SOCIOEKONOMICKÁ ANALÝZA ÚZEMÍ MČ P1

Podobné dokumenty

3.1 HISTORICKÉ ASPEKTY MIGRACE V PRAZE Martin Ouředníček, Ivana Přidalová

HISTORICKÝ ATLAS OBYVATELSTVA ČESKÝCH ZEMÍ

METODICKÉ PROBLÉMY SLEDOVÁNÍ MIGRACE

Aktualizace 2014 STUDIE SÍDELNÍ STRUKTURY MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE. Příloha - B Mapové výstupy. INSTITUT REGIONÁLNÍCH INFORMACÍ, s.r.o

METODIKA SLEDOVÁNÍ ROZSAHU REZIDENČNÍ SUBURBANIZACE V ČESKÉ REPUBLICE

MEZI MĚSTEM A VENKOVEM: ČESKÁ SUBURBANIZACE V OBDOBÍ PO TRANSFORMACI

SOCIOEKONOMICKÁ ANALÝZA ÚZEMÍ MČ P1

ROZVOJ BYTOVÉ VÝSTAVBY V SUBURBÁNNÍCH OBLASTECH: JE MOŽNÉ PŘEDVÍDAT DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ A NÁROKY (NEJEN) NOVÝCH OBYVATEL NA SOCIÁLNÍ INFRASTRUKTURU?

PROGNÓZA VÝVOJE OBYVATELSTVA DO ROKU 2070

Přehled o skutečném podílu cyklistické dopravy na celkové dělbě přepravní práce

Demografické procesy a struktura obyvatel v obcích metropolitních oblastí České republiky

2.4 Nová bytová výstavba

Sociálně prostorová diferenciace v České republice:

2.3 Proměna věkové struktury

8.2 DOJÍŽĎKA VE VYBRANÝCH CENTRECH ČESKA Martin Ouředníček

VĚKOVÉ SLOŽENÍ OBYVATELSTVA HL. M. PRAHY

aktivita A0705 Metodická a faktografická příprava řešení regionálních disparit ve fyzické dostupnosti bydlení v ČR

Kristýna Rybová Univerzita J.E.Purkyně v Ústí nad Labem Viktor Květoň Univerzita Karlova. Správa železniční dopravní cesty, Praha,

Úvod... 1 Demografická situace... 2

BLOK III: METODICKÉ PROBLÉMY SLEDOVÁNÍ DOJÍŽĎKY DO PRÁCE A DO ŠKOL

VÝVOJ OBYVATELSTVA ČESKA V POSLEDNÍCH 100 LETECH: HISTORICKÝ ATLAS OBYVATELSTVA ČESKÝCH ZEMÍ

Demografický vývoj. Základní charakteristikou demografického vývoje je vývoj počtu obyvatel. Retrospektivní vývoj počtu obyvatel je zřejmý z tabulky.

3.5 Rozvojový potenciál a populační prognóza

VĚKOVÉ SLOŽENÍ OBYVATELSTVA HL. M. PRAHY

KRAJSKÁ SPRÁVA ČSÚ JIHLAVA

Martin Ouředníček, Jiří Nemeškal 8.1 DOJÍŽĎKA DO ZAMĚSTNÁNÍ V PRAZE

Strategický plán města Plzně Obyvatelstvo a bydlení

SUBURBÁNNÍ ROZVOJ, SUBURBANIZACE A URBAN SPRAWL V ČESKÉ REPUBLICE: HLAVNÍ VÝSLEDKY VÝZKUMU

PŘÍLOHA Č. 1 Data sčítání lidu, domů a bytů 2011 město Tachov

1.6 Přirozená měna obyvatelstva ve středních Čechách Nina Dvořáková

Scénáře budoucího vývoje regionu: socioekonomický výzkum dopadů vývoje JE Dukovany

SPONTÁNNÍ SUBURBANIZACE VERSUS PROSTOROVÉ PLÁNOVÁNÍ ROZVOJE OBCE Z POHLEDU SOCIÁLNÍ GEOGRAFIE

METODIKA ODHADU DŮSLEDKŮ NOVÉ BYTOVÉ VÝSTAVBY PRO DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ A SOCIÁLNÍ INFRASTRUKTURU V SUBURBÁNNÍCH OBCÍCH

STATISTIKY ČSÚ

3. ROZMÍSTĚNÍ OBYVATELSTVA

OBYVATELSTVO PRAHY. Tomáš Dragoun, ČSÚ. Rozvoj Prahy aneb Co chceme v Praze postavit? 9. dubna 2018, CAMP IPR Praha

Prognóza počtu a věkové struktury obyvatel MČ Praha-Satalice do roku 2025

Česko a Slovensko 20 let samostatnosti z pohledu demografického vývoje. Tomáš Fiala Jitka Langhamrová

2.2 Počet obyvatel, přirozená měna a migrace

7 Migrace. Tab. 7.1 Zahraniční migrace,

Praha X. Vzorová analýza obsahující smyšlený obsah

Základní trendy aktuálního populačního vývoje ČR

POPULAČNÍ CENZUS 2021

Sčítání lidu, domů a bytů 2011 a úkoly městských a obecních úřadů

PROJEKCE OBYVATELSTVA ČESKÉ REPUBLIKY

4.2 VZDĚLANOST V PRAZE

Mobilita v Praze 2018 a v pražských správních obvodech Prahy 1 až 22 Analytická studie - analýza mobility

Role migrace v populačním vývoji shrinking city. příklad města Uherské Hradiště RICHARD HUBL, MILOSLAV ŠERÝ, VÁCLAV TOUŠEK

4. ROZMÍSTĚNÍ OBYVATELSTVA

Veřejné databáze ČSÚ

SOCIÁLNÍ PROMĚNY PRAHY VE 20. STOLETÍ Z POHLEDU RŮZNÝCH DISCIPLÍN OCIÁLNĚ PROSTOROVÁ DIFERENCIACE ČESKÝCH ZEMÍ V HISTORICKÉ PERSPEKTIVĚ

DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ A DOSTUPNOST BYDLENÍ V PRAZE

Regionální profil trhu práce v Plzeňském kraji - shrnutí poznatků

ZÓNY REZIDENČNÍ SUBURBANIZACE 2013 Petra Špačková, Martin Ouředníček, Jakub Novák

NOVÉ METODICKÉ PŘÍSTUPY SLEDOVÁNÍ PROSTOROVÉ MOBILITY

1. Vývoj věkové struktury obyvatel obcí v širokém okolí Jaderné elektrárny Dukovany

3. PŘISTĚHOVALÍ DO PRAHY

SOCIÁLNÍ BYDLENÍ - PŘÍPRAVA PROJEKTŮ

10 Místní části města Kopřivnice

Graf 2: Saldo migrace v Plzeňském kraji

ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD

Graf 2: Saldo migrace v Plzeňském kraji

PROGRAM ROZVOJE PLZEŇSKÉHO KRAJE 2014+

Postavení venkova v krajích České republiky

Odhad vývoje počtu obyvatel do roku 2020 Městské části Praha 21 Újezd nad Lesy

SEMINÁŘ č. 1. Základní pojmy a výpočty obyvatelstvo, vzdělání, ekonomická aktivita, nezaměstnanost

3. Domácnosti a bydlení seniorů

Vliv regionálních rozdílů ve finanční dostupnosti bydlení na pracovně orientovanou migraci české populace

Sociodemograficka analý za obce Hla sna Tr eban

zas tavěné plochy a nádvoří 1,8% vodní plochy 0,5% lesní pozemky 45,0%

Sociodemografická analýza SO ORP Mohelnice

1. Vnitřní stěhování v České republice

Praha X. Vzorová analýza obsahující smyšlený obsah

Populační vývoj vojenských újezdů v České republice

Jak má město stavět byty?

2.1 Dlouhodobý vývoj počtu obyvatel

0% Základní Odborné bez maturity Úplné středoškolské s maturitou Vysokoškolské Bez vzdělání Nezjištěno

3. Vývoj migračního chování obyvatel obcí v širokém okolí Jaderné elektrárny Dukovany

ODBORNÁ ZPRÁVA O POSTUPU PRACÍ A DOSAŽENÝCH VÝSLEDCÍCH ZA ROK 2018

Územně analytické podklady Jihomoravského kraje 2017

5.8.1 Základní charakteristika bytového fondu a vývoj bydlení

Prognóza vývoje počtu obyvatel a demografické struktury Městské části Praha Ďáblice do roku 2030

Genderové statistiky a slaďování pracovního a rodinného života. Daniel Chytil ČSÚ

METODICKÉ VYSVĚTLIVKY

Aktivita A1004: Vnitroregionální rozdíly ve vybraných čtyřech krajích návrhy postupu

3. Domácnosti a bydlení seniorů

Řešení problematiky ubytoven v krátkodobém a dlouhodobém horizontu

DŮSLEDKY STÁRNUTÍ POPULACE NA POTŘEBU SOCIÁLNÍCH SLUŽEB PRO SENIORY NA PÍSECKU

5. Vyjížďka a dojížďka do zaměstnání a do škol

Ing. Zdeňka Udržalová odbor statistických registrů

1.3. Přirozená měna obyvatelstva v obcích Česka Nina Dvořáková

Obyvatelstvo a bydlení

Otev ená data Českého statistického ú adu

PŘEDBĚŽNÉ VÝSLEDKY SČÍTÁNÍ LIDU, DOMŮ A BYTŮ 2011

Prognóza počtu žáků a tříd základních škol do roku 2030 v MČ Praha 9 a lokalitách Prosek a Vysočany

Využití výstupů ze šetření o stavebnictví pro registr

Nezaměstnanost a míra nezaměstnanosti

Demografická studie. Husinec - Řež. Tomáš Soukup. květen Šmeralova Praha - Bubeneč IČ: TEL:

RIS (Regionální informační servis) jako nástroj podpory regionálního rozvoje

Transkript:

SOCIOEKONOMICKÁ ANALÝZA ÚZEMÍ MČ P1 První etapa plnění úkolu 1.9. - 30.11. 2007 Zadavatel: Městská část Praha 1, Vodičkova 18 Zpracovali: RNDr. Jana Temelová, Ph.D. RNDr. Martin Ouředníček, Ph.D. Spolupráce: Mgr. Lucie Pospíšilová Univerzita Karlova v Praze, Přírodovědecká fakulta Katedra sociální geografie a regionálního rozvoje Urbánní a regionální laboratoř (URRlab) Listopad 2007

Schválené údaje projektu Zadavatel: Městská část Praha 1, Vodičkova 18 Zpracovatel: Univerzita Karlova v Praze, Přírodovědecká fakulta, katedra sociální geografie a regionálního rozvoje, Urbánní a regionální laboratoř (URRlab) Kontakty na zpracovatele: RNDr. Jana Temelová, Ph.D., RNDr. Martin Ouředníček, Ph.D. Univerzita Karlova v Praze, Přírodovědecká fakulta Katedra sociální geografie a regionálního rozvoje Albertov 6, Praha 2, 128 43 Tel: 221995500, 221951378 e-mail: janatem@natur.cuni.cz; slamak@natur.cuni.cz Předmět spolupráce: Dlouhodobá spolupráce v oblasti monitorování demografických a migračních trendů na území Prahy 1 s důrazem na problematiku tzv. vybydlování Prahy 1. Cíl spolupráce: Analýza dlouhodobých trendů v oblasti tzv. vybydlování Prahy 1 a doporučení optimálních kroků ke zlepšení kvality života a atraktivity pro bydlení v Praze 1. Délka spolupráce: 1. 9. 2007 do 31.7. 2009. Tato část práce je vyhotovena v pěti výtiscích a je k dispozici rovněž v elektronické podobě na CD-ROM 2

V první etapě analýzy byly zpracovány následující dílčí cíle: 1. Sběr dat o obyvatelstvu, domovním fondu, průběžné statistice migrace a přirozené měny. 2. Zajištění podkladových materiálů z institucí Prahy 1. 3. Vypracování metodiky zjišťování faktického obyvatelstva. 1. Sběr dat o obyvatelstvu, domovním fondu, průběžné statistice migrace a přirozené měny Cílem první části pracovního úkolu bylo shromáždit a prostudovat možnosti využití dostupných statistických dat pro území městské části Prahy 1 a pro území, které budou sloužit v analýze jako referenční rámec. K tomuto účelu jsme shromáždili zejména vybraná data za území celého hlavního města Prahy v podrobném územním členění. To umožňuje srovnání MČ Prahy 1 s ostatními samosprávnými jednotkami, ale také sledování vnitřní diferenciace území Prahy 1 až do úrovně jednotlivých domů. Zdroje dat, které se podařilo v první etapě shromáždit, jsou uvedeny v následující přehledové tabulce (data jsou fyzicky uložena a zabezpečena v datovém skladu KATALOG na detašovaném pracovišti katedry sociální geografie a regionálního rozvoje URRab ve Vratislavově ulici 13): 3

PŘEHLED DOSTUPNÝCH DAT PRO SOCIOEKONOMICKOU ANALÝZU ÚZEMÍ MČ P 1 POPIS DAT ÚZEMÍ ÚZEMNÍ JEDNOTKY ČASOVÝ ÚSEK ZDROJ ÚČEL Dokončené byty Celá ČR Sčítací obvody 1997-2006 ČSÚ Počet a struktura nově postavených bytových a rodinných domů SLDB 1991 Celá ČR Základní sídelní jednotky 1991 ČSÚ Struktura obyvatelstva a bytového fondu SLDB 2001 Celá ČR Základní sídelní jednotky 2001 ČSÚ Struktura obyvatelstva a bytového fondu Migrace Praha Urbanistické obvody 1992-2006 ČSÚ Počty a struktura přistěhovalých a vystěhovalých Registr sčítacích obvodů Celá ČR Budovy všechny budovy ČSÚ Budovy a technické parametry budov Sociální dávky Celá ČR Městské části 2001-2005 MPSV Počet sociálně slabých, kteří pobírají příspěvek na bydlení Prostorová data (shp) Praha různé 1996-2007 IMIP, ÚRM Domy, ulice, parcely, administrativní hranice, polohopis (části práce bychom museli odevzdat na IMIP) SLDB 2001 - podrobná struktura cizinců 6 centr. katastrů Urbanistické obvody 2001 ČSÚ Struktura obyvatelstva podle státního občanství (všechny kategorie) SLDB 2001 - místo narození obyvatel (okresy) 6 centr. katastrů Urbanistické obvody 2001 ČSÚ Struktura obyvatel podle místa narození SLDB 2001 6 centr. katastrů Obydlené domy 2001 ČSÚ Struktura obyvatelstva Dojížďka 6 centr. katastrů Urbanistické obvody 2001 ČSÚ Počet a struktura osob dojíždějících za prací a do škol Pracovní příležitosti (odhad ze SLDB) Praha Urbanistické obvody 2003 ROPID Rozmístění pracovních příležitostí 4

PŘEHLED EXISTUJÍCÍCH DAT PRO SOCIOEKONOMICKOU ANALÝZU ÚZEMÍ MČ P 1, KTERÉ BUDEME ZAJIŠTOVAT DO KONCE ROKU 2007 A DOPLŇOVAT V DALŠÍCH LETECH POPIS DAT ÚZEMÍ ÚZEMNÍ JEDNOTKY Kriminalita Praha 1 adresy ČASOVÝ ÚSEK ZDROJ MP P1 Policie ČR Nezaměstnanost Praha 1 adresy MČ P1 Sociální dávky Praha 1 adresy MČ P1 Přistěhovalí Praha adresy MČ P1 Vystěhovalí Praha 1 adresy MČ P1 Narození Praha 1 adresy MČ P1 Zemřelí Praha 1 adresy MČ P1 Výsledky voleb Volební seznamy Praha Volební okrsky MČ P1, J. Škorpil ÚČEL Přestupky a trestné činy Počet a struktura nezaměstnaných Počet a struktura příjemců sociálních dávek Počet a struktura přistěhovalých Počet a struktura vystěhovalých Počet a struktura narozených Počet a struktura zemřelých Volební účast a výsledky Praha 1 adresy MČ P1 Počet voličů Investice Praha 1 MČ, projekty MČ P1 Parkovací karty Praha 1 adresy MČ P1 Obecní bytový fond Katastr nemovitostí Praha 1 adresy MČ P1 Praha 1 adresy MČ P1, Katastrální úřad Přehled investičních aktivit Počet vydaných parkovacích karet Postup privatizace, struktura BF, ceny bydlení Vlastnická struktura nemovitostí, kolaudační rozhodnutí 5

2. Zajištění podkladových materiálů z institucí Prahy 1 Kromě statistických dat nám byla laskavě poskytnuta řada materiálů z jednotlivých odborů Úřadu městské části Praha 1: Návrh zadání programu rozvoje městské části Praha 1. Prosinec 2003. Návrh zadání programu rozvoje městské části Praha 1. 1. etapa. Prosinec 2003. Program rozvoje městské části Praha 1. SWOT Mimo Úřad městské části jsme shromáždili navíc následující podkladové materiály, které se vztahují přímo k řešení zadaného úkolu. Analytické materiály: Dopravní charakteristiky. Dopravní vztahy. Praha. Středočeský kraj. ROPID. ČSÚ. Praha. 2003. Sýkora, L.: Analýza vývoje obyvatelstva, potřeby a poptávky bydlení: implikace pro místní politiku bydlení v Praze 1. UK Praha, říjen 1999. Čermák, Z. a kol.: Faktické obyvatelstvo Prahy. UK Praha, 1995. Články v odborné literatuře: Adair, A. a kol.: Globalization of Real Estate Markets in Central Europe. Burcin, B., Kučera, T.: Socio-demographic consequences of the renewal of Prague s historical centre and its functional transformation. Murdych, Z.: Pražské centrum jako bydliště a pracoviště. Murdych, Z.:Hustota pěší dopravy. Musil, J.: Prague, Present Meets Past. Simpson, F.: Tourist Impact in the Historic Centre of Prague: Resident and Visitor Perceptions of the Historic Built Environment. Sýkora, L.: Changes in the internal spatial structure of post-communist Prague. Deichmann, J.: International Tourism and the Sensitivities of Central Prague s Residents. Další: Prezentace o migraci a vývoji počtu a struktury obyvatel na Praze 1. 6

Diplomové práce o migraci v Praze. Pospíšilová, L.: Skutečné obyvatelstvo centra Prahy a každodenní život v jeho lokalitách. Diplomová práce UK Praha. 2007. 3. Vypracování metodiky zjišťování faktického obyvatelstva Podkladem pro stanovení metodického postupu při zpracování analýzy byly zejména dvě publikace zpracované na katedře sociální geografie a regionálního rozvoje. V roce 1995 byla zpracována týmem odborníků výzkumná zpráva Faktické obyvatelstvo Prahy, v letošním roce byla pod vedením Dr. Ouředníčka obhájena diplomová práce Lucie Pospíšilové Skutečné obyvatelstvo centra Prahy a každodenní život v jeho lokalitách. Vývoj počtu a struktury obyvatel v městské části Praha 1 Tato část bude zpracována na základě analýzy statistických dat. Vývoj počtu a struktury trvale bydlícího obyvatelstva uvedeme pro rok 1991 a 2001 z dat ze Sčítání lidu, domů a bytů (SLDB) a od roku 2001 (možné i mezi roky 1991 a 2001) s pomocí analýzy migrace a přirozené měny dopočteme pro roky 2002 až 2007 počet a strukturu obyvatel. Strukturou obyvatel rozumíme věkovou a vzdělanostní strukturu, strukturu podle rodinného stavu, strukturu domácností a strukturu podle státního občanství (vývoj a struktura cizinců na území Prahy 1). Tato analýza ukáže nejen celkový populační vývoj městské části, ale také rozmístění obyvatel a jeho proměnu uvnitř městské části (podle urbanistických obvodů, případně domů). Takto zachytíme stav a strukturu trvale hlášeného (statisticky evidovaného) obyvatelstva. 7

Obrázek 1: Vývoj počtu obyvatel Prahy 1 podle údajů ze Sčítání lidu, domů a bytů 120000 100000 80000 60000 40000 20000 0 1880 1921 1961 2001 Zdroj: Český statistický úřad Obrázek 2: Přirozený a migrační úbytek obyvatelstva Prahy 1, 1991-2002 1990 1992 1994 1996 1998 2000 2002 2004 0-5 -10 prom ile -15-20 -25-30 -35 saldo migrace přirozený přírůstek celkový přírůstek Zdroj: Český statistický úřad Rozdíl mezi statistickým a faktickým obyvatelstvem Prahy 1 Městská část Praha 1 patří k dynamicky se vyvíjejícím a pulsujícím částem metropole. Středy měst se řadí ve všech velkých městech k oblastem s velkou migrační výměnou, denní mobilitou i pohybem turistů, pracujících a dalších návštěvníků. Zároveň se zde nacházejí největší rozdíly mezi statisticky evidovaným počtem trvale bydlících obyvatel a fakticky trvale bydlícím 8

obyvatelstvem. Tato skutečnost byla zřejmá již v období socialismu, kdy docházelo k přihlašování zletilých vnoučat do nájemních bytů obývaných prarodiči. Tato praktika pokračovala i dlouho po listopadové revoluci. V současné době je disproporce mezi statisticky evidovaným a fakticky bydlícím obyvatelstvem dána především možnostmi pronájmu bytů v soukromém (a pravděpodobně i v obecním) vlastnictví druhým osobám, dočasným bydlením specifických skupin obyvatelstva (studentů, zahraničních pracovníků) i vlastnictvím několika bytů zároveň (např. v centru města a v suburbiu). V práci budeme využívat následujícího odlišení obyvatelstva: Statisticky evidované trvale bydlící obyvatelstvo = osoby s trvalým bydlištěm na území městské části Praha 1 Faktické bydlící obyvatelstvo = osoby s trvalým pobytem nebo bez něj, které trvale nebo přechodně užívají byty na území městské části Praha 1 Předpokládáme, že se počet statistického a faktického obyvatelstva bude lišit zejména ze dvou důvodů: 1. osoby, které jsou statisticky evidovány na území MČ Praha 1, avšak fakticky zde nebydlí; k těmto osobám můžeme řadit zejména: - seniory trvale evidované v Praze 1, ale fakticky žijící v domovech důchodců, v nemocničních nebo sociálních zařízeních - osoby žijící v nájmu v bytech se soukromým majitelem nebo v obecních bytech, které nelegálně pronajímají tyto byty a fakticky žijí v jiné městské části, mimo území hlavního města nebo v jiném bytě v Praze 1 - osoby dlouhodobě nebo přechodně žijící (pracující) v zahraničí - osoby se dvěma nebo více byty fakticky žijící mimo území MČ Praha 1 - podnikatelé žijící mimo území MČ Praha 1 (např. v suburbánních obcích) 2. osoby, které nejsou statisticky evidovány na území MČ Praha 1, avšak fakticky zde bydlí; k těmto osobám můžeme řadit zejména: - studenty a mladé dospělé - zahraniční pracovníky dočasně nebo i relativně trvale bydlící v centru Prahy 9

- nájemníky - partnery osob trvale bydlících - zvláštní kategorií budou také lidé bez domova K odhadu rozdílu mezi hlášeným a skutečně bydlícím obyvatelstvem použijeme další datové zdroje (volební seznamy, vydané parkovací karty) a práci v terénu. Terénní šetření Pro získání doplňkových informací provedeme hloubkové terénní šetření v 7 10 vybraných lokalitách, jehož jedna část se zaměří právě na komparaci faktického a statistického počtu obyvatel. Jednotlivé lokality budou zastupovat různé typy rezidenčního prostředí městské části. Terénní šetření pro tuto část se zaměří na sledovaní skutečné obydlenosti domů. Budeme sledovat změnu funkční struktury (ztráta obytné funkce domů v době od posledního SLDB a přeměna na funkci komerční). Pomocí rozhovorů s majiteli domů, zaměstnanci České pošty a vlastního pozorování odhadneme skutečnou obydlenost domů. Obrázek 3: Přistěhovalí do Prahy 1 podle vzdělání, 1995-2003 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 0% 20% 40% 60% 80% 100% základní střední bez maturity střední s maturitou vysokoškolské Zdroj: Český statistický úřad 10

Obrázek 4: Vystěhovalí z Prahy 1 podle vzdělání, 1995-2003 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 0% 20% 40% 60% 80% 100% základní střední bez maturity střední s maturitou vysokoškolské Zdroj: Český statistický úřad Porovnáním odhadů počtu faktického (skutečného) obyvatelstva se statisticky zachyceným trvale hlášeným obyvatelstvem ve sledovaných oblastech určíme možnou odchylku a odhadneme počet skutečně bydlícího obyvatelstva pro celou městskou část. Jednotlivé urbanistické obvody MČ Praha 1 rozdělíme podle typu rezidenčního prostředí a aplikujeme výpočet faktického obyvatelstva z modelových případů šetřených v terénu. Analýza přítomného obyvatelstva (pracovních příležitostí a studentů) Území centra Prahy nabízí velké množství pracovních příležitostí, a proto se zde v průběhu dne nachází mnoho pracujících osob, které dojíždějí z jiných pražských částí či mimopražských okresů. Počet a strukturu dojíždějících osob získáme ze SLDB 2001 a pomocí terénního šetření zaměřeného na funkční využití území (popsáno v následující části) a odhadů, které provedl ROPID, se přiblížíme současnému stavu. Analýza opět ukáže nejen celkový počet, ale také rozmístění pracovních příležitostí uvnitř městské části. Stejným způsobem získáme počet žáků, studentů a učňů dojíždějících do škol. 11

Na druhé straně je třeba určit také počet osob vyjíždějících za prací či do škol z území MČ Praha 1. Pro rok 2001 můžeme počet i strukturu vyjíždějících určit na základě dat ze SLDB. Statistiku zde doplní sledování denního pohybu obyvatelstva, které bude součástí dotazníkového šetření provedeného opět ve vybraných lokalitách. Struktura domovního a bytového fondu v městské části Praha 1 Vývoj počtu trvale obydlených bytů a domů uvedeme na základě dat ze SLDB, Registru sčítacích obvodů a údajů získaných z Katastru nemovitostí. Vydaná stavební povolení a kolaudační rozhodnutí nám umožní sledovat novou bytovou výstavbu v území. 12