Systém monitorování zdravotního stavu obyvatelstva ČR ve vztahu k životnímu prostředí Subsystém VII Zdravotní rizika pracovních podmínek a jejich důsledky. Zpráva o monitorování expozice rizikovým faktorům práce a o hlášených profesionálních onemocněních v roce 2016 Odborná zpráva za rok 2016 Státní zdravotní ústav Praha, září 2017
Ústředí systému monitorování zdravotního stavu obyvatelstva ČR ve vztahu k životnímu prostředí Řešitelské pracoviště: Státní zdravotní ústav Ředitelka ústavu: Ing. Jitka Sosnovcová Ředitelka Ústředí monitoringu: MUDr. Růžena Kubínová Garant subsystému: MUDr. Michael Vít, Ph.D. Zpracovali: Ludmila Bečvářová Bc. Michaela Čerstvá, DiS. MUDr. Zdenka Fenclová, CSc. Dana Havlová Doc. MUDr. Pavel Urban, CSc. Mgr. Ondřej Vencálek MUDr. Michael Vít, Ph.D. Materiál je zpracován na základě usnesení vlády ČR č. 369/91 a č. 810/1998.
1. Monitorování expozice na základě údajů z kategorizace prací a pracovišť K monitorování expozice rizikovým faktorům práce a pracovních podmínek slouží systém kategorizace prací. V jeho rámci má každý zaměstnavatel povinnost zhodnotit riziko a zařadit práce, které jsou na jeho pracovištích vykonávány, do jedné ze 4 kategorií, v závislosti na výskytu rizikových faktorů práce a na jejich závažnosti. Z údajů v Informačním systému Kategorizace prací vyplývá, že k datu 20. 6. 2017 (viz tab. 1.1) bylo zařazeno do všech kategorií práce (2, 2R, 3, 4) celkem 2 163766 osob, což je o 159 osob méně než za stejné období minulého roku. V kategoriích rizikové práce (2R, 3, 4), bylo evidováno 481 397 osob, což je o 3 628 zaměstnanců více než za stejné období minulého roku. Do kategorie 4, což jsou pracoviště vysoce riziková, bylo v ČR zařazeno 13 028 osob, což je o 143 zaměstnanců více než v minulém roce. Aktuální počet zaměstnanců zařazených podle jednotlivých kategorií práce v krajích je uveden v tabulce 1.1 Nejvíce exponovaných zaměstnanců v kategoriích rizikové práce (2R, 3, 4) je v kraji Moravskoslezském 90 613, což je oproti minulému roku snížení o 831 zaměstnanců, následuje Praha s 44 577 zaměstnanci, což je oproti minulému roku snížení o 776 zaměstnanců. Ve Středočeském bylo evidováno 48 134 což je oproti minulému roku snížení o 1 044 zaměstnanců. Nejvíce zaměstnanců ve všech kategoriích práce (2, 2R, 3, 4) je evidováno podle faktoru Fyzická zátěž 1 287 843 osob (oproti minulému období navýšení o 3 %), Pracovní poloha 1 043 179 osob (oproti minulému období nárůst o cca 2,6 %), Hluk 871 671 osob (oproti minulému období nárůst o 0,2 %). V kategoriích rizikové práce (2R, 3, 4) je nejvíce evidovaných zaměstnanců v riziku faktoru Hluk 269 268 (snížení o 0,4%), Fyzická zátěž 107 853 (nárůst o cca 8%), Prach 64 702 (snížení o cca 0,8%), Vibrace 65 707 ( není oproti 2015 žádný rozdíl) (viz tab. 1.2)
Tab. 1.1 exponovaných zaměstnanců v kategoriích práce podle krajů k 20. 6. 2017 Kraj Exp. osoby Exp. ženy Kategorie - 2 exp. Kategorie - 2R exp. Kategorie - 3 exp. Kategorie - 4 exp. Osoby Ženy Osoby Ženy Osoby Ženy Osoby Ženy Hlavní město Praha 235583 99528 191006 87812 1783 700 42137 11010 657 6 Jihočeský kraj 120272 48234 93934 38608 541 345 24795 9242 1002 39 Jihomoravský kraj 240867 96993 201365 83754 2609 1331 36286 11861 607 47 Karlovarský kraj 68221 30552 60945 28533 157 30 7044 1980 75 9 Kraj Vysočina 118613 45357 95426 40041 3801 1188 18824 4085 562 43 Královéhradecký kraj 111943 45669 87687 37497 4309 1478 19297 6646 650 48 Liberecký kraj 87038 36125 71646 31240 1003 283 14141 4576 248 26 Moravskoslezský kraj 262128 97000 171245 74826 8522 4224 78504 17680 3857 270 Olomoucký kraj 142368 55063 105793 43071 5154 2349 30346 9510 1075 133 Pardubický kraj 103273 40221 83047 35046 3795 968 15877 4167 554 40 Plzeňský kraj 134659 54801 105733 46290 2772 1552 25047 6922 1107 37 Středočeský kraj 246040 91329 197906 76854 7636 2851 39497 11585 1001 39 Ústecký kraj 179445 75938 132984 59251 1707 965 43720 15648 1034 74 Zlínský kraj 113316 46174 83652 34038 3430 1550 25635 10435 599 151 Celkem 2163766 862984 1682369 716861 47219 19814 421150 125347 13028 962
Tab. 1.2 evidovaných expozic zaměstnanců podle faktoru, stav k 20. 6. 2017 Kategorie - 2R Kategorie - 2 exp. Faktor(xx) Exp. osoby Exp. ženy exp. Kategorie - 3 exp. Kategorie - 4 exp. Osoby Ženy Osoby Ženy Osoby Ženy Osoby Ženy 00000-17 10 13 10 4 0 0100000 - PRACH 298004 51249 233302 43150 5990 1444 53470 6131 5242 524 0200000 - CHEMICKÉ LÁTKY 281555 131658 258049 123309 9177 4003 13032 4106 1297 240 0300000 - Hluk 871671 193988 602398 155479 25948 5004 241454 33464 1871 41 0400000 - VIBRACE 245477 20449 179770 17681 6205 454 52830 2164 6672 150 0500000 - NEIONIZUJÍCÍ ZÁŘENÍ A 38248 7440 16256 2547 297 13 21695 4880 ELEKTROMAGNETICKÁ POLE 0600000 - Ionizující záření 50 25 50 25 0700000 - FYZICKÁ ZÁTĚŽ 1287843 526358 1179990 468671 8399 5597 99443 52090 11 0 0800000 - Pracovní poloha 1043179 417181 1009629 406912 1521 840 32029 9429 0900000 - Zátěž teplem 135993 34740 122886 32693 533 230 12525 1815 49 2 1000000 - Zátěž chladem 247431 46535 242647 45683 29 2 4755 850 1100000 - Psychická zátěž 822890 345744 783577 332722 1913 815 37400 12207 1200000 - Zraková zátěž 239153 115560 224710 109855 145 114 14298 5591 1300000 - BIOLOGICKÉ ČINITELE 187207 138023 156490 116093 10345 6985 20308 14887 64 58 1400000 - VYBRANÉ PRÁCE 1166 286 1136 277 30 9 Celkem 5699884 2029246 5010903 1855107 70502 25501 603273 147623 15206 1015
Při práci mohou být zaměstnanci exponováni i více než jednomu faktoru. V tabulce 1.3 je uveden údaj o počtu osob exponovaných podle počtu působících faktorů. Z údajů vyplývá, že 27% zaměstnanců evidovaných v IS KaPr je exponováno jednomu faktoru pracovního prostředí, 26% dvěma faktorům, 19% třem faktorům, 13% čtyřem faktorům a více faktorům cca 15%; více než čtyřem faktorům je exponováno 13,3 % zaměstnanců. Tab. 1.3 exponovaných zaměstnanců podle počtu současně působících faktorů, stav k 20. 6. 2017 faktorů zaměstnanců 1 570408 2 562771 3 415475 4 287883 Více 320638 Celkem 2157175 Uvedené počty evidovaných osob nelze považovat za neměnné. V dalším období bude docházet vzhledem k relativně rychlé obměně výrobních programů u malých a středních podniků k zániku a vzniku pracovišť. Je otázkou zda IS KaPr bude schopen v aktuálním čase tyto změny zaevidovat. Bude docházet ke změnám počtu prací v jednotlivých kategoriích. V průběhu času dochází také k legislativním změnám, které zahrnují i nové poznatky o působení škodlivin na člověka. 2. Registr profesionálních expozic karcinogenům REGEX Předmětem analýzy jsou data pocházející z databáze vedené od roku 2009, která byla vytvořena jako samostatný modul Informačního systému Kategorizace prací a nezahrnuje data, která byla získána v minulosti a jsou uložena v původní databázi REGEX. osob registrovaných v letech 2009 až červen 2017 v Registru osob profesionálně exponovaných karcinogenům byl 9 529. Informaci o objemu dat získávaných z jednotlivých regionů ČR poskytuje tab. 2.1. Mezi jednotlivými regiony jsou značné rozdíly. Nejvíce registrovaných profesionálně exponovaných osob je v krajích Moravskoslezském (2 186 osob), Vysočina (1 276), Středočeském (996), Praha (925), naopak nejméně v Karlovarském (173) a Jihočeském (162) kraji. Tab. 2.1 Počty osob zavedených v REGEXu Kraj osob Celkem 9529 Hlavní město Praha 925 Jihomoravský kraj 219 Jihočeský kraj 162 Karlovarský kraj 173 Kraj Vysočina 1276
Královéhradecký kraj 793 Liberecký kraj 238 Moravskoslezský kraj 2186 Olomoucký kraj 594 Pardubický kraj 710 Plzeňský kraj 289 Středočeský kraj 996 Zlínský kraj 725 Ústecký kraj 243 Přehled o tom, při kterých ekonomických aktivitách, kódovaných podle metodiky NACE-CZ, dochází k expozici karcinogenním agens, prezentuje tab. 2.2. Tři nejčastější ekonomické aktivity, při kterých jsou pracovníci exponováni karcinogenům, jsou zdravotní péče (2226 + 384 osob), Kovodělníci, strojírenští dělníci a pracovníci v příbuzných oborech (1 601 osob), obsluha stacionárních strojů a zařízení (2293 osob). Tab. 2.2 registrovaných osob IS REGEX podle hospodářských aktivit v období 2009 2017 (ke dni 20. 6. 2017) Obor povolání práce - úroveň 2 osob Celkem 9541 11000-Zákonodárci, nejvyšší státní úředníci a nejvyšší představitelé společností 1 12000-Řídící pracovníci v oblasti správy podniku, obchodních, administrativních a podpůrných činnosech 4 13000-Řídící pracovníci v oblasti výroby, informačních technologií, vzdělávání a v příbuzných oborech 5 21000-Specialisté v oblasti vědy a techniky 41 22000-Specialisté v oblasti zdravotnictví 2226 23000-Specialisté v oblasti výchovy a vzdělávání 7 31000-Techničtí a odborní pracovníci v oblasti vědy a techniky 435 32000-Odborní pracovníci v oblasti zdravotnictví 384 33000-Odborní pracovníci v obchodní sféře a veřejné správě 2 41000-Všeobecní administrativní pracovníci, sekretáři a pracovníci pro zadávání dat 2 43000-Úředníci pro zpracování číselných údajů a v logistice 7 51000-Pracovníci v oblasti osobních služeb 1 52000-Pracovníci v oblasti prodeje 25 53000-Pracovníci osobní péče v oblasti vzdělávání, zdravotnictví a v příbuzných oblastech 303 54000-Pracovníci v oblasti ochrany a ostrahy 2 61000-Kvalifikovaní pracovníci v zemědělství 6 62000-Kvalifikovaní pracovníci v lesnictví, rybářství a myslivosti 1 71000-Řemeslníci a kvalifikovaní pracovníci na stavbách (kromě elektrikářů) 309 72000-Kovodělníci, strojírenští dělníci a pracovníci v příbuzných oborech 1601 73000-Pracovníci v oblasti uměleckých a tradičních řemesel a polygrafie 338 74000-Pracovníci v oboru elektroniky a elektrotechniky 90 75000-Zpracovatelé potravin, dřeva, textilu a pracovníci v příbuzných oborech 986 80000-Obsluha strojů a zařízení, montéři 1
81000-Obsluha stacionárních strojů a zařízení 2293 82000-Montážní dělníci výrobků a zařízení 124 83000-Řidiči a obsluha pojízdných zařízení 161 90000-Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci 1 91000-Uklízeči a pomocníci 44 93000-Pomocní pracovníci v oblasti těžby, stavebnictví, výroby, dopravy a v příbuzných oborech 141 Pokud jde o expozice jednotlivým karcinogenním agens, nejčastějším důvodem k registraci je expozice cytostatikům (2 744 osob), profesionální expozice prachu tvrdých dřev (1 204 osob) a třetí nejčastější expozicí je expozice slévárenskému prachu (1 240 osob). Celkový přehled o expozicích jednotlivým karcinogenům uvádí tab. 2.3. Tab. 2.3 registrovaných osob v letech 2009 2016 podle karcinogenního agens CHEMICKÝ KARCINOGEN 1,3 Butadien 116 Benzen 266 Benzo(a)pyren 594 Cytostatika 2744 Dichlormethan 10 Dichroman draselný 22 Dimethylsulfát 48 Ethylenoxid 38 Formaldehyd 183 Horninové prachy 161 Chromu (VI) sloučeniny, jako Cr (jinde neuvedené) 229 Chromu sloučeniny 303 Kadmium a jeho sloučeniny, jako Cd (jinde neuvedené) 49 Látka s větou R 45 (Může vyvolat rakovinu.) nebo s větou H350 (Může vyvolat rakovinu.) 563 Látka s větou R 49 (Může vyvolat rakovinu při vdechování.) nebo s větou H350i (Může vyvolat rakovinu při vdechování.) 24 Nikl 194 Niklu sloučeniny, jako Ni (s výjimkou nikltetrakabonylu) 296 Oxid kademnatý 75 Pesticidní látky Polycyklické aromatické uhlovodíky, karc. skup. 2 15 Práce spojené s expozicí polycyklickým aromatickým uhlovodíkům 53 Prach - azbestová vlákna - amfibolové azbesty 0 Prach - azbestová vlákna - chryzotil Prach - černouhelných dolů 458 Prach - dinas 98 Prach - grafit 267 Prach - koks 282 Prach - křemen 310
Prach - ostatní křemičitany (s výjimkou azbestu) 430 Prach - šamot 45 Prach - talek 1896 Prach z chromu 104 Prach z tvrdých (karcinogenních a senzibilizujících) dřevin 1204 Slévárenský prach 1240 Styren 498 Tetrachlorethen 22 Tetrachlormethan 12 Trichlorethen 11 Vinylchlorid 0 Vulkanizační dýmy 167 Vulkanizační dýmy rozpustné v cyklohexanu 13 3. Monitorování zdravotních účinků Národní zdravotní registr nemocí z povolání 3.1 Celkový přehled profesionálních onemocnění V roce 2016 bylo v České republice u 1051 pracovníků (508 žen a 543 mužů) hlášeno celkem 1297 profesionálních onemocnění, z toho bylo 1242 nemocí z povolání a 55 ohrožení nemocí z povolání. Incidence profesionálních onemocnění byla 28,4 případů na 100 tisíc zaměstnanců v civilním sektoru nemocensky pojištěných podle zákona č. 187/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Rozbor dat ukázal, že u 203 osob byla v průběhu roku hlášena více než jedna nemoc z povolání, ohrožení nemocí z povolání nebo jejich kombinace. U jednoho pracovníka vzniklo až osm onemocnění (šlo o artrózu osmi drobných kloubů na jedné ruce). Nejčastěji byla diagnostikována kombinace syndromu karpálního tunelu na pravé a levé ruce (109 případů) vzniklého při práci s přetěžováním končetin nebo při práci s vibrujícími nástroji. Ve srovnání s rokem 2015 (1, 2) vzrostl v roce 2016 celkový počet hlášených profesionálních onemocnění o 205, tj. o 18,8 % případů. Incidence profesionálních onemocnění vzrostla o 4,2 případů na 100 tisíc pojištěnců v civilním sektoru. V tabulce 3.1.1. jsou uvedeny absolutní počty hlášených profesionálních onemocnění a jejich incidence v letech 2005 2016. Z této tabulky je zřejmé, že v roce 2016 absolutní počet pracovníků postižených profesionálním onemocněním se zvýšil o 140, počet hlášených profesionálních onemocnění ve srovnání s rokem 2014 je přibližně na stejné úrovni. Vývoj počtu hlášených profesionálních onemocnění je zobrazen na grafu 3.1.1. Uznání nemoci z povolání se opírá o posouzení zdravotního stavu, výsledky klinického vyšetření a ověření podmínek vzniku onemocnění orgánem ochrany veřejného zdraví, v jehož spádovém území je pracoviště, na němž osoba trpící onemocněním vykonává nebo vykonávala práci v pracovněprávním nebo obdobném vztahu. Nemocí z povolání se může stát pouze takové onemocnění, které je součástí platného Seznamu nemocí z povolání dle přílohy nařízení vlády č. 290/1995 Sb. ve znění pozdějších předpisů. K zásadním změnám Seznamu nemocí z povolání došlo dne 1. 7. 2011, kdy vstoupilo v platnost nařízení vlády č.
114/2011 Sb. Další aktualizaci Seznamu nemocí z povolání přineslo k 1. 1. 2015 nařízení vlády č. 168/2014 Sb. Tab. 3.1.1 Celkový přehled hlášených onemocnění od roku 2006 do roku 2016 Rok 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 postižených osob 1 122 1 062 1 115 1 107 1 050 1 054 911 876 1 065 911 1051 hlášených profesionálních onemocnění celkem Z toho 1 216 1 291 1 403 1 313 1 292 1 266 1 099 1 042 1 250 1 092 1297 Nemoci z povolání 1 150 1 228 1 327 1 245 1 236 1 210 1 042 983 1 214 1 035 1242 Ohrožení 66 63 76 68 56 56 57 59 36 57 55 Muži 708 753 767 739 734 746 687 545 598 542 678 Ženy 508 538 636 574 558 520 412 331 467 369 619 Incidence na 100 000 zaměstnanců 27,0 28,1 30,7 30,9 30,0 30,3 24,6 23,6 28,3 24,4 28,4 Graf 3.1.1. Vývoj počtu profesionálních onemocnění hlášených v České republice v letech 2000 2016 1800 1600 1400 1200 1000 800 600 400 200 0 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 NzP Ohrožení Tab. 3.1.2. udává počet hlášených profesionálních onemocnění v jednotlivých krajích České republiky.
Tab. 3.1.2. Nemoci z povolání a ohrožení nemocí z povolání v letech 2012 2016 rozdělení podle kraje vzniku 2012 2013 2014 2015 2016 Kraj Muži Ženy Celkem Muži Ženy Celkem Muži Ženy Celkem Muži Ženy Celkem Muži Ženy Celkem Jihočeský 59 42 101 64 39 103 54 54 108 56 43 99 50 58 108 Jihomoravský 21 18 39 32 21 53 26 35 61 37 43 80 34 21 55 Karlovarský 8 6 14 5 11 16 6 5 11 4 6 10 2 7 9 Královéhradecký 18 14 32 32 16 48 14 38 52 31 19 50 29 69 98 Liberecký 14 15 29 8 8 16 12 14 26 9 9 18 10 18 28 Moravskoslezský 253 61 314 230 69 299 296 101 397 259 136 395 270 116 386 Olomoucký 46 44 90 45 32 77 43 47 90 23 38 61 43 61 104 Pardubický 26 20 46 26 32 58 16 30 46 41 14 55 39 51 90 Plzeňský 59 63 122 51 51 102 52 47 99 54 64 118 64 64 128 Hl. město Praha 14 12 26 7 6 13 9 20 29 8 11 19 13 7 20 Středočeský 99 32 131 89 38 127 77 38 115 51 18 69 36 23 59 Ústecký 21 57 78 10 54 64 37 100 137 23 21 44 29 81 110 Vysočina 19 16 35 24 10 34 11 3 14 14 11 25 15 19 34
Zlínský 15 7 22 5 12 17 4 23 27 14 20 34 22 23 45 Více krajů 5 0 5 1 0 1 9 0 9 2 0 2 4 0 4 Zahraničí 10 5 15 14 0 14 25 4 29 13 0 13 18 1 19 Celkem 687 412 1 099 643 399 1 042 691 559 1 250 639 453 1 092 678 619 1297
3.2 Nemoci z povolání podle kapitol seznamu nemocí z povolání Nejvíce nemocí z povolání bylo v roce 2016 diagnostikováno v Moravskoslezském kraji (celkem 375, tj. 30,6 % všech hlášených případů). Nejpočetnější kategorii hlášených nemocí z povolání v Moravskoslezském kraji představovala onemocnění způsobená fyzikálními faktory celkem 254, tj. 38,2 % všech případů hlášených v rámci kapitoly II. seznamu nemocí z povolání. Šlo zejména o nemoci z přetěžování končetin (celkem 145 případů), dále o nemoci z vibrací (celkem 103 případy) a o pneumokoniózu uhlokopů způsobenou černouhelným prachem s obsahem volného krystalického oxidu křemičitého, včetně nádorového onemocnění (celkem 77 případů). Ve srovnání s rokem 2015 došlo v deseti krajích k nárůstu počtu hlášených nemocí z povolání o 2 52 případů (největší nárůst byl v Ústeckém kraji). V dalších krajích byl zaznamenán pokles o 1 23 případů, největší pokles byl v kraji Jihomoravském. U třech pracovníků vznikla nemoc z povolání při plnění pracovních úkolů na různých místech České republiky a 19 onemocnění vzniklo u pracovníků při práci v zahraničí. Graf 3.2.1 Struktura hlášených případů nemocí z povolání podle krajů vzniku ČR Zahr PHA 0,2% 1,5% 1,6% STC 4,4% JHC 8,3% MSK 30,2% PLZ 10,0% KAR 0,7% UST 7,4% ZLI 3,5% LIB 2,3% OLO 8,1% JHM 4,3% VYS 2,7% PAR 7,1% HRA 7,7%
Graf 3.2.2 hlášených nemocí z povolání podle kapitol seznamu nemocí z povolání na 100 tisíc pojištěnců v krajích ČR 90 80 70 60 50 40 30 20 10 0 PHA STC JHC PLZ KAR UST LIB HRA PAR VYS JHM OLO ZLI MSK Kapitola I. Kapitola II. Kapitola III. Kapitola IV. Kapitola V. Kapitola VI. V roce 2016 nejčastěji onemocněli pracovníci v odvětví ekonomické činnosti zdravotní a sociální péče se 194 hlášenými případy. V sestupném pořadí následovala výroba motorových vozidel, přívěsů a návěsů se 170 případy a odvětví těžba a dobývání se 155 případy. V dalších odvětvích ekonomických činností, které jsou uvedeny v tabulce 2.1.8, byl počet hlášených nemocí z povolání v rozmezí 1 103 případů. V odvětví ekonomické činnosti zdravotní a sociální péče převažovala zejména přenosná a parazitární onemocnění (160 případů, z toho scabies 128krát). Jiná profesionální onemocnění zde byla zjišťována méně často profesionální dermatózy 22krát, nemoci z přetěžování končetin 11krát (z toho syndrom karpálního tunelu 3krát a tendinitida svalů předloktí a artróza prstů ruky po čtyřech případech), syndrom karpálního tunelu z vibrací jednou. U pracovníků při výrobě motorových vozidel převažovala onemocnění z přetěžování končetin (132 případů), profesionální dermatózy (30 případů) a alergická onemocnění plic (celkem 5 případů). Při těžbě a dobývání nerostných surovin dominovaly zejména nemoci způsobené černouhelným prachem s obsahem volného krystalického oxidu křemičitého (83 případů), dále onemocnění z vibrací (50 případů), onemocnění z přetěžování končetin (11 případů) a onemocnění z ionizujícího záření (9 případů).
U osob samostatně výdělečně činných (OSVČ) byla hlášena nemoc z povolání celkem 6krát. Šlo o syndrom karpálního tunelu z vibrací u tří lesních dělníků, o syndrom karpálního tunelu z přetěžování končetin u truhláře a o kontaktní alergickou dermatitidu na thiuram mix u uklízečky a u instalatéra. Graf 3.2.3 CZ NACE s nejvyšším počtem hlášených případů nemocí z povolání 0 20 40 60 80 100 120 140 160 180 200 220 Zdravotní a sociální péče Výroba motorových vozidel (kromě motocyklů), Těžba a úprava černého a hnědého uhlí Výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků, Výroba základních kovů, hutní zpracování kovů; Výroba elektrických zařízení Výroba strojů a zařízení j. n. Výroba ostatních dopravních prostředků a zařízení Výroba ostatních nekovových minerálních výrobků Výroba potravinářských výrobků Výroba pryžových a plastových výrobků Ostatní zpracovatelský průmysl Opravy a instalace strojů a zařízení Specializované stavební činnosti Veřejná správa a obrana; povinné sociální zabezpečení Inženýrské stavitelství Rostlinná a živočišná výroba, myslivost a související Výroba počítačů, elektronických a optických přístrojů Muži Ženy Nejvíce nemocí z povolání vzniklo v roce 2016 v podnicích s 500 999 zaměstnaci, dále v podnicích se 285 499 zaměstnanci a v podnicích od 100 do 199 zaměstnanců. Podrobnější data uvádí Graf 3.2.4.
Graf 3.2.4. Struktura hlášených případů nemocí z povolání podle velikostí podniků (počtu zaměstnanců) 0 20 40 60 80 100 120 140 160 180 Neuvedeno Bez zaměstnanců 1-5 zaměstnanců 6-9 zaměstnanců 10-19 zaměstnanců 20-24 zaměstnanců 25-49 zaměstnanců 50-99 zaměstnanců 100-199 zaměstnanců 200-249 zaměstnanců 250-499 zaměstnanců 500-999 zaměstnanců 1000-1 499 zaměstnanců 1500-1 999 zaměstnanců 2000-2 499 zaměstnanců 2500-2 999 zaměstnanců 3000-3 999 zaměstnanců 4000-4 999 zaměstnanců 5000-9 999 zaměstnanců 10 000 a více zaměstnanců OSVČ Muži Ženy Nemocí z povolání v roce 2016 nejčastěji onemocněli pracovníci zařazení podle CZ-ISCO (klasifikace zaměstnání) do hlavní třídy č. 8 s názvem Obsluha strojů a zařízení, montéři (celkem 545, tj. 43,9 % případů) a do hlavní třídy č. 7 s názvem Řemeslníci a opraváři (celkem 342, tj. 27,5 % případů). V obou těchto hlavních třídách se nejčastěji vyskytovala onemocnění způsobená fyzikálními faktory (celkem 339 a 234 případů). Nejvíce nemocí z povolání vzniklo u pracovníků při práci nerizikové zařazené zaměstnavatelem do kategorie 1 a 2 celkem 586, tj. 47,2 % onemocnění. Při práci zařazené zaměstnavatelem do rizikové kategorie 2R až 4 vzniklo celkem 533, tj. 42,9 % případů. U 123, tj. 9,9 % případů nebyla kategorizace práce zaměstnavatelem dosud provedena. Podle hygienických posudků vypracovaných KHS nebo Státním úřadem pro jadernou bezpečnost (SÚJB) vzniklo při pracích, které byly šetřeny a následně zařazeny do rizikové kategorie 2R až 4, celkem 800, tj. 64,4 % nemocí z povolání. Při nerizikových pracích zařazených do kategorie 1 a 2 vzniklo celkem 377, tj. 30,4 % nemocí z povolání. V 65, tj. 5,2 % případech se KHS nemohla v době šetření ke kategorizaci práce spolehlivě vyjádřit. Při pracích, které byly kategorizovány zaměstnavatelem jako nerizikové, vznikaly zejména nemoci přenosné a parazitární (135 případů), dále nemoci kožní (133 případů) a alergické nemoci plic a hor-
ních cest dýchacích (41 případů), u nichž dopředu nelze možnost onemocnění předvídat, protože se zde uplatňuje také individuální vnímavost jednotlivých osob. Problémem zůstávají nemoci z povolání, které vznikly v důsledku působení fyzikálních faktorů (vibrace a přetěžování končetin) u prací původně zaměstnavatelem zařazených do nerizikových kategorií 1 a 2 (celkem 263 případů). Protože v rámci šetření nemoci z povolání bylo KHS ověřeno, že podmínky vzniku nemoci z povolání byly splněny, znamená to, že u těchto případů byla původní kategorizace prací provedena zaměstnavatelem chybně. Nejvíce nemocí z povolání bylo vyvoláno působením fyzikálních faktorů (kapitola II celkem 665 případů). V sestupném pořadí následovaly nemoci přenosné a parazitární (kapitola V celkem 205 případů), nemoci týkající se dýchacích cest, plic, pohrudnice a pobřišnice (kapitola III celkem 184 případů), nemoci kožní (kapitola IV celkem 181 případů), nemoci způsobené chemickými látkami (kapitola I celkem 6 případů) a nemoci způsobené ostatními faktory a činiteli (kapitola VI 1 případ), viz graf 3.2.5., tabulka 3.2.1. Graf 3.2.5. Struktura hlášených případů nemocí z povolání podle kapitol seznamu nemocí z povolání Kapitola V. 16,5% Kapi tola VI. 0,1% Kapitola I. 0,5% Kapitola IV. 14,6% Kapitola II. 53,5% Kapitola III. 14,8% Kapitola I.- NzP způsobené chemickými látkami Kapitola II.- NzP způsobené fyzikálními faktory Kapitola III.- NzP týkající se dýchacích cest, plic, pohrudnice a pobřišnice Kapitola IV.- NzP kožní Kapitola V.- NzP přenosné a parazitární Kapitola VI.- NzP způsobené ostatními faktory Z grafu č. 3.2.6 je zřejmé, že dlouhodobě nejvíce hlášenými profesionálními onemocněními jsou nemoci náležící do kapitoly II seznamu nemocí z povolání Nemoci způsobené fyzikálními faktory.
Tab. 3.2.1. Nemoci z povolání a ohrožení nemocí z povolání hlášené v České republice v letech 2012 2016, rozdělení podle kapitol seznamu nemocí z povolání Číslo a název kapitoly celkem 2012 2013 2014 2015 2016 podíl v% celkem podíl v% celkem podíl v % celkem podíl v % celkem podíl v % I. II. III. Nemoci způsobené chemickými látkami Nemoci způsobené fyzikálními faktory Nemoci dýchacích cest, plic, pohrudnice, pobřišnice 13 1,2 11 1,1 12 0,96 7 0,6 8 0,6 583 53,0 517 50,0 552 44,2 601 55,0 715 55,1 221 20,1 216 20,7 274 21,9 216 19,8 187 14,4 IV. Nemoci kožní 128 11,6 160 15,4 179 14,3 149 13,6 181 14,0 V. VI. Nemoci přenosné a parazitární Nemoci způsobené ostatními faktory a činiteli 154 14,0 138 13,2 230 18,4 117 10,7 205 15,8 0 0 0 0 3 0,2 2 0,2 1 0,1 Celkem 1 099 100 1 042 100 1 250 100 1 092 100 1 297 100
Graf 3.2.6 Vývoj počtu nemocí z povolání a ohrožení nemocí z povolání v letech 2012 2016 podle kapitol seznamu nemocí z povolání Graf 3.2.7 Rozdělení hlášených případů profesionálních onemocnění podle kapitol a pohlaví 2016 3.3 Profesionální onemocnění podle klasifikace CZ-NACE V tabulce 3.3.1 jsou uvedeny absolutní počty hlášených nemocí z povolání a ohrožení nemocí z povolání podle CZ-NACE. Jsou zde ovšem uvedeny pouze nejvýznamněji zastoupené kategorie CZ- NACE.
Nejvíc profesionálních onemocnění vzniklo v roce 2016 v odvětví výroba motorových vozidel, výroba přívěsů a návěsů (177 onemocnění, tj. cca 19 % případů). Odvětví těžba a úprava černého a hnědého uhlí se 138 onemocněním, tj. cca 15 % hlášených případů, zaujímá druhé místo. Tab. 3.3.1 Profesionální onemocnění hlášená v České republice v letech 2012 2016 dle odvětví ekonomických činností Podíl Podíl Podíl Podíl Podíl CZ - NACE 2012 v % 2013 v % 2014 v % 2015 v % 2016 v % 2012 2013 2014 2015 2016 C29 Výroba motorových vozidel, výroba přívěsů a návěsů B05 Těžba a úprava černého a hnědého uhlí C25 Výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků C24 Výroba základních kovů, hutní zpracování kovů, slévárenství C10 Výroba potravinářských výrobků 88 8,0 113 10,8 146 11,7 186 17,0 177 18,8 151 13,7 140 13,4 214 17,1 141 12,9 138 14,7 128 11,6 114 10,9 114 9,1 91 8,3 111 11,8 71 6,5 72 6,9 64 5,1 70 6,4 57 6,1 34 3,1 36 3,5 29 2,3 50 4,6 38 4,0 C27 Výroba elektrických zařízení 46 4,2 66 6,3 38 3,0 44 4,0 55 5,9 Q86 Zdravotní péče 89 8,1 71 6,8 164 13,1 43 3,9 114 12,1 C22 Výroba pryžových a plastových výrobků C23 Výroba ostatních nekovových minerálních výrobků 32 2,9 25 2,4 26 2,1 42 3,8 43 4,6 37 3,4 52 5,0 38 3,0 42 3,8 39 4,1 C28 Výroba strojů a zařízení 28 2,5 21 2,0 43 3,4 42 3,8 50 5,3 Q87 Pobytové služby sociální péče O 84 Veřejná správa a obrana, povinné sociální zabezpečení A01 Rostlinná a živočišná výroba, myslivost 41 3,7 44 4,2 51 4,0 34 3,1 81 8,6 26 2,4 20 1,9 34 2,7 25 2,3 19 2,0 23 2,1 28 2,7 28 2,2 19 1,7 18 1,9
3.4 Nemoci z povolání způsobené chemickými látkami Bylo hlášeno celkem 6 nemocí, z toho 2 akutní intoxikace, dvě chronické, a dva případy onemocnění zhoubným nádorem dýchacího traktu. Tab. 3.4 Nemoci z povolání způsobené chemickými látkami v letech 2012 2016 Číslo a název položky 2012 2013 2014 2015 2016 I.01 nemoc z olova nebo jeho sloučenin 0 0 2 0 1 I.07 nemoc z chrómu nebo jeho sloučenin 0 0 0 0 1 I.13 nemoc z chlóru nebo jeho sloučenin 0 0 1 0 0 I.15 nemoc ze zinku nebo jeho sloučenin 0 0 1 0 0 I.17 nemoc z oxidu uhelnatého 1 0 2 0 0 I.21 nemoc z izokyanátů 1 0 0 0 0 I.22 nemoc z fosgenu 0 0 0 1 1 I.28 nemoc z alifatických nebo alicyklických uhlovodíků 0 0 1 0 0 I.33 nemoc z akrylonitrilu a jiných nitrilů 1 0 0 0 0 I.36 nemoc z homologů benzenu 0 0 0 1 0 I.40 nemoc z aromatických nitro nebo aminosloučenin 1 0 0 1 1 I.42 nemoc z polycyklických aromatických uhlovodíků 1 0 0 1 0 I.55 nemoc z halogenových alkyleterů nebo aryleterů 0 1 0 0 0 I.56 nemoc z organických kyselin 1 0 0 0 0 I.57 nemoc z louhů 1 2 0 0 0 I.58 nemoc z dalších látek a směsí 5 6 2 3 2 Celkem 12 9 9 7 6 3.5. Nemoci z povolání způsobené fyzikálními faktory Fyzikální faktory způsobily v roce 2016 celkem 665 nemocí z povolání tj. oproti roku 2015 cca 22% nárůst!! Nejvýznamnější skupinou jsou nemoci periferních nervů z přetěžování končetin (položka II.10). Pod položkou II.1, nemoc způsobená ionizujícím zářením bylo hlášeno 7 bazaliomů kůže. Onemocnění vzniklo u pracovníků, kteří byli exponováni záření v uranových dolech nebo při úpravě uranové rudy v letech 1955-1990 (doba latence byla v rozsahu 54 61 let). Percepční kochleární vada sluchu způsobená hlukem (položka II. 4) byla zjištěna u 14 pracovníků v různých odvětvích ekonomické činnosti, nejčastěji v profesi svářeč (5 případů). Práce s vibrujícími nástroji a zařízeními (položky II. 6 II. 8) způsobila v roce 2016 celkem 199 onemocnění, což představovalo 16 % ze všech nemocí z povolání hlášených v tomto roce. Onemocněli
zejména zámečníci, včetně důlních (36krát), horníci-raziči (21krát), brusiči kovů-svářeči (23krát), kováři (15krát). V dalších profesích bylo onemocnění zjištěno méně často. Sekundární Raynaudův syndrom prstů rukou z práce s vibrujícími nástroji (položka II. 6) byl diagnostikován u 9 osob celkem 10krát, tzn., že u jedné osoby byl sekundární Raynaudův syndrom prstů rukou diagnostikován jako nemoc z povolání na obou horních končetinách. Poškození periferních nervů horních končetin z práce s vibrujícími nástroji (položka II. 7) vzniklo u 113 osob celkem 158krát. Syndrom karpálního tunelu byl zjištěn 142krát, poškození ulnárního nervu v oblasti lokte bylo zaznamenáno 16krát. Onemocnění kostí a kloubů rukou nebo zápěstí nebo loktů z práce s vibrujícími nástroji (položka II. 8) bylo diagnostikováno u 19 pracovníků v různých profesích celkem 31krát. Artróza v oblasti loketních kloubů vznikla 16krát, artróza drobných kloubů rukou 9krát, rhizartróza 2krát, artróza zápěstí jednou a aseptická nekróza os lunatum 3krát. V roce 2016 bylo hlášeno celkem 445 případů nemocí z přetěžování končetin (položky II. 9 II. 10), což představovalo 35,8 % ze všech hlášených nemocí z povolání. Nejčastěji byli postiženi montážní dělníci (172 případů), v dalších profesích onemocněl jeden až čtrnáct pracovníků. Nemocí šlach, šlachových pochev, tíhových váčků nebo úponů svalů nebo kloubů končetin z dlouhodobého nadměrného jednostranného přetěžování končetin (položka II. 9) bylo v roce 2016 zjištěno u 109 osob celkem 166 případů. Epikondylitida kosti pažní byla diagnostikována 56krát (39krát v oblasti radiální, 17krát v oblasti ulnární). Artróza kloubů z přetěžování končetin vznikla 49krát, z toho rhizartróza 22krát, artróza drobných kloubů rukou 10krát, artróza akromioklavikulárního kloubu 6krát, artróza loktů 5krát, artróza zápěstí 3krát, omartróza 2krát a gonartróza jednou. Skákavý prst byl diagnostikován 28krát, tendosynovitida flexorů a extenzorů prstů a předloktí 16krát, morbus de Quervain 7krát, impingement syndrom nebo syndrom rotátorové manžety 6krát, subakromiální bursitida 3krát a léze menisku jednou. Nemoci periferních nervů končetin charakteru úžinového syndromu z dlouhodobého nadměrného jednostranného přetěžování (položka II. 10) byly zjištěny v roce 2016 u 215 osob celkem 279krát. Syndrom karpálního tunelu byl diagnostikován 267krát, léze ulnárního nervu v oblasti lokte 12krát. Graf 3.5.1 znázorňuje vývoj počtu nejčastěji hlášených nemocí z povolání v rámci kapitoly II v uplynulých 5 letech. Jedná se o položku II. 7 seznamu nemocí z povolání Nemoci periferních nervů z práce s vibrujícími nástroji, položku II. 9 Nemoci šlach, šlachových pochev, úponů a kloubů z přetěžování končetin a položku II. 10 - Nemoci periferních nervů z přetěžování končetin. V grafu 3.5.2 Rozdělení hlášených případů nemocí z povolání u kapitoly II dle položek a pohlaví v roce 2016. U položek II.9 a II.10 je zřetelná preference těchto profesionálních onemocnění u žen!
Tab. 3.5.1 Nemoci z povolání způsobené fyzikálními faktory v letech 2012 2016 Číslo a název položky 2012 2013 2014 2015 2016 Rakovina kůže II.1c z ionizujícího záření 8 7 8 7 7 Zákal čočky způsobený tepelným zářením II.3 1 0 0 0 0 Porucha sluchu způsobená hlukem II.4 11 13 17 11 14 Nemoci cév rukou II.6 z vibrací 35 26 29 18 10 Nemoci periferních II.7 nervů z vibrací 149 108 115 121 158 Nemoci kostí a kloubů z vibrací II.8 12 17 10 16 31 Nemoci šlach, šlachových pochev, úponů a II.9 101 kloubů z přetěžování 95 125 122 166 končetin Nemoci periferních II.10 nervů z přetěžování 206 186 209 252 279 končetin Nemoci tíhových II.11 váčků z tlaku 5 9 7 x x Celkem 528 461 520 547 665 Graf 3.5.1 Vývoj výskytu nejčastějších nemocí z povolání hlášených v rámci kapitoly II v letech 2012 2016
Graf 3.5.2 Rozdělení hlášených případů nemocí z povolání u kapitoly II dle položek a pohlaví 2016 3.6 Nemoci z povolání dýchacích cest, plic, pohrudnice, pobřišnice Nemoci dýchacích cest, plic, pohrudnice a pobřišnice (kapitola III) byly diagnostikovány v roce 2016 celkem u 184 případů. Pneumokoniózy způsobené prachem s obsahem volného krystalického oxidu křemičitého (položka III. 1) byly diagnostikovány u 94 pracovníků. Nejvíce onemocnění bylo hlášeno z Moravskoslezského kraje (76 případů). Převažovaly pneumokoniózy uhlokopů s typickými rtg znaky prašných změn (evidenční kód III. 1. 6, celkem 67 případů). Onemocněli zejména pracovníci při těžbě a dobývání nerostných surovin (CZ NACE B05 09 celkem 82 případů) a pracovníci při výrobě základních kovů, hutním zpracování kovů a ve slévárenství (CZ NACE C24 celkem 6 případů). V dalších třech odvětvích ekonomické činnosti onemocněl 1 3 pracovníci. Azbest vyvolal v roce 2016 u 15 pracovníků onemocnění plic a pohrudnice celkem 17krát. Azbestóza (položka III. 2. a) vznikla 3krát u pracovníků exponovaných azbestu v letech 1960 1998. Hyalinóza pohrudnice s ventilační poruchou restrikčního typu (položka III. 2. b) vznikla 3krát u pracovníků, kteří byli vystaveni azbestu v letech 1967 2007. Mezoteliom pleury (položka III. 2. c) vznikl 11krát u pracovníků, kteří byli exponováni azbestu v letech 1955 2016 (doba latence byla v rozmezí 8 až 52 let, medián byl 39 let). Pneumokonióza ze svařování (položka III. 4) vznikla u pracovníka, který byl exponován svářečským dýmům celkem 5 let. Rakovina plic z radioaktivních látek (položka III. 6) byla v roce 2016 hlášena u 2 osob. Postižení pracovníci byli exponováni ionizujícímu záření v uranovém průmyslu v letech 1956 1993. Doba latence byla 35 a 59 let.
Rakovina plic z koksárenských plynů (položka III. 7) vznikla u dělníka po 36 letech práce v riziku (doba latence byla 37 let). Exogenní alergická alveolitida (položka III. 9) typu izokyanátové plíce vznikla u tří pracovníků. Farmářská plíce byla diagnostikována 2krát. Bronchiálním astmatem (evidenční kód III. 10. 1) nebo alergickou rinitidou (evidenční kód III. 10. 2) onemocnělo v roce 2016 celkem 56 pracovníků, přičemž kombinace onemocnění astmatem a alergickou rinitidou se vyskytla celkem 6krát. Astma bronchiale vzniklo 48krát, alergická rýma 13krát a chronická laryngitida jednou. Nejčastěji byli postiženi pracovníci při výrobě ostatních dopravních prostředků a zařízení (CZ NACE C30, celkem 14 případů), dále pracovníci při výrobě potravinářských výrobků (CZ NACE C10, celkem 12 případů) a pracovníci při výrobě motorových vozidel (CZ NACE C29, celkem 5 případů). Největší zastoupení měli montážní dělníci (18krát) a pekaři (13krát). V 53,2 % případů bylo onemocnění způsobeno pouze jedním alergenem. Ve zbývajících případech se na vzniku onemocnění podílely dvě až šest nox. Nejčastějším vyvolavatelem byla mouka (24 případů), izokyanáty (12 případů) a lepidla (6 případů). Ostatní noxy byly zastoupeny méně často nebo pouze ojediněle. Rakovina plic ve spojení s pneumokoniózou způsobenou prachem s obsahem volného krystalického oxidu křemičitého (položka III. 12) byla v roce 2016 diagnostikována u dvou pracovníků, kteří byli exponovaní prachu s obsahem volného krystalického oxidu křemičitého v letech 1964 1989. Doba latence byla 17 a 25 let. Kožních nemocí z povolání (kapitola IV) bylo v roce 2016 diagnostikováno celkem 181 případů. Kontaktní alergická dermatitida byla zjištěna 159krát, iritační dermatitida 19krát, kopřivka 2krát a akné oleosa jednou. Tab. 3.6.1 Nemoci z povolání dýchacích cest, plic, pohrudnice, pobřišnice 1 2 Číslo a název položky - diagnóza nemocí 2012 nemocí 2013 nemocí 2014 nemocí 2015 nemocí 2016 Silikóza s typickými rtg znaky 25 28 16 16 13 Silikóza komplikovaná 3 3 3 0 1 Silikotuberkulóza 1 1 1 1 0 Pneumokonióza uhlokopů s přihlédnutím k dynamice vývoje 2 0 3 8 2 Pneumokonióza uhlokopů s typickými rtg znaky 68 82 121 70 67 Pneumokonióza uhlokopů komplikovaná 8 9 14 13 9 Pneumokonióza uhlokopů ve spojení s tbc 2 4 8 3 2 Azbestóza 4 5 3 8 3 Hyalinóza pohrudnice s poruchou plicních funkcí 3 4 4 5 3 Mezotheliom pohrudnice nebo pobřišnice 15 4 6 8 11 Rakovina plic s azbestózou nebo hyalinózou pleury 2 3 10 1 0 4 Pneumokonióza ze svařování 4 3 0 0 1
5 Nemoci dýchacích cest a plic způsobené vdechováním kobaltu, cínu, barya, grafitu, gama oxidu hlinitého, berylia, antimonu 0 0 1 0 0 nebo oxidu titaničitého 6 Rakovina plic z radioaktivních látek 9 8 8 2 2 7 Rakovina dýchacích cest způsobená koksárenskými plyny 2 2 1 0 1 9 Exogenní alergická alveolitida 6 6 11 8 5 10 Astma bronchiale 42 39 40 49 48 Alergická rinitida 16 6 16 18 14 11 Nemoci dýchacích cest a plic způsobené prachem bavlny, lnu, konopí, juty, sisalu 0 0 0 0 0 nebo cukrové třtiny 12 Rakovina plic ve spojení s pneumokoniózou způsobenou prachem s obsahem volného 9 9 7 4 2 krystalického SiO 2 13 Chronická obstrukční plicní nemoc při těžbě v podzemí černouhelných dolů 0 0 0 0 0 Celkem 221 216 273 214 184 Graf 3.6.1 Výskyt zhoubných nádorů jako nemoc z povolání v letech 1991 2016
Graf 3.6.2 Výskyt zhoubných nádorů jako nemoc z povolání v letech 1991 2016 dle jednotlivých lokalizací 3.7 Kožní nemoci z povolání Kožních nemocí z povolání (kapitola IV) bylo v roce 2016 diagnostikováno celkem 181 případů. Kontaktní alergická dermatitida byla zjištěna 159krát, iritační dermatitida 19krát, kopřivka 2krát a akné oleosa jednou. Onemocněli zejména pracovníci při výrobě motorových vozidel (30 případů) a ve zdravotnictví (22 případů). Nejčastějším vyvolavatelem kožních nemocí byly plastické hmoty (48krát) a ropné výrobky (32krát). Latex způsobil onemocnění 2krát a izokyanáty jednou. U některých pacientů byla nemoc z povolání způsobena více noxami, proto celkový počet výskytu nox v tabulce č. 8.3.7. je vyšší než počet hlášených případů kožních onemocnění Tab. 3.7.1 Etiologické faktory kožních nemocí v letech 2012 2016 Etiologický faktor dermatóz Celkem počet nox 2012 Celkem počet nox 2013 Celkem počet nox 2014 Celkem počet nox 2015 Celkem počet nox 2016 Plastické hmoty 29 36 44 41 58 Ropné výrobky 38 44 40 38 32 Dezinfekční prostředky 12 8 32 5 19 Nikl a jeho slitiny 7 12 10 12 19 Pryž, gumárenské chemikálie 21 19 25 22 17
Čistící a kosmetické přípravky 11 14 10 22 12 Ostatní organické chem. látky 12 23 18 19 12 Kovy, metaloidy a jejich sloučeniny 5 5 8 7 10 Organická barviva 5 0 3 2 9 Chróm a jeho sloučeniny 6 11 10 13 6 Léčiva 1 1 3 0 4 Rostliny a potraviny 1 3 3 2 2 Organická rozpouštědla 5 1 4 3 2 Cement 0 3 2 1 1 Fyzikální faktory mimo ionizující záření 1 6 2 4 1 Kyseliny anorganické i organické 1 1 1 0 1 Alkálie 0 0 1 0 0 Jiné biologické látky 1 2 3 1 0 Insekticidní látky, agrochemikálie 0 0 0 0 0 Celkem počet výskytů jednotlivých nox 156 189 219 192 205 Celkem počet kožních nemocí 128 160 179 149 181 3.8 Nemoci přenosné a parazitární Nemocí přenosných a parazitárních (kapitola V) bylo v roce 2016 hlášeno celkem 205 případů. Nemocí přenosných a parazitárních s interhumánním přenosem (položka V. 1) bylo diagnostikováno celkem 162 případů. Nejčastěji onemocněli pracovníci poskytující zdravotní a sociální péči (CZ NACE Q86 87, celkem 99,4 % případů). První místo podle četnosti patřilo svrabu (128 případů). V sestupném pořadí následovala chřipka typ A H1N1 (11 případů) a virové žloutenky (4 případy). Jiné infekce se vyskytly v méně než třech případech. Svrabem nejčastěji onemocněly zdravotní sestry (40 případů), dále sanitáři-ošetřovatelé (30 případů),pečovatelky (23 případů), pracovnice v sociálních službách (23 případů), zdravotnický asistenti (7 případů), lékaři (2 případy), po jednom případě uklízečka, fyzioterapeutka a závozník. Nejčastěji vznikl u pracovníků v Domovech důchodců (27 případů), v Integrovaném centru pro zdravotně postižené (18 případů), v Domovech pro seniory (14 případů) a v Léčebnách pro dlouhodobě nemocné (10 případů). Chřipkou typu A H1N1 onemocnělo v roce 2016 celkem 11 zdravotníků (9 zdravotních sester, jeden lékař a jedna ošetřovatelka). Ze čtyř případů virových hepatitid hlášených v roce 2016 byla akutní hepatitida zastoupena třikrát (po jednom případě hepatitida A, hepatitida B a hepatitida E) a chronická hepatitida B jednou. Zdravotní sestra, s chronickou formou hepatitidy B, byla kompletně očkována proti viru hepatitidy B v roce 1988. V roce 2016 bylo diagnostikováno celkem 24 případů nemocí přenosných ze zvířat na člověka (položka V. 2). První dvě místa obsadily lymeská nemoc (13 případů) a tularémie (4 případy). Trichofycie a virová encefalitida přenášena klíšťaty se vyskytly po třech případech a leptospiróza jednou.
Nemocí přenosných a parazitárních vzniklých v zahraničí (položka V. 3) bylo v roce 2016 diagnostikováno celkem 19 případů. Onemocnělo 12 vojáků z povolání, jeden programátor, poradce, manažér, obchodní referent, stavební dozor, montér a strojní zámečník. Malárie byla diagnostikována 8krát, z toho 3krát v Kongu, po jednom případě v Ghaně, v Gabonu, v Mali, ve Středoafrické republice a na Pobřeží Slonoviny. Giardióza vznikla 3krát v Afghánistánu, leishmanióza 2krát jednou v Egyptě a jednou v Iráku. Salmonelózou onemocněl jeden pracovník v Indii, enteritidou způsobenou Aeromonas sobria onemocněl pracovník v Afghánistánu a enteritidou způsobenou Plesiomonas shigellosis onemocněl pracovník v Mali. Virová horečka Chikungunya vznikla v Indii a horečka Dengue v Mali. V této zemi onemocněl také jeden pracovník Q horečkou. Tab. 3.8. Nemoci z povolání přenosné a parazitární v letech 2012 2016 1 Číslo a název položky diagnóza Nemoci s interhumánním přenosem celkem v roce 2012 v roce 2013 v roce 2014 v roce 2015 v roce 2016 112 99 179 88 162 Svrab 73 58 84 57 128 Virové respirační infekce s komplikacemi 1 9 0 1 11 Virové hepatitidy 8 8 4 7 4 Dávivý kašel 1 3 7 0 3 Tuberkulóza (plicní i mimoplicní formy) 6 5 3 7 2 Příušnice 4 0 0 4 2 Plané neštovice 3 4 3 3 2 Infekční mononukleóza 0 0 0 2 2 Virové střevní infekce 0 3 0 1 2 Stafylokokové infekce 0 0 1 0 2 Bakteriální záněty plic 1 2 1 1 1 Cytomegalovirová nemoc 0 0 0 0 1 Jiné bakteriální střevní infekce 1 0 1 0 1 Legionářská nemoc 2 0 0 1 1 Enterovirová stomatitida 0 0 0 1 0 Dermatitida způsobená roztoči 0 0 7 0 0 Pásový opar 1 1 0 2 0 Jiné mykobakteriózy 0 0 1 0 0 Impetigo a jiné infekce kůže a podkožního vaziva 0 1 1 0 0 Spalničky 2 0 65 1 0 Ostatní 9 5 1 0 0 2 Zoonózy celkem 27 24 22 16 24 Lymeská borelióza 10 9 9 7 13 Tularemie 0 0 0 1 4 Trichofycie 6 8 4 4 3 Virová encefalitida přenášená klíšťaty 3 0 6 2 3
3 Leptospiróza 1 0 1 0 1 Erysipeloid 4 2 1 1 0 Virová hepatitida 0 0 0 1 0 Ostatní 3 5 1 0 0 Nemoci přenosné a parazitární vzniklé v zahraničí celkem 14 14 29 13 19 Malárie 7 10 6 7 8 Giardióza (lamblióza) 4 2 6 1 3 Leishmanióza 0 0 0 0 2 Jiné bakteriální střevní infekce 0 0 5 3 2 Salmonelóza 0 0 1 1 1 Horečka Dengue 2 1 4 0 1 Jiné virové horečky přenášené komáry 0 0 0 0 1 Rickettsiózy 0 0 0 0 1 Askarióza 1 0 1 1 0 Bacilární úplavice 0 0 2 0 0 Virové hepatitidy 0 0 1 0 0 Břišní tyfus 0 0 1 0 0 Chlamydiový zánět spojivek 0 0 1 0 0 Plané neštovice 0 0 1 0 0 Ostatní 0 1 0 0 0 Celkem nemoci přenosné a parazitární 153 137 230 117 205 3.9 Ohrožení nemocí z povolání V roce 2016 bylo u 54 pracovníků hlášeno celkem 55 případů ohrožení nemocí z povolání. Nejvíce případů ohrožení nemocí z povolání bylo hlášeno z kraje Ústeckého a Moravskoslezského (18, resp. 11, tj. 32,7 %, resp. 20,0 % případů). Postiženi byli především pracovníci výroby pryžových a plastových výrobků (CZ NACE C22 celkem 9, tj. 16,4% případů) a pracovníci výroby kovových konstrukcí a kovodělných výrobků (CZ NACE C25 celkem 8, tj. 14,5% případů). Nejčastěji bylo diagnostikováno ohrožení nemocí z povolání poškozením periferních nervů z dlouhodobé nadměrné jednostranné zátěže končetin (položka II. 10 celkem 33, tj. 60,0 % případů) a ohrožení poškozením periferních nervů z vibrací (položka II. 7 celkem 11, tj. 20,0 % případů). Ohrožení nemocí z povolání bylo v roce 2016 nejčastěji diagnostikováno u pracovníků zařazených podle Klasifikace zaměstnání (CZ-ISCO) do hlavní třídy č. 8 s názvem Obsluha strojů a zařízení, montéři (37, tj. 67,3 % případů) a do hlavní třídy č. 7 s názvem Řemeslníci a opraváři (12, tj. 21,8 % případů). Nejvíce případů ohrožení nemocí z povolání vzniklo u pracovníků při práci zařazené zaměstnavatelem do rizikové kategorie 3 až 4 (celkem 36, tj. 65,5 % případů). V nerizikových kategoriích 1 a 2 vzniklo celkem 17, tj. 30,9 % případů. U dvou osob nebyla práce zaměstnavatelem kategorizována.
Podle hygienických posudků vypracovaných KHS vzniklo při pracích, které byly šetřeny a následně zařazeny do rizikové kategorie 2R až 4, celkem 53, tj. 96,4 % ohrožení nemocí z povolání. V nerizikové kategorii 1 vzniklo jedno onemocnění a u jedné osoby se KHS nemohla v době šetření ke kategorizaci práce spolehlivě vyjádřit. I zde problémem zůstávají případy ohrožení nemocí z povolání, které vznikly v důsledku působení přetěžování končetin u prací původně zaměstnavatelem zařazených do nerizikových kategorií 1 a 2 (celkem 13 případů). Protože v rámci šetření nemoci z povolání bylo KHS ověřeno, že podmínky vzniku ohrožení nemoci z povolání byly splněny, znamená to, že u těchto případů byla původní kategorizace prací provedena zaměstnavatelem chybně. Tab. 3.9.1 Ohrožení nemocí z povolání v letech 2012 2016 Číslo a název položky ohrožených v roce 2012 ohrožených v roce 2013 ohrožených v roce 2014 ohrožených v roce 2015 ohrožených v roce 2016 I.01 Nemoc z olova nebo jeho sloučenin 1 1 3 0 0 I.36 Nemoc z homologů benzenu 0 1 0 0 0 I.38 Nemoc ze styrenu 0 0 0 0 0 I.40 Nemoc z aromatických nitro nebo aminosloučenin 0 0 0 1 2 II.4 Porucha sluchu způsobená hlukem 3 6 2 5 1 II.6 Nemoci cév rukou z vibrací 0 1 0 1 0 II.7 Nemoci periferních nervů z vibrací 19 20 10 9 11 II.8 Nemoci kostí a kloubů rukou z vibrací 3 2 3 2 3 II.9 II.10 Nemoci šlach, šlachových pochev, úponů a kloubů z přetížení končetin Nemoci periferních nervů z přetížení končetin 9 3 3 5 2 21 24 14 32 33 III.10.1 Astma bronchiale 0 0 1 1 3 III.10.2 Alergická rinitida 0 0 0 1 0 V.1.02 Tuberkulóza 1 1 0 0 0 Celkem 57 59 36 57 55 3.10 Závěr V dlouhodobém horizontu let 2007 2016 jeví počet nově hlášených nemocí z povolání v průměru klesající tendenci. Mírný nárůst počtu případů hlášených v roce 2016 je v rámci náhodného kolísání a způsobil jej zejména nárůst u nemocí přenosných a parazitárních, především svrabu. V menší míře se na nárůstu podílely také kontaktní alergické dermatitidy a nemoci periferních nervů z přetěžování končetin a z vibrací. Nové nemoci z povolání, které byly do seznamu nemocí z povolání zařazeny od 1. 7. 2011 a od 1. 1. 2015 (3), navýšily celkový počet hlášených případů v roce 2016 pouze o 4 případy. Šlo o dvě intoxikace způsobené z dalších látek nebo směsí látek (položka I. 58) a o dvě nádorová onemocnění plic ve spojení s pneumokoniózou způsobenou prachem s obsahem volného krystalického oxidu křemičitého (položka III. 12). Další nemoci jako je chronická obstrukční plicní nemoc stadium III, která vzniká při těžbě v podzemí černouhelných dolů, rakovina hrtanu nebo ovaria způsobená azbestem, nebyla dosud do Národního registru nemocí z povolání hlášena.
Přes uvedené skutečnosti nadále platí, že počty hlášených profesionálních onemocnění byly i v roce 2016 s vysokou pravděpodobností podhodnoceny a neodpovídají zcela realitě. Nadále se setkáváme s případy, kdy nejen OSVČ, ale také řádně pojištění pracovníci z obavy před ztrátou zaměstnání, odmítají šetřewní pro profesionální onemocnění nebo žádají jeho přerušení.