Odpisy dlouhodobého majetku

SOUKROMÁ VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ ZNOJMO s.r.o. Bakalářský studijní program: Ekonomika a management Studijní obor: Účetnictví a finanční řízení podniku Odpisy dlouhodobého majetku BAKALÁŘSKÁ PRÁCE Autor: Vedoucí bakalářské práce: Michaela JIRÁNKOVÁ Ing. Alena MRKVIČKOVÁ Znojmo, 2012

PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že jsem svou bakalářskou práci na téma Odpisy dlouhodobého majetku vypracovala sama na základě pokynů své vedoucí bakalářské práce Ing. Aleny Mrkvičkové, a uvedla jsem všechny zdroje, které jsem při zpracování své práce použila. V Praze dne 4. 1. 2012 Michaela Jiránková PODĚKOVÁNÍ Chtěla bych poděkovat vedoucí bakalářské práce Ing. Aleně Mrkvičkové za odborné vedení při zpracovávání mé bakalářské práce. Současně bych chtěla poděkovat za podporu a velkou trpělivost své rodině a svému blízkému okolí při studiu a zpracovávání této práce. 2

ZADÁNÍ BAKALÁŘSKÉ PRÁCE Autor Bakalářský studijní program Obor Michaela JIRÁNKOVÁ Ekonomika a management Účetnictví a finanční řízení podniku Název Název (v angličtině) Odpisy dlouhodobého majetku Depreciation of long-term assets Zásady pro vypracování: Cíl práce: Srovnání metod odepisování dlouhodobého majetku a vyhodnocení vlivu metod odepisování na výsledek hospodaření firmy Postup práce: 1. Definování základních pojmů (majetek, odpisy) 2. Charakteristika a analýza rozdílů mezi účetními a daňovými odpisy 3. Aplikace různých metod odepisování konkrétními příklady 4. Vyhodnocení a srovnání metod odepisování dlouhodobého majetku Metody: Analýza, syntéza, komparace, aplikace, výpočty 3

Rozsah práce: 40-55 Seznam odborné literatury: 1. HRDÝ M., HOROVÁ M., Finance podniku, 1. vydání, Praha: Wolters Kluwer ČR a.s., 2009, 179 s., ISBN 978-90-7357-492-5 2. MARKOVÁ H., Daňové zákony 2011, úplné znění k 1.1.2011, 19.vydání, Praha: GRADA Publishing a.s., 2011, 264 s., ISBN 978-80-247-3800-0 3. SYNEK M. + KOLEKTIV, Manažerská ekonomika, 4. aktual. a rozšířené vydání, Praha: GRADA Publishing a.s., 2009, 464 s., ISBN 978-80-247-1992-4 4. VALOUCH P., Účetní a daňové odpisy 2010, 5. vydání, Praha: GRADA Publishing a.s., 2010, 138 s., ISBN 978-80-247-3201-5 5. VALOUCH P., Účetní a daňové odpisy 2011, 6. vydání, Praha: GRADA Publishing a.s., 2011, 140 s., ISBN 978-80-247-3803-1 6. ŠTOHL P., Daňová evidence 2011, 2. upravené vydání, Znojmo: Vzdělávací středisko Ing. Pavel Štohl, 2011, 133 s., ISBN 978-80-87237-34-2 7. Vyhláška č. 500/2002 Sb. 8. Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů Datum zadání bakalářské práce: duben 2011 Termín odevzdání bakalářské práce: duben 2012 L.S. Michaela JIRÁNKOVÁ autor Ing. Alena MRKVIČKOVÁ vedoucí bakalářské práce Prof. PhDr. Kamil FUCHS, CSc. rektor SVŠE Znojmo 4

Abstrakt Ve své bakalářské práci poskytnu přehled o účetních i daňových metodách odepisování dlouhodobého majetku. Vysvětlím pojmy dlouhodobý majetek, jeho členění, odpisy a odepisování. Také vysvětlím rozdíly mezi odpisy účetními a odpisy daňovými. Odpisy jsou účetní a vyjadřují skutečné opotřebení dlouhodobého majetku a jako takové vstupují do nákladů účetní jednotky na rozdíl od daňových odpisů, které jsou pouze položkou, která ovlivňuje základ daně podle platných daňových zákonů. Klíčová slova: dlouhodobý majetek, účetní odpisy, daňové odpisy Abstract In my thesis I try to give an overview of accounting and tax methods of depreciation of long-term assets. I want to explain long-term asset, its division, depreciation and methods of depreciation. I explain as well the difference between accounting depreciations and tax depreciations. Accounting depreciations stand for a real usage rate of long-term assets and they enter the costs of accounting unit as they are. Tax depreciations are only units, which influence the base of tax according the valid tax law. Keywords: long-term assets, accouting depreciation, tax depreciation 5

Obsah 1 Úvod... 8 2 Cíl práce a metodika... 9 3 Teoretická část... 10 3.1 Dlouhodobý majetek... 10 3.1.1 Dlouhodobý hmotný majetek... 11 3.1.1.1 Druhy dlouhodobého hmotného majetku... 12 3.1.1.2 Oceňování dlouhodobého hmotného majetku... 13 3.1.2 Dlouhodobý nehmotný majetek... 14 3.1.2.1 Druhy dlouhodobého nehmotného majetku... 15 3.1.2.2 Oceňování dlouhodobého nehmotného majetku... 18 3.1.3 Dlouhodobý finanční majetek... 18 3.1.3.1 Druhy finančního dlouhodobého majetku... 19 3.1.3.2 Oceňování dlouhodobého finančního majetku... 19 3.2 Neodepisovaný dlouhodobý majetek... 19 3.3 Technické zhodnocení majetku... 19 3.4 Pořízení dlouhodobého majetku... 21 3.4.1 Pořízení dlouhodobého majetku koupí... 21 3.4.2 Pořízení dlouhodobého majetku ve vlastní režii... 21 3.4.3 Pořízení dlouhodobého majetku jiným způsobem (dar, dědictví, přebytek při inventarizaci majetku)... 21 3.4.4 Pořízení dlouhodobého majetku převodem majetku z osobního užívání do podnikání... 22 3.4.5 Pořízení dlouhodobého majetku po finančním pronájmem s následnou koupí najaté věci... 22 3.5 Odepisování dlouhodobého majetku... 23 3.5.1 Účetní odpisy... 24 3.5.1.1 Rovnoměrné (lineární) účetní odpisy... 24 3.5.1.2 Zrychlené (degresivní) účetní odpisy... 25 3.5.1.3 Zpomalené (progresivní) účetní odpisy... 25 3.5.1.4 Účetní odpisy dle výkonu... 26 3.5.1.5 Komponentní odpisy... 26 6

3.5.2 Daňové odpisy... 28 3.5.2.1 Rovnoměrné daňové odpisy... 29 3.5.2.2 Zrychlené daňové odpisy... 31 3.5.2.3 Mimořádné daňové odpisy... 33 3.5.2.4 Přerušené daňové odpisy... 33 3.6 Odpisy při vyřazení dlouhodobého majetku, dosud zcela neodepsaného, při prodeji... 34 4 Praktická část... 35 5 Závěr... 52 6 Seznam použité literatury... 55 7

1 Úvod Jako téma své bakalářské práce jsem si vybrala téma Odpisy dlouhodobého majetku. Na toto téma bylo již zpracováno mnoho bakalářských prací i jiné literatury, přesto se pokusím o vysvětlení pojmů majetek, dlouhodobý majetek, hmotný majetek, nehmotný majetek, finanční majetek, neodepisovaný majetek, odpisy a metody odepisování jak z účetního hlediska, tak z daňového hlediska. Jako podklady pro zpracování bakalářské práce jsem si vybrala nejen několik odborných publikací, ale hlavně učebnice a daňové zákony. Zákon o daních z příjmů č. 586/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, v 30 stanoví od roku 1993 do současnosti zařazení majetku do odpisových skupin a výpočet daňových odpisů v jednotlivých skupinách odepisovaného majetku. Tento zákon byl několikrát novelizován, v novelách se měnilo zařazení majetku a počet let odepisování. Novelou č. 216/2009 Sb. byl do zákona o daních z příjmů č. 586/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zařazen i pojem mimořádný daňový odpis. Mimořádné daňové odpisy byly do zákona zahrnuty jako vládní protikrizové opatření v době celosvětové ekonomické krize. Podle 30a zákona o daních z příjmů byly umožněny u majetku, pořízeného v určitém časovém období, použít mimořádné daňové odpisy. Využití mimořádných daňových odpisů nebylo povinností, bylo na rozhodnutí každé účetní jednotky, zda možnost mimořádných daňových odpisů využije, či nikoli. Účetní odpisy, vyplývající ze znění zákona o účetnictví č. 563/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů, se v podstatě od účinnosti zákona o účetnictví nezměnily. V praktické části byla použita fiktivní společnost a srovnány různé metody účetních i daňových odpisů dlouhodobého majetku. 8

2 Cíl práce a metodika Cílem mé bakalářské práce Odpisy dlouhodobého majetku v teoretické části je vysvětlení pojmů majetek, dlouhodobý majetek, jeho rozdělení na nehmotný, hmotný a finanční, druhy majetku, oceňování jednotlivých druhů majetku, pořízení majetků různými způsoby, technické zhodnocení, účetní odpisy, daňové odpisy, metody odepisování a odpisy při vyřazení majetku. Současně porovnám daňové odpisy v jednotlivých letech podle zákona o daních z příjmů č. 586/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, protože zákon o daních z příjmů byl několikrát novelizován a byly změněny odpisové skupiny a majetek, který je do nich zařazován. Také byl změněn počet let, kdy je majetek odepisován. V praktické části porovnám a zhodnotím jednotlivé metody odepisování dlouhodobého majetku a jejich dopad na výsledek hospodaření fiktivní firmy, kterou jsem použila jako příklad. 9

3 Teoretická část 3.1 Dlouhodobý majetek Majetek se člení podle 19 odst. 7 zákona o účetnictví č. 563/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů, na krátkodobý a dlouhodobý. Pojem dlouhodobý majetek je definován zákonem o účetnictví č. 563/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů a také je upraven v 6 8 vyhlášky Ministerstva financí č. 500/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Dlouhodobý majetek je velmi důležitou složkou všech účetních jednotek. Opotřebení majetku je vyjádřeno v účetnictví účetními odpisy, které se přenáší do nákladů společnosti, tedy do hodnoty výrobků nebo služeb, poskytovaných společností. V rozvaze se dlouhodobý majetek vykazuje na straně aktiv, protože se jedná o stálá aktiva, často nazývána jako dlouhodobá, neoběžná či fixní aktiva. Dlouhodobý majetek se rozlišuje na 3 základní skupiny: dlouhodobý majetek hmotný dlouhodobý majetek nehmotný dlouhodobý majetek finanční Dlouhodobý majetek účetní jednotky tvoří budovy, dopravní prostředky, výrobní prostředky, programy, chovná zvířata a s takovým dlouhodobým majetkem dokáže účetní jednotka vyrábět či poskytovat služby, které vedou k tvorbě jejich výnosů. Mezi dlouhodobý majetek se řadí i samostatné pozemky, umělecká díla, kulturní památky, akcie, dluhopisy nebo jiný finanční majetek. Takový majetek se účetně ani daňově neodepisuje. Majetek, který je zařazen do dlouhodobého odepisovaného majetku účetní jednotky, musí splňovat 3 základní kritéria, kterými jsou doba použitelnosti delší než 1 rok, postupná spotřeba (opotřebení) a výše ceny. 10

Dobou použitelnosti se rozumí doba, po kterou je majetek využitelný pro současnou nebo uchovatelný pro další činnost 1. Postupnou spotřebou (opotřebením) se rozumí to, že hodnota majetku se postupně promítá do výkonů účetní jednotky. Výši ceny pro účetnictví zákon o účetnictví č. 563/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů, nestanovuje, definuje v 25 ocenění majetku cenu pořizovací, reprodukční cenou, vlastními náklady u zásob a vlastními náklady u hmotného majetku kromě zásob a nehmotného majetku kromě pohledávek. Výše ceny (vstupní cena) majetku pro daňové účely je stanovena v zákoně č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, v 26 pro hmotný majetek a v 32a pro nehmotný majetek. Dlouhodobý majetek účetní jednotky se účtuje v účtové osnově ve třídě 0. O dlouhodobém hmotném majetku, tj. o pozemcích ve třídě 03 a o budovách, samostatných věcech a souborech movitých věcí ve třídě 02, o dlouhodobém nehmotném ve třídě 01. 3.1.1 Dlouhodobý hmotný majetek Dlouhodobý hmotný majetek je definován v 26 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů a v 7 vyhlášky Ministerstva financí č. 500/2002 Sb. Jedná se o majetek, který lze uchopit či přemístit. Pro představu jsou to hmotné malé i velké věci, tedy takový majetek, který lze uchopit rukou nebo se ho dotknout. Hmotným majetkem se pro účely zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, rozumí majetek, jehož vstupní cena je vyšší než 40 000 Kč a má provozně technické funkce (tj. dobu použitelnosti) delší než jeden rok. 2 Pojem vstupní cena hmotného majetku pro daňové účely je vysvětlen v 29 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů s odkazem na 25, odst. 5, písm. a) až d) zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů (viz kapitola 3.1.1.2). 1 6 odst. 1 vyhlášky Ministerstva financí č. 500/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů 2 26 zákona č. 586/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, platné v roce 2011 11

Dlouhodobým majetkem pro účely tohoto zákona však nejsou zásoby. Zákon o účetnictví č. 563/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů nestanovuje limit pro pořizovací cenu. Účetní jednotka má možnosti si sama ve svém vnitřním účetním předpisem stanovit výši ceny majetku, který bude odepisován. Pokud pořízený majetek má nižší pořizovací cenu, než je stanovená pořizovací cena vnitřním účetním předpisem, účtuje účetní jednotka o tomto majetku jako o drobném hmotném majetku, tj. o zásobách. 3.1.1.1 Druhy dlouhodobého hmotného majetku Hmotným majetkem se rozumí: samostatné movité věci, popřípadě soubory movitých věcí se samostatným technicko-ekonomickým určením, jejichž vstupní cena je vyšší než 40 000 Kč a mají provozně-technické funkce delší než jeden rok, budovy, domy a byty nebo nebytové prostory, vymezené jako jednotky stavby, s výjimkou důlních děl, drobných staveb na pozemcích určených k plnění funkcí lesa, oplocení sloužící k zajišťování lesní výroby a myslivost, které je drobnou stavbou, pěstitelské celky trvalých porostů s dobou plodnosti delší než tři roky (ovocné stromy, keře, vinice a chmelnice), dospělá zvířata (koně, ovce, prasata, skot) a jejich skupiny (stáda, hejna), jejichž vstupní cena je vyšší než 40 000 Kč, předměty z drahých kovů a kamenů, pokud nejsou evidovány jako zásoby, protože byly pořízeny za účelem dalšího prodeje (např. pokud by byl předmět podnikání účetní jednotky nákup a prodej zboží z drahých kovů a kamenů byly by předměty zaevidovány jako zásoby), jiný majetek vymezený v odst. 3. 3 3 26 odst. 2 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, platné v roce 2011 a 7 vyhlášky Ministerstva financí č. 500/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů 12

3.1.1.2 Oceňování dlouhodobého hmotného majetku Dlouhodobý hmotný majetek se podle 29 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů oceňuje vstupní cenou při pořízení. Vstupní cenou hmotného majetku se rozumí: pořizovací cena, je-li majetek pořízen úplatně, vlastní náklady, je-li pořízen nebo vyroben ve vlastní režii, hodnota nesplacené pohledávky zajištěné převodem práva ( 553 občanského zákoníku ve znění zákona č. 509/1991 Sb.) u hmotného majetku, který zůstává ve vlastnictví věřitele, reprodukční pořizovací cena, cena stanovená podle zákona o oceňování majetku č. 151/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při nabytí majetku děděním neb o darováním, ke dni nabytí s výjimkou majetku odepisovaného podle 30 odst. 10 písm. a) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů hodnota technického zhodnocení podle 33 odst. 1 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, což jsou zejména výdaje na dokončené nástavby, přístavby a stavební úpravy, rekonstrukce a modernizace majetku, pokud převýšily u jednolitého majetku v úhrnu za zdaňovací období 1995 částku 10 000 Kč, počínaje zdaňovací obdobím 1996 částku 20 000 Kč a počínaje zdaňovacím obdobím 1998 částku 40 000 Kč, přepočtená zahraniční cena. 4 Pořizovací cena je vysvětlena v zákoně o účetnictví č. 563/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů v 25 odst. 5 písm. a), vlastní náklady v 25 odst. 5 písm. d, reprodukční cena v 25 odst. 5 písm. b) Pro účely toho zákona se rozumí a) pořizovací cenou cena, za kterou byl majetek pořízen a náklady s jeho pořízením související, b) reprodukční pořizovací cenou cena, za kterou by byl majetek pořízen v době, kdy se o něm účtuje, 4 29 odst. 1 zákona č. 586/1992 Sb.,o daních z příjmů ve znění pozdějších předpisů, platné v roce 2011 13

c) vlastními náklady u zásob vytvořených vlastní činností přímé náklady vynaložené na výrobu nebo jinou činnost, popř. i část nepřímých nákladů, která se vztahuje k výrobě nebo jiné činnosti, d) vlastními náklady u hmotného majetku kromě zásob a nehmotného majetku kromě pohledávek vytvořeného vlastní činností přímé náklady vynaložené na výrobu nebo jinou činnost a nepřímé náklady, které se vztahují k výrobě nebo jiné činnosti, vymezené v souladu s účetními metodami 5 Přepočtená zahraniční cena, kterou se podle 23 odst. 17 zákona č. 563/1992 Sb., o daních z příjmů, rozumí cena přepočtená na české koruny s použitím kursu devizového trhu, vyhlášeného Českou národní bankou ke dni nabytí majetku. 3.1.2 Dlouhodobý nehmotný majetek Dlouhodobý nehmotný majetek je definován v 32a zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů a 6 vyhlášky Ministerstva financí č. 500/2002 Sb. Jedná se o majetek, který nelze uchopit či přemístit. Pro představu je to takový majetek, který nelze uchopit rukou nebo se ho dotknout. Nehmotným majetkem se pro účely zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, rozumí majetek, jehož vstupní cena je vyšší než 60 000 a doba použitelnosti je delší než jeden rok, přitom dobou použitelnosti se rozumí doba, po kterou je majetek využitelný pro současnou činnost nebo uchovatelný pro další činnost nebo může sloužit jako podklad nebo součást zdokonalovaných nebo jiných postupů a řešení včetně doby ověřování nehmotných výsledků. 6. U dlouhodobého nehmotného majetku stejně tak, jako u hmotného dlouhodobého majetku, zákon o účetnictví č. 563/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů nestanovuje limit pořizovací ceny (viz kapitola 3.1) 5 25 odst. 5 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů 6 26 zákona č. 586/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, platné v roce 2011 14

3.1.2.1 Druhy dlouhodobého nehmotného majetku Dlouhodobý nehmotný majetek se podle 32a) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů oceňuje vstupní cenou. Nehmotným majetkem se pro daňové účely rozumí: zřizovací výdaje, nehmotné výsledky výzkumu a vývoje, software, ocenitelná práva, jiný majetek, který je v účetnictví veden jako nehmotný a je vymezen zákonem o účetnictví č. 563/1991 Sb. 7 Za nehmotný majetek se pro daňové účely nepovažuje: goodwill, povolenky na emise skleníkových plynů, preferenční limit, který je zejména individuální referenční množství mléka, individuální produkční kvóty a individuální limit prémiových práv podle zákona č. 256/2000 Sb., o Státním zemědělském intervenčním fondu a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, 8 Dlouhodobý nehmotný majetek se podle vyhlášky Ministerstva finanční č. 500/2002 Sb., obsahuje: zřizovací výdaje, nehmotné výsledky výzkumu a vývoje, software, ocenitelná práva a goodwill s dobou použitelnosti delší než jeden rok a do výše ocenění účetní jednotkou, s výjimkou goodwillu. Dále povolenky na emise a preferenční limity 9. Dále se za dlouhodobý majetek považuje technické zhodnocení od částky stanovené zákonem o daních z příjmů a to při splnění povinností uvedených v odst. 1 10. 7 32a odst. 1zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, platné v roce 2011 8 32a odst. 2zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, platné v roce 2011 9 6 odst. 1 vyhlášky Ministerstva financí č. 500/2002 Sb. 10 6 odst. 2 vyhlášky Ministerstva financí č. 500/2002 Sb. 15

Pojmy zřizovací výdaje, nehmotné výsledky výzkumu a vývoje, software, ocenitelná práva, goodwill, povolenky a preferenční limity jsou definovány v 6 odst. 3 písm. a) až f) a věci vzniklé při pořizování dlouhodobého nehmotného majetku v 4 vyhlášky Ministerstva financí č. 500/2002 Sb. Zřizovací výdaje jsou souhrn výdajů vynaložených na založení účetní jednotky od okamžiku jejího vzniku, zejména soudní a správní poplatky, výdaje na pracovní cesty, notářské poplatky za sepsání smluv a notářských zápisů, odměny za zprostředkování, poradenské služby a nájemné. Zřizovacími výdaji nejsou zejména. výdaje na pořízení dlouhodobého majetku nebo zásob a reprezentaci nebo výdaje související s přeměnou společnosti nebo družstva ( 6, odst. 3, písm. a) ) Nehmotné výsledky výzkumu a vývoje a software jsou takové výsledky a software, které jsou buď vytvořeny vlastní činnosti k obchodování s nimi a nebo byly zabyty od jiných osob a nejsou předmětem průmyslových nebo jiných ocenitelných práv ( 6 odst. 3 písm. b)) U nehmotných výsledků výzkumu a vývoje se jedná například o projekty, receptury, technologické postupy, které byly vytvořeny vlastní činností účetní jednotky za účelem obchodování, tj. opakovaného prodeje. U software se jedná o programová vybavení, bez ohledu na autorská práva, která byla pořízena samostatně a nejsou součástí dodaného hardware nebo byla vytvořeno vlastní činností za účelem obchodování, tj. opakovaného prodeje. Ocenitelná práva jsou zejména předměty průmyslového a obdobného vlastnictví, výsledky duševní tvůrčí činnosti a práva podle zákona o ochraně průmyslových vzorů, zákona o ochranných známkách nebo vynálezech, za podmínek stanovených v písmenu b). ( 6 odst. 3, písm. c)). Jedná se o tzv. know-how, licence, apod, Goodwillem se rozumí kladný nebo záporný rozdíl mezi oceněním podniku nebo jeho části ve smyslu obchodního zákoníku, nabytého zejména koupí, vkladem, oceněním majetku a závazků v rámci přeměn společnosti, s výjimkou změny právní formy, a souhrnem jeho individuálně přeceněných složek majetku sníženým o převzaté závazky. Goodwil se odepisuje rovnoměrně nejpozději 60 měsíců od nabytí podniku nebo jeho části nebo od rozhodného dne přeměny do 16

nákladů. Záporný goodwill se odepisuje rovnoměrně nejpozději do 60 měsíců od nabytí podniku nebo jeho části nebo od rozhodného dne přeměny do výnosů ( 6, odst. 3 písm. d)). Povolenky na emise bez ohledu na výši ocenění: jedná se o povolenky na emise skleníkových plynů a povolenky na emise způsobené letectvím ( 6 odst. 3 písm. e) bod. 1), jednotky snížení emisí a ověřování snížení emisí z projektových činností ( 6 odst. 3, písm. e) bod 2) a jednotky přiděleného množství ( 6 odst. 3, písm. e) bod 3). Jedná se o povolenky, podle kterých má právo účetní jednotka (provozovatel) vypustit do ovzduší povolené množství kysličníku uhličitého nebo jiného skleníkového plynu za období kalendářního roku. Povolenky se neodepisují. Preferenční limity jsou zejména individuální referenční množství mléka, individuální produkční kvóty a individuální limit prémiových práv bez ohledu na výši ocenění u prvního držitele pouze v případě, že by náklady na získané informace o jejich ocenění reprodukční cenou nepřevýšily její významnost ( 6 odst. 3, písm. f)). Preferenční limity se stejně jako povolenky neodepisují. Technické zhodnocení upravuje zákon č.586/1992 Sb., o daních z příjmů, vyhláška Ministerstva financí č. 500/2002 Sb., odkazuje v 6 odst. 2 u technického z hodnocení na 32a) odst. 6 zákona o daních z příjmů (viz kapitola 3.3). Ve vyhlášce Ministerstva financí č. 500/2002 Sb., jsou jako dlouhodobý nehmotný majetek v 4 uvedeny věci vzniklé při pořizování dlouhodobého nehmotného majetku, zejména prototypy, modely a vzorky, pokud nejsou vyřazeny např. z důvodu prodeje nebo likvidace, se v případě dalšího využití ve vlastní činnosti zaúčtují na příslušný majetkový účet. Zákon č. 568/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů v 32a) pojem Věci vzniklé při pořizování nehmotného majetku neuvádí. Dlouhodobým nehmotným majetkem nejsou: znalecké posudky, průzkumy trhu, plány rozvoje, návrhy propagačních a reklamních akcí, 17

certifikáty jakosti software pro řízení technologií nebo pro zařízení, která bez tohoto software nemohou fungovat. Účetní jednotka se může rozhodnout, že dlouhodobým nehmotným majetkem nejsou zejména technické audity, energetické audity, lesní hospodářské plány a plány povodí, 11 3.1.2.2 Oceňování dlouhodobého nehmotného majetku Zákon o dani z příjmů č. 586/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů nerozlišuje pojem dlouhodobý hmotný, nehmotný a finanční majetek. Vymezuje pouze oceňování hmotného majetku. Nehmotný dlouhodobý majetek se oceňuje stejně jako hmotný dlouhodobý majetek a tedy podle 29 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, oceňuje vstupní cenou při pořízení. Vstupní cena je popsána v kapitole 3.1.1.2 Oceňování dlouhodobého hmotného majetku. 3.1.3 Dlouhodobý finanční majetek Dlouhodobým finančním majetkem 8 vyhlášky Ministerstva financí č. 500/2002 Sb. jsou zejména cenné papíry a podíly, které vycházejí ze záměru, který s nimi má účetní jednotka v okamžiku jejich pořízení. Předpokládaná doba držby nebo splatnosti dlouhodobého finančního majetku musí přesahovat jeden rok. Účetní jednotka tento majetek nepotřebuje k výrobě, je určen k zhodnocení kapitálu, či jeho získání. Účetní jednotka takový majetek nakoupí, aby tento přinesl další finanční výnos, např. v podobě úroků a dividend. Takový majetek lze nakoupit i se záměrem, že bude po nějaké době výhodně prodán, tj. se ziskem. Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, pojem finanční majetek neuvádí. 11 6 odst. 9 vyhlášky Ministerstva financí č. 500/2002 Sb. 18

3.1.3.1 Druhy finančního dlouhodobého majetku V zákoně č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů se o dlouhodobém finančním majetku nedočteme. Lze se pouze dočíst v 4 odst. 1 písm. w), že jsou osvobozeny příjmy z prodeje cenných, přesáhne-li doba mezi nabytím a převodem těchto cenných papírů při jejich prodeji dobu 6 měsíců. Dlouhodobý finanční majetek je definován v 8 vyhlášky Ministerstva financí č. 500/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Nejčastěji se jedná o dlouhodobé cenné papíry, podíly v podnicích, dluhové cenné papíry, poskytnuté dlouhodobé půjčky a úvěry, poskytnuté zálohy na dlouhodobý finanční majetek a jiný dlouhodobý finanční majetek. 3.1.3.2 Oceňování dlouhodobého finančního majetku Zákon o dani z příjmů č. 586/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů nerozlišuje pojem dlouhodobý hmotný, nehmotný a finanční majetek. Vymezuje pouze oceňování hmotného. Podle 25 a 27 zákona o účetnictví č. 563/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů a podle 48 a 51 vyhlášky Ministerstva financí č. 500/2002 Sb. se dlouhodobý finanční majetek oceňuje, podobně jako dlouhodobý hmotný majetek, vstupní cenou při pořízení. 3.2 Neodepisovaný dlouhodobý majetek Zákon o daních z příjmů č. 586/192 Sb., ve znění pozdějších předpisů, vylučuje hmotný majetek z odepisování. Hmotný majetek vyloučený z odpisování je definován v 27 výše uvedeného zákona. 3.3 Technické zhodnocení majetku Technické zhodnocení majetku se pro daňové účely rozumí: vždy výdaje na dokončené nástavby, přístavby a stavební úpravy, rekonstrukce a modernizace majetku, pokud převýšily u jednotlivého 19

majetku v úhrnu za zdaňovací období 1995 částku 10 000 Kč, počínaje zdaňovací obdobím 1996 částku 20 000 Kč a počínaje zdaňovacím obdobím 1998 částku 40 000 Kč. Technickým zhodnocením jsou i uvedené výdaje nepřesahující stanovené částky, které účetní jednotka na základě svého rozhodnutí neuplatní jako výdaj (náklad) podle 24 odst. 2 písm. zb) tohoto zákona, 12 jsou technickým zhodnocením také výdaje podle odst. 1, pokud je hradí budoucí nájemce na cizím hmotném majetku nebo jeho části, a vlastník tohoto hmotného majetku nezahrne výdaje vynaložené budoucím nájemcem do vstupní ceny 13. Závazné posouzení skutečností, zda je zásah do majetku technickým zhodnocením majetku upravuje 33a zákona o daních z příjmů č. 586/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Z účetního hlediska se stanovuje technické zhodnocení stejně jako z daňového hlediska, protože vyhláška Ministerstva financí č. 500/2002 Sb., v 6 odst. 2 odkazuje na výši částky u technického zhodnocení na zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, 32a) odst. 6. Za technické zhodnocení se považují výdaje na ukončené rozšíření vybavenosti nebo použitelnosti majetku nebo zásahy, které mají za následek změnu účelu nehmotného majetku, pokud po ukončení u jednotlivého nehmotného majetku převýší částku 40 000 Kč 14. Technické zhodnocení zvýší pořizovací cenu dlouhodobého majetku a zaúčtuje se na stejné účty jako majetek, jehož se konkrétní technické zhodnocení týká, tj. na účty 01x u nehmotného nebo 02x u hmotného majetku. Pro technické zhodnocení např. pronajatého majetku, může účetní jednotka zaúčtovat toto technické zhodnocení na účet 029. 12 33 odst. 1zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, platné v roce 2011 13 33 odst. 4zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, platné v roce 2011 14 32a) odst. 6 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, platné v roce 2011 20

3.4 Pořízení dlouhodobého majetku Dlouhodobý majetek lze pořídit několika způsoby. Nejčastějším pořízením je pořízení koupí (viz kapitola 6.1). Dalším ze způsobů pořízení je pořízení ve vlastní režii (viz kapitola 6.2), bezúplatný převod dar, dědictví (viz kapitola 6.3), převod z osobního užívání do podnikání (viz kapitola 6.4), finanční pronájem s následnou koupí najaté věci (viz kapitola 6.5). Pořízení dlouhodobého nehmotného majetku se účtuje na účet 041, pořízení dlouhodobého hmotného na účet 042. Zařazení dlouhodobého hmotného majetku do užívání se účtuje na účet 02x (03x)/042, zařazení dlouhodobého nehmotného majetku se zaúčtuje na účet 01x/041. 3.4.1 Pořízení dlouhodobého majetku koupí Pořízení dlouhodobého majetku koupí je nejčastější způsob pořízení majetku účetní jednotky. Dlouhodobý majetek lze pořídit nákupem za hotové peněžní prostředky, na fakturu hrazenou hotově nebo převodem z bankovního účtu nebo na úvěr. Pořízení dlouhodobého majetku nákupem za hotové se účtuje 041 (042)/211, fakturou 041(042)/321 a na úvěr 041 (042)/231 (249,461) 3.4.2 Pořízení dlouhodobého majetku ve vlastní režii Pořízení dlouhodobého majetku ve vlastní režii znamená pořídit majetek vlastní činností účetní jednotky, nejčastěji výrobou a zaúčtuje se 041 (042)/623 (624). 3.4.3 Pořízení dlouhodobého majetku jiným způsobem (dar, dědictví, přebytek při inventarizaci majetku) Dalším způsobem pořízení dlouhodobého je bezúplatný převod, např. darování, dědictví, nebo přebytek zjištěný při inventarizaci majetku účetní jednotky, který se zaúčtuje 041 (042)/413. 21

Při pořízení majetku některým z výše uvedených způsobů je nutné mít doklad o takovém pořízení, tj. darovací smlouva u daru, usnesení o dědictví při dědictví, interní doklad o přebytku, zjištěném při inventarizaci majetku. 3.4.4 Pořízení dlouhodobého majetku převodem majetku z osobního užívání do podnikání K pořízení dlouhodobého majetku převodem majetku z osobního užívání do podnikání je nutné sepsat interní doklad - zápis o převzetí majetku do užívání. Takové pořízení se zaúčtuje stejný způsobem jako u pořízení bezplatným převodem (viz kapitola 3.4.3) 3.4.5 Pořízení dlouhodobého majetku po finančním pronájmem s následnou koupí najaté věci Dalším častým způsobem pořízení dlouhodobého majetku je převod majetku po ukončeném finančním pronájmu s následnou koupí najaté věci. V případě, že je u původního vlastníka (leasingové společnosti) majetek zcela odepsán, jedná se o bezúplatný převod majetku. V případě, že byla doba pronájmu kratší, než je u původního vlastníka (leasingové společnosti) doba odepisování majetku, majetek je účetní jednotkou odkoupen za zůstatkovou cenu. 22