Návrh revitalizace Albertovské stráně

Návrh revitalizace Albertovské stráně Editoval: Jan Frouz Autoři 1. skupina Barešová Magdalena, Blahník Jan, Brožková Hana, Hajzlerová Lenka, Jarošová Lucie Krsová Magdalena, Novotná Kristýna, Stoklasová Petra, Vojtíšek Pavel 2. skupina Beneš Filip, Bímová Tereza, Cejpek Jiří, Filipenská Monika, Heděnec Petr, Hojcsková Daniela, Konečná Ludmila, Kubátová Michaela, Mikšovská Petra, Slabá Jitka, Veselá Monika, Vobořilová Veronika 3. skupina Cepáková Šárka, Drahný Stanislav, Fiedlerová Jana, Horák Pavel, Jablonská Viola, Knytl Vladislav, Poklopová Linda, Žlábková Jana Praha únor 2011

Úvod Proč se snažit o obnovu přirozených nebo spíše přírodě blízkých ekosystémů. Ekosystémy na naší planetě poskytují člověku celou řadu služeb, které přímo či nepřímo umožňují existenci člověka. Odhady z devadesátých let minulého století ukazují, že hodnota těchto služeb poskytovaných ekosystémy mnohonásobně převyšuje HDP všech zemí světa. Lze samozřejmě namítnout, že člověkem silně pozměněné nebo dokonce uměle vytvořené ekosystémy také plní celou řadu těchto funkcí a některé z nich, zejména pak poskytování primární produkce, mohou dokonce plnit lépe než ekosystémy přirozené. Toto zvýšení produkce je však vykoupeno značným množstvím dodatkové energie, kterou je třeba vložit ve formě fosilních paliv, hnojiv a dalších agrochemikálií atp. To vede k řadě negativních důsledků narušujících biogeochemické cykly a biodiversitu. Navíc celosvětová produkce potravin je založena jen na relativně malém počtu druhů a jejich pěstování na velkých geografických škálách tak vede k značné homogenizaci ekosystémů. Kromě produkčních ekosystémů člověk využívá značnou část půdy v okolí svých sídel k nejrůznějším formám rekreace. I přesto, že produkce biomasy není hlavním cílem tohoto způsobu užívání půdy, je zde podobně jako v agroekosystémech aplikováno značné množství dodatkové energie. Vegetace umělých parků a okrasných zahrad často vyžaduje větší přísun vody a živin než přirozené ekosystémy což vede k narušení biogeochemických cyklů ne nepodobnému tomu, který jsme mohli pozorovat u agroekosystémů. Jen pro příklad plocha zavlažovaných městských trávníků v USA asi 4x převyšuje zavlažovanou plochu kukuřice která je nejvíce zavlažovanou kulturní plodinou. Městské ekosystémy jsou několikanásobně větším zdrojem nitrátů než obdobná plocha přirozených ekosystémů atp. V okrasných zahradách a parcích jsou z velké části pěstovány druhy nepůvodní danému místu. Řada dnes velmi problematických invazních rostlin se aklimatizovala na místa svého nového výskytu právě pěstováním v okrasných parcích a zahradách. I když je pravda, že jen velmi malé procento pěstovaných nepůvodních druhů se nakonec stane druhy invazními, výrazné zvyšování počtu a rozlohy pěstování exotických druhů tuto pravděpodobnost zvyšuje. Navíc podobně jako u agroekosystémů je druhové složení okrasných ploch podobné v rámci velkých geografických území a spolu s dalšími vlivy to přispívá k velkému podílu urbanizace na homogenizaci ekosystémů. V řadě vyspělých států světa jsou proto věnovány nemalé prostředky na obnovu přírodních nebo přírodě blízkých ekosystémů. Ekosystémy městských aglomerací jsou z řady důvodů velmi vhodné k obnově původních ekosystémů. Je tomu tak zejména proto, že na rozdíl od agroekosystémů zde není tak silný trade of mezi produkcí a diversitou, jinými slovy hlavním smyslem těchto ekosystémů není maximalizace produkce. Navíc ač se to může zdát na první pohled zvláštní městské ekosystémy jsou často cenné. Zejména v místech s dlouhou historií osídlení vznikala středověká osídlení často v místech s velkou diversitou přírodních zdrojů, které byly často unikátní v okolní krajině. Kromě jiných positivních důsledků jako snížení negativních vlivů na biogeochemické cykly nebo podpory biodiversity, má obnova přírodě blízkých ekosystémů a jejich přiblížení městskému člověku značný význam vzdělávací. Tento význam se ještě stupňuje obnovou takových ekosystémů v blízkosti university, kde tak mohou tyto plochy sloužit k nejrůznějším studijním a demonstračním účelů. Tento text shrnuje semestrální práce tří týmů studentů předmětu ekologie obnovy, kteří pracovali na společném zadání: Navrhněte revitalizaci prostoru Albertovské stráně, zejména pak části spravovanou PřF UK tak, aby v tomto prostoru vznikly ekosystémy blízké přirozeným ekosystémům daného místa tak, aby byly maximalizovány mimoprodukční funkce těchto ekosystémů a aby daná lokalita mohla neustále plnit funkci městského parku. 2

Jak již bylo uvedeno výše na tématu pracovali nezávisle tři týmy, z nichž každý vypracoval vlastní nástin řešení. Po následné vzájemné presentaci a za účasti editorů pak byla zpracována syntéza jednotlivých návrhů do společného syntetického projektu. Jednotlivé skupiny se navíc podílely na získávání prvotních podkladů, skupina 1 zajistila vymapovaní stávajícího stavu vegetace, skupina 2 se zabývala historickým vývojem zájmového území a jeho blízkého okolí a skupina 3 pak analýzou vegetace na chráněných územích Prahy podobnými přírodními podmínkami s cílem vytipovat vegetační formace, které by se na daném území mohly vyskytovat. 3

Současný stav zájmového území Jako zájmové území bylo vytýčeno území, které je v současnosti ve správě PřF UK (obr. 1). Současný stav zájmového území byl zmapován pomocí GPS. Byly zmapovány hranice hlavních typů vegetace a dále byli zaměřey jednotlivé solitérní stromy u nichž byla navíc změřena výčetní tloušťka. Obr. 1. Hranice zájmového území (červeně) na leteckém snímku. Největší část plochy zájmového území je v současnosti pokryta souvislým stromovým porostem (obr 2), ten je dominován zejména Jasanem ztepilým, dále se zde vyskytují javorem klen, trnovník akát, lípa strdčitá, borovice lesní - ta se významněji uplatňuje zejména na ploše c. Horní část plochy c je z větší části tvořena křovinami zejména bezem černým a šeříkem. Významné jsou dvě plochy d a e pokryté křovinami a popínavou vegetací. A dále pak plochy dominované extensivním trávníkem a solitérními stromy. Solitérní stromy ve východní části (na polygonu g) jsou tvořeny ovocnými stromy staršího dnes již nevyužívaného sadu. Infrastruktura je představována zejména schody, které jsou na východní straně opatřeny lavičkami. Problematickým místem schodů jsou okrajové bariéry, které omezují pohyb drobných živočichů a také zábradlí, které v stávajícím stavu brání přístupu západní části území Podél severní zdi na západ od centrálních schodů je patrná cesta, dnes značně zarostlá a nepoužívaná. Při průzkumu polygonu jsme narazili na zbytky zemního valu cesty, která šla cik cak na západ od stávajícího centrálního schodiště. Východní část bývalého sadu je opatřena cihlovo kamennými terasami. podél jižního okraje sadu (polygonu g) se táhne málo užívaná nezpevněná pěšina. 4

Obr 2 Hlavní vegetační formace v zájmovém území plochy porostlé souvislou stromovou vegetací (a,b,c) zeleně, plochu porostlé křovinami (d,e) žlutě a plochy porostlé extensivním trávníkem s solitérními stromy (f, g). Obr 3. Centrální schodiště. 5

Historický vývoj zájmového území Pro studium historie Albertovských strání byly využity historické mapy a další níže uvedené zdroje archivních materiálů. Vzhledem k strmosti stráně, která tvoří zájmové území, není překvapivé, že území nebylo nikdy zastavěno. Patrně do 15. stol. pokrýval tento prostor smíšený les, nejspíš lipová doubrava nebo biková dubohabřina (Moravec, Neuhäsel, 1991). Později (1419) sloužil tento prostor jako vinice a následně (1769) jako zahrada (sv. Apolináře). V 18-19. stol. pokrývaly prostor louky s náletovými dřevinami. Tento stav ukazují i snímky datované okolo r. 1900 kdy v tomto prostoru započala stavba budov Karlovy Univerzity. Letecké snímky území z roku 1953 ukazují na parkové úpravy provedené ve východní části zájmového území a dále na cik-cak jdoucí cestu na západ od stávajících schodů, její dolní větev patrně procházela v místech, kde se dnes zalamuje stávající schodiště. Obr 1. Zájmové území (vyznačené šipkou) na mapě z roku 1650 (Eingntlich grundriss der köninglichech Stat Prag) Obr 2. Zájmové území (vyznačené šipkou) na mapě z r 1836-1852 (II.vojenské mapování) 6

Obr. 3. Pohled na dům čp. 2029 na Albertově, v pozadí albertovská stráň (okolo r. 1910) Obr 4. Zájmové území (vyznačené šipkou) na leteckém snímku z roku 1953 http://archivnimapy.cuzk.cz/ 7

Obdobné přírodě blízké ekosystémy v okolí zájmového území Cílem tohoto dílčího úkolu v rámci projektu revitalizace Albertovské stráně bylo vyhledávání chráněných oblastí na území Prahy, které by se daly využít jako vzor pro plánovanou revitalizaci. Náš návrh se snaží skloubit nejen prvek přírodních rezervací, ale také navázat na historický kontext místa. Z celkem 88 chráněných území Prahy (http://envis.praha-mesto.cz/rocenky/ chruzemi/cr2_cztx/chu-chu.htm) bylo vybráno 23 území, které se blížila alespoň ve dvou z následující kritérií, geografická blízkost k Abertovu, podobný geologický substrát, podobný sklon a svažitost a podobná rekonstrukční vegetace (obr 1). Těchto 23 chráněných území bylo následně podrobeno detailnější analýze s cílem vytipovat biotopy, které se mohly historicky vyskytovat v prostoru Albertovských strání. Na základě analýzy těchto chráněných území a rekonstrukční vegetace navrhujeme, lipové doubravy a dubohabřiny a teplomilné trávníky jako přírodní biotopy, které by odpovídaly charakteru daného místa. Je zajímavé, že řada sledovaných chráněných území byla v minulosti využívána jako sady nebo vinice a na území mnohých z nich se dosud extensivní sady nachází aniž by významně narušovali ochranářskou hodnotu daného místa. Navrhujeme proto i zachování extensivního sadu na lokalitě alberovské schody. Výsadba doubravy, keřového patra i teplomilných trávníků by měla vycházet z přiloženého seznamu vhodných druhů rostlin. Ty se nacházejí v pražských chráněných oblastech, kde by se mohl provádět sběr semen. Oganisačně jednodušší, ale přinášející riziko zanesení nepůvodních genotypů by byla varianta nákupu těchto semen od komerčních poskytovatelů (např. Planta Naturalis). Pro obnovu sadů a vysazení ovocné aleje lze doporučit výsadbu vysokokmenných stromů starých odrůd například z ovocné školky Bojkovice (http://www.stareodrudy.org/). Ze zkušenosti z chráněných území vyplývá, že nejdůležitější úlohou managementu je boj proti náletu a zarůstání strání. Bude tedy důležité minimálně dvakrát ročně zajistit kosení trávníků. V některých pražských chráněných územích se také úspěšně praktikuje řízená pastva (například v lokalitách Divoká Šárka, Jenerálka, Nad Mlýnem, Čimické údolí, Havranka, Baba), která by byla na stráních výhodná, vyžadovala by ale dohled na stav chovaných zvířat. Obr. 1 Rekonstrukční vegetace Prahy 8

Tab 1. Porovnání charakteristik Albertovské stráně a vybraných chráněných území Prahy. Název lokality Podloží Nad. Výška [m] Orientace Porost Výskyt druhů odpov. Albertovu Důvod ochrany Management Přibližná rozloha [ha], Albertov PP Bohnické údolí droby,pískovce, břidlice, prachovce kyselé břidlice, droby 210-230 J až JZ - dub pýřitý, dřín obecný, jeřáb muk, jeřáb břek.. 200-260 J bývalá vinice, teplomilné křoviny, tařicová skalní společenstva - teplomilné společenstvo skalních stepí a teplomilných křovin - - udržení volných úpatí skalních suků < 5 PR Chuchelský háj břidlice, pískovce, (diabasy, vápence, křemence, štěrkopísky, hnědé lesní půdy) 210-300 oblast J, JV lesní společenstvo a společenstva skalní stepi šípákové doubravy, dubohabřiny cenná společenstva skalní stepi; lesní společenstva - vzácné druhy rostlin i živočichů; (česnek chlumní, rozchodník bílý, kakos krvavý) podpora přirozené obnovy lesních porostů; prudké svahy nechat zcela přirozenému vývoji; odstraňovat dřeviny z paty diabázové skály >20 NPP Cikánka vápenec 300-330 pastvina - teplomilná skalní step odstanění dřevin < 5 9

NPP Dalejský profil vápence, břidlice, diabasy 290-340 J spol. křivatce českého a rozrazilu ladního - významné geologické odkryvy, společenstva skal a pastviny udržovat bezlesí, odstranění akátu >22 PP Dolní Šárka droby, prachovce, (oligotrofní hnědé půdy) 200-270 J - skalnatý hřbet Duchoňská skalní stepi, (S - lesostepi) černýšové dubohabřiny; habrová doubrava (S) bělozářka liliovitá, česnek viničný akřivatec český výsadba dřevin, dříve pastevectví, zčásti lesnické hospodaření; mozaikovité bezlesí, odstraňovat křoviny 6 PP Nad Mlýnem břidlice 220 260 J, JZ, JV skalní step, lesostep bývalé sady,pastviny krajin. prvek-step, lesostepi odstraňování dřevin < 4 PP Opatřilka - Červený lom PP Pitkovická stráň vápenec 260-310 J teplomilné pastviny,stepi - geol. fenomén asanace akátu, borovice černé, kosení jílovit. břídlice 260-280 J, JZ step - refugium stepi kosení, odstranění křovin > 8 0.5 10

PP Podbabské skály břidlice, spraš 200-230 J, JV skalní stepi - přírodní biotopy asanace akátu, skály bez zásahu < 1 PR Podhoří droby, prachovce, břidlice 180-265 J, JZ společenstva teplomilných křovin s třešní křovitou, uměle vysazená borovice lesní, dub letní, javor klen, akát dříve sady a vinice xerotermní ekosystémy, teplomilná společenstva bezobratlých, rostlin uvolňovat úpatí žlebů od zarůstání křovinami a jasanem, asanace akátu > 8 PR Prokopské údolí Dalejský háj břidlice, vápence 220-330 J stepní a hájová společenstva, šípáková doubrava šípáková doubrava přirozená společenstva teplomilných trávníků a skal, teplomilný hmyz, zkameněliny nové výsadby se přizpůsobují přirozené skladbě dřevin > 101 Radotínské skály vápencové horniny 215-330 J, JZ skalní stepi, teplomilné křoviny dub pýřitý, hloh naleziště zkamenělin spontánní revitalizace > 28 11

PR Radotínské údolí Vápence 250-330 uvažuji jen J svahy teplomilná travinná společenstva dub pýřitý, dřín bohatá květena a fauna přirozená obnova, přeměna nevhodných dřevin, odstranění křovin > 104 PR Roztocký háj droby,prachovce, břidlice PR Staňkovka jílovité a písčité břidlice, droby 195-300 černýšová dubohabřina, biková doubrava, vřesová doubrava a habrová javořina 200-360 J, JV tolitové doubravy, černýšové dubohabřiny PP Trojská jílovité břidlice 220-250 J teplomilné křoviny a trávníky - celkový ráz krajiny, původní květena býv. sady kyselé doubravy s výskytem ohrožené fauny a flóry naleziště teplomilného hmyzu - > 114 podpora přirozené obnovy porostů selektivní odstraňování náletových dřevin 44.5 1.3 NPP U Nového mlýna vápence 260-310 S travní a skalní step, uměle zalesněno borovicí černou a akátem - geologické profily, naleziště zkamenělin, společenstva teplomilné travní a skalní stepi odstraňování nepůvodní výsadby a náletových dřevin 12.7 12

PR Údolí Únětického potoka břidlice a buližníky 200-290 J 4 typy biotopů, na J svahu:skalní stepi a lesostepi - zachování teplomilné flóry a fauny a součást souvislého pásu sadů odstraňování křovin a nepůvodních druhů > 62 PP Vizerka břidlice 240-280 J křoviny, značná část porostlá lesem, která přirozenou sukcesí směřuje k doubravě PP Zmrzlík vápence a břidlice 260-340 JZ, J, částečně Z a V vápencové skály, skalní step, teplomilné pastviny, druhotné lesní porosty - skalní step a zbytky vřesovišť s původní květenou, ochrana drobné zvířeny - geologické profily, paleontologická naleziště, druhově bohatá teplomilná společenstva lesnické využítí, nepravidelná pastva koz a ovcí, odstraňování keřů > 3 pastva > 16 Název lokality Podloží Nad. Výška [m] Orientace Porost Výskyt druhů odpov. Albertovu Důvod ochrany Managemant Rozloha [ha] 13

Tabulka 2 Seznam vhodných druhů rostlin sestavený na základě analýzy společenstev chráněných území Prahy a podobnými přírodními podmínkami. (* rostliny jsou komerčně dostupné, Planta Naturalis Markvartice) Trávník: o Bělozářka liliovitá (Anthericum liliago) (PP Vizerka, PP Bohnické údolí)* o Bika hajní (Luzula luzuloides) (PP Trojská) o Černucha rolní (Nigella arvensis) (PP Trojská)* o Česnek chlumní (Allium senescens) (PR Podhoří, PP Podbabské skály) o Čistec přímý (Stachys recta) (PP Vizerka, PR Podhoří, PP Podbabské skály)* o Dobromysl obecná (Origanum vulgare) (PP Trojská, PP Vizerka)* o Hvězdnice zlatovlásek (Aster linosyris) (PP Bohnické údolí)* o Hvozdík kartouzek (Dianthus cartusianorum) (PP Sedlecké skály, PP Nad Mlýnem, PP Vizerka, PP Podbabské skály, PP Bohnické údolí)* o Jestřábník chlupáček (Hieracium pilosella) (PP Trojská) o Kakost krvavý (Geranium sanguineum) (PP Nad Mlýnem, PP Vizerka, PR Podhoří) * o Kavyl Ivanův (Stipa pennata) (PP Sedlecké skály, PP Nad Mlýnem, PP Podbabské skály, PR Podhoří)* o Kavyl vláskovitý (S. capillata) (PP Sedlecké skály, PP Podbabské skály, PR Podhoří)* o Koniklec luční český (Pulsatilla pratensis subsp. bohemica) (PP Nad Mlýnem, PP Pitkovická stráň,pp Vizerka, PR Podhoří, PP Bohnické údolí) o Kostřava sivá (Festuca pallens) (PP Sedlecké skály, PP Nad Mlýnem, PR Podhoří, PP Bohnické údolí)* o Kostřava walliská (Festuca valesiaca) (PR Podhoří, PP Nad Mlýnem, PP Bohnické údolí)* o Kostřava žlábkata (F. rupicola) (PP Trojská)* o Křivatec český (Gagea bohemica) (PP Pitkovická stráň, PP Podbabské skály, PP Bohnické údolí)* o Máčka ladní (Eryngium campestre) (PP Nad Mlýnem)* o Mateřídouška panonská (Thymus pannonicus) (PR Podhoří) o Mochna stříbrná (Potentilla argentea) (PP Vizerka)* o Pelyněk ladní (Artemisia campestris) (PP U Branického pivovaru)* o Pipla osmahlá (Nonea pulla) (PP Trojská)* o Pryšec chvojka (Euphorbia cyparissias) (PP Vizerka)* o Pryšec sivý (Tithymalus seguierianus) (PP Podbabské skály) o Rozchodník bílý (Oreosedum album) (PP Podbabské skály, PR Podhoří, PP Nad Mlýnem) o Rozrazil ožankový (Veronica teucrium) (PP Trojská)* o Rožec krátkoplátečný (Cerastium brachypetalum) (PP Nad Mlýnem) o Řepík lékařský (Agrimonia eupatoria) (PP Trojská)* o Sesel sivý (Seseli osseum) (PP Podbabské skály, PP Bohnické údolí) * o Silenka ušnice (Silene otites) (PP Nad Mlýnem) * o Smolnička obecná (Lychnis viscaria) (PP Sedlecké skály)* o Sveřep vzpřímený (Bromus erectus) (PP Trojská)* o Šalvěj luční (Salvia pratensis) (PP Sedlecké skály)* o Tařice skalní (Aurinia saxatilis) (PP Podbabské skály, PR Podhoří, PP Bohnické údolí)* o Tolita lékařská (Vincetoxicum hirundinaria) (PP Trojská)* o Trávnička obecná (Armeria vulgaris) (PP Sedlecké skály) o Trýzel škardolistý (Erysimum crepidifolium) (PP Nad Mlýnem, PR Podhoří)* o Třemdava bílá (Dictamnus albus) (PR Podhoří, PP Bohnické údolí)* o Válečka prapořitá (Brachypodium pinnatum) (PP Trojská)* 14

Keře: o Brslen evropský (Euonymus europaea) (PP Sedlecké skály) o Dřišťál obecný (Berberis vulgaris) (PP Sedlecké skály) o Dřín jarní (Cornus mas) (PP Sedlecké skály) o Hlohy (Crataegus sp.) (PP Trojská, PP Podbabské skály) o Růže galská (Rosa gallica) (PP Trojská) o Růže šípková (Rosa canina) (PP Trojská) o Skalník celokrajný (Cotoneaster integerrimus) (PP Podbabské skály) o Trnka obecná (Prunus spinosa) (PP Trojská, PP Vizerka, PP Podbabské skály) o Višeň křovitá (Cerasus fruticosa)(pr Podhoří) Stromy: o Dub šípák (Quercus pubescens) o Dub letní (Q. robur) o Habr obecný (Carpinus betulus) o Hrušeň planá (Pyrus pyraster) o Javor babyka (Acer capmpestre) o Jeřáb břek (Sorbus torminalis Jabloň lesní (Malus sylvestris) o Jilm habrolistý (Ulmus minor) o Lípa malolistá srdčitá (Tillia cordata) o Třešeň ptačí (Prunus avium) 15

Návrh řešení skupina 1 Koncepce návrhu první skupiny (Obr. 1) počítá se zachováním a obnovou stávajícího sadu, dále s obnovou teplomilných trávníků se soliterními stromy v centrální části zájmového území a s postupnou transformací stromové vegetace na lipové doubravy a dubohabřiny. Obr 1. Schéma prostorového uspořádání jednotlivých typů vegetace a infrastruktury na Albertovské strání podle návrhu druhé skupiny. Legenda k obrázku: 1. Odpočinkový prostor přístupný z hlavního schodiště 2. Plocha určená k transformaci na xerofilní trávník (přibližné vymezení) 3. Plocha určená k transformaci na stromový dubohabrový porost 4. Přechodná plocha mezi plochami 2 a 3, žlutá čára je přibližný mezník plochy 5. Stávající schodiště určené k rekonstrukci a úpravám Modrá čára návrh nově vybudované cesty Žlutá čára vlevo stávající zeď oddělující obnovovanou plochu od sousedního pozemku Tečkovaná čára nahoře stávající plot s cca 1,5 metru vysokou podezdívkou oddělující obnovovanou plochu od sousedního pozemku 16

Popis řešení po jednotlivých etapách ETAPA 1): Rekonstrukce bývalého sadu s terasami (Úsek 1) V úseku jedna se v dřívějších dobách vyskytoval ovocný sad. Dnes se zde nacházejí staré zplanělé ovocné stromy. Tyto stromy jsou situovány na menší terásky (vysoké do půl metru). Plán počítá se zachováním terásek a jejich opravou, obnovou ovocného sadu a rozšířením 17

tohoto místa o úsek 3. Celkový proces by probíhal přibližně v těchto postupně navazujících úsecích: Odstranění oplocení: Na obrázku černě tečkovaná žlutá čára představuje starý plot v různé kvalitě(někde chybí, někde plně funkční). Počítá se s jeho úplným odstraněním. Odstranění dřevin: Vzhledem k tomu, že dřeviny jsou rozmístěny rozptýleně a relativně vzdálené od sebe (nejsou na husto), počítá se s úplným odstraněním starých dřevin a to jak ovocných (staré, zplanělé), tak i ostatních (borovice, Jasany). Odstranění by tedy nemělo za následek rozsáhlé poškození povrchu bez vegetace. Plně vzrostlé topoly a lípy (při dolní hranici úseku jedna) by byly zachovány. Odstranění dřevin z úseku 3: Úsek 3 se plánuje sloučit s úsekem jedna. Zde se též počítá s úplným odstraněním dřevin. Vzhledem k vyšší pravděpodobnosti eroze po průřezu by hned následovala modelace terásek snížení erozního působení. Oprava terásek + spodní přístupové cesty: V úseku jedna by došlo ke zpevnění a opravám stávajících teras. Vybudovaly by se svislé přístupové schůdky na terásky z dolní cesty. Tato dolní cesta je nyní naznačena. Byla by tedy zvýrazněna a vysypána kamenivem s podkladem geotextilií. Napojení z cesty na úsek 3. Okolí cesty+terasy pokryv trávníkem. Ideálně druhy snášející sešlap (předpokládá se údržba a častější návštěvy sadu). Výsadba ovocných dřevin: V úseku 1+3 by proběhla výsadba ovocných dřevin. Stromy by se sázely nikoliv do řad ale rozptýleně a s dostatečnými odstupy. Druhová skladba by byla podobná jako u stávajícího stavu: Jabloň, hrušeň, meruňka, švestka, třešeň. Přidání odpadkových košů a laviček. ETAPA 2) Rekonstrukce části 2 úsek vedoucí podél schodů Úsek vedoucí podél schodů. Z velké části pokryt trávou, z části s výskytem roztroušených dřevin. Vzhledem k existenci již zapojeného travnatého pásu se předpokládá jeho ponechání. Lavičky se opraví, je možnost několik přidat. Patra, na kterých se lavičky nacházejí, by se upravila, aby plnila zároveň funkci protierozního opatření. Zbytky a části plotu (zbytky na obrázku naznačeny jako žluté tečkování) se předpokládají odstranit již v etapě jedna, proto se zde již s nimi počítá jako s odstraněnými. Odstranění křoviny v horní části: Na obrázku světlá plocha v levé horní části úseku dvě představuje husté křoví. Počítá se buď s jeho redukcí na minimum(tedy řádově na ponechání jedince na ploše max 1,5*1,5 metru) nebo s jeho úplným odstraněním. Plocha po křoví se zatravní. To je třeba udělat okamžitě po redukci/odstranění křoví, jelikož toto nemá pod sebou bylinný podrost a hrozila by zvýšená erozní činnost. Lípy v místech plotu ponechat, jsou-li zdravé a neohrožují okolí při rekonstrukci. Prořezání a odstranění dřevin: Na tomto úseku by došlo k odstranění a prořezání dřevin hlavně podél hranice s 3. a 4. úsekem, ale i na samotné ploše úseku dvě. Počítá se s výraznou redukcí dřevin. Vytvoření pater s lavičkami: Místa kde se nyní nacházejí lavičky se rozšíří a prodlouží, vytvoří se tedy pás vedoucí od schodů, na které by se napojoval, k nynějšímu plotu. Na hraně pásu se vytvoří malá terénní nerovnost. Tato bude zabraňovat stékající dešťové vodě v odtoku. Tím se sníží erozní činnost zpomalením a zadržením srážek na pásech.u paty pásu by byly umístěny lavičky. Cesta k nim a místo laviček se vysypají štěrkem a podloží geotextilií proti zarůstání. Určitá část pásu včetně nerovnosti budou zatravněny. K lavičkám budou nainstalovány odpadkové koše. 18

Dovysázení dřevin: Počítá se s výsadbou dřevin, případně křovin do okolí laviček (nad ně). Směrem k úseku 4 výsadba náhodně umístěných několika stromů (Dub, habr, jasan). Další viz etapa 3 ETAPA 3) Úsek 4 a oblouk stromového porostu pod ním. Oblouk stromového porostu pod úsekem 4 je vzrostlý a zapojený. S jeho okamžitým odstraněním se nepočítá. Je naplánována postupná přeměna v dubohabřinu postupným obměňováním dřevin od kraje. Při dovysazování dřevin na konci etapy 2 se na začátku oblouku vytvoří menší skupinka dřevin, která bude v budoucnu sloužit jako startovní segment pro obměnu. Úsek 4 bude tvořit pozvolný přechod mezi obloukem, úsekem 3 a 2. Čtyřka bude z části lehce prořezána. Bude případně vysazeno několik jedinců dubu či habru. ETAPA 4) Revitalizace levé části území část naproti sadu. Část na levé straně schodů je pokrytá stromovým patrem a podél schodů velkým, hustým pásem křovin. Tato část je vzhledem k zábradlí na schodech běžně nepřístupná, zároveň se na ní velmi projevuje absence údržbových prací. Plán počítá s obnovou a protažením staré cesty, která zde vedla dříve, než zde byly vybudovány schody, a s opravou a konstrukčními úpravami schodů samotných. V rámci vegetace se počítá s vytvořením dubo-habrového porostu a xerofilního trávníku. Níže uvedený obrázek představuje návrh cesty vedoucí skrze tento úsek. Celý proces se plánuje rozvrstvit do těchto úseků: Průřez dřevin: Přípravné práce prvotní prořezání dřevin, částečné prořezání keřového porostu, který se táhne podél schodů (na mapce světlejší zelenou barvou pod objektem 1 a podél schodů nad objektem 1). Odstranění dřevin, které rostou podél hranic pozemku a které by byly překážkou v opravě obvodových zdí a plotu (podél cihlové zdi plná žlutá čára na obrázku a podél zdi kombinované s plotem tečkovaná čára). Zároveň částečný průřez dřevin v místě plánované cesty (modrá čára). Oprava infrastruktury: o Oprava schodů (na mapce značeno číslem 5): Na obrázku jsou schody vidět jako šedá čára přes celý obrázek v pravé části, zvýrazněno vínově zabarvenou čárou a číslem 5. Tyto schody mají pro plánovanou úpravu pozemku nevhodnou stavbu, navíc jsou v některých místech v horším technickém stavu. Proto se navrhuje tyto schody přestavět. Jednak z estetického hlediska aby lépe zapadly do nově vznikající parkové úpravy, budou vytvořeny schody z kamene/cihel/ dlaždic a podobných materiálů. Betonová hrana lemující okraj schodiště na obou stranách bude odstraněna. Na levou část schodiště bude nově umístěno zábradlí s mezerami pro vyústění cesty. Odvodnění schodů a svod dešťové vody z nich bude řešeno v podobě menších žlabů podél schodiště s vyústěním do prostoru levé a pravé části do infiltračních plošek. Spolu se schody bude provedena rekonstrukce veřejného osvětlení. o Oprava obvodových zdí: Obvodové zdi (na obrázku žlutě) (resp. Kombinace zdi a plotu) Jsou na mnoha místech v nevyhovujícím technickém stavu, či ve stavu špatném. Navrhuje se proto jejich kompletní obnova (znovupostavení). Ke zvýšení estetičnosti se navrhuje po obnově zdí výsadba popínavých rostlin k zakrytí. 19

o Vytvoření cesty: Vytvoření cesty skrz pozemek, v podstatě prodloužená varianta cesty původní(před vybudováním schodů). Povrch cesty by byl vysypán štěrkem a zpevněn. Podél cesty by bylo vytvořeno veřejné osvětlení (v míře rozumné řádově 2-4 Lampy na délku cesty). Umístěny by byly odpadkové koše. o Vytvoření odpočinkového prostoru (na mapce červený obdélník s číslem 1): přibližně veprostřed výseku, který je ohraničen schody a novou cestou bude vybudována plocha, přibližně půlkruhového tvaru pro studijní a relaxační účely. Přístupová cesta bude řešena ze schodů, případně zároveň i z cesty. Vytváření vegetačního pokryvu: Na místě nynějších křovin (podél schodů) a prakticky v celé ploše tvořené cestou a schody se plánuje transformace nynějšího krytu na xerofilní trávníky (v mapce značeno číslem 2). Nejprve bude provedena úprava plochy (odstranění křoví, dřevin a následné zatravnění lučními druhy), následně bude po částech probíhat výsadba drnu xerofilních lučních druhů, které stávající luční postupně nahradí. Zbylá část pak bude transformována na stromový porost dubohabrového složení, s občasnou přítomností jedinců jasanu a lípy (hlavně na okrajových částech na mapce plocha číslo 3). Plocha na mapce značená číslem 4 je přechodná plocha mezi plochami 3 a 2. Proces náhrady stromového porostu je časově náročný, a proto se počítá s postupnou náhradou nynějšího pokryvu novým v přibližně 7-10 let dlouhých intervalech. V každém intervalu bude část stávajícího porostu vyřezána a bude provedena nová výsadba. Vytvoření prostředí pro živočichy: Celá plocha by měla sloužit i zároveň jako útočiště pro živočichy. Počítá se tedy s rozmístěním náhodně umístěných objektů(menší hromádka kamení, dřeva ) a budek pro ptactvo, které budou věšeny na ty stromy, které budou zachovány až do okamžiku odstranění z důvodu obnovy, dále na stromy na druhé straně pozemku, na zdi a podobná vhodná místa. 20

Návrh řešení skupina 2 Koncepce návrhu druhé skupiny (Obr. 1) počítá se zachováním a obnovou stávajícího sadu, dále s obnovou teplomilných trávníků se soliterními stromy v centrální části zájmového území a s pstupnou transformací stromové vegetace na lipové doubravy a dubohabřiny. Při obnově a doplnění cestní sítě plánujeme v maximální míře využít obnobu historických cest jijichž zemní tělesa jsou dodnes v terénu zachována. Obr 1. Schéma prostotového uspořádání jednotlivých typů vegetace a infrastruktury na Albertovské stráni podle návrhu druhé skupiny. V rámci rekultivace Albertovských strání navrhujeme vykácení akátu a postupné vysázení dřevin původní doubravy spolu s bukem a habrem, a po uchycení dubů a buků odstranit nepůvodní Jasan. 21

Kolem schodiště by bylo vhodné po odstranění křovin vysázet teplomilný trávník (např. směs Slunná stráňka od Planta naturalis). Jakožto solitérní stromy, které by byly vhodné na kraji trávníků (přechod do porostu), by bylo vhodné využít hloh, ptačí zob nebo jeřabinu, které mohou sloužit jako ptačí potrava. Navrhujeme obnovení původní cesty v levé části a její prodloužení a spojení s cestou na horním okraji. V pravé části navrhujeme zpřístupnění cesty skrz sad, která dále povede ke kurtům a bude se stáčet zpět ke schodům. V rámci obnovy ovocného sadu, včetně zachování meruňkových stromů a vysázení dalších zdravých ovocných stromků, navrhujeme open-air posluchárnu s využitím stávajících terásek, které mohou být podpořeny dřevěnými pražci k pohodlnějšímu sezení. Na žádost lékařské fakulty bychom podporovali hustší zápoj dřevin, včetně křovin (např. Taxus) v okolí pitevních sálů, aby se omezil přístup do blízkosti oken a částečně i viditelnost dovnitř. Všechny ploty a sloupky (bariéry) je třeba odstranit a umožnit přístup do terénu pomocí částečného odstranění zábradlí a přemostění odvodňovacího kanálku. Schody samotné by bylo vhodné odvodnit, aby se na nich nedržela voda, popřípadě aby se omezilo náledí. Pokud by byl dostatek financí a vůle, bylo by užitečné předělat schody z polopropustného a přírodnějšího materiálu nežli je stávající natřený beton. Součástí návrhu je i oprava osvětlení a zábradlí. V rámci vytvoření odpočinkových laviček bychom rádi umístili do lokace odpadkové koše a v horní a dolní části i stojany pro pejskaře. Vzhledem k nutnosti častého vynášení jsme je umístili ke schodišti, kde se stýkají všechny cesty. U laviček vedle schodů bychom volili zpevnění povrchu pomocí polopropustného materiálu (kamínky,...). Rádi bychom umístili tabuli do ohybu schodiště v dolní části lokace, kde by bylo možné nalézt informace ohledně prováděného záměru (historie území, proč se změny provádějí, kdo na nich pracuje, jednotlivé fáze úprav, možnosti využití-přednášky, atd.). Management: 1) Jednou ročně údržba a obhospodařování sadu. Možno spojit s předmětem Základy zahradnictví nebo smluvně zajistit prostřednictvím Botanické zahrady. 2) Jednou ročně celková údržba /úklid ploch, včetně hrabání listí. Možno smluvně zajistit ve spolupráci s Botanickou zahradou nebo dobrovolníků z řad studentů. 3) V létě jednou měsíčně sekání trávníku, možno smluvně zajistit ve spolupráci s Botanickou zahradou. 4) Jednou týdně odvoz odpadků, smluvně s MČ Praha 2. 22

Návrh řešení skupina 3 Koncepce návrhu třetí skupiny (Obr. 1) počítá se zachováním a podstatným rozšířením stávajícího sadu, dále s obnovou teplomilných trávníků se soliterními stromy v centrální části zájmového území a s postupnou transformací stromové vegetace na šípákové doubravy. Obr 1. Schéma prostorového uspořádání jednoltivých typů vegetace a infrastruktury na Albertovské strání podle návrhu druhé skupiny. 23

Syntéza jednotlivých návrhů Jednotlivé návrhy vykazují řadu podobností, doporučují obnovu teplomilných trávníků v centrální části zájmového území, které by plynule přecházeli do extensivního sadu v severovýchodním cípu. V jihovýchodní a západní až severozápadní části pak doporučují zachování fragmentů rozvolněného lesa, jehož druhové složení by se postupně přibližovalo dubohabřině nebo lipové doubravě (obr. 1). Všechny návrhy se shodují v potřebě doplnit cestní síť. Jednotlivé návrhy se ovšem liší, co se týče přesné polohy jednotlivých cest. V syntetickém návrhu byla akcentována cestní síť která maximálně vychází ze zachované historické cestní sítě nalezené pomocí historických leteckých snímků a terénního průzkumu (obr 2). Obr 1 Mapka habitatů v souhrnné variantě a- dubohabřiny, b teplomilné trávníky, c extensivní sad. Obr 2 Mapka cestní sítě v souhrnné variantě žlutě jdou nové cesty na půdorysu historických cest, žlutooranžově zcela nové cesty, tečkovaně jsou vyznačeny stupně nebo schody. 24

Obnova lesních stanovišť bude zjevně nejpomalejší a musí být nutně postupná. V první fázi navrhujeme odstranění akátů, bezů a šeříků a dále zmenšení stávajícího stromového porostu na přibližný perimetr budoucích lesních fragmentů mírnou probírkou stávajícího porostu. Následně dosadbu habru, dubu a lípy do tohoto perimetru. Následovalo by postupné odstraňování nežádoucích stromů stávajícího porostu. Je zjevné, že tato poslední fáze by byla velmi dlouhodobá avšak předpokládáme, že by během ní již mohl být prostor využíván jako park. Obnova teplomilných trávníků předpokládá odstranění stávající vegetace a výsadbu regionální směsy. Předpokládáme, že by se tak dělo mosaikovitým způsobem, aby byla omezena možnost zvýšené eroze. Regionální směs by bylo možno získat sběrem semen a jejich následným předpěstováním. Případně výsevem komerčně získaných semen. I přes to, že semena většiny uvažovaných druhů jsou komerčně dostupná, není tento způsob ideální. Vzhledem k neznámé provenienci rostlin, bylo by možno uvažovat o kombinaci komerčního osiva běžně rozšířených druhů a sběru ostatních druhů. Eventuálně o kombinaci výsevu s přenosem sena z cílových lokalit. Detailní technika provedení musí být ještě předmětem dalšího upřesnění. Předpokládá se že teplomilný trávník by plynule přecházel v extensivní sad v severozápadní části. Počítá se ze zachováním stávajícího sadu eventuálně náhradou odumírajících a silně poškozených stromů a jeho rozšířením o 2-3 řady stromů, zejména jádrovin, v dolní části. Vzhledem k extensivnímu charakteru sadu se počítá se tím, že alespoň dolní řady budou tvořeny polokmeny nebo vysokokmeny. Sad by mohl být též částečně využit při výuce předmětu Základy zahradnictví. V západní části sadu počítáme s obnovou cihlových teras, ty by sloužily jako habitat pro drobné živočichy. V nejzápadnějším cípu přiléhajícím k schodišti by mohli být terasy opařeny jednoduchými lavicemi a vynikl by tak multifunkční přírodní amfiteátr. I přes to, že je prostor plánován jako nízkoúdržbový, vznikne jeho úpravou určitý nárok na stálý management. Jednou ročně údržba a obhospodařování sadu. Možno zajistit pomocí dobrovolníků z řad studentů. Jednou ročně celková údržba /úklid ploch, včetně hrabání listí pod solitérními stromy (neplánuje se úklid listí pod perimetrem budoucího lesního porostu). Možno zajistit pomocí dobrovolníků z řad studentů. V létě jednou až dvakrát sekání trávníku, možno smluvně zajistit s pomocí dobrovolníků z řad studentů nebo outsoursovat. Jednou týdně odvoz odpadků z košů na odpadky smluvně zajistit s MČ Praha 2. Je třeba zdůraznit že tento návrh představuje pouze úvodní celkovou koncepci a bude následován podrobnějším technickým projektem. 25