Jak podnikat v energetice? 1
Co musím znát pro podnikání v energetice Energetická politika Legislativa Trh s elektřinou Trh s plynem Trh s teplem Obnovitelné zdroje 2
Energetická politika ČR 3
1. Legislativa 2. Cenová a daňová politika 3. Regulace činnosti přirozených monopolů 4. Vývozně dovozní politika paliv a energie 5. Přímá angažovanost státu ve vybraných aktivitách v energetice 6. Regionální energetické politiky 4
ad 1) Legislativa Zákon o podmínkách podnikání a o výkonu státní zprávy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů ( Energetický zákon ) - původní přepis: 458/2000 Sb. (od 1.1.2001) -změny a doplňky: 262/2002 Sb. (od 28.6.2002) 151/2002 Sb. (od 1.1. 2003) 278/2003 Sb. (od 28.8.2003) 356/2003 Sb. (dnem vstupu do EU) 309/2003 Sb. (od 1.1.2005) 670/2004 Sb. (od 1.1.2005) Zákon o hospodaření s energií -původní přepis: 406/2000 Sb. (od 1.1.2001) - změny a doplňky: 359/2003 Sb. (od 29.10.2003) Zákon o ochraně a využití nerostného bohatství ( Horní zákon ) -původní přepis: 44/1988 Sb. - změny a doplňky: 168/1993 Sb. Zákon o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření ( Atomový zákon ) a o změně a doplnění některých zákonů č.18/1997 Sb. Zákon o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie (OZE) č.180/2005 Sb. 5
Energetická legislativa ČR 6
Energetický zákon Zákon č.458/2000 Sb. O podmínkách podnikání a o výkonu státní zprávy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů ( změny a doplňky: 262/2002, 151/2002, 278/2003, 356/2003, 309/2003 Sb.) Část I. zákon upravuje podmínky podnikání, výkon státní správy a regulaci v energetických odvětvích, kterými jsou elektroenergetika, plynárenství a teplárenství, jakož i práva a povinnosti fyzických a právnických osob s tím spojené Hlava I. Obecná část pro elektroenergetiku, plynárenství a teplárenství Hlava II. Zvláštní část: a) trh s elektřinou b) trh s plynem c) teplárenství Hlava III. Pokuty Hlava IV. Státní energetická inspekce Hlava V. Společná, přechodná a závěrečná ustanovení Část II. změna zákona o zřízení ministerstev a ústředních orgánů ČR Část III. -změna zákona o působnosti orgánů ČR v oblasti cen Část IV. změna živnostenského zákona Část V. - zrušena zákonem č.356/2003 Sb. Část VI. - účinnost 7
Hlava I. vymezení základních pojmů Licence podmínky udělení (dosažení věku 21 let, úplná způsobilost k právním úkonům, bezúhonnost, odborná způsobilost), odpovědný zástupce, žádost, udělení, změny a zánik licencí Licence - na výrobu, přenos a distribuci elektřiny, na výrobu a rozvod tepla, na výrobu, přepravu, distribuci a skladování plynu, na činnosti OTE Povinnost dodávek nad rámec licence ERÚ může nařídit ve veřejném zájmu (např. převzetí povinností jiného držitele licence) Prokazatelná ztráta a fond na jejich krytí přispívají držitelé licencí na krytí ztrát z dodávek nad rámec licence Působnost ministerstva: Působnost ERÚ: - souhlas s výstavbou nových zdrojů - zpracovává státní energetickou koncepci - zabezpečuje plnění mezinárodních závazků - udělování licencí - regulace cen - ukládání povinností poskytnout zařízení pro dodávky nad rámec dodávky Kontrola Státní energetická inspekce Oddělené účtování činnosti podle licence a ostatní se účtují odděleně 8
Trh s elektřinou Smyslem liberalizace trhu s elektřinou je otevření odvětví konkurenci a využití konkurence k optimalizaci výrobních nákladů a tím minimalizaci konečných cen elektřiny. 9
10
Modely trhu: 1. Single buyer SB: Jediný kupující, státem kontrolovaný subjekt, který vykupuje za rovných podmínek a za nejnižší náklady elektřinu od výrobců a prodává ji odběratelům (tento přístup přes počáteční nadšení nakonec neuplatnila v úplnosti žádná země). 2. Third Part Access TPA: Přístup třetího (třetí strany) k sítím neboli právo kteréhokoliv odběratele či výrobce a obchodníka na dopravu elektřiny přes sítě. a) RTPA Regulated Third Part Access regulovaný Regulovaný TPA předpokládá uzavírání bilaterálních smluv mezi účastníky trhu (výrobci, obchodníky, zákazníky) na dodávku elektřiny a smluv těchto subjektů s PPS a PDS na dopravu elektřiny za podmínek (regulované ceny) stanovených ERÚ (tento přístup s určitými dočasnými omezeními zvolila většina evropských zemí včetně ČR). b) NTPA Negotiated Third Part Access sjednaný Přístup k sítím za sjednané ceny (tento přístup víceméně uplatněn v SRN, ale předpokládá se návrat k RTPA). 11
Zákazník Oprávněný: Má právo vstoupit do vztahu mezi výrobcem, přenosovou a distribuční soustavou ČR. Oprávněný zákazník si může vybrat dodavatele obchodně, pokud to technické podmínky dovolují. Chráněný: Chráněný zákazník je ten, co není oprávněný. Dodavatele volit nemůže, a proto je nucen zakupovat elektřinu za regulované ceny (stanovené cenovým rozhodnutím ERÚ). Trh s elektřinou otevírání (viz. Energetický zákon): 1.1.2002 spotřeba nad 40 GWh 1.1.2003 spotřeba nad 9 GWh 1.1.2004 všichni s průběhovým měřením spotřeby mimo domácností 1.1.2005 všichni koneční zákazníci mimo domácností 1.1.2006 všichni koneční zákazníci 12
Výroba elektrické energie cena tzv. silové elektrické energie není regulována v České republice má majoritní podíl na trhu společnost ČEZ Někteří výrobci mohou na trhu nabízet podpůrné služby podmínkou pro poskytování podpůrných služeb je certifikace výrobny Podpůrné služby primární regulace frekvence sekundární regulace terciální regulace dispečerská záloha rychlý start regulace napětí a jalového výkonu 13
Přenos a distribuce elektrické energie Přenos v České republice byl zvolen model regulovaného přístupu třetích stran cena za přenos a distribuci elektřiny je regulována Energetickým regulačním úřadem Dvousložková cena za přenos cena za rezervovanou kapacitu [Kč/MW.r] cena za užití sítě [Kč/MWh] Všichni koneční zákazníci dále platí cenu za systémové služby [Kč/MWh] Distribuce 7 REAS (skupina ČEZ SČE, ZČE,VČE, SME; E.ON. JČE, JME; PRE, a.s.) několik stovek lokálních distribučních soustav princip kumulované poštovní známky 14
Struktura ceny elektřiny pro domácnosti rok 2005 Přenos a distribuce 44,9% Obnovitelné zdroje a kogenerace 1,7% Obchod 1,8% Silová elektřina 43,8% Decentrální výroba 0,3% Operátor trhu 0,2% Systémové služby ČEPS 7,3% 15
Trh s plynem Plynárenství ve světě a v ČR 16
Význam plynu 22 % primárních zdrojů (1997) celosvětová spotřeba v roce 2003 dosáhla 2580 mld. m 3 a do roku 2020 se zdvojnásobí velký růst spotřeby plynu pro plynové elektrárny v roce 2020 předpoklad 33 % z celosvětově vyrobené elektřinu bude z plynu (20 % 1999) v Evropě to bude ještě více 17
Dodávky zemního plynu do Evropy (mld. m3) 18
Plynárenství v ČR 19
Český plynárenský systém Velký význam tranzitu (až 45 mld. m 3 ) V poměru k spotřebě nejvíce na světě (po Slovensku) Vlastníkem je RWE Energy 20
Liberalizace trhu s plynem Oprávněnými zákazníky jsou : Od 1. ledna 2005 koneční zákazníci se spotřebou nad 15 mil. m 3 (v roce 2003) a všichni držitelé licence na výrobu elektřiny a při kombinované výrobě elektřiny a tepla (v rozsahu své spotřeby pro tuto výrobu) Od 1. ledna 2006 všichni koneční zákazníci s výjimkou domácností Od 1. ledna 2007 všichni koneční zákazníci 21
Účastníci na trhu s plynem Výrobce plynu Provozovatel přepravní soustavy Provozovatel distribuční soustavy Provozovatel podzemního zásobníku Oprávněný zákazník Obchodník s plynem Chráněný zákazník 22
Schéma trhu s plynem pro chráněné zákazníky = současný stav pro většinu zákazníků Obchodník, Výrobce p s Obchodník Transgas Přepravní soustava Skladování k Regionální distribuční soustava r Regionální obchodník Chráněný zákazník Vysvětlivky: Tok plynu p Platba za přepravu k Platba za komoditu Platba za dodávku plynu Platba za přepravu, skladování a komoditu r s Platba za distribuci regioná lní distr. soustavou Platba za skladování 23
Jedno z možných schémat trhu oprávněného zákazníka Smlouva o sdružených službách při dodávce plynu Obchodník, Výrobce Přepravní soustava Skladování p s Regionální distribuční soustava r Obchodník Oprávněný zákazník Vysvětlivky: Tok plynu p Platba za přepravu Platba za komoditu Platba za sdružené služby dodávky plynu r s Platba za distribuci regionální distr. soustavou Platba za skladování 24
Složení ceny z distribuce Procentní zastoupení jednotlivých složek v průměrné ceně dodávky zemního plynu pro chráněné zákazníky od 1.1. 2005 Obchod (distribuce) 1,25% DPH 15,97% Distribuce 14,96% Přeprava 2,12% Uskladnění 3,49% Komodita 62,20% 25
Trh s teplem 26
Struktura trhu s teplem 27
Cena tepelné energie Obecně: udává se nejčastěji za jednotku tepelné energie (Kč/GJ), popř. ve dvousložkovém tvaru: cena za výkon (Kč/MW t ) a cena za tepelnou práci (Kč/GJ, Kč/MWh t ) cena se postupně zvyšuje o dopravní náklady, takže se často uvádí cena: - na prahu výrobny - na konci primární sítě - na výstupu z výměníkové stanice do sekundární sítě - na patě (na vstupu) do vytápěného objektu Regulace cen tepla: V teplárenství neexistuje jednotný systém tranzitních a distribučních sítí, teplárenské aktivity zpravidla omezeny určitý region či lokalitu nelze unifikovat parametry a technické podmínky provozu. Ceny tepelné energie dodávané pro všechny odběratele se regulují formou věcně usměrňovaných cen (viz. Cenový zákon č. 526/1990 Sb.). 28
Obnovitelné zdroje Význam v energetické bilanci Ekonomika provozu Podpory Možnosti OZ v ČR 29
ENERGETICKÁ POLITIKA A ROLE OZE PJ 2000 1800 1600 1400 1200 1000 Struktura PEZ 800 600 400 200 0 2000 2005 2010 2015 2020 2025 2030 Rok Zdroj: SEK, 2004 OZE Jádro Elektřina Kap.paliva Ropa Plyn Ost.t.pal. ČÚ HÚ 100 90 80 Podíl OZE 2000 2005 2010 2015 2,63% 5,38% 8,96% 10,49% 2020 2025 2030 12,03% 14,86% 15,75% Struktura výroby elektřiny 70 OZE Podíl OZE 2000 2005 2010 2015 2,32% 5,32% 9,92% 12,17% 2020 2025 2030 13,63% 16,23% 16,89% TWh 60 50 40 30 20 10 0 2000 2005 2010 2015 2020 2025 2030 Rok Zdroj: SEK, 2004 Jádro Kapalná p. Plyn ČÚ HÚ 30
Zákon o podpoře využívání obnovitelných zdrojů - cíle Podpořit využití obnovitelných zdrojů Zajistit trvalé zvyšování podílu na spotřebě primárních energetických zdrojů Přispět k šetrnému využívání přírodních zdrojů a k trvale udržitelnému rozvoji společnosti Vytvořit podmínky pro naplnění indikativního cíle 8% podílu elektřiny z obnovitelných zdrojů na hrubé spotřebě elektřiny ČR k roku 2010 a vytvořit podmínky pro zvyšování tohoto podílu po roce 2010 31
Předpoklady naplnění indikativního cíle Předpoklady výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů 2005 [GWh] 2010 8 % [GWh] Malé vodní elektrárny 914 1121 Větrné elektrárny 76 930 Spalování biomasy 342 1050 Spalování biomasy a fosilních paliv 323 1050 Bioplyn 99 250 Geotermální energie 0 15 Sluneční záření 0 15 Celkem 1 754 4431 32