104 schodû... jedna z moïností, jak dojít k Brun ovu

OBâASNÍK FARNOSTÍ TùCHOVICE-SLAPY ÍJEN 2000 104 schodû... jedna z moïností, jak dojít k Brun ovu

2 slovo na úvod KaÏdá roãní doba má své charakteristické svaté. Objevíme-li v kalendáfii jména Ludmila a Václav, je nám jasné, Ïe nás slunce pfiíli neohfieje a my musíme honem rychle sklidit poslední plody dozrálé na polích a zahradách. Tito dva svûtci ode li z tohoto svûta zralí pro nebeské království a byli utrïeni rukou násilnou jiï na poãátku na- í národní kfiesèanské historie. Zvlá tû svat Václav, vnuk Ludmilin, se stal symbolem ãeské zemû pro vûfiící i nevûfiící. A jestli lidé Ïádné svaté neznají, pak alespoà sly eli o panovníkovi Václavu, vûãném kníïeti âech. Nemûli bychom chápat Václavovu úlohu ochránce na í vlasti jen jako patronát nad nûjak m státním útvarem institucí. Dûdictví svatováclavské jsme pfiedev ím my sami, potomci jeho souãasníkû. JelikoÏ byl Václav státník, kníïe, peãoval o rozkvût státu. To byla jeho povinnost. Z jeho Ïivota vidíme, Ïe mu ale pfiedev ím lo o ãlovûka. Aby se z pohanského barbara stal u lechtil kfiesèan. K tomu nestaãilo jen pokácet pohanské modly a vydat nafiízení. Tím se zmûní jen fasáda. Ne nitro. Byl si vûdom, Ïe kníïe je svící na svícnu vystavenou na odiv. Buì bude svítit nebo ãadit. Vyzvedl bych pfiedev ím dvû vlastnosti, kter mi se konec koncû vyznaãují i vladafii pohádkoví. Co dûlá krále králem, je spravedlnost a milosrdenství. V tom tkví velikost vladafie, zda-li dovede mistrovsky tyto protichûdné vlastnosti skloubit dohromady. Lidé obviàují samotného Boha, Ïe to nedovede. BÛh má na rozdíl od nás dost ãasu. âlovûk se musí snaïit zde a hned. Svat Václav vládl samostatnû pouze pût let. Pût let se snaïil naplàovat ideál kfiesèanského panovníka. Usiloval o to, aby se národ stal vnitfinû kfiesèansk. Vnûj kovû uï nûkolik desetiletí kfiesèansk m byl. A jak se mu to podafiilo? O minulosti nás pouãují dûjiny a pfiítomnost posuìme sami. Jsou zde je tû pfiítomny ideály spravedlnosti, milosrdenství a pokoje nebo uï patfií jen do pohádkov ch fií í? Jsme kfiesèané opravdu, dûdictví Václavovo, nebo jen pfielakovaní pohané, pro které obãas kostel taky není patn? V den svátku sv. Václava, muãedníka, hlavního patrona ãeského národa

historie obce 3 Do na eho farního spoleãenství patfií také osada BRUN OV. Rozprostírá se na pravém bfiehu Vltavy v místech, kde fieka opou tí úzk kaàon a jsou zde prostorové podmínky pro vznik sídli tû. V dfiívûj ích dobách se lidé právû pfii fiekách usídlovali, ale rozvoj osady zpravidla závisel na nûkolika okolnostech. Byl to pfiedev ím dostatek místa pro stavbu domû, a dále pak komunikaãní pfiístupnost lokality (dfiíve fieka lokality na bfiehu upfiednostàovala, s pozdûj ím rozvojem silniãní a Ïelezniãní dopravy v ak tato v hoda zmizela). Tfietím pfiedpokladem byla moïnost obïivy a zamûstnání obyvatel. Mohly se také uplatnit jiné, nûkdy i náhodné vlivy (napfi. vyãerpání zásob tûïen ch surovin, váleãné události, v razné osobnosti ve vedení obce a/p.). ObyvatelÛm Brun ova pfiiná ela obïivu Vltava. Z jejich fiad pocházeli slavní vorafii a plavci a v souvislosti s dopravou po vodû se uplatnila i fiada jin ch profesí. Uplatnûní se v ak nalezlo jen pro omezen poãet lidí. Podobnû nebylo na brun ovském bfiehu dostatek místa pro stavbu dal ích a dal ích domû. Slavnou zdej í hrnãífiskou v robu tvrdû naru ilo zavedení plechového nádobí. K vybudování silniãního spojení do lo na opaãném bfiehu fieky a aï do roku 1939 bylo dostupné jen pfiívozem, pfiípadnû po ledû Vltava v ak ãasto b vala pfiekáïkou stûïí pfiekonatelnou. Existence Brun ova prokazatelnû sahá do tfiináctého století, pfiípadnû je tû do období dfiívûj ího. Osada je totiï jako majetek Ostrovského klá tera uvedena jiï ve vícekráte citované papeïské bule z roku 1310. Urbáfi klá tera (r. 1388) podává v ãet tehdej ích poddansk ch usedlostí v této ãásti jeho panství Brun- ov 4, Pikovice 6, KrÀany 6, Tfiebsín 7, Hradi tko 11. Brun ov se tehdy velikostí podobal sídli tím v sousedství, snad s v jimkou tûchovic, jejichï rozvoj podnítila tûïba zlata v blízkém okolí. Jako souãást klá terního majetku byl spojen s osudy klá tera a s blízko poloïen m Hradi tkem, se kter m míval spoleãného majitele i po zániku klá tera (viz PROU- DY ã. 41). V znamu nabyl po roce 1638, kdy jej získali strahov tí premonstráti a pro opata Kry pína Fuka se stal pfiístupov m klíãem jeho regulaãních prací na fiece. DÛleÏit pfiívoz v tomto místû existoval aï do dokonãení mostu v roce 1939, pfied vybudováním komunikace od Davle byl z tohoto smûru dokonce pfiístupov m místem do tûchovic (cesta sem vedla od dal ího pfiívozu na Mandátû). Silnice ve smûru do Hradi tka a ke Tfiebsínu byla budována v letech 1915 aï 1924. Nová silnice vznikla bûhem války, byla dokonãena aï v r. 1947. Brun ov ze tûchovické strany Brun ov patfiil farností ke sv. Kiliánu (poãet domû v pfiifafien ch obcích pfied r. 1785 Brun ov 12, Pikovice 13, Hradi tko 15). Dûti chodily do koly ve tûchovicích, roku 1832 tam byly pfii koleny i Pikovice, Hradi tko a Tfiebsín. Teprve r. 1875 se podafiilo prosadit zfiízení koly v Hradi tku, argumentem pro to byl opût ãasto ohroïen pfiívoz pfies Vltavu. V souvislosti s politick m uspofiádáním obcí se Brun ov stal souãástí Hradi tka (podobnû Pikovice). Novou obec fiídilo spoleãné zastupitelstvo a místní zastupitelstva v osadách. Od devadesát ch let minulého století, prakticky aï do r. 1941, v ak panovala mezi jednotliv mi ãástmi znaãná rivalita a snahy po osmostatnûní. Napfi. jeden z v znamnûj ích pokusû r. 1922 pro odpor strahovského statku a Hradi tka ztroskotal a je tû r. 1947 se u b valého MNV v Hradi tku konala demonstrace 70 obãanû Brun ova proti uskuteãnûní nového smûrného územního plánu. Spoleãná obec zanikla 12. záfií 1942 ve 12.00 hod. tehdy byl i Brun ov zabrán a most pfies Vltavu se stal pfiísnû stfieïen m vstupem do nûmeckého v cvikového prostoru. Touto událostí byl pfieru en rozvoj osady, probíhající ve dvacát ch a tfiicát ch letech pfiedev ím v dûsledku parcelace pozemkû pro stavební úãely a díky snadnûj ímu komunikaãnímu spojení s okolím (do Prahy se napfi. dováïely jahody a jiné produkty). Dnes vût ina obãanû za prací dojíïdí, tuto nutnost v poslední dobû zv raznilo i omezení keramické, dfievafiské i sportovní v roby. V místû se v ak nachází dislokované pracovi tû v znamné instituce Národního filmového archivu. Poãet domû a obyvatel: 1848: 29/202 1900: 40/250 1930: 51/245 1980: 83/253 1991:./216 Zpracoval J. Schröffel

4 dûtské stránky Léto na e farnost jiï tradiãnû vítá Ostrovskou poutí. Letos Ostrov oïil dûtskou pfiítomností je tû pfied jejím oficiálním zaãátkem. Ti e a témûfi potají pfiipluli na Ostrov malí vodáci z JiÏního mûsta. (Pro ty, ktefií si snad jejich plavidel nestaãili, ãi neráãili v imnout, jednoho ze sv ch tuãàákû v polední pauze pfiímo na palouku nakreslili). Vûfiím, Ïe dûtská radost jim byla odmûnou. Já sama jsem v pfiedveãer pouti také vûbec netu ila, jak to dopadne. Velk vodák (vedoucí dûtské party z JiÏního mûsta) byl pro mne pouze rozpaãit m hlasem v telefonu. Ale asi to tak má b t, Ïe staãí chtít... To, co jsme nestaãili pfiipravit, domyslet a doorganizovat, doplnila dûtská bezprostfiednost, dobrá vûle a pomoc BoÏí. KdyÏ jsem pfied redakãní uzávûrkou zvedala Sluníãko se opravdu mûlo dûvod usmívat. Malí Chodováci a tûchováci nám totiï nádhern m zpûsobem pfiedvedli, jak jednoduché a prosté je nabídnout ruãku k bratrství a spoleãnû se tû it z maliãkostí, z okamïikû, ze sdílené radosti. Dûti okamïitû na ly spoleãnou fieã a pustily se do her a soutûïí. V ãem se soutûïilo? V hodech míãky, ipkami a v ím, co pfii lo pod ruku, v lovu zvífiat na Noemovu archu, v lezení po opiãí dráze, v lavinovém bûhu, v hledání ztracen ch slov a sestavování vût... V sledek poslední ze zmínûn ch her, ve které jednoznaãnû zazáfiilo spoleãné druïstvo tûchovick ch a chodovsk ch klukû ve vûku 4-9 let, byl opravdu pfiekvapující... Posuìte sami! Já, aã máma jednoho z nich, bych v hlavách rozpustil ch ro ÈákÛ podobné my lenky nehledala: PÁN JEÎÍ JE NA E LÁSKA Vù ÍME V PRAVDU NA E POMOCNICE ORODUJ ZA NÁS BÒH JE NÁ OTEC Velkou pozornost si získal test poutnické soudrïnosti. Dopoledne se na lo pouze 16 soudrïn ch, zato odpoledne neuvûfiiteln ch 41! Po vodû pluli misionáfii a ífiili evangelium (doopravdické!) divochûm", dûmyslnû ukryt m na pobfieïí. Mimochodem divo i ráno pfiijíïdûli na Ostrov jako spofiádaní obãané okolních obcí a vûbec netu ili, Ïe odpoledne zdivoãí. Netu ili, a pfiesto neodmítli zdivoãet.

dûtské stránky 5 sluchátko, abych poprosila velkého vodáka Jardu o pár slov pro vás, uï to nebyl rozpaãit hlas v telefonu, ale kamarád Jarda, kter nabídnul ruku a kus srdce do sluïby pro druhé. Jeden z kamarádû, na které se nezapomíná... Daniela Schröffelová Ohlédnutí dûtského klubu z JiÏního Mûsta Na konci kolního roku 1999/2000 zaïil Dûtsk klub KfiesÈanského centra JiÏní Mûsto opravdovou lahûdku. Tou lahûdkou byl den, kter zaãal m í svatou na zbytcích Ostrovského klá tera u Davle, pak pokraãoval celodenním aktivním programem pro dûti. Byl to den prodchnut kfiesèansk m duchem, kouzlem prostfiedí, setkáním se skvûl mi dûtmi, skvûl mi dospûl mi a nebojácn mi vydrami. ZáÏitek byl zavr en dobrodruïstvím plavby na kanoích. Vyptával jsem se na hodnocení uplynulého kolního roku dûtí, které byly na vût inû akcí

6 dûtské stránky Dûtského klubu. Pro správné ocenûní jejich závûrû je nutno uváïit, Ïe tûsnû pfied tím, neï jsme se s na imi dûtmi octli u Davle, jsem si musel fiíci: No nazdar, tuhle akci vûbec nemám promy lenou, natoï pfiipravenou. Nezbyl ãas ani na logistiku, coï je vûc, která mûïe zpûsobit nepfieïití cel ch armád. A ejhle, hodnocení dûtsk ch akcí za minul kolní rok dopadá tak, Ïe Ostrov pfiedãil v echny ostatní záïitky. Pokusím se odpovûdût na otázku, ãím to bylo. Asi je nutno poãítat s tím, Ïe pfiípravná práce vedoucích není to hlavní, co zaruãuje zdar kfiesèansk ch akcí pro dûti. Kdo to nûkdy zaïil, asi uï nezapochybuje o tom, Ïe máme v nebi laskavého Otce, kter se nás jemnû dot ká, a to obzvlá tû v moment, kdy nespoléháme pfiíli na vlastní síly. Kdo si tohle je tû neohmatal, ale vidûl rozjásané dûti pobíhat po Ostrovû u Davle, nechè zví, Ïe to, co vidûl, bylo pohlazení laskavého Otce a nikoliv práce a pfiíprava vedoucích, obzvlá tû ne tûch z JiÏního Mûsta. Dále musím fiíci, Ïe obrovsk vliv na na e dûti mûlo setkání s monumentálním nasazením tûchovick ch a davelsk ch farníkû. Dûti pocítily, Ïe vrcholem obrovského úsilí bylo radostné slavení eucharistie, mystéria, které prozafiovalo i dávnou historii tohoto ostrova. Stavba dûmyslné konstrukce ostrovního knûïi tû, ve - keré zázemí zbudované na Ostrovû, boj s bodláãím i organizace nepfietrïit ch hlídek na Ostrovû, jako by byly pokraãováním odvahy, vzdûlanosti a vytrvalosti mnichû, ktefií probouzeli na i zemi z pohanství a nevzdûlanosti. Navíc ti, kdo si sv mi ãiny a dílem zjednali velikou úctu, vytvofiili na Ostrovû pfiátelské ovzdu í. Tak jsme si odnesli pocit, jako bychom pfiijeli do vlastní rodiny. Takov záïitek patfií ke zku- enostem, které si dûti mohou odnést do svého Ïivota. Vûdomí, k jaké skvûlé rodinû mohou náleïet, budou-li z nich aktivní kfiesèané, pomáhá udrïet originalitu pfii budování vlastní identity, pfied tendencí podlehnout vût inû. Pokud jsem se zmínil o zanedbané pfiípravû dûtského programu, mûl jsem na mysli pfiípravu svou. Kdyby nebylo organizátorû dûtského programu z t mu místních farníkû, asi by se dûti brzy zaãaly nudit. Spolupráce se v emi, kdo program organizovali patfií k tûm nejskvûlej ím, které jsem kdy zaïil. Neb vá jednoduché zapojit do organizace her lidi, ktefií je spoleãnû pfiedem nepfiipravovali. Zde v ak jsem se mohl doslova kochat úãastí na hrách pfiipraven ch nûk m jin m. Klapla dokonce i hra na misionáfie s katechetick m podtextem, pfii které se její organizátofii nejen dfiíve neznali, ale i bûhem hry pûsobili na vzájemnû zcela odlehl ch místech Ostrova, mezi kter mi se dûti museli dopravovat plavbou po mofii. Pût ãlenû klubu (ve vûku 8,8,9,12 a hodnû) zûstalo po skonãení programu na Ostrovû. Jejich úkolem bylo pfiepravit na dvou kanoích klubov materiál a sebe sama zpût do Prahy. Tuto miniflotilu bylo nutno dostat vlastní

dûtské stránky 7 hnací silou pfied zavírací hodinou do lodûnice TJ Lokomotiva vzdálené 22 fiíãních kilometrû. Sbalili jsme a vyrazili aï po nedûlní m i u sv. Kiliána. Posílené na duchu si dûti sáhly aï na dno sv ch tûlesn ch sil. Protivítr, kter jsme nemohli pfiekonat, nás zastihl u Mûchenic. Pfiinutil nás k mezipfiistání. NeÏ vítr trochu polevil, doplnili jsme zásoby o ãerstvé vitamíny, které zaruãily, Ïe bûhem dal í plavby nehrozí kurdûje. Mezipfiistáním jsme v ak ztratili ve keré ãasové rezervy. Proto bylo velik m tûstím, Ïe následující prûtrï mraãen nás zastihla pfii pfiená ení pfiehrady. Díky tomu, Ïe jsme byli v tu chvíli, co zaãalo cedit, na bfiehu, nebyl problém zbudovat z plachty improvizovan pfiístfie ek. VyuÏili jsme k tomu záfiez sestupové cesty v navigaci pod Vransk m zdymadlem. Bûhem ãasu stráveného v suchu pfiístfie ku jsme doplnili ztráty energie. Zkonzumovali jsme pfii té pfiíleïitosti ve ker transportovan proviant. Posíleni jiï i na tûle jsme pak mohli bez pfiestávky dopádlovat aï k Modfianskému jezu. Tam nás dostihla dal í prûtrï. I pfies znaãnou zátûï a závûreãnou sprchu ledov m de - tûm, ani jedno z dûtí neonemocnûlo ani nenastydlo, a tak lze na závûr v e shrnout slovy: Bylo to super. Tû íme se, Ïe napfiesrok zazní mocné super znovu. Jarda Ol ansk Dûtsk klub pfii KfiesÈanském centru JiÏní Mûsto nejoãekávanûj í!!! Vyhlá ení vítûzû a rozdûlení cen. Jaké bylo pro nás pfiekvapení, kdyï v kategorii star ích od 11 do 15 let vyhrál, aã nejmlad í, ná Michal 1. místo. Udûlal radost nám v em, ale doufám, Ïe celé farnosti. Vyhrál, pfiestoïe byl jedin m úãastníkem od nás z farností. Na závûr byl táborák a opékání bufitû. Jaká koda, Ïe se nepfiihlásilo více dûtí. Bylo to moc pûkné. Rodiãe, zamyslete se nad sebou!? Jarka a Michal Jelínkovi SoutûÏ, ve které Michal na i farnost tak neuvûfiitelnû úspû nû reprezentoval, se jmenovala Neváhej a skoã!. Tro ku to zaráïí, Ïe se ve farnostech na la jediná rodina s dítûtem, která neváhala... Dûti neváhají. Ani praïské, ani fiíãanské a díky Bohu ani ty na e. MoÏná bychom se mûli zaãít uãit od dûtí. Nauãit se jejich pfiirozenosti, s jakou opou tûjí bezpeãí znám ch prostfiedí, vztahû a domácích klanû... Odvaze a otevfienosti, s jakou se pou tí do dobrodruïství a rizik objevování nov ch lidí, nov ch názorû, tfieba i nov ch konfliktû... Ochotû vidût a pfiijímat mnohotvárnost obrazu BoÏí tváfie ukrytého v ãist ch a upfiímn ch mezilidsk ch vztazích... dsch V sobotu 23. záfií jsme se probudili do sluneãného rána. JiÏ v 8 hodin jsme odjíïdûli s Michalem na dûtsk den do íãan u Prahy. Bylo to pro nás neznámé prostfiedí, lidé i dûti. Michal si brzy na el kamarády a my dospûlí také. Po prezentaci mûly dûti orientaãní bûh v blízkém lese na téma Cesta IzraelitÛ z Egypta, kde plnily celkem 8 úkolû. Po bûhu mûly v born obûd, po obûdû hodinu náboïenství a pak dûtskou m i. Po m i nastalo pro dûti to

8 stalo se 25. 6. 2000 KaÏdé poprázdninové ãíslo ProudÛ zaãíná vzpomínkami na Ostrovskou pouè. Nûkdy si fiíkám, Ïe uï se snad nemûïe najít nic, co by nebylo napsáno. A vida! Najednou se objeví nûkdo, kdo pfii el odjinud a usly el hlas zvonu... a nûkdo, kdo Ostrov léta zná z jiné strany a celá ta léta jenom pracoval a mlãel... a nûkdo, koho moïná je tû pfiíli neznáme a pfiece k ostrovanûm patfií... On ten ná Ostrov asi bude opravdu TAJU- PLN!.. PO OSTROVSKÉ POUTI Z irokého zvonu pr í po okolí kruhy na vodû vybízí k zti ení Poslední zbytky liturgick ch svr kû jako Cháron z ostrova kdosi odváïí Z irokého zvonu kruhy na hladinu v de ti díkû uplyne zas rok ãekání. Jifií Beran PouÈ na Ostrovû pro mû neznamená jeden den pouti. V ten konkrétní den uï vlastnû nikam neputuji, protoïe obvykle pfiespávám na místû samém. Putování k Ostrovskému klá teru zaãíná o mnoho dfiíve. Nûkdy to b vá putování plné námahy a odfiíkání a nûkdy zase pfiíjemného pocitu, Ïe je v echno v rukou na eho Boha. AÈ uï to letos byla pfiíprava programu, ãi tûní Ostrova, úprava pódia, zafiizování v eho potfiebného pro hladk prûbûh slavnosti... vïdyè to mnozí z vás, kdo tyto fiádky ãtete, moc dobfie znáte. A pak pfiijde ten poslední veãer, pfiiveze se poslední auto s vûcmi, naposledy se pfiejede s lodiãkou, zakotví se tak jako mnohé dny pfied tím, nûco málo se sní a pak nastává takov krásn klid. Dávno se uï setmûlo, auta z druhé strany utichají a je ãas jít spát. Ale je tû mi to nedá, zajdu si na chvilku sednout do základû klá tera a pfiedstavuji si, jak tam asi kdysi sedûli a modlili se mni i po nároãném dni. A vûfiili tomu, Ïe jejich dílo je poïehnané a pfiinese uïitek. I já prosím Boha o poïehnání pro na e spoleãné dílo, protoïe jak se fiíká: Bez BoÏího poïehnání marné lidské namáhání. Poté uléháme ke spánku, brzo ráno se budíme za zvuku budíku, abychom stáli na nohou dfiíve, neï pfiijdou první poutníci a zaãíná poïehnan den... Marek Dobrusk I v jubilejním roce 2000 jsme opût mûli pfiíleïitost ãerpat duchovní sílu pfii jiï tradiãní pouti na Ostrovû u Davle. Nebyla tak okázalá jako milénium v roce 1999, ale byla zasazená do rámce Jubilejního roku a my osobnû jsme ji vnímali taky v návaznosti na pfiedcházející náv tûvu v Niederaltaichu. Nebudu popisovat soulad pfii leto ních pfiípravách pod vedením Marka to snad mají za úkol jiní. Díky v ak za gesto pospolitosti pfii první noãní sluïbû po vztyãení bílé plachty a kfiíïe ze strany Jirky Îemliãky, kter zûstal, aã nemusel. Pfii vlastní m i svaté jsem byl hluboce poctûn Ïádostí P. Roberta, abych se podílel na ãtení. ZáÏitek se znásobil pfii besedû s pfievorem Bfievnovského klá tera Siostrzonkem, kter nám velmi neformálnû vyprávûl o organizaci Ïivota v klá tefie, v jehoï ãele nyní stojí, po odchodu opata Opaska. Milé bylo i vyprávûní na eho Franti ka Milo e o jeho cestû k rozhodnutí pfiipravovat se v semináfii na knûïské povolání. Bylo to vyprávûní mnû velmi blízké, protoïe i moje cesta mezi farníky tûchovické i slapské farnosti byla dlouhá. Dnes Ïijeme nov, bohat í Ïivot, radujeme se z kaïdého setkání s nûkter mi lidmi z tohoto spoleãenství. A taky se snaïíme pfii tom kaïdodenním shonu pfieãíst, co se dá v souvislosti s na ím nov m Ïivotem.. Nedávno jsem nûkde ãetl slova, která se mi zdají velmi moudrá, i kdyï se v tomto smûru nemohu povaïovat za odborníka: BÛh trvá vûãnû, tedy pofiád dál, po vûky. Ale kdyï trvá po vûky a ne mimo ãas, znamená to, Ïe stále tvofií. To je potvrzeno vícekrát ve Starém zákonû a i JeÏí fiíká: MÛj Otec dosavad dûlá, tedy i já dûlám. On mûïe a bude dûlat nové vûci, které budou i pro nûho nové. A mûïe on udûlat nûco hor ího, neï doposud? Ne, kaïdou novou vûc udûlá lep í. ( ehofi z Nyssy). tochlovi

stalo se 9 V hospûdce U TaterÛ 13. 6. 2000 Pozvání k oslavû osmdesátin na í milé paní Taterové se nedalo odmítnout. Se lo se nás nûkolik z farního spoleãenství, toho krásného ãervnového dne, v pohostinné hospûdce v Tfiebenicích. Uvítalo nás, kromû oslavenkynû, obrovské mnoïství kvûtin, zaplàujících ve keré vázy a nádoby, rozestavûné na v ech voln ch místech. Mnoho jich muselo vzít za vdûk vanou. Moc se nám líbily dva nové efektní lustry-ventilátory, dar od jejích dûtí. Bylo to milé posezení, i kdyï paní Taterová, jako obyãejnû, neopou tûla roli hostitelky a odmítala roli oslavenkynû. Dej jí BÛh do dal ích let hodnû sil a poïehnání! V záfií se budeme tû it na dal í shledání pfii poutní m i svaté u kapliãky v Tfiebenicích. L.P. 5. 7. 2000 Svátek sv. Cyrila a Metodûje jsme letos slavili u kapliãky v Krámech s P. Andrejãákem, protoïe ná pan faráfi byl na dovolené. Byl siln vítr, a proto se P. Josef pfiestûhoval i s obûtním stolem pfiímo do kapliãky. Po slavnosti jsme se jiï tradiãnû pfiesunuli do hasiãské klubovny na malé posezení s obãerstvením, abychom po duchovní potravû naplnili i na e Ïaludky. Sejdeme se zase za rok. E.Î. 9. 7. 15. 7. 2000 Na e spoleãná dovolená se opût vydafiila. Doprava autobusem byla pohodlná a rychlá, aï na místo, ke klá teru premonstrátû v Îelivu. Ubytování v klá - tefie bylo sice skromné, ale zajímavé tím, Ïe jsme mohli procházet v emi chodbami, chodbiãkami a zákoutími, cel m rozlehl m prostorem. K nejkrásnûj ím objektûm v Îelivu bezesporu patfií kostel. Prohlídka kostela a ãásti klá tera, kterou nás provádûl jeden z mnichû, byla pro mû natolik zajímavá, Ïe jsem na ni el bûhem jednoho dne hned dvakrát. Nejkrásnûj ím záïitkem pro mû byl koncert pûveckého sboru T nské koly pod vedením prof. Korejse, kter zaznûl v kostele na konci na í dovolené. Leto ní farní dovolená byla pro mû velk m zá- Ïitkem a uï se tû ím na dal í. Jifií Zábransk KdyÏ jsme v Îelivu s Honzou poprvé vyjeli provûtrat kola po silnicích mûsteãka, zaujalo mû, kolik psychiatrû a psychologû tam má na plotech sv ch vilek vyvû eny ordinaãní hodiny. UÏ vím proã. Îeliv du evnímu zdraví svûdãí. Ono to tam ãlovûka pfiímo nutí uvûdomit si, Ïe má hlavu a srdce na vnímání svûta, na pfiem lení, na naslouchání... Pro mne byla leto ní dovolená v areálu premonstrátského klá tera dovolenou nov ch zku eností. Zjistila jsem, Ïe hrát nohejbal se star mi kluky je v sedmi letech zajímavûj í, neï chodit s mámou na procházky a já s tím uï nic nenadûlám. Zjistila jsem, Ïe na kole uï sice neujedu tolik, co za mlada a uï vûbec ne tolik, co mûj syn, ale lapání do pedálû zabírá na klouby lépe neï Brufen. Zjistila jsem, Ïe je tû umím ãíst i nûco jiného neï odbornou literaturu. Zjistila jsem, Ïe kapr Ïere z ruky a... Mnoho hezkého jsem zjistila. Ale chvilky pfiem lení v samotû strohé mni ské cely mi pfiinesly i ménû pfiíjemné zji tûní. Uvûdomila jsem si, Ïe jsem pozapomnûla (a nejenom já) na to, kolik dluïíme seniorûm na eho? farního spoleãenství. Tûm, ktefií uï nemohou nasednout na kolo, ktefií uï nekopnou míã pfies pagát... a ktefií (na rozdíl ode mne) uï mají nárok ãekat na to, co zajímavého na nû o farní dovolené ãeká. Na e bábinky mi své modlitby nikdy dluïné nezûstaly. Já o tom svém smutném dluhu z leto ní farní dovolené (která bohuïel aï tak moc farní nebyla) budu muset pfiem let a... nezûstat jenom u toho pfiem lení. Daniela Schröffelová

10 stalo se 8. 8. 2000 Poãasí zpoãátku ani organizátorûm ani úãastníkûm akce nepfiálo. Hust dé È se pfiidal k nemalému poãtu negativních skuteãností, se kter mi zdárnû zápasili, zápasí a urãitû je tû zápasit budou ãlenové sdruïení PORTUS", ktefií se rozhodli pfiebudovat ti e chátrající slapskou faru v chránûnou domácnost pro mentálnû postiïené. Dé È-nedé È, zahradní slavnost v pûl páté zaãala. VÏdyÈ taky bylo co slavit. Díky generálnímu sponzorovi âeské spofiitelnû (ten urãitû vûnoval na konto projektu víc, neï slavnostnû odevzdané tesafiské tuïky a skládací metr), díky mnoha bezejmenn m, ktefií si zakoupili svoji cihlu, díky obecnímu úfiadu a urãitû i díky zájmu na ich duchovních past fiû (P. Robert a P. Milo taky, svornû a bez rozdílu, tro ku zmokli na farním dvorku), projekt nab vá zcela konkrétní podobu. Základní kámen, kter posvûtil s vtipem, noblesou a dûstojností sobû vlastní Mons. Jifií Reinsberg, se stane symbolick m kamenem úheln m, na kterém by mûlo vyrûst lidské souïití svûtû postiïen ch a nás normálních. O tom, Ïe to jde zcela spontánnû a srdeãnû, se pfiesvûdãilo kolem stovky úãastníkû vydafieného odpoledne. Spoleãnû jsme se dokázali pomodlit, tleskat bravurnímu v konu pûveckého sboru T nské koly pod vedením Bohuslava Korejse, kter pfiedvedl pásmo lidov ch písní s názvem Îenu, Ïenu potfiebuji. Mons. Reinsbergovi se nejvíc (kdoví proã?) líbila: la panenka k zpovídání, mûla pûkné nûrování... Nakonec se i poãasí umoudfiilo a u spoleãného oh nku a pípy jsme opékali bufity a mluvili o budoucnosti. Portus slavil, Portus staví a to, co bude dál, bude záleïet na nás v ech. dsch. 13. 8. 2000 Léto se pfiehouplo do druhé poloviny, putujeme na hlavní pouè do kaple na Rovínek. Pfiicházejí poutníci nejen domácí, ale i z dalekého okolí. VÏdyÈ toto místo zasvûcené Pannû Marii Nanebevzaté je v krásném prostfiedí u Slapské pfiehrady. Lze tu naãerpat mnoho du evních sil pro ná Ïivot. Poãasí se vydafiilo, lípy v korunách eptají tich m vánkem o BoÏí v emohoucnosti a tak zb vá se zti it a pfii m i svaté se zaposlouchat do slov dne ního liturgického ãtení. VÏdyÈ Panna Maria si zaslouïí na í Îeliv, kostel Narození Panny Marie nejvût í úcty Ïe nám dala na eho Spasitele JeÏí e Krista a pokornû sná ela v echny útrapy aï do smrti. Proto byla vzata do nebeské slávy s tûlem i du í. Proto i my buìme trpûliví za v ech okolností, vaïme si kaïdého setkání s na ím Pánem pfii m i svaté, vïdyè máme v nebi mocnou pfiímluvkyni. Prosili jsme za v echny poutníky, ktefií na Rovínek rádi chodili, ale jiï nemohou, i za ty, ktefií jiï jsou na vûãnosti. Po svátostném poïehnání se louãím a kdyï Pán BÛh dá, pfií tû nashledanou. M.B. 26. 8. 2000 Mé milé léto, cos nám pfiineslo?... pí í (po prázdninách tro ku kostrbatû) do se itû na i koláci. Prázdniny, dovolenou, hodnû de tû, trochu sluníãka, nová setkání, staré i nové pfiátele, lásky a tfieba i zklamání, poznání a tfieba i otázky... To v echno jsme naloïili na na i loìku Kiliánku a Pavel Hora se opfiel do vesel, aby pfievezl hrstku

stalo se 11 farníkû letos naposled na Ostrov, ke slavení m e svaté na rozlouãení s létem. Tu tam uï zlátne list na stropû katedrály", voda i ãas plynou a jedin, koho na Ostrovû najdeme beze zmûny urãitû i pfií tí rok, aï poprvé sekneme kosou do pfierostl ch kopfiiv, je ten Nûkdo, kdo bdí nad Ostrovem i nad na imi Ïivoty, i kdyï uï na druhém bfiehu Vltavy odjíïdíme vstfiíc leto nímu podzimu... dsch 1. 9. 2000 V Proudech 56 jsme vás informovali o akci Ruãnû psaná Bible, na které se spolupodíleli taky nûktefií na i farníci. Akce dospûla ke zdárnému konci a na adresu farnosti jsme obdrïeli tuto zprávu: Ubûhly prázdninové mûsíce a já se Vám oz vám z âeské biblické spoleãnosti. Chci podûkovat za Va i projevenou pfiízeà a podporu na í ãinnosti. Máme radost z toho, Ïe úspû nû byla zakonãena celostátní akce Ruãnû psaná Bible. Jak uï moïná víte, zájem byl tak velik, Ïe se nakonec Bible opsala dvakrát! Dobrou zprávou je také to, Ïe od fiíjna se zaãnou konat první stavební práce na stavbû Domu Bible v Praze Kobylisích. Tû íme se na to, Ïe tento dûm pfiispûje k ífiení BoÏího slova v na í zemi. Dûkujeme Vám za dary pfiijaté v dobû od 1. 6. do 30. 6. 2000. Mgr. Milan Hlouch Farní dovolená u Îelivky 17. 9. 2000 To to uteklo! PouÈ ke kapliãce v Tfiebenicích je tu. Po obloze se netradiãnû honí tûïké mraky, v ude okolo jiï zapr elo. Na nás se chystá zkou ka v podobû tak silného lijáku, kdy ani velké de tníky nezabránily mokr m nohavicím a zádûm. Pfiesto se koná krásná m e svatá. Casio Eviãky ani letos pfiipravená kytara bohoslovce Honzy se nedaly pouïít. Zpíváme bez doprovodu. Pouze obãas zabubnuje na nûãí de tník ka tan, kter nevydrïel nápor de tû. U svatého pfiijímaní dé È ustává, uï pr í jenom ze stromû. Potom otec Robert s úsmûvem rozdává v borné koláãky od Maru ky Beranové, a kdo má ãas, jde zakonãit nedûlní odpoledne do hospûdky k paní Taterové, kde je vïdy blaze. S pocitem sváteãnû proïitého dne se rozcházíme. L.P. Zakonãením bájeãn ch prázdnin pro mû byla náv tûva Tfiebenic. Oblaãno nebylo ideální pro poutní m i svatou pod ir m nebem. Autem jsme dojeli pfiímo ke kapliãce a to jsme jiï stáli ve skupinû poutníkû. Nálada byla radostná. Skupina ãítala okolo tfiicet lidí, vût inou se v ichni mezi sebou znali. Aãkoliv nejsem místní, rozhodnû jsem nebyl osamocen. Na lo se nejedno pozorné oko, které si mû v imlo. Otec Robert právû dokonãoval pfiípravy, aby mohla zaãít slavnost Pov ení svatého kfiíïe. Oblaka spustila svou de tivou píseà, a tak jsme v ichni spoleãnû, po krátkém ãekání na prodlevu ve sprchování shûry, zaãali s oslavou. Obûtní stûl se schoval do kapliãky a sklidily se hudební nástroje. Ale to nevadilo, protoïe jsme v e vynahradili spoleãn m zpûvem. De tníky vytvofiily pestrobarevn pfiístfie ek nad na imi hlavami. Jen kdyï projíïdûl automobil po silnici hned pfied kapliãkou, ten pestrobarevn obrazec se rozestoupil, a hned zase splynul. KdyÏ skonãila bohosluïba, pfiesunuli jsme se do nedaleké hospody U TaterÛ. Babiãka Taterová nás pohostila zcela královsky, s velkou péãí a pozorností. A odtud zase domû, kde druh den zaãal nov pracovní t den, av ak já jiï nejsem stejn jsem obãerstven a posilnûn, a to duchovnû, du evnû i tûlesnû. Tento den jsem si uïil. Byla to zase jedna z tûch nedûlí, která se povedla. Jan Böhm, bohoslovec, Praha-Bohnice

12 kalendáfi PRAVIDELNÉ DùNÍ VE FARNOSTECH M e svaté: Pondûlí 18.00 tûchovice kaple Úter 18.00 Davle kaple Stfieda 18.00 tûchovice kaple âtvrtek 18.00 Slapy Sobota 18.00 tûchovice Nedûle 8.00 Sv.Kilián 10.00 Slapy Setkání ve farnosti: Pondûlí 19.00 - katechismus pro dospûlé Stfieda 16.30 star í generace Pravidelná v uka náboïenství: Stfieda 13.30, 15.00 tûchovice Svátost kfitu, manïelství a pohfieb: domluvte osobnû s knûzem Slavnost V ech svat ch oslavíme m í sv. ve tûchovickém chrámu 1. listopadu v 18.00 hod. V den Vzpomínky na v echny zemfielé 2. listopadu se spoleãnû pomodlíme u hrobû na ich zesnul ch na tûchovickém hfibitovû v 17.00 hod. M e svaté tento den budou v na ich farnostech slouïeny takto: 8.00 tûchovice (kaple) 15.00 Slapy 18.00 tûchovice Na du iãky vzpomínejme, z oãistce jim pomáhejme, budou na nás vzpomínat, aï my budem umírat. (Lidová píseà z 18. století) obãasník pro vnitfiní potfiebu farností tûchovice a Slapy Náklad: 250 ks. Adresa redakce: tûchovice 213. Tel.: 02/994 11 12. éfredaktor: P. Robert Hanaãik Grafická úprava J.+J. Majcherovi (majcher@alphanet.cz). Tisk: ÚJI Praha-Zbraslav