Vliv regionálních rozdílů ve finanční dostupnosti bydlení na pracovně orientovanou migraci české populace

Transkript

1 Vliv regionálních rozdílů ve finanční dostupnosti bydlení na pracovně orientovanou migraci české populace Martin LUX Petr SUNEGA

2 Struktura prezentace Kontext k problému Návaznost na dříve řešený projekt MMR a závěry z DC001 Hlavní cíle DC004 Návrh metodiky (dvou fází) pro řešení cílů DC004 Diskuse 2

3 Kontext k problému Z mezinárodního srovnání (Eurostat) vyplynulo, že Česká republika v míře vnitřní migrace výrazně zaostává za ostatními vyspělými zeměmi Evropské unie. Mimo to, existují významné meziregionální rozdíly v počtu vystěhovalých a přistěhovalých osob. Celková míra vnitřní migrace v České republice zaznamenala výrazný pokles mezi roky 1991 a 1996, od roku 1996 mírně rostla, ale do konce roku 2004 stále ještě nedosáhla úrovně počátku 90. let. Podíl migrace z pracovních důvodů na celkové migraci v ČR činil v roce 2004 pouze 5,2 %. Míra vnitřní migrace z pracovních důvodů je v České republice oproti jiným vyspělým zemím velmi nízká a v průběhu 90. let minulého století došlo navíc k jejímu dalšímu poklesu. 3

4 Návaznost DC004 na předcházející projekt Název: Analýza opatření bytové politiky směřujících k podpoře flexibility práce v ČR Zadavatel: Ministerstvo pro místní rozvoj Doba řešení: (1,5 roku) Řešitel: Martin Lux Ostatní členové řešitelského týmu: Petr Sunega, Jiří Večerník, Martina Mikeszová, František Matyáš 4

5 Výchozí hypotézy předcházejícího projektu Ovlivňuje právní důvod užívání bytu (typ bydlení) statisticky významně migraci lidí za pracovními příležitostmi a jaká je váha tohoto vlivu při srovnání s vahou jiných možných faktorů? Ovlivňuje statisticky významně migraci lidí za pracovními příležitostmi existence dvou tržních segmentů privilegovaného a neprivilegovaného bydlení (například vliv regulace nájemného)? Jak by mohla napomoci bytová politika ke zvýšení migrace lidí za pracovními příležitostmi? Jaký je efekt případného zvýšení finanční dostupnosti bydlení prostřednictvím veřejné podpory? Poslední otázka představuje most se současným projektem vliv regionálních rozdílů ve finanční dostupnosti bydlení na pracovně orientovanou migraci 5

6 Metody předcházejícího projektu Kvantitativní (dotazníková šetření) i kvalitativní (focus groups, případová studie) šetření (kombinace metod). Mezinárodní komparace. Standardní statistické metody vyhodnocení kvantitativních šetření (chí-kvadrát testy, korelace, faktorové analýzy, lineární regrese, ordinální a logistické regrese). Standardní metody vyhodnocení kvalitativních šetření. 6

7 Datové zdroje předcházejícího projektu Migračních statistika ČSÚ včetně mezinárodního srovnání (Eurostat). Sekundární data čtyř výzkumů provedených různými týmy Sociologického ústavu, zejména Postoje k bydlení Dvě dotazníková šetření přiřazením otázek do omnibusu CVVM (listopad 2005 a říjen 2006). Dotazníkové šetření mezi nezaměstnanými lidmi v Opavě. Dvě skupinové diskuse mezi nezaměstnanými lidmi v Opavě. Dvě skupinové diskuse mezi migranty za do Prahy. Případová studie v průmyslové zóně Kolín-Ovčáry. 7

8 Hlavní závěry vliv právního důvodu užívání Potvrdila se statistická významnost vlivu právního důvodu užívání bydlení (též významnost vlivu typu placeného nájemného) na zamýšlenou migraci za vpřípadě nezaměstnanosti, a to i při kontrole vlivu vybraných ostatních výzkumem zjistitelných faktorů Kvalitativní výzkumy potvrdily, že životní styl a psychologická dispozice člověka hrají (kromě dalších faktorů jako věk, právní důvod užívání bydlení, vzdělání či fáze životního cyklu) při zamýšlené ochotě stěhovat se za pracovními příležitostmi velký význam. Mezi skupinou těch, kteří jsou ochotni se za stěhovat, a těch, kteří nejsou, existuje podstatný rozdíl v chápání osobní zodpovědnosti (zodpovědnost vůči vlastnímu životu a vlastní seberealizaci oproti zodpovědnosti vůči širší rodině), v míře odvahy a sebevědomí vyjít vstříc neznámému prostředí (ochota podstoupit určité riziko oproti upřednostnění existujících jistot, zejména jistot bydlení), v pohledu na svět a životní příležitosti (spíše pozitivní pohled snažící se řešit problémy oproti spíše negativnímu, kritickému pohledu snažícímu se spíše hledat důvody, proč problémy řešit nelze) a zejména pak v přístupu k vlastní profesní kariéře (lidé ochotní se stěhovat se chtějí profesně zdokonalit, růst, poznat nové, mít zajímavou kreativní práci, dosáhnout určitých profesních úspěchů). 8

9 Hlavní závěry důvody neochoty stěhovat se za Nejdůležitějším deklarovaným důvodem neochoty stěhovat se za v případě nezaměstnanosti byla silná vazba na obec, kraj a bydlení, kde respondent žije a kde se cítí doma; druhým nejdůležitějším důvodem byl pak faktor nízké dostupnosti bydlení a nízkých nabízených mezd vmístě nového zaměstnání jinými slovy, regionální rozdíly ve finanční dostupnosti bydlení. Ukázalo se ovšem, že lidé, kteří častěji než jiní uváděli jako hlavní důvod špatnou finanční dostupnost bydlení v místě nového zaměstnání, nereagovali statisticky významněji více na štědrou pobídku z oblasti bytové politiky podstatně zvyšující finanční dostupnost bydlení v místě nového zaměstnání. Je možné, že kritika finanční nedostupnosti bydlení je do určité míry jen stylizovanou výpovědí. 9

10 Hlavní závěry veřejné pobídky Ukázalo se, že na pobídky v oblasti bytové politiky zareagují za současných podmínek významně více ti respondenti, kteří jsou již tak více než jiní ochotni se přestěhovat za i bez jakýchkoliv veřejných pobídek (mladí lidé bez vlastního bydlení, lidé, kteří se svým současným bydlením spokojeni nejsou, kteří jsou svobodní, nezávislí, bezdětní, charakterističtí otevřeným životním stylem, kteří cítíodpovědnost vůči vlastní soběstačnosti, chtějí dělat kreativní zajímavou práci a jsou flexibilnější v pracovních záležitostech obecně). Tento závěr zpochybňuje intuitivní a dosud jen spekulativní vazbu mezi vývojem regionálních rozdílů ve finanční dostupnosti bydlení a vývojem pracovně orientované migrace u nás. 10

11 Hlavní závěry z DC001 Regionální rozdíly ve finanční dostupnosti bydlení (potažmo nákladech na bydlení) nejsou proporcionálně stejné pro všechny úrovně kategorie zaměstnání (KZAM) data o migraci dle KZAM však nejsou k dispozici, proto bude aproximována vzděláním (do konce roku 2004); Pro určité KZAM by stěhovaní za například do Prahy bylo, a to i v případě neexistence privilegovaného bydlení, finančně ztrátové! Regionální disparity ve finanční dostupnosti bydlení nemusí mít vliv na stěhování za, jsou-li hodnoceny v souhrnu, avšak mohou mít vliv, jsou-li hodnoceny zvlášť pro jednotlivé vzdělanostní skupiny; Regionální disparity ve finanční dostupnosti bydlení se nemusí ukázat jako významný faktor migrace na mikro-úrovni zkoumání, ale mohou se ukázat jako významný faktor na makro-úrovni zkoumání. 11

12 Cíle současného projektu DC004 Odpovědět na otázku: Pro které typy domácností se stalo, vzhledem k regionálním disparitám ve finanční dostupnosti bydlení, finančně nevýhodné, nebo dokonce nereálné, stěhovat se za? Zjistit vazbu mezi regionálními rozdíly ve finanční dostupnosti bydlení a rozsahem pracovně orientované migrace na makro úrovni (analýza časových řad ); odpovědět na otázky: Jaké další faktory významně ovlivňují migraci domácností za pracovními příležitostmi? Je faktor regionálních disparit ve finanční dostupnosti bydlení faktorem, který má na migraci domácností největší vliv (na makro-úrovni )? Jaké jiné faktory jsou rovněž významné? Zjistit výše uvedenou vazbu rovněž pro vybrané kategorie vzdělání (bohužel pouze do konce roku 2004, v období nejsou údaje o struktuře migrace dle vzdělání k dispozici). Srovnat výsledky se závěry empirických šetření provedených na mikro úrovni (výsledky předcházejícího projektu) a diskutovat případné rozpory. 12

13 Rešerše zahraniční literatury Dle výsledků zahraničních studií vysoké regionální rozdíly v cenách bydlení stejně jako hromadnější výskyt negativní hodnoty (negative equity) vlastnického bydlení prokazatelně negativně ovlivňují zejména migraci domácností vlastníků bydlení. Migraci ovlivňuje též štědrost systémů sociálního zabezpečení (unemployment benefit replacement ratio) - v ČR by se týkalo pouze příspěvku na bydlení a doplatku na bydlení (které se mohou regionálně lišit). Migraci velmi významně ovlivňují též náklady dojížďky a obecně náklady stěhování (včetně nákladů obětované příležitosti). 13

14 Metodika k řešení DC004 první fáze Srovnání časových řad rozsahu meziregionální úrovně migrace (salda migrace) a časových řad regionálních disparit ve finanční dostupnosti bydlení pomocí variačních koeficientů; Vazbu sledovat zvlášť pro finanční dostupnost nájemního bydlení a finanční dostupnost vlastnického bydlení; Vazbu sledovat zvlášť pro vybrané kategorie vzdělání (do konce roku 2004) i vybrané typy domácností (domácnost s dětmi, bezdětné domácnosti); Při srovnání vzít v úvahu:» odhadovaný rozsah privilegovaného nájemního bydlení (čím menší segment, tím menší distorze výsledků);» obecný vývoj ve finanční dostupnosti bydlení (obecné zvýšení finanční dostupnosti bydlení by se mělo projevit i zvýšením intenzity migrace);» ostatní faktory ovlivňující obecnou míru migrace za demografické faktory (věková skladba, podíl rodinných domácností), regionální rozdíly ve mzdách (a to i podle vzdělání), regionální rozdíly v míře zaměstnanosti (regionální rozdíly v nabídce zaměstnání) a podíl vlastnického bydlení. 14

15 Metodika k řešení DC004 druhá fáze Podrobnější analýza faktorů meziregionální migrace na podsouboru vybraných krajů; Případová studie týkající se analýzy meziregionální migrace mezi Prahou a Středočeským krajem na straně jedné a třemi vybranými kraji na straně druhé (Moravskoslezský kraj, Vysočina, Jihočeský kraj); Na vybraném vzorku krajů provedení komplexní analýzy všech faktorů jako v kroku jedna rozšířené o analýzu možností dojížďky do zaměstnání ve vybraných krajích; Doplňkový výzkum migračních plánů studentů vysokých škol ve vybraných krajích?; 15

16 Metodika a data Statistické metody (kvantitativní analýza časových řad, regresní modelování); pro účel zvýšení počtu pozorování bude vytvořena matice všech meziregionálních vztahů v jednotlivých letech; Data ČSÚ a MPSV: migrační statistika (do roku 2004 včetně důvodů stěhování a vzdělání), mzdová statistika, demografická statistika, statistika zaměstnanosti; Data z šetření SSD 2001, SILC 2005, SILC 2007: zastoupení vlastnického bydlení; Data z mapových serverů: možnosti dojížďky do center zaměstnanosti již vytvořeno. 16

17 Diskuse Pomoc při identifikaci všech možných dalších faktorů, které by, na makro-úrovni zkoumání vztahu, měly být rovněž brány v úvahu při analýze; Poznámky a náměty k předložené metodologii, upozornění na možná omezení či vychýlení výsledků. 17