Ústava České republiky ze dne 16. prosince 1992 / schválila Česká národní rada PREAMBULE = slavnostní část textu, která stanovuje úmysl, záměr, význam či smysl textu následujícího) My, občané České republiky věrni všem dobrým tradicím dávné státnosti zemí Koruny české i státnosti československé, odhodláni budovat, chránit a rozvíjet Českou republiku v duchu nedotknutelných hodnot lidské důstojnosti a svobody jako vlast rovnoprávných, svobodných občanů, kteří jsou si vědomi svých povinností vůči druhým a zodpovědnosti vůči celku, jako svobodný a demokratický stát, založený na úctě k lidským právům a na zásadách občanské společnosti, jako součást rodiny evropských a světových demokracií, odhodláni společně střežit a rozvíjet zděděné přírodní a kulturní, hmotné a duchovní bohatství, odhodláni řídit se všemi osvědčenými principy právního státu, prostřednictvím svých svobodně zvolených zástupců přijímáme tuto Ústavu České republiky.
HLAVA PRVNÍ - ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ Česká republika je svrchovaný, jednotný a demokratický právní stát založený na úctě k právům a svobodách člověka a občana. Česká republika dodržuje závazky, které pro ni vyplývají z mezinárodního práva. Lid je zdrojem veškeré státní moci; vykonává ji prostřednictvím orgánů moci zákonodárné, výkonné a soudní. Součástí ústavního pořádku České republiky je Listina základních práv a svobod. Politický systém je založen na svobodném a dobrovolném vzniku a volné soutěži politických stran respektujících základní
demokratické principy a odmítajících násilí jako prostředek k prosazování svých zájmů. Politická rozhodnutí vycházejí z vůle většiny vyjádřené svobodným hlasováním. Rozhodování většiny dbá ochrany menšin. Stát dbá o šetrné využívání přírodních zdrojů a ochranu přírodního bohatství. Ústava může být doplňována či měněna pouze ústavními zákony (k jejich schválení je třeba 3/5 všech poslanců a 3/5 přítomných senátorů). Ústava ČR je rigidní je těžké jí měnit. Ústava je základ společenské dohody a proto není správné ji měnit podle okamžitých potřeb jednotlivých zájmových či politických skupin.
Změna podstatných náležitostí demokratického právního státu je nepřípustná. Státními symboly České republiky jsou velký a malý státní znak, státní barvy, státní vlajka, vlajka prezidenta republiky, státní pečeť a státní hymna. Státní barvy - trikolóra : bílá, červená a modrá v uvedeném pořadí (bílý pruh je vždy nahoře nebo vlevo z pohledu pozorovatele) Podle neoficiální interpretace symbolizuje bílá barva čistotu, červená krev prolitou vlastenci za svobodu vlasti a modrá bezmračnou oblohu.
Poměr stran 2:3. Modrý klín na vlajce od r. 1920. STÁTNÍ HYMNA: první sloka písně Kde domov můj z divadelní hry Josefa Kajetána Tyla Fidlovačka aneb Žádný hněv a žádná rvačka (poprvé 1834). Hudbu složil František Škroup. Znáte i druhou sloku písně? Kde domov můj, kde domov můj. Voda hučí po lučinách, bory šumí po skalinách, v sadě skví se jara květ, zemský ráj to na pohled! A to je ta krásná země, země česká, domov můj, země česká, domov můj! Kde domov můj, kde domov můj. V kraji znáš-li Bohu milém, duše útlé v těle čilém, mysl jasnou, vznik a zdar, a tu sílu vzdoru zmar? To je Čechů slavné plémě, mezi Čechy domov můj, mezi Čechy domov můj!
HLAVA DRUHÁ - MOC ZÁKONODÁRNÁ Zákonodárná moc v ČR: Parlament tvořen dvěma komorami Poslanecká sněmovna má 200 poslanců / voleni na dobu čtyř let. Aktivní volební právo: občan ČR od 18 let / pasivní od 21 let. Senát má 81 senátorů, kteří jsou voleni na dobu šesti let. každé dva roky se volí třetina senátorů / většinový dvoukolový systém / Aktivní volební právo: občan ČR od 18 let / pasivní od 40 let. Volby do Poslanecké sněmovny se konají na základě tajného, všeobecného, rovného, přímého (volím konkrétního člověka oproti nepřímé kdy volím volitele) volebního práva, podle zásad poměrného zastoupení.
Jak se dělí mandáty jednotlivým krajům? Je třeba vypočítat: republikové mandátové číslo: počet odevzdaných platných hlasů v celé zemi se vydělí číslem 200 (počtem poslanců). Tím se pak dělí celkový počet platných hlasů v jednotlivých krajích. Zbylé mandáty se dělí postupně krajům s největším zbytkem dělení.
Jak se dělí mandáty jednotlivým stranám? Do tzv. skrutinia = rozdělování mandátů stranám, postupují ty strany a hnutí, které celostátně získají aspoň 5 % platných hlasů. D'HONDTOVA METODA: http://www.youtube.com/watch?v=6cu3f3toiig systém tzv. "volebních dělitelů mandáty se přidělují vícekolově, vždy jeden mandát v každém kole. Počet kol je dán počtem mandátů, které kraj získal. U každé strany, která postoupila do skrutinia, se vezme počet získaných platných hlasů v daném kraji a postupně se dělí čísly 1, 2, 3 a dále vždy číslem o 1 vyšším. Pro každou stranu se vypočte tolik podílů, kolik křesel daný kraj získal viz obrázek
Liberecký kraj / 8 mandátů: strana získá tolik mandátů, kolik jejích podílů se umístilo mezi osmičkou největších vypočtených podílů
Jak fungují preferenční hlasy? V základu se poslanecké mandáty přidělují podle pořadí na kandidátní listině. Toto pořadí ale lze přeskočit, pokud je kandidát zakroužkován alespoň na pěti procentech platných odevzdaných volebních lístků pro danou stranu v daném kraji. Takto preferovaný kandidát přeskočí v pořadí všechny nepreferované. Volič může zakroužkovat nanejvýš čtyři kandidáty, pokud jich zakroužkuje více, komise lístek vyhodnotí, jako kdyby nezakroužkoval žádného.
Výsledky voleb do Poslanecké sněmovny PČR r. 2017
v posledních volbách do Sněmovny aspoň 3 % hlasů. Kolik strany dostanou za volby peněz? Podle zákona o politických stranách a zákona o volbách mají strany nárok na dva druhy příspěvku ze státního rozpočtu: příspěvek na úhradu volebních nákladů a příspěvek na činnost. Příspěvek na úhradu volebních nákladů činí 100 korun za každý získaný platný hlas, pokud strana získá alespoň 1,5 % platných hlasů v celé zemi (při běžné volební účasti 62% v ČR 1,5% odpovídá zhruba 80 tisícům hlasů (8 mil. korun). Příspěvek na činnost má dvě složky: Stálý příspěvek činí ročně 6 000 000 korun, pokud strana získala
Za každých dalších i započatých 0,1 % hlasů se výše ročního příspěvku zvyšuje o 200 tisíc korun až do 10 000 000 korun ročně za 5 či více procent hlasů (při vyšším počtu hlasů než 5 % už stálý příspěvek nestoupá). Příspěvek na mandát poslance činí 855 tisíc korun ročně.
Jak v ČR založit politickou stranu? Založení, pravidla fungování a možnosti zrušení politických stran upravuje zákon o politických stranách č. 424/1991 Sb. Proč zakládat politickou stranu nebo hnutí? Založením strany formálně zastřešujeme zájmy relativně velkého množství lidí spojených stejnými zájmy. Aktivní účastí v politickém životě se výrazně zvyšují naše šance ovlivňovat běh věcí veřejných. Kdo může založit politickou stranu nebo hnutí? Kdo může být členem? Založit stranu a hnutí mohou nejméně tři občané starší 18 let (přípravný výbor výhradně občané ČR). + je třeba podpory minimálně jednoho tisíce spoluobčanů.
Členy stran a hnutí se mohou stát opět pouze státní občané ČR starší 18 let. Stranu či hnutí nemůže zakládat (ani do nich vstupovat) někdo, kdo již je členem jiné politické strany nebo hnutí. Poznámka: Mezi politickým hnutím a stranou není z právního hlediska žádný rozdíl. Jak stranu či hnutí zaregistrovat? Písemný návrh na registraci strany / hnutí se podává poštou nebo osobně v podatelně Ministerstva vnitra, U Obecního domu č. 3, 112 20 Praha 1. Jednotný formulář neexistuje / registrace je zdarma. Na stejné adrese se podává návrh na výmaz, oznámení o zrušení či návrh na registraci změny stanov strany a hnutí.
Co musí žádost o registraci obsahovat? Písemný návrh na registraci podepsaný členy přípravného výboru s uvedením jejich jmen, příjmení, rodných čísel či dat narození a bydliště a s uvedením zmocněnce, oprávněného jednat jménem přípravného výboru. Petici alespoň jednoho tisíce občanů, kteří požadují, aby strana nebo hnutí vznikly. Každý uvede své jméno a příjmení, rodné číslo, bydliště a podpis. Stanovy politické strany nebo politického hnutí ve dvou vyhotoveních. Stanovy musí obsahovat: Název a zkratku strany nebo hnutí. Adresu sídla (musí být v ČR). Programové cíle.
Přehled práv a povinností členů. Ustanovení o vnitřní organizační struktuře strany či hnutí. Přehled orgánů strany. Přehled o tom, zda a v jakém rozsahu mohou jednotlivé orgány činit právní úkony jménem strany a hnutí a v jakém rozsahu toto mohou dělat jiní členové či pracovníci. Zásady hospodaření strany. Způsob stanovení členských příspěvků atd. Poznámka: Ministerstvo může zamítnout registraci strany či hnutí, pokud hrozí, že jejich činnost bude porušovat ústavu či vykazovat výrazné nedemokratické prvky.
.a nyní zpět k Parlamentu: Zasedání Poslanecké sněmovny po volbách svolává prezident republiky tak, aby bylo zahájeno nejpozději třicátý den po dni voleb. legislativní proces navrhování, projednávání, hlasování zákonů komory usnášeníschopné za přítomnosti alespoň svých 1/3 členů k přijetí usnesení komory je třeba souhlasu nadpoloviční většiny přítomných poslanců nebo senátorů, nestanoví-li ústava jinak k přijetí ústavního zákona a souhlasu k ratifikaci mezinárodní smlouvy 3/5 všech poslanců a 3/5 přítomných senátorů návrh zákona může podat vláda (nejčastěji), poslanec, skupina poslanců, Senát, nebo zastupitelstvo Kraje