundární prevence Zabývá se rizikovými jedinci a skupinami osob, u nichž je zvýšená pravděpodobnost, že se stanou pachateli, nebo oběťmi trestné činnosti (specializovaná sociální péče) a soustředí se na sociálně patologické jevy (např. drogové a alkoholové závislosti, záškoláctví, gamblerství, povalečství, vandalismus, interetnické konflikty, dlouhodobou nezaměstnanost) a na příčiny kriminogenních situací. Terciární prevence Spočívá v resocializaci kriminálně narušených osob (pracovní uplatnění, včetně rekvalifikace, sociální a rodinné poradenství, pomoc při získávání bydlení). Jejím cílem je udržet dosažené výsledky předchozích intervencí a rekonstrukce nefunkčního sociálního prostředí. Case management Pro řešení situace klienta je často zapotřebí spolupráce několika institucí (organizací), jejichž služby je třeba koordinovat. Jako nástroj zefektivnění týmové práce se na řešení problému klienta používá tzv. case management (CM). 7

1.3. SYSTÉM PREVENCE KRIMINALITY V ČR 2 Pro období 2012 až 2015 má Strategie prevence kriminality v České republice následující cíle: 1. Snižování míry a závažnosti trestné činnosti a zvyšování pocitu bezpečí občanů. 2. Snížení výskytu delikventní činnosti u cílových skupin definovaných ve Strategii, nebo jejich ochrana. 3. Efektivní a koordinovaný systém prevence kriminality. 4. Komplexní přístup v komunitách postavený na spolupráci obce, Policie ČR a dalších subjektů. Priority stanovené Strategií konkretizují strategické cíle a směřují k jejich lepšímu splnění: 2 Strategie prevence kriminality v České republice na léta 2012 až 2015 (MV ČR, 2011) 8

Snižování rizik a výskytu protiprávní činnosti na úrovni obcí a regionů, včetně oslabování rizikových faktorů, které přispívají k výskytu protiprávního jednání. Integrace efektivní prevence kriminality do výkonu práce v Policii ČR, zejména na základních útvarech. Podpora národních specifických projektů a programů. Vytvoření efektivního a stálého systému sběru, analytického zpracování, předávání a poskytování informací v oblasti prevence kriminality na a mezi všemi úrovněmi subjektů prevence kriminality. Role obcí v oblasti prevence kriminality: Města a obce, shodně jako kraje, budou postupovat v oblasti prevence kriminality v samostatné působnosti. Tvoří základní úroveň, na které bude prakticky naplňována Strategie ve většině svých cílů. Na obcích leží váha praktického výkonu projektů, aktivit a opatření prevence kriminality. Při plnění cílů Strategie se zaměří zejména na: Snížení výskytu delikventní činnosti u cílových skupin definovaných ve Strategii a na ochranu občanů. Zvýšení bezpečí na veřejných prostranstvích. Oslabování rizikových faktorů, které přispívají k výskytu delikventního jednání. Vytvoření efektivního a stálého systému sběru, předávání a poskytování informací v oblasti prevence kriminality na a mezi všemi úrovněmi subjektů prevence kriminality. 9

II. ANALYTICKÁ ČÁST 2.1. ZÁKLADNÍ ÚDAJE O MĚSTĚ KRÁSNÁ LÍPA 3 Místní části: Dlouhý Důl, Hely, Kamenná Horka, Krásná Lípa, Krásný Buk, Kyjov, Sněžná, Vlčí Hora, Zahrady Správní obvod: Rumburk obec s rozšířenou působností (Dolní Poustevna, Doubice, Jiříkov, Krásná Lípa, Lipová, Lobendava, Mikulášovice, Staré Křečany, Šluknov, Velký Šenov, Vilémov) Okres: Děčín Kraj: Ústecký Nadmořská výška: náměstí: 426 m n. m. Rozloha: 3140 ha Základní škola: ano Městská policie: ne 3 Údaje z roku 2010. 10

Dostupnost sociálních služeb Sociální služba Místo poskytování služby v regionu Sociální služba Místo poskytování služby v regionu Pečovatelská služba Krásná Lípa Raná péče x Osobní asistence x Telefonická krizová x pomoc Tísňová péče x Tlumočnické služby x Průvodcovské a x Azylové domy Rumburk předčitatelské služby Podpora Rumburk Domy na půl cesty x samostatného bydlení Odlehčovací služby Krásná Lípa Kontaktní centra x Centra denních služeb x Krizová pomoc x Denní stacionář x Intervenční centra x Týdenní stacionář x Nízkoprahová zařízení x pro děti a mládež Domovy pro osoby se Brtníky, Krásná Lípa Noclehárny x zdravotním postižením Domovy pro seniory Krásná Lípa Služby následné péče x Domovy se zvláštním Jiříkov, Krásná Lípa Sociálně aktivizační Krásná Lípa režimem služby pro rodiny s dětmi Chráněné bydlení Rumburk Sociálně aktivizační x služby pro seniory a OZP Sociální služby poskytované ve zdrav. x Sociálně terapeutické x zařízeních ústavní péče dílny Terapeutické komunity x Terénní programy Krásná Lípa Sociální rehabilitace Rumburk Nízkoprahová denní x centra Odborné sociální poradenství Krásná Lípa 11

2.2. SOCIÁLNĚ-DEMOGRAFICKÁ ANALÝZA 2.2.1. VÝVOJ POČTU OBYVATEL ROK Počet obyvatel 2005 3 688 2006 3 679 2007 3 709 2008 3 768 2009 3 749 2010 3 683 2011 3 546 Vývoj počtu obyvatel je mírně nestabilní. Nejvyšší počet obyvatel byl zaznamenán v roce 2008 (3 768 obyvatel), od té doby počet obyvatel klesá. Nejnižší počet obyvatel byl zaznamenán v roce 2011 (3 546 obyvatel). Dle kvalifikovaného odhadu, který byl proveden v roce 2010, žije v Krásné Lípě cca 460 Romů, což je zhruba 12,5 % obyvatel města. Počet obyvatel Krásné Lípy v letech 2005 až 2011 3 800 3 750 3 700 3 650 3 600 3 550 3 500 3 450 3 400 Rok 2005 Rok 2006 Rok 2007 Rok 2008 Rok 2009 Rok 2010 Rok 2011 12

2.2.2. NEZAMĚSTNANOST Krásná Lípa se nachází v Ústeckém kraji, ve kterém je dlouhodobě vysoká nezaměstnanost přesahující hranici 10 %. Od roku 2009 se nezaměstnanost v Ústeckém kraji pohybuje okolo 13 %. Vývoj nezaměstnanosti v Ústeckém kraji a v ČR 15,41 13,77 13,61 13,9 12,94 8,88 7,6 10,96 10,26 5,98 6 9,24 9,57 7,92 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 Ústecký kraj nezaměstnanost ČR Nezaměstanost V okrese Děčín patří Krásná Lípa mezi prvních 5 obcí/měst s nejvyšší nezaměstnaností. Nezaměstnanost se pohybuje mezi 15 až 20 %. Nezaměstnanost % Měsíc 2010 2011 Leden 19,40 19,74 Únor 20,09 19,74 Březen 19,69 18,52 Duben 19,45 17,25 Květen 18,99 15,97 červen 19,93 16,26 červenec 18,35 16,78 srpen 17,94 16,84 září 17,77 18,35 říjen 17,19 17,65 listopad 20,09 16,26 prosinec 20,44 16,61 25 20 15 10 5 0 Nezaměstnanost v Krásné Lípě v letech 2010 a 2011 rok 2010 rok 2011 V letech 2010 a 2011 se nezaměstnanost pohybovala od cca od 19 do 21 %. V roce 2010 byla nezaměstnanost vyšší než v roce 2011. V roce 2010 byly nejkritičtější měsíce prosinec (20,44 %), listopad a únor (20,09 %). V roce 2011 byla nejvyšší nezaměstnanost v lednu a únoru (19,74 %). Od května 2011 nepřesáhla nezaměstnanost v Krásné Lípě 17 %. 13

2002-2003 2003-2004 2004-2005 2005-2006 2006-2007 2007-20008 2008-2009 2009-2010 2010-2011 K 1.9. 2011 2.2.3. POČET VYPLACENÝCH SOCIÁLNÍCH DÁVEK ZÁVISLÝCH NA VÝŠI PŘÍJMU 4 Skupinu osob ohrožených sociálním vyloučením lze charakterizovat nedostatečným finančním zabezpečením, pokrývajícím životní náklady. Z části je možné tuto životní situaci řešit dávkami sociální péče. Osoba/rodina pobírající sociální dávky není de facto schopna vytvářet finanční rezervy a je ohrožena sociálním vyloučením. ROK Počet vyplacených sociálních dávek závislých na výši příjmu Správní obvod ORP Rumburk Vynaložené finanční prostředky v Kč Meziroční srovnání počtu vyplacených dávek 2010 7 813 27 345 701,- 2011 7 702 24 890 510,- - 111 V současné době jsou dostupná pouze data za Rumburk (obec s rozšířenou působností). Uvedená data se vztahují k počtu 20 201 obyvatel Rumburku a obcí spadajících pod Rumburk včetně Krásné Lípy. Množství osob závislých na dávkách hmotné nouze v regionu vypovídá o nepříliš optimistické socioekonomické situaci obyvatel regionu. 2.2.4. POVINNÁ ŠKOLNÍ DOCHÁZKA ZÁKLADNÍ ÚDAJE O ŠKOLE Název školy: Základní škola a Mateřská škola Krásná Lípa, p.o. Sídlo školy: Školní 558/10, Krásná Lípa Součásti školy: 1 školní družina, 1 školní jídelna, 3 mateřské školy a správa sportovního areálu Zřizovatel školy: Město Krásná Lípa Právní forma: Příspěvková organizace - IČ 727 42 526 Základní škola Krásná Lípa je škola úplná s 1. - 9. postupným ročníkem. V každém postupném ročníku jsou 2 třídy s výjimkou 2. a 8. ročníku, kde byly třídy sloučeny z důvodu nízkého počtu žáků. Celkem má ZŠ 16 tříd. Zájmové vzdělávání se uskutečňuje ve školní družině ve 2 odděleních. VÝVOJ POČTU ŽÁKŮ V LETECH 2002 AŽ 2011 Školní rok Počet žáků celkem 437 422 415 409 413 382 354 337 324 311 4 Data poskytl Odbor sociálních věcí a zdravotnictví města Rumburk. 14

VÝVOJ POČTU ŽÁKŮ V LETECH 2002 AŽ 2011 437 422 415 409 413 382 354 337 324 311 Ve sledovaném období 2002 2011 došlo k významnému poklesu počtu žáků ve škole. Zatímco ve školním roce 2002/2003 docházelo do školy 437 žáků, v září 2011 nastoupilo do školy pouze 311 žáků. Počet žáků se snížil o 126, tj. o 28,8 %. DOCHÁZKA DO ZÁKLADNÍ ŠKOLY VE ŠKOLNÍM ROCE 2010/2011 Zmeškané hodiny Omluvené Neomluvené Neomluvené na žáka I. Pololetí 2010/2011 18 134 572 1,733 II. Pololetí 2010/2011 21 428 1 192 3,679 CELKEM 39 562 1 764 2.2.5. VOLNOČASOVÉ AKTIVITY T-KLUBU T-klub se nachází na sídlišti v blízkosti centra Krásné Lípy. Klub je bezplatně přístupný neorganizovaným dětem a mládeži ze sociálně vyloučených lokalit. Součástí T-klubu je venkovní areál se třemi hřišti a prostorem na bezpečné rozdělávání táborových ohňů. T klub také organizuje poznávací výlety, příměstský tábor, exkurze, sportovní turnaje a soutěže. Ve městě působí i další organizace zaměřené na děti a mládež viz kapitola 2.3. Institucionální analýza. Návštěvnost T-klubu Počet kontaktů Počet dětí Rok 2010/2011 4 860 267 I. Pololetí 2011/2012 2 453 - T-klub ročně navštíví okolo 270 dětí, tj. průměrně 21 dětí denně. 15

2.2.6. SOCIÁLNĚ VYLOUČENÉ LOKALITY VE MĚSTĚ 5 V Ústeckém kraji je definováno 63 sociálně vyloučených lokalit, ve kterých žije 20 000 22 000 obyvatel. 6 Krásná Lípa patří mezi města, ve kterých je identifikováno několik sociálně vyloučených lokalit. V současné době se jedná přibližně o 5 vyloučených lokalit, v nichž žije cca 460 osob romské národnosti. Romská komunita je historicky v Krásné Lípě a jejím okolí usídlena dlouhodobě, hlavní přistěhovalecká vlna proběhla v 50. a 60 letech 20. století motivací romských rodin byla možnost nového domova a nového života. V následujících desetiletích však došlo k nucenému zcivilizovávání Romů a jejich sestěhovávání a soustředění do několika lokalit města, které se postupem času staly lokalitami vyloučenými a problematickými. Jde o lokality v blízkosti ulic: Varnsdorfské (1); Pražské (2); Elišky Krásnohorské (3); Kyjovské (4); Frindovy (5); a další domy roztroušené v zástavbě. Tato místa vykazují dlouhodobě následující charakteristiky: nevyhovující bydlení (zastaralé, neudržované, nehygienické, často chybí voda, topení většinou na TP, velmi početné rodiny obývající malé byty); zanedbané okolí budov (neudržované chodníky, travnaté plochy a dvory, nepořádek a odpadky); koncentrace sociálně slabých a nezaměstnaných osob a rodin převážně romské národnosti; 5 Analýza lokality město Krásná Lípa, vyloučené romské lokality Šluknovsko - město Krásná Lípa, 2011. 6 Sociálně vyloučené lokality v Ústeckém kraji ÚstK, 2010. 16

sílící kriminalita, vandalismus, rušení nočního klidu a další prohřešky proti běžným pravidlům pokojného občanského soužití; přisuzovaná etnicita na základě místa bydliště a životního stylu; zvyšující se napětí mezi majoritou a minoritou po nepokojích na Šluknovsku (2011). Tyto osoby trpí kombinovaným sociálním znevýhodněním: prostorovým vyloučením (jedinci a skupiny postižené sociálním vyloučením žijí v uzavřených a/nebo izolovaných lokalitách s nízkou úrovní bydlení a nedostatečnou občanskou vybaveností); symbolickým vyloučením spojeným se stigmatizací (zevšeobecňujícím přisuzováním negativních vlastností) jedinců či skupiny; nízkou mírou vzdělanosti a ztíženou možností tuto nevýhodu překonat; ztíženým přístupem k legálním formám výdělečné činnosti, závislostí na sociálních dávkách a s tím spojenou materiální chudobou; rizikovým životním stylem, špatnými hygienickými poměry a s nimi souvisejícím horším zdravotním stavem; životními strategiemi orientovanými na přítomnost; uzavřeným ekonomickým systémem vyznačujícím se častým zastavováním majetku a půjčováním peněz na vysoký úrok (lichva a tzv. rychlé půjčky); větším potenciálem výskytu sociálně patologických jevů (např. alkoholismu, narkomanie či gamblerství) a kriminality (zvýšeným rizikem stát se pachatelem, ale i obětí trestné činnosti), sníženou sociokulturní kompetencí (např. jazykovou bariérou, nezkušeností či neznalostí vlastních práv a povinností); nízkou vzdělaností, často nedokončené základní vzdělání; selháváním péče rodin o děti a mládež. 17

2.3. INSTITUCIONÁLNÍ ANALÝZA Město Krásná Lípa věnuje prevenci kriminality velkou pozornost. Od roku 2007 byla realizována celá řada projektů zaměřena na zvyšování bezpečnosti ve městě a prevenci kriminality u mládeže. Problematice se věnuje řada subjektů z oblasti veřejné správy i neziskových organizací. Velká část projektů byla realizována ve spolupráci města Krásná Lípa a dalších subjektů. Mezi nejvýznamnější společné aktivity patří následující projekty: Ústecko živý region, v jehož rámci proběhl výzkum veřejného mínění zaměřený na kriminalitu ve městě. Projekt realizoval Ústav pro ekopolitiku, o.p.s. ve spolupráci s městem Krásná Lípa, Tílií Krásná Lípa a Policií ČR. Krásná Lípa náš bezpečný domov byla provedena analýza kriminality ve městě, zpracována SWOT analýza kriminality, proběhly informační a osvětové kampaně zaměřené na prevenci kriminality ve městě. 2.3.1. HLAVNÍ SUBJEKTY ZAMĚŘENÉ NA PREVENCI KRIMINALITY VE MĚSTĚ MĚSTO KRÁSNÁ LÍPA Město Krásná Lípa si v průběhu 90. Let 20. století uvědomilo vážnost situace sociálně vyloučených romských lokalit ve městě a začalo se soustředěně danou problematikou zabývat. Jedním z důsledků tohoto zájmu a péče bylo i založení příspěvkové organizace města Kostka, která provozuje spolu s dalšími organizacemi komunitní centrum a další aktivity zaměřené na sociální začleňování obyvatel vyloučených romských lokalit. Od roku 2007 se město Krásná Lípa rovněž začíná systematicky věnovat prevenci kriminality ve městě. Ve spolupráci s ÚEP, o.p.s., Krásnou Lípou a Kostkou je zpracována řada dokumentů zaměřených na prevenci kriminality. Angažovanost města Krásná Lípa v této oblasti má v současné době i další výsledky: spolupráce s neziskovými organizacemi zaměřenými na sociální a pracovní integraci a volnočasové aktivity včetně jejich finanční podpory; podpora sociálních služeb a dalších podpůrných aktivit (např. terénní program, odborné sociální poradenství, pracovní a protidluhové poradenství, jobklub provozované v rámci komunitního centra); spolupráce s Úřadem práce na aktivní politice zaměstnanosti (vytvoření až 60 pracovních míst v rámci veřejně prospěšných prací); spolupráce s Agenturou pro sociální začleňování v romských lokalitách (vytvoření společného strategického plánu, spolupráce na projektech); spolupráce s krajským romským koordinátorem; začlenění problematiky vyloučených lokalit do komunitního plánování sociálních služeb; spolupráce s Policií ČR na preventivních opatřeních; podpora projektů (zejména volnočasových) zaměřených na prevenci kriminality ve městě; spolupráce na přípravě analytických a strategických dokumentů zaměřených na prevenci kriminality; ustavení Skupiny pro odstraňování sociálního vyloučení (poradní orgán Rady města Krásná Lípa) spolupráce s dalšími obcemi na Šluknovsku Sdružení pro rozvoj Šluknovska. 18

SKUPINA PRO ODSTRAŇOVÁNÍ SOCIÁLNÍHO VYLOUČENÍ PORADNÍ ORGÁN RADY MĚSTA Skupina pro odstraňování sociálního vyloučení byla ustavena v roce 2009 jako poradní orgán Rady města Krásná Lípa. Skupina se věnuje problematice sociálního vyloučení a prevence kriminality ve městě. Předsedou skupiny je Jan Kolář (místostarosta města Krásná Lípa). Členy skupiny jsou: Jana Drobečková, manažerka prevence kriminality RNDr. Ivana Preyová ředitelka ZŠ a MŠ Krásná Lípa, p.o.; Hana Volfová ředitelka Kostka Krásná Lípa, p.o. a lokální konzultantka Agentury pro sociální začleňování; Miroslav Řebíček, předseda CEDR komunitní centrum, o.s.; Jiří Horčička, preventista Policie ČR; a další přizvaní experti a pracovníci Městského úřadu Krásná Lípa. MANAŽERKA PREVENCE KRIMINALITY MĚSTA KRÁSNÁ LÍPA Jana Drobečková - manažerka pro prevenci kriminality a pracovnice majetkového a civilně správního odboru Městského úřadu Krásná Lípa. Úzce spolupracuje se všemi subjekty, které se věnují problematice prevence kriminality v Krásné Lípě. KOSTKA KRÁSNÁ LÍPA, P.O. Kostka Krásná Lípa podporuje občany při návratu na trh práce a do společnosti, školní úspěšnost dětí ze znevýhodňujícího sociokulturního prostředí, péči o seniory a dále nabízí zájmové aktivity pro veřejnost. Kostka Krásná Lípa, p.o. provozuje: komunitní centrum v Krásné Lípě; T-klub. Hlavní aktivity v komunitním centru: Odborné poradenství sociální, finanční a pracovní. Poradny jsou bezplatné, diskrétní a otevřené pro každého, kdo chce svůj stav aktivně řešit. Sociálně aktivizační služba pro rodiny s dětmi sociálně aktivizační služby jsou terénní, popřípadě ambulantní služby poskytované rodině s dítětem, u kterého je vývoj ohrožen v důsledku dopadu dlouhodobě krizové sociální situace, kterou rodiče nedokáží sami bez pomoci překonat, a u kterého existují další rizika ohrožení jeho vývoje. Terénní práce terénní sociální práce je vykonávána terénním pracovníkem v přirozeném prostředí klientů. Terénní práce je založena na dlouhodobém a intenzivním působení, které v porovnání s klasickou sociální prací umožňuje dosáhnout znatelně vyšší efektivity při řešení některých typů problémů. AMARI Klub zaměřený na volnočasové aktivity pro děti od 6 do 14 let. Příprava do školy, doučování - Každý den je otevřené komunitní centrum od 13 do 14 hod., kdy si děti navštěvující základní školu v Krásné Lípě, mohou přijít napsat domácí úkoly a připravit se do školy. Klub Včelka hlavní cíle: motivovat rodiny ke spolupráci se školou a školkou, motivovat rodiny k pravidelné docházce do MŠ před nástupem do 1. třídy, podpořit rodiče při výchově a přípravě dětí na vstup do 1. třídy, zapojit do aktivit další odborníky logopeda, psychoterapeuta, speciálního pedagoga. 19

T-klub Krásná Lípa je prostor, který umožňuje smysluplné trávení volného času dětí a mládeže ve věku 6 26 let. Klub se nachází na sídlišti v blízkosti centra města. Součástí T-klubu je venkovní areál se třemi hřišti a prostorem na bezpečné rozdělávání táborových ohňů. T klub také organizuje poznávací výlety, příměstský tábor, exkurze, sportovní turnaje a soutěže. POLICIE ČR - OBVODNÍ ODDĚLENÍ KRÁSNÁ LÍPA (POBOČKA KRÁSNÁ LÍPA) Útvar zajišťuje ochranu veřejného pořádku, přijímá oznámení od veřejnosti a provádí šetření k přestupkům a trestným činům spáchaným v místě jejich působnosti. Obvodní oddělení se aktivně zapojuje do prevence kriminality ve městě Krásná Lípa následujícími způsoby: zástupce Policie ČR se účastní pravidelných porad se starostou města Krásná Lípa; je zřízena pozice vztyčný důstojník pro menšiny; působnost ve Skupině pro odstraňování sociálního vyloučení (poradní orgán Rady města Krásná Lípa) koncepční a poradní činnost; spolupráce se ZŠ a MŠ Krásná Lípa; TĚLOCVIK S POLICIÍ - program pro 3. 5. ročníky. Zásady bezpečného chování sebeobrana. PŘEDNÁŠKA NA TÉMA DROGY /6.ročníky/ Rozdělení drog. Jaké nebezpečí skrývají. Postihy za držení a distribuci drog. Jsou i u nás ve škole? Jaké s nimi mají žáci zkušenosti? DISKUZE S KRIMINALISTOU /7.ročníky/ Žáci si mohli sami vybrat téma, zvolili: šikana, drogy, právní odpovědnost, kriminální případy. PRÁVNÍ ODPOVĚDNOST MLADISTVÝCH /9.ročníky/ Už nám je patnáct, co se pro nás po právní stránce změnilo. ZÁKLADNÍ ŠKOLA A MATEŘSKÁ ŠKOLA KRÁSNÁ LÍPA,P.O. Základní škola Krásná Lípa je škola úplná s 1. - 9. postupným ročníkem. V každém postupném ročníku jsou 2 třídy s výjimkou 2. a 8. ročníku, kde byly třídy sloučeny z důvodu nízkého počtu žáků. Celkem má ZŠ 16 tříd. Zájmové vzdělávání se uskutečňuje ve školní družině ve 2 odděleních. V každé mateřské škole jsou 2 třídy s celodenním provozem. Součástí školy je i Sportovní areál České Švýcarsko. Aktivity školy v oblasti prevence sociálně patologických jevů 2010/2011: dlouhodobý program Škola bez drog. Preventivní práce se třídou 7.A cílem je předcházení kázeňským problémům. Byla provedena diagnostika žákovské skupiny. Cílem připravovaných aktivit bylo budovat pozitivní vztahy ve třídě. Žákovská rada podpora vlastních aktivit žáků a rozvoj jejich sociálně komunikativních dovedností (funguje osmým rokem). Rada mimo jiné realizuje projekt proti šikaně: Pro radu na Radu. Třídnické chvilky cílem je zlepšení klimatu v třídních kolektivech, funguje sedmý rok. Etická výchova pro 2. stupeň žáci mají určitý časový prostor, ve kterém mohou řešit aktuální problémy. Zájmové kroužky cílem je vytvoření zázemí k trávení volného času nabízené školou (jazykové, pěvecký, cyklistický, novinářský, počítačové, sportovní ). Děti dětem hlavním cílem je prevence násilí a šikany, rozvoj komunikativních dovedností, zapojení žáků do dění ve škole, spolupráce mezi ročníky prvního a druhého stupně. Celoroční hra probíhala již šestým 20

rokem. Výchova k odpovědnosti za zdraví své i ostatních projektový týden. Akce probíhá ve spolupráci s Policií ČR, odbornými lékaři, zdravotníky, hasiči, organizacemi nabízejícími osvětové programy, odbornými školami, sportovci. ČAČIPEN, O.S. Sdružení se snaží vytvářet podmínky pro uspokojování potřeb a zájmů dětí a mládeže v oblasti volného času. Aktivním přístupem podporuje rozvoj sociálních, kulturních a dalších dovedností, snaží se o harmonický rozvoj osobnosti a seberealizaci jednotlivců i skupin, jež jsou ohroženy sociálním vyloučením. RSČ se snaží přispět k řešení specifických problémů romské menšiny, která tvoří sociálně nejslabší skupinu obyvatelstva. Reaguje na fakt, že většina Romů na Krásnolipsku je nezaměstnaná a disponuje tak relativně velkým množstvím volného času. Nabídkou aktivního trávení tohoto času přispívá k prevenci negativních společenských jevů. Vede různé kroužky, například taneční, hudební, fotbalový. Dále pořádá různé kulturní akce, dětské karnevaly, dětské tábory, Miss Roma, fotbalové turnaje a další. CEDR - KOMUNITNÍ CENTRUM, O.S. Sdružení podporuje vzdělanost, profesní rozvoj, zaměstnanost, dobrovolnictví, odstraňování bariér na trhu práce, integraci minorit do společnosti a zamezení sociálnímu vyloučení osob. Působí v regionu Šluknovského výběžku a regionu Českého Švýcarska. Projekty přispívají k prevenci kriminality v Krásné Lípě: Asistence v lokálních partnerstvích - Projekt Asistence v lokálních partnerstvích je realizován jako veřejná zakázka pro Úřad vlády ČR- Odbor pro sociální začleňování v romských lokalitách. Jedná se o podporu práce lokálního konzultanta a zajištění jeho zázemí. Zahrnuje následující aktivity: zajištění kanceláře pro lokálního konzultanta pro Lokální partnerství Šluknovsko a jeho administrativního chodu; Mám práci projekt ESF, zaměřený na rekvalifikace zájemců o zaměstnání v oboru údržba veřejné zeleně a jejich umístění na dotovaných pracovních místech Azylový dům v Rumburku pobytová služba pro osoby bez přístřeší, poskytovaná pro území města Rumburk a Šluknovského výběžku. ÚŘAD VLÁDY ČR - AGENTURA PRO SOCIÁLNÍ ZAČLEŇOVÁNÍ - Agentura pro sociální začleňování v romských lokalitách (Lokální partnerství Šluknovsko) je nástrojem Vlády ČR k zajištění podpory obcím v procesu sociální integrace. Jejím posláním je propojovat subjekty na místní úrovni tak, aby spolupracovaly při sociálním začleňování. Podporuje nadresortní přístup a propojování působení veřejné správy a neziskového sektoru. Nabízí funkční opatření, která byla ozkoušena v jiných městech, kterými lez řešit sociální vyloučení v obci. 21

2.3.2. ZÁJMOVÉ ORGANIZACE VE MĚSTĚ KRÁSNÁ LÍPA Ve městě Krásná Lípa dlouhodobě funguje řada sportovních organizací přístupná široké veřejnosti. Informace o organizacích a jejich činnostech jsou přístupné na www stránkách města. Sportovní organizace TJ ZÁPAS ŘECKO-ŘÍMSKÝ KBC Krásná Lípa ČESKÝ KYNOLOGICKÝ SVAZ ČESKÝ RYBÁŘSKÝ SVAZ KLUB CYKLISTIKY TJ ODBÍJENÁ TJ ŠACHY Šermíři CORAM PAINTBALL CLUB TJ KOPANÁ TJ STOLNÍ TENIS MYSLIVECKÁ SPOLEČNOST VÁPENKA Folklórní soubory a pěvecké sbory FS DYKYTA FS KŘINIČÁNEK FS LUŽIČAN Ostatní MATEŘSKÉ CENTRUM BERUŠKA ATOM ZELENÁČI KERAMIKA ČSOP TILIA SBOR DOBROVOLNÝCH HASIČŮ ROMSKÉ SDRUŽENÍ ČAČIPEN NOBILIS THILIA SPOLEK PŘÁTEL KRÁSNOLIPSKA SVAZ NĚMCŮ OBČANSKÉ SDRUŽENÍ DROMEDÁR KLUB ČESKÝCH TURISTŮ KRÁSNÁ LÍPA 22

2.4. BEZPEČNOSTNÍ ANALÝZA 2.4.1. BEZPEČNOSTNÍ ANALÝZA ÚSTECKÉHO KRAJE 7 Ústecký kraj se řadí mezi kraje v ČR, které aktivně působí v oblasti prevence kriminality. Od roku 2009 zpracovává kraj vlastní strategie prevence kriminality, jejichž součástí je i bezpečnostní analýza Ústeckého kraje. Z bezpečnostní analýzy, jež byla naposledy aktualizována v roce 2011, vyplývá: Vývoj kriminality v Ústeckém kraji zaznamenal od roku 2008 pokles. Nárůst je znovu zaznamenán od roku 2011. Nejvyšší nárůst je zaznamenán ve Šluknovském výběžku, kde v letech 2010 a 2011 docházelo k masovému sestěhovávání osob ohrožených sociálním vyloučením. V roce 2010 se Ústecký kraj s 29 438 zjištěnými trestnými skutky řadil na 4. místo mezi ostatními kraji v ČR. Po přepočtu zjištěných trestných skutků na 10 tisíc obyvatel se kraj řadí na 2. místo po hlavním městě Praze. Index Ústeckého kraje činí 352 skutků na 10 tisíc obyvatel. V roce 2011 došlo ke zvýšení kriminality, bylo spácháno 30 287 a to zejména v důsledku nepokojů na Šluknovsku. Příčinami tohoto stavu jsou zejména nepříznivé socio-demografické a socio-ekonomické ukazatele Ústeckého kraje a jednotlivých okresů v kraji. Jedná se zejména o: nejvyšší nezaměstnanost v rámci celé ČR, vysoký počet osob ohrožených sociálním vyloučením, tj. osob, závislých na dávkách pomoci v hmotné nouzi nejvíce sociálně vyloučených lokalit (20 % ze všech lokalit v ČR), nízká vzdělanostní struktura obyvatel kraje (nejmenší počet obyvatel s vysokoškolským vzděláním a nejvyšší počet občanů se základním nebo nedokončeným základním vzděláním), vysoká rozvodovost, vysoký podíl vězněných osob a také osob, odsouzených k jinému druhu trestu než výkonu trestu odnětí svobody), vysoký počet dětských a mladistvých pachatelů provinění1 (2. místo mezi kraji ČR) nejvyšší podíl dětí v zařízeních ústavní nebo ochranné výchovy. V rámci vývoje v oblasti kriminality dochází v posledních letech k nárůstu výskytu trestné činnosti páchané prostřednictvím informačních a komunikačních technologií. Jedná se o kriminalitu páchanou často prostřednictvím internetu zejména sociálních sítí a mobilních telefonů. Termíny jako kyberšikana, kyberstalking, kybergrooming či sexting jsou termíny často používané zejména ve vztahu k dětem a mladistvým (jak v roli pachatelů, tak obětí). Také dochází k nárůstu tzv. drogové kriminality. Jde především o nedovolenou výrobu a držení omamných a psychotropních látek a jedů, šíření toxikomanie a páchaní trestných činů pod vlivem návykové látky. 7 Tato kapitola vychází z Návrhu Strategie prevence kriminality na území Ústeckého kraje na období 2012 2016. 23

Velký problém je rovněž kriminalita v sociálně vyloučených lokalitách. Společnost Gabal analysis & consulting provedla v roce 2006 analýzu sociálně vyloučených a sociálním vyloučením ohrožených romských lokalit a absorpční kapacity subjektů působících v této oblasti. V rámci prováděné analýzy bylo zjištěno, že v Ústeckém kraji žije přibližně 60 tisíc Romů. Zároveň bylo definováno 63 sociálně vyloučených lokalit ve 30 obcích Ústeckého kraje mimo jiné i v Krásné Lípě. V sociálně vyloučených lokalitách v Ústeckém kraji žije přibližně 20 tisíc Romů. Z 310 takto definovaných lokalit v ČR to představuje více jak 20 % z celkového počtu sociálně vyloučených lokalit v ČR. V mezikrajském srovnání Ústecký kraj zaujímá první místo. Nelze jednoznačně hovořit o sociálně vyloučených romských lokalitách. V řadě vyloučených lokalit žijí i členové majority. ROK Počet trestných činů Meziroční srovnání Index na 10 000 obyv. 2007 34 663-417 2008 33 124-1539 397 2009 29 670-3454 355 2010 29 438-232 352 2011 30 287 +849 366 Vývoj kriminality v Ústeckém kraji v letech 2007 až 2011 34 663 33 124 29 670 29 438 30 287 2007 2008 2009 2010 2011 Počet trestných činů 24

2.4.2. BEZPEČNOSTNÍ ANALÝZA MĚSTA KRÁSNÁ LÍPA Bezpečnostní analýza byla zpracována ve spolupráci s Městským úřadem Krásná Lípa a Policií ČR obvodním oddělením Krásná Lípa. Obvodní oddělení Krásná Lípa Policie ČR nemá k dispozici detailní analýzu trestné činnosti v Krásné Lípě. Lze konstatovat, že trestná činnost je páchána osobami ve věku 17 a více let. V letech 2010 a 2011 došlo k mírnému nárůstu trestné činnosti. Velká část pachatelů je závislá na omamných a psychotropních látkách, na které si trestnou činností získávají finanční hotovost. Cca polovina trestné činnosti je páchána tzv. recidivisty, druhá polovina trestných činů je páchána prvopachateli. Kriminalita v Krásné Lípě Druh trestné Meziroční Rok 2010 Rok 2011 činnosti srovnání Obecná 143 210 +67 Násilná 19 26 +7 Mravnostní 4 2-2 Majetková 103 140 +98 Krádeže vloupáním 42 72 +30 Krádeže prosté 51 59 +8 Ostatní 17 42 +25 Hospodářská 12 10-2 Zbývající 49 23-26 CELKEM 440 584 +144 psychotropních látkách. Ze statistických údajů vyplývá, že v roce 2011 stoupla kriminalita v Krásné Lípě cca o 25 %. Nejvíce narostla obecná kriminalita a to o 32 % oproti roku 2010. Výrazně narostla rovněž majetková trestná činnost (o 30 %), krádeže vloupáním (o 42 %). Došlo k poklesu mravnostní, hospodářské a zbývající kriminality. Dle údajů Policie ČR je většina trestných činů páchána ve spojitosti se závislostí pachatelů na omamných či Počet obyvatel Trestné činy abs. počet Index na 10 tis. obyv. 2010 2011 2010 2011 Změna 10-11 rok 2010 rok 2011 Změna 10-11 (index) změna 10-11 (%) Trestné činy 3 683 3 546 440 584 + 144 119,4 164,6 +45,2 +32 % Vývoj kriminality v Krásné Lípě v letech 2010 a 2011 210 143 1926 4 2 140 103 72 42 5159 42 49 17 1210 23 Rok 2010 Rok 2011 25

Přestupky spáchané ve městě Krásná Lípa v letech 1991 až 2011 Přestupkem se podle 2 odst. 1 zákona ČNR č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů, rozumí zaviněné jednání, které porušuje nebo ohrožuje zájem společnosti a je za přestupek výslovně označeno v tomto nebo jiném zákoně, nejde-li o jiný správní delikt postižitelný podle zvláštních právních předpisů anebo o trestný čin. Základním rozdílem mezi přestupkem a trestným činem je míra společenské nebezpečnosti (závažnosti). U trestného činu je tato míra samozřejmě mnohem vyšší. Přestupky dělíme na přestupky proti: majetku; občanskému soužití; veřejnému pořádku. Vývoj přestupků řešených Přestupkovou komisí města Krásná Lípa proti majetku, občanskému soužití, veřejnému pořádku a přestupky související s alkoholismem a toxikomanií v letech 1991 až 2011 ROK Alkohol a toxikomanie Majetek Občanské soužití Veřejný pořádek 1991-49 36 5 1992-25 28 4 1993-14 19 3 1994-22 28 4 1995-14 5 6 2000-10 22 6 2001-15 25 4 2002-26 26 10 2003-36 81 13 2004-41 80 5 2005-25 62 13 2006-42 68 13 2007-32 34 8 2008-13 30 4 2009-17 40 5 2010 2 19 34 12 2011 0 46 63 9 26

Vývoj přestupků v letech 1991 až 2011 140 120 100 80 60 40 veřejný pořádek občanské soužití majetek alkohol a toxikomanie 20 0 Vývoj přestupků ve výše uvedených oblastech ukazuje významný nárůst podílu přestupků proti občanskému soužití. Naopak se snižují majetkové přestupky. Přestupky v roce 2010 a 2011 podrobná data DRUH Počet obyvatel Přestupky abs. počet Index na 10 tis. obyv. 2010 2011 rok 2010 k 31.12. 2011 Změna 10-11 rok 2010 rok 2011 Změna 10-11 (index) změna 10-11 (%) Proti veřejnému pořádku Proti občanskému soužití 3 683 3 546 12 9-3 33,37 25,35-8,02-25% 34 63 +29 94,55 177,46 +82,91 +185% Proti majetku 19 46 +27 52,83 129,57 +76,74 +242% Na úseku ochrany před alkoholismem a jinými toxikomaniemi 2 0-2 5,56 0-5,56 V roce 2011 bylo spácháno o 51 přestupků více než v roce 2010. V roce 2011 bylo spácháno o 29 přestupků proti občanskému soužití více než v roce 2010, rovněž došlo k navýšení přestupků proti majetku (o 27 přestupků vice než v 2010). Naopak bylo spácháno o 3 přestupky méně proti veřejnému pořádku. V roce 2011 nebyl zaznamenán žádný přestupek na úseku ochrany před alkoholismem a jinými toxikomaniemi. Přestupky vyřešené v blokovém řízení Policií ČR v roce 2011 Blokové řízení je vlastně vyřešení přestupku uložením blokové pokuty. Přestupce přijetím bloku (blokové pokuty) souhlasí se svou vinou. Blokovým řízením je přestupek uzavřen a projednán, v takovém případě již úřad 27

nic dalšího neprojednává. Na základě blokové pokuty však dojde k zápisu bodů, pokud došlo ke spáchání přestupku, za který se body přidělují. V roce 2011 proběhlo blokové řízení v 347 případech z toho: ve 4 případech jednalo o majetkové přestupky; v 19 případech se jednalo o přestupky proti veřejnému pořádku a občanskému soužití; v 1 případě se jednalo o přestupek na úseku ochrany před alkoholismem a jinými toxikomaniemi. Zbylé případy se týkaly dopravních a jiných přestupků. 28

2.3.3. ANALÝZA POSTOJE OBČANŮ KRÁSNÉ LÍPY KE KRIMINALITĚ VE MĚSTĚ Pocit bezpečí je subjektivní záležitost, která nemusí vždy plně odpovídat realitě. Nicméně je to jeden z pocitů, které velmi výrazně ovlivňují kvalitu života a spokojenost s místním společenstvím. Analýza postoje obyvatel ke kriminalitě umožňuje identifikovat oblasti, které jsou občany vnímány jako nebezpečné. Přináší rovněž informaci o tom, s jakým typem trestných činů/přestupků se občané setkávají či jak vnímají práci policie. V březnu 2009 proběhlo v Krásné Lípě rozsáhlé dotazníkové šetření zaměřené na: Spokojenost obyvatel s místním společenstvím v Krásné Lípě; Postoje občanů Krásné Lípy ke kriminalitě ve městě. Šetření se zúčastnilo 230 občanů tj. 8 % obyvatel Krásné Lípy starších 15 let. Šetření proběhlo formou řízeného rozhovoru (tazatel se ptá a respondent odpovídá), kdy proškolení tazatelé docházeli za respondenty do místa jejich bydliště. Výsledky byly primárně zpracovány v prostředí programu MS Access. A. Pocit bezpečí: 29

Nejméně bezpečně se obyvatelé Krásné Lípy cítí v noci na ulicích, celých 47 % dotázaných uvedlo, že v noci jsou ulice Krásné Lípy nebezpečné. 38% obyvatel považuje za nebezpečné nechávat přes noc otevřená okna a 20 % považuje za nebezpečné být doma přes den s nezamknutými dveřmi. B. Kriminalita ve městě 8 Z výzkumu jednoznačně vyplývá, že obyvatelé města se nejčastěji setkávají s ničením veřejného majetku a zeleně (uvedlo 40% respondentů). Jedná se zejména o ničení laviček, altánů, autobusových zastávek a ničení veřejné zeleně a to zejména v parcích a na cyklostezkách. Na pomyslném druhém místě se umístily krádeže nejčastěji se jedná o drobné krádeže či krádeže kol (27%). Dalším problematickým jevem je hluk v nočních hodinách v blízkosti restauračních zařízení a dále konzumace alkoholu na veřejných prostranstvích a s tím související agresivita a vulgární chování podnapilých osob. 8 Analýza postojů občanů Krásné Lípy ke kriminalitě ve městě - výsledky dotazníkového šetření (ÚEP, o.p.s. 2009) 30

Podle respondentů je nejčastější příčinou páchání přestupků či trestných činů především nedostatečná výchova v rodinách (24%), nuda ve městě (uvedlo 16% respondentů) a nezaměstnanost (13%). Ke zlepšení situace ve městě může podle respondentů, přispět: 31