Ekonomie Tržní mechanismus. RNDr. Ondřej Pavlačka, Ph.D.

Transkript

1 Ekonomie 1 RNDr. Ondřej Pavlačka, Ph.D. pracovna tel ondrej.pavlacka@upol.cz web: (podkladové materiály k přednáškám + další informace) 2. Tržní mechanismus Základem dobrého porozumění fungování soudobé ekonomiky je pochopení toho, co je to trh, jak se na něm utvářejí ceny a jakou úlohu přitom sehrávají dvě základní ekonomické kategorie poptávka a nabídka. Trh = střetávání těch, co chtějí něco koupit, s těmi, kteří to prodávají. Exaktněji: jakýkoliv systém koupě a prodeje zboží, služeb nebo výrobních faktorů (VF). Každá lidská společnost musí řešit 3 základní ekonomické otázky: Co produkovat a v jakém množství? (nejen výrobky ale i služby) Jakým způsobem to produkovat? (Jaké VF zapojit do výroby, technologie, ) Pro koho to produkovat? (Kdo získá vyrobený statek, kolik toho získá, ) Podle odpovědi na tyto otázky rozlišujeme několik typů ekonomik: zvyková ekonomika společnost se rozhoduje podle zvyků a tradic, historický přístup, dnes např. domorodé kmeny, centrálně řízená ekonomika odpovědi jsou určovány nějakou centrální institucí, typicky socialistické hospodářství, ale např. i válečná ekonomika tak funguje, u nás v období totality, svět: Severní Korea, země ve válce, tržní ekonomika o všem rozhoduje tržní mechanismus (viz dále), nikdo do něj nezasahuje, v historii se ukázalo, že čistý tržní mechanismus selhává, často je rozdělení důchodů mezi domácnosti pro společnost eticky nepřijatelné => smíšená ekonomika převážná většina dnešních ekonomik, převažuje tržní princip, ale jsou zde v menší či větší míře aplikovány zásahy státu. Základní schéma tržního mechanismu: Domácnosti vstupují na trhy výrobků a služeb s cílem nakoupit výrobky a služby, které uspokojí jejich potřeby -> musí za ně zaplatit -> zdroje získají tím, že na trzích výrobních faktorů nabízí služby těch, které vlastní práce, půdu, kapitál -> VF jsou zase nezbytné pro firmy k tomu, aby mohly vyprodukovat požadované výrobky a služby. O tom, co se bude vyrábět, rozhodují domácnosti (spotřebitelé) tím, co nakupují. Firmy rozhodují o tom, jaké VF a technologie použijí k výrobě poptávaných statků. 1

2 Uvedené schéma je značně zjednodušené, není uvažován státní sektor, v reálu firmy obchodují s VF i mezi sebou, není uvažován finanční trh, Důchody = příjmy domácností z prodeje VF. Tyto vzájemné vztahy koordinuje cena, za kterou jsou dané komodity prodávány. Co určuje cenu? Na tuto otázku ekonomové (i filozofové) dlouho nemohli najít odpověď. Uspěl až v 19. století A. Marshall cena závisí jak na výrobních nákladech, tak na hodnotě, kterou statkům připisují uživatelé. Tento vztah lze popsat pomocí analýzy poptávky a nabídky. 2.1 Poptávka Poptávka = vztah mezi různými cenami zboží a množstvím, které spotřebitelé chtějí a jsou schopni za tyto ceny koupit v určitém časovém období. Tento vztah můžeme znázornit pomocí tabulky (obsahující kombinace ceny a poptávaného množství) nebo pomocí poptávkové křivky. D poptávková křivka (z angl. demand), P cena (z angl. price), Q poptávané množství (z angl. quantity)!!! Důležité je uvědomit si, že cena P je nezávislá proměnná (tu volíme) a poptávané množství závisí na zvolené ceně!!! (Obrázek je tedy převrácený oproti klasickému 2

3 matematickému grafu, kde nezávislou proměnnou zakreslujeme na vodorovnou osu. Je tomu tak z historických důvodů, zavedl to takhle A. Marshall). Poptávané množství = množství, které spotřebitelé zamýšlejí koupit při dané ceně v určitém časovém období. Zákon poptávky = za jinak neměnných okolností (ceteris paribus), s růstem ceny se bude poptávané množství snižovat a naopak. Zákon poptávky neplatí pro všechny produkty lze pozorovat tzv. Giffenovy statky (zákon poptávky u nich obvykle neplatí na určitém cenovém intervalu). Pokud se v praxi u určitého statku i přes nárůst jeho ceny zvýší poptávané množství, není to obvykle proto, že jde o Giffenův statek, ale proto, že dochází k porušení předpokladu ceteris paribus (za jinak neměnných okolností). Cena totiž není jediným faktorem ovlivňujícím poptávané množství. Dalšími faktory ovlivňující poptávkové množství jsou: cena příbuzných produktů, důchody spotřebitelů (a jejich rozdělení), vkus a preference spotřebitelů, počet a věk kupujících, očekávání dalšího vývoje, aj. Faktory ovlivňující poptávkové množství: Rozlišujeme: změna poptávky (změna křivky při stejné ceně) x změna poptávaného množství (změna ceny, posun po křivce). pokles poptávky nárůst poptávky Cena příbuzných produktů: substituty = produkty, kterými může být náš produkt nahrazen (např. víno vs. pivo): o růst ceny substitutů => růst poptávky o pokles ceny substitutů => pokles poptávky 3

4 komplementy = produkty, které se spotřebovávají společně s naším produktem (např. víno a tyčinky): o růst ceny komplementů => pokles poptávky o pokles ceny komplementů => růst poptávky. Důchody spotřebitelů (příjmy těch, kteří jsou na straně poptávky): normální zboží při zvýšení důchodu vzroste poptávka po tomto zboží a naopak, inferiorní zboží při zvýšení důchodu klesne poptávka po tomto a naopak (např. ojetá auta, oděvy v secondhandu, atp.) Vkus a preference spotřebitelů - závisí na módnosti daného produktu, lze to hodně ovlivnit marketingem a reklamou. Počet a věk kupujících: čím větší je velikost trhu, tím více zboží je poptáváno (např. otevření ekonomiky - počet kupujících zvýšíme, když třeba začneme vyvážet do zahraničí), změna věkové struktury obyvatelstva - poptávka po kojeneckém zboží, pečovatelské služby. Očekávání spotřebitelů: očekávání ohledně budoucí ceny na trhu, dostupnosti výrobku, změna kvality ovlivňuje poptávku v současnosti, ohlášení uvedení nového typu na trh, atp. např. při předpovědi neúrody se zvedne nákup mouky (předzásobení se). Další faktory ovlivňující poptávku: počasí (koupaliště), vládní nařízení (povinné cyklistické helmy). 2.2 Nabídka Nabídka = vztah mezi různými cenami zboží a množstvím nabízeným prodávajícími za určité časové období. Tento vztah můžeme znázornit pomocí tabulky (obsahující kombinace ceny a poptávaného množství) nebo pomocí nabídkové křivky. S nabídková křivka (z angl. supply), 4

5 Nabízené množství = množství, které výrobci plánují prodat v daném časovém období při dané ceně. Zákon nabídky: za jinak neměnných okolností (ceteris paribus) s růstem ceny roste nabízené množství. Zákon nabídky platí proto, že výrobci nejdříve spotřebovávají nejlépe dostupné (a tedy nejlevnější) výrobní faktory a až potom ty dražší. -> Tato skutečnost způsobuje též konkávní tvar dané křivky (např.: jak roste cena, tak výrobci mohou zapojovat dražší výrobní faktory). Analogicky jako u poptávky rozlišujeme: změna nabídky (= změna tvaru či polohy celé křivky S) x změna nabízeného množství (posun po křivce způsobený změnou ceny). pokles nabídky nárůst nabídky Faktory ovlivňující změnu nabídky: Cena výrobních faktorů použitých k výrobě nejvýznamnější faktor, růst ceny VF vede k poklesu nabídky a naopak (růst mezd, růst cen surovin, zdražení energie). Technologický pokrok nové technologie vedou ke snížení nákladů na výrobu nebo k jejímu zrychlení a to vede ke zvýšení nabídky (lepší stroje, kvalifikovanější pracovníci, ). Počet prodávajících zvýší-li se počet výrobců, tak vzroste nabídka a naopak (např. při povolení importu vzroste počet prodávajících). Ceny jiných produktů: výrobní substituty = výrobky, jež mohou být vyrobeny na stejném zařízení nebo stejnou technologií (např. bílé x červené víno, člověk s dobrou angličtinou může být buď učitel, nebo překladatel, ): o s rostoucí cenou substitutů klesne nabídka (např. když vzroste cena červeného vína, tak místo bílého budou vinařství radši produkovat to červené) a naopak, výrobní komplementy = dva nebo více produktů vznikajících zároveň (např. železo a struska, máslo a podmáslí): o s rostoucí cenou komplementů vzroste nabídka a naopak. 5

6 Další faktory: počasí, vládní nařízení (např. omezení výrobních faktorů, které poškozují životní prostředí, uzavření ekonomiky), 2.3 Determinace tržní ceny Předpokladem je dokonalá konkurence, tj. trh je charakterizován velkým počtem prodávajících a nakupujících a žádná firma ani spotřebitel nejsou dostatečně silní na to, aby ovlivnili tržní cenu. Rovnovážná cena = cena, při které je poptávané množství rovno nabízenému množství. Když je na trhu větší cena P než rovnovážná P E, tak mluvíme o převisu nabídky. Zboží je nadbytek, hromadí se na skladech, tak jej výrobci začnou zlevňovat - P -> P E => nárůst poptávaného množství. Když je na trhu menší cena P než rovnovážná, tak mluvíme o převisu poptávky. Produktu je nedostatek, lidé jsou ochotni zaplatit více - P -> P E => roste nabízené množství. Projevy nedokonalé konkurence: regulace nájemného (ze sociálních důvodů) způsobuje trvalý převis poptávky a s tím související neefektivní chování zúčastněných (lidé nejsou nuceni např. po odchodu dětí odstěhovat se do menšího bytu, majitelé nejsou nuceni byt pronajímat a mohou jej nechat ležet ladem, ), minimální mzda - způsobuje převis nabídky na trhu práce, udělování koncesí např. taxislužba, aj. 6

7 Změny rovnováhy při změnách poptávky a nabídky: Původní stav (P E,Q E ) -> z nějakého důvodu vzroste poptávka -> ve velmi krátkém období je nabídka konstantní (prodejci nejsou schopni tak rychle reagovat na poptávku), cena vzroste na P a Q E se nemění -> v krátkém období výrobci zapojí nevyužité VF, zvedne se nabízené množství a dostaneme se na (P E,Q E ) -> v dlouhém období budou vynalezeny nové technologie a posune se nabídka na (P E,Q E ) -> růst ekonomiky. 2.4 Elasticita poptávky (pružnost) Elasticita poptávky měří reakci poptávaného množství na změny veličin souvisejících s poptávkou - cena, důchody spotřebitelů, ceny příbuzných produktů (substituty a komplementy). Rozlišujeme cenovou, důchodovou a křížovou elasticitu. Cenová elasticita poptávky = procentuální změna poptávaného množství k procentuální změně ceny. E D = Praktický výpočet: kde původní cena nová cena poptávané množství při ceně poptávané množství při ceně Změny uvažujeme v procentech (ne v korunách), protože nám to pak umožňuje porovnávat elasticitu různých produktů (např. změna ceny o 1 Kč u rohlíku a u automobilu je diametrální rozdíl a nelze to srovnávat, 1% změnu už srovnat lze). 7

8 Pokud se nejedná o Giffenův statek, tak ze zákona poptávky je cenová elasticita vždy záporná (když vzroste cena, tak klesne poptávané množství). Proto se dále zkoumá vždy absolutní hodnota z elasticity. Rozlišujeme případy: E D >1 cenově elastická poptávka kupující reagují pružně na změnu ceny ( > ) E D =1 jednotková elasticita - procentní změna Q x = procentní změna P x E D <1 cenově neelastická poptávka kupující reagují málo na změnu ceny ( < ). Cenově elastická poptávka drahé věci, které nejsou nezbytné, nebo věci, které mají dostatek substitutů (např. mobilní operátor, pomeranč). Neelastická poptávka základní potřebné a levné věci nezatěžující rozpočet (sůl, párátka) a zboží, které nemá žádné substituty. Zboží s krátkodobou elasticitou např. cukrovinky. Zboží s dlouhodobou elasticitou např. spotřeba (poptávka) benzínu (když je to chvíli drahé tak se moc neomezujeme, ale když už je to dlouho, tak se omezujeme a jezdíme MHD). Cenová elasticita a celkový příjem: Celkový příjem TR (z angl. total revenue): TR = Q P producent chce, aby celkový příjem byl maximální, když ale zvýší Q, tak klesne P a naopak, zajímá nás tedy, jak na to zareaguje TR na to nám dá odpověď cenová elasticita: E D > 1 -> když P klesá, tak TR roste; když P roste, tak TR klesá, E D = 1 -> TR bude konstantní, E D < 1 -> když P roste, tak TR roste a naopak. Důchodová elasticita poptávky = procentuální změna poptávaného množství, ke které dojde změnou důchodů spotřebitelů o 1 %. E B = B rozpočet spotřebitelů (z angl. budget). E B udává míru reakce poptávaného množství na změnu důchodů spotřebitelů. E B může být kladný i záporný (nedáváme jej tedy do absolutní hodnoty). 8

9 Rozlišujeme tři případy: E B > 0 - normální zboží (s růstem důchodu roste poptávané množství), o 0 < E B < 1 - nezbytně nutné zboží (např. základní potraviny), hovoříme o důchodově neelastické poptávce, o E B > 1 - luxusní zboží, hovoříme o důchodově elastické poptávce, E B < 0 - inferiorní zboží s růstem důchodu poptávané množství klesá. Hodnotu E B hodně ovlivňují aktuální úroveň důchodů a uvažovaná velikost změny důchodů. Křížová cenová elasticita poptávky = procentuální změna poptávaného množství po výrobku X, ke které dojde změnou ceny výrobku Y o 1 %. E XY = E XY vyjadřuje, jak poptávané množství výrobku X reaguje na změnu ceny výrobku Y. Výsledek může být kladný, nulový nebo záporný: X,Y substituty => E XY > 0, X,Y komplementy => E XY < 0, výsledek roven nule znamená, že změna ceny výrobku X nijak neovlivňuje poptávku po výrobku Y (nejsou to příbuzné produkty). 9