VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra Cestovního ruchu Potenciál cestovního ruchu obcí s rozšířenou působností v kraji Vysočina Bakalářská práce Autor práce: Olga Smělíková Vedoucí práce: RNDr. PaedDr. Jaromír Rux, CSc. Jihlava 2018
Abstrakt SMĚLÍKOVÁ, Olga: Potenciál cestovního ruchu obcí s rozšířenou působností v Kraji Vysočina. Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická Jihlava. Katedra cestovního ruchu. Vedoucí bakalářské práce RNDr. PaeDr. Jaromír Rux, CSc. Jihlava 2018. 70 stran. Bakalářská práce se zabývá výpočtem potenciálu cestovního ruchu v obcích s rozšířenou působností v Kraji Vysočina. Práce je rozdělena na dvě části teoretickou a praktickou. V teoretické části se zaměřuji na krátkou charakteristiku Kraje Vysočina a na pojmy spojené s potenciálem cestovního ruchu. V praktické části provádím výpočty spojené s potenciálem cestovního ruchu v obcích s rozšířenou působností v Kraji Vysočina podle popsané metody RNDr. PaeDr. Jaromíra Ruxe, CSc. Jednotlivé obce s rozšířenou působností jsou podle výsledných hodnot rozděleny do skupin a následně popsány. Součástí jsou i různé návrhy a doporučení na zlepšení vyuţití cestovního ruchu. Klíčová slova: Bakalářská práce. Cestovní ruch. Potenciál cestovního ruchu. Obec s rozšířenou působností. Kraj Vysočina. 3
Abstract SMĚLÍKOVÁ, Olga: The potential of tourism in the municipalities with extended power of the Vysočina Region. Bachelor thesis. College of polytechnics Jihlava. Department of tourism. Leader of bachelor thesis RNDr. PaeDr. Jaromír Rux, CSc. Jihlava 2018. 70 pages. This thesis deals with the calculation of tourism potential in the municipalities with extended power of the Vysočina Region. The thesis is divided into two parts theoretical and practical. In the theoretical part I focus on the short characteristics of the Vysočina Region and on the concepts connected with the potential of tourism. In the practical part I perform calculations related to the potential of tourism in the municipalities with extended power of the Vysočina Region according to the method described by RNDr. PaeDr. Jaromír Rux, CSc. The individual municipalities with extended power are divided into groups according to the results and subsequently described. There are also various suggestions and recommendations for improving the use of tourism. Keywords: Bachelor thesis. Tourism. The potential of tourism. The municipality with extended power. Vysočina Region. 4
Prohlašuji, ţe předloţená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, ţe citace pouţitých pramenů je úplná, ţe jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále téţ AZ ) Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím uţitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ. Byl/a jsem seznámen/a s tím, ţe na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména 60 (školní dílo). Beru na vědomí, ţe VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o uţití mé bakalářské práce a prohlašuji, ţe s o u h l a s í m s případným uţitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.) Jsem si vědom/a toho, ţe uţít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu vyuţití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne poţadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaloţených vysokou školou na vytvoření díla (aţ do jejich skutečné výše), z výdělku dosaţeného v souvislosti s uţitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne Podpis 5
Poděkování Tímto bych chtěla poděkovat svému vedoucímu práce RNDr. PaedDr. Jaromíru Ruxovi, CSc. za uţitečné rady, které mi poskytl při psaní mé práce. A dále i mé rodině, která mě podporovala a naplňovala silou. 6
Obsah Abstrakt... 3 Abstract... 4 Obsah... 7 Pouţité obrázky... 10 Pouţité grafy a kartogramy... 10 Pouţité tabulky... 10 Seznam zkratek... 11 Úvod... 12 Motivace... 13 Cíl práce... 13 Teoretická část... 14 1 Charakteristika Kraje Vysočina... 14 1.1 Rozdělení území... 15 1.2 Vznik kraje... 15 1.3 Obyvatelstvo... 15 2 Přírodní předpoklady... 16 2.1 Geomorfologické členění... 16 2.2 Hydrogeografie... 16 2.3 Cestovní ruch... 16 Základní pojmy... 17 3 Cestovní ruch... 17 3.1 Subjekt cestovního ruchu... 18 3.1.1 Návštěvník... 18 3.1.2 Turista... 18 3.1.3 Výletník... 18 7
3.1.4 Stálý obyvatel... 18 3.2 Objekt cestovního ruchu... 19 3.2.1 Cílové místo, destinace... 19 4 Potenciál cestovního ruchu... 19 4.1 Potenciál atraktivit cestovního ruchu... 20 4.2 Potenciál ploch a linií ovlivňujících cestovní ruch... 20 5 Hodnocení potenciálu cestovního ruchu... 21 6 Selektivní předpoklady... 23 7 Lokalizační předpoklady... 24 8 Realizační předpoklady... 26 Praktická část... 27 9 Postupy výpočtů... 27 10 Výpočet potenciálu CR u jednotlivých ORP v kraji... 27 11 Rozdělení ORP podle potenciálu... 31 11.1 První skupina - nejvyšší potenciál v Kraji Vysočina... 38 11.1.1 ORP Nové Město na Moravě... 38 11.1.2 OPR Telč... 40 11.2 Druhá skupina - střední potenciál v Kraji Vysočina... 41 11.2.1 ORP Humpolec... 42 11.2.2 ORP Ţďár nad Sázavou... 43 11.2.3 ORP Světlá nad Sázavou... 44 11.2.4 ORP Náměšť nad Oslavou... 45 11.2.5 ORP Třebíč... 47 11.2.6 ORP Bystřice nad Pernštejnem... 48 11.2.7 ORP Pelhřimov... 49 11.2.8 ORP Jihlava... 50 11.2.9 ORP Pacov... 52 8
11.3 Třetí skupina - nízký potenciál v Kraji Vysočina... 53 11.3.1 ORP Velké Meziříčí... 53 11.3.2 ORP Havlíčkův Brod... 54 11.3.3 ORP Chotěboř... 56 11.3.4 ORP Moravské Budějovice... 57 Diskuze... 59 Závěr... 60 Zdroje... 61 Kniţní zdroje... 61 Internetové zdroje... 61 9
Pouţité obrázky Obrázek 1: Geografická mapa Kraje Vysočina... 14 Pouţité grafy a kartogramy Graf 1: Potenciál cestovního ruchu jednotlivých ORP v Kraji Vysočina... 32 Graf 2: Potenciál cestovního ruchu jednotlivých ORP v Kraji Vysočina v %... 34 Kartogram 1: Kartogram vyuţití potenciálu cestovního ruchu v Kraji Vysočina... 37 Pouţité tabulky Tabulka 1: Počet památek v Kraji Vysočina s výpočtem koeficientu... 22 Tabulka 2: Výpočet hodnot územně zakotvených atraktivit CR... 23 Tabulka 3: Údaje pro výpočet potenciálu cestovního ruchu... 28 Tabulka 4: Výsledky potenciálu cestovního ruchu u všech ORP v Kraji Vysočina... 29 Tabulka 5: Doplňkové výpočty k tabulce 4... 29 Tabulka 6: Potenciál CR v jednotlivých ORP Kraje Vysočina... 31 Tabulka 7: Podíl potenciálu CR jednotlivých ORP v Kraji Vysočina v %... 33 Tabulka 8: Podíl na návštěvnosti v jednotlivých ORP v Kraji Vysočina v roce 2015 v %... 35 Tabulka 9: Výpočet vyuţití potenciálu jednotlivých ORP v Kraji Vysočina... 36 10
Seznam zkratek NUTS nomenklatura územních statistických jednotek ORP obec s rozšířenou působností CR cestovní ruch ÚÚR Ústav územního rozvoje MPR městská památková rezervace VPR vesnická památková rezervace NKP národní kulturní památka MPZ městská památková zóna VPZ vesnická památková zóna ČSÚ Český statistický úřad CHKO chráněná krajinná oblast PR přírodní rezervace 11
Úvod Cestovní ruch je v dnešní době velmi rozsáhlý po celém světě a nadále se rozvíjí. Je součástí i národního hospodářství ve většině států. Součástí rozvoje cestovního ruchu je potenciál, který zahrnuje přírodní a kulturní památky dané oblasti. Tyto kulturní a přírodní památky tvoří primární nabídku cestovního ruchu. Sekundární nabídka cestovního ruchu je poté tvořena díky ubytovacím zařízením. Potenciál cestovního ruchu má také přímý vliv na účastníky cestovního ruchu, kteří se rozhodují danou oblast navštívit. V této práci se bude brát v potaz krajině rekreační potenciál, potenciál územně zakotvených atraktivit a potenciál ubytovacích kapacit. Tato práce je rozdělena na 4 kapitoly. První dvě kapitoly se zaměřují na teoretickou část, kde v první kapitole nejprve představím Kraj Vysočina a jeho všeobecnou charakteristiku, a dále se budu věnovat druhé kapitole, kde vysvětlím pojmy jako je potenciál cestovního ruchu společně s jeho různými definicemi a pojmy spojené s cestovním ruchem. Také zde popíši metodu, která bude slouţit pro část výpočtu pro celkový potenciál daných obcí s rozšířenou působností. V praktické části se v první kapitole budu soustředit na vyhledání dat, které potřebuji pro výpočet jednotlivých potenciálu a následně zde vysvětlím i postup výpočtů. Díky získaným výsledkům poté rozdělím jednotlivé obce s rozšířenou působností do skupin podle celkového potenciálu od nejvyšších hodnot po nejniţší. Dále zde budu provádět i výpočet, který bude slouţit pro zjištění vyuţití potenciálu cestovního ruchu v daných obcí s rozšířenou působností v Kraji Vysočina. V druhé části budu poté popisovat jednotlivé obce s rozšířenou působností podle umístění, díky celkovému potenciálu cestovního ruchu, kde budu hledat i následná doporučení. Data a informace, které budu potřebovat pro veškeré výpočty, si zjistím na stránkách Českého statistického úřadu, Ústavu územního rozvoje v Brně a Památkového katalogu. Pro lepší přehlednost dat a výpočtů jednotlivých i celkových potenciálů cestovního ruchu, je vţdy přepíšu do tabulek, grafů a kartogramů, které budou slouţit pro lepší přehlednost. Tématem mé bakalářské práce je Potenciál cestovního ruchu obcí s rozšířenou působností Kraje Vysočina. V dnešní době existuje několik bakalářských i diplomových 12
prací, které se zaobírají problematikou potenciálu cestovního ruchu. Několik prací se věnovalo zkoumání potenciálu cestovního ruchu i v některých obcích s rozšířenou působností v Kraji Vysočina, ţádná z nich se ale nevěnovala celému kraji. Motivace Potenciál cestovního ruchu obcí s rozšířenou působností v Kraji Vysočina, takto zní název mé bakalářské práce. Jedním z důvodů proč jsem si toto téma vybrala, bylo mnoţství informací, které jsem jiţ v průběhu studia na škole získala. Dalším důvodem, díky kterému jsem si vybrala právě Kraj Vysočina, byl velký zájem o prohloubení znalostí o mém rodném kraji. Chtěla jsem se především dozvědět, jaké krásy, jak přírodní, tak kulturní se na tomto území nachází, abych je mohla někdy v budoucnu sama osobně navštívit. Cíl práce Cílem této bakalářské práce je vypočítat jednotlivé potenciály cestovního ruchu, ze kterých se poté po sečtení dopracuje k výslednému potenciálu cestovního ruchu jednotlivých obcí s rozšířenou působností v Kraji Vysočina. Následně je tento výsledný potenciál jednotlivých obcí s rozšířenou působností porovnáván s ostatními obcemi s rozšířenou působností a řazen od nejvyššího po nejniţší. Součástí tohoto porovnávání bude nacházení nedostatků a následné řešení pro jejich odstranění nebo zlepšení. 13
Teoretická část 1 Charakteristika Kraje Vysočina Kraj Vysočina je jedním ze čtrnácti krajů v České republice, který se nachází v samém srdci republiky. Svojí velikostí zaujímá 5. místo, co se rozlohy týče, a díky tomu patří mezi nadprůměrné regiony. Rozloha kraje sahá téměř k 6 800 km 2. Sousedícími kraji jsou Jihočeský kraj na západě, Středočeský kraj na severozápadě, Pardubický kraj na severovýchodě a Jihomoravský kraj na východě. Společně tyto kraje tvoří nomenklaturu územních statistických jednotek neboli NUTS 2, který má za úkol podporu regionálního rozvoje. Svůj název Kraj Vysočina má odvozený díky své poloze. Rozprostírá se na většině území Českomoravské vrchoviny, která je známá pro svůj vyvýšený a zvlněný reliéf krajiny. [1] Obrázek 1: Geografická mapa Kraje Vysočina Zdroj: www.czso.cz, https://www.czso.cz/csu/czso/mapy-a-kartogramy-io9mw0pug0 14
1.1 Rozdělení území Kraj Vysočina se dělí celkem na 5 okresů, kterými jsou Pelhřimov, Havlíčkův Brod, Jihlava, Ţďár nad Sázavou a Třebíč. Dále na 15 správních obvodů obcí s rozšířenou působností (dále ORP ) a 26 obvodů, které jsou v pověření obecních úřadů. V kraji se nachází 704 obcí s průměrnou hustotou 731 obyvatel. To znamená, ţe hustota zalidnění obcí v kraji je nejmenší v celé České republice na kraj. V současné době je v kraji 34 obcí, které mají statut města, coţ je mírně podprůměrné vůči rozloze kraje. [1] [2] 1.2 Vznik kraje Název kraje se jiţ několikrát v minulosti změnil. Nejdříve Vysočina byla pod názvem "Jihlavský kraj" vytvořena ke dni 1. 1. 2000 ústavním zákonem č. 347/1997 Sb., o vytvoření vyšších územních samosprávných celků a o změně ústavního zákona České národní rady č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky. Tím došlo k naplnění čl. 99 ústavního zákona č. 1/1993 Sb., Ústavy České republiky. Ústavním zákonem č. 176/2001 Sb., kterým se mění ústavní zákon č. 347/1997 Sb., o vytvoření vyšších územních samosprávných celků a o změně ústavního zákona České národní rady č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, byl ke dni 31. 5. 2001 změněn název kraje na "Vysočina". Ústavní zákon č. 135/2011 Sb., kterým se mění ústavní zákon č. 347/1997 Sb., o vytvoření vyšších územních samosprávných celků a o změně ústavního zákona České národní rady č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění ústavního zákona č. 176/2001 Sb., změnil s účinností od 1. 8. 2011 název vyššího územního samosprávného celku Vysočina na Kraj Vysočina. [3] 1.3 Obyvatelstvo Na rozdíl od své přední pozice v rozloze zaujímá Kraj Vysočina jedno z posledních míst, co se v počtu obyvatel týče mezi všemi kraji v České republice. V roce 2017 obývalo Kraj Vysočina bezmála 509 tisíc obyvatel. Hustota zalidnění kraje je necelých 75 obyvatel na km 2. Statutárním městem kraje je Jihlava, ve které ţije 49 102 obyvatel. [1] 15
2 Přírodní předpoklady 2.1 Geomorfologické členění Kraj Vysočina spadá do Českomoravské vrchoviny, kde se vyskytují pahorkatiny, které v některých částech přecházejí aţ do vrchovin. [4] Nadmořská výška Kraje Vysočina se pohybuje v rozmezí od 200 m. n. m. do 800 m. n. m. Rozděluje se na 7 geomorfologických celků - Křiţanovská vrchovina, Javořická vrchovina, Křemešnická vrchovina, Hornosvratecká vrchovina, Jevišovická pahorkatina, Ţelezné hory a Hornosázavská pahorkatina. [5] Vysočina je velmi členité území, kde se projevuje zajímavé střídání pastvin, luk, polí, lesů a rybníků. Objevuje se zde i mnoho údolí, které se vytvořily díky vodním tokům. Mezi nejvyšší vrcholy Kraje Vysočina patří Javořice (837 m n. m.) a Devět skal (836 m n. m.). [6] 2.2 Hydrogeografie Protéká zde hlavní evropské rozvodí, které se zde rozděluje na dvě části. První část odvádí řeky ze západní části přes Čechy do Severního moře (Sázava, Neţárka, Ţelivka) a druhá část odvádí řeky z východní části přes Moravu do Černého moře (Jevišovka, Jihlava, Oslava a Svratka). V Kraji Vysočina se vyskytuje poměrně mnoho rybníků. Největším rybníkem je Velké Dářko. Na řece Jihlavě se nachází dvě přehradní nádrţe, Dalešice a Mohelno, které jsou zásobárnou vody pro chlazení v jaderné elektrárně Dukovany. Mezi další vodní díla, která se vyskytují v Kraji Vysočina, je Vírská přehrada na řece Svratka. Tato přehrada poskytuje zásoby vody pro Brno. [7] 2.3 Cestovní ruch V roce 2017 Kraj Vysočina navštívilo více jak 567 tisíc osob. Díky tomuto číslu byl nárůst hostů v hromadných ubytovacích zařízeních o 8,7 % vyšší neţ v roce 2016. Ze zahraničí přicestovalo skoro 73 tisíc hostů, coţ tvořilo 12,8 % ze všech zahraničních a tuzemských hostů. Oproti roku 2016 také vzrostl i příjezd zahraničních návštěvníků a to o 11,1 %. Nejvíc hostů ze zahraničí na Vysočinu putovalo ze Slovenska, Německa, Polska, Nizozemska a Číny. Tuzemští hosté tvořili celkově 87,2 % ze všech zahraničních a tuzemských hostů, jejich počet dosahoval skoro k 495 tisíc. [8] 16
Základní pojmy 3 Cestovní ruch Bez cestovního ruchu (dále CR ) bychom si uţ dnešní dobu nemohli ani představit, je součástí ţivota a potřeb lidí, ale i významnou částí v ekonomice. (Ryglová, 2009, s. 7) Je to interdisciplinární jev, kde hlavním předmětem pro zkoumání jsou vědní disciplíny (např. geografie, ekonomie, psychologie, sociologie). Všechny disciplíny zkoumají jeden společný předmět, a to cestovní ruch. (Linderová, 2013, s. 10) Kaţdá z těchto vědních disciplín zkoumá tento společný předmět z jiného pohledu. (Hesková, 2006, s. 11) Pojem cestovní ruch má mnoho významů, proto v dnešní době objevit přesnou definici CR je velmi sloţité. Definice CR, kterou uvádí WTO, popisují jako dočasnou změnu místa pobytu, tj. cestování a přebývání mimo místo trvalého bydliště, ne déle neţ 1 rok, zpravidla ve volném čase za účelem rekreace, rozvoje poznání a spojení mezi lidmi. (Ryglová, 2009, s. 11) Mezinárodní sdruţení expertů CR neboli AIEST uvádějí definici CR jako souhrn jevů a vztahů, které vyplývají z cestování nebo pohybu osob, přičemţ místo pobytu není trvalým místem bydlení a zaměstnání. (Ryglová, 2009, s. 11) C. Kaspar uvádí definici, ţe CR je soubor vztahů a jevů, které vyplývají z cestování a pobytu osob, pro jejichţ místo pobytu není ani hlavním místem bydliště, ani místem výkonu výdělečné činnosti. (Gúčik, 2010, in Linderová, 2013, s. 12) Cestovním ruchem rozumíme soubor činností zaměřených na uspokojování potřeb souvisejících s cestováním a pobytem osob mimo místo trvalého bydliště a obvykle ve volném čase. Jejich cílem je odpočinek, poznání, zdraví, rozptýlení a zábava, kulturní a sportovní vyuţití, sluţební cesty, tj. získání komplexního záţitku. (Gúčik, 2010, in Linderová 2013, s. 13) Takto definuje CR M. Gúčik. 17
3.1 Subjekt cestovního ruchu Subjektem CR se označuje účastník CR, kterého můţeme nazvat turistou, návštěvníkem nebo výletníkem. Pojmy ale nemají vţdy stejný odpovídající význam. Subjektem neboli účastníkem CR se vyznačuje ten, který uspokojuje své vlastní potřeby spotřebou statků CR ve volném čase při cestování a pobytem mimo místo svého trvalého bydliště. Takto je subjekt CR označován z ekonomického pohledu. Z pohledu statistiky se označuje jako turista, návštěvník, výletník, ale také i jako stálý obyvatel. (Gúčik, 2000, s. 9) 3.1.1 Návštěvník Vyznačuje se jako osoba, která cestuje v domácím CR aspoň na jednu noc a na dobu kratší, neţ je šest měsíců mimo své trvalé bydliště v zemi. V zahraničním CR se zase vyznačuje jako osoba, která cestuje na kratší dobu, neţ je jeden rok a mimo svoji zemi. Hlavní účel cesty návštěvníka jak v domácí, tak v zahraničním CR nesmí být za výkonem výdělečné činnosti. (Hesková, 2006, s. 14) 3.1.2 Turista Označuje se stejně jako návštěvník, ale díky délce pobytu se rozlišuje na turistu na dovolené, který cestuje na více dní, neţ je určený počet přenocování, a na krátkodobě pobývajícího turistu, který nepřekračuje určitý počet přenocování. (Hesková, 2006, s. 14) 3.1.3 Výletník Je to návštěvník, který vycestuje ze svého trvalého bydliště na více jak 24 hodin a v daném navštíveném místě přenocuje. (Hesková, 2006, s. 14) 3.1.4 Stálý obyvatel Stálý obyvatel neboli také rezident je označován jako osoba, která v domácím CR přebývá minimálně šest po sobě jdoucích měsíců v jiném místě před příchodem do jiného místa na kratší dobu neţ šest měsíců. A v zahraničním CR jako osoba, která ţije v zemi alespoň jeden rok před příchodem do jiné země na kratší dobu neţ je jeden rok. Jedná se především o cizince, kteří vyhovují těmto poţadavkům, a občany států. (Hesková, 2006, s. 13) 18
3.2 Objekt cestovního ruchu Pod objekt CR spadá vše, co můţe být příčinou změny pobytu účastníka CR. Jedná se především o přírodu, hospodářství, společnost nebo kulturu. Je na straně nabídky a díky tomu tvoří tak cílové místo, instituce CR a podniky. (Hesková, 2006, s. 15) 3.2.1 Cílové místo, destinace Pod cílovým místem si můţeme představit stát, region nebo středisko CR. Aby se v těchto cílových místech mohl rozvíjet CR, musí se zde vyskytovat vhodný přírodní a kulturní potenciál. (Linderová, 2013, s. 22) 4 Potenciál cestovního ruchu Na základě regionalizace CR v České republice (2006) se potenciál CR bere jako souhrn podmínek a předpokladů pro cestovní ruch v daném území regionu. Má svůj vlastní potenciál, ale je ovlivňován i jinými faktory, jako je třeba dostupnost dopravy. (Linderová, 2013, s. 55) Z ekonomického pohledu se vyznačuje jako kapacita, struktura a vyuţívání infrastruktury CR (Gúčik, 2004, in Linderová, 2013, s. 55), tzn. způsob uspořádání ubytovacích, stravovacích zařízení a také dalších zařízení v CR a jejich následné vyuţívání kapacit v sezónním, nebo v mimosezónním období. A potenciál cestovního ruchu z geografického hlediska podle Mariota (1983) představuje, ţe území je způsobilé poskytovat podmínky pro jeho rozvoj. (Gúčik, 2004, in Lindrová, 2013, s. 55) Potenciál CR se také definuje jako soubor územních podmínek a předpokladů pro rozvoj cestovního ruchu, které tvoří sloţitý heterogenní systém. Do tohoto systému vstupují aspekty přírodního prostředí, hodnoty kulturně-historického dědictví a projevy aktuální lidské činnosti. Celkové obsaţení a kvantifikace neboli určování mnoţství u tohoto systému není vţdy moţná, protoţe některé prvky jsou nehmotné, a proto nemohou být ani měřitelné. (Bína 2010, in Linderová, 2013, s. 55) Pro jednodušší přehlednost ve výpočtech se člení na měřitelné segmenty. A udává se jako součet všech hodnot veškerých předpokladů CR, který je oceněný podle bodové škály a sníţený o hodnotu negativních faktorů, které slouţí pro rozvoj CR. Negativní 19
faktory ţivotního prostředí jsou například znečištěné moře a pláţe, kyselý déšť nebo nevyhovující kvalita ovzduší. (Zelenka, Pásková, 2002, in Vystoupil, Šauer, 2011, s. 34) 4.1 Potenciál atraktivit cestovního ruchu Atraktivity CR se popisují jako reálné vyjádření cílů návštěvníků regionu. Jedná se především o hrady a zámky, botanické zahrady, lázeňská místa, golfová hřiště. Patří sem i přírodní pozoruhodnosti jako jsou jeskyně, skalní útvary a města, rašeliniště apod. Nebo i jiné atraktivity, které jsou zaloţeny na určitém místním věhlasu, jedná se o obce s vinnými sklepy či pivovarskými restauracemi. Zvláštní význam tvoří lokality, které jsou zapsané na seznamu UNESCO, kde vzniká vyšší statut atraktivity. (Bína, 2010, s. 3) 4.2 Potenciál ploch a linií ovlivňujících cestovní ruch Potenciál ploch a linií ovlivňujících CR se vyznačuje čistě potencionálním. Nevztahuje se na konkrétní objekty, ale spíše na širší územní předpoklady, které slouţí pro rozvoj CR. Bere se v úvahu, ţe kaţdá plocha má pro CR odlišný obecný význam. Jeden z nejnázornějších případů jsou krajinné typy, které mají významnou roli v přírodně orientovaném CR a rekreaci. Do ploch s obecně podporujícím vlivem na CR, můţeme zařadit i zóny, které jsou u sjezdů dálnic a rychlostních silnic, protoţe mají podíl na růstu kvality dálkové dostupnosti území. V opačném případě mají plochy obecně omezující vliv na CR, jsou to např. hnědouhelné doly a velké plochy průmyslu. Z toho vyplývá, ţe pokud v ORP je převaha ploch s obecně podporujícím vlivem na CR, tak dané ORP má lepší potencionální podmínky. (Bína, 2010, s. 3) Podle předpokladů CR lze potenciál cestovního ruchu rozdělit na lokalizační, selektivní a realizační předpoklady. Lokalizační předpoklady se dále dělí na politické, administrativní, demografické, urbanizační, sociologické, ekologické a personální. Lokalizační se dělí na přírodní a kulturně municipální a realizační jsou rozděleny na komunikační a materiálně technické. (Zelenka, Pásková, 2002, in Vystoupil, Šauer, 2011, s. 34) 20
5 Hodnocení potenciálu cestovního ruchu Hodnocení potenciálu CR v minulosti nebylo aţ tak ţádané téma, proto k této problematice existuje poměrně málo prací. Všechny tyto práce se shodují jenom v určitých bodech, ale většinou se rozcházejí v názorech při hodnocení aktivit cestovního ruchu. (Linderová, 2013, s. 58) Jedna z metod hodnocení potenciálu cestovního ruchu je od J. Bíny (2010), která je uvedena na stránkách Ústavu pro územní rozvoj (dále ÚÚR ). Metoda rozlišuje atraktivity podle toho, jaký mají význam v cestovním ruchu, a dělí je na dvě aţ tři významové úrovně. Hlavní podstatou významových rozlišení jsou přesně zjistitelné parametry. V této metodě se atraktivity CR hodnotí pomocí bodů, kterých se dosahuje díky metodě expertního odhadu. Expertní odhad usiluje zohlednit obecný význam dané aktivity, současné trendy a předpokládané mnoţství osob, kteří přispějí do určité aktivity. Konečné hodnoty u výsledného rozloţení potenciálu se poté dělí do několika oblastí. Jestliţe se v dané oblasti nachází nějaký negativní faktor např. špatné ţivotní prostředí, poté hodnota potenciálu klesá o tuto jednotku. (Linderová, 2013, s. 59) Druhá metoda pro hodnocení potenciálu cestovního ruchu je metoda, která se nalézá ve sborníku z 11. mezinárodní konference z roku 2016 a nese název Aktuální problémy cestovního ruchu: Místní bohatství a cestovní ruchu. Autoři této metody jsou J. Rux, P. Chalupa a H. Vojáčková (2016). V této metodě se autoři zaměřují na přírodní a kulturní předpoklady, které daná oblast nabízí. Pro lepší porovnání daných oblastí se zde bere na vědomí i jejich rozloha a počet obyvatel. Aby bylo porovnávání daných oblastí co nejpřesnější, hodnoty se normují v intervalu 0 1. Tato metoda spočívá v tom, ţe ze stránek památkového katalogu Národního památkového ústavu se zjistí počet a druh památkové ochrany památek pro danou oblast, které spadají pod právní ochranu. Tyto památky se rozdělí do 6 skupin podle toho, jestli jsou zapsány jako UNESCO památky, městské památkové rezervace (dále MPR ), vesnické památkové rezervace (dále VPR ), národní kulturní památky (dále NKP ), městské památkové zóny (dále MPZ ) nebo vesnické památkové zóny (dále VPZ ). Výpočet se provádí tak, ţe se sečte celkový počet památek dohromady. (3x UNESCO + 3x MPR + 3x VPR + 15x NKP + 22x MPZ + 5x VPZ = 51 památek celkem 21
v Kraji Vysočina) Poté se postupuje tak, ţe se celkový počet památek vydělí kaţdou skupinou památek zvlášť, díky tomuto výpočtu se vypočte koeficient, který se v daném ORP násobí určitým počtem památek dané skupiny památek. Například v ORP Humpolec se vynásobí NKP * koeficient pro NKP. (1 * 3,4 = 3,4) Takto se postupuje i u dalších výpočtů všech skupin památek, výsledné hodnoty se poté sečtou a díky tomu se zjistí celkové číslo pro potenciál územně zakotvených atraktivit CR. Tabulka 1: Počet památek v Kraji Vysočina s výpočtem koeficientu Památky Počet památek Výpočet Koeficient UNESCO 3 51/3 17 MPR 3 51/3 17 VPR 3 51/3 17 NKP 15 51/15 3,4 MPZ 22 51/22 2,318 VPZ 5 51/5 10,2 Celkem 51 - - Zdroj: vlastní zpracování pomocí metody uvedené ve sborníku z 11. mezinárodní konference Aktuální problémy cestovního ruchu: Místní bohatství a cestovní ruch (Rux, Chalupa, Vojáčková, 2016) a z dat z památkového katalogu Národního památkového ústavu 22
Tabulka 2: Výpočet hodnot územně zakotvených atraktivit CR ORP na Vysočině UNESCO MPR VPR NKP MPZ VPZ Celkem Bystřice nad Pernštejnem 0 0 0 0 0 1 10,2 Havlíčkův Brod 0 0 0 3 3 1 27,354 Humpolec 0 0 0 1 0 0 3,4 Chotěboř 0 0 0 0 1 0 2,318 Jihlava 0 1 0 2 3 0 30,754 Moravské Budějovice 0 0 1 0 2 0 21,636 Náměšť nad Oslavou 0 0 0 1 1 0 5,718 Nové Město na Moravě 0 0 2 0 2 0 38,636 Pacov 0 0 0 0 1 1 12,518 Pelhřimov 0 1 0 1 3 0 27,354 Světlá nad Sázavou 0 0 0 2 1 0 9,118 Telč 1 1 0 1 1 1 49,918 Třebíč 1 0 0 3 2 1 42,036 Velké Meziříčí 0 0 0 0 2 0 4,636 Ţďár nad Sázavou 1 0 0 1 0 0 20,4 Koeficient pro výpočet 17 17 17 3,4 2,318 10,2 - Zdroj: vlastní zpracování pomocí metody uvedené ve sborníku z 11. mezinárodní konference Aktuální problémy cestovního ruchu: Místní bohatství a cestovní ruch (Rux, Chalupa, Vojáčková, 2016) a data z památkového katalogu Národního památkového ústavu 6 Selektivní předpoklady Selektivní předpoklady neboli stimulační faktory podněcují vznik a rozvoj CR z pohledu poptávky. Rozdělují se na objektivní a subjektivní faktory. Mezi objektivní faktory patří: a) Politické faktory politická situace ve státě, vznik Evropské unie, která umoţňuje volný pohyb mezi státy jak osob, tak kapitálu, míra kriminality a válečných konfliktů. 23
b) Ekonomické předpoklady nabídka pracovních míst v CR, kurz měn, podpora v podnikání CR. c) Demografické skutečnosti počet obyvatel ve státě, průměrná délka ţivota, migrace a emigrace. d) Ekologické podmínky jak kvalitní je ţivotní prostředí ve státě, ochrana přírody, obnova ţivotního prostředí. e) Administrativní podmínky nutnost cestovat do většiny státu s pasem nebo vízem, povinnost očkování proti nemocem, většinou při cestách do exotických zemí, daňová legislativa. f) Sociální vlivy ţivotní styl a úroveň, volný čas. g) Materiálně technické vlivy informační technologie a vymoţenosti, růst dopravní úrovně, vyšší úroveň ubytování a stravování, volnočasové aktivity. Do subjektivních faktorů spadá mnoho psychologických faktorů, které ovlivňují reklamu, kulturní úroveň obyvatel apod. Pod subjektivní faktory spadají: a) Psychologické vlivy spotřebitelské chování, kde se rozlišují faktory jako je motivace, učení, postoj a vnímání. (Ryglová, 2009, s. 26 28) 7 Lokalizační předpoklady Jsou to předpoklady, které lokalizují místo produktu cestovního ruchu, který vytváří potenciál. (Plesník, 2008, in Linderová, 2013, s. 56) Jedná se tedy o přírodní potenciál a kulturně historický potenciál. Tyto podmínky jsou poměrně neměnné, ale můţe se změnit potenciál cestovního ruchu díky novým akcím, které se v dané oblasti začnou provozovat pravidelně. (Bína, 2002, in Linderová 2013, s. 56). Podle Gúčika (2000) přírodní potenciál zahrnuje: a) geomorfologické poměry (reliéf, povrch), členitost, rozdílné typy reliéfu, postavení vůči světovým stranám, kontrast reliéfu (hory, jeskyně, skalnaté města a stěny, doliny, vodopády), chráněné území a estetické hodnoty výhledů do okolí, b) klimatické inverze, klimatické podmínky (délka slunečného svitu, teplotní poměry, povětrnostní podmínky letní i zimní) a mlhy v podobě negativních faktorů, 24
c) hydrologické podmínky, které jsou rozděleny na povrchové vody (čistota a plocha vody, vodní nádrţe a řeky) a podzemní vody (teplota vody, chemické sloţení, léčivé účinky, forma vývěru), d) flóra a fauna, botanické zahrady, chráněné krajinné oblasti, ţivočichové v zoologických zahradách nebo v chráněných rezervacích, rozloha lesů a jejich druhové uspořádání, pralesy, vodní toky a nádrţe, kde jsou vhodná pásma pro rybolov. Kulturně historický potenciál zahrnuje: a) světské architektonické památky (jsou to zámky, hrady, paláce, městské památkové rezervace), technická díla a posvátné památky (kláštery, kaple, kostely), b) výtvarné a umělecké díla, po které spadají obrazy, sochy, pomníky, nástroje, nářadí, nábytek, zbraně, c) hmotný (vinařské obce, obydlí, folklórní oděvy, tradiční umělecká díla) i nehmotný folklór (tradice a zvyky, písně, nářečí), d) místa archeologických nalezišť a jejich sbírky v muzeích, e) místa, kde se v dřívějších letech bojovalo, místa národních a světových dějin, rodné domy a přechodná bydliště významných osob, f) divadla, galerie, skanzeny, muzea, obrazárny a další kulturní zařízení. Do primární nabídky CR také spadá tvorba a organizování akcí jako jsou: a) kulturní akce jako jsou festivaly (hudební, folklórní), kongresy nebo vědecké sympózia, b) mezinárodní a národní události ve sportu Mistrovství světa, Olympijské hry, soutěţe, c) události politicko společenské (oslavy, výročí politického významu, náboţenské poutě), d) obchodní události výstavy, veletrhy. Lokalizační faktory do značné míry určují, jaká forma cestovního ruchu se bude v území rozvíjet. Díky tomuto se jednotlivé území (střediska CR, regiony) mohou odlišit od konkurence. (Ryglová, Burian, Vajčnerová, 2011, in Linderová, 2013, s. 56) 25
8 Realizační předpoklady Sám název Realizační předpoklady uţ napovídá, ţe se jedná o předpoklady, které realizují cestovní ruch. Do těchto předpokladů je zahrnována dopravní infrastruktura (např. stav a dostupnost komunikačních sítí v daném území) a sluţby, které jsou spojené s CR (např. ubytovací a stravovací zařízení, zařízení pro volnočasovou potřebu (Mariot, 1983, in Linderová, 2013, s. 56). Mnoţství návštěvníků, kteří tyto sluţby mohou vyuţít, určuje kapacita daných zařízení. Hodnotí se např. počet lůţek, počet míst u stolu, lůţkodny, občanská vybavenost (směnárny, bankovní a obchodní sluţby), velikost, vybavenost a kvalita přepravních kapacit (Ryglová, 2009, s. 28). 26
Praktická část 9 Postupy výpočtů Pro zjištění potenciálu budu pouţívat metodu katedry CR, kterou mi vedoucí práce vysvětlil. Potenciál CR se bude počítat u všech patnácti ORP, které jsou v Kraji Vysočina. Výpočet se bude provádět u ORP Bystřice nad Pernštejnem, Havlíčkův Brod, Humpolec, Chotěboř, Jihlava, Moravské Budějovice, Náměšť nad Oslavou, Nové Město na Moravě, Pacov, Pelhřimov, Světlá nad Sázavou, Telč, Třebíč, Velké Meziříčí a Ţďár nad Sázavou. Všech těchto patnáct ORP dám do tabulky, kde následně ze stránek Českého statistického úřadu (dále ČSÚ ) zjistím rozlohu ORP v km 2, všechna ubytovací zařízení a počet lůţek, která se vyskytují v jednotlivých ORP kraje. Ze souboru Ústavu územního rozvoje si zjistím krajině rekreační potenciál a potenciál územně zakotvených atraktivit cestovního ruchu si vypočítám podle metody od Ruxe, Chalupy a Vojáčkové, která je uvedena ve sborníku Aktuální problémy cestovního ruchu: Místní bohatství a cestovní ruchu (2016). Do tabulky poté uvedu vypočtené hodnoty potenciálu jednotlivých ORP v Kraji Vysočina, které zjistím díky metodě, kterou níţe popíši. Dále vytvořím graf pro lepší přehlednost. Vypočtené hodnoty poté rozdělím do tří skupin, kdy první skupina bude obsahovat ORP s nejvyšším potenciálem CR a poslední skupina bude obsahovat ORP, které mají nízký potenciál CR v Kraji Vysočina. Dále tyto skupiny popíši, kde také rozepíšu i jednotlivá ORP kraje. 10 Výpočet potenciálu CR u jednotlivých ORP v kraji Ze stránek ČSÚ a ÚÚR jsem zjistila a přepsala do tabulky hodnoty, které potřebuji pro výpočet potenciálu CR u jednotlivých ORP v Kraji Vysočina. Jsou to hodnoty krajině rekreačního potenciálu a celkový počet lůţek v jednotlivých ORP. Hodnoty pro potenciál územně zakotvených atraktivit CR jsem vypočítala hodnoty podle metody od Ruxe, Chalupy a Vojáčkové (2016), která byla uvedena výše. Počty jsem prováděla tak, ţe hodnoty krajině rekreačního potenciálu, potenciál územně zakotvených atraktivit CR a celkový počet lůţek v jednotlivých ORP jsem vydělila 27
rozlohou jednotlivých ORP. Dále tyto hodnoty musí být normovány, kdy nejmenší číslo se změní na nulu a největší na číslo jedna. To se provádí tak, ţe si zjistím nejmenší hodnotu kaţdého ze tří sloupců, tu poté odečtu od jednotlivého ORP z daného sloupce a tuto hodnotu vydělím rozdílem mezi maximální hodnotou a minimální hodnotou v sloupci. Normování hodnot se provádí na intervalu od nuly do jedné. Díky tomuto postupu si zjistím potenciál jednotlivých ORP v Kraji Vysočina. Tabulka 3: Údaje pro výpočet potenciálu cestovního ruchu ORP v Kraji Vysočina Rozloha ORP v km 2 Krajině rekreační potenciál Potenciál územně zakotvených atraktivit CR Ubytovací zařízení celkem Počet lůţek celkem Bystřice nad Pernštejnem 348 531 10,2 21 1123 Havlíčkův Brod 632 835 27,354 30 1282 Humpolec 228 357 3,4 28 1735 Chotěboř 329 415 2,318 21 961 Jihlava 922 1369 30,754 42 2598 Moravské Budějovice 414 441 21,636 10 566 Náměšť nad Oslavou 211 329 5,718 16 574 Nové Město na Moravě 293 467 38,636 67 4135 Pacov 235 345 12,518 8 341 Pelhřimov 827 1244 27,354 49 2542 Světlá nad Sázavou 290 453 9,118 19 1047 Telč 291 443 49,918 29 1496 Třebíč 838 1219 42,036 41 2851 Velké Meziříčí 473 705 4,636 21 1007 Ţďár nad Sázavou 464 710 20,4 41 1950 Zdroj: vlastní zpracování, podle rad RNDr. PaeDr. Jaromíra Ruxe, CSc. a dat z ÚÚR, ČSÚ a RISY 28
Tabulka 4: Výsledky potenciálu cestovního ruchu u všech ORP v Kraji Vysočina Přírodní Lůţka Normovanky/rozlvanvaná Památ- Normo- Normo- ORP v Kraji sloţka/rozlokem/rozl cel- Vysočina hodnota ha ORP hodnota hodnota a ORP oha Bystřice nad Pernštejnem 1,526 0,871 0,029 0,135 3,227 0,146 Havlíčkův Brod 1,321 0,484 0,043 0,220 2,028 0,052 Humpolec 1,566 0,947 0,015 0,048 7,610 0,490 Chotěboř 1,261 0,371 0,007 0 2,921 0,122 Jihlava 1,485 0,794 0,033 0,160 2,818 0,114 Moravské Budějovice 1,065 0 0,052 0,275 1,367 0 Náměšť nad Oslavou 1,559 0,935 0,027 0,122 2,720 0,106 Nové Město na Moravě 1,594 1 0,132 0,759 14,113 1 Pacov 1,468 0,762 0,053 0,281 1,451 0,007 Pelhřimov 1,504 0,830 0,033 0,158 3,074 0,134 Světlá nad Sázavou 1,562 0,940 0,031 0,148 3,610 0,176 Telč 1,522 0,865 0,172 1 5,141 0,296 Třebíč 1,455 0,737 0,050 0,262 3,402 0,160 Velké Meziříčí 1,490 0,804 0,010 0,017 2,129 0,060 Ţďár nad Sázavou 1,530 0,880 0,044 0 4,203 0,222 Zdroj: vlastní zpracování podle rad RNDr. PaeDr. Jaromíra Ruxe, CSc. Tabulka 5: Doplňkové výpočty k tabulce 4 Maximum 1,594-0,172-14,113 - Minimum 1,065-0,007-1,367 - Rozdílná hodnota 0,529-0,164-12,745 - Zdroj: vlastní zpracování podle rad RNDr. PaeDr. Jaromíra Ruxe, CSc. 29
Zde podrobněji vysvětlím, jak jsem postupovala při výpočtech. Výpočty předvedu například na prvním ORP, které se nachází v tabulce, coţ je Bystřice nad Pernštejnem. V prvním sloupci je výsledkem podíl krajině rekreačního potenciálu a rozlohy ORP. (531/348 = 1,526). Dále jsem si zjistila nejvyšší hodnotu v tomto sloupci, která je 1,594, a nejmenší 1,065. Tyto hodnoty jsem od sebe odečetla. (1,594 1,065 = 0,529). Výpočty pro normování hodnot vycházejí z podílu krajině rekreačního potenciálu a rozlohy pro ORP Bystřice nad Perštejnem. Od této hodnoty jsem poté odečetla minimální hodnotu ze sloupce. Výsledek jsem vydělila hodnotou, která vyšla jako rozdíl mezi maximem a minimem. [(1,526 1,065)/0,529] = 0,871. Další hodnoty pro ORP Bystřice nad Pernštejnem, které jsem počítala, slouţily pro potenciál územně zakotvených atraktivit CR, který jsem také vydělila rozlohou. (10,2/348 = 0,029). Opět jsem si zjistila nejvyšší a nejniţší hodnotu v sloupci. Nejvyšší hodnota byla 0,172 a nejniţší 0,007, tyto hodnoty jsem dále od sebe odečetla. (0,172 0,007 = 0,164). Dále se provádělo normování hodnot. Postup pro výpočet jsem jiţ uváděla výše. [(0,029 0,007)/0,164] = 0,135. Poslední hodnoty, které jsem počítala a normovala, byla lůţka celkem. Počty se prováděly stejně jako u předchozích dvou výpočtů., kdy lůţka celkem jsem si vydělila rozlohou. (1 123/348 = 3,227). Maximální hodnota v tomto sloupci byla 14,113 a minimální 1,367. Rozdíl těchto hodnot činil (14,113 1,367 = 12,745) a normovaná hodnota byla [(3,227 1,367)/12,745] = 0,146. Poslední výpočet, který jsem prováděla, slouţil ke zjištění celkového potenciálu CR. Zde jsem si sečetla normované hodnoty, které mi vyšly u ORP Bystřice nad Pernštejnem. (0,871 + 0,135 + 0,146) = 1,153. Celková hustota potenciálu ORP je tedy 1,153. Takto jsem to počítala i u všech ostatních ORP. Hodnoty, které jsou uvedeny v tabulkách, jsem si zaokrouhlila na 3 desetinná místa pro lepší orientaci a počítání. 30
11 Rozdělení ORP podle potenciálu Tabulka 6: Potenciál CR v jednotlivých ORP Kraje Vysočina Pořadí ORP na Vysočině Potenciál CR 1 Nové Město na Moravě 2,759 2 Telč 2,161 3 Humpolec 1,485 4 Ţďár nad Sázavou 1,326 5 Světlá nad Sázavou 1,264 6 Náměšť nad Oslavou 1,163 7 Třebíč 1,158 8 Bystřice nad Pernštejnem 1,153 9 Pelhřimov 1,123 10 Jihlava 1,067 11 Pacov 1,050 12 Velké Meziříčí 0,881 13 Havlíčkův Brod 0,756 14 Chotěboř 0,493 15 Moravské Budějovice 0,275 - Celkem 18,113 Zdroj: vlastní zpracování 31
Graf 1: Potenciál cestovního ruchu jednotlivých ORP v Kraji Vysočina Potenciál cestovního ruchu v Kraji Vysočina 3,000 2,759 2,500 2,000 1,500 2,161 1,485 1,326 1,264 1,163 1,158 1,153 1,123 1,067 1,05 1,000 0,881 0,756 0,493 0,500 0,275 0,000 Zdroj: vlastní zpracování Všech těchto 15 ORP z Kraje Vysočina jsem si rozdělila na 3 skupiny od nejvyššího potenciálu CR, přes střední potenciál CR po nízký potenciál CR v Kraji Vysočina. V první skupině se nachází ORP, které mají vyšší potenciál neţ 2, do této skupiny tedy patří ORP Nové Město na Moravě a ORP Telč. Ve druhé skupině se vyskytují ORP, které jsou v rozmezí od 1 2, patří sem zde ORP Humpolec, ORP Ţďár nad Sázavou, ORP Světlá nad Sázavou, ORP Náměšť nad Oslavou, ORP Třebíč, ORP Bystřice nad Pernštejnem, ORP Pelhřimov, ORP Jihlava a ORP Pacov. Třetí a poslední skupina zastupuje ORP, které se vyskytují v rozmezí od 0 1 a patří sem ORP Velké Meziříčí, ORP Havlíčkův Brod, ORP Chotěboř a ORP Moravské Budějovice. 32
Tabulka 7: Podíl potenciálu CR jednotlivých ORP v Kraji Vysočina v % Pořadí ORP na Vysočině Podíl na CR v % 1 Nové Město na Moravě 15,23 % 2 Telč 11,93 % 3 Humpolec 8,20 % 4 Ţďár nad Sázavou 7,32 % 5 Světlá nad Sázavou 6,98 % 6 Náměšť nad Oslavou 6,42 % 7 Třebíč 6,40 % 8 Bystřice nad Pernštejnem 6,36 % 9 Pelhřimov 6,20 % 10 Jihlava 5,89 % 11 Pacov 5,79 % 12 Velké Meziříčí 4,86 % 13 Havlíčkův Brod 4,18 % 14 Chotěboř 2,72 % 15 Moravské Budějovice 1,52 % - Celkem 100 % Zdroj: vlastní zpracování 33
Graf 2: Potenciál cestovního ruchu jednotlivých ORP v Kraji Vysočina v % 16,00% 14,00% 12,00% 10,00% 8,00% 6,00% 4,00% 2,00% 0,00% Potenciál CR v Kraji Vysočina v % 15,23% 11,93% 8,20% 7,32% 6,98% 6,42% 6,40% 6,36% 6,20% 5,89% 5,79% 4,86% 4,18% 2,72% 1,52% Zdroj: vlastní zpracování 34
Tabulka 8: Podíl na návštěvnosti v jednotlivých ORP v Kraji Vysočina v roce 2015 v % ORP na Vysočině Rozloha ORP v km 2 Přenocování Přenocování/rozloha Podíl na návštěvnosti Bystřice nad Pernštejnem 348 58 118 167,006 5,57 % Havlíčkův Brod 632 67 944 107,506 3,58 % Humpolec 228 50 965 223,531 7,45 % Chotěboř 329 58 584 178,067 5,94 % Jihlava 922 120 328 130,508 4,35 % Moravské Budějovice 414 15 399 37,196 1,24 % Náměšť nad Oslavou 211 35 154 166,607 5,55 % Nové Město na Moravě 293 238 855 815,205 27,17 % Pacov 235 15 244 64,868 2,16 % Pelhřimov 827 137 781 166,603 5,55 % Světlá nad Sázavou 290 56 178 193,717 6,46 % Telč 291 84 488 290,337 9,68 % Třebíč 838 108 549 129,533 4,32 % Velké Meziříčí 473 57 373 121,296 4,04 % Ţďár nad Sázavou 464 96 569 208,123 6,94 % Celkem - 1 201 529 3000,102 100 % Zdroj: vlastní zpracování podle rad RNDr. PaeDr. Jaromíra Ruxe, CSc. a dat z ČSÚ (2015). v % 35
Tabulka 9: Výpočet vyuţití potenciálu jednotlivých ORP v Kraji Vysočina ORP na Vysočině Podíl potenciálu Podíl přenocování Výpočet vyuţití potenciálu Vyuţití potenciálu Bystřice nad Pernštejnem 6,36 % 5,57 % 0,875 průměrný Havlíčkův Brod 4,18 % 3,58 % 0,858 průměrný Humpolec 8,20 % 7,45 % 0,909 průměrný Chotěboř 2,72 % 5,94 % 2,181 nadprůměrný Jihlava 5,89 % 4,35 % 0,738 podprůměrný Moravské Budějovice 1,52 % 1,24 % 0,817 průměrný Náměšť nad Oslavou 6,42 % 5,55 % 0,865 průměrný Nové Město na Moravě 15,23 % 27,17 % 1,784 nadprůměrný Pacov 5,79 % 2,16 % 0,373 podprůměrný Pelhřimov 6,20 % 5,55 % 0,896 průměrný Světlá nad Sázavou 6,98 % 6,46 % 0,925 průměrný Telč 11,93 % 9,68 % 0,811 průměrný Třebíč 6,40 % 4,32 % 0,675 podprůměrný Velké Meziříčí 4,86 % 4,04 % 0,831 průměrný Ţďár nad Sázavou 7,32 % 6,94 % 0,947 průměrný Zdroj: vlastní zpracování podle rad RNDr. PaeDr. Jaromíra Ruxe, CSc. V tabulce jsem si rozdělila ORP do skupin podle toho, jak efektivně vyuţívají svůj potenciál v Kraji Vysočina. Do nadprůměrné skupiny spadají ty ORP, které mají své vyuţití větší neţ 1. V průměrné skupině se vyskytují ORP od 0,8 1 a v poslední podprůměrné skupině jsou ORP, které mají své vyuţití potenciálu niţší jak 0,8. 36
Kartogram 1: Kartogram vyuţití potenciálu cestovního ruchu v Kraji Vysočina Zdroj: vlastní zpracování 37
11.1 První skupina - nejvyšší potenciál v Kraji Vysočina Do první skupiny s nejvyšším potenciálem patří ORP Nové Město na Moravě a ORP Telč díky jejich procentuálnímu podílu na cestovním ruchu, který je větší jak 10 %. ORP Nové Město na Moravě se podílí na CR 15,23 % a ORP Telč se podílí 11,93 %. Tyto ORP nabízí velmi výborné kulturní podmínky, které se snaţí velmi dobře vyuţívat. To dokazuje ORP Nové Město na Moravě, které vyuţívá svůj potenciál velmi dobře. Přírodní podmínky jsou zde na niţší úrovni i přes to, se ale snaţí vyuţívat jejich potenciál při návštěvnosti, která je v tomto ORP na výborné úrovni. V této skupině se nachází jedno ORP s památkou zapsanou na seznamu UNESCO. V zastoupení jsou zde i MPZ, VPZ, MPR i VPR, kde se vyskytují NKP. 11.1.1 ORP Nové Město na Moravě Toto ORP si zaslouţilo první místo ze všech ORP v Kraji Vysočina, díky svému vysokému podílu v CR, které dosahuje více jak 15 %. ORP Nové Město na Moravě se drţí na prvním místě i v počtu ubytovacích zařízení, kterých je 67 s celkovým počtem lůţek 4 135. S rozlohou více jak 293 000 km 2 patří spíše k menším OPR v kraji. Leţí severovýchodně na hranicích s Pardubickým krajem a sousedí s ORP Ţďár nad Sázavou, ORP Bystřice nad Pernštejnem a ORP Velké Meziříčí. Nachází se zde 29 obcí a město Nové Město na Moravě. [11] Tato lokalita nabízí poměrně velké mnoţství tras, kde se dá strávit volný čas. Například cyklotrasy dlouhé přes 160 km, které vedou Ţďárskými vrchy. Vyskytují se zde naučné trasy za poznáním přírodních a kulturních památek. Na těchto trasách jsou hojně rozmístěny jak ubytovací zařízení, tak i stravovací, které mají certifikovanou značku Cyklisté vítání. Další trasy, které jsou hojně vyuţívané, jsou pro kolečkové lyţe a kolečkové brusle. Rodiny s dětmi mohou navštívit a prozkoumat řadu naučných cest, které jsou propletené po celém území ORP nebo strávit čas na koupališti s minigolfem. V zimním období se zde udrţují běţecké trasy pro lyţaře, které jsou dlouhé více jak 100 km. [14] 38
Nové Město na Moravě je velmi známé díky kaţdoročnímu pořádání světového poháru v biatlonu od roku 2013. Tato událost v zimě přitáhne kaţdoročně spoustu návštěvníků jak tuzemských, tak i zahraničních. Další akce, která přitahuje návštěvníky, je Zlatá lyţe, jedná se o Světový pohár v běţeckém lyţování. V letních měsících tu probíhá kaţdoroční závod Světového poháru na horských kolech. Všechny tyto akce se uskutečňují v areálu, který nese název Vysočina Arena. [15] Mezi nejnavštěvovanější místa v ORP patří Horácké muzeum, které se nachází v Novém Městě na Moravě od roku 1892. Budova muzea, původně postavená v renesančním stylu, představuje radniční architekturu, která se vyskytuje na Moravě. Expozice muzea se především zaměřují na lidovou kulturu Horácka, dějiny Nového Města na Moravě nebo na celoroční výstavu lyţařství, která dokumentuje celý vývoj tohoto oblíbeného sportu od 19. století do přítomnosti. Velmi oblíbeným exponátem u dětí je pohyblivý figurální mlejnek, který pochází z Víru a je poháněný vodním kolem. [16] Velké mnoţství turistů láká především návštěva historického jádra města, které je v městské památkové zóně. MPZ tvoří především jednopatrové domy, které se podélně řadí vedle sebe, z roku 1801, kdy byly nově renovované po poţáru. Nejstarší dominantou města je katolický kostel svatého Kunhuty, který se rozprostírá uprostřed náměstí a pochází ze 14. století. Nynější vzhled kostela vznikal od roku 1928. Rodák a malíř Karel Němec vyzdobil kostel sgrafity, která představují biblické postavy a jejich ţivotní příběhy, nebo výročí smrti svatého Václava. Došlo zde také k odhalení fresek znázorňujících cestu, které vedou duše lidí. [17] Příroda je zde velmi rozmanitá díky chráněné krajinné oblasti (dále CHKO ) Ţďárské vrchy, o které budu více psát u ORP Ţďár nad Sázavou. Nachází se zde poměrně mnoho skalních útvarů a skal např. Broţkova skála nebo Pasecká skála, která nabízí i vyhlídku. Vyhledávanou lokalitou s naučnou stezkou je i národní přírodní rezervace, která nese název Ţákova hora. [18] ORP Nové Město na Moravě se i přes nadprůměrné vyuţívání potenciálu nadále snaţí rozvíjet a zlepšovat v cestovním ruchu, k tomu dopomáhají i propracované stránky informačního centra, které nabízí jak kulturní, tak turistické vyuţití. Výše zmiňované lokality a památky se podílí na rozvoji CR. Na návštěvnosti kraje se podílí z 27,17 %. Návštěvníci zde najdou vyuţití po celý rok, kdy v létě mohou vyrazit na kole po 39
naučných stezkách nebo v zimě se zase mohou ponořit do fandění ve Světovém poháru v biatlonu nebo mohou vyrazit na běţkách po krásách zasněţené přírody. 11.1.2 OPR Telč Hned za ORP Nové Město na Moravě se řadí na druhé místo ORP Telč skoro s 12% podílem v CR. Z tabulek můţeme vyčíst, ţe ORP Telč se řadí spíše k ORP, které mají malou rozlohu. Díky této malé rozloze kolem 291 000 km 2 se zde vyskytuje poměrně mnoho ubytovacích zařízení, kterých je celkem 29 s počtem lůţek 1 496. ORP Telč si získala druhé místo především díky tomu, ţe na tak malé rozloze leţí poměrně dost přírodních i kulturních památek a také zde leţí historické centrum města, které je zapsáno na Seznamu světového kulturního dědictví UNESCO. V ORP Telč se nalézá na hranici s Jihomoravským krajem a sousedí s ORP Pelhřimov, ORP Jihlava, ORP Moravské Budějovice a z malé části také sousedí s ORP Třebíč. Lokalitě ORP Telč leţí 44 obcí s městem Telč. [11] Jak jsem jiţ zmiňovala, nachází se zde goticko - renesanční historické centrum, které bylo zapsáno jako památka UNESCO v roce 1992. I v dnešních dnech můţeme spatřit pozůstatky gotických hradeb nebo goticko renesanční domy s podloubím, které lemují celé náměstí kolem dokola. Štíty domů jsou vystavěny v renesančním, barokním nebo klasicistním stylu a většina je vystavěna podle jednotné předlohy. Toto město si udrţelo svoji podobu od 16. století ještě z dob, kdy ţil Zachariáš z Hradce. V roce 1339 vznikla z Telče středověká vodní pevnost, která byla chráněna hradbami, a do města se vstupovalo pouze přes brány. Kolem celého města vedli vodní příkopy a rybníky, díky tomuto se městu přezdívá Moravské Benátky. [19] [20] Jednou z největších dominant města je zámek v renesančním stylu, který zde stojí od 16. století na místě, kde původně byl vystaven gotický hrad, který slouţil na obranu města společně s dvěma rybníky, které sahají aţ k hradbám zámku. K zámku také patří zahrada v renesančním stylu společně s anglickým parkem. V zámku je k vidění mnoho cenných sbírek, historické vybavení interiérů nebo velkolepá výzdoba zámku. Za zmínku také stojí muzeum v purkrabství, které nabízí expozici o historii a vzniku města, pohyblivý betlém a etnografické sbírky. [20] Telč je také známá díky velkému počtu kulturních akcí, které se konají především v letních měsících. Jsou to akce jako hudební festival Prázdniny v Telči, který trvá 14 40
dní a je doprovázen festivalem folklóru, trhy a jarmarky, Telčské parní léto, které se vyznačuje především výletní jízdou v historickém parním vlaku nebo můţete navštívit různé divadelní představení, koncerty nebo zajímavé výstavy na tzv. Svatováclavských časech. [20] Území ORP Telče je velmi rozmanité, jako celý Kraj Vysočina. Leţí zde Geopark Vysočina, který spadá mezi národní geoparky v České republice. Rozprostírá se na území ORP Telč, ORP Pelhřimov a ORP Jihlava. Charakteristickým prvkem tohoto geoparku je dlouhodobá těţba kamene, převáţně je to těţba ţuly, dalším prvkem je výskyt nejčistšího ovzduší v České republice. Rozmanité skalní scenérie nabízí vhodný prostor pro výskyt ojedinělých biotopů, balvanových moří v Horním Nekolově nebo rašelinišť, jako je Velký pařezitý rybník, Kaliště nebo národní přírodní rezervace Zhejral. [21] ORP Telč nejvíce trpí na to, ţe není přímo napojeno na dálnici, proto většina turistů sem ani nezavítá. Potýká se i s průměrným vyuţíváním potenciálu, kdy podíl na přenocování je skoro o 2,5 % niţší neţ podíl potenciálu. Důvodem by mohlo být tzv. černé ubytování, kdy návštěvníci přespávají u obyvatel města v jejich domech, bytech nebo chatkách a nejsou proto vedeni ve statistikách. I přes to se město snaţí svůj potenciál zvyšovat díky kulturním akcím nebo také rekonstrukcí památek. Jedním z příkladu jak se snaţí zapůsobit na turisty je Okruţní jízda Telčí mikrobusem pro 9 lidí, která nabízí prohlídku po památkách v Telči a jeho okolí s mluveným výkladem. [19] 11.2 Druhá skupina - střední potenciál v Kraji Vysočina V druhé skupině se středním potenciálem se vyskytují ORP, které se podílejí na CR s procentuální hodnotou niţší jak 10 %, ale vyšší jak 5 %. Tyto ORP se podílejí na CR také velmi značně, ale v menší míře oproti první skupině s nejvyšším potenciálem. Sem patří ORP Humpolec, ORP Ţďár nad Sázavou, ORP Světlá nad Sázavou, ORP Náměšť nad Oslavou, ORP Třebíč, ORP Bystřice nad Pernštejnem ORP Pelhřimov, ORP Jihlava a ORP Pacov. Nachází se zde i několik ORP, které vůbec nevyuţívají svůj potenciál, jde většinou o to, ţe jde zde buď málo ubytovacích zařízení, které nepojme tolik návštěvníků, nebo mají velkou rozlohu a nedokáţí svůj potenciál rovnoměrně uspořádat. 41