OBLAST POVODÍ MORAVY

PLÁNOVÁNÍ V OBLASTI VOD V ROCE 2007 OBLAST POVODÍ MORAVY Předběžný přehled významných problémů nakládání s vodami v oblasti povodí Moravy včetně výchozího vymezení silně ovlivněných vodních útvarů a výchozích návrhů zvláštních cílů ochrany vod Dokument určený ke zveřejnění a připomínkování veřejnosti Pořizovatel: Povodí Moravy, s. p., Dřevařská 11, 601 75 Brno Zpracovatel: Pöyry Environment a.s., Botanická 834/56, 602 00 Brno Povodí Moravy, s. p., Dřevařská 11, 601 75 Brno DHI Hydroinform a.s., Na Vrších 5, 100 00 Praha 10 Číslo zakázky: 05 190 Datum zpracování: březen 2007

ZÁKLADNÍ ÚDAJE Akce: Plán oblasti povodí Moravy Předběžný přehled významných problémů nakládání s vodami v oblasti povodí Moravy včetně výchozího vymezení silně ovlivněných vodních útvarů a výchozích návrhů zvláštních cílů ochrany vod Dokument určený ke zveřejnění a připomínkování veřejnosti Investor: Povodí Moravy, s.p. Dřevařská 11 601 75 Brno Zhotovitel: Pöyry Environment a.s. Technické a inženýrské služby pro vodohospodářskou výstavbu Botanická 834/56 602 00 Brno Tel.: 541 554 111 Fax: 541 211 205 Číslo zakázky : 05 190 Hlavní inženýr projektu: Projektanti: Ing. Radek Maděřič Ing. Marie Bolečková Ing. Lukáš Sýkora Ing. Stanislav Ryšavý Ing. Lea Kratochvílová Ing. Petra Moravcová Ing. Monika Prokopcová Technická kontrola: Ing. Radek Maděřič Datum: březen 2007

PLÁNOVÁNÍ V OBLASTI VOD V ROCE 2007 OBLAST POVODÍ MORAVY Předběžný přehled významných problémů nakládání s vodami v oblasti povodí Moravy

OBSAH: 1 Úvod... 2 2 Postup zjišťování vodohospodářských problémů... 4 3 Popis významných vodohospodářských problémů obecných... 6 3.1 V oblasti ochrany vod jakožto složky životního prostředí (čistoty vod)... 6 3.2 V oblasti ochrany před povodněmi a negativním účinkem sucha (odtokových poměrů)... 6 3.3 V oblasti vodohospodářských služeb (zásobování vodou)... 7 3.4 Ostatní vodohospodářské problémy... 7 4 Popis významných vodohospodářských problémů konkrétních... 9 4.1 V oblasti ochrany vod jakožto složky životního prostředí (čistoty vod)... 9 4.2 V oblasti ochrany před povodněmi a negativním účinkem sucha (odtokových poměrů)... 22 4.3 V oblasti vodohospodářských služeb (zásobování vodou)... 24 5 Závěr... 28 6 Přílohy... 28

1 Úvod Na základě požadavků a cílů Směrnice 2000/60/ES Evropského parlamentu a Rady, ustavující rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky (dále jen Rámcová směrnice) a dále ve smyslu 25 zákona č.254/2001 Sb. o vodách v platném znění byl v rámci přípravných prací na Plánu oblasti povodí Moravy zpracován předběžný přehled významných vodohospodářských problémů nakládání s vodami, zjištěný v oblasti povodí Moravy. Významné problémy byly zpracovány na základě: analýzy všeobecných a vodohospodářských charakteristik oblasti povodí, zahrnujících stanovení cílů ochrany vod pro vodní útvary a chráněné oblasti zhodnocení dopadů lidské činnosti na stav povrchových a podzemních vod ekonomické analýzy užívání vody Rámcová směrnice stanovila environmentální cíle pro oblasti povodí, které jsou dále uvedeny v 23a zákona o vodách č.254/2001sb. jako cíle ochrany vod jako složky životního prostředí s tímto obsahem : a) pro povrchové vody zamezit zhoršení stavu všech útvarů těchto vod, zajistit ochranu, zlepšení stavu a obnovu všech útvarů s cílem dosáhnout dobrého stavu povrchové vody a dále ochranu a zlepšení stavu všech umělých a silně ovlivněných vodních útvarů s cílem dosáhnout dobrého ekologického potenciálu a dobrého chemického stavu, snížit znečištění nebezpečnými látkami, zastavit nebo postupně odstraňovat emise a vypouštění a úniky zvlášť nebezpečných látek, uvedených v příloze č.1 zákona č.254/2001 Sb., b) pro podzemní vody zamezit nebo omezit vstupy nebezpečných, zvlášť nebezpečných a jiných závadných látek do těchto vod a zamezit zhoršení stavu všech útvarů těchto vod, dále zajistit ochranu, zlepšení stavu a obnovu všech útvarů těchto vod a zajistit vyvážený stav mezi odběry podzemní vody a jejím doplňováním, s cílem dosáhnout dobrého stavu těchto vod, dále odvrátit jakýkoli významný a trvající vzestupný trend koncentrace nebezpečných, zvlášť nebezpečných a jiných závadných látek jako důsledku dopadů lidské činnosti, za účelem účinného snížení znečištění těchto vod, c) v chráněných oblastech přirozené akumulace vod, ochranných pásmech vodních zdrojů, v citlivých oblastech, zranitelných oblastech, povrchových vodách využívaných ke koupání, povrchových vodách, které jsou nebo se mají stát vhodnými pro život ryb a ve zvláště chráněných územích dosáhnout cíle uvedené v bodu a) pro povrchové a v bodu b) pro podzemní vody, pokud nejsou zvláštními právními předpisy stanoveny odlišné požadavky. Rámcová směrnice a zákon o vodách vymezují nejdůležitější pojmy takto: Útvar povrchové vody je vymezené soustředění povrchové vody v určitém prostředí, například v jezeru, ve vodní nádrži, v korytě vodního toku. Silně ovlivněný vodní útvar je útvar povrchové vody, který má v důsledku lidské činnosti podstatně změněný charakter. Umělý vodní útvar je vodní útvar povrchové vody vytvořený lidskou činností. Útvar podzemní vody je vymezené soustředění podzemní vody v příslušném kolektoru. Kolektor je horninová vrstva nebo souvrství s dostatečnou propustností, umožňující významnou spojitou akumulaci podzemní vody nebo její proudění či odběr. Dobrý ekologický potenciál je stav silně ovlivněného nebo umělého vodního útvaru podle klasifikace v souladu s příslušnými ustanoveními přílohy V. Rámcové směrnice. 2

Zjišťování a hodnocení stavu povrchových a podzemních vod slouží ve smyslu 21 zákona č.254/2001 Sb. o vodách k zajišťování podkladů pro výkon veřejné správy, plánování v oblasti vod a k poskytování informací veřejnosti. Toto zjišťování a hodnocení stavu vod a provozování informačních systémů veřejné správy provádějí správci povodí a další odborné subjekty, které za tím účelem pověřuje, zřizuje nebo zakládá Ministerstvo zemědělství, popřípadě Ministerstvo životního prostředí. Pro vymezení a vzájemné harmonizování veřejných zájmů v oblasti ochrany vod jako složky životního prostředí ochrany před povodněmi a dalšími škodlivými účinky vod trvale udržitelného užívání vodních zdrojů a hospodaření s vodami pro zajištění požadavků na vodohospodářské služby, zejména pro účely zásobování pitnou vodou slouží plánování v oblasti vod, které je tvořeno Plánem hlavních povodí České republiky a plány oblastí povodí. Plán hlavních povodí České republiky je dle 24 zákona o vodách základním koncepčním dokumentem pro stanovení rámcových cílů, programů opatření a časových plánů k dosažení strategických cílů v oblasti vod pro období r. 2007 2012. Součástí přípravných prací tohoto plánu bylo sestavení předběžného přehledu významných problémů k řešení pro hlavní povodí ČR. Konkrétní problémy pro oblast povodí Moravy jsou zpracovány v předkládaném předběžném přehledu významných problémů nakládání s vodami pro oblast povodí Moravy. 3

2 Postup zjišťování vodohospodářských problémů Na základě vzájemné dohody s krajskými úřady v Komisi pro Plán oblasti povodí Moravy byl sestaven seznam odborných subjektů a organizací působících v jednotlivých krajích ve vodním hospodářství. Jejich zástupci byli následně pozváni na pracovní jednání na kterých byli seznámeni s problematikou plánování v oblasti vod a vyzváni k formulaci vodohospodářských problémů, především v oblasti jejich působení. Z každého pracovního jednání byl následně sepsán záznam, který byl spolu s kopií prezenční listiny odeslán zúčastněným stranám k připomínkování. Pokud byly formulované připomínky a doplnění, byly zapracovány do konečného znění záznamu. Pracovní jednání probíhala v jednotlivých krajích takto: Zlínský kraj - 27.6.2006 ve Zlíně a samostatně 18.7.2006 se ZVHS v Uh. Hradišti, Pardubický kraj - 11.7.2006 v Pardubicích, Jihomoravský kraj - 17.8.2006 v Brně, Olomoucký kraj - 22.8.2006 v Olomouci. V rámci jednání byly účastníkům předány mapky příslušného kraje s vyznačením hranic kraje v oblasti povodí Moravy, z nichž byla patrná vazba příslušných vodních útvarů povrchových vod (u Olomouckého kraje navíc i podzemních vod) na území daného kraje. V rámci jednání byla také navázána i spolupráce s vojenskými újezdy ležícími na území povodí Moravy. Ředitelství Povodí Moravy, s. p., požádalo o spolupráci i své provozy s žádostí o formulaci významných vodohospodářských problémů v jejich oblasti jejich působnosti. Provozům byla rovněž předána mapa územní působnosti jednotlivých provozů s vyznačením vodních útvarů povrchových vod a oblastí povodí. Jako vodítko pro pracovní jednání byly významné vodohospodářské problémy orientačně rozděleny do těchto rámcových kategorií: 1. zásobování vodou, 2. jakost povrchových a podzemních vod, 3. ekosystém krajiny a vodních toků, 4. protipovodňová ochrana, odtokové poměry a sucho a 5. ostatní vodohospodářské problémy. Jelikož byla uskutečněna 4 krajská pracovní jednání (a jedno samostatné se ZVHS Zlínského kraje) a v každém kraji odborné vodohospodářské organizace i státní správa pociťují (i přes stanovení rámcových kategorií) vodohospodářské problémy v různé šíři, nastaly mírné obtíže při kompletování a sjednocování formulovaných vodohospodářských problémů. Pojmenované vodohospodářské problémy se týkaly širokého pole působnosti od nedostatků v legislativě, pravomocích a kompetencích, ve financování vodního hospodářství a dotační politice, v prioritách využívání území a jeho ochraně, využívání vodních toků jako zdroje vody, jako místa vypouštění odpadních vod i jako složky životního prostředí. Při zpracování došlo k vyprofilování dvou základních skupin významných vodohospodářských problémů: A. Obecné významné vodohospodářské problémy, které platí pro celou oblast povodí a nelze je přiřadit k jednotlivým vodním útvarům. Jedná se o problémy legislativní (úřední a řídící zahrnující v sobě všechny obecné problémy), vzpomenuty jsou rovněž problémy týkající se financí (dotace). 4

B. Významné vodohospodářské problémy, které se týkají jen určitých vodních útvarů - problémy konkrétní, které lze umístit na území vodních útvarů. Problémy plošných lokalit (např. území zemědělsky obdělávané, území zatápěné při povodních, apod.) a problémy místních lokalit, ležících téměř na celém území oblastí povodí (např. MVE, objekty na toku, chybějící ČOV). Problémy konkrétních lokalit (např. stará ekologická zátěž Sigma Lutín). Tyto problémy zahrnují kapitoly povrchových a podzemních zdrojů vody, problémy týkající se kvality vody (znečišťovatelů) a problémy ovlivňující ekosystém. Podle metodického pokynu jsou tyto konkrétní problémy umístěny na jednotlivé vodní útvary. Mnohé problémy byly zmíněny pouze v některých pracovních skupinách, ale obecně je známo, že se vyskytují i na území krajů ostatních. Tady byla snaha o doplnění a zpřesnění informací ze znalosti povodí a z vlastních zdrojů. Byla použita např. Souhrnná zpráva 2005 o charakterizaci Oblasti povodí Moravy, Souhrnná zpráva o vývoji jakosti povrchových vod v povodí Moravy ve dvouletí 2004 2005 a i údaje z Vodohospodářské bilance (Vyhodnocení napjatých či pasivních bilančních stavů hodnocených profilů). Některé problémy jsou pouze zmíněny (protipovodňová ochrana, revitalizace), protože budou v rámci plánování zpracovávány samostatně. Jako velmi problematické se v průběhu jednání i následného zpracování ukázalo stanovit hranici od které vodohospodářský problém považovat za významný. Domníváme se že takové rozlišení bude vždy poznamenáno subjektivním pohledem hodnotitele. Vodohospodářské problémy jsou velmi úzce vzájemně provázány, proto jsou často zmíněny v několika rámcových kategoriích. Přehled problémů byl v konečné fázi rozdělen dle Plánu hlavních povodí České republiky na problémy: v oblasti ochrany vod jakožto složky životního prostředí v oblasti ochrany před povodněmi a negativním účinkem sucha v oblasti vodohospodářských služeb Na závěr chceme ještě jednou poděkovat všem dotčeným subjektům a organizacím za jejich ochotu a spolupráci při definování významných vodohospodářských problémů. 5

POPIS VODOHOSPODÁŘSKÝCH PROBLÉMŮ 3 Popis významných vodohospodářských problémů obecných 3.1 V oblasti ochrany vod jakožto složky životního prostředí (čistoty vod) Nakládání s odpadními vodami - Řada toků nevyhovuje imisním standardům stanoveným NV 61/2003 Sb. Povolované emisní limity nejsou vždy plně povolovány plně v souladu s imisními standarty dosahovanými v příslušných recipientech. - Je velkým problémem dodržování emisních limitů pro kvalitu vody pod rybníky a jejich soustavami, zejména v období jejich výlovů. - Rozšiřováním vrtů pro geotermální vytápění objektů se zpřístupňují podzemní vody možnému znečištění. - Chybí dostatečná kontrolní činnost a podmínky pro ni (např. při kontrole dodržování vypouštění odpadních vod nelze argumentovat rozbory z bodového (okamžitého) vzorku, který však může mít pro život v toku likvidační význam). - Není dostatečně propojen a kontrolován tok nákupu surovin pro zajišťování výroby (např. pro kyanidové lázně) a množství likvidovaných odpadů (rozdíl se obvykle objeví ve vodních tocích - Problémy s nakládáním s čistírenskými kaly - likvidace je drahá (spalovny, digesce) nebo nedokonalé. Vzhledem k původu kalů a jejich možného vlivu na eutrofizaci vodního útvaru. Sedimenty ve vodních tocích a nádržích - Při údržbě upravených vodních toků často dochází k rozporným pohledům vodohospodářů a ochrany přírody při posuzování potřeby těžení sedimentů z toků. - Jakost sedimentů z vodních toků v důsledku znečištění se často jedná o odpad a je problematické nakládání s nimi. Legislativní úprava oddělující vodní toky od koryt vodních toků způsobuje správcům vodních toků značné problémy: Nemohou ovlivňovat hospodaření v břehových porostech, mají ztížené podmínky při údržbě koryt vodních toků. Vlastnictví odvodňovacích systémů pozemků a jejich zaústění do vodních toků. 3.2 V oblasti ochrany před povodněmi a negativním účinkem sucha (odtokových poměrů) Manipulační řády - problémy u objektů na vodních tocích v soukromém vlastnictví (jezy, MVE), zejména v extrémních situacích (povodně, období sucha). Zohlednění vlivu známých svážných území při návrzích opatření (např. v lokalitách akumulace povrchových vod). Zásobování obyvatelstva při povodních by mělo být zapracováno do varovného systému. 6

3.3 V oblasti vodohospodářských služeb (zásobování vodou) Povolení k odběrům vody - V r. 2007 končí platnost povolení k nakládání s vodami. Je obava, že vodoprávní úřady nebudou mít dostatek podkladů pro doplnění dalších podmínek nakládání s vodami u revidovaných povolení, např. pro stanovení vazby mezi množstvím povolených odběrů podzemních vod a úrovní hladiny podzemní vody, na revizi výše povolených odběrů v případě závlah, atd. - Co se týká zásobování podzemními vodami, bylo by vhodné prověřit parametry platných povolení k odběrům a sjednotit parametry pro nově vydávaná povolení k odběrům podzemních vod, případně zahájit sledování výšky hladiny podzemní vody v lokalitách a nepříznivých obdobích (léto) s předpokládanou napjatou bilancí podzemních vod (individuální zásobování, zalévání, ). - U povrchových vod se jedná např. o problém manipulace na MVE (nepovolené špičkování), nelegální čerpání pro závlahy, atd. - U podzemních vod se jedná o nelegální čerpání (nepovolené studny). Problémy s ochrannými pásmy vodních zdrojů, především vodárenských nádrží tlak okolních obcí na rekreační a komerční využívání okolní krajiny. Za současně platné legislativy je obtížné projednat návrhy na stanovení ochranných pásem vodních zdrojů přesto, že je uvažováno z náhradou za omezení vlastnických práv. Krizové situace vodních zdrojů - vodní zdroje a vodárenské systémy jsou nedostatečně chráněny proti krizovým situacím (např. teroristické akce, povodně, rozsáhlejší havárie) a chybí propojení na varovnou a hlásnou službu. 3.4 Ostatní vodohospodářské problémy Územní plánování - Nárůst dešťových vod v kanalizaci z rozrůstajících se zpevněných ploch v sídlech. - Vyčleňování ploch podél vodních toků pro jejich revitalizaci. Správci drobných toků nejsou o stanovisko k činnostem v povodí žádáni, nebo na jejich stanovisko není brán dostatečný zřetel, i když jejich toky odvodňují podstatnou část území všech vodních útvarů a jako první se u nich projevuje negativní působení člověka na životní prostředí. Nedostatečná a špatně koordinovaná součinnost jednotlivých dotčených subjektů správců toků, státní správy a samosprávy: (Podnik povodí ZVHS LČR AOPK - Obecní úřady - Krajské úřady - Ministerstva) a mezikrajské, kdy uživatel zdroje se nachází v jiném kraji než samotný zdroj. A z toho plynoucí míra důležitosti ochrany a následných investic. Financování vodního hospodářství a navazujících odvětví Jednotlivé dotační tituly mohou působit i proti sobě (bez vazby na vliv na stav a vývoj krajiny). Jako problematické se jeví: - Narovnání finančního ohodnocení poskytovaných vodohospodářských služeb mezi správci vodních toků (platby za odběry povrchových vod, údržba koryt vodních toků na cizích pozemcích). 7

- Financování preventivní protipovodňové ochrany (bez podílu chráněných obcí, ). - Dotace zemědělské produkce nezohledňuje její negativní dopady na stav vod a vodního prostředí (eroze). - Pomalý postup pozemkových úprav. - Dotační politika na výstavbu ČOV u menších obcí. - Absence dotací na dešťovou kanalizaci (při budování oddílné kanalizace). - Dotační politika na řešení infrastruktury zásobování pitnou vodou. Požadavek: Finanční dotace přesunout z odstraňování následků na odstraňování příčin problémů v krajině. 8

4 Popis významných vodohospodářských problémů konkrétních 4.1 V oblasti ochrany vod jakožto složky životního prostředí (čistoty vod) Problémy obcí a subjektů bez ČOV - Mnoho obcí s počtem obyvatel pod 2000 (spíše kolem 500). - Časté přímé vypouštění odpadní vody do toků (přímo nebo přes septiky, nevyvážené žumpy, ). - Významnější sídla nemající ČOV např.: Kostelec na Hané, Konice a Lutín. Problémy obcí a subjektů vybavených ČOV - Srážkové vody a řešení jejich odvodu a případného čištění (jednotná oddílná kanalizace) u větších měst. - Neplnění limitů pro vypouštění odpadních vod. - U malých obcí a průmyslových podniků často neprofesionálně zabezpečený provoz ČOV. - Nevyhovující technologie u některých větších i menších ČOV. - Chybějící kontrola stavu povoleného nakládání s odpadními vodami u fyzických osob, rekreačních objektů, provozoven i menších podniků (koželužny, výrobny uzenin, drůbežárny). Skládky - Obecným problémem jsou staré zátěže: průmyslové podniky (např. stará ekologická zátěž Sigma Lutín (M099, M100)), skládky, drobné černé skládky u toků, skládky v zavezených meandrech, apod. Rybníky - Intenzivní rybochov (hnojení rybníků) - povolené výjimky. - Nezohledňování hodnot přitékajícího znečištění do rybníků při povolování nakládání s vodami. - Nejsou dodržovány povolené hodnoty vypouštění (i když rybníky pod obcemi často reálně slouží ke čištění odpadních vod z nich vytékajících), vyplavování sedimentů, z tohoto důvodu je potřeba vytipování profilů kontrolujících jakost se zvolením potřebných parametrů (účelový monitoring hlavně v období přikrmování ryb či výlovů rybníků). - Nekontrolované malé (soukromé) rybníky bez povolení s nakládání s vodami. - Chybí manipulační řády, mnohdy není rybník ani zapsán v Katastru nemovitostí. - Např.: Chropyňské rybníky, Hustopečské rybníky, Podhradský rybník - M104. Hospodaření v lesích - Používáním nevhodných technologických postupů při těžbě a dopravě dříví i v pěstební činnosti (pesticidy) za nevhodných klimatických podmínek se zvyšuje eroze lesních půd = zvýšené zanášení vodních toků a nádrží. 9

Urbanizace - Problémem jsou dešťové vody z rozrůstajících se zpevněných ploch v sídlech sváděné do jednotné kanalizace, které za přívalových srážek způsobují odlehčování značného množství splaškových vod přímo do toků. Problém je vztažen na města o velikosti 20 tis. obyvatel a vyšší (k 1.1.2005). Jsou to: Olomouc (M054, M056), Zlín (M149), Hodonín (M174), Prostějov (M106, M108), Přerov (M098, M126), Kroměříž (M136), Šternberk (M048, M049), Šumperk (M019, M020), Vsetín (M072), Valašské Meziříčí (M079, M089, M094), Vyškov (M112, M113, M115), Zábřeh (M021, M030). Obr. 1 Vodní útvary dotčené významným problémem Urbanizace 10

Eutrofizace - Je významný problém téměř všech stojatých vod. Nejvýznamnější (eutrofie a hypertrofie) za rok 2005: VN Fryšták (M147), VN Ludkovice (M162), VD Plumlov (M105) zdroje znečištění v povodí VÚ M102 - M105. Obr. 2 Vodní útvary dotčené významným problémem Eutrofizace 11

Dosažení požadovaných imisních standardů organického znečištění ve vodních tocích a vodních nádržích U níže uvedených vodních útvarů jsou překročeny limity jakosti pro NO3, NH4, fosfor celkový, volný amoniak, saprobní index, rozpuštěný kyslík, chlorofyl. Zatížení organickým znečištěním má původ ve vypouštění z bodových zdrojů znečištění (vypouštění z ČOV, zaústění kanalizace do recipientu), plošných zdrojů znečištění (roztroušená zástavba bez čištění odpadních vod, zemědělské hospodaření) a atmosférické depozici. Vodní útvary zatížené nadměrným organickým znečištěním jsou tyto: M007, M010, M020, M028, M030, M034, M043, M054, M060, M068, M122, M133, M149, M170, M174, M180. Obr. 3 Vodní útvary dotčené významným problémem Dosažení požadovaných imisních standardů organického znečištění ve vodních tocích a vodních nádržích 12

Riziko nakládání a vypouštění prioritních a nebezpečných látek Vodní útvary rizikové z hlediska nakládání s nebezpečnými látkami nebo z jejich vypouštění jsou následující: M010, M030, M037, M041, M049, M055, M056, M060, M065, M086, M094, M098, M100, M101, M108, M113, M115, M118, M121, M122, M126, M133, M136, M147, M149, M154, M156, M160, M163, M165, M166, M174, M180. Obr. 4 Vodní útvary dotčené významným problémem Riziko nakládání a vypouštění prioritních a nebezpečných látek 13

Zemědělství - Nedodržování obecných zásad správného zemědělského hospodaření v území má vliv na stav toků: Orba po spádnici, používání k erozi náchylných plodin na svazích, hnojení při přívalových srážkách, nevhodné používání pesticidů, absence osevních postupů, monokultury, orba až ke břehům vodních toků, absence mezí a zasakovacích pásů, apod. Odvodnění pozemků a regulace drobných vodních toků vede ke značné rozkolísanosti průtoků za přívalových srážek, zvýšené erozi půdy = zvýšené zanášení vodních toků a nádrží. Snižuje se retenční schopnost orné půdy pro vodu např. používáním těžké techniky a nedostatečnou aplikací statkových hnojiv (snižování obsahu humusu). Majetkoprávní vztahy (vlastníci na polích přímo nehospodaří a uživatelé mají zájem pouze na maximálních výnosech). (např. nížinné oblasti Blata, Haná, Valová, Vřesůvka; podhorské oblasti menší toky na Drahanské vrchovině; Zábřežsko.) Zatížení podzemních a povrchových vod z plošného znečištění Plošné vlivy byly hodnoceny formou zátěží, tj. průměrnými specifickými hodnotami. V rámci posouzení dopadů lidské činnosti na stav povrchových a podzemních vod byly hodnoceny tyto skupiny látek: Dusík vstupuje do půdy jak ze zemědělství, tak z atmosférické depozice. Po vyhodnocení celkové zátěže dusíku byly určeny vodní útvary, které jsou nejvíce zatíženy vstupy plošného znečištění dusíkem do půdy. Kritériem byly vstupy vyšší než 70 kg/ha/rok. Nejvíce zatíženými vodními útvary vstupy plošného znečištění dusíkem do půdy jsou VÚ M024, M025, M036, M040, M092, M093. Fosfor kombinací dat z erozní mapy, obsahu fosforu v půdách a zohledněním procesu obohacení erozního sedimentu fosforem během transportu byly stanoveny výsledné hodnoty erozního smyvu fosforu. Dle těchto hodnot byly vybrány vodní útvary nejvíce zatížené vstupy plošného znečištění fosforem do půdy. Kritériem byly vstupy vyšší než 2,5 kg/ha/rok. Nejvíce zatíženými vodními útvary vstupy plošného znečištění fosforem do půdy jsou VÚ M128, M129, M134, M142, M167. Síra vstupuje do půdy atmosférickou depozicí. Kritériem pro určení vodních útvarů nejvíce zatížených vstupy plošného znečištění sírou do půdy byly vstupy vyšší než 27 kg/ha/rok. Nejvíce zatíženými vodními útvary vstupy plošného znečištění sírou do půdy se nacházejí v oblasti Beskyd a Bílých Karpat, zejména VÚ M057, M061, M071, M074, M081, M083, M084, M087, M088, M181. Pesticidy vstupují do půdy ze zemědělské činnosti. Zatížení bylo vyhodnoceno z dat o spotřebě prostředků pro ochranu rostlin. Kritériem pro určení vodních útvarů nejvíce zatížených vstupy plošného znečištění pesticidy do půdy byly vstupy vyšší než 1,5 kg/ha/rok. Nejvíce zatíženými vodními útvary vstupy plošného znečištění pesticidy do půdy se nacházejí zejména v oblasti střední Moravy, jsou to VÚ M044, M100, M107. 14

Obr. 5 Vodní útvary dotčené významným problémem Zatížení podzemních a povrchových vod z plošného znečištění 15

Rizikovost podzemních vod z hlediska kvantitativního stavu Po provedeném vyhodnocení rizikovosti podzemních vod z hlediska kvantitativního stavu byly jako rizikové z důvodu nepříznivého poměru odběru a základního odtoku určeny vodní útvary: 16210, 16220, 16230, 16240, 16310, 16320, 42800. Obr. 6 Vodní útvary dotčené významným problémem Rizikovost podzemních vod z hlediska kvantitativního stavu 16

Rizikovost podzemních vod z hlediska chemického stavu Při hodnocení rizikovosti z hlediska chemického stavu byly posuzovány následující typy vlivů: dusík, atrazin, acidifikace, vstup nebezpečných látek z bodových zdrojů znečištění. Z důvodu přímého stanovení nebezpečných látek z bodových zdrojů byly jako rizikové vyhodnoceny tyto vodní útvary: 16210, 16220, 16230, 16240, 16310, 16320, 22300. Z důvodu prokázání atrazinu v podzemní vodě byly jako rizikové vyhodnoceny vodní útvary: 32222, 64322, 64323. Z důvodu prokázání dusíku v podzemní vodě byly jako rizikové vyhodnoceny vodní útvary: 22110, 22203. Obr. 7 Vodní útvary dotčené významným problémem Rizikovost podzemních vod z hlediska chemického stavu 17

Nadměrná vodní eroze v krajině Odnos orných vrstev půd a dalších materiálů má za následek znehodnocování zemědělské půdy a také zanášení vodních toků a nádrží. Kritériem pro určení vodních útvarů nejvíce zatížených ztrátou půdy erozí byl odnos větší než 1,0 t/ha/rok. Nejvíce jsou erozním odnosem půdy zatíženy VÚ M042, M092, M116, M127, M128, M129, M130, M134, M142, M148, M150, M156, M160, M165, M166, M167, M170. Obr. 8 Vodní útvary dotčené významným problémem Nadměrná vodní eroze v krajině 18

Znečištěné toky - Vyhodnocení vodních toků (nebo jejich úseků) podle celkové jakosti za rok 2005. Vyjmenované toky s jakostí 5 velmi silně znečištěná voda /vysvětlení: tok profil (vodní útvar)/: Sítka - Šternberk pod Benátky (M047, M049), Grygava - Štarnov (M049), Romže - Vrahovice (ústí) (M101), Haná - Topolany (M112, M115), Bystřička - Dřevohostice (M124), Rusava Količín, Hulín pod (M131, M133), Olšava - Kunovice (M165), Dlouhá řeka - Boršice u Buchlovic (M167). - Na jednáních byly mimo výše uvedené vzpomenuty rovněž: Strhanec (M098), Romže (M101), Blata (M100), Hloučela (M106), Říka (M177). Obr. 8 Vodní útvary dotčené významným problémem Znečištění toku 19

Znečištěné podzemní vody - Narůstá znečištění dusičnany (Zábřežsko). Např. i selenem (Prostějovsko, kde není znám původ), radonem, manganem, železem. - Je pochybnost o jakosti odebírané vody ze soukromých studní a vrtů. Nadměrné množství sedimentů v tocích (závadné látky) - Strhanec (M098). Např. i Žebrák, Boleloucký náhon. Příčné překážky ve vodních tocích - Negativním projevem příčných překážek pro ekosystém vodního toku je nepropustnost pro vodní organismy, změna hydrologického režimu toku a potamalizace = zavzdutí dlouhých úseků vodních toků. Příčné objekty se vyskytují na celém území povodí Moravy. Řešením je budování rybích přechodů, minimalizování výšky objektů. - Obava z nástupu (výskytu) invazních druhů ryb. Odpřírodnění vodních toků - Odpřírodnění vodních toků je způsobeno zejména napřímením a zkrácením koryta vodních toků, jednotvárným příčným profilem, nadměrným zahloubením koryt vodních toků, opevněním břehů, atd. - Problémy při nápravě současného stavu: Řešení vlastnických vztahů při výkupu pozemků. Nesystematičnost + slabá motivace. Staré zátěže (skládky odpadů v odstavených a zavezených meandrech). Revitalizace toků směrem od pramenných oblastí. Revitalizacemi se v rámci vodohospodářského plánování samostatně zabývá čl. 12 Metodického návodu 2006. Špičkování vodních elektráren - Nelegální špičkování, zadržování vody a minimální vypouštění vody v období sucha (odvádění vody náhony). MVE na toku (vysvětlení: tok počet (vodní útvar): Bečva 5 (M097, M098), Branná 6 (M007), Březná - 5 (M028), Bystřice 3 (M028), Bystřička 1 (M078), Desná 15 (M011, M013, M020), Dřevnice 3 (M138, M149), Hloučela 2 (M104, M105), Juhyně 4 (M091, M093), Krupá (M006), Luhačovický potok 1 (M161), Malá Bečva 1 (M126), Malá Voda (Mlýnský potok) 7 (M044), Merta 3 (M014, M016), Morava 23 (M001, M010, M034, M056, M136, M171, M174), Moravská Sázava 7 (M022, M030), Moštěnka 2 (M126), Náhon a odpady Veselí 1 (M171), Nivnička (Bystřička) 2 (M164), Olešnice (Kokorka) 2 (M055), Olšava 3 (M165), Oslava 1 (M047), Romže 1 (M101), Rožnovská Bečva 2 (M082, M089), Rusava 1 (M131), Stanovnice 1 (M060), Strhanec 5 (M098), Střední Morava (Mlýnský pot.) 6 (M056), Trusovický potok (Trusovka) 1 (M051), Třebůvka 5 (M037, M043), Vsetínská Bečva 2 (M065, M072). Řešení - aktualizovat povolení k nakládání 20

Obr. 9 Vodní útvary dotčené významným problémem Špičkování vodních elektráren 21

4.2 V oblasti ochrany před povodněmi a negativním účinkem sucha (odtokových poměrů) Protipovodňová opatření - Lokálně je nedostatečná (intravilány obcí), lokálně je naddimenzovaná (ochrana zemědělské půdy). - Efektivnímu řešení brání nedořešená možnost zaplavovat vhodná území v nivách (náhrady za poškození zemědělských kultur, ). - O opatřeních preventivní protipovodňové ochrany by měl spolurozhodovat a měl by se na něm finančně podílet subjekt, který má být opatřením ochráněn. - Tlak investorů na novou zástavba v záplavových územích, často podporovaný místní samosprávou. - Aktualizace manipulačních řádů vodních děl (samostatné nádrže příp. soustavy nádrží). - Často chybí manipulační řády pro rybníky. Protipovodňová opatření jsou řešena v rámci plánování samostatně. Vysychání toků - Vodní toky s nízkými průtoky zmiňované v jednáních: Blata (M100), Čerlinka (M056), Stružka (M044), Valová (M108), Bystřice (M054), Trusovický potok (Trusovka) (M051), Kunčinský potok (M036) a Oslava (M047). - Suché toky charakterizované na základě napjatých bilančních stavů (rok 2002 2005) v měrných bilančních profilech (Napjatý bilanční stav se v daném profilu projevil alespoň v jednom měsíci zmiňovaného období.): Desná (Šumperk - tok a náhon) - (M020), Morava (Moravičany) - (M034), Třebůvka (Loštice) (M043), Oskava (Uničov) (M050), Blata (Klopotovice) (M100), Valová (Polkovice) (M108), Haná (Bezměrov) (M122), Dřevnice (Otrokovice) (M149), Olšava (UH. Brod) (M165), Morava (Strážnice) (M171). 22

Obr. 10 Vodní útvary dotčené významným problémem Vysychání toků 23

4.3 V oblasti vodohospodářských služeb (zásobování vodou) Zdroje povrchové vody Stávající vodárenské nádrže: - Zdroje znečištění v povodí vodárenská nádrž má v povodí významné zdroje znečištění. - Přesah státních hranic: Území a hospodaření cizího státu mající vliv na kvalitu vodního zdroje. - Nezálohovaný zdroj vody (zásobovaná oblast není propojená na jiný významný zdroj surové vody). Zdroje podzemní vody - Stávající místa odběrů podzemní vody - je potřeba dodržovat stanovené podmínky jejich ochrany. Místa možných nových odběrů podzemní vody - je potřeba vytvářet předpoklady pro jejich ochranu, neboť se jedná o místa důležitá pro rozvoj společnosti (možné využití i jako náhradní zdrojů zásobování vodou). - Odběry ze zdrojů podzemních vod - Kvartér řeky Moravy: Bzenec-komplex (M171), Hodonín-Gebhard (M174), Milokošť (M171), Ostrožská Nová Ves (M166), Černovír (M056, M051), Litovel (M056), Pňovice-Náklo-Březová (M056), Štěpánov -Moravská Huzová (M050), Mohelnice-Moravičany (M034), Hrdibořice (M100) a Zábřeh - Lesnice (M031). 24

Obr. 11 Vodní útvary dotčené významným problémem Odběry ze zdrojů podzemních vod Kvartér řeky Moravy 25

- Ohrožení zdrojů podzemních vod těžbou štěrkopísků (otevření hladiny podzemních vod s následným ohrožením rekreačním tlakem (výstavba chat, koupání, plavba, automobilizmus): Tovačov (M100), Ostrožská Nová Ves (M166), Napajedla (M156), Kvasice (M156, M134), Náklo (M156), Mohelnice (M034), Hustopeče nad Bečvou (M094), Bzenec Přívoz (M171), Grygov u Olomouce (M056). Obr. 12 Vodní útvary dotčené významným problémem Ohrožení zdrojů podzemních vod těžbou štěrkopísků 26

- Ohrožení zdrojů podzemních vod zatápěním za povodní s možností znečištění Černovír (M056, M051), Litovel (M056) a Mohelnice-Moravičany (M034), štěrkoviště Tovačov (M109). - CHOPAV legislativní stav ochrany je zastaralý a není dodržován (výjimky), nový není nastolen: Kvartér řeky Moravy (M010, M020, M021, M030 - M034, M043 - M045, M049 - M051, M054, M056, M098 - M100 M109, M126, M133, M135, M136, M154, M156, M166, M167, M170 - M174) Obr. 13 Vodní útvary dotčené významným problémem CHOPAV legislativní stav ochrany je zastaralý a není dodržován, nový není nastolen 27

5 Závěr Tato zpráva shrnuje předběžný přehled vodohospodářských problémů nakládání s vodami v oblasti povodí Moravy, které se vzájemně ovlivňují a prolínají a jež dané odborné subjekty a organizace považují za závažné. Na základě 4 krajských pracovních schůzek a jedné samostatné se ZVHS Zlínského kraje, v rámci kterých došlo ke vzájemnému předání informací mezi těmito odbornými subjekty a organizacemi, mohly být vodohospodářské problémy popsány a analyzovány a současně vymezeny vodní útvary dotčené konkrétními významnými vodohospodářskými problémy v oblasti povodí Moravy. Při zpracování došlo k vyprofilování dvou základních skupin významných vodohospodářských problémů: obecné významné vodohospodářské problémy, které platí pro celou oblast povodí a nelze je přiřadit k jednotlivým vodním útvarům (např.legislativní, finanční) konkrétní významné vodohospodářské problémy, které se týkají určitých vodních útvarů a jež jsou uvedeny v tomto přehledu významných problémů jak v textové, tak v tabulkové části. 6 Přílohy Příloha A Tabelární přehled vodohospodářských problémů, které je možné přiřadit jednotlivým vodním útvarům 28

Příloha A Oblast povodí Moravy Tabelární přehled VH problémů, které je možno zařadit do jednotlivých vodních útvarů Kód kategorie PRAC. ČÍSLO VODNÍHO ÚTVARU ID VODNÍHO ÚTVARU NÁZEV VODNÍHO ÚTVARU Silněovlivněný vodní útvar (HMWB) Působnost krajů 1 Zdroje znečištění vod Skládky Urbanizace Eutrofizace - a její dodavatelská povodí Překročení limitů organického zneč. Riziko nakl. a vyp. nebezpečných látek Zatížení z plošného znečištění Nadměrná vodní eroze v krajině Znečištěné toky Špičkování vodních elektráren Nadměrné množství sedimentů Příčné překážky 2 Zdroje povrchové vody - vodárensk é nádrže Zdroje znečištění v povodí Státní hranice Nezalohovaný zdroj vody M001 40121000 Morava po soutok s tokem Krupá CZ053,CZ071 X X M002 40122000 Krupá po soutok s tokem Stříbrnický potok CZ071 X M003 40123000 Stříbrnický potok po ústí do toku Krupá X CZ071 X M004 40125000 Kunčický potok po ústí do toku Krupá CZ071 X M005 40131000 Vrbenský potok po ústí do toku Krupá CZ071 X M006 40136000 Krupá po ústí do toku Morava CZ071 X X M007 40152000 Branná po ústí do toku Morava CZ071 X X X M008 40162000 Bušinský potok po ústí do toku Morava CZ071 X M009 40162020 Kamenný potok po ústí do toku Morava X CZ071 X M010 40163020 Morava po soutok s tokem Desná CZ071 X X X X X M011 40166000 Desná po soutok s tokem Hučivá Desná CZ071 X X M012 40169000 Hučivá Desná po ústí do toku Desná X CZ071 X M013 40174000 Desná po soutok s tokem Merta X CZ071 X X M014 40177000 Merta po soutok s tokem Klepáčovský potok CZ071 X X M015 40178000 Klepáčovský potok po ústí do toku Merta X CZ071 X M016 40179000 Merta po ústí do toku Desná X CZ071 X X M017 40184000 Losinka po ústí do toku Desná X CZ071 X M018 40186000 Rejchartický potok po ústí do toku Desná CZ071 X M019 40195000 Bratrušovský potok po ústí do toku Desná X CZ071 X X M020 40197030 Desná po ústí do toku Morava X CZ071 X X X X X X M021 40202000 Morava po soutok s tokem Moravská Sázava CZ071 X X X M022 Moravská Sázava po soutok s tokem Ostrovský 40207000 potok X CZ053 X X M023 40212000 Ostrovský potok po ústí do toku Moravská Sázava X CZ053 X M024 40217000 Lukovský potok po ústí do toku Moravská Sázava CZ053 X X M025 40222000 Rychnovský potok po ústí do toku Moravská Sázava X CZ053 X X M026 40227000 Hraniční potok po ústí do toku Moravská Sázava CZ053 X M027 40231000 Ospirský potok po ústí do toku Moravská Sázava CZ053,CZ071 X M028 40239000 Březná po ústí do toku Moravská Sázava X CZ053,CZ071 X X X M029 40243000 Bušínovský potok po ústí do toku Moravská Sázava CZ071 X M030 40246010 Moravská Sázava po ústí do toku Morava X CZ071 X X X X X X M031 40250000 Loučka po ústí do toku Morava X CZ071 X X X M032 40254000 Mírovka po ústí do toku Morava X CZ071 X X M033 40260000 Rohelnice po ústí do toku Morava X CZ071 X X M034 40263000 Morava po soutok s tokem Třebůvka X CZ071 X X X X X X X X M035 40268000 Třebůvka po soutok s tokem Kunčinský potok X CZ053 X M036 40275000 Kunčinský potok po ústí do toku Třebůvka X CZ053 X X X M037 40280000 Třebůvka po soutok s tokem Jevíčka X CZ053 X X X M038 40283000 Jevíčka po soutok s tokem Úsobrnský potok X CZ053,CZ062 X M039 40288000 Úsobrnský potok po ústí do toku Jevíčka X CZ062,CZ071 X M040 40296000 Nectava po ústí do toku Jevíčka CZ053 X X M041 40297000 Jevíčka po ústí do toku Třebůvka X CZ053 X X M042 40311000 Javořička po ústí do toku Třebůvka CZ071 X X M043 40316000 Třebůvka po ústí do toku Morava CZ053,CZ071 X X X X X M044 40330000 Malá Voda (Mlýnský potok) po ústí do toku Morava CZ071 X X X X X M045 40334000 Benkovský potok po ústí do toku Morava X CZ071 X X M046 40350000 Oskava po soutok s tokem Oslava CZ071,CZ081 X M047 40367000 Oslava po ústí do toku Oskava CZ071,CZ081 X X X X M048 40389000 Sitka (Huzovka) po soutok s tokem Sprchový potok CZ071,CZ081 X X M049 40395000 Sitka (Huzovka) po ústí do toku Oskava CZ071 X X X X X M050 40396000 Oskava po ústí do toku Morava X CZ071 X X X X M051 40404000 Trusovický potok (Trusovka) po ústí do toku Morava X CZ071 X X X X X X M052 40414000 Bystřice po soutok s tokem Lichnička CZ071,CZ081 X M053 40415000 Lichnička po ústí do toku Bystřice CZ071 X M054 40426000 Bystřice po ústí do toku Morava X CZ071 X X X X X M055 40437000 Olešnice (Kokorka) po ústí do toku Morávka-náhon X CZ071 X X X M056 40440000 Morava po soutok s tokem Bečva X CZ071 X X X X X X X X X M057 40445000 Vsetínská Bečva po soutok s tokem Tišňavy CZ072 X X M058 40448000 Tišňavy po ústí do toku Vsetínská Bečva X CZ072 X M059 40450000 Miloňovský potok po ústí do toku Vsetínská Bečva X CZ072 X Stanovnice (Velká Stanovnice) po ústí do toku 40458000 X X X M060 Vsetínská Bečva CZ072 X X M061 40468000 Lušová po ústí do toku Vsetínská Bečva X CZ072 X X M062 40470000 Dinotice po ústí do toku Vsetínská Bečva X CZ072 X M063 40476000 Zděchovka po ústí do toku Vsetínská Bečva X CZ072 X M064 40478000 Hovízky po ústí do toku Vsetínská Bečva X CZ072 X M065 40481000 Vsetínská Bečva po soutok s tokem Senice X CZ072 X X X M066 40490000 Senice po soutok s tokem Pozděchůvka X CZ072 X M067 40493000 Pozděchůvka po ústí do toku Senice CZ072 X M068 40498000 Senice po ústí do toku Vsetínská Bečva X CZ072 X X Není specifikace na vodní útvary. Špatný ekosystém krajiny a vodních toků Vysychání toků Není specifikace na vodní útvary. Není specifikace na vodní útvary. Není specifikace na vodní útvary. 3 Zdroje podzemní vody Zdroje podzemní vody Těžba štěrkoviště a pískoviště Zatápění zdrojů podzemní vody Kvartér řeky Moravy (CHOPAV) 1/ 3

Příloha A Kód kategorie PRAC. ČÍSLO VODNÍHO ÚTVARU ID VODNÍHO ÚTVARU NÁZEV VODNÍHO ÚTVARU Silněovlivněný vodní útvar (HMWB) Působnost krajů 1 Zdroje znečištění vod Špatný ekosystém krajiny a vodních toků Skládky Urbanizace Eutrofizace - a její dodavatelská povodí Překročení limitů organického zneč. Riziko nakl. a vyp. nebezpečných látek Zatížení z plošného znečištění Nadměrná vodní eroze v krajině Znečištěné toky Špičkování vodních elektráren Nadměrné množství sedimentů Příčné překážky 2 Vysychání toků Zdroje povrchové vody - vodárensk é nádrže Zdroje znečištění v povodí Státní hranice Nezalohovaný zdroj vody 3 Zdroje podzemní vody M069 40502000 Jasenice po ústí do toku Vsetínská Bečva CZ072 X M070 40508000 Rokytenka po ústí do toku Vsetínská Bečva X CZ072 X M071 40509000 Semetínský potok po ústí do toku Vsetínská Bečva X CZ072 X X M072 40510000 Vsetínská Bečva po soutok s tokem Ratibořka X CZ072 X X X M073 40511000 Ratibořka po soutok s tokem Štěpková X CZ072 X M074 40512000 Štěpková po ústí do toku Ratibořka CZ072 X X M075 40514000 Kateřinka po ústí do toku Ratibořka X CZ072 X M076 40515000 Ratibořka po ústí do toku Vsetínská Bečva X CZ072 X M077 40519000 Mikulůvka po ústí do toku Vsetínská Bečva CZ072 X M078 40529000 Bystřička po ústí do toku Vsetínská Bečva X CZ072 X X M079 40532000 Vsetínská Bečva po ústí do toku Bečva X CZ072 X X M080 40533000 Rožnovská Bečva po soutok s tokem Mečůvka X CZ072 X M081 40534000 Mečůvka po ústí do toku Rožnovská Bečva X CZ072 X X Rožnovská Bečva po soutok s tokem Solánecký 40537000 X M082 potok CZ072 X X M083 40538000 Solánecký potok po soutok s tokem Hutiský potok X CZ072 X X M084 40539000 Hutiský potok po ústí do toku Solánecký potok CZ072 X X M085 40540000 Solánecký potok po ústí do toku Rožnovská Bečva X CZ072 X M086 40548000 Hážovický potok po ústí do toku Rožnovská Bečva X CZ072 X X Starozuberský potok po ústí do toku Rožnovská 40550000 X X M087 Bečva CZ072 X M088 40556000 Zašovský potok po ústí do toku Rožnovská Bečva X CZ072 X X M089 40559000 Rožnovská Bečva po ústí do toku Bečva X CZ072 X X X M090 40561000 Loučka po ústí do toku Bečva X CZ072 X M091 40573000 Juhyně po soutok s tokem Točenka X CZ072 X X M092 40574000 Točenka po ústí do toku Juhyně CZ072 X X X M093 40577000 Juhyně po ústí do toku Bečva X CZ072 X X X M094 40588000 Bečva po soutok s tokem Opatovický potok X CZ071 X X X X M095 40591000 Opatovický potok po ústí do toku Bečva CZ071 X M096 40602000 Velička po ústí do toku Bečva CZ071 X M097 40616120 Bečva po soutok s tokem Lučnice X CZ071 X X M098 40619000 Bečva po ústí do toku Morava X CZ071 X X X X X X X M099 40637000 Blata po soutok s tokem Deštná X CZ071 X X M100 40641030 Blata po ústí do toku Morava X CZ071 X X X X X X X X M101 40655060 Romže po soutok s tokem Hloučela X CZ071 X X X X M102 40655110 Hloučela po soutok s tokem Žbánovský potok CZ062,CZ071 X X M103 40655140 Žbánovský potok po ústí do toku Hloučela CZ062 X X M104 40655170 Hloučela po vzdutí nádrže Plumlov X CZ071 X X X M105 412010571001 Nádrž Plumlov X CZ062,CZ071 X X X X M106 40655200 Hloučela po soutok s tokem Romže CZ071 X X X M107 40655320 Vřesůvka po ústí do toku Valová X CZ071 X X M108 40659000 Valová po ústí do toku Morava X CZ071 X X X X M109 40660000 Morava po soutok s tokem Haná X CZ071 X X X M110 40668000 Malá Haná po vzdutí nádrže Opatovice CZ062 X M111 412020080001 Nádrž Opatovice X CZ062 X M112 40669000 Haná po soutok s tokem Roštěnický potok X CZ062 X X X M113 40675000 Rostěnický potok po ústí do toku Haná X CZ062 X X X M114 40687000 Pustiměřský potok po ústí do toku Haná CZ062 X M115 40688000 Haná po soutok s tokem Tištínka (Uhřický potok) X CZ062 X X X X Tištínka (Uhřický potok) po soutok s tokem Švábský 40693000 X X M116 potok CZ072 X M117 40694000 Švábský potok po ústí do toku Tištínka (Uhřický pot.) X CZ072 X M118 40699000 Tištínka (Uhřický potok) po ústí do toku Haná X CZ062,CZ071 X X Brodečka (Drahanský potok) po soutok s tokem 40705000 M119 Ferdinandský (Otaslavický) potok CZ062,CZ071 X Ferdinandský (Otaslavický) potok po ústí do toku 40706000 M120 Brodečka CZ062 X M121 40713000 Brodečka (Drahanský potok) po ústí do toku Haná X CZ071 X X M122 40719030 Haná po ústí do toku Morava X CZ071 X X X X M123 40735000 Moštěnka po soutok s tokem Dolnonětčický potok CZ071,CZ072 X M124 40740000 Bystřička po ústí do toku Moštěnka X CZ071,CZ072 X X M125 40746000 Kozrálka po ústí do toku Moštěnka X CZ071,CZ072 X M126 40755000 Moštěnka po ústí do toku Morava CZ071,CZ072 X X X X X M127 40761000 Kotojedka po soutok s tokem Olšinka CZ072 X X M128 40765000 Olšinka po ústí do toku Kotojedka X CZ072 X X X M129 40769000 Trňák po ústí do toku Kotojedka X CZ072 X X X M130 40770000 Kotojedka po ústí do toku Morava X CZ072 X X M131 40776000 Rusava po soutok s tokem Roštěnka X CZ072 X X X M132 40779000 Roštěnka po ústí do toku Rusava X CZ072 X M133 40786000 Rusava po ústí do toku Morava X CZ072 X X X X X M134 40792000 Panenský potok po ústí do toku Morava X CZ072 X X X X M135 40793090 Mojena po ústí do toku Morava X CZ072 X X M136 40794000 Morava po soutok s tokem Dřevnice X CZ072 X X X X X M137 40801000 Dřevnice po vzdutí nádrže Slušovice CZ072 X Není specifikace na vodní útvary. Není specifikace na vodní útvary. Není specifikace na vodní útvary. Není specifikace na vodní útvary. Zdroje podzemní vody Těžba štěrkoviště a pískoviště Zatápění zdrojů podzemní vody Kvartér řeky Moravy (CHOPAV) 2/ 3

Příloha A Kód kategorie PRAC. ČÍSLO VODNÍHO ÚTVARU ID VODNÍHO ÚTVARU NÁZEV VODNÍHO ÚTVARU Silněovlivněný vodní útvar (HMWB) Působnost krajů 1 Zdroje znečištění vod Špatný ekosystém krajiny a vodních toků Skládky Urbanizace Eutrofizace - a její dodavatelská povodí Překročení limitů organického zneč. Riziko nakl. a vyp. nebezpečných látek Zatížení z plošného znečištění Nadměrná vodní eroze v krajině Znečištěné toky Špičkování vodních elektráren Nadměrné množství sedimentů Příčné překážky 2 Vysychání toků Zdroje povrchové vody - vodárensk é nádrže Zdroje znečištění v povodí Státní hranice Nezalohovaný zdroj vody 3 Zdroje podzemní vody M138 413010110001 Nádrž Slušovice X CZ072 X X M139 40801002 Dřevnice po soutok s tokem Trnávka X CZ072 X M140 40804000 Trnávka po ústí do toku Dřevnice CZ072 X M141 40806000 Všeminka po ústí do toku Dřevnice X CZ072 X M142 40809000 Dřevnice po soutok s tokem Lutoninka X CZ072 X X X M143 40810000 Lutoninka po soutok s tokem Bratřejovka X CZ072 X M144 40811000 Bratřejovka po ústí do toku Lutoninka X CZ072 X M145 40814000 Lutoninka po ústí do toku Dřevnice X CZ072 X M146 40816000 Obůrek (Vidovka) po ústí do toku Dřevnice X CZ072 X M147 40828000 Fryštácký potok po ústí do toku Dřevnice X CZ072 X X X M148 40844000 Racková po ústí do toku Dřevnice X CZ072 X X M149 40847000 Dřevnice po ústí do toku Morava X CZ072 X X X X X X M150 40852000 Vrbka po ústí do toku Morava CZ072 X X M151 40854000 Kudlovický pot. po soutok s tokem Jankovický pot. CZ072 X M152 40855000 Jankovický potok po ústí do toku Kudlovický potok CZ072 X M153 40856000 Kudlovický potok po ústí do toku Morava X CZ072 X M154 40868000 Březnice po ústí do toku Morava X CZ072 X X X M155 40872000 Salaška po ústí do toku Morava CZ072 X M156 40875000 Morava po soutok s tokem Olšava X CZ072 X X X X X M157 40878000 Olšava po soutok s tokem Koménka CZ072 X M158 40881000 Koménka po ústí do toku Olšava X CZ072 X M159 40885000 Kladenka po ústí do toku Olšava CZ072 X M160 40890000 Olšava po soutok s tokem Luhačovický potok X CZ072 X X X Luhačovický potok po soutok s tokem Ludkovický 40895000 X M161 potok CZ072 X X M162 40902000 Ludkovický potok po ústí do toku Luhačovický potok CZ072 X X M163 40903000 Luhačovický potok po ústí do toku Olšava CZ072 X X M164 40913000 Nivnička (Bystřička) po ústí do toku Olšava CZ072 X X M165 40922000 Olšava po ústí do toku Morava X CZ072 X X X X X X M166 40924090 Okluky po ústí do toku Morava X CZ072 X X X X X X Dlouhá řeka po ústí do toku OR Moravy, Vnorovy - 40924230 X X M167 Uh. Ostroh CZ072 X X X M168 40931000 Velička po soutok s tokem Hrubý potok X CZ062 X M169 40932000 Hrubý potok po ústí do toku Velička X CZ062 X M170 40939080 Velička po ústí do toku Morava X CZ062 X X X X M171 40939110 Morava po soutok s tokem Radějovka CZ062 X X X X X X M172 40947010 Radějovka po ústí do toku Morava X CZ062 X X Teplica (Vrbovčanka) po soutok s tokem Liešanský 41005000 M173 potok CZ062 X X M174 41049000 Morava po státní hranici X CZ062 X X X X X X X M175 42020150 Vlára po soutok s tokem Sviborka CZ072 X M176 42020160 Sviborka po ústí do toku Vlára CZ072 X M177 42020230 Říka po ústí do toku Vlára X CZ072 X X M178 42020270 Zelenský potok po ústí do toku Vlára X CZ072 X M179 42020350 Brůmovka (Kloboucký potok) po ústí do toku Vlára X CZ072 X M180 42020360 Vlára po soutok s tokem Vlárka CZ072 X X X M181 42021000 Drietomice po soutok s tokem Krátkovský potok X CZ072 X X M182 42022000 Krátkovský potok po ústí do toku Drietomice CZ072 X Drietomice po soutok s tokem Žitkovský 42023000 X M183 (Liešňanský) potok CZ072 X M184 42031000 Klanečnice po státní hranici CZ072 X Zlatnický/Skalický potok po ústí do toku Sudoměřický 40946040 SM01 potok CZ072 X SM02 40946050 Sudoměřický potok po soutok s tokem Radějovka CZ072 X Teplica (Vrbovčanka) od soutoku s tokem Liešanský 41007000 X SM03 potok včetně CZ072 X SM04 42020370 Vlárka po soutok s tokem Vlára CZ072 X SM05 42024000 Žitkovský potok (Liešňanský potok) CZ072 X Není specifikace na vodní útvary. Není specifikace na vodní útvary. Není specifikace na vodní útvary. Není specifikace na vodní útvary. Zdroje podzemní vody Těžba štěrkoviště a pískoviště Zatápění zdrojů podzemní vody Kvartér řeky Moravy (CHOPAV) Legenda významné vodohospodářské problémy kódy krajů název v oblasti ochrany vod jakožto složky životního prostředí (čistoty vod) v oblasti ochrany před povodněmi a negativním účinkem sucha v oblasti vodohospodářských služeb (zásobování vodou) Jihočeský kraj Pardubický kraj kraj Vysočina Jihomoravský kraj Olomocký kraj Zlínský kraj Moravskoslezský kraj kód 1. 2. 3. CZ031 CZ053 CZ061 CZ062 CZ071 CZ072 CZ081 3/ 3

PLÁNOVÁNÍ V OBLASTI VOD V ROCE 2007 OBLAST POVODÍ MORAVY Výchozí návrhy zvláštních cílů ochrany vod v oblasti povodí Moravy

Výchozí návrh zvláštních cílů ochrany vod Podle 23 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách, v platném znění (vodní zákon), je účelem plánování v oblasti vod mj. vymezit a vzájemně harmonizovat veřejné zájmy ochrany vod jako složky životního prostředí. Cíle ochrany vod jako složky životního prostředí jsou formulovány v 23a a obsahují i závazky vyplývající z předpisů EU, zejména Směrnice 2000/60/ES Evropského parlamentu a Rady ze dne 23. října 2000, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky. Cíle ochrany vod jako složky životního prostředí (dále jen cíle ochrany vod ) podle vodního zákona jsou: a) Cíle ochrany vod pro povrchové vody: 1. zamezení zhoršení stavu všech útvarů těchto vod, 2. zajištění ochrany, zlepšení stavu a obnova všech útvarů těchto vod a dosažení jejich dobrého stavu, s výjimkou útvarů uvedených v bodu 3, 3. zajištění ochrany, zlepšení stavu všech umělých a silně ovlivněných vodních útvarů a dosažení jejich dobrého ekologického potenciálu a dobrého chemického stavu, 4. snížení jejich znečištění nebezpečnými látkami a zastavení nebo postupné odstraňování emisí, vypouštění a úniků zvlášť nebezpečných látek uvedených v příloze č. 1 k vodnímu zákonu do těchto vod. b) Cíle ochrany vod pro podzemní vody: 5. zamezení nebo omezení vstupů nebezpečných, zvlášť nebezpečných a jiných závadných látek do těchto vod a zamezení zhoršení stavu všech útvarů těchto vod, 6. zajištění ochrany, zlepšení stavu a obnova všech útvarů těchto vod a zajištění vyváženého stavu mezi odběry podzemní vody a jejím doplňováním, s cílem dosáhnout dobrého stavu těchto vod, 7. odvrácení jakéhokoliv významného a trvajícího vzestupného trendu koncentrace nebezpečných, zvlášť nebezpečných a jiných závadných látek jako důsledku dopadů lidské činnosti, za účelem účinného snížení znečištění těchto vod. c) Cíle ochrany vod jsou též v oblastech vymezených v 28 odst. 1, 30 odst. 1, 32 odst. 2, 33 odst. 1, 34 odst. 1 a 35 odst. 1 vodního zákona a ve zvláště chráněných územích podle zvláštních zákonů a spočívají v dosažení cílů stanovených pro povrchové vody podle písmene a) a pro podzemní vody podle písmene b), pokud v těchto oblastech nejsou pro tyto vody stanoveny zvláštními právními předpisy odlišné požadavky. Cílů ochrany vod pro povrchové vody v bodech 2 a 3, a cílů ochrany vod pro podzemní vody v bodě 2 a cílů ochrany vod uvedených v písm. c) je třeba dosáhnout do 22. prosince 2015. 2

Pro vybrané vodní útvary mohou být v plánech oblastí povodí určeny zvláštní cíle ochrany vod, které spočívají: - v prodloužení lhůt pro dosažení cílů ochrany vod, - ve stanovení méně přísných požadavků. Zvláštní cíle ochrany vod musí být pro vybrané útvary povrchových a podzemních vod určeny tak, aby nebylo ohroženo plnění cílů ochrany vod ostatních útvarů povrchových a podzemních vod. Zvláštní cíle ochrany vod budou stanoveny pro vodní útvary, které budou vyhodnoceny jako rizikové vodní útvary. Dle 2 odstavce (2) vyhlášky č. 142/2005 Sb., o plánování v oblasti vod, je rizikový vodní útvar takový útvar, u něhož nelze odůvodněně očekávat dosažení cílů ochrany vod na konci plánovacího období, bez provedení nezbytných opatření k dosažení cílů pro danou oblast povodí. Výchozí návrhy zvláštních cílů ochrany vod, spolu s výchozím vymezením silně ovlivněných vodních útvarů a s předběžným přehledem významných problémů nakládání s vodami, se podle 10 odstavce (3) vyhlášky č. 142/2005 Sb., o plánování v oblasti vod, zveřejní k připomínkám veřejnosti nejpozději ve lhůtách stanovených podle 25 vodního zákona, to znamená nejméně 2 roky před začátkem období, kterého se bude plán oblasti povodí týkat. Vzhledem k tomu, že dosud nebyly zpracovány referenční podmínky a tím konkrétní cíle ochrany vod, není ještě v současné době možné zpracovávat hodnocení stavu vod. Cíle ochrany vod budou k dispozici pořizovatelům plánu oblasti povodí po 31. 3. 2007 a současně bude také zahájeno hodnocení stavu vod a návrh programů opatření. Na základě výsledků těchto prací bude teprve pak možno stanovit také návrh zvláštních cílů ochrany vod pro oblast povodí Moravy. Výchozí návrh zvláštních cílů ochrany vod pak bude součástí prvního návrhu Plánu oblasti povodí Moravy. 3

PLÁNOVÁNÍ V OBLASTI VOD V ROCE 2007 OBLAST POVODÍ MORAVY Výchozí vymezení silně ovlivněných vodních útvarů v oblasti povodí Moravy

Úvod Tato zpráva navazuje na situační zprávu za I.etapu (listopad 2005), ve které proběhlo předběžné vymezení silně ovlivněných vodních útvarů. Práce prováděné ve druhé etapě v roce 2006 byly definovány v metodickém návodu Metodický návod odboru vodohospodářské politiky Ministerstva zemědělství a odboru ochrany vod Ministerstva životního prostředí pro postup pořizovatelů plánů oblastí povodí a dalších subjektů podílejících se na procesu plánování v oblasti vod v roce 2006 ve smyslu ustanovení 24 a 25 zákona č. 254/2001 Sb.,o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů a pro postup subjektů při zajištění činností souvisejících s přípravou, zavedením a zpracováním programů monitoringu a podáváním zpráv Evropské komisi podle Směrnice 2000/60/ES (Rámcová směrnice vodní politiky ES) a 21 zákona č.254/2001 Sb. z března 2006, dále jen Metodický návod. Metodický návod v článku 2 ukládá správcům povodí následující úkoly: 1. Správci povodí provedou revizi předběžného vymezení silně ovlivněných vodních útvarů na aktualizované vymezení vodních útvarů. 2. Správci povodí přiřadí jednotlivým morfologickým změnám, které byly rozhodující pro předběžné vymezení silně ovlivněných vodních útvarů, konkrétní užívání/účely na tyto změny vázané. 3. Správci povodí rozdělí předběžně vymezené silně ovlivněné vodní útvary do skupin: a) útvary, které podle odborného odhadu nemohou dosáhnout parametrů dobrého ekologického stavu z důvodů hydromorfologického ovlivnění a z nich vyčlení útvary, ve kterých se vyskytuje takové užívání, jenž nelze omezit ani odstranit z důvodů nenahraditelného užívání, b) útvary, kde je nutné provést dodatečná posouzení, zda jejich hydromorfologické ovlivnění skutečně brání dosažení dobrého ekologického stavu podle jeho upřesněných parametrů. 4. Správci povodí shromáždí dokumenty (studie, rozvojové plány, strategie apod.), jež mohou odůvodnit užívání/účely specifikovaná v odstavci 3. 5. O výsledcích prací podle odstavce 1 až 4 zpracoval správce povodí souhrnnou zprávu, kterou předal Ministerstvu zemědělství. Postup a stav plnění jednotlivých bodů je popsán v následujících kapitolách. 1. Revize předběžného vymezení na aktualizované vymezení vodních útvarů Výzkumný ústav vodohospodářský vydal v březnu 2006 aktualizaci vymezení útvarů povrchových vod. V oblasti povodí Moravy se jednalo o 9 vodních útvarů, kterých se změny jakýmkoliv způsobem týkaly. V převážné většině se jednalo o rozdělení původních vodních útvarů na útvary menší. Nyní je v oblasti povodí Moravy vymezeno 189 vodních útvarů povrchových vod, 5 z těchto útvarů jsou v administraci Slovenské republiky a dále se s nimi nepracuje. Zpracovatel provedl posouzení rizika nedosažení parametrů dobrého stavu (určených v Metodice pro vymezení silně ovlivněných vodních útvarů AQUAPLUS NV, DHI Hydroinform a.s. 2004) u všech útvarů, které byly nějakým způsobem změnami dotčeny. Celkem je nyní ze 184 útvarů povrchových vod předběžně vymezeno jako silně ovlivněné 123. 2

2. Přiřazení konkrétních užívání/účelů jednotlivým hydromorfologickým vlivům Pro to, zda vodní útvar bude vymezen jako silně ovlivněný, je nutné posoudit, jestli jednotlivé hydromorfologické změny (vlivy) způsobující pravděpodobnost nedosažení dobrého ekologického stavu jsou vázány na konkrétní užívání (mají nějaké konkrétní zdůvodnění). Správci povodí v současnosti sestavují souhrnnou tabulku, ve které každý řádek představuje jeden konkrétní hydromorfologický vliv (homogenní úsek toku nebo příčnou překážku). K takto specifikovaným hydromorfologickým vlivům se pak přiřazují účely konkrétního vlivu v % v kategoriích: ochrana před povodněmi, stabilizace koryta toku v urbanizovaných území, směrová a výšková stabilizace toku, zajištění odběru vody, odvodnění pozemků, úpravy spojené s poddolováním území, jiné. Kromě výše uvedených údajů obsahuje tabulka také informace o typu jezu a jeho účelu, typu úpravy koryta, vegetačním doprovodu, počtu příčných překážek nižších než 1 m apod. Zpracovatel v současnosti pracuje na propojení výše uvedené tabulky s GISovými vrstvami jednotlivých vlivů, zpracovanými při předběžném vymezení silně ovlivněných vodních útvarů prováděném v rámci přípravných prací. 3. Rozdělení předběžně vymezených silně ovlivněných útvarů do skupin Pro další zpracování je vhodné rozdělit vodní útvary předběžně vymezené jako silně ovlivněné do skupin podle míry jejich antropogenního ovlivnění. Zpracovatel v souladu s odst.. 3, článku 2 Metodického návodu navrhl rozdělení do tří skupin: a) vodní útvary s nenávratně změněným stavem bránícím dosažení dobrého ekologického stavu a se zřejmě nenahraditelným užíváním vázaným na změny jejich stavu, b) vodní útvary s vysokou pravděpodobností nedosažení dobrého ekologického stavu, c) vodní útvary s rizikem nedosažení dobrého ekologického stavu, které však bude nutné posoudit po ustanovení referenčních podmínek. Do skupiny a) patří v oblasti povodí Moravy všechny vodní útvary, které mají změněnu kategorii z vodních útvarů tekoucích vod na vody stojaté. Do skupiny b) jsou zařazeny ty vodní útvary, u nichž alespoň jeden z liniových vlivů hodnocených v rámci předběžného vymezení (zavzdutí, napřímení, kombinované hodnocení v třídách 4 a 5) je lokalizován na více než 50% délky úseků vodních toků než je délka všech úseků vodních toků v daném vodním útvaru. Dále jsou zde zařazeny vodní útvary s více než 20 překážkami vyššími než 1 m. Skupinu c) tvoří všechny vodní útvary předběžně vymezené jako silně ovlivněné, které nepatří do skupin a) a b). 3

Celkově jsou v oblasti povodí Moravy počty předběžně vymezených vodních útvarů v jednotlivých skupinách následující: vodních útvarů celkem 184 z toho předběžně vymezených jako silně ovlivněné 123 z toho skupina a) 3 skupina b) 65 skupina c) 55 Obr. 1 Rozdělení předběžně vymezených silně ovlivněných vodních útvarů do skupin 4

4. Shromáždění dokumentů, jež mohou odůvodnit užívání/účely vázaná na jednotlivé vlivy Procedura konečného vymezení silně ovlivněných vodních útvarů spočívá v posouzení důležitosti užitků vázaných na jednotlivé hydromorfologické vlivy a analýzou možnosti jejich náhrady při eliminaci vlivů. Z tohoto důvodu je nezbytné získat co nejvíce informací o současném a plánovaném užívání vod souvisejícím s hydromorfologií. Tyto informace obsahují především vnitřní datové zdroje správců toků, vodoprávní evidence, technická evidence atd. Kromě těchto zdrojů však mohou důležité informace obsahovat další dokumenty, ve kterých je uvažováno nebo plánováno využívání vod. Jedná se především o dokumenty typu: krajské koncepce ochrany před povodněmi, územní plány velkých územních celků, rozvojové strategie jednotlivých odvětví, jiné podobné materiály. Tyto materiály bude nutné analyzovat rovněž při proceduře návrhu a sestavování programu opatření. V současné době probíhá shromažďování výše uvedených podkladových materiálů. 5. Využití revitalizačních opatření požadovaných článkem 12 Metodického návodu V článku 12 Metodického návodu je uloženo správcům povodí a ZVHS společně s AOPK provést analýzu potřeb revitalizačních opatření. Předpokládá se, že výsledná množina navržených úseků vodních toků určených k revitalizaci, případně přímo návrhů opatření bude naplňovat konsensus požadavků orgánu ochrany přírody a technického a provozního posouzení správce toků. Seznam úseků toků (případně opatření) pak bude u vodních útvarů předběžně vymezených jako silně ovlivněné tvořit základ pro výběr a posouzení tzv. nápravných opatření. Posouzení jejich realizovatelnosti vzhledem k dopadům na užívání vod spojeným s jednotlivými hydromorfologickými vlivy bude tvořit základ procedury konečného vymezení silně ovlivněných vodních útvarů. Z tohoto důvodu začne v tomto roce analýza navržených úseků/opatření z hlediska posouzení možností zmenšení nebo odstranění pravděpodobnosti nedosažení dobrého ekologického stavu a realizovatelnosti navržených opatření po stránce technické proveditelnosti, ekonomické přiměřenosti a ekologické vhodnosti. 5

Obr. 2 Navržená revitalizační opatření Příloha: 1) Vodní útvary předběžně vymezené jako silně ovlivněné a jejich zařazení do skupin - tabulka 6

Příloha 1 - Vodní útvary předběžně vymezené jako silně ovlivněné a jejich zařazení do skupin 7

Legenda 01 napřimování toku 11 kombinované hodnocení stavu koryta P ochrana před povodněmi E výroba el.en. 02 vzdouvání 99 jiný vliv Z zemědělství a lesnictví R rekreace 07 migrační překážky U urbanizace 10 zatrubnění V zásobování vodou 8