VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra ekonomických studií Charakteristika, financování a hospodaření příspěvkové organizace Kulturního zařízení města Přibyslav Bakalářská práce Autor: Hana Rosendorfská Vedoucí práce: Ing. Libuše Měrtlová, Ph.D. Jihlava 2012
Vysoká škola polytechnická Jihlava Tolstého 16, 586 01 Jihlava ZADÁNÍ BAKALÁŘSKÉ PRÁCE Autor práce: Studijní program: Obor: Název práce: Cíl práce: Hana Rosendorfská Ekonomika a management Finance a řízení Charakteristika, financování a hospodaření příspěvkové organizace Kulturní zařízení města Přibyslav Cílem bakalářské práce je popsat činnosti konkrétní příspěvkové organizace, působící v oblasti kultury, provést rozbor financování a hospodaření organizace v letech 2008 aţ 2010, poukázat na moţné rezervy v jejím hospodaření a efektivním vyuţívání finančních prostředků. Dílčím cílem je vysvětlit zvláštnosti účtování v příspěvkových organizacích v porovnání s účetnictvím v ostatních organizacích působících ve veřejné správě a přiblíţit zvláštnosti ve zdaňování těchto subjektů. Ing. Libuše Měrtlová, Ph.D. vedoucí bakalářské práce Ing. Roman Fiala zástupce vedoucího katedry Katedra ekonomických studií
ANOTACE Cílem této bakalářské práce je charakteristika a finanční analýza příspěvkové organizace KZMP (Kulturní zařízení města Přibyslav). V teoretické části podává základní informace o samosprávě a neziskovém sektoru s důrazem na příspěvkové organizace a jejich odlišnosti. V praktické části je pak pomocí vhodných ukazatelů proveden rozbor hospodaření a předloţena doporučení pro řízení organizace v budoucnosti. Klíčová slova: příspěvková organizace, neziskový sektor, samospráva, finanční analýza, veřejné sluţby ANNOTATION The goal of this bachelor thesis is the characterization and financial analysis of the contributory organization KZMP ( Kulturní zařízení města Přibyslav Cultural facilities of the town Přibyslav). The theoretical part provides information about municipalities and voluntary sectors with an emphasis on contributory organizations and their differences. The economy of the organization is analyzed in the practical part with the appropriate indicators, and the recommendations to the future are presented for the management of the organization. Keywords: allowance organization, non-profit sector, municipalities, financial analysis, public utilities
Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala Ing. Libuši Měrtlové, Ph.D. za konstruktivní vedení a konzultace mé bakalářské práce. Dále bych chtěla poděkovat ředitelce Kulturního zařízení města Přibyslav Zdeňce Valnerové a účetní Městského úřadu Přibyslav Marii Bártové za zodpovězené dotazy a zapůjčené podklady pro vypracování finanční analýzy.
Prohlašuji, ţe předloţená bakalářská práce je původní a zpracovala jsem ji samostatně. Prohlašuji, ţe citace pouţitých pramenů je úplná, ţe jsem v práci neporušila autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále téţ AZ ). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím uţitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ. Byla jsem seznámena s tím, ţe na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména 60 (školní dílo). Beru na vědomí, ţe VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o uţití mé bakalářské práce a prohlašuji, ţe s o u h l a s í m s případným uţitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědoma toho, ţe uţít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu vyuţití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne poţadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaloţených vysokou školou na vytvoření díla (aţ do jejich skutečné výše), z výdělku dosaţeného v souvislosti s uţitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne... Podpis
Obsah Úvod... 9 Teoretická část... 11 1 Veřejné statky... 11 1.1 Charakteristika veřejných statků... 11 1.1.1 Čisté veřejné statky... 12 1.1.1.1 Nedělitelnost spotřeby mezi jednotlivce... 12 1.1.1.2 Nevylučitelnost ze spotřeby... 13 1.1.1.3 Nulové mezní náklady... 13 1.1.2 Smíšené veřejné statky... 13 1.1.2.1 Kvantita smíšených statků... 14 1.1.2.2 Nedělitelnost kvality smíšených statků... 14 1.1.2.3 Spotřeba smíšených veřejných statků... 14 1.2 Zabezpečování veřejných statků... 15 2 Veřejné finance... 15 2.1 Charakteristika veřejných financí... 16 2.2 Funkce veřejných financí... 17 3 Příspěvkové organizace obcí... 17 3.1 Územní samospráva... 18 3.1.1 Územní samosprávné celky... 19 3.1.2 Obce... 20 3.1.2.1 Orgány obcí... 21 3.1.2.2 Majetek a rozpočet obcí... 22 3.2 Neziskové organizace... 23 3.2.1 Charakteristika neziskových organizací... 23 3.2.2 Svoboda sdruţování v ČR... 23
3.2.3 Typy neziskových organizací... 24 3.2.4 Vize, poslání, funkce a cíle neziskové organizace... 25 3.2.4.1 Vize... 25 3.2.4.2 Poslání... 25 3.2.4.3 Funkce... 26 3.2.4.4 Cíle... 27 3.2.5 Příspěvkové organizace... 27 3.2.5.1 Zvláštnosti příspěvkových organizací... 27 3.2.5.2 Zřízení, změna a zánik příspěvkových organizací... 28 3.2.5.3 Hospodaření příspěvkových organizací... 29 3.2.5.4 Účetnictví v příspěvkových organizacích... 33 3.2.5.5 Daňová povinnost v příspěvkových organizacích... 34 Praktická část... 35 4 Kulturní zařízení města Přibyslav... 35 4.1 Historie... 35 4.2 Základní informace o organizaci... 36 4.3 Přehled činnosti KZMP... 37 4.3.1 Hlavní činnosti KZMP... 37 4.3.2 Doplňkové činnosti KZMP... 37 4.3.3 Sluţby KZMP... 38 4.4 Hospodaření KZMP... 39 4.4.1 Zdroje financování KZMP... 39 4.4.2 Struktura nákladů a výnosů... 40 4.4.2.1 Mzdové náklady... 42 4.4.3 Rozpočet... 43 4.4.4 Kontrola hospodaření... 44 4.5 Finanční analýza... 44
4.5.1 Analýza struktury a trendů vývoje nákladů a výnosů... 45 4.5.2 Míra soběstačnosti... 47 4.5.3 Rentabilita... 47 4.5.3.1 Rentabilita nákladů doplňkové činnosti... 47 4.5.3.2 Haléřový ukazatel nákladovosti výnosů doplňkové činnosti... 48 4.5.3.3 Variátor celkových nákladů... 49 4.5.4 Likvidita... 50 4.5.4.1 Čistý pracovní kapitál... 50 4.5.4.2 Běţná likvidita... 51 4.5.4.3 Pohotová likvidita... 51 4.5.4.4 Okamţitá likvidita... 52 4.5.5 Aktivita... 53 4.5.5.1 Obrat kapitálu... 53 4.5.5.2 Doba obratu krátkodobých pohledávek... 54 4.5.5.3 Poměr dob obratu krátkodobých pohledávek a závazků... 55 4.5.5.4 Rychlost obratu zásob... 56 4.5.5.5 Míra vázanosti fixních aktiv na výnosech... 57 Závěr... 58 Seznam pouţité literatury... 62 Seznam obrázků... 63 Seznam tabulek... 63 Seznam grafů... 64
Úvod V posledních letech roste počet městy a kraji zřizovaných neziskových organizací poskytujících občanům smíšené veřejné statky v různých oblastech. Jejich smyslem není sice dosahování zisku, ale protoţe jsou financovány většinou z veřejných rozpočtů, je ţádoucí dbát na efektivní vyuţití vloţených prostředků. Vodítkem pro rozhodování můţe být analýza hospodaření, která je mírně upravená, aby reflektovala specifika popisu finanční situace v municipální organizaci v sepjetí s veřejným sektorem, jinak totiţ nelze finanční analýzu na příspěvkové organizace správně aplikovat. 1 Charakteristiku příspěvkové organizace Kulturní zařízení města Přibyslav (KZMP) a jejího hospodaření jsem si vybrala jako téma své bakalářské práce, protoţe se zajímám o kulturní dění v místě mého bydliště, sama vyuţívám poskytovaných sluţeb kulturního zařízení a také se vlastně podílím na financování jeho činnosti prostřednictvím veřejných rozpočtů. Cílem práce je popsat činnosti konkrétní příspěvkové organizace KZMP, působící v oblasti kultury, provést rozbor financování a hospodaření organizace v letech 2008 aţ 2010, poukázat na moţné rezervy v jejím hospodaření a efektivním vyuţívání finančních prostředků. Dílčím cílem je uvedení zvláštností v účtování a daňových povinnostech v příspěvkových organizacích. V teoretické části této práce budu nejdříve charakterizovat pojmy veřejné statky a veřejné finance. Následně bude zmíněna územní samospráva a její majetek vzhledem k zabezpečování veřejných statků a financování municipálních organizací. Obecně popíšu neziskové organizace, jejich typy a rozdělení, jejich vize, poslání, funkce a cíle. Dále se zaměřím vzhledem k tématu práce na podstatnou podmnoţinu neziskových organizací organizace příspěvkové. Vysvětlím jejich odlišnosti v oblastech financování, způsob jejich vzniku a hlavně hospodaření v hlavní i vedlejší činnosti a kontrol hospodaření, způsob získávání majetku, jejich napojení na rozpočet 1 KRAFTOVÁ, I.: Finanční analýza municipální firmy. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 2002. 206 s. ISBN 80-7179-778-2. 9
zřizovatele a základní informace o účtování a daňové povinnosti v příspěvkových organizacích. V praktické části se budu věnovat charakteristice konkrétní organizace Kulturní zařízení města Přibyslav. Stručně zmíním historii a základní informace o organizaci včetně jejího poslání a popisu hlavní i vedlejší činnosti. Následovat bude stěţejní část práce, kde rozeberu hospodaření a finanční analýzu zmíněné organizace a pro hospodaření příspěvkové organizace zejména klíčové zdroje financování a strukturu nákladů a výnosů se zřetelem na náklady mzdové. Ve finanční analýze uvedu relevantní ukazatele, výpočty a zhodnocení výsledků. Pouţiji k tomu analýzu struktury a trendů vývoje nákladů a výnosů, která poskytne informace o jejich vývoji a vývoji hospodářského výsledku ve sledovaném období. Dále bude provedena konstrukce ukazatelů rentability, které ukáţou, jak výhodné je provozovat doplňkovou činnost. Ukazatele likvidity prověří schopnost organizace dostát svým závazkům a ukazatele aktivity zase schopnost efektivně vyuţívat svůj majetek pro uskutečňování poslání organizace. V závěru pak uvedu případná doporučení, kterými by bylo moţné zvýšit efektivitu hospodaření organizace. 10
Teoretická část 1 Veřejné statky Veřejné statky jsou nedílnou součástí trţní ekonomické struktury kaţdého státu a jsou hlavním důvodem, proč stát zasahuje do veřejné ekonomiky. Důleţitým aspektem není pouze kvantita, ale především kvalita poskytovaných veřejných statků společnosti, jejíţ součástí je kaţdý jednotlivec. Popis veřejných statků, jejich charakteristika a jejich dělení je uváděno v mnoha teoriích, které mají počátek ve 20. století. Je na kaţdém z nás, který výklad vyuţijeme, neboť v mnoha bodech se autoři teorie veřejných statků shodují. Veřejné statky podle Bénarda (2005) hlásají ekonomické kritérium o způsobu spotřeby a vzájemných vztazích individuálního uspokojení, statky soukromé spotřeby, čistě kolektivní statky, nečisté nebo kolektivní smíšené statky. 2 1.1 Charakteristika veřejných statků Veřejné statky představují statky a sluţby, které jsou uţitečné celé společnosti a jsou charakterizovány způsobem vyuţívání a spotřeby. Analýzou veřejných statků se jako první zabýval jiţ Paul Samuelson v roce 1954, kdy definoval pojem veřejný statek, v dnes jiţ klasickém článku The Pure Theory of Public Expenditure, uveřejněném v Review of Economics and Statistics. Samuelson ve své definici předkládá rozdíl mezi statky veřejnými a statky soukromými. Veřejné statky můţeme charakterizovat jako statky, které neprochází trhem a/nebo dochází u nich k trţnímu selhání. Jedná se o tzv. netrţní statky. Jsou spotřebovány kolektivně a jsou více či méně uţitečné celé společnosti. Efektivnost je zabezpečována veřejnou správou státu i územní samosprávou v rámci veřejného sektoru. 3 2 Bénard, J.: Veřejná ekonomika I, Praha: EÚ ČSAV, 1990 3 PEKOVÁ, J., PILNÝ, J., JETMAR, M.: Veřejná správa a finance veřejného sektoru. 3. přepracované vydání. Praha: ASPI, 2008. 712 s. ISBN 978-80-7357-351-5. 11
Souhrnný přehled základních charakteristik veřejných statků: Neprochází trhem Jsou spotřebovávány kolektivně Jsou uţitečné celé společnosti Efektivnost je zabezpečována veřejnou správou Veřejné statky dále můţeme dělit na čisté a smíšené. 1.1.1 Čisté veřejné statky Čisté veřejné statky můţeme charakterizovat, jako statky kolektivní spotřeby. Jejich spotřeba je automatická. 3 Společnost je spotřebovává jako celek, nerozhoduje počet spotřebitelů. Tato skutečnost neovlivňuje náklady, které jsou spojeny s poskytováním těchto produktů, přesto při nadměrné spotřebě můţe dojít ke sníţení kvality poskytovaných sluţeb. Příkladem čistých veřejných produktů je obrana státu, veřejná správa, soudy, veřejné komunikace, veřejné osvětlení a další. Charakteristika čistých veřejných statků: Nedělitelnost spotřeby mezi jednotlivce Nevylučitelnost ze spotřeby Nulové mezní náklady 1.1.1.1 Nedělitelnost spotřeby mezi jednotlivce Nedělitelnost spotřeby mezi jednotlivci je charakterizována spotřebou statků, které nelze ţádným způsobem rozdělit mezi jednotlivé spotřebitele. Jednotlivci pak nelze zabránit tyto statky spotřebovávat. Spotřebitelé tento produkt spotřebovávají společně. Kvalita spotřeby jednotlivce nesniţuje kvalitu poskytovaných sluţeb pro ostatní spotřebitele. 12
1.1.1.2 Nevylučitelnost ze spotřeby Nevylučitelnost spotřeby je úzce spjata s nedělitelností spotřeby. Je charakterizována obtíţným, téměř neproveditelným vyloučením konzumentů ze spotřeby statku, kteří se nechtějí podílet na nákladech, které jsou nezbytně potřebné na zajištění určitého statku. Tato situace je v ekonomickém názvosloví označována jako problém chování tzv. černých pasaţérů. Příkladem můţeme uvést vybudování veřejného osvětlení, kdy tato sluţba je poskytována všem spotřebitelům, bez ohledu na to, zda se chtějí podílet na nákladech ke zřízení a následnému provozu. Nevylučitelnost ze spotřeby můţeme u určitých statků dále charakterizovat, jako spotřebu statků, při kterých nemůţe nastat nedostatek, protoţe při jejich spotřebě se mnoţství nesniţuje. 1.1.1.3 Nulové mezní náklady Z ekonomického hlediska můţeme definovat nulové mezní náklady jako zvýšenou spotřebu daného veřejného statku určitým spotřebitelem nebo skupinou spotřebitelů, nezvyšují náklady na pořízení a poskytování. Proto další mezní náklady pro spotřebu sluţby nebo statku jsou pro kaţdého dalšího konzumenta nulové. V této závislosti si musíme uvědomit, ţe mezní náklady pro zvyšující se produkci daného statku nulové nejsou. 1.1.2 Smíšené veřejné statky Smíšené veřejné statky se také řadí ke statkům kolektivní spotřeby, ale od čistých veřejných statků se liší mnoha faktory. Z ekonomického hlediska se jedná o veřejné statky, kde spotřeba je dělitelná z hlediska kvantity, nicméně nedělitelná dle poskytované kvality. Příkladem můţeme uvést produkty kulturních, školských a jiných vzdělávacích zařízení, kde můţeme určit výkonnost poskytovaných sluţeb (mnoţství spotřebitelů, kteří toto zařízení navštívili), ale nemůţeme určit kvalitu poskytovaných sluţeb (úroveň poskytovaných sluţeb). 13
Charakteristika smíšených statků: Kvantita je dělitelná Jejich kvalita je nedělitelná 1.1.2.1 Kvantita smíšených statků Kvantita poskytovaných statků je dělitelná. Můţeme přesně určit podíl jednotlivce na jejich spotřebě. Proto můţeme tuto spotřebu ocenit, můţeme stanovit uţivatelský poplatek jako modifikovanou cenu za jednotku spotřebovaného statku. 3 1.1.2.2 Nedělitelnost kvality smíšených statků Kvalitu smíšených statků nemůţeme ţádným způsobem rozdělit mezi spotřebitele. Kvalita poskytovaných statků je stejná pro všechny konzumenty. Můţeme však předpokládat, čím vyšší bude počet spotřebitelů, tím se bude kvalita přímo úměrně sniţovat s růstem přetíţenosti. 1.1.2.3 Spotřeba smíšených veřejných statků Spotřebu smíšených veřejných statků definujeme jako fakultativní nebo přikázanou. Fakultativní spotřebu charakterizujeme samostatným rozhodováním jednotlivce, zda bude veřejný statek vyuţívat či nikoliv. Tak je tomu např. u sluţeb sociálních, zdravotních, kulturních apod. Přikázaná spotřeba je přikázaná státem. Jedná se o preferované veřejné statky, neboli upřednostněné. Stát má velký zájem na tom, aby tyto statky byly spotřebovávány a proto jejich spotřeba je řízena zákonem. Jako příklad můţeme uvést délku povinné školní docházky. Smíšené veřejné statky převáţně s fakultativní spotřebou se poskytují spotřebitelům za uţivatelský poplatek, protoţe nejsou součástí trţní ekonomiky. Motivem pro jejich zabezpečování není zisk. 3 Uţitek ze spotřeby smíšených veřejných statků je individuální záleţitost. 14
1.2 Zabezpečování veřejných statků Měly by být zabezpečovány takové veřejné statky, o které má obyvatelstvo zájem, neboť na financování těchto statků platí daně nebo poplatek. Veřejné statky jsou zabezpečovány: Státní správou, samosprávou Veřejným sektorem (neziskové, příspěvkové organizace a organizační sloţky) Státními a komunálními podniky Zadáním zakázek u soukromého sektoru Zaloţením společného podniku Nadace, církve Konkurenční prostředí v rámci státní zakázky Zabezpečení těchto statků ustanovují jednotlivé stupně státní správy, organizace, které hospodaří na úrovni neziskové sféry příspěvkové organizace, obecně prospěšné společnosti, organizační sloţky státu-obcí-krajů. 3 2 Veřejné finance Vymezením pojmu veřejné finance můţeme definovat specifické finanční vztahy a operace, které probíhají v celém ekonomickém systému mezi orgány a institucemi veřejné správy jako subjektu na straně jedné a ostatními subjekty na straně druhé. Tam řadíme občany, domácnosti, firmy, neziskové organizace a další. Veřejné finance slouţí k veřejnému prospěchu a nejsou samoúčelné. Slouţí k tomu, aby stát byl schopen co nejefektivněji uskutečnit kaţdodenní chod činností, které mají ekonomickou, politickou, sociální a kulturní podstatu. Kaţdý subjekt má odlišné priority, které chce uplatňovat. V definici veřejných financí můţeme uvést, ţe veřejné definice jsou tvořeny peněţními vztahy, které vznikají v souvislosti s tvorbou, vyuţíváním a rozdělováním peněţních fondů, které jsou ve své podstatě charakterizovány principy nenávratnosti, neekvivalentnosti a nedobrovolnosti. Jde přitom o finanční vztahy, jejichţ účastníkem je 15
subjekt veřejné správy, tj. stát nebo útvary územní samosprávy a jejich instituce či deriváty 4, či představují tu část finančního systému národního hospodářství, která prochází přerozdělovacím procesem cestou veřejných rozpočtů, rozhoduje se o nich ve veřejné správě veřejnou volbou a podléhají veřejné kontrole. 5 Hlavním účelem veřejných financí je: Veřejné zabezpečení veřejných statků Profinancování různých transferů Stimulace ekonomických subjektů k určitému chování Aby tyto činnosti mohly být profinancovány, vznikla veřejná rozpočtová soustava, také označována jako fiskální systém. Ten má za úkol vytvořit dostatečné mnoţství veřejných příjmů v rámci různých veřejných rozpočtů (státních, regionálních, či místních) k profinancování veřejných výdajů. 6 2.1 Charakteristika veřejných financí Na financování jednotlivých druhů netrţních činností státu i územní samosprávy je třeba mnoho finančních prostředků, které se musí obstarat. Toto je hlavní úkol veřejných financí. Pojem veřejné finance je velmi často zaměňován s pojmem státní rozpočet. Ten je zahrnut do rozpočtové soustavy, která je tvořena právě veřejnými financemi. Veřejné finance: Jsou součástí veřejné ekonomie 4 ŠELEŠOVSKÝ, J., JAHODA, R.: Veřejné finance v ČR a EU. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2004. 158 s. ISBN 80-2103-410-6. 5 STRECKOVÁ, Y., MALÝ, I.: Veřejná ekonomie pro školu i praxi. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 1998. 214 s. ISBN 80-7226-112-6. 6 HAMERNÍKOVÁ, B., MAAYTOVÁ, A.: Veřejné finance. 2. vyd. Praha: Wolters K1uwer ČR, 2010. 340 s. ISBN 978-80-7357-497-0. 16
Jsou nástrojem realizace veřejné politiky Zabezpečují veřejný sektor O veřejných financích se rozhoduje ve veřejné správě Podléhají veřejné volbě Slouţí k přerozdělování veřejných rozpočtů Součástí veřejných financí je státní rozpočet, rozpočty obcí, svazku obcí a krajů, rozpočty veřejnoprávních neziskových organizací, dále finance státních podniků a speciálních fondů. 3 2.2 Funkce veřejných financí Mezi tři základní funkce veřejných financi se řadí funkce alokační, redistribuční a stabilizační. Podstatou alokační funkce rozumíme činnosti, které souvisejí s produkcí, zabezpečováním a financováním veřejných statků a sluţeb. Rozhoduje o uţití veřejných financí, rozhoduje, která jejich část pokryje produkci veřejných a soukromých statků, v jakém mnoţství tuto produkci pokryjeme soustavou veřejných rozpočtů. Redistribuční funkce se zabývá otázkou přerozdělování transferů ve společnosti. Řeší situaci ekonomické nerovnosti ve společnosti. Určuje kterým komoditám a v jakém mnoţství budou odebrány zdroje a komu mají být získané zdroje prostřednictvím soustavy veřejných rozpočtů redistribuovány. Stabilizační funkce se specifikuje především pouţíváním veřejných financí k ovlivnění dynamiky hospodářského růstu. Hlavním nástrojem stabilizační funkce je státní rozpočet, který zajišťuje stabilitu ekonomiky. V souvislosti s rozšiřováním úkolů veřejných financí nastává situace, kdy dochází k obtíţnému plnění této funkce, a proto vláda by si měla určit priority pro plnění cílů v daném období. 6 3 Příspěvkové organizace obcí V České republice jsou příspěvkové organizace řízeny hlavně těmito dvěma zákony: Zákonem č. 218/2000 Sb. o obcích a především zákonem č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů. Tento zákon umoţňuje územním 17
samosprávným celkům, aby ze své působnosti zřizovaly příspěvkové organizace, které nejsou zřizovány za účelem zisku. Jejich zřizovatelem jsou zpravidla kraje jako vyšší územně samosprávné celky, nebo obce jako niţší územně samosprávné celky. Řadí se převáţně do sektoru neziskových organizací, jejichţ rozsah, struktura a sloţitost vyţadují samostatnou právní subjektivitu. 7 3.1 Územní samospráva Územní samospráva a státní správa je realizována systémem veřejné správy, kdy samospráva představuje formu veřejné moci. Hlavní funkcí územní samosprávy je realizace práv občanů na vlastní samosprávu a spravování dané části území, které je řízeno ústavou, nebo stanovenými zákony, které musejí být dodrţovány, přesto, ţe se jedná o nestátní subjekt. Územní samospráva tímto přejímá pravomoc i zodpovědnost, kterou jí předává stát a můţeme ji charakterizovat jako samosprávu se samostatnou působností, kdy hlavním úkolem je, zabezpečit potřeby občanů na daném území, které občané vyţadují a mají z nich uţitek, nebo samosprávu s přenesenou působností, neboli přesun kompetencí a to zejména ve veřejném sektoru. Cílem je zajistit a udrţet ekonomický rozvoj obyvatelstva obcí a měst. Historie samotné samosprávy má dlouhý vývoj, na našem území sahá aţ do počátku 14. století. Nejdůleţitější rozvoj územní samosprávy nastal v druhé polovině 19. století, kdy se vznikem státu se začala vytvářet jednotlivými prvky její struktura. Můţeme říci, ţe územní samospráva v historii vznikala přirozeně, coţ bylo zapříčiněno vznikem obcí a měst, nebo uměle, jako vyšší stupeň územní samosprávy, která je souhrnem více měst a obcí na krajské úrovni. Je vedena jako sektor veřejné správy, který je řízen samostatně v rámci daných administrativních útvarů, na něţ je daný stát rozdělen. 3 V ČR je uplatňován tzv. smíšený model veřejné správy, jehoţ základním principem je organizace územní samosprávy, na kterou je přenášen příslušný rozsah a obsah výkonu státní správy. Orgány veřejnoprávních korporací územní samosprávy - obcí a krajů - spravují své záleţitosti samostatně v rámci samostatné působnosti a dále vykonávají 7 REKTOŘÍK, J. a kol.: Organizace neziskového sektoru. Základy ekonomiky, teorie a řízení. 2. aktualizované vydání. Praha: Ekopress, 2007. 187 s. ISBN 978-80-86929-25-5. 18
státní správu v rámci působnosti přenesené. Při výkonu působnosti přenesené je v případě obcí významným faktorem jejich velikost. Obce jsou pro tento účel rozděleny do kategorií, zatímco při výkonu samostatné působnosti jsou rovnoprávné. 8 3.1.1 Územní samosprávné celky V České republice je územní samospráva tvořena dvoustupňovým systémem. První stupeň je tvořen obecními úřady, popřípadě pověřenými obecními úřady a úřady s rozšířenou působností, které vykonávají řadu úkolů státní správy v přenesené působnosti. Druhý stupeň tvoří krajské úřady, které vznikly na základě ústavního zákona č. 347/1997 Sb., o vytvoření vyšších územních samosprávných celků, jako nový prvek v soustavě územních orgánů na základě proběhnutých voleb do krajských zastupitelstev v roce 2000. 9 Mezi orgány veřejnoprávních korporací by měla být uplatňována zásada spolupráce a vzájemné součinnosti. V oblasti územní samosprávy je obec základní jednotkou a její vztah ke kraji jako vyššímu územnímu samosprávnému celku není vztahem nadřízeného a podřízeného. Naopak obec má v rámci samosprávy obecnou působnost. Je-li tedy něco působností územní samosprávy a není-li výslovně stanoveno, ţe jde o působnost kraje, vţdy je příslušná obec." 10 Vyšším územním samosprávným celkem je kraj. Kraje jsou vymezeny ústavním zákonem č. 347/1997 Sb., zákonem č. 129/2000 Sb., o krajích (krajském zřízení). Kraj je definován jako veřejnoprávní korporace se samostatnou, či přenesenou působností, jehoţ základními znaky jsou občané ČR a území kraje, dané hranicí kraje. Dozor nad výkonem samostatné působnosti kraje vykonává ministerstvo vnitra. 8 PRŮCHA, P.: Samostatná a přenesená působnost místní (a regionální) samosprávy (smíšený model územní veřejné správy). 1. vyd. Brno: Masarykova universita, 2008. ISBN 978-80-2104-784-6. 9 PROVAZNÍKOVÁ, R.: Financování měst, obcí a regionů. 2. vyd. Praha: Grada, 2009. 304 s. ISBN 80-2472-789-7. 10 KOUDELKA, Z.: Obce a kraje podle reformy veřejné správy v roce 2000. 1. vyd. Praha: Linde, 2000. 228 s. 345. ISBN 80-7201-250-9. 19
Výkonný orgán je zastoupen krajským úřadem. Vrcholným orgánem kraje je zastupitelstvo kraje. Má nejrozsáhlejší rozhodovací pravomoc v rámci samostatné působnosti. Dalším výkonným orgánem se samostatnou působností je rada kraje, ta je zastoupena hejtmanem, náměstky hejtmana a dalšími členy, kteří jsou zvoleni z řad členů zastupitelstva kraje. O tom, kolik členů bude radu kraje zastupovat, upravuje zákon o krajích. 3 3.1.2 Obce Základním útvarem územní samosprávy je obec a její základní charakteristika je tvořena především třemi základními znaky. Obec disponuje vlastním katastrálním územím, na území obce ţijí občané, kteří zde mají své trvalé bydliště, a dále se obec řídí samosprávou ve veřejných záleţitostech na daném území obce. Další funkce obce jsou vymezené zákonem o obcích a definuje obec s vlastní samosprávnou funkcí, coţ představuje samostatné rozhodování obce, stanovení vlastního rozpočtu a hospodaření, dále obec vlastní majetek, za který nese zodpovědnost a především stanovuje výkonné orgány, které rozhodují ve prospěch občanů a zastupují zájmy občanů. Dále je funkce obcí charakterizována přenesenou působností, kdy výkonné orgány obcí jsou kontrolovány veřejnou správou. Postavení, funkce a úkoly jsou ustanoveny v Ústavě ČR a v zákoně o obcích. Kaţdá obec je součástí správního obvodu okresu a územního obvodu kraje. Zákon o obcích rozlišuje tyto základní druhy obcí: Obce, které nejsou městy Městys, pokud tak stanoví předseda Poslanecké sněmovny ČR Města, závisí na počtu obyvatel Statutární města, sídla krajských úřadů Hlavní město Praha, rozčleněná na městské části Interní struktura úřadů obcí a měst se téměř neliší. Pouze u větších měst je mnohem členitější. 20
Jak bylo jiţ řečeno, obec vykonává funkci samosprávnou, pomocí zastupitelstva města, kdy se podílí na řízení a organizaci všech svých sloţek, které zabezpečují spokojenost občanů. Zde můţeme zařadit program rozvoje, rozpočet obce, rozpočtové opatření, sociální, zdravotní, informační, bytové, ekologické, komunální záleţitosti, tvorbu územních plánů apod. A funkci přenesené působnosti, kdy kontrolu nad samosprávou vykonává státní správa. Dále můţe obec zakládat, zřizovat a rušit právnické osoby a organizační sloţky. Na základě ujednání mohou obce vstupovat do svazku obcí a tím řešit mnoho finančních, i nefinančních plánů. Při rozhodování a schvalování se obec v rámci samostatné působnosti řídí obecně závaznými vyhláškami. 3 3.1.2.1 Orgány obcí V ČR jsou orgány obce vymezeny zákonem o obcích 128/2000 Sb. Orgány obce: Zastupitelstvo obce počet členů zastupitelstva je závislý na počtu obyvatel a velikosti územního obvodu obce. Členy zastupitelstva volí zástupci jednotlivých politických stran. Volí se v rámci komunálních voleb se čtyřletým volebním obdobím. Jednání zastupitelstva obce jsou ze zákona přístupna všem občanům ČR a řídí se povoleným jednacím řádem. Rada obce v samostatné působnosti náleţí pod radu obce. Členové jsou zvoleni z členů zastupitelstva obce, počet je stanoven v rozmezí 5 11 členů, přičemţ počet musí být vţdy lichý a nesmí přesahovat jednu třetinu počtu členů zastupitelstva. Radu obce tvoří starosta, místostarosta a další členové. V poli své působnosti můţe rada obce rozhodovat o prodejní či nájemní smlouvě, tvoří rozpočtové opatření, jmenuje či odvolává členy jednotlivých výboru a odborů a zřizuje organizace, které mají zabezpečovat veřejné statky pro občany. Jednání rady není přístupno veřejnosti. Starosta je představitel obce, který ji zastupuje pouze navenek. Svými rozhodnutími a činnostmi se zodpovídá zastupitelstvu obce, která ho na tento post zvolila. Hlavní činností starosty je svolávání zastupitelstva a rady obce, dále zodpovídá za provedení auditu hospodaření obce atd. 21
V nepřítomnosti je starosta zastoupen místostarostou. Obecní úřad jeho činnost je zabezpečována zaměstnanci, kteří spadají pod státní správu. Obecní úřad řídí tajemník, pokud je zvolen. Obecní úřad vykonává především činnost administrativní, plní úkoly, které mu byly zadány zastupitelstvem, kontroluje organizace, které byly orgány obce zřízeny. 3 3.1.2.2 Majetek a rozpočet obcí 3.1.2.2.1 Majetek obcí Majetek obcí slouţí k zabezpečování veřejných statků a popřípadě slouţí i k financování organizací, které obec svým rozhodnutím zřídila. Dále majetek obcí slouţí k pokrytí nákladů, které jsou spojeny s výkonem samostatné působnosti obcí, měst a krajů. Obec přebírá zodpovědnost za tento pořízený majetek. Má majetek chránit, pečovat o něj a zajišťovat údrţbu. Příslušnost zastupitelstva obce rozhodovat v majetkoprávních úkonech je upravena v zejména v ustanovení 85 písm. a) zákona č. 128/2000 Sb., o obcích. Jedná se např. o zamýšlené nabytí a převod nemovitostí, ke kterým dochází prodejem směnou nebo darováním. Obdobná příslušnost rady obce je upravena zejména v ustanovení 102 odst. 2 písm. m) zákona o obcích. Radě obce tímto přísluší mimo jiné rozhodovat o uzavírání nájemních smluv a smluv o výpůjčkách. Záměr obce s nakládáním majetku musí být před projednáváním zastupitelstva zveřejněn na úřední desce obce a to po dobu nejméně patnácti dnů. Jedná se především o záměr obce: Nákup majetku Pronájem a prodej majetku Úplatné či bezúplatné převody majetku Vklady do podniků a organizací Darování majetku Ručit majetkem Vlastnické právo disponovat se svěřeným majetkem má obec. Za svá rozhodnutí, jak s majetkem hospodaří, se zodpovídá svým voličům. Majetek obce také vypovídá o tom, ţe obec je schopna zajistit sociální a ekonomický rozvoj na svém katastrálním území. 22
3.1.2.2.2 Rozpočet obcí Jedním z nejdůleţitějších nástrojů finančního systému na územní samosprávy je rozpočet územní samosprávy tzv. územní rozpočet. Rozpočet obcí tvoří základ ekonomického a finančního hospodaření obce. Je součástí soustavy veřejných financí. Vyjadřuje ekonomickou, finanční a sociální soběstačnost samosprávních územních celků. Územní rozpočet soustřeďuje příjmy a dotace z rozpočtové soustavy a příjmy z vlastní činnosti potřebnými na zajištění potřeb regionálního veřejného sektoru, včetně přenesené působnosti, v příslušném rozpočtovém období. Rozpočtová soustava územních rozpočtů tedy zahrnuje také rozpočty příspěvkových organizací, které jsou zřizovány obcemi, na jejichţ rozpočty jsou tyto organizace napojeny. Dlouhodobým cílem hospodaření obce i kraje by měl být vyrovnaný rozpočet, kdy příjmy jsou rovny výdajům, případně přebytkový rozpočet, kdy příjmy jsou vyšší neţ výdaje. 3 3.2 Neziskové organizace 3.2.1 Charakteristika neziskových organizací Protoţe pojem nezisková organizace není v právním řádu České Republiky definován, můţeme vycházet ze zákona o dani z příjmů, kde je uvedeno, ţe to jsou organizace, které mají charakter právnické osoby a nejsou zřízeny nebo zaloţeny za účelem podnikání. Činnosti neziskové organizace jsou vykonávány pro jiný zájem. Nezisková organizace je zaloţena za účelem provozování činnosti ve prospěch toho, kdo měl zájem na jejich zřízení. Je zde kladen důraz na výsledky hlavního poslání a výše příjmu z něj není prioritní. 11 3.2.2 Svoboda sdružování v ČR Sdruţování vychází z principu sebeřízení společnosti. To je schopnost určitého společenství lidí ţijících a spolupracujících ve vymezeném prostoru organizovat a vzájemně usměrňovat své jednání. Hlavním důvodem sdruţování občanů do různých typů soukromých organizací je podílení se na veřejné politice v rámci občanské 11 Růţičková, R.: Neziskové organizace: vznik, účetnictví, daně. 11. aktualizované vyd. Olomouc: ANAG, 2011. ISBN 978-80-7263-675-4. 23
společnosti. Svoboda sdruţování je tak jednou z hlavních svobod demokratického státu. V demokratickém systému mohou sdruţení vytvářet hradbu proti zneuţívání moci. Kaţdý moderní stát prošel nebo prochází svou vlastní cestou za utvoření svého neziskového sektoru. Na tuto cestu vykročila i Česká republika a její metu tvoří úroveň, kterou má neziskový sektor zakládajících států Evropské Unie. 7 3.2.3 Typy neziskových organizací V zákoně o dani z příjmů je uvedeno, ţe se jedná o následující typy organizací: Zájmová sdruţení právnických osob Občanská sdruţení včetně odborových organizací Politické strany a hnutí Státem uznané církve a náboţenské společnosti Nadace a nadační fondy Obce Kraje Organizační sloţky státu a územních samosprávných celků Příspěvkové organizace Státní fondy Obecně prospěšné společnosti Veřejné vysoké školy S vyuţitím teoretických i praktických poznatků se jako nejvhodnější rozdělení organizací neziskového sektoru jeví dělení do pěti skupin s typickými znaky: Neziskové soukromoprávní organizace vzájemně prospěšné s globálním posláním Neziskové soukromoprávní organizace veřejně prospěšné s globálním posláním Neziskové veřejnoprávní s globálním posláním veřejná správa a veřejně prospěšná činnost Neziskové ostatní veřejnoprávní organizace s globálním posláním veřejně prospěšná činnost 24
Vzácně také neziskové soukromoprávní organizace typu obchodní společnosti s moţností globálního poslání veřejně a vzájemně prospěšných činností U profesních komor můţe do popředí vystupovat i veřejně prospěšná činnost, pokud ji veřejná správa legislativně u takového typu organizace upřednostňuje. 7 3.2.4 Vize, poslání, funkce a cíle neziskové organizace 3.2.4.1 Vize Vypracování vize je prvním krokem pro zaloţení organizace, ale i pro úspěšné naplnění jejího poslání a pro vypracování strategického plánu. Formulování vize se řídí určitými zásadami: Zaměřuje se na dlouhodobou budoucnost Definice je krátká a výstiţná Je kaţdému srozumitelná Záleţí na druhu poslání organizace, zda bude formulování vize snadné nebo obtíţné. 7 3.2.4.2 Poslání Poslání se od vize liší tím, ţe důvody, kvůli kterým byla organizace zaloţena, definuje naprosto konkrétně. Na rozdíl od organizací ziskových představuje poslání neziskové organizace modifikaci činností, které realizuje, a definici zaměření organizace ve vztahu k dosaţení předpokládaných uţitků. Musí být formulováno výstiţně, aby poskytovalo vodítko pro rozhodování o dlouhodobých cílech a strategii organizace. Poslání neziskové organizace se vyznačuje těmito znaky: Vychází ze základní filozofie neziskových organizací, tj. uspokojování potřeb občanů, které nemůţe zajistit trţní nebo veřejný sektor Mělo by ctít morální zásady a altruistický pohled na svět Musí postihovat to, co se organizace skutečně snaţí vykonávat, aby kaţdý člen chápal, jak jeho činnost přispívá k dosaţení cílů organizace 25
Musí být natolik konkrétní, aby se mohlo stát podkladem pro stanovení cílů organizace, ke stanovení strategie, dosahování uţitků, výkonnosti a tím také efektivnosti Musí vycházet z prokazatelných potřeb daného segmentu občanů a z reálných moţností organizace Pokud to typ organizace umoţňuje, zahrnuje se do poslání i tvorba zisku, který slouţí jako finanční zdroj pro další rozvoj organizace Srozumitelnost všem cílovým skupinám, ale také subjektům z vnějšího okolí organizace, které představují potenciální zdroje financí nezbytných pro činnost organizace, a kontrolním orgánům (finanční úřady, auditoři, atd.) Detailně rozpracované poslání je obsaţeno v dokumentech, které většinou ze zákona musí organizace vypracovat, pouţívat a archivovat. Kvalitně vypracované poslání je základním stavebním kamenem neziskové organizace. 7 3.2.4.3 Funkce Prostřednictvím funkcí je naplňováno poslání organizace. Funkce se realizují činnostmi, jejichţ výsledkem je produkce statků (sluţeb) nebo podmínky pro produkci těchto statků. Funkce, které svými činnostmi přímo naplňují poslání organizace, se nazývají funkce primární (hlavní). Funkce, které prostřednictvím svých činností vytvářejí podmínky pro plnění primárních funkcí, se nazývají funkce sekundární (zabezpečovací). Samostatně potom působí funkce řídící. Primární funkce různých organizací jsou tak rozmanité, jak rozmanité je poslání různých druhů neziskových organizací. Naproti tomu sekundární funkce mají ve všech organizacích téměř stejnou strukturu, jelikoţ plní funkce personální, provozní, správní, atp. 7 26
3.2.4.4 Cíle Cíle neziskové organizace jsou odvozeny od jejího poslání. Cílem se rozumí stav, kterého má být dosaţeno v určitém období. Můţeme je členit například podle kritéria funkce (cíle primárních nebo sekundárních funkcí), kritéria času (dlouhodobé, střednědobé, krátkodobé a operativní) a kritéria adresnosti (podle jednotlivých organizačních útvarů aţ po jednotlivé pracovníky). Cíle neziskové organizace jsou obvykle obsaţeny v koncepci rozvoje, ve strategickém plánu, případně pro krátkodobé období ve věcném a finančním plánu organizace na rok nebo čtvrtletí. 7 3.2.5 Příspěvkové organizace Příspěvkové organizace zřizuje v rámci veřejného sektoru veřejná správa na úrovni státu i na úrovni územní samosprávy (obce a kraje) pro zabezpečování smíšených veřejných statků. Tyto organizace vyuţívají pro produkci veřejných statků většinou majetek, který jim zřizovatel předá do správy, a jsou povinny o tento majetek pečovat. Hlavním účelem příspěvkové organizace je převzít činnosti z působnosti zřizovatele, které mají charakter veřejného zájmu. 3 Zřizování příspěvkových organizací se uplatňuje hlavně v oblastech: Kultury muzea, divadla, knihovny, galerie, orchestry, zoologické zahrady, hvězdárny a planetária, Zdravotnictví nemocnice, rehabilitační centra, kojenecké ústavy, lázeňská zařízení, Vzdělávání mateřské, základní, střední, vyšší odborné školy, učiliště, některé vysoké školy (např. VŠPJ), domy dětí a mládeţe, Sociálních sluţeb pobytové sociální sluţby, domy s pečovatelskou sluţbou, stacionáře, 3.2.5.1 Zvláštnosti příspěvkových organizací Příspěvkové organizace se v některých ohledech odlišují od jiných typů neziskových organizací. Je to zejména: 27
Provozní příspěvek z rozpočtu zřizovatele Předávání finančních prostředků zřizovateli pokud výnosy z hlavní činnosti převyšují rozpočtové náklady Finanční výpomoc vratná finanční pomoc zřizovatele v případě špatné ekonomické situace organizace Rozlišení a samostatné vykazování hlavní a vedlejších činností Tvorba a uţití peněţních fondů 3.2.5.2 Zřízení, změna a zánik příspěvkových organizací Příspěvková organizace vzniká dnem rozhodnutí zřizovatele, který vydává zřizovací listinu s vymezením hlavní činnosti, označením statutárních orgánů, vymezením majetku předaného zřizovatelem, atd. Vznik příspěvkové organizace se zveřejňuje v Ústředním věstníku České Republiky a je zapsána také do obchodního rejstříku. Jsou vţdy právnickou osobou a vybranou účetní jednotkou a existují ve dvou formách: Příspěvkové organizace státu zřizovatelem je stát nebo organizační sloţky státu podle zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech Příspěvkové organizace územně samosprávných celků zřizovatelem jsou obce nebo kraje na základě zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů O změnách rozhoduje zřizovatel a takové rozhodnutí se přidává ke zřizovací listině a zasílá se ke zveřejnění v Ústředním věstníku ČR. Ke sloučení nebo splynutí příspěvkových organizací můţe dojít pouze v rámci jednoho zřizovatele. Jestliţe je příspěvková organizace zřízena na dobu určitou, pak se zruší po uplynutí dne uvedeného ve zřizovací listině. Pokud je zaloţena na dobu neurčitou, zaniká dnem určeným v rozhodnutí zřizovatele. Dnem zrušení přechází práva, majetek a závazky na zřizovatele. 28
Účetnictví a výkaznictví je upraveno zákonem č. 563/1991 Sb., o účetnictví, a dále vyhláškou MF ČR č. 410/2009 Sb. a Českými účetními standardy. 12 3.2.5.3 Hospodaření příspěvkových organizací Příspěvková organizace hospodaří s peněţními prostředky získanými vlastní činností v oborech hlavní (uţivatelské poplatky) i doplňkových činností a s peněţními prostředky přijatými z rozpočtu zřizovatele. Vyuţívá také prostředky svých fondů a přijaté dary od fyzických a právnických osob jak tuzemských, tak zahraničních. Příspěvkové organizace jsou na zřizovatele napojeny saldem svého rozpočtu. Chybějící prostředky jsou jim poskytovány ve formě příspěvků na provoz a příspěvku na investice z rozpočtu zřizovatele. Zřizovatel můţe na základě svého rozhodnutí odčerpat volné finanční prostředky z doplňkové činnosti, avšak provádět takové zásahy do rozpočtu organizace by měl provádět pouze ze závaţných příčin. 11 Tato práce pojednává o oblasti kultury, kde organizace (stejně jako v oblastech např. vzdělání, sportu, atd.) produkuje statky veřejné smíšené (viz kapitola 1.1.2 Smíšené veřejné statky), proto je na místě financování prostřednictvím veřejných rozpočtů. Stanovení uţivatelského poplatku za smíšený statek je potom věcí konsensu. 3.2.5.3.1 Hlavní a doplňková činnost příspěvkové organizace Hlavní činnost příspěvkové organizace je realizována v souladu se zřizovací listinou. Za veřejnou sluţbu plynoucí z hlavní činnosti platí uţivatelé poplatky, které jsou příjmem veřejného rozpočtu. Tyto poplatky jsou však niţší, neţ by byla trţní cena sluţby a výše těchto poplatků je na rozhodnutí zřizovatele. Stejně tak zřizovatel rozhodne, zda bude uţivatelský poplatek příjmem rozpočtu zřizovatele nebo příspěvkové organizace. Kromě hlavní činnosti, můţe organizace se souhlasem zřizovatele realizovat i činnosti doplňkové (např. odborné poradenství, pořádání koncertů, atp.). Prostředky získané touto činností však musí být pouţity pro realizaci činnosti hlavní. 12 OTRUSINOVÁ, M., KUBÍČKOVÁ, D.: Finanční hospodaření municipálních účetních jednotek: po novele zákona o účetnictví. Praha: C. H. Beck, 2011. 178 s. ISBN 80-7400-342-6. 29
3.2.5.3.2 Rozpočet Rozpočet je základním nástrojem finančního plánování. Je to plán činností organizace na určité období vyjádřený v peněţních jednotkách. Rozpočet ukazuje, kolik peněz organizace potřebuje na zajištění své činnosti a z jakých zdrojů bude své činnosti financovat. Rozpočet má velmi důleţitou funkci při získávání finančních prostředků, neboť případným dárcům ukazuje, jak budou svěřené prostředky vyuţity, pro naplnění hlavní činnosti organizace. 7 Na rozpočet svého zřizovatele je organizace napojena dvěma druhy příspěvků: Příspěvkem na provoz doplnění chybějících zdrojů na pokrytí běţných (neinvestičních) potřeb, oprav a údrţby. Je poskytován zpravidla v návaznosti na výkony nebo jiná vybraná kritéria s cílem zvýšit alokační efektivnost veřejných prostředků a tím optimalizovat produkci smíšeného veřejného statku. Příspěvkem na investice příspěvky do investičního fondu organizace 3 Obr. 1: Rozpočtové vztahy příspěvkové org. k rozpočtu obce (V výdaje, P příjmy) 3 3.2.5.3.3 Majetek příspěvkových organizací Majetek příspěvkové organizace můţeme rozdělit do základních skupin: Majetek svěřený do správy jde o majetek zřizovatele, který je uveden ve zřizovací listině a byl organizaci svěřen, aby s ním zajišťovala hlavní 30
účel, pro který byla zřízena. Organizace s ním můţe nakládat pouze podle práv, které zřizovatel specifikoval ve zřizovací listině. 13 Majetek vlastní majetek získaný darem nebo vlastní činností. Podmínky pro nakládání stanoví sama organizace. Majetek získaný na základě výpůjčky, bezplatného uţívání, nájmu nebo podnájmu nakládání se řídí danými smluvními podmínkami a tento majetek není součástí účetnictví organizace. V praxi musí zřizovatel při vymezování majetku dbát na to, aby vymezil taková majetková práva, jeţ organizaci umoţní, aby svěřený majetek, včetně majetku získaného její vlastní činností, spravovala pro hlavní účel, k němuţ byla zřízena, případně pro doplňkovou činnosti navazující na hlavní účel příspěvkové organizace, kterou jí zřizovatel povolí k tomu, aby mohla lépe vyuţívat všechny své hospodářské moţnosti a odbornost svých zaměstnanců, přičemţ tato činnost nesmí narušovat plnění hlavních účelů organizace a sleduje se odděleně. V souladu se zákonem organizace provádí účetní odpisy majetku, který jí byl zřizovatelem svěřen do správy k vlastnímu hospodářskému vyuţití. Příspěvková organizace kaţdoročně sestavuje finanční plán, kde mimo jiné vyčíslí i výši odpisů a nechá si jej zřizovatelem schválit. 14 Odpisy, které jsou podle zákona hlavním zdrojem naplnění investičního fondu organizace, by měl v ideálním případě zřizovatel organizaci pokrýt formou příspěvku. 3.2.5.3.4 Tvorba a užití peněžních fondů Příspěvková organizace hospodaří také s prostředky svých peněţních fondů, které tvoří a pouţívá v souladu se zákonem o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů. Peněţní fondy příspěvkových organizací vytvářených územní samosprávou jsou: Rezervní fond Investiční fond 13 27 odst. e), f) zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů 14 27 odst. 2 písm. f) a g) zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů. 31
Fond odměn Fond kulturních a sociálních potřeb Zůstatky těchto fondů se na konci roku převádějí do roku následujícího. Příděl do rezervního fondu schvaluje po skončení rozpočtového období zřizovatel. Organizace rezervní fond vyuţívá na financování dalšího rozvoje, k překlenutí časového nesouladu mezi výnosy a náklady, k úhradě případných sankcí za porušení rozpočtové kázně, k úhradě zrát z předcházejících období a se souhlasem zřizovatele na příděl do fondu investičního. Investiční fond slouţí k financování investičních potřeb a dalšího rozvoje organizace. Tvoří se z odpisů, investičních příspěvků z rozpočtu zřizovatele nebo státních fondů, atd. Vyuţívá se na financování investičních potřeb na pořízení dlouhodobého hmotného majetku, ke splácení minulých investičních úvěrů, na financování oprav a údrţby, a pokud zřizovatel uloţí, tak na odvod do jeho rozpočtu. Fond odměn je motivačním fondem. A je se souhlasem zřizovatelem tvořen ze zlepšeného hospodářského výsledku aţ do výše 20 %, ale maximálně do výše 20 % limitu mzdových prostředků příspěvkové organizace. Z fondu odměn se hradí odměny podle závazných předpisů o usměrňování výše prostředků na platy a odměny v rozpočtové sféře. Fond kulturních a sociálních potřeb je typem sociálního fondu, jehoţ tvorba a pouţití se řídí vyhláškou ministerstva financí. Tvoří se zálohově v průběhu roku ve výši limitu 1 % z roční plánované výše nákladů na platy, náhrady, mzdy a odměny. Vyúčtovává se podle skutečných dat v rámci účetní závěrky. Pouţívá se k financování kulturních, sociálních a dalších potřeb zaměstnanců příspěvkové organizace. 3 3.2.5.3.5 Kontrola hospodaření Efektivní fungování systému veřejných financí vyţaduje existenci účinného kontrolního systému. Pokud je vhodně nastaven, přispívá nejen k eliminaci případných nelegálních aktivit, ale v obecné rovině i k racionálnímu vyuţívání omezených zdrojů společnosti. Na úrovni obcí a jimi zřizovaných organizací je nejvýznamnější vnitřní kontrola, která zahrnuje finanční kontrolu prováděnou vedoucími zaměstnanci a interní audit 32
realizovaný subjektem nezávislým na organizační struktuře instituce. Audit sleduje kritéria hospodárnosti, efektivnosti a účelnosti. Kontrola dodrţování povinností příspěvkové organizace a dodrţování rozpočtové kázně je především v zájmu zřizovatele, neboť je jeho zájmem, aby byl jeho majetek vyuţit co nejefektivněji a byl řádně spravován. Provádění kontrolní činnosti je v působnosti orgánu, který plní kontrolní funkci dané úrovně zřizovatele a kontrolního orgánu, který zřizovatel ustavuje podle zákona o finanční kontrole. Je vhodné kontrolovat i samotnou kontrolní činnost. Vedle institucionalizovaných kontrolních systémů hraje v rámci efektivní správy veřejných prostředků důleţitou roli i tzv. laická kontrola, kterou bychom mohli označit jako kontrolu veřejnosti. K tomu, aby mohli občané posuzovat vynakládání veřejných prostředků, musí mít přístup k informacím, coţ jim zaručuje zákon o svobodném přístupu k informacím. 6 3.2.5.4 Účetnictví v příspěvkových organizacích Účetnictví příspěvkových organizací upravuje zákon o rozpočtových pravidlech státu a zákon o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, podle kterých jsou zřizovány příspěvkové organizace. Příspěvkové organizace se řídí vyhláškou č. 410/2009 Sb., která upravuje vybraná ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví. Vyhláška definuje některé účetní metody (např. způsob oceňování a odepisování majetku, atd.) a pravidla sestavování účetní závěrky. Účetnictví příspěvkových organizací lze vést ve zjednodušeném či plném rozsahu. O tom, zda je účetnictví příspěvkových organizací vedeno ve zjednodušeném obsahu, rozhoduje zřizovatel organizace. Stejně jako tomu je u podnikatelských jednotek nebo u dalších typů organizací, účetnictví příspěvkových organizací musí poskytovat údaje, které věrně zachycují ekonomické jevy v organizaci a podávají tak včasné, věrohodné a správné informace o hospodaření v rámci svých účetních období, s kterými tyto jevy časově a věcně souvisejí. 15 15 Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví 33
Účetní období je definováno jako nepřetrţitě po sobě jdoucích dvanáct měsíců. Můţe se krýt s kalendářním rokem nebo být hospodářským rokem a začínat prvním dnem dalších měsíců mimo ledna. Pro příspěvkové organizace se doporučuje první varianta, protoţe to jsou organizace napojené na veřejný rozpočet a proto je pro ně pouţívání varianty s hospodářskými roky sloţitější. 3.2.5.5 Daňová povinnost v příspěvkových organizacích Podle zákona č. 586/1992Sb., o daních z příjmů, patří příspěvkové organizace jako právnické osoby k plátcům daně z příjmů právnických osob. Vzhledem k neziskovému charakteru je zdanění příspěvkových organizací relativně specifické. Pro případ příspěvkových organizací zákon přesně upravuje, které typy příjmů podléhají daňové povinnosti. Proto je příspěvková organizace povinna vést své účetnictví tak, aby ke dni účetní závěrky byly odděleny příjmy podléhající daňové povinnosti, příjmy od této povinnosti osvobozené a příjmy nepodléhající daňové povinnosti. Oproti společným poloţkám, které nejsou předmětem daně právnických osob, jsou navíc u příspěvkových organizací z předmětu daně vyjmuty příjmy související s hlavní činností organizace (pokud příjmy z hlavní činnosti nepřesáhnou náklady), příjmy poskytnuté z veřejných rozpočtů České republiky nebo jiného státu, příjmy z úroků z vkladů na běţném účtu, příjmy z úplatných manipulací se státním majetkem. Jako příjmy osvobozené lze uvést příjmy z provozu ekologických zařízení produkujících energii, úroky z přeplatků, úroky z veřejné sbírky, atd. 16 16 Kolektiv autorů: Meritum Nevýdělečné organizace 2011. Wolters Kluwer ČR, 2011. ISBN: 978-80- 7357-625-7 34
Praktická část 4 Kulturní zařízení města Přibyslav 4.1 Historie Kurfürstův dům, ve kterém dnes sílí ředitelství KZMP a knihovna, je měšťanský dům, který patřil do staré středověké zástavby města. Čím byli, nebo čím se zabývali jeho původní majitelé, s určitostí nevíme. Můţeme předpokládat, ţe se zcela nebo z převáţné části ţivili zemědělstvím. I kdyţ není vyloučeno, ţe to mohlo být některé z řemesel, které přispívalo k obţivě obyvatel tohoto domu. Jedna z prvních zmínek o tomto objektu pochází z roku 1654 a ještě z roku 1675, kdy dům patřil Tomáši Bělskému. V roce 1901 se stává majitelem jiţ zmíněného domu Jan Kurfürst. V roce 1996 se do tohoto zrekonstruovaného objektu přestěhovala městská knihovna a v létě roku 2005 se sem stěhuje i městské muzeum a informační centrum. Kořeny městské knihovny sahají jiţ do 19. století, kdy vznikaly první spolkové knihovny, které se staly, v mnoha případech, základem dnešních veřejných knihoven. Historie městské knihovny je velmi rozsáhlá. Písemné záznamy o další činnosti a rozvoji knihovny v Přibyslavi aţ do roku 1960 zatím nebyly nalezeny. V roce 1974 byla knihovna přestěhována do nových prostor dům na náměstí čp. 5. V roce 1993 se musela knihovna přestěhovat do domu čp. 24 (u Fialů), ale ještě v témţe roce rozhodlo zastupitelstvo města o rekonstrukci Kurfürstova domu. Tam se v roce 1996 městská knihovna přestěhovala. Myšlenka zaloţit ve městě muzeum vznikla koncem 19. století. Podnět k tomuto kroku dala hlavně Národopisná výstava v Praze roku 1895. O jeho zaloţení se zaslouţil MUDr. František Půţa. Hlavním problémem, který se musel řešit, bylo rozhodnutí, kde získat vhodné prostory pro vystavování a muzeum uvést v ţivot. Nejprve se muzeum přesídlilo do prostor přibyslavského zámku, v roce 1998 se muzeum přesídlilo do prostor Starého špitálu, kde sídlilo aţ do roku 2005. Poté městské muzeum získalo prostory v Kurfürstově domě, kde sídlí i nyní spolu s informačním centrem, které bylo zaloţeno 3. srpna 1998. 35
4.2 Základní informace o organizaci Kulturní zařízení města Přibyslav jsou jedna z mála příspěvkových organizací našeho města, které jsou vyuţívány veřejností. Organizace poskytuje smíšené veřejné statky v oblasti kultury a tím zvyšuje kvalitu ţivota místní společnosti a nabízí tak další alternativu k vyuţití volného času. Zřizovatel: Město Přibyslav Sídlo zřizovatele: Bechyňovo náměstí 1, 58222 Přibyslav IČ zřizovatele: 00268097 Název: Kulturní zařízení města Přibyslav Pouţívané zkratky: KZMP, KZM Přibyslav Sídlo: Bechyňovo náměstí 45, 58222 Přibyslav IČ: 71169113 Ředitelka: Zdeňka Valnerová Trvání organizace: Doba neurčitá Vznik organizace: 1. 5. 2003 Kontakty: Městská knihovna: Tel. 569 484 257, e-mail: knihovna@přibyslav.cz Informační centrum: Tel. 569 484 361, e-mail: ic@pribyslav.cz Kulturní dům: Tel. 569 484 257, e-mail: kd@pribyslav.cz Městské muzeum: Tel. 569 484 361, e-mail: ic@pribyslav.cz Webová stránka: http://www.kzmpribyslav.cz Posláním Městské knihovny Přibyslav je poskytování veřejných knihovnických a informačních sluţeb při zachování rovných podmínek pro všechny občany, uspokojování kulturních a informačních potřeb a k všestrannému napomáhání všem formám vzdělávání občanů. Posláním Městského muzea Přibyslav je na základě vědeckých poznání vytvářet, odborně spravovat a vyuţívat muzejní sbírky, které jsou součástí národního kulturního dědictví. Posláním Kulturního domu Přibyslav je pořádání kulturních akcí pro všechny občany. Posláním Informačního centra Přibyslav je pomoc rozvoje informovanosti občanů města a jeho návštěvníků. 36
4.3 Přehled činnosti KZMP 4.3.1 Hlavní činnosti KZMP Hlavním předmětem a účelem činnosti této příspěvkové organizace je provozování kulturních a kulturně vzdělávacích programů pro děti, mládeţ a dospělé, které jsou poskytovány především v kulturně vzdělávacích zařízení, do kterých řadíme městskou knihovnu, informační centrum, městské muzeum a kulturní dům. Kromě provozování kulturních a kulturně vzdělávacích zařízení města patří do činnosti této příspěvkové organizace také správa a údrţba nemovitostí, ve kterých se tato zařízení nacházejí. Jedná se především o Kurfürstův dům čp. 45, kde sídlí informační centrum, městská knihovna, městské muzeum a kulturní dům čp. 555. 4.3.2 Doplňkové činnosti KZMP Kromě hlavní činností se tato organizace zabývá i činností doplňkovou: Vydavatelské a nakladatelské činnosti Výroba, rozmnoţování a nahrávání zvukových a obrazových záznamů Specializovaný maloobchod Poskytování telekomunikačních sluţeb Maloobchodní prodej a pronájem zvukových záznamů a obrazových záznamů Kopírovací práce Zprostředkovávaní sluţeb Pořádání veletrhů, přehlídek a obdobných akcí Doplňková činnost nesmí narušovat plnění hlavních úkolů organizace a sleduje se odděleně. 17 17 Zřizovací listina příspěvkové organizace Kulturní zařízení města Přibyslav 37
4.3.3 Služby KZMP Hlavní náplní těchto zařízení je poskytování sluţeb občanům, jak našeho města, tak turistům. Především se jedná o pořádání kulturních akcí, jako jsou divadelní představení z řad ochotnických souborů, koncerty, filmová představení, fotografické výstavy s různorodou tématikou, představení dětské činnosti. Toto vše poskytuje svým občanům kulturní dům, který při těchto akcí zajišťuje i vysoký komfort ostatních sluţeb, které jsou s hlavní činností úzce spjaty. Informační centrum poskytuje především informační servis nejen návštěvníkům města, ale i občanům a zájemcům o turistiku, historii a přírodní zajímavosti Přibyslavska a dále poskytuje sluţby reprografické, průvodcovské a prodej suvenýrů. Městská knihovna se zabývá mnoha činnostmi pro školy, školky, ale i veřejnost. Zajišťuje nejen běţné absenční výpůjčky na základě osobního výběru uţivatele, běţné prezenční výpůjčky ve studovně (knihy se nepůjčují domů), rezervace dokumentů, které jsou právě půjčeny, důleţitá sluţba pro občany je i meziknihovní výpůjční sluţba, která zajišťuje vypůjčení dokumentů, kterými knihovna nedisponuje z jiných knihoven na území ČR, ale zajišťuje i besedy o knihách a spisovatelích, pořádá knihovnickobibliografické lekce pro ţáky základních škol, exkurze, seznámení s organizací fondu, moţností vyhledání a získání poţadovaných dokumentů atd. Městské muzeum poskytuje sluţby především v oblasti vytváření expozic se široce rozsáhlou tématikou a to u příleţitostí historických událostí, křesťanských svátků, zajišťuje a shromaţďuje předměty pro muzejní sbírky, prodej propagačních materiálů, prezentace besed, zajišťování výstav a také provádí badatelskou činnost v oblasti dějin a kultury regionu. 18 18 Organizační řád Kulturního zařízení města Přibyslav 38
4.4 Hospodaření KZMP 4.4.1 Zdroje financování KZMP Kulturní zařízení města Přibyslav čerpá prostředky pro financování své hlavní činnosti především ze zdrojů od zřizovatele (provozní a investiční příspěvek), čímţ je v tomto případě město Přibyslav. Dále získává zdroje z vlastní činnosti hlavní i doplňkové. Další zdroje pro financování těchto zařízení jsou získávány dalšími dotacemi (např. z Fondu Vysočiny) a pokud je třeba, jsou prostředky čerpány z ostatních finančních fondů, jako je fond rezerv, fond reprodukce majetku, či fond odměn. Doplňkovou činnost smí KZMP financovat pouze z výnosů této činnosti. Výše zdrojů, kterými KZMP disponovalo v letech 2008 2010 je uvedena v tabulce č. 1. Rok Zdroje [Kč] 2008 2009 2010 Dotace od zřizovatele 2 630 000 2 710 000 2 574 500 Hlavní činnost 348 742 228 179 268 816 Doplňková činnost 121 692 246 474 158 640 Ostatní fondy 99 853 128 517 277 015 Ostatní dotace 38 498 283 449 0 Celkem 3 238 785 3 596 619 3 278 971 Tabulka 1: Zdroje financování KZMP v letech 2008-2010 Jak vyplývá z tabulky č. 1, nejvíce zdrojů se ve sledovaných letech organizaci podařilo získat v roce 2009 a to z důvodu vysokých příjmů z doplňkové činnosti a zároveň i nejvyššímu objemu dotací jak od zřizovatele, tak z dalších zdrojů (především kulturních fondů kraje). 39
Graf 1: Zdroje financování KZMP 4.4.2 Struktura nákladů a výnosů Obrázek o hospodaření KZMP poskytuje tabulka č. 2, kde jsou uvedeny podstatné nákladové a výnosové poloţky. Rok 2008 2009 2010 Spotřební materiál 278506 215103 270149 Energie 430944 493186 560852 Sluţby 381843 314635 398680 Náklady Mzdy 1514813 1501287 1547161 Opravy 163160 89002 144290 Nákup DDHM 61761 41981 45580 Ostatní 69083 53876 87242 Celkem 2900110 2709070 3053954 Dotace zřizovatele 2630000 2710000 2574500 Ostatní dotace 38498 283449 0 Výnosy Trţby - hl. činnost 348742 228179 268816 Trţby - dopl. činnost 121692 246474 158640 Celkem 3138932 3468102 3001956 Hospodářský výsledek 48637 166223-161148 Výše rezervního fondu 0 38637 171615 Výše fondu odměn 78926 78926 84670 Výše fondu reprodukce majetku 20927 10954 20730 Tabulka 2: Hospodaření KZMP 2008-2010 - hlavní a doplňková činnost; údaje v Kč 40
Struktura nákladů odpovídá skutečnosti, ţe organizace KZMP poskytuje veřejné sluţby provozováním kina, knihovny, muzea, informačního centra, atd. Hlavní činnost realizuje s pomocí stálých i na dohody pracujících zaměstnanců a má ve své správě několik budov, které převáţně pro realizaci této činnosti vyuţívá. Největší poloţku nákladů tak tvoří náklady mzdové a náklady na energie, které jsou druhou nejvyšší nákladovou poloţkou a které souvisejí s nutností správy svěřených budov. Třetí nejsilnější nákladovou poloţkou jsou platby za sluţby, coţ souvisí jak s hlavní činností organizace (půjčovné, honoráře, ), tak i s běţným provozem (poplatky za telefon, internet, poštovní sluţby, ). Graf 2: Struktura nákladů 41
Graf 3: Struktura výnosů 4.4.2.1 Mzdové náklady Mzdové náklady tvoří největší část nákladů organizace, proto budou v této části rozebrány podrobněji. V organizaci jsou zaměstnaní 4 pracovníci na hlavní pracovní poměr (HPP), 10 zaměstnanců na dohodu o pracovní činnosti (DPČ) s úvazkem 2 10 hodin týdně a během letních prázdnin jsou zaměstnáváni studenti na dohody o provedení práce (DPP) do 150 hodin měsíčně. Ohodnocení pracovníků na HPP se řídí tabulkovými platy, osobním ohodnocením a čtvrtletními prémiemi. Řediteli organizace stanovuje pololetní prémie Rada města Přibyslav. Všichni zaměstnanci na DPČ i DPP pobírají minimální mzdu 50 Kč za hodinu, promítači pak 55 Kč za hodinu. Mzdové náklady [Kč] Knihovna Kulturní dům ICM KZMP celkem Platy 456669 215596 204221 876486 OPPP 108425 154149 34000 296574 Zdravotní a sociální poj. 158366 81204 66899 306469 Pojištění zaměstnavatele 2347 1161 859 4367 Odvod na FKSP 9014,26 4311,92 4065,68 17391,86 Celkem 734821,26 456421,92 310044,7 1501287,86 Tabulka 3: Struktura mzdových nákladů podle středisek v roce 2009 42
Protoţe mzdové náklady a jejich struktura se ve sledovaném období prakticky nemění, nemá smysl uvádět je zvlášť pro jednotlivé roky. Větší informační hodnotu tak má struktura mzdových nákladů podle jednotlivých středisek (viz tabulka č. 3Tabulka 3). Nejvyšší část mzdových nákladů (58 %) tvoří podle očekávání náklady na stálé zaměstnance. V rámci středisek se na mzdových nákladech téměř z poloviny podílí knihovna, protoţe právě tam je zaměstnána polovina ze 4 stálých zaměstnanců. Dalším zřetelným rozdílem je podíl práce na dohody vyuţívaný v jednotlivých střediscích. Zatímco ostatní platby za provedenou práci (OPPP) v podobě nákladů práce na DPČ a DPP ve srovnání s náklady na stále zaměstnance u knihovny a informačního centra a muzea (ICM) tvoří 24 % a 17 %, v případě kulturního domu je to 71 %. Příčinou je větší mnoţství méně časově náročných profesí/činností spojené s provozováním kulturního domu a kina potřebné jen několikrát do roka nebo jen v době konání představení (např. pokladní, promítač, uvaděčka, obsluha bufetu, péče a příprava kostýmů, kulis, atd.). Graf 4: Struktura mzdových nákladů KZMP 4.4.3 Rozpočet Rozpočet města Přibyslav zprostředkovává vztah KZMP ke státnímu rozpočtu. Podle zřizovací listiny KZMP nelze měnit vztah rozpočtu KZMP k rozpočtu města v průběhu účetního období v neprospěch příspěvkové organizace. 43