JIHOVÝCHODNÍ ASIE Lenka Pošepná
Vymezení oblasti Pevninská část: Od Číny a Bangladéše na jih Státy: Myanma (Barma) Thajsko Laos Vietnam Malajsie (pevninská část) Singapúr Ostrovní část: Filipíny, Velké a Malé Sundy Státy: Filipíny Indonésie Malajsie (ostrovní část) Brunej Východní Timor
Fyzická geografie: HORIZONTÁLNÍ ČLENITOST Velká členitost pobřeží Moře: Andamanské Jihočínské Jávské Celebéské Zálivy: Thajský Tonkinský Průlivy: Malacký Sundský Luzonský
Fyzická geografie: HORIZONTÁLNÍ ČLENITOST Poloostrovy: Zadní Indie Malajský Ostrovy: Velké Sundy: Sumatra Jáva Borneo (Kalimantan) Sulawesi (Celebes) Malé Sundy Timor Moluky Filipíny Luzon Mindanao
Fyzická geografie: VERTIKÁLNÍ ČLENITOST Na S pevninské části zasahují snižující se svahy Himalájí Annamanské pohoří Podél řek nížiny Na ostrovech se vyskytují nízká sopečná pohoří Ring of Fire (Ohnivý prstenec) Časté zemětřesení a Tsunami Naposledy v r. 2004
Fyzická geografie: PODNEBÍ Tropický pás Rovníkové klima Monzuny Jasná rána, v poledne se rychle zatáhne krátký prudký liják a po něm se opět vyjasní (každý den) Léto období dešťů Zima období sucha
Fyzická geografie: VEGETACE Tropické deštné pralesy a horské mlžné pralesy Biodiverzita se vyrovná Amazonskému pralesu Pod nimi vzniká velmi úrodná půda (červenozemě a žlutozemě) Člověk kácel lesy a vytvářel pole, která díky rychlému vyplavování humusu byla za krátký čas opuštěná Dnes zarostlá tzv. sloní trávou
Moznunové řeky: Mekong Salwin Iravádí Monzunové jezero Tonlesap V období dešťů (červen až říjen) se více než 6x zvětší Fyzická geografie: VODSTVO
Socioekonomická geografie: OBYVATELSTVO Promísení etnik a kultur Silný vliv Číňanů, Indů i v pozdějších dobách Evropanů Náboženství Buddhismus pevninská část, Filipíny Islám Ostrovní část, Malajsie
IND THAJEC ČÍŇAN
do r. 1949 Siamská říše Centrum Thajsko Oblast kolonizovalo velké množství evropských států Politická geografie Portugalsko, Holandsko, Španělsko, Francie i VB Narážely na zájmy vládců Číny a Indie
Politická geografie: STÁTY A HLAVNÍ MĚSTA Myanmar (Barma) Rangún Thajsko Bangkok Laos Vientiane Kambodža Phnompenh Vietnam Hanoj Malajsie Kuala Lumpur Brunej Bandar Seri Begawan Filipíny Manila Indonésie - Jakarta
Politická geografie: KONFLIKTY Válka ve VIETNAMU (1964 1975) Šířící se komunismus z Číny Vojenská intervence USA a snaha o demokratizaci neúspěšně KAMBODŽA Rudí Khmerové Komunističní vládci se snažili o návrat k agrární společností Likvidovali průmyslovou a obchodní strukturu, pronásledovali vzdělané osoby, vyháněli městské obyvatelstvo do vesnic Vyvraždily 1/5 obyvatel
ZLATÝ TROJÚHELNÍK Horské oblasti Barmy, Laosu a Thajska Produkce máku setého (opia) pro výrobu heroinu export do celého světa Byla prováděna různá opatření pro snížení produkce, dnes však opět stoupá
Politická geografie: ASEAN Sdružení národů JV Asie Vznikl jako protiváha komunistického Vietnamu a Číny V poslední době nabírá hospodářského významu Snaha udržet ekonomiku států, které leží blízko hospodářských gigantů Číny, Japonska a Jižní Korei
Socioekonomická geografie: JÁDROVÉ A PERIFERNÍ STÁTY JÁDROVÉ STÁTY Asijští tygři (draci) Rychlý ekonomický rozvoj 1. vlna Singapúr Brunej 2. vlna Thajsko Malajsie Indonésie Filipíny PERIFERNÍ STÁTY Nově industrializované státy, které jsou dnes již považované za 3. vlnu Asijských tygrů Barma Laos Vietnam Kambodža
Socioekonomická geografie: ZEMĚDĚLSTVÍ V periferních oblastech samozásobitelské Proti vodní erozi (viz vegetace) jsou tvořena ve svazích terasovitá pole Rybolov V jádrových oblastech - plantážnictví Vlastníci jsou zahraniční firmy Zelená revoluce Rýže, kaučuk, palma olejná, kokosová palma, čaj, tropické ovoce, sladké brambory Vzácná dřeva: teak, mahagon a eben K práci na polích se využívají buvoli Především na rýžovištích K práci v lesích sloni Chov prasat a drůbeže
Socioekonomická geografie: TĚŽBA A PRŮMYSL TĚŽBA Malé množství nerostných surovin V Sundském šelfu (mělká moře v oblasti Velkých Sund) se těží ROPA a ZEMNÍ PLYN Malajsie Indonésie Brunej PRŮMYSL Díky investicím zahraničních firem Textilní Obuvnický Elektrotechnický Strojirenský = Levná pracovní síla malé náklady = nízké ceny, ale i kvalita = často padělky světových značek = likviduje tradiční průmyslová odvětví v Evropě
Socioekonomická geografie: CESTOVNÍ RUCH Příznivé klima, krásné pláže, bezpečnost i spousta památek Thajsko Královský palác v Bangkoku Chrám smaragdového Buddhy Filipíny Bali (Malé Sundy) Kambodža (méně bezpečné) Angkor Wat Indonésie Jáva Borobudur
Jedna z ekonomicky nejvyspělejsích zemí světa Stát velký cca jako Praha a žije zde 4,5 milionů obyvatel Politický vývoj: Dříve britské území Strategická poloha Malacký průliv Proplouvaly a stále proplouvají lodě mezi Evropou a Asie Po dekolonizaci byl součástí Malacké federace V roce 1965 se osamostatnil, protože nechtěl dotovat periferní oblasti federace SINGAPUR
SINGAPUR: HOSPODÁŘSTVÍ Jedno z největších obchodních loďstev na světě Elektrotechnika a elektronika (největší výrobce pc čipů) Chemický průmysl Služby 64% HDP Bankovnictví (burza) Špičkové školství Doprava oblast spojena dálnicí přes Malajsii s Thajskem Železnicí s Malajsií Zemědělství 0,3% HDP Všechny potraviny se dovážejí
SINGAPUR: OBYVATELSTVO Jazyky: Čínština (59%) Angličtina Malajština Náboženství Buddhismus (42%) Islám Křesťanství Velice dobrý sociální systém
MALAJSIE: PŘÍRODNÍ PODMÍNKY Rovníkové klima = tropický deštný prales Dnes jen 50% Nahrazeny plantážemi NP Taman Negara Původní prales Volně žijící tygři, sloni a nosorožci
MALAJSIE: HOSPODÁŘSTVÍ II. vlna Asijských tygrů Investice Japonska a EU Zázemí Singapuru Těžba ropy a zemního plynu ze Sundského šelfu Národní těžařská společnost PETRONAS Sídlo: PETRONAS TOWERS v Kuala Lumpuru Těžba železné a měděné rudy Plantážnictví: čaj, palma olejná, rýže Kaučuk
MALAJSIE: POLITICKÁ GEOGRAFIE Federativní stát Dvě federace na Borneu a jedenáct na pevnině Od roku 1999 se buduje nové hlavní město Putrajaya, které má v budoucnu nahradit Kuala Lumpur
MALAJSIE: OBYVATELSTVO Náboženství: Převládají muslimové Buddhisté, křesťané Nejsou zde podstatné rasové či náboženské problémy Rychlý rozvoj země Před 40 lety žila polovina obyvatel pod hranicí chudoby, dnes jen 8%
VIETNAM Těžce dobytá nezávislost II. sv. válka japonská okupace Po II. sv. válce snaha o kolonizaci Francií Po r. 1954 byl Vietnam podle Ženevské dohody rozdělen podél 17. Rovnoběžky na: Komunistický sever Demokratický jih Válka ve Vietnamu Snaha USA zabránit šíření komunismu ze S na J i do okolního Laosu a Kambodži USA využívaly chemické zbraně dopad na přírodní prostředí i na zdraví obyvatel Od 90. let cesta demokratizace a hospodářského rozvoje podle Čínského vzoru
VIETNAM: JÁDROVÉ OBLASTI Hlavní město HANOJ je bývalé hlavní město komunistického severu HO-ČI-MINOVO MĚSTO je bývalé hlavní město demokratického jihu Starší název SAJGON Na Mekongu
VIETNAM: OBYVATELSTVO a HOSPODÁŘSTVÍ Rozvoj postaven na principech čínského komunistického hospodaření Centrálně řízené Soukromý sektor Otevřený zahraničním investicím Většina obyvatel žije na vesnici Zemědělství: Zaměstnáno 58% obyvatel Plantážnictví: rýže, čaj, káva, ovoce Bambus
VIETNAM: SLUŽBY Doprava Investice do modernizace dopravní infrastruktury Rozšiřující dostupnost internetu 1/5 obyvatel Cenzura internetu
VIETNAM A ČESKÁ REPUBLIKA Od 70. let se v Československu začali objevovat Vietnamci Pracovní síla na méně kvalifikované profese Textilní, strojirenský a potravinářský průmysl Studenti vysokých škol Po pádu komunismu v Československu Část Vietnamců se vrátila zpět do Vietnamu Část zůstala a začala podnikat na českém trhu Na rozdíl od jiných imigrantů jsou velmi pracovití a přizpůsoblivý Problemy s ilegálním obchodem Imitace značek, drogy Dnes v ČR žije legálně cca 40 000 Vietnamců a odhadem 20 000 jich zde žije ilegálně Typický projev globalizace