Struktura a analýza rostlinných genomů Jan Šafář

Podobné dokumenty
Genomika rostlin. Jaroslav Doležel Laboratoř molekulární cytogenetiky a cytometrie, Ústav experimentální botaniky AV ČR, v.v.i., Sokolovská 6, Olomouc

Kdo jsme. Centrum strukturní a funkční genomiky rostlin Ústavu experimentální botaniky AV ČR, v.v.i.

Chromosomy a karyotyp člověka

"Učení nás bude více bavit aneb moderní výuka oboru lesnictví prostřednictvím ICT ". Základy genetiky, základní pojmy

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

Od sekvencí k chromozómům: výzkum repetitivní DNA rostlin v Laboratoři molekulární cytogenetiky BC AVČR

Chromosomální sorting

Využití DNA markerů ve studiu fylogeneze rostlin

P1 AA BB CC DD ee ff gg hh x P2 aa bb cc dd EE FF GG HH Aa Bb Cc Dd Ee Ff Gg Hh

Transpozony - mobilní genetické elementy

1. Téma : Genetika shrnutí Název DUMu : VY_32_INOVACE_29_SPSOA_BIO_1_CHAM 2. Vypracovala : Hana Chamulová 3. Vytvořeno v projektu EU peníze středním

Biologie - Oktáva, 4. ročník (humanitní větev)

Bakteriální transpozony

Typy nukleových kyselin. deoxyribonukleová (DNA); ribonukleová (RNA).

NGS analýza dat. kroužek, Alena Musilová

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám

Biologie - Oktáva, 4. ročník (přírodovědná větev)

NUKLEOVÉ KYSELINY. Základ života

6. Kde v DNA nalézáme rozdíly, zodpovědné za obrovskou diverzitu života?


Využití metagenomiky při hodnocení sanace chlorovaných ethylenů in situ Výsledky pilotních testů

Centrální dogma molekulární biologie

MENDELOVSKÁ DĚDIČNOST

Využití metod strojového učení v bioinformatice David Hoksza

Digitální učební materiál

Libor Hájek, , Centrum regionu Haná pro biotechnologický a zemědělský výzkum, Přírodovědecká fakulta, Šlechtitelů 27, Olomouc

Výuka genetiky na Přírodovědecké fakultě UK v Praze

Exprese genetického kódu Centrální dogma molekulární biologie DNA RNA proteinu transkripce DNA mrna translace proteosyntéza

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/

Sylabus témat ke zkoušce z lékařské biologie a genetiky. Struktura, reprodukce a rekombinace virů (DNA viry, RNA viry), význam v medicíně

"Učení nás bude více bavit aneb moderní výuka oboru lesnictví prostřednictvím ICT ". Molekulární základy genetiky

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

DUM č. 3 v sadě. 37. Bi-2 Cytologie, molekulární biologie a genetika

Základy molekulární a buněčné biologie. Přípravný kurz Komb.forma studia oboru Všeobecná sestra

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

Těsně před infarktem. Jak předpovědět infarkt pomocí informatických metod. Jan Kalina, Marie Tomečková

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

Struktura a organizace genomů

7. Regulace genové exprese, diferenciace buněk a epigenetika

Terapeutické klonování, náhrada tkání a orgánů

Základy molekulární biologie KBC/MBIOZ

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/

Molekulární základy dědičnosti. Ústřední dogma molekulární biologie Struktura DNA a RNA

Nové směry v rostlinných biotechnologiích

Mutace jako změna genetické informace a zdroj genetické variability

44 somatických chromozomů pohlavní hormony (X,Y) 46 chromozomů

Osekvenované genomy. Pan troglodydes, Neandrtálec, 2010

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/

Transgeneze u ptáků: očekávání vs. realita

Buňky, tkáně, orgány, soustavy

GENETIKA 1. Úvod do světa dědičnosti. Historie

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

Metody analýzy DNA využívané ve Výzkumném a šlechtitelském ústavu Holovousy RNDr. Jana Čmejlová, Ph.D.

2. Z následujících tvrzení, týkajících se prokaryotické buňky, vyberte správné:

Vytvořilo Oddělení lékařské genetiky FN Brno

Uspořádání genomu v jádře buňky a jeho možná funkce. Stanislav Kozubek Biofyzikální ústav AV ČR, v.v.i.

Charakterizace hybridních trav pomocí cytogenetických a molekulárních metod

Genetika bakterií. KBI/MIKP Mgr. Zbyněk Houdek

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

Zesouladení ( sjednocení ) poznatků genetiky a evolucionistických teorií

Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují

Mgr. et Mgr. Lenka Falková. Laboratoř agrogenomiky. Ústav morfologie, fyziologie a genetiky zvířat Mendelova univerzita

1. Definice a historie oboru molekulární medicína. 3. Základní laboratorní techniky v molekulární medicíně

ve srovnání s eukaryoty (životnost v řádu hodin) u prokaryot kratší (životnost v řádu minut) na životnost / stabilitu molekuly mají vliv

Tisíc a jedno využití průtokové cytometrie v biologii rostlin. Jaroslav Doležel Ústav experimentální botaniky AV ČR Olomouc

Evoluční genetika 2/1 Zk/Z

Bioinformatika. hledání významu biologických dat. Marian Novotný. Friday, April 24, 15

Deriváty karboxylových kyselin, aminokyseliny, estery

ANOTACE vytvořených/inovovaných materiálů

TEST: GENETIKA, MOLEKULÁRNÍ BIOLOGIE

9. Evo-devo. Thomas Huxley ( )

19.b - Metabolismus nukleových kyselin a proteosyntéza

Evoluční genetika 2/1 Zk/Z

RIGORÓZNÍ OTÁZKY - BIOLOGIE ČLOVĚKA

Základní pojmy obecné genetiky, kvalitativní a kvantitativní znaky, vztahy mezi geny

Molekulárně biologické metody princip, popis, výstupy

Exprese genetické informace

MOBILNÍ GENETICKÉ ELEMENTY. Lekce 13 kurzu GENETIKA Doc. RNDr. Jindřich Bříza, CSc.

Okruhy otázek ke zkoušce

Struktura a funkce biomakromolekul

VÝZNAM HORIZONTÁLNÍHO PŘENOSU GENETICKÉ INFORMACE PRO VZNIK ANTIBIOTICKÉ REZISTENCE. V. Bencko 1, P. Šíma 2

Propojení výuky oborů Molekulární a buněčné biologie a Ochrany a tvorby životního prostředí. Reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/

Klonování DNA a fyzikální mapování genomu

APLIKACE METAGENOMIKY PRO HODNOCENÍ PRŮBĚHU SANAČNÍHO ZÁSAHU NA LOKALITÁCH KONTAMINOVANÝCH CHLOROVANÝMI ETHYLÉNY


GENETICKY MODIFIKOVANÉ ORGANISMY. Prof. Jaroslav DROBNÍK Přírodovědecká fakulta Karlovy Univerzity Sdružení BIOTRIN

Genetika zvířat - MENDELU

Struktura, vlastnosti a funkce nukleových kyselin, DNA v jádře, chromatin.

Exprese genetické informace

Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti. Vztah struktury a funkce nukleových kyselin. Replikace, transkripce

Genetika. Genetika. Nauka o dědid. dičnosti a proměnlivosti. molekulárn. rní buněk organismů populací

Struktura a funkce biomakromolekul

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/

EKONOMICKÉ ASPEKTY GENETICKÝCH VYŠETŘENÍ. I. Šubrt Společnost lékařské genetiky ČLS JEP

Molekulárn. rní. biologie Struktura DNA a RNA

Molekulární biotechnologie. Nový obor, který vznikl koncem 70. let 20. století (č.1)

Studium genetické predispozice ke vzniku karcinomu prsu

GENETIKA dědičností heredita proměnlivostí variabilitu Dědičnost - heredita podobnými znaky genetickou informací Proměnlivost - variabilita

Transkript:

Struktura a analýza rostlinných genomů Jan Šafář Ústav experimentální botaniky AV ČR, v.v.i Centrum regionu Haná pro biotechnologický a zemědělský výzkum

Proč rostliny? Proč genom? Norman E. Borlaug Zelená revoluce nese zlatou žeň (1969): Současný úspěch se zvýšením produkce pšenice, rýže a kukuřice v zemích Asie poskytuje 20 30 let na systematické řešení problému Zajištění výživy lidstva vyžaduje zvýšení produkce potravin o 60% v průběhu let 2000 and 2050 Během 50 let lidstvo vyprodukuje takové množství potravin, jaké spotřebovalo za celou dobu své existence Metody molekulární biologie, biotechnologie a genomiky

Dnešní menu Co je to genom? Z čeho se skládá? Jak se vyvíjel? Jak ho čteme?

Co je to genom? Hans Winkler (1920): Gen + ome ( ome = velký/úplný soubor jednotek) Navrhuji termín genom pro haploidní sadu chromozómů, která spolu s protoplazmou představuje materiální základ druhu. Genom = veškerá DNA, která představuje jednu úplnou kopii dědičné informace organismu Pangenom = veškerá DNA, která představuje geny všech jedinců daného druhu

Většina DNA se nachází v jádře buňky Chromatin (DNA, RNA, proteiny) Chromozómy (v diploidní somatické buňce 2 homologní sady) Jádro Chromozóm 750 nm Páry bází 11 nm Buňka Histony 30 nm 250 nm? DNA 2 nm

Záhada C-hodnoty Dříve Paradox C-hodnoty (C.A. Thomas, 1971) C-hodnota vykazuje slabou korelaci se složitostí organismu Krytosemenné: 2400x

Genomy zemědělských plodin Mnoho důležitých plodin má velké a složité genomy Ječmen (~5100 Mbp) Člověk (~3000 Mbp) Žito (~8000 Mbp) Pšenice tvrdá (~12000 Mbp) Pšenice setá (~17000 Mbp) x 10 3 Mbp Genom pšenice obsahuje 3000x více písmen dědičného kódu než všechny svazky cyklu o Harry Potterovi

Z čeho se jaderný genom skládá? 1) Geny a genům podobné sekvence Strukturní geny (kódující polypeptidy; obvykle 1 10 kopií) Geny pro funkční RNA (např. rrna, trna; více kopií), mirna Regulační oblasti DNA Kolik genů je v genomu? Nepříliš přesné odhady: 25 000 50 000 genů Počet genů je u všech druhů velmi podobný a představují pouze 1-30% genomu Gene space

Co je tedy hlavní složkou genomu? 2) Negenové sekvence Obvykle tvoří většinu genomu Hlavní příčina rozdílů ve velikosti genomu mezi druhy V genomu se obvykle mnohokrát opakují > repetitivní sekvence DNA DNA satelity - uspořádané za sebou (tandemově): GAA Chromozómy 3B pšenice seté

Rozptýlené negenové sekvence Mobilní genetické elementy - transpozóny (DNA transpozóny a retrotranspozóny) Tvoří největší část genomu (u rostlin až 80%) Inzerce transpozónů do sekvencí jiných transpozónů

Retrotranspozóny Struktura podobná retrovirům, ale netvoří virulentní částice: - Délka několik kb, obvykle LTR - LTR retrotranspozóny (Ty1-copia, Ty3-gypsy) - Bez LTR (LINE, SINE) Autonomní i neautonomní elementy Regulace aktivity retrotranspozónů: Heterochromatinizace vs. Aktivace - modulace exprese genů - inaktivace/duplikace/ztráty genů - evoluce genomů inaktivace/duplikace/ztráty genů inaktivace/duplikace/ztráty genů INT RT RNázaH PR

Regulace genové exprese retrotranspozóny Význam při domestikaci/šlechtění rostlin: Příklady: pomeranč: gen Ruby regulovaný inzercí copia RT (Butelli et al. 2012, Plant Cell) réva: inaktivace exprese TF VvmybA1 přítomností gypsy RT (Kobayashi et al. 2004, Science) kukuřice inaktivace genu CCT inzercí CACTA-like elementu rozšíření pěstovánído mírného pásma (Yang et al., PNAS, 2013) naktivace/duplikace/ztráty genů inaktivace/duplikace/ztráty genů

Co udělaly 3 transpozóny s genomem rýže Oryza sativa (390 Mbp) Oryza australiensis (965 Mbp) Oryza australiensis Transpozón Kopií DNA RIRE1 40000 265 Mbp Kangourou 10000 90 Mbp Wallabi 39000 250 Mbp Společně 605 Mbp Piegu B et al. Genome Res. 2006;16:1262-1269

Opakované cykly polyploidizace Krytosemenné rostliny jsou starobylí polyploidi Polyploidizační události byly následovány přestavbami karyotypu Vyšší adaptabilita a zvýšená tolerance polyploidů vůči nepříznivým podmínkám Amborella trichopoda je nejbazálnější žijící zástupce krytosemenných rostlin (výskyt: Nová Kaledonie) Typická oblast genomu A. trichopoda odpovídá až 72 oblastem genomu aloteraploidního druhu Brassica napus Chalhoub et al., Science 345: 950, 2014

Evoluce genovou duplikací Je snazší tvořit nové geny ze starých, než je vytvářet de novo Důsledky polyploidizace Genomický šok (přestavby genomu a změny genové exprese) Uvolněný selekční tlak na duplikované geny a akumulace mutací (S. Ohno, 1970) Geny jednoho druhu, které vznikly duplikací ancestrálního genu (mohou se navzájem lišit funkcí)

Horizontální přenos genů Přírodní genetické inženýrství je časté, dokonce i mezi evolučně vzdálenými taxony Dosud málo informací o horizontálním přenosu a jeho regulaci Strom života nebo spíše síť? GMČ Nejméně 145 genů člověka pochází z jiných organismů Geny pocházející z genomu bakterií, prvoků, řas a hub -AB0 gen (3 alely - krevní skupiny) má bakteriální původ -Gen mající vztah k obezitě pochází z mořské řasy -Skupina genů pro kyselinu hyaluronovou pochází z hub

Analýza genomu - sekvenování proces určování primárního pořadí nukleotidů v molekule DNA TTGTTTTTCTGCCGATATTTTTGGTAGCAATCTTCACATGCCCGTTCAGTGCTCAATGTTG GCGACACTTAGGAATAGAGTGGAATCAAAATTTGGAGTTCTTTCAGATGATCACTCTAGC AAGACTCAAGTTTGCTTGGAGGGGCTTTCTGGAGGTTTTCTTCTTAGCAGCATGGCACA TTTGGAAACAACGAAATAGTTTAATCTTCCAGAATATTCAGCCCTCCTTCCAAGCTTGGAA CCCACCACCTGCACCACCTCCAAACCCACTGCCACCACCCATTCCACCTCCTCCGAGTT CGCCCCCACCACCAACTCCACCTCCTGCACCACCTCCAAACCCACCGCCACCACCCAT TCCACCTCCTCCGAATCTGCCCCCACCACCAACTCCACCTCCTGCACCAGCACCTCCTC CGAAACCGCCACCAGCACCAATGCCACCACCACCCCCGGCACCACCACCAAATCCACC GCCACCACCCGCCCCTACTCCACCTCCACCCCTGAGACCACCACCGGCACCTACACCC CCTCCGCTTCCGAATCCAGCACCAACACCACCGCCAACTCCACCTCCACCTCCACCTCC AAACCCGCCACTGCCACCCATGCCTCCTCCACCAAGACCACCACTCCCTCCTAAGCCTC CGCCTCCACCTCCACCTCCACCCAAACCACCTGCAGCCCCACCGCCAGTGCCACCACC CACGCCGCCACCTACACCAATGGTAAAAAAAATATTTTTGGTAGCAAACCGAATGAACAC CCTAGCTTATTGGCATTGCCAAAATTTTTCTTTTTAGCATAATTAAGAAGGGAGATAGACCA AGCCCTTCATTCCAATATTCAGCTAAAAAGACCCATGGTGATATCCAAAACTACAATCAAG AAAGAAAGCAGATTGAGTATAGTGGAAATAGGCGAACGAGCCTCTAACTGAGTTTGATTA GGTGGCTCTAATAACACTCCTCAGGTATTGGTTCGACTGCGAGTTTCAGGCACACACTAA AGCACAGTTCTAAGGCTAAATCCCCTCGTCTATCACACGCTAAAGCACAATTCTAAGGCTT AGCTCAAGTCGTTGGTCGTTTTCACACGGGTTACGCTGCTGCTGTGTAAGCAAAATACCT AGGGTTATCTTAC

Strategie sekvenování A: redukční B: hierachické C: celogenomové neuspořádané * Construct BAC library * *

Sekvenování (čtení) genomů rostlin Problém s velkými genomy NIKOLIV kapacita sekvenátorů ALE potíže se sestavováním mnoha krátkých sekvenačních čtení s převahou repetitivní DNA ( a polyploidie) - Délka čtení by musela přesahovat 200kb aby bylo možné sestavovat úseky genomů bohaté na repetitivní DNA - Současné metody next generation sequencing takových parametrů zdaleka nedosahují Marx, Nature 501:263, 2013 Shangguan et al., PLOS One 8:e69890, 2013 Pan et al., Plant J. 77:795, 2014

Kvalita de novo sekvenování genomů Potřeba vysoké kvality sekvence referenčního genomu (šlechtitelská) u plodin Akceptovatelná kvalita de nove sekvenovaných genomů klesá Důsledek masivního používání NGS a podcenění složitosti rostlinných genomů Clone-by-Clone WGS Pan et al., Plant J. 77:795-805, 2014

Jde to i jinak aneb chromozómově-centrický přístup Nabízí možnost analyzovat Pohlavní chromozómy Přídatné / nadbytečné (B) chromosomy Specifické (aberantní) chromozómy Allele phasing Strukturní chromozómovou heterozygotnost Pohlavní chromozómy knotovky bílé B chromozómy žita

A co dál? Strukturní analýza Lepší NGS technologie (PacBio, Oxford Nanopore) Lepší bioinformatické nástroje (NRGene) Optické mapování Sekvenování dalších kultivarů/variet Funkční anotace (identifikace a projev genu/alely) 3D struktura jádra (domény, smyčky, exprese) Epigenom

Děkuji vám za pozornost