JAN BRUNER ZÁKLADNÍ TRŽNÍ VZTAHY www.bruner.cz
I. KONSTRUKCE ZÁKLADNÍHO GRAFU POPTÁVKY
D POPTÁVKA ANGLICKY DEMAND GRAF POPTÁVKY VYJADŘUJE VZTAH MEZI CENOU, ZA KTEROU JE MOŽNÉ DOTYČNÉ ZBOŽÍ ČI SLUŽBU NA TRHU ZAKOUPIT (P), A MNOŽSTVÍM ZBOŽÍ, O KTERÉ BY V PŘÍPADĚ REÁLNÉ EXIS- TENCE TÉTO CENY MĚLA POPTÁVKA ZÁJEM (). GRAF POPTÁVKY VYJADŘUJE JED- NOSTRANNÝ NÁZOR TĚCH, KDO KUPUJÍ, BEZ OHLEDU NA TO, ZDA NA TRHU EXISTUJE MOŽNOST, ŽE BY S TÍM SOUHLASILA I DRUHÁ STRANA, PRODÁVAJÍCÍ.
D ZVOLME JAKO VÝCHOZÍ HYPOTETIC- KOU STŘEDOVOU CENU, ZA NÍŽ BUDOU LIDÉ OCHOTNI ZAKOUPIT MNOŽSTVÍ ZBOŽÍ 1. 1
D PŘEDSTAVME SI NYNÍ, ŽE DOŠLO KE ZDRAŽENÍ ZBOŽÍ A CENA SE Z HODNOTY P1 ZVÝŠILA NA HODNO- TU P2. 1
D ZÁJEM KUPUJÍCÍCH O DANÉ ZBOŽÍ KVŮLI ZDRAŽENÍ POKLESL A POPTÁ- VANÉ MNOŽSTVÍ SE SNÍŽILO Z HOD- NOTY 1 NA HODNOTU 2. 2 1
D PŘEDSTAVME SI NYNÍ, ŽE DOŠLO KE ZLEVNĚNÍ ZBOŽÍ A CENA SE Z VÝCHOZÍ HODNOTY P1 SNÍŽILA NA HODNOTU P3. P 3 2 1
D ZÁJEM KUPUJÍCÍCH O DANÉ ZBOŽÍ KVŮLI ZLEVNĚNÍ VZROSTL A POPTÁVA- NÉ MNOŽSTVÍ SE ZVÝŠILO Z PŮVODNÍ HODNOTY 1 NA HODNOTU 3. P 3 2 1 3
D VÝSLEDNÝ GRAF PAK VYJADŘUJE ZÁKLADNÍ ZÁVISLOST MEZI CENOU A POPTÁVANÝM MNOŽSTVÍM ZBOŽÍ: KLESÁ-LI CENA, DOCHÁZÍ K NÁRŮS- TU POPTÁVKY, STOUPÁ-LI CENA, DOCHÁZÍ K POKLESU POPTÁVKY. P 3 2 1 3
II. KONSTRUKCE ZÁKLADNÍHO GRAFU NABÍDKY
S NABÍDKA ANGLICKY SUPPLY GRAF NABÍDKY VYJADŘUJE VZTAH MEZI CENOU, ZA KTEROU JE MOŽNÉ DOTYČNÉ ZBOŽÍ ČI SLUŽBU NA TRHU PRODAT (P), A MNOŽSTVÍM ZBOŽÍ, KTERÉ BY V PŘÍPADĚ REÁLNÉ EXISTEN- CE TÉTO CENY BYLO NA TRHU NABÍZE- NO (). GRAF NABÍDKY VYJADŘUJE JED- NOSTRANNÝ NÁZOR TĚCH, KDO PRODÁVAJÍ, BEZ OHLEDU NA TO, ZDA NA TRHU EXISTUJE MOŽNOST, ŽE BY S TÍM SOUHLASILA I DRUHÁ STRANA, KUPUJÍCÍ.
S ZVOLME JAKO VÝCHOZÍ HYPOTETIC- KOU STŘEDOVOU CENU P1, ZA NÍŽ BUDOU VÝROBCI ČI PRODEJCI OCHOT- NI PRODÁVAT MNOŽSTVÍ ZBOŽÍ 1. 1
S PŘEDSTAVME SI NYNÍ, ŽE DOŠLO KE ZDRAŽENÍ ZBOŽÍ A CENA SE Z HOD- NOTY P1 ZVÝŠILA NA HODNOTU P2. 1
S ZÁJEM PRODÁVAJÍCÍCH O DANÉ ZBOŽÍ KVŮLI ZDRAŽENÍ VZROS- TL, NEBOŤ JIM PŘINÁŠÍ VYŠŠÍ ZISK, A NABÍZENÉ MNOŽSTVÍ SE ZVÝŠILO Z HODNOTY 1 NA HODNOTU 2. 1 2
S PŘEDSTAVME SI NYNÍ, ŽE DOŠLO KE ZLEVNĚNÍ ZBOŽÍ A CENA SE Z VÝCHOZÍ HODNOTY P1 SNÍŽILA NA HODNOTU P3. P 3 1 2
S ZÁJEM PRODÁVAJÍCÍCH O DANÉ ZBO- ŽÍ KVŮLI ZLEVNĚNÍ POKLESL, NA- PŘÍKLAD SE ZAČALI SOUSTŘEDIT NA VÝROBU ČI PRODEJ JINÉHO DRUHU ZBOŽÍ, A NABÍZENÉ MNOŽSTVÍ SE SNÍŽILO Z PŮVODNÍ HODNOTY 1 NA HODNOTU 3. P 3 3 1 2
S VÝSLEDNÝ GRAF PAK VYJADŘUJE ZÁKLADNÍ ZÁVISLOST MEZI CENOU A NABÍZENÝM MNOŽSTVÍM ZBOŽÍ: KLESÁ-LI CENA, DOCHÁZÍ K PO- KLESU NABÍDKY, STOUPÁ-LI CENA, DOCHÁZÍ K NÁRŮSTU NABÍDKY. P 3 3 1 2
III. ELASTICITA POPTÁVKY
E D ELASTICITA POPTÁVKY VYJADŘUJE TO, JAK PRUŽNĚ REAGUJE POPTÁVKA NA ZMĚNU CENY ZMĚNOU POPTÁVANÉ- HO MNOŽSTVÍ. VYJÁDŘENO MATEMATICKY: E D = [%] P [%] 1
E D PRVNÍM VHODNÝM PŘÍKLADEM JE ZÁJEM KUPUJÍCÍCH O PEČIVO. 1
E D PŘEDSTAVME SI, ŽE DOŠLO K RAZANT- NÍMU ZDRAŽENÍ PEČIVA. SPOTŘEBITE- LÉ SE BUDOU SNAŽIT UŠETŘIT, BUDOU KUPOVAT JEN TOLIK, KOLIK OPRAVDU SNĚDÍ. 1
E D ALE NA TRHU NENÍ NIC, ČÍM BY BYLO MOŽNÉ PEČIVO NAHRADIT, TAKŽE SE KUPOVANÉ MNOŽSTVÍ MŮŽE SNÍŽIT JEN MÁLO. 2 1
E D PEČIVO JE KVŮLI ABSENCI PLNOHOD- NOTNÉHO SUBSTITUTU TYPICKÝM PŘÍKLADEM ZBOŽÍ S NÍZKOU ELASTI- CITOU POPTÁVKY. 2 1
P E D ZMĚNA CENY JE TOTIŽ VĚTŠÍ NEŽ ZMĚ- NA POPTÁVANÉHO MNOŽSTVÍ. VYJÁDŘENO MATEMATICKY: E D <1 2 1
E D PŘEDSTAVME SI NYNÍ DRUHÝ PŘÍKLAD, MOBILNÍ TELEFONY. 1
E D V PRVNÍCH LETECH JEJICH EXISTENCE NA TRHU SE JEDNALO O ZBOŽÍ NEJEN VELMI DRAHÉ, ALE PŘEDEVŠÍM DLE PŘEVLÁDAJÍCÍHO NÁZORU ZBYTEČ- NÉ, NEBOŤ BYLO PLNĚ NAHRAZOVÁ- NO PEVNOU TELEFONNÍ LINKOU. PAK VŠAK DOŠLO KE ZLEVNĚNÍ PŘÍ- STROJŮ I SLUŽEB. 1
E D VÝSLEDKEM BYL PRUDKÝ NÁRŮST POČTU UŽIVATELŮ, JEDNALO SE JIŽ O SLUŽBU NEJEN CENOVĚ DOSTUPNOU, ALE PŘEDEVŠÍM CENOVĚ SROVNATEL- NOU S MOŽNÝM SUBSTITUTEM, PEV- NOU LINKOU. 1 2
E D NÁSTUP MOBILNÍCH TELEFONŮ JE PROTO TYPICKÝM PŘÍKLADEM ZBOŽÍ S VYSOKOU ELASTICITOU POPTÁVKY. 1 2
E D ZMĚNA CENY JE TOTIŽ MENŠÍ NEŽ ZMĚNA POPTÁVANÉHO MNOŽSTVÍ. VYJÁDŘENO MATEMATICKY: E D >1 P 1 2
IV. ELASTICITA NABÍDKY
E S ELASTICITA NABÍDKY VYJADŘUJE TO, JAK PRUŽNĚ REAGUJE NABÍDKA NA ZMĚNU CENY ZMĚNOU NABÍZENÉHO MNOŽSTVÍ. VYJÁDŘENO MATEMATICKY: E S = [%] P [%] 1
E S NA ROZDÍL OD ELASTICITY POPTÁVKY NELZE NÍZKOU ČI VYSOKOU ELASTI- CITU NABÍDKY SPOJIT S KONKRÉTNÍM TYPEM ZBOŽÍ. CHOVÁNÍ RŮZNÝCH VÝROBCŮ TÉHOŽ TYPU ZBOŽÍ JE TO- TIŽ ČASTO ODLIŠNÉ. 1
E S PŘEDSTAVME SI TEDY LIBOVOLNÉ- HO VÝROBCE LIBOVOLNÉHO DRUHU ZBOŽÍ. NA TRHU DOŠLO KE ZVÝŠENÍ PRODEJ- NÍ CENY TOHOTO ZBOŽÍ, PRO VÝROB- CE SE TÍM PÁDEM STÁVÁ TOTO ZBOŽÍ ZAJÍMAVĚJŠÍM, NEBOŤ MU MŮŽE PŘI- NÉST VYŠŠÍ ZISK. 1
E S PROTO JE LOGICKOU REAKCÍ VÝROB- CE SNAHA NABÍZET DOTYČNÉHO ZBOŽÍ CO NEJVÍCE. ABY TOHO DOSÁ- HL, MŮŽE NAJMOUT DALŠÍ PRACOVNÍ SÍLY ČI ROZŠÍŘIT PRACOVNÍ DOBU. 1 2
E S DOJDE TAK K VELMI PRUŽNÉ REAK- CI VÝROBCE NA ZMĚNU SITUACE NA TRHU. 1 2
E S ELASTICITA NABÍDKY JE PRUŽNÁ TEH- DY, DOJDE-LI K VĚTŠÍ ZMĚNĚ NABÍ- ZENÉHO MNOŽSTVÍ, NEŽ JAKÁ BYLA ZMĚNA TRŽNÍ CENY. VYJÁDŘENO MATEMATICKY: E S >1 P 1 2
E S SITUACE SE VŠAK MŮŽE VYVINOUT I ODLIŠNĚ. 1
E S PŘEDSTAVME SI OPĚT LIBOVOLNÉHO VÝROBCE, U JEHOŽ ZBOŽÍ VZROSTLA TRŽNÍ CENA. TENTOKRÁT VŠAK NAPŘÍKLAD NENÍ K DISPOZICI DALŠÍ DOSTATEČNĚ KVALIFIKOVANÁ PRACOVNÍ SÍLA, IN- VESTIČNÍ PROSTŘEDKY, PRACOVNÍ ČAS, PROSTORY. MOHLO TAKÉ DOJÍT K TOMU, ŽE VEDENÍ FIRMY POVAŽU- JE ZMĚNU CENY ZA DOČASNÝ VÝKYV, KVŮLI NĚMUŽ NENÍ NUTNÉ MĚNIT STRATEGII FIRMY. 1
E S VÝSLEDKEM JE POUZE MALÝ NÁRŮST MNOŽSTVÍ NABÍZENÉHO ZBOŽÍ. 1 2
E S VÝROBCE NA ZMĚNU SITUACE NA TRHU NEREAGOVAL PŘÍLIŠ PRUŽNĚ. 1 2
P E S ZMĚNA CENY JE TOTIŽ VĚTŠÍ NEŽ ZMĚ- NA NABÍZENÉHO MNOŽSTVÍ. VYJÁDŘENO MATEMATICKY: E S <1 1 2
V. DYNAMIKA TRHU
E POŽADAVKY A PŘEDSTAVY NABÍDKY A POPTÁVKY JSOU PRINCIPIELNĚ PRO- TICHŮDNÉ, PŘESTO EXISTUJE BOD, V NĚMŽ SE OBĚ KŘIVKY PROTÍNAJÍ - BOD TRŽNÍ ROVNOVÁHY (E). ZDE DOCHÁZÍ KE KOMPROMISU, PŘEDSTAVY OBOU STRAN O CENĚ I MNOŽSTVÍ JSOU SHODNÉ. P E E
DOSAŽENÍ TOHOTO BODU BY ZNAME- NALO STABILITU TRHU. TRH VŠAK MÁ ZPRAVIDLA TENDENCI PRÁVĚ OPAČ- NOU, TOTIŽ NEUSTÁLE SE DYNAMICKY PROMĚŇOVAT. PROČ? E P E E
P D PŘEDSTAVME SI VÝCHOZÍ SITUACI: NÁHLE SE OBJEVILY VELKÉ PŘÍVALY SNĚHU. LIDÉ PROTO POTŘEBUJÍ VELKÉ MNOŽSTVÍ LOPAT NA JEHO ODKLÍZE- NÍ. I TEHDY, KDYŽ BY SE CENA NEZMĚ- NILA, BYLI BY LIDÉ OCHOTNI KUPOVAT JICH MNOHEM VĚTŠÍ MNOŽSTVÍ NEŽ DŘÍVE.
D P D TAKOVÁTO SITUACE MŮŽE NASTAT I Z MNOHA JINÝCH PŘÍČIN VZROST- LY PŘÍJMY SPOTŘEBITELŮ, ZVÝŠILA SE ATRAKTIVITA ZBOŽÍ, Z TRHU ZMIZEL SUBSTITUT... TYTO SITUACE NA PŮVODNÍ KŘIVCE NENAJDEME, LZE JE VYJÁDŘIT POUZE POSUNEM CELÉ KŘIVKY.
D P D KŘIVKA POPTÁVKY TOTIŽ NEVYJA- DŘUJE VÝVOJ NĚJAKÉ EXAKTNÍ VE- LIČINY. POPISUJE POUZE NÁZOR LIDÍ, KTERÉ EKONOMIE DEFINUJE JAKO POPTÁVKOVOU STRANU TRHU. A NAVZDORY TÉTO VĚDECKÉ DEFINI- CI JSOU TO STÁLE JEN BĚŽNÉ NÁZORY LIDÍ SE SVOU ZÁKLADNÍ VLASTNOSTÍ, KTEROU JE PROMĚNLIVOST.
S P S STEJNĚ SE POCHOPITELNĚ PROMĚŇU- JÍ TAKÉ NÁZORY NABÍDKOVÉ STRANY. MOHOU JÍ CHYBĚT ČI PŘEBÝVAT SU- ROVINY ČI KVALIFIKOVANÉ PRACOVNÍ SÍLY, MŮŽE DOJÍT KE ZDRAŽENÍ NUT- NÝCH VSTUPNÍCH NÁKLADŮ NEBO MŮŽE FIRMA ZMĚNIT STRATEGII SVÉ- HO DALŠÍHO ROZVOJE.
TRŽNÍ EKONOMIKA STOJÍ NA NÁ- ZORECH, PŘEDSTAVÁCH, POCITECH A POTŘEBÁCH LIDÍ A JEJÍ VÝVOJ JE DÁN TÍM, ŽE SE TĚMTO LIDEM SNAŽÍ VYHOVĚT. TO ZNAMENÁ, ŽE SE TRŽ- NÍ EKONOMIKA MUSÍ NUTNĚ VYVÍJET PODOBNĚ DYNAMICKY, JAKO TYTO NÁZORY, PŘEDSTAVY, POCITY A PO- TŘEBY, A ODSUNOUT TÍM BOD TRŽNÍ ROVNOVÁHY ZPRAVIDLA DO ROVINY TEORIE.