Kapraďorosty (Polypodiophyta)



Podobné dokumenty
Terminologický slovník

Kurz ekologické floristiky. Kapradiny (Polypodiophyta) Karel Boublík & Pavel Špryňar

oddělení Monilophyta

střídání generací (gametofyt, sporofyt) klíční rostliny - prokel (gametofyt), následuje generativní rozmnožování a narůstají listy (sporofyt).

Evoluční vztahy kapraďorostů. Zosterophyllophyta

Oddělení: Kapradiny (Polypodiophyta) Milan Dundr

Evoluční vztahy kapraďorostů

Oddělení Polypodiophyta (kapradiny)

MONILOPHYTA I přesličky, prutovky a spol.

Název: Kapraďorosty. Autor: Paed.Dr. Ludmila Pipková. Název školy: Gymnázium Jana Nerudy, škola hl. města Prahy. Předmět: biologie

Soustava rostlin. Prokaryota

KAPRAĎOROSTY. pracovní list

Otázka: Systém a evoluce vyšších výtrusných rostlin. Předmět: Biologie. Přidal(a): LenkaKrchova. Úvod k rostlinám:

VY_32_INOVACE_ / Plavuně, přesličky a kapradiny

16. VYŠŠÍ VÝTRUSNÉ ROSTLINY


oddělení Equisetophyta (Přesličky)

KAPRAĎOROSTY Mgr. Božena Závodná. Obr.1. Obr.4

KAPRAĎOROSTY - KAPRADINY

Autor: Katka Téma: Suchozemské rostliny Ročník: 2. zygota 2n

Cvičení ze systému vyšších rostlin, část 4. Equisetales. aneb přesličky. RNDr. Michal Hroneš

Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/ Moravské gymnázium Brno s.r.o. RNDr. Monika Jörková Biologie 35 Kapraďorosty. Tematická oblast Ročník 1.

World of Plants Sources for Botanical Courses

= primitivní vyšší rostliny, primárně suchozemské. pravděpodobně se vyvinuly z řas řádu Charales nemají pravé cévní svazky

- oddělení Rhyniofyta (+protracheophyta, zosterophyllophyta, trimerophyta)

ÚVOD MECHOROSTY. Ivana Lipnerová

Praktické cvičení č. 12.

Vyšší rostliny Embryophyta. Milan Štech, PřF JU

Nahosemenné rostliny (odd. Gymnospermae) 1. část. řád Cycadales řád Ginkgoales řád Gnetales

Vojtěška setá Medicago sativa L.

oddělení Equisetophyta (přesličky)

Nejstarší cévnaté rostliny

Rozlišovací znaky vybraných zástupců rostlin. pomocný materiál k poznávačce

Studijní materiál pro přípravu na přijímací zkoušky ROSTLINY I.

Výtrusné cévnaté rostliny ve výuce biologie na středních školách

Otázka 22 Rozmnožování rostlin

-RYNIOFYTY = nejjednodušší dosud známé vyšší rostliny, které pravděpodobně jako první vystoupily na souš

Název materiálu: Kapraďorosty - úvod

cévnaté rostliny výtrusné semenné plavuně přesličky kapradiny... cykasy jinany jehličnany jednoděložné dvouděložné

Ryniofyty. primitivní cévnaté rostliny

Ostřece různoklasé subg. Carex - ostřice

MECHOROSTY (BRYOPHYTA)

Typy stélek. Rozdělení řas, charakteristické znaky hlavních skupin a jejich systematické zařazení; ekologický význam, řasy jako symbiotické organismy.

NÁVRH SBÍRKOVÉ ZAHRADY KAPRADIN

VÝTRUSNÉ ROSTLINY. jsou VYŠŠÍMI ROSTLINAMI rozlišené tělo na kořeny, stonek a listy

Kapraďorosty. Plavuně. Přesličky

Eragrostis N. M. Wolf - milička

Vladimír Vinter

Základní škola a mateřská škola Drnholec, okres Břeclav, příspěvková organizace CZ.1.07/1.4.00/

Ostřice různoklasé. Koncový klásek samčí, postranní klásky samičí. vysoké mokřadní rostliny

ORGANISMY A SYSTÉM ŘASY A MECHOROSTY

EKOLOGICKÝ PŘÍRODOPIS. Ročník: 6. Autor: Mgr. Martina Kopecká

VY_52_INOVACE_78 Vzdělávací oblast: člověk a příroda Vzdělávací obor (předmět): Praktika z přírodopisu Ročník: 6., 7.

MODULARIZACE VÝUKY EVOLUČNÍ A EKOLOGICKÉ BIOLOGIE CZ.1.07/2.2.00/ Systém a evoluce vyšších rostlin Ryniofyty Petr Bureš

Lamiaceae - hluchavkovité. Ranunculaceae - pryskyřníkovité. Geraniaceae - kakostovité

Vybrané skupiny hluchavkovitých (Lamiaceae) Kurs ekologické floristiky

Rostliny z našeho okolí. Přírodní společenstvo V lese

Název školy: Gymnázium Jana Nerudy, škola hl. města Prahy

6. ROZMNOŽOVÁNÍ ROSTLIN

Základy botaniky vyšších rostlin Úvod

FYLOGENEZE A SYSTÉM VYŠŠÍCH ROSTLIN

Luskoviny. Luskoviny

Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 7. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se stavbou a funkcí listu. Materiál je plně funkční pouze s použitím

Projekt: ŠKOLA RADOSTI, ŠKOLA KVALITY Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/ EU PENÍZE ŠKOLÁM

Copyright 2017 Autorské fotografie Všechna práva vyhrazena

Trichomy Trichomy (chlupy) vytvářejí odění rostliny (indumentum). Chrání rostliny před nadměrnou radiací a přehřátím, snižují transpiraci, omezují

Univerzita 3. věku. drobná 2mm dlouhá semena + jejich 1,5 cm křídla. samčí. zralé šišky až 2,5 cm dl. Samičí

Terénní floristika část II

Brusinka obecná. VY_52_INOVACE_97 Vzdělávací oblast: člověk a příroda Vzdělávací obor (předmět): Praktika z přírodopisu Ročník: 6., 7.

Copyright 2017 Autorské fotografie Všechna práva vyhrazena

VEGETATIVNÍ ORGÁNY ROSTLIN

Tento dokument vznikl v rámci projektu Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/

Rostliny počínají svůj vývoj živou částí, která se oddělila. rozdělením mateřského jedince ve dvě nebo větší počet částí.

Chráněné rostliny a živočichové Květnice

Vignea. ostřice nebo tuřice??? o ostřicích, které možná nejsou ostřicemi

borůvka bažinná (vlochyně) Vaccinium uliginosum L.

Cupressaceae Taxaceae

Botanika bezcévných rostlin 9. praktické cvičení Přehled pozorovaných objektů

Ostřice stejnoklasé subg. Vignea - tuřice

Botanika cévnatých rostlin

8 Obrazový klíč k určování mladých rostlin dvouděložných plevelů

Buchar et al

Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/ Moravské gymnázium Brno s.r.o. RNDr. Monika Jörková Biologie 34 Vyšší rostliny, mechorosty

Systém rostlin Část vyšší rostliny

Kód VM: VY_52_INOVACE_3BUD69 Projekt: Zlepšení výuky na ZŠ Schulzovy sady registrační číslo: CZ.1.07./1.4.00/

Fylogeneze a diverzita rostlin - cvičení (Bi1010c) ÚVOD Ranunculaceae Brassicaceae

Knautia arvensis agg. Centarea sect. Jacea

Nahosemenné rostliny (odd. Gymnospermae) 2. část. tapestry-sm-pots.jpg

Kurz ekologické floristiky. Den druhý, část druhá: Vrby (Salix), violky (Viola), vrbovky (Epilobium)

Botanika bezcévných rostlin 9. praktické cvičení Přehled pozorovaných objektů

Copyright 2017 Autorské fotografie Všechna práva vyhrazena

Copyright 2017 Autorské fotografie Všechna práva vyhrazena

RODOZMENA VYŠŠÍCH RASTLÍN. RNDr. Jana Ščevková, PhD., RNDr. Ing. Eva Zahradníková, PhD. Katedra botaniky PriF UK,

Univerzita 3. věku. samčí samičí květy. šišky 6-10 cm dlouhé. šupiny na špičce zubaté. Semena 2-3mm dlouhá mm dlouhé křídlo

Oddělení Cycadophyta (cykasy)

Ohrožené druhy ostřic v ČR. Jana Holečková Bohdana Orlová

Rostlinné populace, rostlinná společenstva

Transkript:

Přípravný materiál ke cvičení ze Systému vyšších rostlin 2012 Kapraďorosty (Polypodiophyta) pro studenty oborů: OTŽP, učitelské kombinace Sestavil: Václav Dvořák Kontakt: odd. Biosystematiky, katedra botaniky, vencis.dvorak_at_seznam.cz

Polypodiales leptoporangiátní kapradiny vodní kapradiny protoleptosporangiátní kapradiny eusporangiátní kapradiny + přesličky semenné rostliny plavuně Fylogeneze a klasifikace kapraďorostů (Pryer 2004 1 ) - přesličky jsou dnes řazené mezi vlastní kapradiny - leptosporangiátní kapradiny tvoří nejbohatší a zároveň vysoce diverzifikovanou skupinu kapraďorostů - nejodvozenější skupinou je řád Polypodiales, který tvoří 80 % všech druhů kapraďorostů - ČR: Trichomanes speciosum nově řazen k rodu Vandenboschia, Notholaena k rodu Cheilanthes, resp. Paraceterach; nevylušují se čeledi Cryptogrammaceae, Athyriaceae, Hypolepidaceae 1 Pryer (2004): Phylogeny and evolution of ferns with a focus on the early leptosporangiate divergences. Am. Jour. of Bot. 91:1582-1598.

Terminologický slovník heteromorfní rodozměna (gametofyt, sporofyt; hetero-, izo-, mikro-, mega-, spory a sporangia; prothallium, archegonium, antheridium) trofofyl (zelený asimilační list), sporofyl (výtrusný list), trofosporofyl (asimilační list s výtrusnicovými kupkami) protálium (prokel) stélkatý obvykle haploidní útvar, představuje pohlavní generaci rostliny tedy gametofyt, nese pohlavní samčí (pelatky, antheridia) a samičí (zárodečníky, archegonia) pohlavní orgány eusporangiátní výtrusnice (eusporangium) s tlustou vícevrstevnou stěnou, celá vzniká z více b. protodermu (Ophioglossaceae) leptosporangiátní v. (leptosporangium) s tenkou jednovrstevnou stěnou, celá vzniká z jediné b. protodermu (Polypodiaceae) protoleptosporangiátní v. (protoleptosporangium) s tenkou jednovrstevnou stěnou, avšak se stopkou vznikající z několika buněk protodermu (Osmundaceae) výtrusnicová kupka (sorus) skupina výtrusnic na spodní str. sporofylu n. trofosporofylu, buď chráněná ostěrou (indusium) (Dryopteris filix-mas) nebo okrajem listů (Pteridium aquilinum) nebo jsou nechráněna (Polypodium vulgare) cenosorus (coenosorus) kupky výtrusnic souvisle spojené (Blechnum spicant) involukrum sloupek s ostěrou tvořenou listovými vychlípeninami nesoucí výtrusnici (Hymenophyllum) synangia srostlé výtrusnice (primitivní u Ophioglossaceae) monoletní výtrus (spora monoleta) opatřený protáhlou ztenčeninou sporodermu (leasura), lemovanou lištami, která usnadňuje protržení sporodermu (blána výtrusu) při klíčení, spory jsou dvoustraně souměrné (Aspleniaceae, Dryopteridaceae, Polypodiaceae, Thelypteridaceae, Blechnaceae) triletní výtrus (spora trileta) opatřený trojklannou ztenčeninou sporodermu s lištami, s. radiálně souměrné (Ophioglossaceae, Osmundaceae, Hymenophyllaceae, vodní kapradiny, Pteridaceae) prstenec (annulus) řada tlustostěnných buněk ve stěně výtrusnic, umožňující jejich otevírání

ústí (stomium) - pás tenkostěnných buněk ve stěně výtrusnic, jejichž protržením se otevírá sporangium pleviny (paleae) mnohobuněčné chlupy nebo šupiny na listech či oddencích aflebie lupenité n. kožovité párovité útvary při bázi listů, asi funkce ochrany mladých listů (Cyathea capensis, přeměněné u Ophioglossaceae) sporokarp (sporokarpium) výtrusnicové pouzdro, jeho obal tvoří dvouvrstevné indusium n. přeměněný úkrojek listu, obsahuje mikro- i megasporangia n. pouze jedno z nich (Marsileidae a Salviniidae) Spory (výtrusy) - vznikají v tetrádách 16 tetrád na 1 výtrusnici (kolik výtrusů má jedna výtrusnice?) Vznik monoletních a triletních výtrusů (Moran 2004 2 ) Žlutě zbarvené Polypodium, Athyrium Hnědě zbarvené Dryopteridaceae, Thelypteridaceae, Aspleniaceae = rezistence vůči UV, pomalé klíčení, dlouhá životaschopnost, malý podíl vody Zeleně zbarvené jen 7 % kapradin, Osmundaceae, Matteucia, Hymenophyllaceae = rychlé klíčení, krátká životaschopnost, vysoký podíl vody 2 Moran (2004): A natural history of ferns. Timber press, Portland.

List terminologie 3 Vlevo - jednoduchý list Vpravo - zpeřený list (na obrázku vidíme 3x zpeřený list, o žlutém segmentu hovoříme jako o lístku, o modrém segmentu jako lístečku) U zpeřených listů hovoříme o akroskopické (obrácené k vrcholu) a basioskopické (obrácené k bázi listu) části. 3 Fewless G. (2003): http://www.uwgb.edu/biodiversity/herbarium/pteridophytes/pteridophytes_of_wisconsin01.htm

Obecná charakteristika kapraďorostů (Polypodiophyta) - vytrvalé, zelené rostliny různých životních forem (petrofyty, rheofyty, epifyty, ) - velmi vzácně sekundárně tloustnou - mají pouze adventivní kořeny - circinátní vernace listů - listy jsou megafylní (zopakovat telomovou teorii), funkčně převládají trofosporofyly Systém kapraďorostů s důrazem na taxony vyskytující se v ČR Eusporangiátní kapraďorosty - polyciliátní spermatozoidy, absence sekundárního tloustnutí tropické skupiny Psilotaceae, Marattiaceae čeleď Ophiglossaceae hadilkovité z oddenku vyrůstá jediný list, který je rozlišený na fertilní (lodyha se sporangiem) a sterilní část (přeměněná listová aflebie), výtrusnice eusporangiátní, izosporické, prstenec chybí. protália hlízovitá, saprofytická, dlouhověká ČR 2(3) rody, 5 druhů rod Ophioglossum hadilka (sporangia spojená do synangií) Ophioglossum vulgatum (hadilka obecná) klínovitý list, pastviny, vlhké louky (O, C2) rod Botrichium vratička (sporangia volná) Botrychium simplex (v. jednoduchá) - sterilní část listu celistvá až vícelaločnatá, pastviny a vřesoviště (-, A1) Botrychium lunaria (vratička měsíční) - sterilní část listu jednoduše zpeřená, skoro přisedlá, odděluje se v polovině či nad pol. listu; louky, pastviny, vřesoviště, sutě a skály, okraje cest (O, C2) Botrychium matricariifolium (v. heřmánkolistá) - sterilní část listu 1-2x zpeřená, v obrysu vejčitá až podlouhlá, krátce řapíkatá; odděluje se v polovině či nad pol. listu; nevápnité substráty, jehličnaté lesy, pastviny, (KO, C1) Sceptridium (Botrychium) multifidum (vratičkovec mnohoklaný) - louky, pastviny a vřesoviště, převážně ve vyšších polohách, (KO, A2) Protoleptosporangiátní kapraďorosty čeleď Osmundaceae podezřeňovité výtrusnice protoleptosporangiátní, izosporické, neshlukují se do výtrusnicových kupek, bez ostěr, prstenec neúplně vyvinutý, výtrusy triletní svět 4 rody, 23 druhů ČR pouze 1 rod, 1 druh rod Osmunda - podezřeň listový dimorfismus - rozlišené na vnitřní trofosporofyly (spodní část zelená, neredukovaná; horní část redukovaná, nezelená - nese kulovité výtrusnice) a vnější sporofyly

Osmunda regalis (podezřeň královská) - vyhynulá, dříve snad rostla v Lužických horách, (-, A3) Leptosporangiátní kapradiny čeleď Hymenophyllaceae blánatcovité epifyty, petrofyty; listy s jednou vrstvou buněk, chybí průduchy, triletní, zelené, endosporické výtrusy, adaptovány na extrémně vlhké prostředí, schopné poikilohydrie složitá rodová taxonomie svět zhruba 9 rodů, 600 druhů ČR 1 recentní rod, 1 možná historicky se vyskytující, 2 druhy Hymenophyllum tunbrigense (blánatec kentský) - drobná rostlina mechovitého vzrůstu, uváděna z německé části Labských pískovců, dříve možná i od nás (-,-) Trichomanes speciosum (nově Vandenboschia speciosa) (vláskatec tajemný) velmi drobná kapradinka, u nás pouze řasám podobná tyrkysově zelená protália, reliktní výskyt (vlhké štěrbiny při úpatí pískovcových skal - př. Labské pískovce, Český ráj, Kokořínsko), nejbližší výskyt sporofytních rostlin je v jz Evropě (-, C1) Heterosporické vodní kapradiny Dvě čeledi - Marsillaceae (kořenující na dně, 1 sporokarp = obě pohlaví) - Salviniaceae (volně plovoucí na hladině, 1 sporokarp = 1 pohlaví) čeleď Marsileaceae marsilkovité drobné, vytrvalé vodní n. bažinné kapradiny listy dl. řapíčkaté, 4četné n. úzce čárkovité sporangia leptosporangiátní, heterosporní, prstenec chybí n. silně redukovaný sory sdružené v oboupohlavní sporokarpia, megaprotálium trochu vyčnívající ze spory s jediným archegoniem, mikroprotálium nevyčnívá a nese 2 antheridia 3 rody, cca 65 druhů, převážně tropy, u nás jediný druh Pilularia globulifera (míčovka kulkonosná) listy niťovité, na bázi s krátce řapíčkatými až přisedlými, chlupatými sporokarpy, obnažená dna, rostla na Třeboňsku, v roce 2007 objevena na jediné lokalitě v Jihlavských vrších (-, A1 C1) (Marsilea quadrifolia (marsilka čtyřlistá) na j. Slovensku) čeleď Salviniaceae nepukalkovité dnes řazeny 2 rody, zhruba 20 druhů Salvinia natans (nepukalka vzplývající) trojčetné listy, jeden list dává vznik útvarům podobným kořenům, zbylé dva listy vstřícné, splývající po hladině, vz. na sv. Moravě (KO,C2) Azolla caroliniana (azola americká) lodyhy vidličnatě větvené s adventivními kořeny, listy dvouřadé, střechovitě se kryjící, ojediněle zdomácněla především v z. pol. Čech

řád Polypodiales osladičotvaré nejbohatší skupina kapradin vysoká diverzifikace na rovni čeledí a rodů - výtrusnicové kupky obvykle kryty ostěrou - výtrusnnice se otvírají pomocí prstence a stomia čeleď Dennstaedtiaceae hasivkovité coenosory kryté přehnutým okrajem listů, popř. i vnitřní ostěrou, výtrusy triletní svět 11 rodů, 170 druhů ČR 1 rod a druh Pteridium aquilinum (hasivka orličí) statná kapradina s 2-3(-4)x zpeřenými listy, hojná na kyselých písčitých půdách čeleď Pteridaceae netíkovité dnes zahrnuje taxony dříve s vlastní čeledí jako jsou Cryptogramma (jinořadec) a Notholaena (podmrvka) chybí pravé ostěry, kapradiny mají pouze přehrnutý okraj listu přes výtrusnicové kupky svět 50 rodů, 950 druhů rod Cryptogramma jinořadec Cryptogramma crispa (jinořadec kadeřavý) listy sv. zelené, rozlišené na trofofyly (2-3x zpeřené) a trofosporofyly (2x zpeřené), vzácný v horách na sutích (Šumava, Novohradské hory, Krkonoše) (KO, C1) rod Notholaena podmrvka v Evropě se z taxonomického hlediska nevyskytuje, evropské druhy jsou řazeny do rodu Cheilanthes bez ostěr, výtrusnice kryté přehnutým okrajem listu, výtrusy triletní, u nás jediný zástupce Notholaena marantae (= Paraceterach marantae) (podmrvka hadcová) listy 2x zpeřené, přezimující, na rubu hustě rezavě plevinaté, vzácně na hadcové stepi u Mohelna, v roce 2001 objevena na jediné lokalitě v Českém krasu (KO, C1) čeleď Dryopteridaceae kapraďovité cévních svazků 3-více, uspořádané v kruhu; sory bez ostěr nebo kryté ledvinovitými až okrouhlými ostěrami, výtrusy monoletní, svět 35 rodů, 1700 druhů; ČR 2 rody rod Dryopteris - kapraď sory kryté ledvinitou ostěrou, L. v růžici, 6 druhů + kříženci - L. 1-2x zpeřené, k bázi pozvolna se zužující Dryopteris cristata (kapraď hřebenitá) L. sv. zelené, rozlišené na trofofyly (větší, vzpřímené) a sporofyly (ohnuté), lámavý řapík, vzácná na mokřadech (KO, C1) D. filix-mas (k. samec) L. + měkké, nepřezimující, vřeteno L. roztroušeně světle plevinaté, pleviny široce kopinaté, velmi hojná v lesích D. pseudomas (= D. affinis) - (k. rezavá) L. tuhé, přezimující,vřeteno L. hustě rezavě plevinaté, pleviny čárkovité až kopinaté, vzácnější lesy v Karpatech (-, C3) - L. 3-4x zpeřené, k bázi náhle se zužující nebo uťaté D. carthusiana (k. osténkatá) nežláznatá, řapík a hl. vřeteno L. s krátkými sv. hnědými plevinami, čepel 2,5x delší než široká, hojná převážně v humózních lesích

D. dilatata (k. rozložená) žláznatá, pleviny uprostřed tmavší, bazální lísteček nejdolejšího lístku je kratší než polovina tohoto lístku, hojná v podhorských a horských lesích D. expansa (k. podobná) - od předešlého druhu se liší: L. světlejší, bazální lísteček nejdolejšího lístku stejně dl. nebo delší než tento lístek, roztroušeně v humózních lesích rod Polystichum kapradina sory kryté okrouhlou štítkovitou ostěrou, listy v růžici, V ČR 3 druhy Polystichum lonchitis (kapradina hrálovitá) listy jednoduše zpeřené, kožovité, osténkatě zubaté, sutě nad horní hranicí lesa (KO, C2) P. aculeatum (k. laločnatá) listy 2-3x zpeřené, tuhé, na líci lesklé a lysé, horní z prvního páru lístečků nápadně delší, podhorské a horské suťové lesy P. braunii (k. Braunova) listy 2-3x zpeřené, měkké, na líci matné, chlupaté, lístky + stejné, horské stinné lesy, hl. na severní Moravě (SO,C2) čeleď Polypodiaceae osladičovité obvykle epifyty, ostěry chybí, výtrusy monoletní (výjimka rod Grammitis) svět 56 rodů, 1200 druhů ČR 1 rod, 2 druhy Polypodium vulgare (osladič obecný) listy jednoduše zpeřené, úkrojky nepravidelně zubaté, mladé výtrusnicové kupky okrouhlé, hojný v stinných vlhkých lesích P. interjectum (o. přehlížený) úkrojky celokrajné a zašpičatělé, mladé výtrusnicové kupky eliptické, vzácnější na světlejších skalních stanovištích (-, C2) čeleď Woodsiaceae s. l. papratkovité svět 15 rodů, 700 druhů velice různorodé, morfologicky heterogenní skupiny rod Athyrium papratka statné, obvykle lesní kapradiny, báze řapíku zduřelá, černá s pneumatofory, listy 2-3x zpeřené Athyrium filix-femina (papratka samičí) sory podlouhlé, rovné či podkovovitě zahnuté, ostěry vyvinuté, v lesích velmi hojná Athyrium distentifolium (p. horská) sory okrouhlé, ostěry redukované, horské lesy rod Cystopteris puchýřník listy tenké, 1-2x zpeřené, řídce plevinaté, ostěry laločnaté Cystopteris fragilis (puchýřník křehký) odd. + vystoupavý, listy v růžici, čepel v obrysu podlouhlá, spory osténkaté, hojný na zastíněných skalách a zdech C. dickieana (p. hladký) podobný předešlému, ale spory má hladké či vzácně jemně bradavičnaté, bez osténků, sutě, skalky, rozšíření nedokonale známé, Krkonoše (-, C1) C. sudetica (p.sudetský) rostl v Hostýnských vrších a v Jeseníkách, dlouho považovaný za vyhynulý, před několika lety opět nalezen (-, A1 C1) rod Gymnocarpium bukovník ostěry chybějí, plazivý oddenek s jednotlivými listy, v ČR 2 druhy Gymnocarpium dryopteris (bukovník kapraďovitý) listy lysé, světle zelené, stinné lesy a skály na kyselých podkladech G. robertianum (b. vápencový) listy žláznaté, tm. zelené, vápencové a hadcové sutě rod Woodsia kapradinka drobné kapradiny, ostěry hluboce členěné v třásnité úkrojky, pleviny po obou stranách listu

Woodsia ilvensis (kapradinka skalní) vřeteno a spod. str. listu hustě plevinatá, lístky v dol. části čepele s 3-6 úkrojky, které jsou delší než širší, vzácný na suchých skalách a sutích (SO, C2) W. alpina (kapradinka alpinská) dříve rostla ve Velké Kotlině v Jeseníkách (-, A1) rod Matteuccia pérovník statné kapradiny s listy rozlišenými na sporofyly a trofofyly Matteuccia struthiopteris (pérovník pštrosí) 2x zpeřené nepřezimující trofofyly, z jejichž růžice vyrůstají přezimující sporofyly s redukovanou čepelí, vzácný ve vlhkých lesích (O,C3) čeleď Blechnaceae žebrovicovité listy rozlišené na sporofyly a trofofyly, coenosory kryté boční ostěrou, výtrusy monoletní, svět 9 rodů, 250 druhů ČR jediný rod a druh Blechnum spicant (žebrovice různolistá) L. jednoduše zpeřené, trofofyly přezimující a kratší než nepřezimující sporofyly, kyselé horské lesy, rašeliniště čeleď Thelypteridaceae kapradiníkovité drobné, opadávající ostěry, monoletní výtrusy, listy obvykle s jehlicovitými chlupy nedořešené mezirodové vztahy, početná čeleď se zhruba 1200 druhy u nás 3 rody každý s jediným druhem. Lastrea limbosperma (pérnatec horský) listy vyrůstají z růžice, jsou žláznaté, lístky se k bázi listů postupně zmenšují, po rozemnutí voní po citrónu; vlhké horské lesy, poměrně hojný Thelypteris palustris (kapradiník bažinný) listy jednotlivé, v dospělosti lysé n. řídce žláznaté, lístky + stejně velké, vzácně na mokřadech v nižších polohách, (O, C3) Phegopteris connectilis (bukovinec osladičovitý) listy vyrůstají jednotlivě, lístky spodního páru dolů skloněné, lístky přirostlé k vřetenu, v lesích hojně čeleď Aspleniaceae sleziníkovité výtrusnicové kupky úzce čárkovité, obvykle kryté boční ostěrou, monoletní výtrusy, cévní svazky dva v řapíku vytvářející písmeno C, v listovém vřetenu jediný ve tvaru X!!! obvykle se vylišují tři rody, ovšem soudobé molekulární studie ukazují, že všechny taxony by měly být řazeny pouze do rodu Asplenium rod Asplenium sleziník u nás nejbohatší rod kapradin 7 druhů+kříženci, výrazné substrátové preference Asplenium trichomanes (sleziník červený) celé list. vřeteno červehohnědé, hojný A. viride (s. zelený) celé list. vřeteno zelené, vzácnější hory (-, O) A. adulterinum (s. nepravý) řapík a list. vřeteno pouze ve spodní části tmavohnědé, obligátní serpentinofyt list. čepel 1-3x vidličnatě zpeřená (KO, C1) A. septentrionale (s. severní) silikátové skály, list. čepel 2-4x zpeřená A. ruta-muraria (s. routička) řapík zelený jen na bázi hnědý, list. čepel matně tmavozelená, tupě trojúhelníkovitá, karbonátové skály a zdi A. cuneifolium (s. hadcový) řapík hnědočervený, list. čepel jasně zelená, nelesklá, v obrysu dlouze zašpičatělá, listy nepřezimující, list. úkrojky klínovité či kosočtverečné, obligátní serpentinofyt (SO, C2)

A.adiantum-nigrum (s. netíkovitý) na rozdíl od předešlého: L. lesklé, kožovité, přezimující, list. úkrojky vejčitě zakončené, vzácně v termofytiku, suťové lesy (KO, C1) Ceterach officinarum (Asplenium ceterach) (kyvor lékařský) kožovité, úzce eliptické, peřenosečné L., na spodu s hustými, rezavými plevinami, vzácný ve skalních štěrbinách (České Středohoří) (KO, C1) Phyllitis (Asplenium) scolopendrium ((jelení) jazyk jelení) list. čepel celistvá, přirozeně roste pouze na 3 lokalitách na Moravě (KO, C1) Vysvětlivky Ohrožení druhů A1 vyhynulý; A2 nezvěstný; A3 nejasný případ vyhynulého či nezvěstného taxonu; C1 kriticky ohrožený; C2 silně ohrožený; C3 ohrožený (dle Černého a červeného seznamu cévnatých rostlin) KO kriticky ohrožený; SO silně ohrožený; O ohrožený (dle vyhlášky 175/2006 sb.) Koncovky latinského systematického názvosloví -phyta: oddělení -ales: řád -ceae: čeleď Na začátku cvičení se píše dílčí zápočtový test z přípravného materiálu (stačí české názvosloví) Učitelské kombinace 2 testy, OTŽP 1 test (dle hodinových dotací)