Francouzská škola sociologie MUDr. Mgr. Petra Elizabeth Teslíková
Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0410 Číslo šablony: 18 Název materiálu: Francouzská škola sociologie Ročník: 3. Identifikace materiálu: Jméno autora: Předmět: Tématický celek: TES_32_18_Francouzska_skola_sociologie Petra Elizabeth Teslíková Společenskovědní seminář Psychologie Anotace: Datum: 01. 10. 2013 Powerpointová prezentace na téma Francouzská škola sociologie ukazuje nejdůležitější představitele Augusta Comta, a Emile Durkheima, a popisuje jejich osobní život a dílo.
Auguste Comte http://www.philosophica.info/voces/comte/comte.html
Auguste Comte 1798-1857 Francouz Matematik Reformátor Učenec Zakladatel pozitivismu Jedním ze zakladatelů sociologie
Pojmy Pozitivismus empirická filozofie, usilovala o popis, klasifikaci obsahu vědomí Sociologie - věda o jednání lidí ve společnosti, o struktuře společnosti, o sociální interakci, o sociálních skupinách, o společenském systému a nebo o sociální změně
Osobní život Katolík Rodiče úředníci Studium: Lyceum, Polytechnika (M,Fy, astronomie, filozofie) nedokončil kvůli demonstracím Živí se kondicemi z matematiky, píše drobné články Sekretář Saint Simona Oženil se, nedostatek peněz, manželství krachuje, ÚPCH
Osobní život Pomocný učitel na Polytechnice, bez akademické hodnosti Žije z peněz svých obdivovatelů, z doučování Učí se AJ, I, ŠP čtení originálů, životopis JCH Podpora převratu Ludvíka Bonaparta Zemřel na ca žaludku
Dílo Kurs pozitivní filozofie vyčítá přílišný formalismus, chybí hlubší souvislosti Pozitivismus - nehledá příčiny, které nelze verifikovat, nýbrž se omezuje pouze na studium faktů a vztahů mezi nimi, uspořádat je podle určitých zákonů Fakta spojuje podle principu podobnosti (pojmy) nebo podle principu posloupnosti (zákony). Výsledek:klasifikace vědeckého poznání Anorganické x organické jevy
Zákon tří stádií 1. Stadium teologické neboli fiktivní Člověk hledá absolutní poznání skrze zkoumání vnitřní povahy věcí. Věří, že za každým procesem je živá vůle. Toto stadium probíhá ve třech etapách: animismus, polyteismus a monoteismus.
Zákon tří stádií 2. Stadium metafyzické neboli abstraktní I zde hledá člověk absolutní poznání, ale nezkoumá již nadpřirozené síly, nýbrž abstraktní pojmy. Za nejvyšší obecnou entitu uznává přírodu, v níž vidí pramen všech ostatních jevů.
Zákon tří stádií 3. Stadium vědecké neboli pozitivní Člověk dospívá k tomu, že absolutní poznání není možné. Snaží se tedy pozorováním a rozumem poznat podobnosti a posloupnosti v daných faktech, s cílem podřídit je jedinému všeobecnému faktu.
Sociologie Rozdělení na dvě části: A) teorie přirozeného uspořádání (společenská statika úvahy o institucích, které zajišťují rovnováhu společnosti. Instituce náboženství, rodina a stát Základní mozkové funkce - cítění (rodina), jednání(stát) a intelekt (církev). B) nauka o pokroku (společenská dynamika) - zákon tří stádií
Pokračovatelé Émile Durkheim TGM
Émile Durkheim http://cs.wikipedia.org/wiki/%c3%89mile_durkheim
Émile Durkheim 1858 1917 Francouz Sociolog 1859 1. katedra sociologie v Evropě 1. odborný sociologický časopis
Osobní život Žid Otec rabín Studium: Lyceum, studium filozofie, studium v Německu Wundt, doktorát společenská dělba práce Profesor v Bordeaux Katedra sociologie Profesor na Sorboně Ženatý, syn zemřel na frontě Zemřel na mrtvici
Sociologie Navazuje na osvícenství, pozitivismus Budoval sociologii jako exaktní vědu popisující objektivní sociální skutečnost Pohled je objektivistický; předmětem zájmu sociologie jsou dle něj sociální fakta, která lze zkoumat jako věci. Ústřední obecná témata - věda, morálka a pedagogika
Dílo Úvahy týkající se: Dělby práce Sebevraždy (kolektivní vědomí) Problému normálního a patolog. náboženství
Dílo Elementární formy náboženského života - víra v určitého boha není nutnou charakteristikou náboženství Klasifikace sociálních faktů: materiální společnost strukturální komponenty společnosti nemateriální morálka, kolektivní vědomí, společenské vědomí
Dělba práce dle ideálního typu společnosti Mechanická solidarita Všichni umí všechno všichni dělají totéž Vznik pouta Organická solidarita (specializace) Lidé se navzájem potřebují
Organická solidarita V moderní společnosti se nespecializují pouze lidé, ale i struktury, skupiny a instituce Přechod od společnosti s mechanickou solidaritou ke společnost s organickou solidaritou - pomocí konceptu dynamické hustoty
Dynamická hustota Zároveň zvýšení počtu lidí a interakcí mezi nimi, což v důsledku vede k větší soutěži o nedostatkové zdroje a boj o přežití Střet o plnění stejných funkcí proto dochází k dělbě práce Konsenzus, potlačení konfliktu
Dělba práce, práva Společnost s mechanickou solidaritou Represivní právo Lidé jsou si podobní a věří ve společnou morálku, proto každý prohřešek proti sdílenému systému hodnot je významný pro lidi a jako takový musí být krutě potrestán (kontrola masami).
Dělba práce, práva Společnost s organickou solidaritou Odškodňující právo Přetrvává represivní právo, svůj přestupek proti kolektivní morálce vyrovnat těm, kdo byli poškozeni. Lidé nereagují emocionálně na porušení zákona (kontrola policií, soudy).
Sebevraždy Vyeliminoval biologické (i rasové), psychologické a socio-psychologické faktory, neboť jsou konstantní Různé společnosti mají odlišné kolektivní vědomí a reprezentace, které produkují odlišné sociální vědomí Typy - egoistická, altruistická, anomická
Sebevraždy Musí být hodnoty a normy přesně stanoveny a dodržovány Když tomu tak není nastává chaos, zmatek, stav anomie, vedoucí k pocitu osamocenosti, strachu. Jde o patologický stav sociální nemoc. Sebevražda může být: fatalistická
Zdroje PETRUSEK, Miloslav. A KOLEKTIV. Dějiny sociologie. Praha: Grada, 2011. ISBN 978-80- 247-3234-3. PLHÁKOVÁ, Alena. Dějiny psychologie. 1. vyd. Pardubice: Grada Publishing, 2006. ISBN 978-80-247-0871-3. URBAN, Lukáš. Sociologe trochu jinak. Praha: Grada, 2011. ISBN 978-80-247-3562-7.