PRAKTICKÁ APLIKACE INTEGROVANÉ OCHRANY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V POVODÍCH VODÁRENSKÝCH NÁDRŽÍ ČR ZAMAZALOVÁ E. Povodí Moravy,a.s., 602 00 Brno, Dřevařská 11 1. Úvod Předkládaný příspěvek si klade za úkol stručně shrnout a zhodnotit současnou etapu prací na přípravě a realizaci změn v ochraně vodních zdrojů povrchových vod, v našem případě vodárenských nádrží, a formulovat závěry a problémy, odpovídající současnému stavu poznání. Uvedené práce nemají charakter výzkumu. Jde o provozní činnost, která se o výsledky výzkumu opírá a další výzkum iniciuje. Informace zahrnuté do příspěvku vycházejí z praxe Povodí Moravy, a.s. (dále PM), tj. jedné z pěti společností, které v současné době na území ČR spravují vodohospodářský významné vodní toky a vlastní významná vodohospodářská díla. 1.1 Podstata a cíl prací Ochrana stávajících vodárenských nádrží je v současné době zajišťována pásmy hygienické ochrany (dále PHO), stanovenými (včetně režimů a opatření v nich) platnými rozhodnutími vodohospodářských orgánů. Z řady důvodů, z nichž k nejdůležitějším patří nedostatečná závaznost a vymahatelnost současných ochranných opatření, jejich častá nereálnost, překonanost chodem událostí, neefektivnost, ale i věcná nedostatečnost, se postupně, podle aktuálnosti, přikračuje, po nastolení nové právní úpravy ochrany vodních zdrojů, k návrhům změn. Cílem návrhů změn je zajistit dlouhodobě účinnou ochranu vodárenských nádrží, která respektuje současný věcný stav vodního zdroje a jeho povodí a jejich potřeby, vychází z majetkoprávních vztahů a v ekonomicky únosné míře vylučuje či omezuje rizika ohrožení či poškození vodního zdroje. Návrhy změn vycházejí i z reality osídlených povodí, kde musí býti výhledově zachován přiměřený způsob hospodaření, obživy. Ve správním řízení pak následně probíhá konfrontace záměrů navrhovatele s představami a zá-měry správních orgánů v ochraně veřejného zájmu, kterým je ze zákona ochrana vodního zdroje a s požadavky účastníků řízení, kteří hájí svoje zájmy a představy, ne vždy oprávněné.. 1.2 Charakteristika výchozího stavu pro práce na změnách ochrany vodních zdrojů 1.2.1 Právní stav Přijetím malé novely vodního zákona č. 14/1998 Sb. doprovázené zrušením Směrnice Mzd ČR č. 51/1979 Hygienických předpisů, o základních hygienických zásadách pro stanovení, vymezení a využití ochranných pásem vodních zdrojů určených k hromadnému zásobování pitnou a užitkovou vodou a pro zřizování vodárenských nádrží, a doplněné prováděcí vyhláškou č. 137/1999 Sb., se seznamem vodárenských nádrží, je nastolen individuelní přístup k tvorbě ochrany pro jednotlivé vodní zdroje. Ten může být realizován jedním či dvěma ochrannými pásmy, z toho druhé jako plošné či sestavené z více území. Pro předkladatele návrhu jsou konkrétně stanoveny pouze: obsah návrhu, který může vodohospodářský orgán požadovat a rozsah ochranného pásma prvního stupně. Kompetentním ústředním orgánem státní správy v ochraně vod je MŽP ČR. Stará rozhodnutí vodohospodářských orgánů o pásmech hygienické ochrany jsou platná, byť zpravidla nevymahatelná. U vodárenských nádrží, které jsou dány seznamem ve vyhlášce č. 137/1999 Sb., dává návrh na změnu ochrany jejich vlastník. 1.2.2 Věcný stav Povodí Moravy, a.s., k dnešnímu dni vlastní třináct vodárenských nádrží s celkovou plochou povodí 1080,8 km 2 a povoleným odběrem 1860,5 l s -1. Skutečný odběr činí cca 50 % povoleného množství. Ze dvou nádrží, tj. Fryštáku na Fryštáckém potoce a Boskovic na Bělé, se surová voda neodebírá. Účinnost současné ochrany měřená kategorií surové vody dle ČSN 757214 není ideální. Tři nádrže mají surovou vodu v kategorii D, jedenáct v kategorii. C. Na nevyhovujícím zatříděním surové vody se podílí zpravidla specifické organické látky, které se systematicky sledují v rámci přípravy změn ochrany vodních zdrojů, tj. od roku 1998. Na některých lokalitách (např. Karolinka, Vír) dochází ke stálým kolizím ochranného režimu se zájmy a potřebami subjektů lokalizovaných, případně činných v povodích. 1.2.3 Ekonomický stav Náklady související s ochranou vodních zdrojů jsou v případě vodárenských nádrží přeneseny na jejich vlastníky a jako náklad spojený se správou toků jsou promítnuty v souladu se zákonem do úplaty za odběry IUAPPA Praha 2000 77 Section: A
surové vody. Tato úplata je dle platného cenového výměru jednotná v jednotlivém vymezeném povodí pro všechny odběry, kromě chladírenských. V případě PM, je tato úplata nejvyšší v ČR, cca 1,3 krát vyšší, než u další nejvyšší ceny, proto jsou zde náklady na ochranu předmětem důrazné pozornosti vodárenských společností. 2. Metodika postupu při návrzích změn ochrany vodárenských nádrží K návrhům nové ochrany vodárenských nádrží přistupuje PM zatím jako k přípravě návrhů na změnu ochrany vodních zdrojů. Komplikuje si tím sice poněkud situaci, ale pokládá tento způsob za bezpečnější. Hlavní důvody jsou následující: je zachována celková ochrana i v těch povodích, kde se návrh na změny připravuje, projednává a schvaluje po částech, návrhy změn původních opatření, režimů apod., si vyžadují hlubší a důkladnější přípravu podkladů a argumentaci. Při přípravě návrhů změn ochrany postupuje PM, nyní v zásadě následujícím způsobem: 2.1 Zhodnocení plnění a funkce současné ochrany konstruované PHO, jejich režimy a předepsanými jednorázovými opatřeními (technickými úpravami a pod.). Včetně vyhodnocení jakosti vody a trendů vývoje. 2.2 Seskupení všech dostupných podkladů o území, jeho přírodních podmínkách, exploataci. 2.3 Zajištění všech koncepčních materiálů týkajících se území - záměry územních systémů ekologické stability, plány velkých územních celků, územní plány obcí aj. 2.4 Řešení plošného zemědělského znečistění ve vztahu k únosnému poškození či ohrožení vodního zdroje. Řešení probíhá ve více fázích. Předběžný návrh vybraných území v povodí (zón), které mají zvláštní význam ve vztahu k vodnímu zdroji a jsou zemědělsky obhospodařovány, se provádí na základě vyhodnocení podkladů hydrogeologických, geomorfologických, pedologických, klimatických, na základě rozsahu a lokalizace odvodnění. Terénním průzkumem jsou precizovány údaje o způsobu obhospodařování povodí a další skutečnosti (lokalizace rozvodnice). Obecně se předpokládají dva základní typy zemědělských zón: zóny s režimem trvalých travních porostů, extenzivně obhospodařovaných, s řízenou obnovou, lokalizované na plochách z hlediska ochrany vodního zdroje nejdůležitějších - - zpravidla akumulační zóny, údolnice, pozemky navazující na ochranné pásmo prvního stupně (dále OP 1) apod., zóny s režimem omezení na orné půdě. V další fázi, na základě zevrubných podkladů hydrologických, dostupných podkladů o jakosti vody v povodí (včetně drenážních systémů) a vtokových profilech do nádrže, údajích o aplikaci hnojiv v povodí, pěstovaných plodinách a dosahovaných výnosech aj. se provádí bilancování látkového odnosu z povodí vyplavením z půdního profilu do povrchových vod. Bilancování se provádí po dílčích povodích, a to na základě dusíku jako řídící látky. Dusík je volen jak pro svůj význam pro jakost vod, tak pro dobré znalosti o jeho koloběhu a bilanci, což umožní vypracovat systém zemědělského hospodaření. Bilancování odnosu dusíku (po očistění vlivu osídlení a jiných ploch - - např. lesních) vyústí v návrh výhledového únosného zatížení povodí ve vztahu k požadovaným parametrům dusíku ve vodě na vtocích do nádrže. Úhrnná únosná zátěž se očistí o dusík z atmosférické depozice a o dusík z biologické fixace a výsledek, tj. maximální přípustná střední dávka dusíku v průmyslových a statkových hnojivech, aplikovatelná na zemědělsky obhospodařované plochy v povodí se rozdělí mezi pozemky v povodí neovlivněné speciálním režimem a pozemky v jednotlivých typech zón. Rozsah zón se podle únosnosti požadavků na redukci výživy přiměřeně upraví. Dále se provede detailní posouzení ohrožení zájmového území erozí. Protierozní opatření se odstupňují na běžná a nadstandardní. Eliminace vodní eroze znamená pro vodní zdroj snížení přísunu fosforu a dalších znečisťujících látek vázaných na jílovité částice (pesticidy, polychromované bifenyly). Plochy s požadavky na řešení nadstandardních protierozních opatření rozšíří případné zóny, které byly stanoveny předchozími postupy. 2.5 Definování a prošetření existujících potencionálních bodových zdrojů znečistění či ohrožení vodního zdroje lokalizovaných v povodích nádrží, a to v několika věcných okruzích: stav likvidace odpadních vod, čistírny odpadních vod, skládky, jejich stav, způsob zajištění, potřeba sanace, průmyslové podniky a provozovny - lokalizace, stav technického zabezpečení, způsob provozování, nakládání s vybranými látkami dle směrnice Evropské unie (EU) 76/464/EEC Nebezpečné látky, právní stav provozoven, majetkoprávní vztahy, objekty zemědělské prvovýroby, dopravní síť a její obslužné objekty, IUAPPA Praha 2000 78 Section: A
rybníky a jejich technický stav, způsob využívání, těžba surovin, enklávy soustředěné rekreační výstavby a rekreace, ostatní. 2.6 Zhodnocení rizik, která z existence a současného stavu a možného vývoje bodových zdrojů vyplývají pro vodní zdroj, definování potřebných nápravných opatření. 2.7 Objektivizace hranic a režimů s cílem vytvořit území, které se svojí stabilitou a rozsahem stane nárazníkovou oblastí proti ohrožení nádrže smyvy a splachy z okolního obhospodařovaného území. Aplikace děleného režimu OP 1 v souladu s podmínkami a potřebami vodního zdroje a jeho povodí. 2.8. Konstruování ochranného pásma druhého stupně (dále OP 2) jako množiny zón, z nichž zóny různého druhu se mohou i překrývat, vyústí předchozí práce. Kromě zemědělských zón budou přicházet v úvahu i další plochy, které mají ve vztahu k vodnímu zdroji zvláštní význam jako zátopová území vodotečí, zejména v intravilánech, stavební pozemky s objekty, na které byla navržena specielní režimová opatření či technické úpravy, citlivé zóny v lesích apod. Pro jednotlivé typy zón jsou formulována režimová opatření, případně technické úpravy. Vycházíme z principu, že jeden typ zóny - byť o více samostatných plochách v povodí - je charakterizován shodným režimem. 2.9. Zpracování konečného návrhu na změnu ochranných pásem vodního zdroje v souladu s vyhl. č. 137/99 Sb., doplněného přílohami a žádostí. Nad rámec vyhláškou požadovaného obsahu návrhu je předkládaná dokumentace rozšířena o definování podmínek, za kterých je předkládaný návrh ochrany vodního zdroje účinný. Jde především o konkretizaci obecných ochranných opatření, tak jak je zpracovatel návrhu předpokládá jako výchozí platformu pro návrh nadstandardních, speciálních opatření, které mají být předmětem rozhodnutí vodohospodářského orgán u o stanovení či změně ochranných vodního zdroje. Dále jsou povinné přílohy návrhu doplněny o přehlednou situaci s potřebnou vypovídací schopností pro projednání záměrů návrhů a o vlastnické vztahy vyplývající u parcel katastrální mapy s nezaloženým listem vlastnictví z jiných podkladů (přídělové mapy, mapy bývalého pozemkového katastru atp.). Poněkud odlišný, ale racionálnější je způsob návrhu ochrany vodního zdroje v oblasti plošného znečistění tam, kde v zájmovém území dojde na některých katastrálních územích k přípravě komplexních pozemkových úprav (KPÚ). Zde se práce, dojde-li k účinné spolupráci všech zainteresovaných subjektů, vzájemně prolínají a výsledkem je jak potřebná organizace krajiny s řešením základních obecných ochranných opatření (eroze aj.), a se zpřehledněním vlastnických vztahů, tak doplnění některých zbývajících nadstandardních ochranných opatření pro vodní zdroj, které jdou nad rámec kompetencí a možností KPÚ. Nastíněný interní metodický postup není konečný. Řešením konkrétních lokalit se obohacuje o další zkušenosti a poznatky. V současnosti se projednává např. jeho rozšíření o hydrologické posouzení zranitelných oblastí v povodí nádrže mimo zemědělsky obhospodařované pozemky. Za neoddiskutovatelnou nutnost pokládáme aplikaci počítačové techniky pro texty, datové soubory i grafické přílohy. 3 Dosažené výsledky prací Pro přehlednost a s ohledem na rozsah příspěvku uvádíme současný stav formou tabulky č. 1. Ve sloupci 3 je jako Komplexní označen návrh, kdy se jednorázově zpracovávají a předkládají rozsah OP, režimy a opatření pro celé povodí současně. Sloupec 8 obsahuje informaci o zpracování soupisů dotčených nemovitostí a jejich vlastníků. Na nádržích Mostiště, Opatovice a Slušovice nebyly práce na změnách ochrany zahájeny. 4. Rekapitulace hlavních poznatků a otevřených problémů. Již při přípravě nové právní úpravy a před zahájením vlastních prací na návrzích změn ochrany vodních zdrojů byly zřejmé některé skutečnosti, které budou proces ochrany vodních zdrojů komplikovat. K hlavním patří: nekonkrétní vymezení obecně platných povinností subjektů v ochraně jednotlivých složek životního prostředí v zákonných normách, nemotivující ekonomický model vodního hospodářství, IUAPPA Praha 2000 79 Section: A
obecná nevyjasněnost odpovědnosti jednotlivých subjektů a institucí za ochranu vody ve vodních zdrojích s dopady např. do úhrad škod z nedodávek vody, nedostačující oprávnění navrhovatelů ochrany vodních zdrojů při získávání potřebných podkladů a při ovlivňování vývoje podmínek, ve kterém se utváří vodní zdroj. nepostačující výzkumné závěry o vztazích mezi výskytem závadných látek v povodích nádrží a odebíranou surovou vodou aplikovatelné v provozní praxi. Uvedené problémy se potvrdily a přibyla k nim v průběhu našich prací řada dalších, ze kterých vyjímáme: nepřipravenost, neprovázanost či absence podkladů pro práce na všech úrovních - koncepce odvětví, oblastí, datové soubory, mapy, předpisy aj., nepostačující úroveň znalostí o surové vodě v úpravnách, časová, odborná i kapacitní náročnost přípravy návrhu zejména v oblasti majetkoprávních vztahů a argumentačních podkladů, neobjektivní akcent zákonodárce na ochranu bezprostředního okolí nádrže direktivním vymezením rozsahu ochranného pásma prvního stupně, obecné naprosté nepochopení funkce občanskoprávních vztahů ve věcných aspektech ochrany vodních zdrojů a z toho plynoucí podcenění jak rizik pro vodní zdroje, tak tvorby podnikatelsky stabilního prostředí, nedostatečné vymezení úlohy státu v oblasti vodního hospodářství (finanční participace, výzkum, rozvoj) absence pravidel pro řešení krizových situací (sabotáže, terorismus), které nezajistí standardní a únosná ochrana vodních zdrojů; absence kvantinuelních indikátorů v úpravnách, potřeba oficielní vazby odpovědnosti za nedodávky pitné a surové vody v potřebném množství a jakosti a věcného řešení ochrany vodních zdrojů včetně jeho nákladů, tendence správních orgánů zpochybňovat některé instituty ochrany životního prostředí - EIA. IUAPPA Praha 2000 80 Section: A
Stav prací na návrzích změn ochrany vodárenských nádrží Č. Vodárenská nádrž Druh návrhu Zahájení prací Příprava podkladů Řešení zeměděl. znečistění Další opatření Majetko- -právní vztahy Kompletace návrhu Externí projednání Zahájení správního řízení 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 1 Hubenov KPÚ po částech 1994 Poznámka Další práce po k.ú. ve vazbě na schválené projekty KPÚ. 2 Landštejn Po částech 1998 Změna PHO 1. Je platné rozhodnutí. 3 Bojkovice Komplexní 1998 4 Vír Po částech 1998 Jde o I. část ze cca 10. Týká se OP 1 a vybraných bodových zdrojů znečistění 5 Koryčany Komplexní 1998 6 Nová Říše Komplexní 1999 7 Znojmo Komplexní 1999 Část povodí na území Rakouska. 8 Boskovice Komplexní 2000 Ochrana nádrže bude redukována na potlačení nevratných aktivit. 9 Fryšták Komplexní 2000 Dtto 10 Karolinka Komplexní 2000 Silný dopad změn majetkoprávních vztahů v povodí IUAPPA Praha 2000 81 Section: A