Číslo projektu Název školy Předmět Tematický okruh CZ.1.07/1.5.00/34.0852 Střední škola cestovního ruchu, s. r. o., Benešov Dějepis Středověk Téma Svatá říše římská a boj o investituru Ročník 1 Autor Mgr. Petr Procházka Datum výroby 2. 1. 2013 Anotace DUM slouží k výuce žáků 1. ročníku v oblasti Dějepis. Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Petr Procházka. Dostupné z www.soes.cz. 1
Svatá říše římská a boj o investituru Petr Procházka
Svatá říše římská: vznik: z východofrancké říše rozloha: dnešní Německo + přilehlá území, sever Itálie, dočasně Sardinie + Korsika trvání: 2. polovina 10. stol. počátek 19. stol. cíl: snaha o sjednocení křesťanské Evropy pod vládou 1 panovníka císaře Úkoly: 1) Odvoď z názvu státního útvaru i z panovnického titulu, na jakou tradici chtěla říše navázat. 2) Kdo se r. 800 stal vůbec prvním císařem raně křesťanské Evropy?
Obr. 1 Území Svaté říše římské v době svého vzniku Úkol: Na území jakých současných států zasahovala Svatá říše římská v 2. polovině 10. století?
dynastie Otonů: Ota I. Veliký (936 973) 962 korunován papežem na 1. císaře říše opírá se o církev, kláštery zastavení maďarských nájezdů do střední Evropy r. 955 na řece Lechu Úkol: Obr. 2 Císař Ota I. Veliký, zakladatel Svaté říše římské (kronika Oty z Freisingu, asi 1200) Na porážce Maďarů se podílela i vojska tehdejšího českého knížete. Kdo jím tehdy byl?
Obr. 3 Porážka Maďarů na řece Lechu (v jižním Německu) patří k nejvýznamnějším událostem raného středověku. Císaře Otu I. podpořil vojensky i český kníže Boleslav I. (Saská světová kronika, 13. stol.)
Ota II. (973 983), Ota III. (983 1002) pokračovatelé politiky Oty I. představa vlády nad křesťanským světem 2 moci: císař nejvyšší představitel moci světské (pozemské) + papež nejvyšší představitel moci církevní (duchovní) Úkol: Jak se jmenuje současný papež? Kde se nachází jeho sídlo?
ALE: roste vliv církve a mezi císaři a papeži roste napětí: Čí moc je vyšší? myšlenka sjednocení křesťanského světa pod 1 panovníkem se ukazuje jako nereálná Německo zůstane rozdrobené až do 2. pol. 19. stol. Úkol: Jak se na současném politickém uspořádání Německa projevuje, že bylo po celá staletí nesjednocené?
otonská renesance: kulturní období za vlády Otonů rozvoj umění, vzdělanosti Obr. 4 Koruna římských císařů z 2. poloviny 10. století Obr. 5 Císař Ota II. (iluminace z rukopisu kláštera v Reichenau)
Obr. 6 Kostel kláštera v Reichenau, významném středisku vzdělanosti v otonské době (ostrov Reichenau, Bodamské jezero) Obr. 7 Benediktýnské opatství v Corvey (severní Německo), působiště saského kronikáře Widukinda
Obr. 8 Mnich pracující ve skriptoriu (klášterní písařské dílně) předává hotový rukopis (iluminace z 10. stol.) Obr. 9 Korunovace Oty II. a jeho ženy Theofano Kristem (dobový reliéf vyřezaný do slonoviny)
sálská dynastie: Jindřich IV. (1056 1106) boj o investituru s papežem Řehořem VII. investitura = právo uvádět do úřadů biskupy vítězí papež moc církevní stojí nad světskou Obr. 10 Klečící císař Jindřich IV. kajícně prosí opata Huga a markraběnku Matyldu Toskánskou, aby se na jejím hradě Canossa mohl setkat s Řehořem VII. a vyprosit si u něj zrušení církevní klatby
Obr. 11 Trosky hradu Canossa v severní Itálii. Sem v zimě mezi roky 1076 a 1077 přišel (prý bosý) císař Jindřich IV. s malou družinou, ženou i dětmi, aby uznal svrchovanost papeže a požádal ho o zrušení klatby (vyloučení z církevního společenství), kterou na něj Řehoř VII. uvalil. Rčení jít do Canossy se od té doby používá ve významu kát se, prosit za odpuštění.
boj o investituru a české dějiny: podpora císaře Jindřicha knížetem Vratislavem II. 1085 Vratislav získává od císaře titul krále (nedědičný pro jeho nástupce) Úkol: Jak se jmenovala listina zaručující dědičnost českého královského titulu, kterou císař Fridrich II. udělil r. 1212 Přemyslu Otakaru I.? Obr. 12 Kníže Vratislav II. (pozdější král Vratislav I.) na fresce v rotundě sv. Kateřiny ve Znojmě
konkordát wormský (1122): kompromisní řešení boje o investituru papež a císař se dohodli, že biskupy do úřadů budou uvádět oba současně napětí trvá Obr. 13 Původní text konkordátu wormského z roku 1122 uložený ve vatikánském archivu. Dohodu mezi sebou uzavřeli papež Kalixtus II. a císař Jindřich V. (syn Jindřicha IV.).
římskoněmecký král: od poloviny 13. století volen 7 kurfiřty kurfiřti (volitelé): 3 němečtí arcibiskupové český král 3 němečtí zástupci světské moci Obr. 14 Sbor sedmi kurfiřtů volí římskoněmeckého krále. Vpravo (pod znakem dvouocasého lva) též český král (iluminace ze 14. stol.)
římskoněmecký císař: zvolený král je korunován na císaře papežem v Římě korunovace symbolizuje podřízenost císaře papeži vyjádřena je též v názvu říše: Svatá Obr. 15 Korunovace Oty III. na císaře papežem Řehořem V. (iluminace z poloviny 15. stol.)
Doplň tvrzení náležitými fakty: 1) Jádro Svaté říše římské se rozkládalo na území dnešního. 2) Svatá říše římská vznikla v 2. pol. stol. a zanikla počátkem stol. 3) Hlavním cílem říše bylo křesťanského světa pod 1 panovníkem. 4) Zakladatelem říše byl, korunovaný r. 962 na císaře. 5) Kulturní období Německa přelomu 10. 11. stol. nazýváme. 6) Rostoucí moc církve zapříčinila napětí mezi císaři a. 7) V 11. 12. stol. napětí přerostlo v boj o. 8) Za pomoc císaři v tomto boji získal titul krále český kníže. 9) Od 13. stol. volilo římskoněmeckého krále sedm tzv.. 10)Aby se římskoněmecký král stal císařem, musel být papežem.
správné odpovědi: 1) Německa 2) 10., 19. 3) sjednocení 4) Ota I. 5) otonská renesance 6) papeži 7) investituru 8) Vratislav II. 9) kurfiřtů 10)korunován
Citace obrazových materiálů: Obr. 1 JackPotte. [cit. 2012-12-28]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: <http://commons.wikimedia.org/wiki/file:hrr-1_%28962%29.png> Obr. 2 [cit. 2012-12-28]. Dostupný pod licencí Public domain na WWW: <http://commons.wikimedia.org/wiki/file:otto_i_manuscriptum_mediolanense_c_12 00.jpg?uselang=de> Obr. 3 [cit. 2012-12-28]. Dostupný pod licencí Public domain na WWW: <http://commons.wikimedia.org/wiki/file:ota1_madari.jpg> Obr. 4 [cit. 2012-12-28]. Dostupný pod licencí Public domain na WWW: <http://commons.wikimedia.org/wiki/file:weltliche_schatzkammer_wien_%28169%2 9pano2.jpg?uselang=de> Obr. 5 [cit. 2012-12-28]. Dostupný pod licencí Public domain na WWW: <http://commons.wikimedia.org/wiki/file:otto_ii._%28hrr%29.jpg> Obr. 6 Schlampi. [cit. 2012-12-28]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: <http://commons.wikimedia.org/wiki/file:klosterkirche_mittelzell_reichenau.jpg?us elang=de> Obr. 7 [cit. 2012-12-28]. Dostupný pod licencí Public domain na WWW: <http://commons.wikimedia.org/wiki/file:corvey_westwerk.png> Obr. 8 [cit. 2012-12-28]. Dostupný pod licencí Public domain na WWW: <http://commons.wikimedia.org/wiki/file:gero-kodex01.jpg?uselang=de>
Citace obrazových materiálů: Obr. 9 Clio20. [cit. 2012-12-28]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: <http://commons.wikimedia.org/wiki/file:otton_ii_et_th%c3%a9ophano.jpg> Obr. 10 [cit. 2012-12-28]. Dostupný pod licencí Public domain na WWW: <http://commons.wikimedia.org/wiki/file:hugo-v-cluny_heinrich-iv_mathilde-vtuszien_cod-vat-lat-4922_1115ad.jpg> Obr. 11 Franz Xaver. [cit. 2012-01-23]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: <http://commons.wikimedia.org/wiki/file:castello_di_canossa.jpg> Obr. 12 [cit. 2012-12-28]. Dostupný pod licencí Public domain na WWW: <http://commons.wikimedia.org/wiki/file:w_vratislav_ii_198_320.jpeg> Obr. 13 [cit. 2012-12-28]. Dostupný pod licencí Public domain na WWW: <http://commons.wikimedia.org/wiki/file:urkunde_wormser_konkordatbg.png?uselang=de> Obr. 14 [cit. 2012-12-28]. Dostupný pod licencí Public domain na WWW: <http://commons.wikimedia.org/wiki/file:balduineum_wahl_heinrich_vii.jpg> Obr. 15 [cit. 2012-12-28]. Dostupný pod licencí Public domain na WWW: <http://commons.wikimedia.org/wiki/file:otto_iii_wird_von_papst_gregor_v._zum_ Kaiser_gesalbt.jpg>
Literatura: ČORNEJ, Petr a kol. Dějepis pro SOŠ: české a světové dějiny. 1. vyd. Praha : Státní pedagogické nakladatelství, 2002. ISBN 80-7235-194-X. ČORNEJ, Petr a kol. Dějiny evropské civilizace I. 4. vyd. Praha a Litomyšl : PASEKA, 2002. ISBN 80-7158-472-7. FRANZEN, August. Malé církevní dějiny. 1. vyd. Praha : ZVON, české katolické nakladatelství, 1992. ISBN 80-7113- 008-7.