ÚŘAD PRÁCE ČESKÉ REPUBLIKY

Č. j.: MPSV-UP/3181/14/ÚPČR ÚŘAD PRÁCE ČESKÉ REPUBLIKY Druh vnitřního řídícího aktu: Směrnice generální ředitelky č. 2/2014 Název vnitřního řídícího aktu: Realizace aktivní politiky zaměstnanosti Úřadem práce ČR Zrušuje: Dodatek č. 1 a Dodatek č. 2 ke Směrnici č. 4/2013 účinné do 31.12.2013 Účinnost od: 13.02.2014 Účinnost: do 31.1.2015 Za navrhovatele: Mgr. Jan Karmazín, MPA Ředitel odboru trhu práce Kontroloval z hlediska formálně právního: JUDr. Jana Pašková Ředitelka odboru kontrolního a právního Schválil: Ing. Marie Bílková Generální ředitelka Úřadu práce ČR Datum: 13.2.2014 Datum: 13.2.2014 Datum: 13.2.2014 Podpis: Mgr. Jan Karmazín, MPA, v.r. Podpis: JUDr. Jana Pašková, v.r. Podpis: Ing. Marie Bílková, v.r. Počet originál. výtisků: 1 Číslo výtisku: 1 Skartační režim: A

Část první Čl. I Východiska politiky zaměstnanosti a použití aktivní politiky zaměstnanosti 1. Generální ředitelství Úřadu práce ČR touto směrnicí vymezuje záměry státní politiky zaměstnanosti na rok 2014 v souladu se zákonem č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o zaměstnanosti ), v souladu s dalšími příslušnými právními předpisy a řídícími akty Ministerstva práce a sociálních věcí České republiky (dále jen MPSV ). 2. Krajské pobočky Úřadu práce ČR budou odpovědně zvažovat vhodnost použití jednotlivých nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti (dále jen APZ ), a to v závislosti na situaci regionálních trhů práce a skladby uchazečů a zájemců o zaměstnání registrovaných v jeho evidenci tak, aby byly prostředky APZ vynakládány co nejefektivněji a neúčelněji, s ohledem na nepodpoření uchazeče o zaměstnání nástrojem APZ, jemuž je možné nalézt vhodné zaměstnání jiným způsobem. 3. Krajské pobočky Úřadu práce ČR budou ke klientům přistupovat individuálně, budou komplexně posuzovat kompetence uchazeče o zaměstnání (kvalifikace, dovednosti, motivace), uplatnitelnost na trhu práce, ekonomickou situaci klienta a ohrožení sociálním vyloučením z důvodu setrvávání v dlouhodobé nezaměstnanosti. V oblasti poradenství bude důraz kladen na oblast prevence vzniku nezaměstnanosti, zejména prostřednictvím celoživotního kariérového poradenství. 4. Krajské pobočky Úřadu práce ČR se zaměří na komplexní vnímání nástrojů a opatření APZ, jejich vzájemnou provázanost. U uchazečů o zaměstnání ohrožených ztrátou pracovních návyků a ztrátou motivace k hledání vhodného pracovního uplatnění budou využívány nástroje a opatření APZ (např. kombinací poradenských programů, rekvalifikací, aktivizačních pracovních příležitostí, veřejně prospěšných prací nebo společensky účelných pracovních míst) jako motivační či aktivizační prvky. 5. Krajské pobočky Úřadu práce ČR budou aktivně vyhledávat a posilovat spolupráci se všemi subjekty vstupujícími a ovlivňujícími trh práce (zaměstnavatelé, veřejná správa, školy a instituce dalšího profesního vzdělávání, neziskové organizace atd.) s cílem realizovat komplexní programy zaměstnanosti a aktivně na trh práce působit. 6. Cílem regionální spolupráce je posilování chápání práce jako společenské hodnoty, informování o situaci na trhu práce a posilování role krajských poboček Úřadu práce ČR, jako klíčového partnera, při řešení problematiky zaměstnanosti. Uvedenou spolupráci je možné realizovat např. prostřednictvím poradních sborů, organizování či účastí na seminářích, konferencích nebo setkáních zaměřujících se na problematiku zaměstnanosti a trhu práce. 7. Spolupráce krajských poboček Úřadu práce ČR se sociálními partnery a institucemi působícími na trhu práce se zaměří i na koordinaci politiky zaměstnanosti se sociální a rodinnou politikou. 2

8. Krajské pobočky Úřadu práce ČR zintenzivní působení na žáky a studenty středních škol a na jejich rodiče při volbě povolání v orientaci na obory chybějící na regionálním trhu práce či na obory na trhu práce očekávané. Prohloubí a budou dále rozvíjet spolupráci se základními a středními školami, s regionálními orgány a zaměstnavateli s cílem sladit poptávku a nabídku pracovní síly na trhu práce. 9. Krajské pobočky Úřadu práce ČR budou v rámci APZ podporovat ta pracovní místa, která umožní získání nových odborných dovedností a kompetencí pro integraci a další uplatnění na otevřeném trhu práce. 10.Krajské pobočky Úřadu práce ČR nabídnou mladým uchazečům o zaměstnání do 25 let nejlépe do 4 měsíců jejich evidence vhodné zaměstnání, nebo další vzdělávání formou rekvalifikace, odbornou praxi či poradenství. V rámci poradenství budou poskytovat mladým uchazečům o zaměstnání informace o možnostech získání stupně vzdělání dle zákona č. 179/2006 Sb., o ověřování a uznávání výsledků dalšího vzdělávání, ve znění pozdějších předpisů. 11.V případě mladistvých uchazečů o zaměstnání se základním vzděláním ze sociálně znevýhodněných skupin budou nabízet vhodné rekvalifikace vedoucí k získání profesní kvalifikace v souladu se zákonem č. 179/2006 Sb., o ověřování a uznávání výsledků dalšího vzdělávání, ve znění pozdějších předpisů. 12.Krajské pobočky Úřadu práce ČR budou podporovat přístup žen k zaměstnání, zejména podporou technik vyhledávání zaměstnání a odstraňováním specifických překážek omezujících participaci žen na trhu práce. Dále budou podporovat harmonizaci rodinného a pracovního života. Čl. II Obecné zásady poskytování příspěvků na jednotlivé nástroje a opatření APZ 1. Obecné zásady platí pro všechny níže uvedené příspěvky APZ, pokud dále nebude stanoveno jinak. Jedná se o: a) veřejně prospěšné práce (dále jen VPP ), b) společensky účelná pracovní místa (dále jen SÚPM ), c) překlenovací příspěvek, d) příspěvek na zapracování, e) příspěvek při přechodu na nový podnikatelský program, f) příspěvek na zřízení chráněného pracovního místa, g) příspěvek na částečnou úhradu provozních nákladů chráněného pracovního místa, h) společensky účelné pracovní místo vyhrazené pro zájemce o zaměstnání v procesu hromadného propouštění (dále jen SÚPM-ZPHP ) podrobně viz Směrnice generální ředitelky č. 18/2013, i) aktivizační pracovní příležitost (dále jen APP ) podrobně viz Směrnice generální ředitelky č. 19/2013, ve znění Dodatku č. 1. 3

2. Příspěvky na jednotlivé nástroje a opatření APZ nelze poskytnout: a) organizačním složkám státu a státním příspěvkovým organizacím. Při vymezení okruhu organizačních složek státu se vychází ze zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů. Státní příspěvkové organizace jsou organizace zřízené zákonem nebo na základě zákona (např. zákon č. 122/2000 Sb., o ochraně sbírek muzejní povahy a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů). b) organizačním složkám územních samosprávných celků a vyšších územních samosprávných celků (dle 24 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů, nejsou tyto organizační složky účetní jednotkou). c) žadateli o příspěvek APZ, pokud je příjemcem peněžních prostředků poskytovaných na stejný účel ze státního rozpočtu, rozpočtu územních samosprávných celků, vyšších územních samosprávných celků, Strukturálních fondů EU, popř. z jiných programů a projektů EU nebo z jiných veřejných zdrojů. d) zaměstnavateli, kterému byla na stejný účel poskytnuta hmotná podpora v rámci investičních pobídek, a to po dobu účinnosti dohod sjednaných s MPSV nebo s generálním ředitelstvím Úřadu práce ČR. Čl. III Cílení nástrojů a opatření APZ ke zvýšení zaměstnanosti 1. Nástroji uvedenými v Čl. II této směrnice budou krajské pobočky Úřadu práce ČR přednostně podporovat ty uchazeče o zaměstnání, kterým nelze pro jejich individuální charakteristiky sjednat zaměstnání jiným způsobem. Jestliže podmínky speciálně připravených programů, projektů a pilotně realizovaných nástrojů APZ nestanoví jinak, jedná se zejména o: a) uchazeče o zaměstnání vedené v evidenci nepřetržitě déle než 5 měsíců, b) uchazeče o zaměstnání, kterým je kvůli jejich zdravotnímu stavu, věku (absolventi bez praxe, mladí do 25 let a osoby nad 55 let) či péči o dítě věnována při zprostředkování zaměstnání zvýšená péče, či uchazeče o zaměstnání, u nichž existuje důvodný předpoklad dlouhodobého setrvání v evidenci Úřadu práce ČR, c) uchazeče o zaměstnání, jimž je potřeba věnovat zvýšenou péči z jiného důvodu bránícího jejich vstupu na volný trh práce. Za jiný závažný důvod je rovněž považováno ohrožení sociálním vyloučením z důvodu setrvávání v dlouhodobé nezaměstnanosti. 2. Krajské pobočky Úřadu práce ČR budou vyjednávat se zaměstnavateli možnost realizace nástrojů VPP a SÚPM k podpoře tvorby pracovních míst na zkrácený pracovní úvazek. 4

3. Nástroji APZ APP, VPP a SÚPM nelze bez vážného důvodu opakovaně podpořit téhož uchazeče o zaměstnání. Z vážného důvodu lze opakovaně podpořit zejména uchazeče o zaměstnání uvedené v bodě 1 písm. a) až c) tohoto článku směrnice. Vážným důvodem k opakované podpoře téhož uchazeče o zaměstnání je postup uchazeče o zaměstnání mezi nástroji APP, VPP a SÚPM, jestliže tento postup povede k plynulému začlenění uchazeče o zaměstnání na volný trh práce ve smyslu prostupného zaměstnávání. Pro postup mezi nástroji APP, VPP a SÚPM, popř. opatřením veřejná služba budou vybíráni zejména uchazeči o zaměstnání, kteří jsou dlouhodobě vedeni v evidenci Úřadu práce ČR, u nichž došlo ke ztrátě pracovních návyků a ke ztrátě motivace k uplatnění na trhu práce. 4. Nástroje SÚPM budou krajské pobočky Úřadu práce ČR rovněž využívat k podpoře vytváření pracovních míst umožňujících u osob s nedostatečnou praxí či kvalifikací její získání, zvýšení či prohloubení. V případech, kde to bude účelné, využijí krajské pobočky Úřadu práce ČR nástroje SÚPM k usnadnění vstupu na volný trh práce těm uchazečům, kteří v roce 2013 přišli o status osoby zdravotně znevýhodněné. 5. Nástroje SÚPM a VPP budou přednostně financovány z prostředků Evropského sociálního fondu. V případě, že nástroje a opatření aktivní politiky zaměstnanosti podle ustanovení zákona o zaměstnanosti jsou spolufinancovány z prostředků Evropského sociálního fondu, platí při jejich uplatňování přednostně metodika vztahující se k Operačnímu programu Lidské zdroje a zaměstnanost. Část druhá Použití příspěvků na jednotlivé nástroje a opatření APZ 1. APZ je financována z prostředků státního rozpočtu. Hospodaření s těmito prostředky se řídí zákonem č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů. Prostředky státního rozpočtu musí být vynakládány účelně, efektivně a hospodárně. 2. Příspěvky na jednotlivé nástroje a opatření APZ nelze použít k úhradě nebo krytí nákladů, které: a) vzniknou před nabytím platnosti a účinnosti dohody nebo po termínu, který je v dohodě sjednán jako poslední možný den. b) nejsou sjednány v dohodě, nebo c) nejsou doloženy požadovanými doklady v termínu k tomu dohodou určeném. Část třetí K vybraným nástrojům APZ ČI. I VPP 1. VPP se rozumí časově omezené pracovní příležitosti spočívající zejména v údržbě veřejných prostranství, úklidu a údržbě veřejných budov a komunikací nebo jiných obdobných činnostech ve prospěch obcí nebo ve prospěch státních nebo jiných obecně prospěšných institucí. 5

2. Za jiné obdobné činnosti lze považovat práci osobního asistenta osob se zdravotním postižením, pomocné práce v oblasti charity, pomocné práce v oblasti sociální a kulturní, pomocné práce ve školách a při údržbě sportovišť, popř. jiné činnosti odpovídající definici veřejně prospěšných prací v zákoně o zaměstnanosti. 3. Za státní nebo jiné obecně prospěšné instituce lze považovat obecně prospěšné instituce, které se zabývají vzděláním a vědou, kulturou, školstvím, ochranou zdraví, požární ochranou, ochranou životního prostředí, podporou a ochranou mládeže, ochranou zvířat, humanitární, sociální, charitativní, náboženskou, tělovýchovnou a sportovní činností a obecně prospěšné společnosti vzniklé do 31.12.2013 podle zákona č. 248/1995 Sb., o obecně prospěšných společnostech a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a obecně prospěšné společnosti, které změnily svoji právní formu na ústavy, nadace nebo nadační fondy podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, a ústavy, nadace nebo nadační fondy vzniklé podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, vykonávající obecně prospěšnou činnost. 4. V případě, že VPP ve prospěch obcí nebo obecně prospěšných institucí zajišťuje právnická nebo fyzická osoba, která k tomuto účelu vytváří pracovní místa, musí mít krajská pobočka Úřadu práce ČR obcí nebo obecně prospěšnou institucí potvrzeno, že VPP budou vykonávány v jejich prospěch. 5. V rámci jedné dohody může být poskytnuto maximálně 12 měsíčních plateb. 6. Krajská pobočka Úřadu práce ČR poskytne příspěvek ve výši skutečně vynaložených nákladů na mzdy nebo platy, avšak do maximální měsíční výše příspěvku sjednaného v dohodě. Čl. II SÚPM zřízené u zaměstnavatele, SÚPM zřízené za účelem výkonu samostatné výdělečné činnosti 1. Doba obsazení SÚPM a doba výkonu SVČ bude sjednávána alespoň na 365 kalendářních dnů. Kratší dobu obsazení SÚPM a dobu výkonu SVČ lze sjednat jen z důvodů hodných zvláštního zřetele (např. v souvislosti s výší poskytnutého příspěvku). 2. Krajská pobočka Úřadu práce ČR hodnotí vždy předložený podnikatelský záměr při schvalování žádosti o příspěvek na SÚPM zřízené u zaměstnavatele nebo zřízené uchazečem o zaměstnání za účelem výkonu samostatné výdělečné činnosti z pohledu účelnosti a efektivity vynaložení finančních prostředků a z pohledu udržitelnosti na trhu práce. 3. Příspěvek nesmí být použit na nákladové položky spojené s provozními náklady, nákupem materiálu potřebného k výrobě, spotřebního materiálu a na další náklady, které přímo nesouvisí se zřízením pracovního místa nebo nejsou pro zřízení pracovního místa nezbytné. 6

4. V dohodě o zřízení SÚPM a poskytnutí příspěvku se sjednává den, do kterého mají být pracovní místa nejpozději obsazena. Dále se sjednává doba, po kterou mají být pracovní místa obsazena a den, do kterého musí být nejpozději splněna doba obsazení u všech zřízených pracovních míst. Tyto termíny nejsou v zákoně o zaměstnanosti specifikovány. Krajská pobočka úřadu práce ČR je sjednává v souladu se zásadou účelnosti, hospodárnosti a efektivnosti při vynakládání prostředků státního rozpočtu, s přihlédnutím k vývoji a situaci na trhu práce a k přeobsazování pracovních míst. Příklad: Dohoda o zřízení SÚPM a poskytnutí příspěvku nabývá platnosti (je podepsána oběma smluvními stranami) dne 1. 11. 2012. V dohodě bude sjednáno, že zaměstnavatel zřídí 15 pracovních míst v profesi šička a pracovní místa obsadí uchazeči o zaměstnání, kteří mu budou doporučeni krajskou pobočkou Úřadu práce ČR. Pracovní místa obsadí nejpozději do 31. 12. 2012. Doba obsazení každého pracovního místa bude sjednána na 365 dnů s tím, že tato podmínka musí být u všech pracovních míst splněna nejpozději do 31. 3. 2014. V případě, že vzhledem k situaci na trhu práce nebo jiným okolnostem nebude reálné splnit některý z výše uvedených termínů, dohoda může být změněna, a to dodatkem k dohodě uzavřeným před uplynutím původně sjednaných termínů. 5. Příjemcem příspěvku na zřízení SÚPM za účelem výkonu SVČ může být pouze osoba, která SÚPM zřizuje. Osoba, která hodlá pouze spolupracovat při výkonu samostatné výdělečné činnosti, příjemcem příspěvku být nemůže. Čl. III SÚPM vyhrazené 1. V rámci jedné dohody může být poskytnuto maximálně 12 měsíčních plateb. 2. Krajská pobočka Úřadu práce ČR poskytne příspěvek ve výši skutečně vynaložených nákladů na mzdy nebo platy, avšak do maximální měsíční výše příspěvku, sjednaného v dohodě. Čl. IV Chráněná pracovní místa zřízená, chráněná pracovní místa vymezená, chráněná pracovní místa vymezená osobou samostatně výdělečně činnou, chráněná pracovní místa zřízená za účelem výkonu SVČ 1. Pro chráněná pracovní místa (dále jen CHPM ) zřízená a pro CHPM zřízená za účelem výkonu SVČ platí část třetí Čl. II. bod 2., 3., 4. a 5. této směrnice, pokud není v tomto článku uvedeno jinak. 2. Na vymezení CHPM není žadateli krajskou pobočkou Úřadu práce ČR poskytován příspěvek. CHPM se vymezuje ve vazbě na: a) příspěvek na částečnou úhradu provozních nákladů CHPM, b) příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením na chráněném pracovním místě ( 78 zákona o zaměstnanosti) s účinností od 1. 7. 2012. 3. V případě, že žadatel požádá o vymezení CHPM formou volně psané žádosti, musí tato žádost obsahovat, kromě skutečností uvedených v části první Čl. III. bod 3. této směrnice, také charakteristiku CHPM, jejich počet a maximální počet zaměstnanců se zdravotním postižením na těchto CHPM. 7

4. CHPM zřízené je nutné minimálně po dobu 3 let obsazovat osobami se zdravotním postižením. Po splnění doby obsazenosti zřízených CHPM je možné CHPM znovu vymezit s ohledem k provázání s příspěvky uvedenými v bodu 2. tohoto článku. 5. V případě CHPM zřízeného za účelem výkonu SVČ musí být SVČ vykonávána minimálně po dobu 3 let. Po splnění podmínky doby výkonu SVČ je možné CHPM znovu vymezit s ohledem k provázání s příspěvkem na částečnou úhradu provozních nákladů CHPM. 6. CHPM lze vymezit na období 3 let. Poté je možné CHPM znovu vymezit s ohledem k provázání s příspěvky uvedenými v bodu 2. tohoto článku. 7. S ohledem k provázání CHPM a příspěvku dle 78 zákona o zaměstnanosti se v dohodách o zřízení CHPM a vymezení CHPM sjedná maximální počet zaměstnanců se zdravotním postižením, kteří mohou pracovat na vymezených a zřízených CHPM. 8. Přílohou dohody o vymezení CHPM, vymezení CHPM osobou samostatně výdělečně činnou, zřízení CHPM a zřízení CHPM za účelem výkonu SVČ je charakteristika CHPM. Krajská pobočka Úřadu práce ČR vychází při sjednávání této charakteristiky z žádosti o vymezení CHPM, vymezení CHPM osobou samostatně výdělečně činnou, zřízení CHPM a zřízení CHPM za účelem výkonu SVČ, kde žadatel charakteristiku CHPM předkládá. 9. K podmínkám pro vymezování a zřizování CHPM stanoveným v 75 odst. 2 zákona o zaměstnanosti. Jedná se o podmínky, které musí krajská pobočka Úřadu práce ČR ověřit před podpisem dohody o vymezení či zřízení CHPM. Dohodu o vymezení či zřízení CHPM krajská pobočka Úřadu práce ČR neuzavře v případech, kdy bude zjištěno, že v období 12 měsíců před podáním žádosti: a) žadatel provedl srážky ze mzdy nebo platu určené k uspokojení plnění (práva) zaměstnavatele na základě dohody o srážkách ze mzdy mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem uzavřené podle ustanovení 327 zákoníku práce do 31.12.2013 nebo na základě dohody o srážkách ze mzdy nebo jiných příjmů podle ustanovení 2045 až 2047 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (s výjimkou srážek k uhrazení škody, za kterou odpovídá zaměstnanec nebo příspěvku zaměstnance na závodní stravování dle 236 zákoníku práce) a srážky určené k uspokojení závazků zaměstnance dle 146 zákoníku práce, je-li srážka v rozporu s dobrými mravy; Vysvětlení: Žadatel v žádosti prohlašuje, zda prováděl či neprováděl zaměstnancům srážky ze mzdy. Pokud ano, specifikuje, o jaké srážky se konkrétně jednalo. Krajská pobočka Úřadu práce ČR před uzavřením dohody o vymezení či zřízení CHPM kontrolou na místě ověří, zda v žádosti uvedené informace odpovídají skutečnosti. b) bylo vůči žadateli zahájeno trestní stíhání v souvislosti s poskytováním příspěvku dle 78 zákona o zaměstnanosti; Vysvětlení: Jednotlivé krajské pobočky Úřadu práce ČR si mezi sebou předají informace o probíhajících trestních stíháních. 8

c) byla žadateli pravomocně uložena pokuta za správní delikt nebo přestupek na úseku zaměstnanosti nebo inspekce práce; Vysvětlení: Od roku 2012 Státní úřad inspekce práce zasílá informace o pravomocných pokutách Generálnímu ředitelství Úřadu práce ČR. d) byla na žadatele podána opakovaně oprávněná stížnost pro porušení povinnosti podle zákoníku práce; Vysvětlení: Oprávněnou stížností se v případě podmínek pro vymezení či zřízení CHPM rozumí podnět ke kontrole v souvislosti s porušováním zákoníku práce ze strany zaměstnavatele, který se ukázal jako oprávněný. Krajská pobočka Úřadu práce ČR za účelem zjištění této informace spolupracuje se Státním úřadem inspekce práce. 10.K podmínce pro vymezování a zřizování CHPM stanovené v 75 odst. 3 zákona o zaměstnanosti. Tato podmínka se vztahuje k žadatelům, kteří ke dni podání žádosti zaměstnávají osoby se zdravotním postižením. Krajská pobočka Úřadu práce ČR neuzavře dohodu o vymezení či zřízení CHPM se zaměstnavatelem, který nemá přizpůsobené pracovní prostředí pro zaměstnávání osob se zdravotním postižením (např. architektonické bariéry, sociální zázemí, parkování). Jedná se o podmínku, kterou krajská pobočka Úřadu práce ČR posoudí při kontrole na místě před podpisem dohody o vymezení či zřízení CHPM. 11.K podmínkám pro vymezování a zřizování CHPM stanoveným vyhláškou č. 518/2004 Sb., kterou se provádí zákon o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů. Jedná se o podmínky, které musí krajská pobočka Úřadu práce ČR ověřit před podpisem dohody o vymezení či zřízení CHPM: a) 6 odst. 2 písm. a) vyhlášky č. 518/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů.: Vysvětlení: Žadatel v žádosti prohlašuje, zda uzavřel či neuzavřel v období 12 měsíců před podáním žádosti smlouvu, na jejímž základě byl zaměstnanec povinen odvádět finanční prostředky zaměstnavateli nebo jiným právnickým či fyzickým osobám. Pokud ano, specifikuje, o jaké smlouvy se konkrétně jednalo. Krajská pobočka Úřadu práce ČR před uzavřením dohody o vymezení či zřízení CHPM kontrolou na místě ověří, zda v žádosti uvedené informace odpovídají skutečnosti. Podmínka musí být splněna po celou dobu trvání dohody. b) 6 odst. 2 písm. b) vyhlášky č. 518/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů.: Vysvětlení: Podmínku výplaty mzdy bezhotovostním způsobem stanovenému podílu zaměstnanců je potřeba ověřit kontrolou na místě před uzavřením písemné dohody. Podmínka musí být splněna po celou dobu trvání dohody. c) 6 odst. 2 písm. c) vyhlášky č. 518/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů: Vysvětlení: Podíl tzv. domácích zaměstnanců zaměstnavatele zjistí krajská pobočka Úřadu práce ČR z pracovních smluv kontrolou na místě před uzavřením písemné dohody. Podmínka musí být splněna po celou dobu trvání dohody. d) 6 odst. 2 písm. d) vyhlášky č. 518/2004 Sb.: Vysvětlení: Tuto podmínku nesplňují zaměstnavatelé, kteří svoji činnost realizují jen za účelem čerpání příspěvku na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením dle 78 zákona o zaměstnanosti, tzn. jejich činnost je fiktivní, nepřidělují zaměstnancům žádnou práci, popř. bezcennou práci ve vztahu k čerpání příspěvku. 9

Při posuzování této podmínky vychází krajská pobočka Úřadu práce ČR z dosavadních zkušeností s konkrétním žadatelem a přihlíží ke skutečnostem, které nasvědčují výše uvedeným charakteristikám (podněty zaměstnanců a dalších orgánů státní správy, zkušenosti z dosud provedených kontrol, informace z médií, předmět podnikání žadatele, apod.). Případně je potřeba uváděné skutečnosti ověřit kontrolou na místě před uzavřením písemné dohody. 12.Pokud nebude žádosti o vymezení / zřízení CHPM vyhověno, je potřeba zamítnutí žádosti žadateli konkrétně zdůvodnit, aby mohl odstranit nedostatky, které vedly k jejímu zamítnutí. Čl. V Příspěvek na částečnou úhradu provozních nákladů CHPM 1. Dohodu o poskytnutí příspěvku na částečnou úhradu provozních nákladů CHPM lze uzavřít v návaznosti na již uzavřenou dohodu o zřízení či vymezení CHPM, popř. v návaznosti na již uzavřenou dohodu o vytvoření nebo vymezení chráněné pracovní dílny uzavřenou před 1. 1. 2012. Pracovní místa v chráněné pracovní dílně vytvořené nebo vymezené na základě dohody uzavřené před 1. 1. 2012 se po nabytí účinnosti příslušné novely zákona o zaměstnanosti považují za CHPM. 2. Roční výše příspěvku na jedno CHPM může činit maximálně 48 000 Kč. Pro výši příspěvku sjednanou v dohodě o poskytnutí příspěvku na částečnou úhradu provozních nákladů CHPM je tedy rozhodující počet zřízených a vymezených CHPM sjednaný v dohodách o zřízení a vymezení CHPM. 3. Je-li doba trvání dohody o poskytnutí příspěvku na částečnou úhradu provozních nákladů CHPM v jednom roce kratší než 12 kalendářních měsíců, je potřeba maximální částku sjednanou v této dohodě poměrně zkrátit (tj. stanovit maximální částku násobkem 4 tis. Kč a počtem měsíců trvání této dohody v roce). 4. Náklady definované v 8 odst. 1 písm. a) a v 9 odst. 1 písm. a) vyhlášky č. 518/2004 Sb., kterou se provádí zákon o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, ve výši 7 % průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí předcházejícího kalendářního roku se nedokládají. Jedná se o paušální částku, která je v případě podpisu dohody o poskytnutí příspěvku automaticky poskytnuta měsíčně na každé chráněné pracovní místo. 5. Dohodu o poskytnutí příspěvku na částečnou úhradu provozních nákladů CHPM lze uzavřít až po uplynutí 12 měsíců od obsazení zřízeného či vymezeného CHPM. V případě zřízeného CHPM počíná tato lhůta běžet ode dne nástupu do práce prvního zaměstnance umístněného na CHPM, popř. ode dne zahájení SVČ a v případě vymezeného CHPM ode dne podpisu dohody o vymezení CHPM. Den nástupu zaměstnance do práce krajská pobočka Úřadu práce ČR zjistí z pracovní smlouvy, kterou je žadatel dle dohody o zřízení CHPM povinen doložit. 6. Podmínka 12 měsíců uvedená v bodě 3. tohoto článku směrnice se nevztahuje na ta CHPM, popř. pracovní místa vytvořená či vymezená v chráněné pracovní dílně, která k 1. 1. 2012 byla provozována nepřetržitě nejméně 12 měsíců. V případě vytvořených pracovních míst v chráněné pracovní dílně či vytvořených CHPM počíná tato lhůta běžet ode dne nástupu zaměstnance do práce a v případě vymezené chráněné pracovní dílny ode dne podpisu dohody o vymezení chráněné pracovní dílny. 10

7. Vzhledem k tomu, že se podmínka uvedená v bodě 4. tohoto článku směrnice vztahuje i na případy, kdy dohody o vymezení CHPM na sebe nebudou časově navazovat (datum skončení dohody a uzavření nové dohody), je potřeba, aby krajská pobočka Úřadu práce ČR v této souvislosti kladla zvýšený důraz na komunikaci se zaměstnavateli (v době před skončením dohody o vymezení či zřízení CHPM). 8. Příspěvek na částečnou úhradu provozních nákladů CHPM nelze poskytnout na CHPM vymezené či zřízené s místem výkonu práce v bydlišti zaměstnance. Čl. VI Vazba chráněného pracovního místa na příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením na chráněném pracovním místě Příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením na CHPM dle 78 zákona o zaměstnanosti je od 3. čtvrtletí roku 2012 poskytován pouze zaměstnavatelům zaměstnávajícím na CHPM více než 50 % osob se zdravotním postižením z celkového počtu zaměstnanců. Čl. VII Veřejná služba Veřejnou službou se rozumí pomoc obcím nebo dalším subjektům zejména v oblastech zlepšování životního prostředí, udržování čistoty ulic a jiných veřejných prostranství, pomoci v oblasti kulturního a sportovního rozvoje a sociální péče. Je realizována na základě 18a a 61 zákona č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů, jako dobrovolná či doplňková aktivita uchazečů o zaměstnání a osob v hmotné nouzi na základě písemné smlouvy, která obsahuje základní údaje o těchto osobách (jméno, popřípadě jména, příjmení, den, měsíc a rok narození a trvalý pobyt), místo, předmět a dobu výkonu veřejné služby, uzavřené s krajskou pobočkou Úřadu práce ČR po dohodě s obcí nebo dalším subjektem. Čl. VIII Rekvalifikace 1. Rekvalifikace, popř. zvolené rekvalifikace, budou realizovány v souladu s regionálními potřebami trhu práce, budou odpovídat aktuálním či předpokládaným požadavkům na pracovní sílu. Zaměření rekvalifikací bude směřovat ke konkrétnímu pracovnímu uplatnění uchazeče nebo zájemce o zaměstnání, a to jak v souladu s potřebami trhu práce, tak v souladu s individuálními potřebami uchazeče nebo zájemce o zaměstnání. Přihlíženo bude k jeho zdravotnímu stavu, dosavadní kvalifikaci, schopnostem a možnostem uplatnění na trhu práce. Konkrétní podmínky stanoví krajská pobočka Úřadu práce ČR s přihlédnutím k regionálním zvláštnostem trhu práce a s ohledem na efektivnost, hospodárnost a účelnost vynaložených finančních prostředků přidělených ze státního rozpočtu na realizaci APZ. 11

2. Téhož uchazeče o zaměstnání a zájemce o zaměstnání není možné podpořit opakovaně ve stejném či obdobném typu vzdělávání, jestliže k tomu není vážný důvod. Výjimkou z tohoto pravidla je potřeba podpořit uchazeče nebo zájemce o zaměstnání v takovém případě, kdy k získání potřebné kvalifikace je nutno absolvovat více rekvalifikačních kurzů či v takovém případě, kdy obnovení či prohloubení kvalifikace rekvalifikačním kurzem přispěje k získání zaměstnání. U zájemců o zaměstnání bude přihlíženo zejména k jejich možnostem setrvat ve stávajícím pracovním poměru (např. doba určitá) a dalším významným faktorům majícím vliv na jejich pracovní uplatnění (např. změna zdravotního stavu) z hlediska možného budoucího pracovního uplatnění či možnost krajské pobočky Úřadu práce ČR zprostředkovat zaměstnání. 3. Za účelem zvýšení zaměstnatelnosti a uplatnění na regionálním trhu práce provede krajská pobočka Úřadu práce ČR profesně-poradenský pohovor s uchazečem nebo zájemcem o zaměstnání před jeho zařazením do rekvalifikace zabezpečované krajskou pobočkou Úřadu práce ČR. 4. Pro podporu vzdělávání zaměstnanců budou primárně využívány Národní individuální projekty a Regionální individuální projekty, např. projekt typu Vzdělávejte se! 5. Rekvalifikace budou zabezpečovány se zřetelem na dodržování principů rovných příležitostí mužů a žen, aktivního stárnutí a boje proti sociálnímu vyloučení. 6. Na rekvalifikaci budou doporučováni zejména uchazeči o zaměstnání, jimž je při zprostředkování zaměstnání věnována zvýšená péče dle 33 odst. 1 zákona o zaměstnanosti, a dále ti, jimž je z důvodu nízké či neuplatitelné kvalifikace ztížen vstup na trh práce. Toto se týká zejména absolventů škol a osob nad 55 let věku. Část čtvrtá Evropský sociální fond (ESF) Čl. I Obecné zásady V roce 2014 se Úřad práce ČR bude podílet či sám realizovat projekty financované státním rozpočtem ČR a Evropským sociálním fondem prostřednictvím Operačního programu lidské zdroje a zaměstnanost. Způsob realizace těchto projektů je upraven Normativní instrukcí č. 12/2011, Normativní instrukcí č. 13/2011 a Normativní instrukcí č. 4/2012 Metodika postupů v případě podezření na nesrovnalost a porušení rozpočtové kázně při realizaci projektů NIP, SIP a RIP OP LZZ, resp. jejich aktualizacemi. Formy realizace jsou národní individuální projekty (NIP), regionální individuální projekty (RIP), grantové projekty (GP). Čl. II Národní individuální projekty (NIP) Roli Příjemce v případě NIP plní odbor 14 MPSV. NIP jsou realizovány prostřednictvím krajské pobočky Úřadu práce ČR podle stejné metodiky a pravidel jako nástroje APZ, jestliže nebude uvedeno ve vnitřním řídícím aktu vztahujícímu se ke konkrétnímu projektu jinak. Finanční prostředky na realizaci aktivit v rámci NIP jsou v rámci Úřadu práce ČR dále rozdělovány rovněž podle stejných mechanismů jako prostředky národní APZ. 12

Čl. III Regionální individuální projekty (RIP) V případě RIP je vyhlašovatelem výzev Zprostředkující subjekt, odbor 14 MPSV. RIP realizuje Úřad práce ČR prostřednictvím svých krajských poboček ČR. RIP jsou realizovány jako krajské projekty a finanční prostředky na RIP jsou stanovovány na kraj. RIP musí být zaměřeny na komplexní řešení situace určité skupiny uchazečů či zájemců o zaměstnání na trhu práce, tzn. využitím více nástrojů a opatření APZ, a to i inovovaných či nových nástrojů, které budou v rámci projektu odzkoušeny. V případě, že se jedná o inovované nástroje, nové nástroje či přístupy, je nutné, aby projekt obsahoval podrobný popis (metodiku) využití tohoto nástroje. Podmínkou je dodržet pravidla způsobilosti výdajů na inovované nástroje, nové nástroje či přístupy z hlediska ESF. Nelze předkládat RIP, které budou zaměřeny jen na jednotlivé nástroje či opatření APZ a nebudou obsahovat komplexní a individuální přístup ke klientovi. Za předložení RIP na Zprostředkující subjekt je zodpovědné Generální ředitelství Úřadu práce ČR, které koordinuje zpracování RIP na jednotlivých krajských pobočkách Úřadu práce ČR. Úřad práce ČR se při předkládání projektů řídí vždy aktuální výzvou, resp. revidovanou výzvou a příslušnými normativními instrukcemi (viz Článek I této Části směrnice) a pokyny Zprostředkujícího subjektu. Čl. IV Grantové projekty (GP) Uchazeči o zaměstnání a zájemci o zaměstnání se mohou účastnit aktivit grantových projektů realizovaných na základě OP LZZ, u kterých je poskytovatelem dotace MPSV, z vlastní iniciativy a zájmu nebo na základě vyslání Úřadem práce ČR v souladu s NI 2/2010, resp. její aktualizací. Část pátá Zpráva o plnění APZ v roce 2014 1. Krajské pobočky Úřadu práce ČR vypracují Zprávu o plnění zaměření APZ v roce 2014 a předloží ji nejpozději do 15. 2. 2015 odboru trhu práce Generálního ředitelství Úřadu práce ČR. Zpráva bude obsahovat informace o plnění zaměření APZ za jejich správní území, včetně zhodnocení zaměření a realizace APZ, zhodnocení účinnosti jednotlivých nástrojů APZ při umísťování uchazečů o zaměstnání. 2. Na základě dílčích zpráv jednotlivých krajských poboček Úřadu práce ČR zpracuje odbor trhu práce Generálního ředitelství Úřadu práce ČR souhrnnou Zprávu o plnění APZ v roce 2014, která bude obsahovat i opatření přijatá pro další období za účelem zvyšování zaměstnanosti. Část šestá Závazky Výše závazků pro rok 2015 z uzavřených dohod v rámci národní APZ může činit maximálně 30 % rozpočtu schváleného pro rok 2014. Větší objem závazků bude při sestavování rozpočtu APZ zohledněn pouze v případech hodných zvláštního zřetele. 13

Část sedmá Závěrečná ustanovení Tato směrnice je závazná pro všechny zaměstnance úseku zaměstnanosti Úřadu práce ČR. 14