EU-MIDIS II. Druhé šetření o menšinách a diskriminaci v Evropské unii. Romové vybrané výsledky

EU-MIDIS II Druhé šetření o menšinách diskriminci v Evropské unii Romové vyrné výsledky

Europe Direct je služ, která vám pomůže odpovědět n otázky týkjící se Evropské unie. Bezpltná telefonní link (*): 00 800 6 7 8 9 10 11 (*) Informce jsou poskytovány zdrm, stejně jko většin telefonních hovorů (někteří operátoři, telefonní utomty neo hotely všk mohou telefonické spojení zpopltnit). Fotogrfie (oálk uvnitř pulikce): Shutterstock (Tomáš Vynikl) gentur FRA Mnoho doplňujících informcí o Evropské unii je k dispozici n internetu. Můžete se s nimi seznámit n portálu Europ (http://europ.eu). Lucemurk: Úřd pro pulikce Evropské unie, 2018 Print ISBN 978-92-9491-877-2 doi:10.2811/791378 TK-AN-16-111-CS-C PDF ISBN 978-92-9491-870-3 doi:10.2811/999884 TK-AN-16-111-CS-N Agentur Evropské unie pro zákldní práv, 2016 Reprodukce povolen pod podmínkou uvedení zdroje.

Druhé šetření o menšinách diskriminci v Evropské unii Romové vyrné výsledky

Předmluv Přiližně 80 % Romů, kteří se zúčstnili šetření, žije pod hrnicí ohrožení chudoou stnovenou v dné zemi; kždý třetí Rom žije v oydlí ez tekoucí vody; kždé třetí romské dítě žije v domácnosti, kde nejméně jednou z poslední měsíc někdo musel jít spát hldový; 50 % Romů ve věku od 6 do 24 let nenvštěvuje školu. Tto zpráv poukzuje n zneklidňující, nicméně nevyhnutelnou skutečnost: nejpočetnější etnická menšin v Evropské unii ndále čelí nepřijtelné diskriminci nerovnému přístupu k životně důležitým služám. Tto zpráv upozorňuje n přetrvávjící překážky v olsti změstnání, vzdělání, ydlení zdrvotnických služe. Uvádí tké, že čtyři z deseti dotzovných Romů se cítili v posledních pěti letech nejméně jednou diskriminováni nicméně pouze neptrná část z nich tento fkt dále řešil. Vzhledem k tomu, že většin Romů neví o existenci zákonů, které diskriminci zkzují, ni o existenci orgnizcí, které y jim mohly pomoci, všk tto skutečnost není nijk překvpivá. Vyvstávjí le závžné otázky ohledně dodržování práv n nediskriminci, které zručují Listin zákldních práv Evropské unie směrnice o rsové rovnosti. Zpráv vychází z rozsáhlého šetření, v rámci kterého yly shromážděny informce o téměř 34 000 oso žijících v romských domácnostech v devíti členských státech Evropské unie ( EU ), jež yly získány prostřednictvím téměř 8 000 osoních rozhovorů s Romy. Předkládá výěr výsledků z druhého šetření o menšinách diskriminci v Evropské unii, při němž ylo dotzováno přiližně 26 000 oso pocházejících z prostředí přistěhovlců či etnických menšin, které žijí v EU. Druhé šetření o menšinách diskriminci v Evropské unii předstvuje znčný díl závzku Agentury EU pro zákldní práv shromžďovt zveřejňovt údje o skupinách, které nejsou zhrnuty v průzkumech v oecné populci. Jde o třetí šetření gentury, které se změřuje n Romy. Šetření o menšinách diskriminci v Evropské unii provedené v roce 2008 ylo prvním pokusem o poskytnutí srovntelných důkzů o jejich situci. Metodik druhého šetření o menšinách diskriminci v Evropské unii yl uprven tk, y poskytl nejlepší možné výsledky z hledisk spolehlivosti srovntelnosti mezi zeměmi. Údje předkládné v této zprávě předstvují pro tvůrce politik jedinečný zdroj, protože umožňují posoudit pokrok dosžený v průěhu čsu pomáhjí určit jk úspěchy, tk nedosttky zvedených politik. Tkový přehled je nesmírně důležitý pro vyprcování účinných optření, která se týkjí nejen Romů, le všech skupin n okrji společnosti. Skutečnosti nstíněné v této pulikci jsou lrmující. Agentur EU pro zákldní práv doufá, že přispějí k oživení úsilí o proszování plného zčlenění Romů do společnosti respektování jejich zákldních práv. Michel O Flherty Ředitel 3

Kódy zemí Kód země BG CZ EL ES HR HU PT RO SK Členský stát EU Bulhrsko Česká repulik Řecko Špnělsko Chorvtsko Mďrsko Portuglsko Rumunsko Slovensko Seskupení zemí EU-28 stávjících 28 členských států EU 9 ČS devět členských států EU, v nichž yli Romové dotzováni v rámci šetření EU-MIDIS II Akronymy zkrtky EU-MIDIS Šetření o menšinách diskriminci v Evropské unii EU-SILC ICESCR LFS MOP SDG UNDP sttistik Evropské unie v olsti příjmů životních podmínek Mezinárodní pkt o hospodářských, sociálních kulturních právech Výěrové šetření prcovních sil (Eurostt) Mezinárodní orgnizce práce cíle udržitelného rozvoje (Orgnizce spojených národů) Rozvojový progrm Orgnizce spojených národů

Osh PŘEDMLUVA... 3 PROČ JE TOTO ŠETŘENÍ ZAPOTŘEBÍ?... 7 1 KLÍČOVÁ ZJIŠTĚNÍ ŠETŘENÍ A STANOVISKA AGENTURY FRA... 9 1.1. Chudo sociální vyloučení... 9 1.2. Účst n trhu práce... 10 1.3. Vzdělání... 10 1.4. Povědomí o právech ohlšování diskrimince... 11 1.5. Směrem k účinnějšímu monitorování hodnocení... 11 2 CO VÝSLEDKY UKAZUJÍ?... 13 2.1. Chudo mrginlizovné životní podmínky... 13 2.1.1. Příjmová chudo... 13 2.1.2. Hld... 16 2.2. Účst n trhu práce... 17 2.2.1. Prcovní ktivit - hlvní činnost... 17 2.2.2. Plcená práce... 19 2.2.3. Mldí lidé, kteří nejsou změstnní ni se neúčstní vzdělávání neo odorné příprvy... 21 2.2.4. Domácnost s nízkou prcovní intenzitou... 22 2.3. Vzdělání... 23 2.3.1. Účst ve vzdělávání... 23 2.3.2. Segregce ve vzdělávání... 27 2.3.3. Dosžené vzdělání... 28 2.4. Zdrví... 29 2.4.1. Zdrvotní pojištění neuspokojené potřey v olsti lékřské péče... 29 2.4.2. Dlouhodoá omezení činnosti... 30 2.5. Bydlení... 31 2.5.1. Dosttek prostoru v domácnosti... 32 2.5.2. Přístup k veřejným služám zákldnímu ytovému vyvení... 33 2.5.3. Kvlit ydlení okolního prostředí... 34 2.6. Diskrimince povědomí o právech... 36 2.6.1. Celková mír výskytu diskrimince... 36 2.6.2. Vnímání rozshu diskrimince n zákldě etnického původu... 38 2.6.3. Ohlšování přípdů diskrimince... 40 2.6.4. Povědomí o podpůrných orgnizcích, orgánech pro rovné zcházení, zákonech kmpních zývjících se diskrimincí... 40 ŠETŘENÍ VE ZKRATCE... 43 ODKAZY... 47 5

Orázky tulky Orázek 1: Mír ohrožení chudoou (pod 60 % mediánového ekvivlizovného příjmu po sociálních trnsferech) u Romů, ve srovnání s mírou Eurosttu pro oecnou populci v roce 2014, podle členských států EU (v %)... 14 Orázek 2: Mír ohrožení chudoou koncentrce Romů v rezidenčních olstech, podle členských států EU (v %)... 15 Orázek 3: Schopnost vyjít s penězi, Romové, podle členských států EU (v %)... 15 Orázek 4: Romové žijící v domácnosti, kde z poslední měsíc někdo musel jít spát hldový nejméně jednou, několikrát, čtyřikrát vícekrát, podle členských států EU (v %)... 16 Orázek 5: Mír plcené práce u romských žen romských mužů ve věku 20 64 let, včetně smosttně výdělečně činných příležitostně prcujících neo práce v posledních čtyřech týdnech, v porovnání s cílem míry změstnnosti strtegie Evrop 2020 v roce 2015 (Eurostt), podle členských států EU (v %)... 19 Orázek 6: Mldí Romové ve věku 16 24 let, kteří nejsou změstnní ni se neúčstní vzdělávání neo odorné příprvy jko hlvní činnosti, podle členských států EU (v %)... 21 Orázek 7: Romové ve věku 0 59 let žijící v domácnostech se součsnou nízkou prcovní intenzitou, podle členských států EU (v %)... 22 Orázek 8: Děti ve věku od čtyř let do věku pro zhájení povinné zákldní školní docházky (v kždé zemi se Orázek 9: liší), podle členských států EU (v %)... 23 Děti ve věku povinné školní docházky (v kždé zemi se liší), které se účstní vzdělávání, podle členských států EU (v %)... 24 Orázek 10: Romové ve věku 6 24 let podle úrovně vzdělání, kterou nvštěvují (v %)... 26 Orázek 11: Osoy ve věku 18 24 let, které předčsně ukončily školní docházku odornou příprvu, podle členských států EU (v %)... 27 Orázek 12: Segregce ve školách koncentrce romských dětí ve věku 6 15 let ve školách, podle členských států EU (v %)... 28 Orázek 13: Romové, kteří nedokončili žádnou úroveň formálního vzdělání (ISCED 0), podle věkových skupin členských států EU (v %)... 29 Orázek 14: Romové ve věku 16 více let, kteří uvedli, že jsou pokryti systémem zákldního národního zdrvotního pojištění neo doplňkovým pojištěním, podle členských států EU (v %)... 30 Orázek 15: Dlouhodoá omezení činnosti u žen mužů, u Romů u oecné populce, podle členských států EU (v %)... 31 Orázek 16: Průměrný počet místností n osou v domácnosti, Romové oecná populce (střední hodnot), podle členských států EU... 32 Orázek 17: Romové žijící v domácnostech ez tekoucí vody uvnitř oydlí, srovnání s oecnou populcí, podle členských států EU (v %)... 33 Orázek 18: Romové žijící v oydlích ez vnitřní tolety sprchy neo koupelny, ve srovnání s oecnou populcí, podle členských států EU (v %)... 34 Orázek 19: Celková mír výskytu diskrimince n zákldě romského původu v posledních 5 letech v posledních 12 měsících, podle členských států EU (v %)... 36 Orázek 20: Romové, kteří se domnívjí, že diskrimince n zákldě etnického původu, rvy pleti neo náoženského přesvědčení je v jejich zemi velmi rozšířen neo poměrně rozšířen, podle členských států EU (v %)... 39 Orázek 21: Rozsh diskrimince n zákldě etnického původu vnímný oecnou populcí v devíti členských státech EU (zvláštní průzkum Eurorometru č. 437), podle zemí (v %)... 39 Orázek 22: Romové, kteří nhlásili poslední přípd diskrimince n zákldě romského původu neo ohledně něj podli stížnost, podle členských států EU (v %)... 40 Orázek 23: Povědomí mezi Romy o orgnizcích, jež nízejí podporu neo pordenství oětem diskrimince (ez ohledu n to, n jkém zákldě yly diskriminovány), podle členských států EU (v %)... 41 Orázek 24: Povědomí mezi Romy o zákonech zkzujících diskriminci n zákldě rvy pleti, etnického původu neo náoženství, podle členských států EU (v %)... 41 Tulk 1: Stávjící hlvní prcovní ktivit v devíti členských státech EU, všechny osoy v romských domácnostech ve věku 16 více let (v %)... 18 Tulk 2: Mír plcené práce u Romů ve věku 20 64 let, včetně smosttné výdělečné činnosti, příležitostné práce práce v posledních čtyřech týdnech, podle věkových skupin zemí (v %)... 20 Tulk 3: Mír zpsných Romů n příslušné vzdělávcí úrovni ve srovnání s oecnou populcí, podle věkových skupin členských států EU (v %)... 25 Tulk 4: Romové žijící v oydlích se ztékjící střechou či s vlhkými zdmi neo v oydlích s jinými strukturními prolémy v oydlích, která jsou příliš tmvá oproti oecné populci, ve srovnání s oecnou populcí, podle členských států EU (v %)... 35 Tulk 5: Prostředí oydlí Romové žijící v olstech postižených znečištěním, kriminlitou, násilím vndlismem ve srovnání s oecnou populcí, podle členských států EU (v %)... 35 Tulk 6: Mír výskytu diskrimince n zákldě romského původu v posledních 12 měsících v jednotlivých olstech život, podle členských států EU (v %)... 37 Tulk 7: Mír výskytu diskrimince n zákldě romského původu v posledních 5 letech v různých olstech život, podle členských států EU (v %)... 38 Tulk 8: Počet romských oso domácností dotzovných v rámci šetření EU-MIDIS II, podle členských států EU... 44 6

Proč je toto šetření zpotřeí? Orgány Evropské unie již dlouho zdůrzňují, že je nutné zjistit Romům, nejpočetnější evropské menšině, rovné zcházení, které ude respektovt jejich zákldní práv, jk jsou zkotven v Listině zákldních práv EU. K dosžení toho rovněž členským státům EU poskytly pokyny finnční prostředky. V roce 2011 Evropská komise nvrhl rámec EU pro vnitrostátní strtegie integrce Romů do roku 2020. Usiluje o zjištění rovného přístupu ke čtyřem klíčovým olstem k změstnání, vzdělání, zdrvotní péči ydlení, y se zlepšily socioekonomické podmínky Romů. Uvedené sdělení zdůrzňuje, že Evrop 2020, strtegie EU pro inteligentní udržitelný růst podporující zčlenění, nenechává prostor pro přetrvávjící ekonomickou sociální mrginlizci nejpočetnější evropské etnické menšiny. Dne 9. prosince 2013 Rd EU přijl doporučení o účinných optřeních v olsti integrce Romů v členských státech ( doporučení Rdy z roku 2013 ) 1, o jehož provádění Evropská komise kždý rok předkládá zprávu. Přestože jsou Romové nejpočetnější etnickou menšinou v Evropě 2, neexistuje v členských státech EU žádné systemtické shromžďování údjů, které se jich týkjí. Ze sttistických ukztelů strtegie Evrop 2020 pro změstnání, chudou vzdělání tudíž nelze rozčlenit údje pro Romy. Celounijní průzkumy ž n pár výjimek jko je sttistik EU v olsti příjmů životních podmínek ( EU-SILC ) výěrové šetření prcovních sil ( LFS ) v součsnosti neshromžďují informce o etnickém původu etnické menšiny, včetně Romů, nepokrývjí dosttečně. K terminologii Rd Evropy používá výrz Romové jko zstřešující pojem, který oznčuje Romy, Sinty, Klé příuzné skupiny v Evropě, včetně Trvellerů východních skupin (Domů Lomů), pokrývá širokou rozmnitost dotčených skupin, včetně oso, které se smy identifikují jko Cikáni. Pro účely šetření EU-MIDIS II pojem Romové oznčuje utochtonní Romy ve vyrných členských státech EU nezměřuje se n Romy, kteří se přestěhovli z jednoho členského státu EU do druhého. Dlší informce viz Rd Evropy (2012), Descriptive glossry of terms relting to Rom issues, Štrsurk. 1 Rd Evropské unie (2013), doporučení Rdy 378/1 ze dne 9. prosince 2013 o účinných optřeních v olsti integrce Romů v členských státech, Úř. věst. 2013 C 378. 2 Evropská komise, EU nd Rom (on-line), 5. srpn 2016 Rd Evropy (2012). V roce 2016 vydl Evropský účetní dvůr zvláštní zprávu pro posouzení dopdu politických inicitiv finnční podpory EU n integrci Romů. 3 V doporučení 8 písmenu ) uvedené zprávy peluje n Evropskou komisi, y vyzvl členské státy, y ěhem následujících dvou let shromžďovly vyčerpávjící sttistické údje o etnickém původu. Dále v něm nvrhuje, že y Eurostt mohl zčlenit vhodné otázky do EU-SILC do výěrové šetření prcovních sil (LFS). Evropská komise všk toto doporučení zmítl s odůvodněním, že shromžďování sttistických údjů týkjících se etnického původu prostřednictvím evropských sttistických nástrojů je technicky otížné, nákldné v některých zemích náročné z právního hledisk. V Agendě Orgnizce spojených národů pro udržitelný rozvoj 2030 se členské státy zvzují k tomu, že přezkoumjí pokrok dosžený v provádění cílů dílčích cílů v průěhu ndcházejících 15 let že vyprcují ukztele n podporu této činnosti. Budou zpotřeí kvlitní, dostupné, včsné spolehlivé rozčleněné údje, y se npomohlo měření pokroku zjistilo se, že nikdo nezůstne pozdu. 4 Rekce n potřeu údjů Agentur EU pro zákldní práv ( gentur FRA ) vyplňuje tuto mezeru v údjích svými šetřeními, která se týkjí etnických menšin Romů. Tto zpráv přináší vyrné výsledky týkjící se Romů, to n zákldě druhého šetření o menšinách diskriminci v Evropské unii (EU-MIDIS II). Úplné výsledky týkjící se Romů udou zveřejněny v roce 2017. V roce 2008 se gentur FRA dotzovl Romů v sedmi členských státech 5 EU v rámci prvního šetření o menšinách diskriminci v Evropské unii ( EU-MIDIS I ). 6 V roce 2011 provedl gentur FRA spolu s Evropskou komisí, Rozvojovým progrmem OSN ( UNDP ) Světovou nkou druhé šetření změřené n Romy v 11 členských státech EU. 7 V rámci tohoto šetření yly shromážděny údje o socioekonomické situci Romů z hledisk změstnání, vzdělání, ydlení zdrví, o jejich zkušenostech s diskrimincí o povědomí o jejich právech. 8 3 Evropský účetní dvůr (EÚD) 2016. 4 Dlší informce viz internetové stránky Agendy pro udržitelný rozvoj 2030. 5 Bulhrsko, Česká repulik, Mďrsko, Polsko, Rumunsko, Řecko Slovensko. 6 FRA (2009). 7 Bulhrsko, Česká repulik, Frncie, Itálie, Mďrsko, Polsko, Portuglsko, Rumunsko, Řecko, Slovensko Špnělsko. 8 FRA (2012). 7

Druhé šetření o menšinách diskriminci v Evropské unii Romové vyrné výsledky V roce 2016 se gentur FRA dotzovl Romů potřetí. Šlo o součást šetření EU-MIDIS II mjící z cíl posoudit pokrok, k němuž mezitím došlo který odráží dopd právního politického vývoje v prxi. Toto šetření těží ze zkušeností nytých při předchozích šetřeních umožňuje tk srovnání s údji Eurosttu zároveň je v nejvyšší možné míře srovntelné s předchozími šetřeními týkjícími se Romů. Shromžďování údjů n Země zhrnuté do šetření: Šetření EU-MIDIS II shromáždilo informce od více než 25 500 respondentů z různých prostředí etnických menšin přistěhovlců ve všech 28 členských státech EU. Zjištění shrnutá v této zprávě se zkládjí n 7 947 individuálních rozhovorech s romskými respondenty v Bulhrsku, České repulice, Chorvtsku, Mďrsku, Portuglsku, Rumunsku, Řecku, Slovensku Špnělsku. Šetření nvíc zhrnovlo informce o 33 785 Romech žijících v domácnostech respondentů. Podle odhdů Rdy Evropy 9 předstvují Romové žijící v devíti zemích zhrnutých do šetření přiližně 80 % všech Romů žijících v EU. Z devíti zemí zhrnutých do šetření EU-MIDIS II se jich osm účstnilo šetření změřeného n Romy z roku 2011 šest šetření EU-MIDIS I z roku 2008. n Reprezenttivnost výsledků šetření: Údje jsou reprezenttivní pro Romy, kteří žijí v uvedených devíti členských státech EU v územních neo správních jednotkách, kde hustot romské populce překrčuje 10 %, kteří smi see povžují z Romy neo z příslušníky jedné z osttních skupin, které tento zstřešující pojem zhrnuje. Zjištění předkládná v této zprávě tudíž odrážejí životní podmínky, požívání zákldních práv zkušenosti s diskrimincí ž 80 % Romů žijících v devíti členských státech EU zhrnutých do šetření (dlší informce viz část Šetření ve zkrtce). n Účstníci šetření: K účsti v šetření yly způsoilé osoy ve věku od 16 let, které žijí v soukromé domácnosti, smy see povžují z Romy jejichž ovyklé místo poytu se lespoň po 12 měsíců předcházejících šetření ncházelo n území EU. n Otázky šetření: Respondenti poskytovli informce o své osoní situci životních podmínkách i o zákldních sociodemogrfických chrkteristikách všech členů domácnosti. Šetření oshuje otázky ohledně zkušeností s diskrimincí v změstnání, vzdělání, ydlení, zdrvotní péči při využívání veřejných či soukromých služe i ohledně rozshu hlášení tkových přípdů. Zhrnovlo tké otázky týkjící se zkušeností s viktimizcí oětí trestných činů (včetně trestných činů z nenávisti). Respondentům yly rovněž kldeny otázky ohledně jejich povědomí o jejich právech mechnismech náprvy. Dotzník vycházel z otázek z šetření EU-MIDIS I z šetření změřeného n Romy z roku 2011 yl dále rozprcován n zákldě konzultcí se zúčstněnými sujekty odorníky následného předěžného kognitivního testování (kvlittivního nástroje pro zlepšení podoy dotzníku) provedeného v roce 2014. 10 Rozhovory se uskutečnily od říjn 2015 do dun 2016. n Výěr ukztelů: Souor ukztelů předložený v této zprávě odráží prioritní olsti rámce EU pro vnitrostátní strtegie integrce Romů do roku 2020, tj. změstnání chudo, vzdělání, ydlení, zdrvotní péče, diskrimince povědomí o právech. Podroné výsledky nlýz doplňkových ukztelů udou zveřejněny v roce 2017. Kde je to možné, jsou z důvodu nlytického srovnání ukztele stejné neo odoné jko ve stndrdních evropských šetřeních, jko jsou EU-SILC neo EU-LFS. Nejprve yl proveden srovnání s šetřením změřeným n Romy z roku 2011 s šetřením EU-MIDIS I u srovntelných ukztelů. Uvádějí se pouze tehdy, pokud yly zjištěny znčné rozdíly. Vzhledem k tomu, že v roce 2016 došlo ke zlepšení metodiky výěru vzorku k použití výěrové váhy vzorku, je srovntelnost s šetřením změřeným n Romy z roku 2011 neo s šetřením EU-MIDIS I omezená, s určitými výhrdmi uvedenými u jednotlivých přípdů (dlší informce viz část Šetření ve zkrtce). Anlýzy trendů v jednotlivých zemích šetření y měly vzít v potz výhrdy týkjící se metodiky sttistické odchylky nutnost dlší hloukové nlýzy. 9 Rd Evropy (2012). 10 Viz Willis, G. B. (2005), s. 3. 8

1 Klíčová zjištění šetření stnovisk gentury FRA Následující stnovisk gentury FRA, která stvějí n klíčových zjištěních šetření EU-MIDIS II o Romech, y se měl chápt v souvislosti s cíli stnovenými ve strtegii EU pro růst Evrop 2020, zejmén v souvislosti s doporučením Rdy o účinných optřeních v olsti integrce Romů v členských státech z roku 2013. Strtegie Evrop 2020 stnovuje cíl snížit do roku 2020 počet lidí ohrožených chudoou neo sociálním vyloučením o 20 milionů. Mezi osomi zsženými chudoou sociálním vyloučením jsou Romové ndměrně zstoupeni: V prvním šetření gentury FRA změřeném n Romy, které ylo provedeno v roce 2011, ylo zjištěno, že nejméně osm z deseti dotzovných Romů ylo ohroženo chudoou méně než jeden ze tří uvedl, že má plcenou práci. Téměř polovin jich žil v oydlí, kde chyělo zákldní vyvení, jko je vnitřní kuchyň, vnitřní tolet, vnitřní sprch neo koupeln elektřin. Evropská komise v této souvislosti přijl v roce 2011 rámec EU pro vnitrostátní strtegie integrce Romů, který se změřil n čtyři klíčové olsti: vzdělání, změstnání, zdrvotní péči ydlení. Členské státy n zákldě tohoto rámce vyprcovly své vnitrostátní strtegie integrce Romů souory integrovných politických optření. V prosinci 2013 Rd pro změstnnost, sociální politiku, zdrví ochrnu spotřeitele vydl doporučení, v němž poskytl členským státům pokyny pro zlepšení účinnosti jejich optření v olsti integrce Romů. EU zároveň přidělil finnční prostředky ze strukturálních investičních fondů EU, přičemž zvedl zvláštní temtickou podmínku ex nte, která vyžduje, y yl pro čerpání prostředků n integrci Romů zveden vhodná vnitrostátní strtegie v olsti integrce Romů. 1.1. Chudo sociální vyloučení Šetření EU-MIDIS II ukzuje, že 80 % Romů ndále žije pod hrnicí ohrožení chudoou pltnou v dné zemi, že kždý třetí Rom žije v oydlí ez tekoucí vody jeden z deseti v oydlí ez elektřiny že kždý čtvrtý Rom (27 %) kždé třetí romské dítě (30 %) žije v domácnosti, kde někdo nejméně jednou v uplynulém měsíci musel jít spát hldový. To nznčuje, že dosžení cíle, který je stnoven v doporučení Rdy z roku 2013 o účinných optřeních v olsti integrce Romů který se týká snížení chudoy prostřednictvím sociálních investic, je ještě dleko. Totéž se týká i doporučení Evropské komise z roku 2013 s názvem Investice do dětí: východisko z ludného kruhu znevýhodnění, v němž se členským státům doporučuje, y zvedly prováděly optření pro řešení dětské chudoy sociálního vyloučení. 9

Druhé šetření o menšinách diskriminci v Evropské unii Romové vyrné výsledky Stnovisko gentury FRA č. 1 Členské státy EU y měly v rámci evropského semestru přijmout své národní progrmy reforem přidělit nejvyšší prioritu zmírnění extrémních podo chudoy, zejmén hldu, podvýživy závžných nedosttků v olsti ydlení u Romů, jk tké uvádí cíl udržitelného rozvoje OSN č. 1. Členské státy EU y měly zjistit, y systémy sociální ochrny sociální služy poskytovné znevýhodněným osoám, včetně Romů, yly přiměřené dostupné y je potenciální příjemci využívli. Národní cíle strtegie Evrop 2020 národní progrmy reforem y měly výslovně řešit ohrožení romských dětí tím, že zjistí, y domácnosti měly přinejmenším přístup k odpovídjícímu ydlení s tekoucí vodou, elektřinou dosttečným prostorem. Členské státy EU y měly nplno využít Fond evropské pomoci nejchudším osoám 11, y mohly poskytovt zdrm oědy ve školách v zřízeních péče o děti všem dětem, včetně romských, které jsou v nouzi trpí podvýživou. 1.2. Účst n trhu práce Šetření EU-MIDIS II zjistilo, že pouze kždý čtvrtý Rom ve věku od 16 let yl v doě šetření změstnný neo smosttně výdělečně činný. Romské ženy uváděly mnohem nižší úroveň změstnnosti než romští muži: 16 % oproti 34 %. Celkově z šetření vyplývá, že plcenou práci má 43 % Romů ve věku od 20 do 64 let, což je hluoko pod průměrem EU, který v roce 2015 činil 70 %. Situce mldých lidí je podsttně horší: v doě šetření v průměru 63 % Romů ve věku od 16 do 24 let nemělo změstnání ni se neúčstnilo vzdělávání neo odorné příprvy, přičemž průměr EU pro tutéž věkovou skupinu činí 12 %. Výsledky u této věkové skupiny rovněž ukzují znčné genderové rozdíly: 72 % mldých romských žen neylo změstnných ni se neúčstnilo vzdělávání neo odorné příprvy v porovnání s 55 % mldých romských mužů. To nznčuje, že ude otížné splnit cíl, který je stnoven v doporučení Rdy z roku 2013 o účinných optřeních v olsti integrce Romů který se týká zjištění rovného zcházení s Romy, pokud jde o přístup n trh práce k prcovním příležitostem. 11 Fond evropské pomoci nejchudším osoám (FEAD) podporuje činnost členských států při poskytování mteriální pomoci npříkld potrvin, olečení předmětů zákldní osoní potřey nejchudším osoám. Stnovisko gentury FRA č. 2 Členské státy EU y měly zjistit, y optření, kterými se provádí ustnovení doporučení Rdy z roku 2013 týkjící se přístupu k změstnání, věnovl dosttečnou pozornost přechodu ze vzdělávání neo odorné příprvy do změstnání, y se zjistilo, že investice do vzdělávání zprostředkovávjí prcovní příležitosti znevýhodněným osoám, včetně Romů, zejmén mldým lidem ženám. Členské státy EU y měly povzuzovt silnější zpojení podniků, zejmén n místní úrovni, měly y zvážit podporu rozvoje sociálních podniků, y se vytvořil udržitelná prcovní míst pro Romy, se změřením n romské ženy. Členské státy EU y měly provést ustnovení doporučení Rdy z roku 2013 týkjící se prcovních příležitostí ve veřejných služách pro osoy menšinového etnického původu, jko jsou Romové, zejmén pro ženy. Orgány veřejné správy mohou mít prospěch z etnicky pestrého složení změstnnců zlepší se jejich porozumění konkrétním prolémům, jimž Romové čelí, poskytnou menšinovým etnickým společenstvím pozitivní vzory. 1.3. Vzdělání Výsledky prvního šetření změřeného n Romy z roku 2011 yly znepokojivé. Vyplynulo z nich, že pouze polovin romských dětí zhrnutých do šetření nvštěvovl předškolní zřízení neo školku velmi nízký podíl jich pokrčovl ve studiu i po ukončení povinné školní docházky. Výsledky šetření EU-MIDIS II ukzují, že romské děti zostávjí z svými neromskými spolužáky ve všech ukztelích vzdělnosti. Pouze zhru polovin romských dětí (53 %) ve věku od čtyř let do věku pro zhájení povinné zákldní školní docházky se účstní předškolního vzdělávání. V průměru 18 % Romů ve věku od 6 do 24 let nvštěvuje zřízení n nižší úrovni vzdělávání, než odpovídá jejich věku. Podíl Romů, kteří předčsně ukončí školní docházku, je oproti oecné populci nepoměrně vysoký. Segregce ve školách je stále prolém v Bulhrsku, Mďrsku, n Slovensku v Řecku, přestože yl zkázán právními předpisy i nedávnou judikturou Evropského soudu pro lidská práv. To nznčuje, že neylo dosženo cíle, který je stnoven v doporučení Rdy z roku 2013 který se týká přijetí účinných optření z účelem zručení rovného zcházení úplného přístupu romských dětí ke kvlitnímu většinovému vzdělávání zjištění, y všichni romští žáci dokončili lespoň povinnou školní docházku. Výsledky nznčují, že orgány veřejné moci nezvedly účinná optření k zjištění rovné účsti romských dětí v předškolním, vyšším středním neo terciárním vzdělávání. 10

Klíčová zjištění šetření stnovisk gentury FRA Stnovisko gentury FRA č. 3 Členské státy EU y měly provést ustnovení doporučení Rdy z roku 2013 týkjící se odstrnění veškeré segregce ve školách tím, že učiní okmžitá optření pro zjištění rovné účsti všech romských dětí v integrovných školách třídách. Vnitrostátní školské úřdy y měly úzce spoluprcovt s romskou očnskou společností místními orgány při řešení sporů mezi společenstvími neo protiromských projevů, které romským rodičům rání zpisovt děti do integrovných škol tříd. Místní orgány y měly zohledňovt celkové životní podmínky překážky, jimž romské děti čelí, pokud jde o vzdělání. Politická optření y měl nízet poídky sociální podporu podporu učení ve školách, y se vyvážily vícečetné překážky, jimž romské děti čelí, y se podpořil možnost jejich rovného strtu do život. Vnitrostátní školské úřdy y měly poskytovt nezytnou podporu zdroje školám s romskými žáky, y se zjistilo, že se romské děti zpisují do tříd odpovídjících jejich věku, y se snížil mír předčsného ukončování školní docházky. 1.4. Povědomí o právech ohlšování diskrimince V šetření změřeném n Romy z roku 2011 zhru polovin respondentů uvedl, že se cítí diskriminován kvůli svému etnickému původu. Pouze menší část jich měl povědomí o zákonech zkzujících diskriminci n zákldě etnického původu při ucházení se o práci. Šetření EU-MIDIS II zjistilo, že Romové stále čelí nepřijtelné úrovni diskrimince v kždodenním životě při hledání práce, v práci, ve vzdělávání, zdrvotní péči neo při kontktu s dministrtivními orgány neo při vstupu do prodejen. Téměř polovin Romů (41 %) se v uplynulých pěti letech cítil diskriminován kvůli svému etnickému původu nejméně v jedné z těchto olstí kždodenního život. Čtvrtin Romů (26 %) uvedl, že k poslednímu přípdu, při němž se cítili diskriminováni, došlo v průěhu 12 měsíců předcházejících šetření. Nejvyšší mír výskytu diskrimince v průěhu posledních 12 měsíců yl zjištěn při využívání veřejných neo soukromých služe (19 %) při hledání práce (16 %). V průměru všk svou zkušenost s diskrimincí ohlásí úřdům pouze 12 % Romů. Nvíc téměř třetin (27 %) dotzovných Romů nevěděl o zákonech, které zkzují diskriminci n zákldě etnického původu, většin Romů (82 %) neznl žádnou orgnizci, která poskytuje podporu oětem diskrimince. To nznčuje, že i přesto, že doporučení Rdy z roku 2013 uvádí řdu konkrétních horizontálních politických optření pro řešení diskrimince, pro zjištění účinného prktického provádění směrnice o rsové rovnosti (2000/43/ES), 12 které doporučení výslovně požduje, zývá ještě vykont mnoho práce. Stnovisko gentury FRA č. 4 Členské státy EU y měly zjistit, y v souldu s poždvkem doporučení Rdy z roku 2013 orgány veřejné správy sujekty zývjící se rovností učinily optření nezytná pro zjištění účinného prktického proszování směrnice o rsové rovnosti (2000/43/ES) se zvláštním důrzem n genderové spekty. Členské státy EU Evropská komise y měly posílit podporu úsilí očnské společnosti, y se u Romů zvýšilo povědomí o jejich právech. Členské státy EU y měly plně provést článek 10 směrnice 2000/43/ES, který členským státům ukládá povinnost zjistit, y s předpisy přijtými k provedení této směrnice, jkož i s předpisy, které jsou již pltné, yly seznámeny dotčené osoy všemi odpovídjícími prostředky n celém území. 1.5. Směrem k účinnějšímu monitorování hodnocení Jedno ze strukturálních optření, která požduje doporučení Rdy z roku 2013, se týká politik monitorování hodnocení. Evropská komise gentur FRA několik let podporují shromžďování údjů, které lze rozčlenit podle etnického původu které jsou zloženy n informcích o seeidentifikci respondentů shromážděných n dorovolném zákldě při plném dodržování předpisů n úrovni EU i členských států, které se týkjí ochrny osoních údjů. V této souvislosti gentur FRA prvidelně provádí šetření týkjící se příslušníků etnických, náoženských dlších menšin. Společnou metodiku, která poskytne relevntní srovntelné údje týkjící se romské populce npříč členskými státy, y ylo možno monitorovt jejich sociální zčlenění, lze nejlépe vyvinout n úrovni EU v těsné spolupráci se všemi členskými státy. V této souvislosti Evropský účetní dvůr v doporučení 8 ve své zvláštní zprávě pro posouzení dopdu politických inicitiv EU její finnční podpory integrce Romů vyzývá Evropskou komisi, y ve spolupráci s členskými 12 Směrnice Rdy 2000/43/ES ze dne 29. červn 2000, kterou se zvádí zásd rovného zcházení s osomi ez ohledu n jejich rsu neo etnický původ, Úř. věst. L 180, 19.7.2000. 11

Druhé šetření o menšinách diskriminci v Evropské unii Romové vyrné výsledky státy vyprcovl společnou metodiku. Komise y měl členské státy vyzvt, y v souldu s vnitrostátními právními rámci předpisy EU, včetně stávjících možných odchylek, ěhem následujících dvou let vyčerpávjícím způsoem shromžďovly sttistické údje o etnickém původu. Stnovisko gentury FRA č. 5 Evropská komise y měl povzuzovt členské státy EU, y zvážily shromžďování údjů o etnické příslušnosti ve výěrovém šetření prcovních sil (LFS) ve sttistice EU v olsti příjmů životních podmínek (EU-SILC). Shromžďování sttistických údjů o romské populci je sice nejen technicky právně složité, le tké nákldné, přesto všk jednotlivé členské státy úspěšně vyzkoušely zhrnutí otázek týkjících se etnické příslušnosti do EU-SILC LFS. 12

2 Co výsledky ukzují? 2.1. Chudo mrginlizovné životní podmínky V článku 25 Všeoecné deklrce lidských práv, n který odkzuje článek 11 Mezinárodního pktu o hospodářských, sociálních kulturních právech (ICESCR), je z kot veno právo jednotlivce n tkovou životní úroveň, která y yl s to zjistit jeho zdrví lhoyt i zdrví lhoyt jeho rodiny, počítjíc v to zejmén výživu, štstvo, yt lékřskou péči, jkož i nezytná sociální optření. 13 Tyto mezinárodní nástroje v olsti lidských práv spolu s revidovnou Evropskou sociální chrtou předstvují širší zákld pro rozvoj nové konzultce týkjící se evropského pilíře sociálních práv, kterou Evropská komise oznámil v roce 2016. 14 Boj proti chudoě sociálnímu vyloučení je jedním z hlvních cílů strtegie Evrop 2020. V doporučení Rdy z roku 2013 o účinných optřeních v olsti integrce Romů je snižování chudoy spojováno s prováděním politik ktivce vytváření příležitostí. 15 Je rovněž stěžejním prvkem cíle 1 v rámci cílů udržitelného rozvoje Orgnizce spojených národů (OSN), který vyzývá k vymýcení veškerých projevů chudoy do roku 2030 usiluje o sociální ochrnu chudých ohrožených oso zlepšení přístupu k zákldním služám. 16 13 Vlné shromáždění Orgnizce spojených národů, Všeoecná deklrce lidských práv, 10. prosince 1948, článek 25. Viz tké Vlné shromáždění Orgnizce spojených národů, Mezinárodní pkt o hospodářských, sociálních kulturních právech, 3. ledn 1976, článek 11. 14 Evropská komise (2016). 15 Doporučení Rdy z roku 2013, doporučení 2.6 Snížení chudoy prostřednictvím sociálních investic. 16 Viz cíl udržitelného rozvoje č. 1. Viz tké FRA (2016). Cíle dílčí cíle udržitelného rozvoje OSN Cíl č. 1: Vymýtit chudou ve všech jejích formách všude n světě. Dílčí cíl 1. Do roku 2030 odstrnit extrémní chudou všude n světě; extrémní chudo je v součsnosti definován jko život z méně než 1,25 dolru n den. Dílčí cíl 2. Do roku 2030 snížit lespoň o polovinu podíl mužů, žen dětí všech věkových ktegorií, kteří žijí v chudoě, tk jk je definován v národní legisltivě. Dílčí cíl 3. Zvést n úrovni států vhodné systémy sociální ochrny pro všechny včetně nejpotřenějších, do roku 2030 rozšířit jejich dosh n většinu chudých ohrožených. Cíl č. 10: Snížit nerovnost uvnitř zemí i mezi nimi. Dílčí cíl 1. Do roku 2030 postupně dosáhnout růstu příjmů spodních 40 procent populce n úrovni vyšší, než je celostátní průměr, udržet jej. 2.1.1. Příjmová chudo Mír ohrožení chudoou zhrnuje osoy, které žijí v domácnostech s ekvivlizovným příjmem pod hrnicí ohrožení chudoou pltnou v dném státě, což je 60 % mediánového ročního příjmu po sociálních trnsferech, již zveřejňuje Eurostt. 17 17 Mír vypočtená n zákldě EU-MIDIS II má omezenou srovntelnost s ukztelem EU mír ohrožení chudoou po sociálních trnsferech. Informce z EU-MIDIS II týkjící se příjmů yly totiž shromážděny v letech 2015 2016, le yl n ně použit hrnice chudoy stnovená n zákldě údjů z EU-SILC z roku 2014 (nejnovější údje dostupné v doě sepisování zprávy). Vzhledem k tomu, že se očekává, že ude hrnice chudoy pro roky 2015 2016 vyšší, mohl y tto zpráv podcenit míru ohrožení Romů chudoou. V šetření EU-MIDIS II yli respondenti dotzováni ohledně součsného měsíčního příjmu své domácnosti. To může vést k podcenění ročního příjmu domácnosti, což znmená, že šetření EU-MIDIS II může přeceňovt osoy ohrožené chudoou. Oproti tomu údje shromážděné pro ukztel Eurosttu poskytují informce ohledně ročních příjmů domácností. 13

Druhé šetření o menšinách diskriminci v Evropské unii Romové vyrné výsledky Celkově žije s příjmem pod příslušnou vnitrostátní hrnicí ohrožení chudoou 80 % dotzovných Romů (orázek 1). Pro porovnání: v roce 2014 ylo v průměru po celé EU ohroženo chudoou 17 % populce. Ve Špnělsku (98 %), Řecku (96 %) Chorvtsku (93 %) má téměř celá populce pokrytá šetřením příjmy pod vnitrostátní hrnicí příjmové chudoy. Tto mír je nejnižší v České repulice (58 %), nicméně i tk je téměř šestkrát vyšší než u oecné populce. Orázek 1: Mír ohrožení chudoou (pod 60 % mediánového ekvivlizovného příjmu po sociálních trnsferech) u Romů, ve srovnání s mírou Eurosttu pro oecnou populci v roce 2014, podle členských států EU (v %), 100 90 80 70 60 86 58 96 98 93 75 70 87 80 50 40 30 20 10 0 22 10 22 22 19 BG CZ EL ES HR HU PT RO SK Celkem (8 ČS) 15 n.. 25 13 n.. Nepoužije se. Hodnotu pro Portuglsko nelze zveřejnit, protože chyí vysoký počet hodnot (> 50 %). Mír ohrožení chudoou u Romů pod vnitrostátní hrnicí z roku 2014 Mír ohrožení chudoou u oecné populce v roce 2014 (EU-SILC) Ze všech oso v romských domácnostech (n = 26 571); vážené výsledky. Mír ohrožení chudoou n zákldě šetření EU-MIDIS II předstvuje všechny osoy s ekvivlizovným disponiilním součsným měsíčním příjmem nižším, než je jedn dvnáctin vnitrostátní hrnice ohrožení chudoou stnovená pro rok 2014 (jk ji zveřejnil Eurostt). Ekvivlizovný disponiilní příjem je celkový příjem domácnosti po zdnění dlších odvodech vydělený počtem členů domácnosti přepočtený n ekvivlizovný příjem dospělé osoy, kdy yl použit tzv. uprvená ekvivlenční stupnice OECD (1-0,5-0,3). Eurostt [ilc_li02] (stženo 14. 9. 2016). Zdroj: FRA, EU-MIDIS II 2016, Romové; Eurostt, EU-SILC 2014. Zdá se, že příjmová chudo souvisí s koncentrcí Romů v některých rezidenčních olstech. Ve většině zemí je podíl Romů ohrožených chudoou nejvyšší v olstech, které respondenti oznčují z olsti oývné rezidenty, z nichž jsou všichni neo většin romského původu (orázek 2). Výjimku tvoří Řecko Špnělsko v těchto členských státech je ohrožení chudoou zvláště vysoké, le mezi jednotlivými olstmi se podsttně neliší. Při dotzování, zd s celkovým příjmem domácnosti vycházejí, uvedlo 92 % dotzovných Romů, že s tím mjí určité prolémy, 45 % pk má vážné prolémy. V Řecku Portuglsku tento podíl doshuje 74 % (orázek 3). 14

Co výsledky ukzují? Orázek 2: Mír ohrožení chudoou koncentrce Romů v rezidenčních olstech, podle členských států EU (v %) c 100 90 80 70 60 50 40 30 20 10 0 n.. Nepoužije se. Hodnotu pro Portuglsko nelze zveřejnit, protože chyí vysoký počet hodnot (> 50 %). Zdroj: 90 86 c 77 80 65 51 Ze všech oso v romských domácnostech, kromě Portuglsk (n = 26 419); vážené výsledky. Byl položen dotz ohledně koncentrce: Kolik rezidentů v olsti, kde žijete, je podle vás romského původu jko vy: všichni rezidenti, většin, někteří neo nikdo? Z důvodu zokrouhlování se mohou součty v ktegoriích lišit od údjů v textu o jeden procentní od. FRA, EU-MIDIS II 2016, Romové. 97 97 100 98 98 98 95 95 82 86 75 71 n.. 80 72 60 98 88 82 89 79 74 BG CZ EL ES HR HU PT RO SK Celkem (8 ČS) Všichni jsou Romové Většin jsou Romové Někteří jsou Romové / nikdo není Rom Orázek 3: Schopnost vyjít s penězi, Romové, podle členských států EU (v %),, c 100 90 80 70 60 13 13 17 27 21 (1) 9 16 3 9 24 3 4 4 13 15 7 14 32 32 10 7 8 16 19 28 31 27 50 40 30 20 10 48 29 31 74 64 52 48 74 28 34 45 45 0 BG CZ EL ES HR HU PT RO SK Celkem (9 ČS) Velmi otížně Otížně S dronými otížemi Poměrně sndno / sndno / velmi sndno Ze všech oso v romských domácnostech (n = 31 334); vážené výsledky. c Otázk v šetření: Vychází vše domácnost se svým celkovým příjmem? Z důvodu zokrouhlování se mohou součty v ktegoriích lišit od údjů v textu o jeden procentní od. Zdroj: FRA, EU-MIDIS II 2016, Romové. 15

Druhé šetření o menšinách diskriminci v Evropské unii Romové vyrné výsledky 2.1.2. Hld V článku 25 Všeoecné deklrce lidských práv v článku 11 Mezinárodního pktu o hospodářských, sociálních kulturních právech je stnoveno právo kždého n výživu n nezytné sociální služy. Právo n sociální pomoc je tké stnoveno v článku 34 Listiny zákldních práv Evropské unie (přístup k sociálnímu zezpečení sociální pomoci). Pokud lidé trpí podvýživou hldem, jsou tyto předpisy jednoznčně porušovány. Výor OSN pro hospodářská, sociální kulturní práv vyložil právo n přiměřenou výživu v oecné připomínce č. 12 (1999), kde uvedl, že je toto právo nplňováno, pokud kždý muž, žen dítě, ť už smi o soě neo ve společenství, mjí kdykoli fyzický ekonomický přístup k odpovídjící výživě neo k prostředkům pro její optření. Vymýcení hldu dosžení potrvinové ezpečnosti je dlším pilířem cílů udržitelného rozvoje. Orázek 4 ukzuje, že nejméně 7 % dotzovných Romů žije v domácnosti, kde nejméně jedn oso v posledním měsíci prvidelně (tj. nejméně 4krát) chodil spát hldová. Tuto situci zžívá 17 % Romů v Chorvtsku, 13 % Romů v Řecku 11 % Romů v Mďrsku. V Řecku téměř polovin oso (47 %) žije v domácnosti, kde nejméně jednou z poslední měsíc někdo musel jít spát Cíle dílčí cíle udržitelného rozvoje OSN Cíl č. 2: Vymýtit hld, dosáhnout potrvinové ezpečnosti zlepšení výživy, proszovt udržitelné zemědělství. Dílčí cíl 1. Do roku 2030 vymýtit hld zjistit přístup všem lidem, zejmén chudým ohroženým, včetně mlých dětí, k ezpečné, výživné dostčující strvě po celý rok. Dílčí cíl 2. Do roku 2030 odstrnit všechny formy podvýživy do roku 2025 dosáhnout mezinárodně dohodnutých cílů ohledně zkrnění hunutí dětí mldších pěti let vyřešit výživové potřey dospívjících dívek, těhotných kojících žen strších oso. hldový. To je ozvláště znepokojivé, neoť v Řecku je nejvyšší podíl Romů s plcenou prcí, která se zdá nedosttečná pro pokrytí i tk zákldních potře, jko je výživ. Zjištění nvíc ukzují, že v zemích zhrnutých do šetření v průměru kždé třetí romské dítě žije v domácnosti, která v posledním měsíci nejméně jednou čelil hldu. V porovnání se zjištěními šetření z roku 2011 podíl Romů žijících v domácnosti, kde nejméně jednou z poslední měsíc někdo musel jít spát hldový, klesl v Bulhrsku, České repulice, Mďrsku Rumunsku. V Řecku, n Slovensku ve Špnělsku se nezměnil. Orázek 4: Romové žijící v domácnosti, kde z poslední měsíc někdo musel jít spát hldový nejméně jednou, několikrát, čtyřikrát vícekrát, podle členských států EU (v %), 100 90 80 70 60 50 40 30 20 10 0 6 14 7 73 3 12 5 80 13 25 9 52 8 7 2 83 17 18 3 62 6 9 9 7 11 3 80 n.. 17 15 6 7 68 69 BG CZ EL ES HR HU PT RO SK Celkem (8 ČS) 14 5 73 n.. Nepoužije se. Hodnotu pro Portuglsko nelze zveřejnit, protože chyí vysoký počet hodnot (> 25 %). Zdroj: Nikdy Jednou Několikrát (2 3krát) Čstěji (4krát vícekrát) Ze všech oso v romských domácnostech (n = 31 793); vážené výsledky. Otázk v šetření: Musel/ jste vy sám/sm neo někdo jiný ve vší domácnosti jít někdy spát hldový/á, protože neylo dost peněz n jídlo? Pokud no, kolikrát k tomu došlo v posledním měsíci? FRA, EU-MIDIS II 2016, Romové. 16

Co výsledky ukzují? 2.2. Účst n trhu práce Článek 15 Listiny zákldních práv Evropské unie chrání právo prcovt. Prvním hlvním cílem strtegie Evrop 2020 je do roku 2020 zjistit, y 75 % oyvtelstv ve věku od 20 do 64 let ylo změstnáno. Doporučení Rdy z roku 2013 doporučuje členským státům, y provedly účinná optření k dosžení uvedeného hlvního cíle, včetně oje proti chudoě podpory první prcovní zkušenosti, odorného vzdělávání, profesní příprvy n prcovišti, celoživotního učení rozvoje dovedností i podpory smosttné výdělečné činnosti podnikání. Tři z dílčích cílů cíle udržitelného rozvoje č. 8 ( Podporovt trvlý, inkluzivní udržitelný hospodářský růst, plnou produktivní změstnnost důstojnou práci pro všechny ) se změřují n účst n trhu práce. Cíle dílčí cíle udržitelného rozvoje OSN Cíl č. 8: Podporovt trvlý, inkluzivní udržitelný hospodářský růst, plnou produktivní změstnnost důstojnou práci pro všechny. Dílčí cíl 5. Do roku 2030 dosáhnout plné produktivní změstnnosti zjistit důstojnou práci pro všechny ženy muže, včetně mldých lidí oso se zdrvotním postižením, zjistit stejnou odměnu z rovnocennou práci. Dílčí cíl 6. Do roku 2020 podsttně snížit podíl mldých lidí, kteří neprcují ni nestudují. Dílčí cíl 8. Chránit práv podporovt ezpečné stilní prcovní podmínky pro všechny prcující, včetně prcujících migrntů zejmén žen, lidí n nejistých prcovních místech. 2.2.1. Prcovní ktivit - hlvní činnost V doě šetření v průměru kždý čtvrtý Rom ve věku od 16 let (25 %) popsl svou hlvní prcovní ktivitu jko změstnný neo smosttně výdělečně činný (tulk 1). Toto zhrnuje práci n plný i n částečný úvzek i příležitostnou práci, pokud je povžován z hlvní činnost. 18 V oecné populci v příslušných devíti členských státech EU uvádí, že je změstnáno, téměř dvkrát tolik oso (64 %). 19 Ve srovnání se zjištěními šetření z roku 2011 nelze pozorovt žádné význmné zlepšení. Sujektivně vnímná změstnnost Romů je nejvyšší v Řecku (43 %), následují Mďrsko (36 %) Portuglsko (34 %). Nejnižší mír změstnnosti yl zjištěn v Chorvtsku (8 %) ve Špnělsku (16 %). Třetin členů domácnosti (34 %) dotzovných Romů se prohlšuje z nezměstnné ; tento podíl přeshuje 50 % v Chorvtsku (62 %), Špnělsku (57 %) v Bulhrsku (55 %). Ozvláště nízký podíl sujektivně vnímné nezměstnnosti yl zjištěn v Rumunsku (5 %), Portuglsku (17 %) v Mďrsku (23 %). Vzhledem k tomu, že vnímání vlstní nezměstnnosti podíl oso n domácích prcích spolu souvisí, ylo y zpotřeí ližší šetření n úrovni jednotlivých zemí, y se zjistilo, zd jde o nedosttečné hlášení nezměstnnosti neo o odchod z trhu práce zd jsou způsoeny rezigncí. Tulk 1 nvíc ukzuje znčný rozdíl mezi pohlvími: jko svou hlvní činnost uvádí změstnání 34 % romských mužů, le pouze 16 % romských žen. V oecné populci je rozdíl mezi pohlvími tké znčný, le není tk velký jko u Romů (změstnáno je 71 % mužů oproti 57 % žen). Rozdíl mezi pohlvími v účsti n trhu práce u Romů lze vysvětlit tím, že hlvní činností žen je jejich vyšší zpojení do domácích prcí. Šetření změřené n Romy z roku 2011 tké odhlilo podsttný rozdíl mezi pohlvími v účsti n trhu práce vyšší podíl žen, jejichž hlvní činností yly domácí práce, které jsou v roce 2016 ( yly i v roce 2011) po nezměstnnosti druhou nejvíce zstoupenou sujektivně vnímnou ktegorií činnosti. Podle zjištění šetření EU-MIDIS II 28 % všech dotzovných romských žen uvádí domácí práce jko svou hlvní činnost oproti 6 % všech romských mužů. Tento poměr je u romských žen ve srovnání s oecnou populcí vysoký, což lze vysvětlit očekáváními trdičních genderových rolí. 20 Přiližně 12 % romských respondentů uvádí jko svou hlvní činnost důchod mezi muži ženmi zde není žádný podsttný rozdíl. Tto hodnot je poměrně nízká odráží skutečnost, že Romové jsou ve srovnání s oecnou populcí v průměru mldší. To lze vysvětlit vyšší mírou porodnosti nižší střední délkou život Romů ve většině zemí zhrnutých do šetření. 21 Podíl Romů v důchodu je nejnižší v Chorvtsku Řecku, kde činí 2 %. 18 Hlvní prcovní ktivit se dotzuje u všech členů domácnosti o jejich součsném stvu ve vzthu k změstnání. Liší se od konceptu změstnání používným MOP konceptem používným ve výěrovém šetření prcovnách sil (proměnná MAINSTAT). Změstnnost rovněž zhrnuje droné neplcené práce v rodinném podniku, protože jde o příjem rodiny. 19 N zákldě údjů vyžádných od Eurosttu z výěrového šetření prcovních sil ohledně sujektivně vnímného stvu změstnnosti (MAINSTAT), věk 15 více let. 20 FRA (2014). 21 Fundción Secretrido Gitno (ed.) (2009). 17

Druhé šetření o menšinách diskriminci v Evropské unii Romové vyrné výsledky Tulk 1: Členský stát EU BG CZ EL ES HR HU PT RO SK Celkem (9 ČS) Stávjící hlvní prcovní ktivit v devíti členských státech EU, všechny osoy v romských domácnostech ve věku 16 více let (v %), Změstnný Nezměstnný Neprcující z důvodu nemoci neo zdrvotního postižení Domácí práce V důchodu Nektivní z jiných důvodů (vzdělávání, vojenská služ, jiné) Ženy 16 59 (1) 6 16 3 Muži 29 52 (1) (0) 13 5 Celkem 23 55 1 3 14 4 Ženy 21 30 5 18 18 8 Muži 37 35 3 (1) 16 8 Celkem 29 32 4 9 17 8 Ženy 20 26 2 48 (1) (2) Muži 67 25 4 (0) (2) (2) Celkem 43 26 3 25 2 2 Ženy 12 51 3 24 6 4 Muži 21 63 5 (0) 6 5 Celkem 16 57 4 12 6 5 Ženy 5 51 4 34 (1) 6 Muži 11 74 3 (0) (2) 8 Celkem 8 62 4 17 2 7 Ženy 26 22 8 14 13 17 Muži 45 24 5 (0) 16 9 Celkem 36 23 6 7 14 13 Ženy 23 12 (1) 46 9 9 Muži 44 22 (1) (1) 15 18 Celkem 34 17 (1) 24 12 13 Ženy 13 4 2 59 10 11 Muži 42 6 4 22 13 13 Celkem 28 5 3 40 12 12 Ženy 14 46 4 15 13 8 Muži 26 50 4 (1) 11 8 Celkem 20 48 4 8 12 8 Ženy 16 32 3 28 12 8 Muži 34 35 4 6 12 9 Celkem 25 34 4 17 12 8 Ze všech oso v romských domácnostech ve věku 16 více let (n = 22 097); vážené výsledky. Zdroj: Výsledky zložené n nízkém počtu odpovědí jsou sttisticky méně spolehlivé. Proto jsou výsledky zložené n 20 ž 49 nevážených zjištěních v celkovém součtu z skupinu neo zložené n uňkách s méně než 20 neváženými odpověďmi uvedeny v závorkách. Výsledky zložené n méně než 20 nevážených zjištěních v celkovém součtu z skupinu nejsou zveřejněny. FRA, EU-MIDIS II 2016, Romové. 18

Co výsledky ukzují? 2.2.2. Plcená práce Termín plcená práce odkzuje n osoy, které yly v doě šetření změstnné neo smosttně výdělečně činné, 22 včetně oso, které vykonly v posledních čtyřech týdnech nějkou plcenou práci. 23 Jde o hrué přilížení definici míry změstnnosti, kterou využívá Eurostt při měření cílů strtegie Evrop 2020. 24 Otázk, zd oso vykonl v posledních čtyřech týdnech nějkou plcenou práci, v průměru přidává 18 procentních odů k sujektivně vnímné míře změstnnosti. Celkově tedy mír plcené práce u Romů v devíti členských státech EU zhrnutých do šetření činí 43 % (orázek 5). To je hluoko pod průměrnou mírou změstnnosti v EU-28, která v roce 2015 činil 70 %. Podíl plcené práce je nejvyšší v Řecku (52 %) nejnižší v Chorvtsku (21 %). Ve všech zemích Orázek 5: Mír plcené práce u romských žen romských mužů ve věku 20 64 let, včetně smosttně výdělečně činných příležitostně prcujících neo práce v posledních čtyřech týdnech, v porovnání s cílem míry změstnnosti strtegie Evrop 2020 v roce 2015 (Eurostt), podle členských států EU (v %) 100 90 80 75 82 70 60 50 40 30 20 10 67 64 49 35 55 43 32 55 22 52 62 31 24 16 12 61 31 21 69 69 66 68 62 64 55 54 56 49 46 36 43 43 38 32 27 29 21 0 BG CZ EL ES HR HU PT RO SK Celkem (9 ČS) Romské ženy Romští muži Romové v zemi celkem Mír změstnnosti u oecné populce (Eurostt 2015) Ze všech oso ve věku 20 64 let v romských domácnostech (n = 17 806); vážené výsledky. Zdroj: Mír změstnnosti v roce 2015 v porovnání s cílem strtegie Evrop 2020: Eurostt t2020_10 (stženo 13. 9. 2016). Vypočteno vydělením počtu změstnných oso ve věku 20 ž 64 let celkovým počtem oso v téže věkové skupině. Ukztel je zložen n pojetí práce MOP, Výěrové šetření prcovních sil. FRA, EU-MIDIS II 2016, Romové. 22 Neplcení pomocníci v rodinných podnicích yli z této definice vyňti. 23 Šetření změřené n Romy z roku 2011 se nedotzovlo n jkoukoli plcenou práci v posledních 4 týdnech, tkže přímé srovnání s výsledky z roku 2016 není možné. 24 Vypočtená mír plcené práce není přesně srovntelná s mírou změstnnosti Eurosttu, která je zložen n pojetí MÚP definuje změstnnou osou jko osou ve věku od 15 let, která ěhem referenčního týdne odprcovl lespoň jednu hodinu z mzdu, zisk neo rodinný zisk v průěhu referenčního týdne, neo osou, která v průěhu referenčního týdne neprcovl, le měl práci neo podnik, kterým se dočsně nevěnovl. Mír plcené práce vypočtená z šetření změřeného n Romy se zkládá n rejstříku domácností n dotzníku pro respondenty ohledně sujektivně vnímné součsné hlvní činnosti. Osoy poskytující neplcenou pomoc v rodinných podnicích yly z tohoto výpočtu vyňty. Pokud ylo u hlvní činnosti uvedeno nektivní neo neplcený/á, pk se šetření dotzovlo, zd dná oso vykonl v posledních čtyřech týdnech nějkou plcenou práci. Tto otázk měl postihovt tké neformální práci droné práce, které mohou přispět k přežití rodiny které mohou ýt v některých romských domácnostech ozvláště důležité. 19