STAV ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ VE ZLÍNSKÉM KRAJI v období 2010/2011 Zlínský kraj 2012
Obsah 1. Základní informace o území............................. 5 2. Podnebí a klimatické podmínky........................... 7 3. Ovzduší.......................................10 4. Voda........................................ 19 5. Půda........................................ 27 6. Horninové prostředí................................ 30 7. Příroda....................................... 32 8. Lesy.........................................34 9. Odpady....................................... 39 10. Staré ekologické zátěže............................. 44 11. Aktivity neziskového sektoru v oblasti ochrany životního prostředí................................ 46 12. IPPC........................................48 13. Činnost a vývoj v oblasti životního prostředí...................50 Nové druhy v přírodě Zlínského kraje.........................52 Vysvětlení zkratek.................................. 56 3
1. Základní informace o území Zlínský kraj byl ustanoven k 1. lednu 2000 na základě ústavního zákona č. 347 ze dne 3. prosince 1997 o vytvoření vyšších územních samosprávných celků. Vznikl sloučením okresů Zlín, Kroměříž a Uherské Hradiště, které patřily k Jihomoravskému kraji, a okresu Vsetín, který spadal do Severomoravského kraje. Spolu s Olomouckým krajem tvoří region soudržnosti Střední Morava. S účinností od 1. 1. 2003 se vytvořilo 13 správních obvodů obcí s rozšířenou působností (obce III. stupně), v jejichž rámci působí 25 územních obvodů pověřených obcí (obce II. stupně). Nachází se na východě republiky, kde jeho východní okraj tvoří hranici se Slovenskem. Na jihozápadě sousedí s krajem Jihomoravským, na severozápadě s Olomouckým a v severní části s krajem Moravskoslezským. Svou rozlohou 3 963 km 2 je čtvrtým nejmenším krajem v republice. Má celkem 305 obcí (z toho 30 měst), ve kterých ke konci roku 2010 žilo 590 361 obyvatel. Hustota zalidnění 149 obyvatel/km 2 výrazně převyšuje republikový průměr. Nejvyšší zalidněnost je v okrese Zlín (186 obyvatel/km 2 ) a nejnižší v okrese Vsetín (127 obyvatel/ km 2 ). Území má členitý charakter. Z převážné části je kopcovitý, tvořený pahorkatinami a pohořími. V části kraje, v povodí Moravy, se táhne rovinatá úrodná oblast Haná na Kroměřížsku a Slovácko na Uherskohradišťsku. Severní částí kraje probíhají Moravskoslezské Beskydy s nejvyšší horou Čertův mlýn (1 206 m), na východě se rozkládají Javorníky s nejvyšší horou Velký Javorník (1 071 m) a dále směrem k jihu Bílé Karpaty s nejvyšší horou Velká Javořina (970 m), které také tvoří hranici se Slovenskem. Směrem k jihu od Moravskoslezských Beskyd vybíhá Hostýnsko Vsetínská hornatina a Vizovická vrchovina. Na jihozápadě kraje se zvedají Chřiby s nejvyšším bodem Brdo (587 m). Mezi Chřiby a výše zmíněnými pahorkatinami probíhá od západu z Olomouckého kraje Hornomoravský úval přes okres Kroměříž až do okresu Zlín. Kolem řeky Moravy, v okrese Uherské Hradiště, probíhá Dolnomoravský úval, který dále pokračuje do Jihomoravského kraje. Od západu k jihu, přes oba úvaly, protéká největší řeka kraje Morava, do které se vlévá většina toků protékajících územím. Jsou to především Základní informace o území 5
v severní části řeka Bečva a v jižní části řeka Olšava. Kraj má celkem příznivé klimatické podmínky. Z klimatických hodnot naměřených v meteorologické stanici na území kraje byla zjištěna v roce 2010 průměrná teplota vzduchu 8,6 C a celkový úhrn srážek 828 mm/m 2. Většina půd kraje je minerálně chudá, s výjimkou draslíku a hořčíku, s nedostatkem humusu. Jsou to hnědé půdy vrchovin a podzoly, které směrem k jihu místy přecházejí do hnědých půd nižších poloh. Na rozdíl od kopcovité a hornaté části s chudými štěrkovitými a kamenitými středně těžkými až těžkými půdami je v obou úvalech úrodná hnědozemě i černozemě a v okolí řeky Moravy také kvalitní lužní půdy. Pro svažitost a členitost terénu velké části kraje je obdělávání půdy obtížné. Z celkového půdního fondu kraje je 49,0 % zemědělské a 51,0 % nezemědělské půdy. Nejvíce zemědělské půdy má okres Uherské Hradiště (58,0% celkové výměry okresu, z toho je 70,5 % půdy orné). Zcela odlišné rozdělení půdy je v okrese Vsetín, ve kterém podíl nezemědělské půdy je výrazně vyšší (64,6%) a z níž 83,8 % zabírají lesy, převážně smrkové. Kraj je chudý na nerostné suroviny. Využívána jsou hlavně ložiska cihlářských hlín, štěrkopísků (tato ložiska mají celorepublikový význam) a stavebního kamene, místní význam má těžba pískovce. V omezené míře se zde vyskytují naleziště ropy a zemního plynu. Zlínský kraj má velkou rozlohu chráněného krajinného území. Velkoplošná území zahrnují dvě chráněné krajinné oblasti, Beskydy a Bílé Karpaty, která zahrnují zhruba 30 % území. CHKO Bílé Karpaty patří mezi šest biosférických rezervací UNESCO v republice. Na území kraje se dále nachází 38 přírodních rezervací, z toho 6 národních a 122 přírodních památek, z toho 2 národní. V červenci 2000 bylo založeno sdružení právnických osob Euroregion Bílé - Biele Karpaty, zaměřené na všestranný rozvoj přeshraniční spolupráce regionů na území chráněné krajinné oblasti Bílé Karpaty. Euroregion zahrnuje území působení sdružení Región Biele Karpaty se sídlem v Trenčíně a území působení sdružení Region Bílé Karpaty se sídlem ve Zlíně. Českou část euroregionu tvoří okresy Uherské Hradiště, Zlín a Vsetín a část okresu Kroměříž a dále několik obcí okresu Hodonín s mikroregionem Horňácko patřícím do Jihomoravského kraje. V roce 2010 žilo na území Zlínského kraje 590 361 obyvatel. Vývoj věkového složení obyvatel je charakterizován zvyšujícím se podílem obyvatel v poproduktivním věku, proti roku 2009 se podíl obyvatel starších 64 let zvýšil z 15,8 % na 16,2 %. Přesto je věková struktura z ekonomického hlediska stále příznivá. Průměrný věk obyvatel Zlínského kraje v roce 2010 byl 41,2 let. Ekonomika v kraji byla a je založena především na zhodnocování vstupních surovin a polotovarů. Export v kraji je negativně poznamenán polohou kraje v rámci ČR. V tvorbě hrubého domácího produktu se Zlínský kraj řadí na 7. místo mezi kraji v ČR. V roce 2010 dosáhla průměrná hodnota HDP na 1 obyvatele kraje 301 442 Kč (v běžných cenách). Zdroj: ČSÚ Základní údaje o území Zlínského kraje ČR, kraj, okresy Rozloha (km 2 ) 1) Počet obyvatel muži v tom ženy Průměrný věk Hustota obyvatelstva na 1 km 2 Česká republika 78 865 10 532 770 5 168 799 5 363 971 40,8 134 Zlínský kraj 3 963 590 361 287 984 302 377 41,2 149 Kroměříž 796 108 055 52 697 55 358 41,4 136 Uherské Hradiště 991 144 203 70 396 73 807 41,2 145 Vsetín 1 143 145 464 71 251 74 213 40,7 127 Zlín 1 034 192 639 93 640 98 999 41,4 186 Zdroj: ČSÚ 6 Stav životního prostředí ve Zlínském kraji v období 2010/2011
2. Podnebí a klimatické podmínky Územní teploty vzduchu v roce 2010 ve srovnání s dlouhodobým průměrem za období 1961 1990 Pramen: ČHMÚ ČR, kraje Ukazatel Měsíc 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. Rok celkem Česká republika Zlínský T -5,0-1,8 2,7 8,1 11,5 16,6 20,0 17,0 11,3 6,1 5,0-4,9 7,2 N -2,8-1,1 2,5 7,3 12,3 15,5 16,9 16,4 12,8 8,0 2,7-1,0 7,5 O -2,2-0,7 0,2 0,8-0,8 1,1 3,1 0,6-1,5-1,9 2,3-3,9-0,3 T -5,0-1,2 3,0 8,1 12,1 16,9 19,9 17,5 11,9 6,3 6,5-3,8 7,7 N -2,5-0,5 3,3 8,2 13,1 16,1 17,4 17,0 13,4 8,7 3,5-0,6 8,1 O -2,5-0,7-0,3-0,1-1,0 0,8 2,5 0,5-1,5-2,4 3,0-3,2-0,4 T průměrná měsíční teplota vzduchu ( C) N dlouhodobý průměr za období 1961 až 1990 ( C) O odchylka průměrné měsíční teploty vzduchu v roce 2010 od dlouhodobého průměru ( C) Zdroj: ČSÚ Podnebí a klimatické podmínky 7
Územní srážky v roce 2010 ve srovnání s dlouhodobým průměrem za období 1961 1990 Pramen: ČHMÚ ČR, kraje Ukazatel Měsíc 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. Rok celkem Česká republika Zlínský Sr 59 26 33 48 133 75 118 149 84 13 65 65 867 N 42 38 40 47 74 84 79 78 52 42 49 48 674 % 140 68 83 103 179 89 149 191 162 31 132 135 129 Sr 61 43 25 58 224 97 126 123 85 20 67 65 995 N 47 46 44 56 82 102 89 83 58 50 64 60 786 % 129 93 57 103 273 95 141 148 146 41 105 108 127 Sr úhrn srážek (mm) N dlouhodobý průměr srážkového úhrnu za období 1961 1990 (mm) % úhrn srážek v roce 2010 v procentech dlouhodobého průměru (Sr/N*100) Zdroj: ČSÚ Extrémní hodnoty meteorologických prvků ve Zlínském kraji v roce 2010 Pramen: ČHMÚ Meteorologická stanice Holešov (224 m n.m.) Nejvyšší denní maximální teplota vzduchu Nejnižší denní minimální teplota vzduchu Nejvyšší denní úhrn srážek Nejvyšší denní výška sněhové pokrývky C datum měření C datum měření mm datum měření cm datum měření 2008 31,7 23. 6. -11,3 17. 2. 41,0 18. 5. 6,0 7. 1. 2009 33,5 23. 7. -20,8 9. 1. 31,5 19. 6. 25,0 23. 2. 2010 34,3 16. 7. -19,0 27. 1. 38,5 1. 6. 25,0 4. 2. Zdroj: ČSÚ 8 Stav životního prostředí ve Zlínském kraji v období 2010/2011
Výskyt kulminačních průtoků, při kterých byl dosažen 3. stupeň povodňové aktivity nebo průtok větší než pětiletý, v ČR v roce 2010 Pramen: ČHMÚ Měsíc Den Tok Profil Stav (cm) Průtok Doba opakování (m 3 /s) (roky) SPA 1) Květen Červen 17. Vsetínská Bečva Vsetín 378 224,0 5 3 17. Rožnovská Bečva Valašské Meziříčí 435 346,0 20 50 3 18. Bečva Dluhonice 695 724,0 20 50 3 17. Moštěnka Prusy 360 67,5 5 10 3 19. Morava Kroměříž 684 663,0 20 3 19. Morava Spytihněv 666 693,0 20 3 16. Velička Strážnice 327 41,8 10 3 19. Morava Strážnice 700 719,0 50 3 3. Morava Moravičany 360 179,0 2 5 3 3. Třebůvka Loštice 324 75,7 5 10 3 4. Morava Olomouc 431 198,0 2 5 3 3. Bečva Dluhonice 590 526,0 5 10 3 2. Moštěnka Prusy 374 78,5 10 3 3. Morava Kroměříž 631 562,0 10 3 2. Dřevnice Zlín 318 162,0 10 20 3 2. Morava Spytihněv 669 697,0 20 3 2. Olšava Uherský Brod 539 151,0 10 20 3 2. Velička Velká nad Veličkou 147 42,0 10 20 3 2. Velička Strážnice 392 62,1 20 50 3 2. Morava Strážnice 705 755,0 50 3 1) 1. stupeň povodňové aktivity (SPA) bdělost (B) 2. stupeň povodňové aktivity (SPA) pohotovost (P) 3. stupeň povodňové aktivity (SPA) ohrožení (O) Zdroj: ČSÚ Podnebí a klimatické podmínky 9
3. Ovzduší 3.1 Emise Výchozím podkladem pro emisní bilanci v uvedených letech jsou údaje ze souhrnné provozní evidence zdrojů znečišťování ovzduší, které jsou ověřovány Českou inspekcí životního prostředí a Krajským úřadem Zlínského kraje. Majoritním zdrojem znečištění TZL ve Zlínském kraji je doprava a malé zdroje především lokální topeniště pro vytápění domácností (spalování uhlí v domácnostech a spoluspalováním odpadu), které produkují více než pětinásobné množství tuhých látek než zvláště velké, velké a střední zdroje dohromady, zatímco u zvláště velkých, velkých zdrojů a středních zdrojů klesají. S nejvyššími emisemi TZL ve Zlínském kraji jsou Alpiq Zlín s.r.o. Teplárna Zlín, DEZA, a.s. Energetika, ZPS SLÉVÁRNA, a.s., Zlínské cihelny s.r.o. Závod Malenovice. Největší pokles zaznamenaly v roce 2010 emise oxidu siřičitého SO 2, poklesly v období od roku 2009 do 2010 na cca 79 % (v absolutní výši o cca 659 t/r). Na snížení emisí SO 2 se nejvíce podílely Teplárna Otrokovice a.s., DEZA, a.s. Energetika. Emise oxidů dusíku NO x poklesly v období od roku 2009 do 2010 v absolutní výši o cca 72 t/r. Zdrojem znečištění oxidy dusíku ve Zlínském kraji jsou především mobilní zdroje Na poklesu mají opět největší vliv Teplárna Otrokovice a.s., DEZA, a.s. Energetika, Alpiq Zlín s.r.o. Teplárna Zlín, CTZ s.r.o., Uherské Hradiště kotelna na tuhá paliva Zdrojem znečištění oxidu uhelnatého ve Zlínském kraji jsou především mobilní zdroje. Dalším významným zdrojem jsou však také malé zdroje, především lokální topeniště pro vytápění domácností, které produkují zhruba čtvrtinu všech emisí CO. 10 Stav životního prostředí ve Zlínském kraji v období 2010/2011
Produkce emisí VOC ve sledovaných letech 2009 2010 mírně vzrostla. Zdrojem znečištění VOC ve Zlínském kraji jsou malé zdroje zejména lakovny atp. Dalšími významnými zdroji jsou zvláště velké a velké zdroje SPUR a.s. Zlín, MITAS a.s., výrobní úsek AGRO Otrokovice, DEZA, a.s., Valašské Meziříčí Chemické výroby, COLORLAK, a.s., ALBO SCHLENK s.r.o. výroba hliníkových past a pigmentů, Bojkovice. Na rozdíl od předcházejících let (konec 20. století) již nejsou nejvýznamnějším původcem znečištění ovzduší v kraji velké a střední zdroje znečištění, ale naopak malé zdroje umístěné v objektech pro bydlení a doprava vedená přes intravilány obcí. Celkové emise hlavních znečišťujících látek ze zdrojů, podíly podle kategorií zdrojů znečišťování ovzduší (kt. rok 1) v roce 2010 Rok REZZO TZL SO 2 NO x CO VOC Emise celkem Velké a zvláště velké zdroje Střední zdroje Zdroj: ČHMÚ 2009 1 2 0,133 3,173 1,651 0,674 1,15 2010 1 2 0,13 2,564 1,577 0,604 1,334 2009 1 0,103 3,164 1,570 0,597 1,013 2010 1 0,068 2,505 1,498 0,463 1,165 2009 2 0,030 0,009 0,081 0,077 0,137 2010 2 0,062 0,059 0,079 0,141 0,169 Celkové emise hlavních znečišťujících látek ze zdrojů, podíly podle kategorií zdrojů znečišťování ovzduší (kt. rok 1)v roce 2011 Rok REZZO TZL SO 2 NO x CO VOC Emise celkem Velké zdroje Střední zdroje Zdroj: ČHMÚ 2010 1 2 0,1298 2,5644 1,5777 0,6042 1,334 2011 1 2 0,1818 3,3959 1,8984 0,7626 1,2869 2010 1 0,068 2,505 1,498 0,463 1,165 2011 1 0,106 3,327 1,767 0,548 1,067 2010 2 0,0618 0,0594 0,0797 0,1412 0,1690 2011 2 0,0758 0,0689 0,1314 0,2146 0,2199 Podle údajů z registru emisí a zdrojů znečisťování ovzduší (REZZO), který spravuje Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ), je zřejmé, že se ve Zlínském kraji v posledních letech emise znečisťujících látek snižovaly. Nejvýraznějším zdrojem znečistění ve Zlínském kraji byly i v roce 2010 mobilní zdroje znečistění (REZZO 4), a to s podílem na celku 56,6 % u tuhých látek, 60,9 % u oxidů dusíku a 66,0 % oxidu uhelnatého. Největší podíl znečistění oxidem siřičitým šel na vrub velkým stacionárním zdrojům (REZZO1), a to 77,6 %. Největší zátěží pro kvalitu ovzduší ve Zlínském kraji byly mobilní zdroje znečistění (REZZO4, v této skupině jsou zahrnuta mobilní zařízení se spalovacími nebo jinými motory, která znečišťují ovzduší, zejména silniční a motorová vozidla, železniční kolejová vozidla, plavidla a letadla). U emisí tvořených tuhými znečisťujícími látkami došlo v průběhu čtyř let k poklesu o 2,1 % a jejich podíl na těchto emisích v kraji však vzrostl o 0,3 procentního bodu na 56,6 %. U emisí oxidu dusíku a oxidu uhelnatého došlo od roku 2006 k poklesu produkce o 14,9 % a 34,5 %. Jejich podíl na celku těchto emisí v kraji od počátečního roku sledovaného období u oxidu dusíku klesl z 63,9 % Ovzduší 11
o 3,0 p.b. na 60,9 % a u oxidu uhelnatého také poklesl o 6,7 p.b na 66,0 %. Na znečistění oxidem siřičitým se mobilní zdroje podílely v roce 2010 necelým procentem (0,52 %). U znečistění těmito látkami došlo v průběhu čtyř let ke snížení o 1,8 %. Největšími producenty emisí oxidu siřičitého v kraji byly velké stacionární zdroje znečisťování (REZZO1, kam patří stacionární zařízení ke spalování paliv o tepelném výkonu vyšším než 5 MW a zařízení zvlášť závažných technologických procesů). V roce 2010 tvořily na zlínském celku těchto emisí 77,6 %. Proti předchozímu roku bylo zaznamenáno snížení emisí o 15,1 % a proti roku 2006 došlo k poklesu o 34,2 % a za čtyři roky se tak jejich podíl snížil o 5,6 p.b. Také střední stacionární zdroje znečistění (REZZO2, což jsou stacionární zařízení ke spalování paliv o tepelném výkonu od 0,2 do 5 MW, zařízení závažných technologických procesů, uhelné lomy a plochy s možností hoření, zapaření nebo úletu znečišťujících látek) a malé (REZZO3, kam patří stacionární zařízení ke spalování paliv o tepelném výkonu nižším než 0,2 MW, zařízení technologických procesů nespadajících do kategorie velkých a středních zdrojů, plochy, na kterých jsou prováděny práce, které mohou způsobovat znečišťování ovzduší, skládky paliv, surovin, produktů a odpadů a zachycených exhalátů a jiné stavby, zařízení a činnosti, výrazně znečišťující ovzduší) svým podílem přispívají na znečisťování ovzduší v kraji. Zvláště malé zdroje rozhodně nejsou zanedbatelné. V roce 2010 byl jejich podíl znečistění tuhými látkami 34,6 % (zvýšení podílu za 4 roky o 2,5 p.b.), oxidem siřičitým 20,6 % (od roku 2006 došlo ke zvýšení podílu o 6,4 p.b.), oxidy dusíku 4,9 % (pokles podílu za čtyři roky o 1,9 p.b.) a oxidem uhelnatým 26,7 % (nárůst podílu za sledované období o 9,1 p.b.). Čistota nebo znečistění ovzduší jednotlivých územních celků je dána jednak rozmístěním stacionárních zdrojů výrazně znečisťujících ovzduší (tedy podniků produkujících emise, dále i umístěním ploch, na kterých jsou skládky paliv, surovin, produktů a odpadů) a v neposlední řadě také mobilními zdroji, tedy dopravní zatížeností silničních a železničních tepen v kraji. Z grafu 4.6 je zřejmé, že nejvyšší znečistění emisemi oxidu siřičitého bylo opět zjištěno ve zlínském okrese (2,65 t/km 2 ). Nejvyšší hodnoty tuhých znečisťujících látek (0,36 t/km 2 ), oxidu dusíku (1,27 t/km 2 ) a oxidu uhelnatého (1,37 t/km 2 ) byly naměřeny v okrese Vsetín. Ve všech čtyřech sledovaných druzích emisí znečisťujících ovzduší (REZZO1 4) dosahovaly zjištěné údaje za Zlínský kraj nižší hodnoty, než činily průměry za celou republiku. Mezi kraji se Zlínský kraj umístil v emisích tvořených tuhými znečisťujícími látkami na druhém nejlepším místě (tedy byla zde naměřená druhá nejnižší hodnota těchto emisí mezi kraji). V produkci emisí oxidu siřičitého obsadil kraj 7. příčku, oxidu dusíku 6. pozici a oxidu uhelnatého čtvrté místo. Z celorepublikového pohledu tak Zlínský kraj patřil mezi kraje s čistým ovzduším. Nejmenší znečistění ovzduší bylo i v roce 2010 zjištěno v Jihočeském kraji. Meziroční změna emisí hlavních znečišťujících látek 2010/2009 (tis. t. rok 1) TZL SO 2 NO x CO VOC Emise celkem 0,067 0,709 0,07 0,198 0,184 Velké zdroje 0,035 0,659 0,072 0,134 0,152 Střední zdroje 0,032 0,05-0,002 0,064 0,032 Zdroj: ČHMÚ 12 Stav životního prostředí ve Zlínském kraji v období 2010/2011
3.2 Imise 3.2.1 Síť imisního monitoringu V roce 2010 a 2011 probíhal ve Zlínském kraji monitoring imisí na 6 lokalitách. Z toho 4 lokality spadají do státní sítě imisního monitoringu ČR spravované Českým hydrologickým ústavem a jsou akreditovány podle ČSN EN ISO/IEC 17025:2005. Jedná se o lokality Zlín (PM10, PM2,5, SO 2, NO, NO 2, NO x, CO, O 3, benzen, toluen, polyaromatické uhlovodíky, těžké kovy), Uherské Hradiště (PM10, NO, NO 2, NO x ), Vsetín hvězdárna (PM10) a Štítná nad Vláří (O 3 ). Lokality Valašské Meziříčí Masarykova (PM10) a Zlín Svit (PM10, SO 2, NO 2, O 3 ) má ve správě Ekovia. V roce 2013 by mělo dojít k optimalizaci státní sítě imisního monitoringu, v rámci které by měla přibýt ve Zlínském kraji vesnická pozaďová lokalita, která doposud v kraji chybí (zřejmě v blízkosti obce Vrbka). Dále dojde k přesunu stanice ve Vsetíně z hvězdárny do centra města a v neposlední řadě přibyde stanice ve Valašském Meziříčí, kde by vzhledem k charakteru zdrojů v oblasti mělo být měření zaměřeno na PM, benzen a polyaromatické uhlovodíky. Bližší informace o optimalizaci státní sítě imisního monitoringu budou známy po schválení návrhu ČHMÚ ze strany MŽP. 3.2.2 Vyhodnocení kvality ovzduší ve Zlínském kraji Pro vymezení zón a aglomerací se zhoršenou kvalitou ovzduší ve smyslu zákona o ochraně ovzduší č. 86/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů, bylo podle prahových a limitních úrovní provedeno pro jednotlivé lokality vyhodnocení překračování limitu pro roční průměrné koncentrace PM10,NO 2, olova, benzenu, kadmia, arsenu a niklu. Dále byly vypočteny četnosti překračování denních limitů pro frakci PM10 a SO 2, hodinových limitních hodnot pro SO 2 a NO 2 a 8hodinových limitních hodnot oxidu uhelnatého a ozónu. Na základě map územního rozložení příslušných imisních charakteristik kvality ovzduší byly vymezeny oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší (OZKO), tj. takové oblasti, ve kterých je překročen imisní limit pro ochranu zdraví lidí pro alespoň jednu znečišťující látku (jedná se o SO 2, CO, PM10, Pb, NO 2 a benzen). Obr. č. 1 znázorňuje mapu oblastí České republiky se zhoršenou kvalitou ovzduší. Z mapy vyplývá, že tyto oblasti jsou na 21,2 % rozlohy území ČR. Obr. č. 2 znázorňuje mapu oblastí, kde dochází k překračování cílových imisních limitů pro alespoň jednu látku mimo ozónu (jedná se o As, Cd, Ni a benzo(a)pyren). V roce 2010 to bylo 14,5 % plochy území ČR. Obr. č. 3 znázorňuje mapu oblastí, kde dochází k překračování cílových imisních limitů pro alespoň jednu látku (týká se As, Cd, Ni benzo(a)pyrenu a ozónu). V roce 2010 to bylo 23,4 % plochy území ČR. Ovzduší 13
Obr. č. 1 Mapa vyznačení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší vzhledem k imisním limitům pro ochranu zdraví, v roce 2010 (zdroj ČHMÚ) Obr. č. 2 Mapa oblastí ČR s překročenými cílovými imisními limity pro ochranu zdraví (bez zahrnutí ozónu) v roce 2010 (zdroj ČHMÚ) 14 Stav životního prostředí ve Zlínském kraji v období 2010/2011
Obr. č. 3 Mapa oblastí ČR s překročenými cílovými imisními limity pro ochranu zdraví (včetně ozónu) v roce 2010 (zdroj ČHMÚ) Při interpretaci výsledků hodnocení je nutné zdůraznit, že mapy znečištění ovzduší jsou vytvářeny na základě měření, které je s ohledem na požadavky legislativy směrováno především do velkých aglomerací. Podle odborného odhadu a na základě výsledků publikovaných prací však lze s vysokou pravděpodobností očekávat, že zvýšené, ale i nadlimitní koncentrace řady látek se vyskytují i v malých obcích, kde se imise neměří a ve kterých v České republice žije poměrně značná část populace. Jedná se zejména o koncentrace částic, polyaromatických uhlovodíků a těžkých kovů. Zásadní roli na znečištění ovzduší hraje geomorfologie území, dopravní zátěž a způsob vytápění. Při použití dřeva a uhlí pro vytápění dochází ke zvýšení emisí částic, polyaromatických uhlovodíků a těžkých kovů. Pokud je v lokálních topeništích spalován odpad, dochází navíc k emitování nebezpečných dioxinů. Již z mapy na obr. č. 1 je patrné, že v roce 2010 došlo na zhruba polovině plochy území zóny Zlínský kraj k překročení imisního limitu a tudíž byly vymezeny OZKO. Jedná se zejména o západní část území zóny, zejména pak nížiny podél toku řeky Moravy, které jsou významně ovlivňovány dálkovým přenosem z Polska a Moravskoslezského kraje. Pro vymezení OZKO jsou nejdůležitější koncentrace PM10. Jedná se zejména o průměrné 24hodinové koncentrace, které překračují platný imisní limit. V případě cílových imisních limitů (mimo O 3 ) se jedná výhradně o koncentrace benzo(a)pyrenu, coby legislativního zástupce PAH. V předešlých letech docházelo k vymezení OZKO pouze na malých částech území zóny Zlínský kraj, jak je zobrazeno na obr. č. 4. Nejmenší OZKO byla vymezena v letech 2008 a 2009, zejména rok 2008 lze z hlediska kvality ovzduší považovat za nejlepší za posledních 10 let. Ovzduší 15
Obr. č. 4 Mapa oblastí zóny Zlínský kraj s překročenými imisními limity pro ochranu zdraví v letech 2007 2010 (zdroj ČHMÚ) 2007 2008 2009 2010 Výměra území zóny Zlínský kraj, na nichž byly v letech 2001 až 2010 vyhlášeny oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší (v % celkového území zóny/aglomerace) pro jednotlivé škodliviny uvádí následující tabulka. 16 Stav životního prostředí ve Zlínském kraji v období 2010/2011
Vývoj úrovně znečištění ovzduší ve vztahu k lidskému zdraví (v % území zóny) v letech 2001 2010 Rok PM10_DP PM10_RP Celkem B(a)P Ni O 3 2001 0,90% - 4,40% 4,30% 0,10% 81,30% 2002 3,60% - 3,60% 0,20% - 97,00% 2003 12,00% - 12,00% - - 100% 2004 5,80% - 5,80% - - 97,60% 2005 70,70% 0,30% 70,70% 3,80% - 99,30% 2006 32,40% 0,70% 32,40% 14,90% - 100% 2007 6,70% - 6,70% 7,80% - 100% 2008 1,00% - 1,00% 2,85% - 100% 2009 2,37% - 2,37% 3,30% - 99,42% 2010 53,77% - 53,77% 48,08% 47,90% V roce 2010 žilo v OZKO cca 436.000 obyvatel (74 % zóny) v rámci zóny Zlínský kraj. Z výše uvedeného vyplývá, že ve Zlínském kraji je nejdůležitější sledovat koncentrace částic PM 10 a PM 2,5 a polyaromatické uhlovodíky. Překračování imisních resp. cílových imisních limitů zobrazují následující tabulky. Nejvyšší 24hodinová koncentrace PM10, Zlínský kraj, 2002 2011 Lokalita 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 Kroměříž-ZÚ 50,0 73,0 65,0 55,0 47,0 Štítná nad Vláří 37,0 Uherské Hradiště 68,1 81,3 76,4 58,9 55,5 61,4 79,7 68,6 Valašské Meziříčí - Masarykova 51,0 44,0 43,0 59,0 46,0 Vsetín - hvězdárna 63,0 55,0 64,0 57,0 50,0 46,0 46,0 63,0 56,0 Zlín 59,4 67,1 62,1 47,8 42,9 49,8 65,2 55,9 Zlín-Svit 76,5 78,2 71,0 54,0 49,0 67,0 LAT 25 25 25 25 25 25 25 25 25 25 UAT 35 35 35 35 35 35 35 35 35 35 LV 50 50 50 50 50 50 50 50 50 50 Průměrná roční koncentrace benzo(a)pyrenu, Zlínský kraj, 2002 2011 Lokalita 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 Zlín 2,02 1,86 1,51 1,50 1,60 1,30 LAT 0,4 0,4 0,4 0,4 0,4 0,4 0,4 0,4 0,4 0,4 UAT 0,6 0,6 0,6 0,6 0,6 0,6 0,6 0,6 0,6 0,6 TLV 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 Ovzduší 17
Z uvedených grafů je patrné, že v případě obou charakteristik dochází k dlouhodobému překračování imisních limitů. Obě škodliviny dosahují svých maxim v zimním období. Vzhledem k emisní charakteristice jsou ve Zlínském kraji na vině zejména doprava a malé zdroje, avšak významně dochází k ovlivnění kvality ovzduší i ze zdrojů mimo Zlínský kraj (zejména z Polska a Moravskoslezského kraje) díky dálkovému transportu znečištění. V případě průměrných ročních koncentrací PM10 dochází pouze výjimečně a výhradně na dopravních stanicích (Uherské Hradiště a Zlín Svit). Z grafů rovněž vyplývá, že situace se v různých letech někdy až dramaticky liší. Hodně závisí na délce topné sezóny a teplotě v zimě, které určují množství emisí z vytápění. Dalším důležitým faktorem jsou meteorologické podmínky, zejména pak zdali se vyskytují delší epizody s inverzním charakterem počasí během teplotní inverze dochází k stabilizaci atmosféry, je téměř bezvětří a škodliviny se tedy kumulují pod hranicí inverze podobně jako pára pod pokličkou. Pokud situace trvá delší dobu (listopad 2011) a je doprovázena nepřítomnosti srážek, mohou koncentrace dosáhnout hodnot a podmínek pro vyhlášení smogových signálů dle vyhlášky č. 373/2009 Sb. viz. další kapitola). U ostatních škodlivin k překračování imisních limitů nedochází. PM2,5 se ve Zlíně pohybuje v blízkosti nového cílového imisního limitu. Koncentrace NO 2 se na dopravních stanicích pohybují nad horní mezí pro posuzování, u ostatních lokalit není překročena dolní mez pro posuzování. Troposférický ozón se pohybuje v blízkosti cílového imisního limitu a jeho koncentrace jsou závislé na délce slunečního svitu a teplotě v letním období. Zbývající škodliviny sledované legislativou (SO 2, benzen, CO, olovo, arsen, kadmium, nikl) nepřekračují nikde na území Zlínského kraje dolní mez pro posuzování. 3.2.3 Smogový varovný a regulační systém Žádný ze zdrojů na území Zlínského kraje nespadá do Ústředního regulačního řádu ČR. Od roku 2011 však funguje v rámci Zlínského kraje Krajský regulační řád dle vyhlášky č. 373/2009 Sb. Pro vyhlašování signálů upozornění a regulace ve Zlínském kraji slouží datové podklady ze stanice Zlín. V roce 2011 vyhlásil Zlínský kraj signál upozornění na smogovou situaci z důvodu zvýšených koncentrací PM 10. Podmínky pro vyhlášení signálu regulace nebyly splněny. V případě vyhlášení signálu regulace by vybrané zdroje v rámci Zlínského kraje musely dle svých regulačních řádů přijmout opatření ke snížení emisí prašnosti. Dle emisní bilance tuhých látek však regulovatelné zdroje spadají do kategorie zvláště velkých a velkých zdrojů tvořících pouze 5 % celkového množství emisí TL do ovzduší (a to jsou v regulačním řádu pouze ty nejvýznamnější). Naopak zdroje, které v rámci Zlínského kraje především přispívají ke zhoršené kvalitě ovzduší (vytápění domácností a doprava) omezit nelze. V rámci vytápění domácností lze pouze apelovat na občany, aby používali vhodná paliva, prováděli vhodnou údržbu vytápění a nespoluspalovali odpad. Tyto informace zveřejnil v době epizod zvýšených koncentrací PM 10 krajský úřad Zlínského kraje na svých webových stránkách. Regulovat dopravu je možné pouze za předpokladu, že je k dispozici náhradní trasa s minimálně stejnou třídou silnice, což ve většině případů není možné. 18 Stav životního prostředí ve Zlínském kraji v období 2010/2011
4. Voda Rok 2010 byl z hlediska celkového množství srážek silně nadnormální s výraznějšími odchylkami. Srážkově výrazně nadprůměrné bylo období květen až září, naopak podprůměrné byly měsíce březen a říjen. Celkové srážkové úhrny se pohybovaly v rozmezí 129 136% oproti dlouhodobým průměrům (květen 232%, říjen 39% oproti dlouhodobému průměru). Z hlediska odtokových poměrů lze hodnotit rok 2010 jako výrazně nadprůměrný s maximy v měsících květen a červen. Průměrný roční úhrn srážek na povodí Bečvy byl 1 176 mm, což představuje 133 % normálu. Průměrný roční úhrn srážek na povodí střední a dolní Moravy byl 879 mm, což představuje 136 % normálu. Nejvyšší měsíční úhrn 276 mm byl naměřen v Bystřici pod Hostýnem v květnu. Průměrné průtoky na vybraných profilech v roce 2010 Tok Srážky Průtok Dlouhodobý průměrný roční průtok/q a Valašské Meziříčí Rožnovská Bečva 1387 mm 6,7 m 3 /s 3,5 m 3 /s Jarcová Vsetínská Bečva 1208 mm 14,0 m 3 /s 6,6 m 3 /s Zlín Dřevnice 818 mm 3,4 m 3 /s 2,2 m 3 /s Kroměříž Morava 957 mm 86,0 m 3 /s 51,3 m 3 /s Spytihněv Morava *mm 96,0 m 3 /s 55,4 m 3 /s Uherský Brod Olšava 733 mm 3,4 m 3 /s 2,1 m 3 /s *Hodnoty nejsou k dispozici Voda 19
Z dlouhodobého hlediska i ve srovnání s předchozími roky se jednalo o rok v mělkých obzorech výrazně nadprůměrný, v hlubších zvodních průměrný. Vlivem teplotně i srážkově příznivých podmínek docházelo k dobré dotaci mělkých, ale i hlubších obzorů podzemní vody a malým výkyvům hladin a vydatností v závěru roku. Podzemní vody v dílčím povodí Moravy byly s menším počtem nadlimitních hodnot základních ukazatelů. Relativní četnost hodnot nevyhovujících kvalitě pitné vody nad 10 % se vyskytuje u ukazatelů ph, NH 4+ a Cl. V ukazateli ph je zjevná klesající tendence v počtu překročení limitů pro pitnou vodu, naopak v ukazatelích NH 4+, NO 3, Cl a SO 4 je zjevná stoupající tendence v průběhu tříletí 2008 až 2010. U ukazatele CHSKMn mají koncentrace překračující limity kolísavý charakter. V podzemních vodách tohoto dílčího povodí se nevyskytují žádné koncentrace nevyhovující limitům u hodnocených toxických kovů Cd, Cu a Pb. U povrchových vod došlo oproti roku 2009 ke snížení množství odebrané vody o 2 %. U vypouštění odpadních vod došlo k velmi významnému nárůstu množství, způsobenému velkým množstvím srážek za rok 2010. Tento nárůst se objevil především u ČOV, které jsou napojeny na jednotnou kanalizaci a tudíž odvádějí i dešťové vody na čistírnu. V roce 2010 se vyskytly v květnu a červnu v povodí Bečvy a střední a dolní Moravy dvě významné srážkové epizody. Velikost následné odtokové odezvy byla v obou případech velmi ovlivněna předchozím silným nasycením půdy intenzivními srážkami. Na Bečvě byla v květnu dosažena 50letá voda, na Rožnovské Bečvě 20 50letá voda, na Vsetínské Bečvě 10 20letá voda. V červnu byl na Bečvě i Vsetínské Bečvě naměřen průtok na úrovni 5 10leté vody. V povodí střední a dolní Moravy se maximální průtoky vyskytly od 17. do 19. května, kdy ve většině vodoměrných stanic došlo k dosažení 3. stupně povodňové aktivity. Maximální průtok byl ve Spytihněvi a Kroměříži na úrovni 20leté vody. Přítoky Moravy se pohybovaly většinou na úrovni 2 5leté vody. V červnu se maximální průtoky vyskytly ve dnech 2. a 3. června. Opět byly dosaženy 3. stupně povodňové aktivity ve většině stanic. Maximální průtoky v Kroměříži byly na úrovni 10leté vody, ve Spytihněvi na úrovni 20leté vody. Přítoky Moravy zaznamenaly průtoky na úrovni 10 20leté vody (Dřevnice, Olšava). Květnovou povodní bylo zasaženo 38 obcí a červnovou 108 obcí Zlínského kraje. Menší povodňová epizoda nastala na přelomu srpna a září, kdy kulminace dosahovaly 2 5letých vod. Rok 2011 byl z hlediska celkového množství srážek průměrný. Průměrný roční úhrn srážek na Rožnovské Bečvě byl 737 mm. Průměrný roční úhrn srážek na měrném profilu ve Zlíně byl 555 mm. Z hlediska odtokových poměrů lze hodnotit rok 2011 jako průměrný až mírně podprůměrný. Průměrné srážky a průtoky na vybraných profilech Tok Srážky Průtok Dlouhodobý průměrný roční průtok/q a Valašské Meziříčí Rožnovská Bečva 737 mm 3,2 m 3 /s 3,5 m 3 /s Jarcová Vsetínská Bečva * mm 6,8 m 3 /s 6,6 m 3 /s Zlín Dřevnice 555 mm 1,5 m 3 /s 2,2 m 3 /s Kroměříž Morava * mm 41,8 m 3 /s 51,3 m 3 /s Spytihněv Morava *mm 46,0 m 3 /s 55,4 m 3 /s Uherský Brod Olšava 545 mm 1,9 m 3 /s 2,1 m 3 /s *Hodnoty nejsou k dispozici Hydrobiologická sezóna 2011 byla podobně jako ta předcházející klimaticky výjimečná. V průběhu července došlo k prudkému snížení teploty vody, které mělo za následek změnu společenstev řas a sinic. Jednotlivé konkrétní vodní lokality (přehrada, rybník, profil na řece atd.) je možno řadit do tříd trofie (úživnost prostře- 20 Stav životního prostředí ve Zlínském kraji v období 2010/2011
dí) Oligotrofii (čistá, průzračná voda, zanedbatelné koncentrace chlorofylu) v tomto roce odpovídaly nádrže Karolinka, mezotrofní (vysoká průhlednost vody, mohou se vyskytovat přechodné kyslíkové deficity) byly Slušovice a Koryčany, slabě eutrofní Bojkovice, eutrofní (průhlednost vody klesá až na hodnoty kolem jednoho metru, sinicové vodní květy se vyskytují často, kyslíkové deficity jsou samozřejmostí) Ludkovice, silně eutrofní Fryšták, hypertrofii (silné a dlouhotrvající vodní květy jsou často nahrazovány mohutnou biomasou zelených řas a rozsivek, průhlednost klesá někdy až na několik centimetrů) se nevyskytla. Díky absenci masového rozvoje sinic způsobené příznivými klimatickými podmínkami je možno po hydrobiologické stránce ohodnotit celkově rok 2011 jako příznivý. V druhé polovině června vydatné srážky spojené místy s intenzivními bouřkami zasáhly území Hostýnských a Vizovických vrchů, kdy toky v této oblasti dosáhly až 3. stupně povodňové aktivity. Ve dnech 15. a 16. srpna fronta s velmi vydatnými srážkami především na území obce s rozšířenou působností Zlín způsobila zvýšení přítoku na Luhačovickou přehradu. Byl dosažen 3. stupeň povodňové aktivity. Přehrada byla v té době vypuštěna z důvodu čištění usazenin, a proto nedošlo k žádným významnějším škodám. (Zpracovatel: krajský úřad, ČHMÚ) 4.1 Zásobování pitnou vodou Ve Zlínském kraji bylo v roce 2010 vyrobeno 30,640 mil. m 3 pitné vody. Ztráty vody pak ve vodovodních sítích představovali 19,1 %. Celkem bylo zásobeno pitnou vodou z vodovodů pro veřejnou potřebu 542 803 obyvatel, což představuje 91,9 % obyvatel kraje. Hlavními provozovateli vodovodů v kraji jsou Moravská Vodárenská, a.s., Slovácké vodárny a kanalizace, a.s. Uherské Hradiště, Vodovody a kanalizace Kroměříž a.s. a Vodovody a kanalizace Vsetín, a.s.. V roce 2011 vyrobeno 29,771 mil. m 3 pitné vody. Ztráty vody pak ve vodovodních sítích představovali 17,1 %. Celkem bylo zásobeno pitnou vodou z vodovodů pro veřejnou potřebu 542 497 obyvatel, což představuje 92,1 % obyvatel kraje. Hlavními provozovateli vodovodů v kraji jsou Moravská Vodárenská, a.s., Slovácké vodárny a kanalizace, a.s. Uherské Hradiště, Vodovody a kanalizace Kroměříž a.s. a Vodovody a kanalizace Vsetín, a.s.. (Zpracovatel: krajský úřad) Výroba a užití pitné vody 2010 2011 Objem vyrobené pitné vody (mil. m 3 ) 30,6 29,8 Počet obyvatel zásobených vodou z veř. vodovodů (tis. obyvatel) 542,8 542,5 Ztráty vody ve vodovodních sítích (%) 19,1 17,1 Zdroj: ČSÚ Voda 21
4.2 Chráněné oblasti přirozené akumulace vod Chráněné oblasti přirozené akumulace vod Název chráněné oblasti přirozené akumulace vod Plocha (km 2 ) Podíl na ploše kraje (%) Beskydy 622,8 15,7 Vsetínské vrchy 402,5 10,1 Kvartér řeky Moravy 188,2 4,7 Zdroj: VÚV T.G.M. 4.3 Stav povrchových vod, přehled největších znečišťovatelů V letech 2009 a 2010 byla sledována ve Zlínském kraji kvalita vody na 45 různých tocích pomocí pravidelného odběru vzorků na 75 profilech. Jednalo se převážně o významnější páteřní toky. V jednotlivých vzorcích byla analyzována rozdílná škála fyzikálně-chemických, chemických, biologických i mikrobiologických parametrů. Řada toků je zatížena zvýšeným obsahem fosforu, který je hlavní příčinou eutrofizace. V některých povodích dochází v důsledcích splachů k nárazovým zvýšením koncentrací nerozpuštěných látek v povrchových vodách. Nejznečištěnějšími v tomto období monitorovanými toky jsou Rusava, Říka, Kudlovický potok a Dlouhá řeka. Mezi nejčistší toky naopak patřila Vsetínská a Rožnovská Bečva, Dritomice, Žitkovský potok a Bystřička. Procentní zastoupení profilů státní sítě jakosti vod v třídách jakosti vod podle skupin ukazatelů za dvouletí 2009 2010 dle hodnocení ČSN 75 7221 Skupiny ukazatelů A B C D Počet měřených profilů 75 28 73 73 Třída jakosti % I 6,7 32,1 1,4 19,2 II 18,7 50,0 64,4 34,2 III 30,7 14,3 20,5 37,0 IV 29,3 0 6,8 5,5 V 14,7 3,6 6,8 4,1 Skupiny ukazatelů A B C D Počet měřených profilů 75 28 73 73 Třída jakosti % I 5 9 1 14 II 14 14 47 25 III 23 4 15 27 IV 22 5 4 V 11 1 5 3 Vysvětlivky: Skupiny ukazatelů: A Obecné fyzikální a chemické ukazatele, B Specifické organické látky, C Kovy a metaloidy, D Mikrobiologické a biologické ukazatele Třídy jakosti: I Neznečištěná voda, II Mírně znečištěná voda, III Znečištěná voda, IV Silně znečištěná voda, V Velmi silně znečištěná voda Zdroj: ČHMÚ (Zpracovatel: krajský úřad) 22 Stav životního prostředí ve Zlínském kraji v období 2010/2011
K nejvýznamnějším evidovaným znečišťovatelům pro rok 2010 ve Zlínském kraji se dlouhodobě řadí čistírny odpadních vod velkých sídelních aglomerací jako je Zlín, Otrokovice, Vsetín, Kroměříž nebo Uherské Hradiště. Ve Zlínském kraji byla v letech 2010 a 2011 monitorována kvalita vody na 110 profilech lokalizovaných na 77 různých tocích. Významná pozornost byla oproti předchozím letům zaměřena i na vybrané drobnější toky v oblasti Beskyd, které se jak po chemické tak i po biologické stránce převážně pohybovaly na úrovni I. a II. třídy jakosti. Na řadě toků monitoring prokázal vysoký obsah fosforu, který je hlavní příčinou eutrofizace. Jedná se o dlouhodobý problém. Především v deštivých obdobích jsou některá povodí zatížena zvýšenou půdní erozí, díky které v tocích nárazově narůstají koncentrace nerozpuštěných látek. Mezi nejhůře hodnocené toky ve Zlínském kraji patří Okluky, Tištínka, Roštěnka, Švábský potok a Rusava. Nejméně znečištěnými významnými páteřními toky jsou Vsetínská a Rožnovská Bečva. Zdroj: krajský úřad, Povodí Moravy, s.p. Procentní zastoupení profilů státní sítě jakosti vod v třídách jakosti vod podle skupin ukazatelů za dvouletí 2010 2011 dle hodnocení ČSN 75 7221 Skupiny ukazatelů A B C D Počet měřených profilů 110 22 64 105 Třída jakosti % I 11,8 22,7 12,5 27,6 II 22,7 63,6 50,0 32,4 III 34,5 13,6 28,1 31,4 IV 18,2 0 1,6 8,6 V 12,7 0 7,8 0 Skupiny ukazatelů A B C D Počet měřených profilů 110 22 64 105 Třída jakosti % I 13 5 8 29 II 25 14 32 34 III 38 3 18 33 IV 20 0 1 9 V 14 0 5 0 Vysvětlivky: Skupiny ukazatelů: A Obecné fyzikální a chemické ukazatele, B Specifické organické látky, C Kovy a metaloidy, D Mikrobiologické a biologické ukazatele Třídy jakosti: I Neznečištěná voda, II Mírně znečištěná voda, III Znečištěná voda, IV Silně znečištěná voda, V Velmi silně znečištěná voda Zdroj: ČHMÚ (Zpracovatel: krajský úřad) Voda 23
K nejvýznamnějším evidovaným znečišťovatelům pro rok 2011 se dlouhodobě řadí čistírny odpadních vod velkých sídelních aglomerací jako je Zlín, Otrokovice či Kroměříž. Největší bodové zdroje znečištění Ukazatel Znečišťovatel Recipient Vypouštěné znečištění (t/rok) Rozdíl oproti roku 2010 (t/rok) CHSK Cr Zlín ČOV Dřevnice 217,3-29,9 BSK 5 TOMA Otrokovice Morava 38,4-7,7 Zlín ČOV Dřevnice 57,0 29,0 Celkový fosfor Zlín ČOV Dřevnice 7,9-0,6 Amoniakální dusík Kroměříž ČOV Morava 12,9-3,8 Anorganický dusík Zlín ČOV Dřevnice 75,3-1,7 Nerozpuštěné látky TOMA Otrokovice Morava 34,8-5,0 Rozpuštěné anorganické soli Zpracovatel: krajský úřad, Povodí Moravy, s.p. Zlín ČOV Dřevnice 4425,0 386,0 TOMA Otrokovice Morava 3690,0-129,0 4.4 Odpadní vody Ve zlínském kraji bylo na kanalizaci v roce 2010 napojeno 505 145 obyvatel, z toho 447 164 obyvatel napojených na kanalizaci s koncovou čistírnou odpadních vod (ČOV). Celkové množství odpadních vod vypouštěných do povrchových vod v roce 2010 bylo 50 693 tis. m 3, odpadních vod vypouštěných do kanalizací pro veřejnou potřebu 25 077 tis. m 3 a z toho byly odpadní vody čištěny na ČOV v množství 23 424 tis. m 3. Převažující typické kontaminanty vypouštěných odpadních vod jsou např. CHSK Cr, BSK 5, amoniakální dusík, dusičnanový dusík a fosfor. Hlavními provozovateli Kanalizací v kraji jsou Moravská Vodárenská, a.s., Slovácké vodárny a kanalizace, a.s. Uherské Hradiště, Vodovody a kanalizace Kroměříž a.s. a Vodovody a kanalizace Vsetín, a.s. Na veřejnou kanalizaci je napojeno 85,6 % obyvatel Zlínského kraje. V roce 2011 bylo napojeno 530 127 obyvatel, z toho 487 529 obyvatel napojených na kanalizaci s koncovou čistírnou odpadních vod (ČOV). Celkové množství odpadních vod vypouštěných do povrchových vod v roce 2011 bylo 49 664 tis. m 3, odpadních vod vypouštěných do kanalizací pro veřejnou potřebu 28 231 tis. m 3 a z toho byly odpadní vody čištěny na ČOV v množství 26 368 tis. m 3. Převažující typické kontaminanty vypouštěných odpadních vod jsou např. CHSKCr, BSK5, amoniakální dusík, dusičnanový dusík a fosfor. Hlavními provozovateli Kanalizací v kraji jsou Moravská Vodárenská, a.s., Slovácké vodárny a kanalizace, a.s. Uherské Hradiště, Vodovody a kanalizace Kroměříž a.s. a Vodovody a kanalizace Vsetín, a.s.. Na veřejnou kanalizaci je napojeno 90,0 % obyvatel Zlínského kraje. Vypouštěné odpadní vody (mil. m 3 ) 2010 2011 Odpadní vody vypouštěné do vod povrchových 50,7 49,7 Odpadní vody vypouštěné do veřejných kanalizací 25,1 28,2 z toho: čištěné na ČOV (bez srážkových vod) 23,4 26,4 Zdroj: ČSÚ 24 Stav životního prostředí ve Zlínském kraji v období 2010/2011
Obyvatelé napojení na veřejnou kanalizaci (tis. obyvatel) 2010 2011 Počet obyvatel napojených na veřejnou kanalizaci 505,1 (85,6%) 530,1 (90,0%) z toho: napojených na veřejnou kanalizaci s koncovou ČOV 447,2 487,5 Zdroj: ČSÚ Významné akce ke snížení množství znečištění vypouštěného v odpadních vodách ukončené v daném roce V roce 2010 byla dokončena výstavba jedné městské ČOV ve Zlínském kraji s kapacitou nad 2 000 EO (produkce nad 120 kg BSK 5 za den), což povede ke snížení zatížení odpovídajících recipientů odpadními vodami. Jedná se o čistírnu odpadních vod v obci Vlčnov (okr. Uherské Hradiště). Rekonstrukce stávajících ČOV byla ukončena v obci Velehrad. Ve Velehradu byl, jakožto součást terciálního stupně čištění odpadních vod, použit mikrosítový filtr. V roce 2011 byla dokončena výstavba městské ČOV s kapacitou nad 2 000 EO (produkce nad 120 kg BSK 5 za den), což povede ke snížení zatížení odpovídajících recipientů odpadními vodami, v obci Dolní Lhota (okr. Zlín). Rekonstrukce stávajících ČOV byla ukončena ve čtyřech obcích Zlínského kraje Uherský Brod, Vizovice, Valašské Klobouky a Slušovice. Zpracovatel: krajský úřad Čistírny odpadních vod pro veřejnou potřebu ve Zlínském kraji 2008 2009 2010 2011 Počet ČOV celkem 86 90 93 97 V tom: - mechanické 1 1 1 1 - mechanicko-biologické 85 89 92 96 z toho dalším odstraňováním - dusík (N) 17 20 20 * - fosfor (P) 2 2 1 * - dusíku i fosforu (N+P) 24 24 27 * Celková kapacita ČOV (m 3 /den) 181 303 181 814 182 376 193 600 *údaje nejsou k dispozici Ve sledovaném období se vodovodní síť rozšířila o 159 km, počet vodovodních přípojek se navýšil o 7,4 tis. V roce 2011 představovala vodovodní síť v kraji 3 827 km a evidováno bylo téměř 123 tis. vodovodních přípojek. Počet obyvatel zásobovaných vodou z vodovodů vzrostl o více než 14,2 tis. osob na 543 075, což představuje 92,1 % obyvatel kraje. Ve srovnání s ostatními kraji ČR je tento podíl podprůměrný, řadí kraj na 9. pozici. Spotřeba vody v kraji postupně klesá. Objem vyfakturované pitné vody v rámci kraje klesl meziročně o 280 tis. m 3 na 23 680 tis. m 3. V přepočtu na obyvatele je to pokles ze 120,9 na 119,5 l na osobu a den, což je nejnižší hodnota v mezikrajském srovnání. Cena vody za 1 m 3 v kraji meziročně vzrostla o 1,40 Kč. V roce 2011 představovala 32,0 Kč a byla o 1,20 Kč vyšší než průměr za republiku. Podíl z celkového množství fakturované vody určený domácnostem zůstal na stejné úrovni jako v předchozím roce, tj. 65 %. Voda 25
V domech napojených na kanalizaci v roce 2011 bydlelo 90,0 % obyvatel kraje, což je třetí nejvyšší podíl mezi kraji. Ve srovnání s rokem 2006 je to téměř o 25,7 tis. obyvatel více. Celková délka kanalizační sítě v kraji v tomto roce činila 2 656 km a počet kanalizačních přípojek přesáhl 107 tisíc. Za sledované období přibylo v kraji 11 čističek odpadních vod (ČOV), celková kapacita všech 97 ČOV v kraji tak vzrostla na 193,6 tis. m 3 za den. Z hlediska technologie čištění jsou rozhodující mechanicko-biologické čistírny, pouze jedna je mechanická. Zhruba polovina mechanicko-biologických čistíren je uzpůsobena pro další odstraňování dusíku, popř. dusíku a fosforu současně. Počet osob bydlících v domech napojených na kanalizaci s ČOV vzrostl na 79,8 %. 4.5 Havárie Dle údajů České inspekce životního prostředí bylo v roce 2010 zaznamenáno na území Zlínského kraje celkem 5 havarijních úniků závadných látek, které unikly do povrchových vod.v roce 2011 bylo zaznamenáno na území Zlínského kraje celkem 6 havarijních úniků závadných látek, z toho 5 do vod povrchových a jeden do podzemních vod. Havarijní úniky závadných látek 2010 Počet havarijních úniků celkem 5 - z toho: do vod podzemních 0 do vod povrchových 5 - znečištění způsobené úniky: ropných látek 4 těžkých kovů 0 chlorovaných uhlovodíků 0 jiné 1 2011 Počet havarijních úniků celkem 6 - z toho: do vod podzemních 1 do vod povrchových 5 - znečištění vod způsobené úniky: ropných látek 0 těžkých kovů 0 chlorovaných uhlovodíků 1 neznámá látka 3 jiné 2 Zdroj: KÚ, ČIŽP 26 Stav životního prostředí ve Zlínském kraji v období 2010/2011
5. Půda Zemědělská půda je ve Zlínském kraji zastoupena 193 937 ha (počet parcel 740 856), což je 48,93 % z celkové výměry půdy a stupeň zornění představuje 63,5 %. V roce 2011 je evidováno o 193 ha zemědělské půdy méně než v roce 2010. V roce 2011 došlo ke snížení orné půdy o 376 ha a naopak k nárůstu trvale travního porostu o 133 ha oproti roku 2010. Největší zastoupení orné půdy je na území obce s rozšířenou působností (ORP) Kroměříž oproti tomu nejmenší výměru orné půdy má území ORP Rožnov pod Radhoštěm. Největší výměra trvale travního porostu se nachází na území ORP Vsetín, oproti tomu nejmenší výměra je na území působnosti ORP Holešov. Stále přetrvává zatížení půdy vodní erozí na pahorkatinách a větrnou erozí v rovinatých oblastech. Protierozní ochrana je postupně navrhována v rámci komplexních pozemkových úprav, při tvorbě územních plánů a krajinotvorných programů. V roce 2011 nebyly v kraji zjištěny nové pozemky s nadlimitní kontaminací půdy rizikovými látkami, které by vyžadovaly uložení opatření o zákazu pěstování potravinových plodin. (Zpracovatel: krajský úřad) Půda 27
Bilance půdy ve Zlínském kraji (stav k 31. 12. 2010) v ha 2008 2009 2010 Výměra 396 358 396 356 396 315 Zemědělská půda 194 778 194 564 194 130 v tom: orná půda 124 966 124 396 123 606 zahrady 9 887 9 891 9 897 ovocné sady 2 813 2 962 3 041 trvalé travní porosty 56 125 56 329 56 600 chmelnice - - - vinice 987 987 986 Nezemědělská půda 201 579 201 791 202 185 v tom: lesní pozemky 157 411 157 454 157 486 vodní plochy 5 043 5 062 5 068 zastavěné plochy a nádvoří 7 217 7 211 7 213 ostatní plochy 31 908 32 065 32 418 Pramen: ČÚZK Na celkové výměře půdního fondu Zlínského kraje se na konci roku 2011 podílela zemědělská půda 48,9 % a nezemědělská 51,1 %. Proti předchozímu roku se nepatrně zvýšil podíl nezemědělských ploch na úkor zemědělských o 0,05 procentního bodu. Meziroční zmenšení zemědělské půdy činilo 193 ha. Nejvíce zemědělské půdy ubylo v okrese Uherské Hradiště (85 ha). Od roku 2006, tedy během pěti let, se v kraji výměra zemědělské půdy zmenšila celkem o 1 390 ha, z toho největší část 587 ha byla z okresu Kroměříž. Největší podíl zemědělské půdy měl v kraji okres Uherské Hradiště (30 %), nejmenší okres Vsetín (21 %). Meziroční úbytek ve výměře orné půdy 376 ha byl z větší části kompenzován přírůstkem ploch trvalých travních porostů (133 ha) a ovocných sadů (52 ha). Největší plocha orné půdy ubyla v okrese Zlín (203 ha). Za pětileté sledované období se výměra orné půdy v kraji zmenšila o 2 414 ha, z toho nejvíce v okrese Uherské Hradiště (953 ha), dále pak v okrese Kroměříž (677 ha), Zlín (572 ha) a nejméně v okrese Vsetín (213 ha). Nejvíce orné půdy v kraji měly na konci sledovaného období okresy Kroměříž (34 %tní podíl z celkové výměry orné půdy v kraji) a Uherské Hradiště (33 %), nejméně okres Vsetín (13 %). Z celkové výměry Zlínského kraje 3 963 km 2 připadla na konci roku 2011 51,1 % na nezemědělskou půdu. Z toho bylo 77,9 % lesních pozemků, 2,5 % vodních ploch, 3,6 % zastavěných ploch a nádvoří a 16,1 % ostatních ploch. Z ostatních ploch zaujímala 12 363 ha celková dopravní plocha. Z toho zabírala 1 107 ha dráha, 56 ha dálnice, 2 843 ha silnice, 8 252 ha ostatní komunikace a 106 ha ostatní dopravní plocha. Dopravních ploch bylo nejvíce, a to 3,3 km 2, v okrese Uherské Hradiště, nejméně (2,9 km 2 ) v okrese Kroměříž. V průběhu pěti let ubylo 18 ha s dráhou, naopak přibylo 208 ha s ostatní komunikací, 97 ha se silnicemi a v neposlední řadě se zvětšila plocha o 54 ha s dálnicemi. O 5 ha vzrostla také ostatní dopravní plocha. 28 Stav životního prostředí ve Zlínském kraji v období 2010/2011
Bilance půdy a podíly z celkové výměry (stav k 31.12. 2011) Druh 2011 ha % Zemědělská půda celkem 193 937 48,93 z toho: - orná půda 123 230 31,09 - trvalé travní porosty 56 733 14,31 Nezemědělská půda celkem 202 383 51,06 z toho: - lesní půda 157 560 39,76 - vodní plochy 5 083 1,28 Celková výměra 396 320 Poznámka: % uvádí se procentický podíl jednotlivých druhů půdy z celkové výměry půdy v kraji Zdroj: ČÚZK Ekologické zemědělství V roce 2011 bylo v kraji registrováno celkem 359 ekofarem, což od roku 2006 znamená zvýšení na více jak trojnásobek (o 252 %). Největší podíl ekologických zemědělců ve sledovaném roce v celé republice byl zjištěn v Jihočeském kraji (13,4 %). Dále následovaly kraje Plzeňský (10,5 %), Moravskoslezský (9,6%) a Zlínský (9,2 %). V rámci kraje bylo po celé sledované pětileté období nejvíce ekofarem v okrese Zlín (130 v roce 2011), nejméně v okrese Kroměříž (40 v roce 2011). Ekofarmy ve Zlínském kraji v roce 2011 obhospodařovaly celkem 19,4 % zemědělské půdy, což je mezi kraji 4. nejvyšší podíl. Tato plocha tvořila 7,8 % z republikového celku. Největší výměru zemědělské půdy ekologicky využívají zemědělci v Jihočeském kraji (698 km 2 ), naopak nejmenší kromě Hlavního města Prahy (4 km 2 ) v Pardubickém kraji (135 km 2 ). Z celkové rozlohy zemědělské půdy kraje tak v roce 2011 připadlo na ekologické zemědělství (spolu s přechodným obdobím) 19,4 %, což je čtvrtý největší krajský podíl v republice. Vyšší republikový podíl měly kraje Karlovarský (52,6 %), Liberecký (23,9 %) a Moravskoslezský (20,0 %). V rámci kraje ekologicky využívali zemědělci největší plochu ze zemědělské půdy ve zlínském okrese (36,9 %), dále pak v okresech Uherské Hradiště (20,9 %), Vsetín (17,3 %) a Kroměříž (2,4 %). Vzhledem k roku 2006 se plocha ekologicky využívaná zvětšila z 259 km 2 v roce 2006 (podíl z celkové zemědělské půdy 13,2 %) na 377 km 2 v roce 2011. Půda 29
6. Horninové prostředí V oblasti ochrany a využívání ložisek nerostných surovin nedošlo v roce 2010 a 2011 proti předchozímu období k výraznějším změnám. Oblast kraje je s ohledem na geologickou stavbu území poměrně chudá na výskyt ložisek nerostných surovin. Nejvýznamnějšími zdroji nerostných surovin v kraji jsou ložiska štěrkopísků, vázaná na kvartér údolní nivy řeky Moravy (Chropyně, Hulín, Napajedla, Ostrožská Nová Ves). Těžba ložisek stavebního kamene v oblasti Chřibů (Žlutava) a v oblasti Bílých Karpat (ložiska Bučník, Bzová) mají jen regionální charakter. Využívání ložisek cihlářských hlín se již delší dobu ve Zlínském kraji nerozvíjí. V některých cihelnách byl provoz v předcházejících letech přerušen (Biskupce, Kunovice). V cihelně Havřice byla výroba cihlářského zboží zastavena, zařízení bylo odvezeno, a průmyslové objekty byly zbourány. Při projednávání plánu likvidace důlního díla hliniště bývalé cihelny bylo přihlédnuto k výskytu zvláště chráněných druhů ptáků vázaných na vodní biotop v zatopené části dobývacího prostoru. Proto byl v tomto území zaregistrován Významný krajinný prvek Havřická cihelna. V souvislosti s celkovým poklesem zájmu o cihlářskou surovinu probíhá postupné přehodnocování jejích zásob i na ostatních ložiskách. Ložiska černého uhlí se vyskytují při severní hranici Zlínského kraje, v tomto prostoru byla ověřená i ložiska zemního plynu. K jejich využívání se dosud nepřikročilo. Při diskusích o případné otvírce nastávají vážné střety zájmů, mimo jiné s orgány ochrany přírody, vzhledem k tomu, že se ložiska nacházejí v CHKO Beskydy. Další vznikající problémy je nutné řešit při zajišťování ochrany zdrojů podzemních a povrchových vod (CHOPAV Kvartér řeky Moravy) v souvislosti s těžbou ložisek štěrkopísků. Ke střetům zájmů na úseku ochrany půdního 30 Stav životního prostředí ve Zlínském kraji v období 2010/2011
fondu dochází v průběhu příprav k využívání ložisek nerostných surovin, kdy vznikají požadavky na zábory lesní i zemědělské půdy. Pokračující snaha vyhovět zvyšujícím se požadavkům na zajištění dostatku místních stavebních materiálů pro rekonstrukci stávajících silnic a výstavbu komunikací dálničního typu v kraji vede k rozšiřování těžby těchto ložisek. Pro racionální využívání nerostných surovin, zejména štěrků a štěrkopísků, byla v roce 2006 na objednávku kraje zpracována Studie limitů těžby, postupné využitelnosti a ochrany zásob ložisek nerostných surovin ve Zlínském kraji. (Zpracovatel: krajský úřad) Horninové prostředí 31
7. Příroda OCHRANA PŘÍRODY ÚZEMNÍ OCHRANA PŘÍRODY Na území kraje zasahují dvě velkoplošná zvláště chráněná území, chráněné krajinné oblasti Beskydy a Bílé Karpaty. V kraji bylo v roce 2011 evidováno 176 maloplošných chráněných území o celkové rozloze 2 069 ha konkrétně 6 národních přírodních rezervací (NPR), 2 národní přírodní památky (NPP), 39 přírodních rezervací (PR) a 129 přírodních památek (PP) a 6 přírodních parků o celkové rozloze 62 265 ha. Zlínský kraj prostřednictvím krajského úřadu pečuje ve své působnosti o 106 maloplošných zvláště chráněných území na jejichž management a péči v roce 2011 vydal téměř 3 500 tis. Kč Na úseku ochrany přírody a krajiny byla také zabezpečována implementace a ochrana území evropské soustavy Natura 2000 realizací projektů z OPŽP a byl realizován projekt Zlínského kraje zaměřený na obnovu biodiverzity vybraných území rekonstrukcí druhově bohatých lučních porostů v celkové částce 10 mil. Kč. Projekt uspěl v náročném výběru a byl podpořen v 85 % z finančních mechanismů EU a Norských fondů, 15 % bylo hrazeno z rozpočtu Zlínského kraje. Součástí závěrečné zprávy jsou i výsledky prezentované publikací s bohatou fotodokumentací. V průběhu roku byla provedena revize a nová dokumentace památných stromů na území kraje a na jejím podkladě vydána publikace Památné stromy Zlínského kraje. 32 Stav životního prostředí ve Zlínském kraji v období 2010/2011
Záchranné programy a stanice Krajský úřad zajišťuje regionální programy péče o vybrané ohrožené druhy rostlin a živočichů. Pro vybrané druhy rostlin a živočichů jsou vytvořeny projekty aktivní péče, jejichž cílem je minimalizovat negativní faktory způsobující ohrožení dotčených druhů a zvýšit početnost populací na lokalitě. Odborný dohled na realizace projektů provádí AOPK ČR ve spolupráci s vědeckými institucemi. V zajištění této kompetence mají nezastupitelnou úlohu některé nevládní ochranářské organizace ZO ČSOP SCILLA Vlčnov, ZO ČSOP Zelené údolí u Doubrav, ZO ČSOP Vsetín, ZO ČSOP Uherskohradišťsko a Záchranná stanice volně žijících živočichů v Buchlovicích (pro okresy Kroměříž, Uh.Hradiště a Zlín), pro okres Vsetín pak Záchranná stanice v Bartošovicích. Realizované programy aktivní péče Stepní druhy rostlin Hlucké pahorkatiny hlaváček jarní, hadinec nachový, len chlupatý, koniklec velkokvětý, kavyl tenkolistý Motýli modrásek hořcový, modrásek očkovaný, modrásek ligrusový, pestrokřídlec podražcový, bourovec trnkový Ptáci vlha pestrá, rybák obecný Evropsky významné lokality (EVL) a ptačí oblasti (PO) podle soustavy Natura 2000 Pramen: Agentura ochrany přírody a krajiny, ČSÚ Evropsky významné lokality Ptačí oblasti Kraj, okresy Počet 1)) Rozloha (ha) Počet 1) Rozloha (ha) Zlínský kraj 68 113 705 3 34 723 Kroměříž 14 10 081 1 4 470 Uherské Hradiště 27 30 956 - - Vsetín 12 64 670 3 29 630 Zlín 23 7 998 1 624 1) počet lokalit a oblastí za kraj nemusí odpovídat součtu za okresy, neboť lokality a oblasti se rozkládají na území více okresů Zvláště chráněná území (stav k 31. 12. 2010) podle Ústředního seznamu ochrany přírody Kategorie Celkem (počet) Rozloha (ha) Národní park (NP) - - Chráněná krajinná oblast Maloplošná ZCHÚ Z toho: (CHKO) (celkem) 2 176 117 167 2 069 - Národní přírodní rezervace (NPR) 6 414 - Národní přírodní památka (NPP) 2 29 - Přírodní rezervace (PR) 39 1 048 - Přírodní památka (PP) 129 578 Přírodní park 6 62 265 Zdroj: Správy NP, SOP ČR, AOPK ČR, KÚ Horninové prostředí 33
8. Lesy Lesní porosty zaujímají ve Zlínském kraji plochu celkem 154 557 hektarů (pozemky určené k plnění funkcí lesů PUPFL 157 629 ha), což představuje lesnatost 39 % (39,77% dle PUPFL). Největší zastoupení lesů je na Vsetínsku (58,4 %), naopak nejméně lesů se nachází ve správním obvodu MěÚ Holešov (12,7 %). Podle převažujícího účelu se zařazují lesy do tří základních kategorií. Nejrozšířenější jsou lesy hospodářské, jejichž dominantní funkcí je produkce dříví. Lesy ochranné zabezpečují především ochranu půdy před všemi druhy eroze. Lesy zvláštního určení jsou vyhlašovány na těch lokalitách, kde je jejich mimoprodukční využití z rozličných celospolečenských důvodů nadřazeno produkci dříví. Ani u hospodářských lesů však není jejich přínosem pouze produkce dříví, ale i souběžné kladné působení v krajině, pro kterou jsou významnou stabilizační, estetickou a rekreační složkou. Toto tvrzení je nejlépe doložitelné ze skutečností, že na ploše představující 54,6 % lesů ve Zlínském kraji je současně vyhlášeno chráněné území přirozené akumulace vod, 15,40 % plochy lesů je součástí ochranných pásem vodních zdrojů, z toho 3% představují zdroje léčivých vod, necelých 42 % plochy lesů se nachází ve velkoplošných chráněných územích (CHKO Bílé Karpaty a Beskydy), dalších 25 % plochy lesů plní funkci přírodních parků a 14,7 % plochy lesů je současně zařazeno jako prvky územního systému ekologické stability. Některé lesní části přitom poskytují několik významných mimoprodukčních přínosů najednou. K tomu, aby dřevinná skladba mohla být rozmanitá a současně vytvořená z geneticky kvalitních dřevin přizpůsobených zdejšímu prostředí, je ve Zlínském kraji vyhlášeno 12 genových základen na ploše 12 887 hektarů. Základní rozdělení lesů ve Zlínském kraji podle kategorií zachycuje následující tabulka. 34 Stav životního prostředí ve Zlínském kraji v období 2010/2011
Kategorizace lesů Kategorie lesů Výměra (stav v roce 2011) Hospodářské 137 723 ha Ochranné 86 ha Zvláštního určení 16 748 ha Zdroj: MZe, ÚHÚL Vlastnická struktura lesů ve Zlínském kraji tabulka a koláčový graf Tabulka s přehledem vlastnictví Porostní půda (ha) % porostní půdy Státní lesy 67 058 43,39 z toho: LČR s.p. 66 749 43,19 vojenské lesy a statky 239 0,15 lesy MŽP (NP) 0 0,00 krajské lesy (střední školy aj.) 0 0,00 ostatní 14 0,01 lesy MŽP (AOPK) 51 0,03 původní státní (**) 5 0,00 Právnické osoby 12 820 8,29 Obecní a městské lesy 24 181 15,65 Lesy církevní a náboženských spol. 41 0,03 Lesní družstva a společnosti 3 038 1,97 Lesy ve vlastnictví fyzických osob 47 417 30,68 Ostatní (nezařazené) lesy 2 0,00 CELKEM 154 557 100,0 Státní vlastnictví lesů je ve Zlínském kraji pod průměrem ČR (60,1 %) a je nahrazeno zejména majetky fyzických osob, obcí a právnických osob. Velikost lesních majetků u fyzických osob není většinou optimální pro řádné lesnické hospodaření, protože převládají majetky o velikosti pod 1 hektar. Mnohé lesní pozemky jsou též nevhodného tvaru, tj. příliš úzké pro dlouhodobou a přehlednou stabilizaci hranic a samostatné efektivní provádění většiny lesnických prací. Dřevinná skladba lesních porostů ve Zlínském kraji je sice pestrá, ale významnější podíl na tvorbě lesních porostů má pouze 12 druhů dřevin (zastoupení vyšší než 1%). I ve Zlínském kraji byla v minulosti cíleně člověkem pozměněna přirozená skladba lesů ve prospěch více produkčních a žádanějších jehličnatých dřevin, z nichž má dominantní podíl zejména smrk ztepilý (43,8 %), následován borovicí lesní (5,9%), modřínem opadavým evropským (3,5 %) a jedlí bělokorou (2,7 %). Změny v druhové skladbě však nebyly ve Zlínském kraji tak rozsáhlé jako v jiných oblastech ČR, neboť ve ZK trvale roste významný podíl listnatých dřevin zejména buku lesního (21,2 %) a dubů (9,1 %), což podstatně přispívá k odolnosti lesních porostů a stabilizaci trvale udržitelné produkce lesních půd. Ve srovnání s většinou ostatního území České republiky je zastoupení listnatých dřevin ve ZK vyšší 43 % (průměr ČR je 25,3 %). Obnova listnatých dřevin, které jsou na většině lesních stanovišť schopné v porostech plnit meliorační a zpevňující funkci, je od roku 2005 finančně podporována Zlínským krajem (ročně v průměru téměř 10 mil. Kč) a množství listnatých dřevin by se tudíž mělo v lesních porostech nadále zvyšovat, což je podle Lesy 35
nejnovějších poznatků nejlepší zárukou zvýšení odolnosti a adaptability lesních porostů a tím významným přínosem pro budoucnost lesů, které by měly být i nadále a dlouhodobě prospěšné obyvatelům i návštěvníkům Zlínského kraje. Podrobné zastoupení jednotlivých dřevin v lesních porostech ve Zlínském kraji lze zjistit z následujících tabulek. Zastoupení jednotlivých dřevin v porostech Zastoupení jehličnatých dřevin Plocha porostní půdy (ha) % SM smrk ztepilý 67 634 43,8 SMP smrk pichlavý 15 0,0 JD jedle bělokorá 4 210 2,7 JDO jedle obrovská 23 0,0 DG douglaska tisolistá 171 0,1 BO borovice lesní 9 134 5,9 BOC borovice černá 73 0,1 VJ vejmutovka 10 0,0 KOS kosodřevina 1 0,0 MD modřín evropský 5 452 3,5 JAL jalovec obecný 3 0,0 Jehličnaté celkem 86 727 56,1 Zastoupení listnatých dřevin Plocha porostní půdy (ha) % DB dub letní 11 426 7,4 DBS dub letní slavonský 10 0,0 DBZ dub zimní 2 676 1,7 DBC dub červený 58 0,0 CER dub cer 0 0,0 BK buk lesní 32 830 21,2 HB habr obecný 6 607 4,3 JV javor mléč 86 0,1 KL javor klen 2 014 1,3 BB javor babyka 45 0,0 JVJ javor jasanolistý 17 0,0 JVX javory ostatní 1 0,0 JS jasan ztepilý 2 549 1,7 JSA jasan americký 5 0,0 JSU jasan úzkolistý 499 0,3 JL jilm habrolistý 41 0,0 JLH jilm horský 3 0,0 JLV vaz 1 0,0 AK akát 238 0,2 BR bříza bradavičnatá 2 452 1,6 JR jeřáb ptačí 46 0,0 BRK břek 1 0,0 ORC ořešák černý 192 0,1 36 Stav životního prostředí ve Zlínském kraji v období 2010/2011
TR třešeň ptačí 53 0,0 STR střemcha pozdní 0 0,0 HR hrušeň 0 0,0 JB jabloň 2 0,0 LTX ostatní listnaté tvrdé 10 0,0 LP lípa srdčitá 2 441 1,6 LPV lípa velkolistá 0 0,0 OL olše lepkavá, šedá a zelená 1 229 0,8 OS osika 271 0,2 TP topol bílý, černý a ost. nešlechtěné 208 0,1 TPS topoly šlechtěné 113 0,1 JIV jíva 83 0,1 VR vrba bílá, v. křehká 114 0,1 KS jírovec maďal 6 0,0 PJ pajasan žláznatý 2 0,0 KR keře 95 0,1 Listnaté celkem 66 426 43,0 Jehličnaté dřeviny 86 727 56,1 Listnaté dřeviny 66 426 43,0 Holina 1 404 0,9 CELKEM 154 557 100 Zdravotní stav lesních porostů ve Zlínském kraji byl v roce 2011 dobrý. Situace ohledně poškození lesů abiotickými škodlivými činiteli (vítr, sníh, přísušky ) byla poměrně příznivá a neoslabené porosty lépe odolávaly i biotickým škůdcům, zejména hmyzu. Problémy nastaly pouze u napadení jasanových porostů chorobou způsobenou houbou Chalara fraxinea (tzv. nekróza jasanů), jejíž způsob přenosu zatím není úspěšně znám a která některé jasanové porostní části zničila nebo silně poškodila a bohužel se dále šíří. Přemnožili se též drobní hlodavci, kteří v lese nárazově působí lokální problémy. V následujícím roce může zdravotní stav lesů nepříznivě ovlivnit nízké množství podzemní vody, jejíž zásoby se v podzimních měsících nemohly doplnit z vydatnějších srážek. Nelze však opomenout ani skutečnost, že na zatím dobrém zdravotním stavu lesních porostů se významně podílí činnost jejich vlastníků, uživatelů nebo správců, kteří v drtivé většině plní svoje základní povinnosti v ochraně lesa. V roce 2011 byla silná úroda semen listnatých stromů zejména dubů a buku, která sice znamená zlepšení možností pro přirozenou i umělou obnovu porostů, ale současně silně plodící dřeviny vyčerpává a navíc podporuje kondici a úspěšnost rozmnožování spárkaté zvěře, která v některých oblastech Zlínského kraje působí dlouhodobě problémy s poškozováním lesních stromů i polních plodin. Protože lesní půdy na území Zlínského kraje jsou dobře zásobené živinami i vodou (živné půdy pokrývají takřka 80 % a obohacené půdy 15 % plochy lesních pozemků), roste zde většina lesních dřevin velmi rychle, což je sice produkčně příznivé, ale naopak nevýhodnou se stává u takto přirůstajících stromů jejich určitá labilita při extrémních klimatických podmínkách. Z tohoto důvodu je mimořádně důležité přiměřené a včasné opakování výchovných zásahů v mladých lesních porostech (prořezávky a probírky), které mohou podstatným způsobem zlepšit celkovou odolnost všech typů porostů a navíc u listnatých porostů jsou při správném provedení velmi důležité pro zvyšování kvality kmene a koruny stromů. Lesy 37
S ohledem na tyto skutečnosti věnují orgány státní správy lesů provádění výchovných zásahů zvýšenou pozornost a Zlínský kraj ze svého rozpočtu finančně přispívá vlastníkům a nájemcům lesů na správně provedené prořezávky a probírky (ročně v průměru 3,2 mil. Kč). Zlepšování stavu lesní půdy i porostů napomáhá i využívání technologií, které jsou šetrnější k přírodnímu prostředí. Využití těchto technologií je každoročně podporováno více než 4,6 mil. Kč z rozpočtu Zlínského kraje (průměrná hodnota z let 2005 až 2011). Konkrétně se jedná o příspěvky na využití lanovek, koní a nízkotlakých vyvážecích strojů k primární dopravě dříví a o finanční spoluúčast na likvidaci těžebních zbytků štěpkováním nebo drcením náhradou za nebezpečné pálení. 38 Stav životního prostředí ve Zlínském kraji v období 2010/2011
9. Odpady Zlínský kraj patří z hlediska produkce odpadů ve vztahu k celkové produkci odpadů v ČR ke krajům spíše podprůměrným. Na celkové produkci České republiky se v roce 2010 podílel 4,8 %. Za největší producenty odpadů jsou považovány stavební podniky, které se podílely v roce 2011 na celkové produkci odpadů ve Zlínském kraji 47,46 %. Zde dochází k výraznému kolísání produkce, která se v letech 2005 2010 pohybovala od 250 tisíc až do 711 tisíc t za rok. Výrazné navýšení v roce 2011 bylo způsobeno produkcí odpadní zeminy a sedimentů, které vzniky při čištění vodního díla Luhačovice. Další velmi významnou skupinu z hlediska množství a zároveň nejproblematičtější z hlediska nakládání je skupina 20 komunální odpady, u kterých se dá hovořit o pozvolném mírném nárůstu produkce. Tyto odpady v roce 2011 tvořily 17,75 % z celkového množství odpadů vznikajícího v kraji. Trvalý pokles je zaznamenán u skupin odpadů 02 odpady z prvovýroby v zemědělství, zahradnictví, myslivosti, rybářství a z výroby a zpracování potravin; 03 odpady ze zpracování dřeva, 04 odpady z kožedělného a textilního průmyslu, 06 odpady z anorganických chemických výrob. Tento trend souvisí jednak s poklesem výroby v těchto oborech, ale zároveň je i odrazem přístupu k některým druhům odpadů. Jedná se zejména o odpady, z nichž se postupem času stala velmi žádaná surovina. Jako příklad mohou posloužit dříve nevyužitelné piliny. Dnes se jedná o velmi žádaný produkt, který rozhodně nepatří mezi odpady. Výrazný nárůst byl zaznamenán u odpadů skupiny 16, kdy došlo s vývojem legislativy k rozvoji v oblasti zpracování autovraků a tedy i produkci odpadů z této činnosti. Kolísavým vývojem prochází skupina 19 tedy odpady pocházející ze zařízení na úpravu vod a odpadních vod. Produkce v této skupině je odrazem přístupu k evidování odpadů z čištění odpadních vod, kdy v průběhu let jsou zaznamenávány (podle metodiky Odpady 39
platné v daném ohlašovacím roce) a ohlašovány kaly z čištění odpadních vod, zejména komunálních o různé sušině a tedy v různém množství (podle metodiky platné v daném ohlašovacím roce). Pozitivní vývoj je zaznamenán v případě materiálového využívání odpadů. S tím přímo souvisí snižování množství odpadů ukládaných na skládky ve Zlínském kraji. V letech 2010 a 2011 dochází na území Zlínského kraje k pozvolnému rozvoji komunitního kompostování a to jak na úrovni domácností tak i následně obcí. Vývoj základních parametrů nakládání s odpady ve Zlínském kraji 2008 2011 Meziroční srovnání základních parametrů nakládání s opady ve Zlínském kraji Ukazatel 2008 2009 2010 2011 Celková produkce odpadů 1000 t/rok 969,72 890,55 959,92 1 497,55 Produkce odpadů na obyvatele kg/obyvatele/rok 1 640,01 1 506,12 1 623,43 2 545,36 Podíl využitých odpadů % 60,98 51,32 55,30 65,77 Podíl materiálově využitých odpadů % 40,11 50,98 55,05 65,58 Podíl energeticky využitých odpadů (R1) % 0,56 0,34 0,26 0,18 Podíl odpadů odstraněných skládkováním (D1, D5, a D12) % 20,44 20,33 17,92 11,13 Podíl odpadů odstraněných spalováním (D10) % 1,25 1,27 1,10 0,77 Celková kapacita zařízení pro využívání odpadů t/rok 561 657,50 660 432,50 764 195,50 1 342 087,5 Celková kapacita zařízení pro materiálové využívání odpadů Celková kapacita zařízení na energetické využívání odpadů (R1 a Z6) Celková kapacita zařízení na spalování odpadů (D10) Celková kapacita zařízení pro skládkování odpadů (D1, D5, D12, U2) Podíl nebezpečných odpadů ze zdravotnictví na celkové produkci odpadů ze zdravotnictví Produkce odděleného sběru komunálních odpadů a obalů (podskupina 20 01 a 15 01 od obcí) Podíl biologicky rozložitelného komunálního odpadu (BRKO) ukládaného na skládky vzhledem ke srovnávací základně (1995) Podíl stavebních a demoličních odpadů na celkové produkci odpadů t/rok 545 407,50 647 682,50 762 545,50 1 340 437,5 t/rok 16 750,00 16 750,00 16 750,00 16 750,00 t/rok 16 750,00 16 750,00 16 750,00 16 750,00 m 3 3 202 300,00 3 545 320,00 4 099 950,00 4 065 950,00 % 99,11 98,20 87,59 82,67 kg/obyvatele/rok 57,20 79,94 116,62 123,37 % 93,36 76,56 72,61 71,61 % 34,17 29,72 25,41 47,46 Podíl využitých stavebních a demoličních odpadů % 81,90 64,63 89,95 84,97 Podíl stavebních a demoličních odpadů odstraněných skládkováním (D1, D5, a D12) % 5,43 3,22 4,15 1,26 Celková produkce odpadů s obsahem PCB t/rok 26,59 3,19 4,49 1,3 Celková produkce kalů z čistíren odpadních vod t/rok 19 328,87 9 330,11 33 992,64 10 052,03 Celková produkce odpadů azbestu t/rok 484,10 711,90 596,70 1 160,4 Celková produkce autovraků t/rok 6 403,88 8 029,36 8 526,13 7 739,72 Zdroj: databáze ISOH, KÚ V uplynulých 4 letech byl výrazně navýšen zejména počet zařízení určených ke sběru a výkupu odpadů kovů, zpracování elektrošrotu a autovraků. Rovněž kapacity zařízení pro materiálové využití plastů zaznamenaly mírný nárůst. Velkým pozitivem je plné zprovoznění zařízení pro materiálové využití pneumatik v Uherském 40 Stav životního prostředí ve Zlínském kraji v období 2010/2011
Brodě. Kapacita skládek se zdá být pro období dalších 15 let plně dostačující. Podíl odpadů skládkovaných z území Zlínského kraje má snižující se tendenci. Materiálové využití odpadů bylo v roce 2011 nad hranicí 65 %. Část odpadů a to zejména nebezpečných je i nadále předáváno k využití či odstranění mimo území Zlínského kraje. Z hlediska absence funkčních zařízení ke sběru a výkupu odpadů se jako problematické jeví okrajové oblasti kraje, kde jsou tato zařízení nahrazována činností obcí popř. sbory dobrovolných hasičů apod. Nedostatkem Zlínského kraje je téměř úplná absence vhodných zařízení pro energetické využití odpadů zejména ostatních. Zařízení pro nakládání s odpady krajského a celorepublikového významu Zařízení Počet Kapacita Třídící linky 5 22 900 t/tok Sběrné dvory 66 nelze specifikovat Překládací stanice 2 20 000 t/rok Skládky skupina SOO 3 8 4 065 950 m 3 Skládky nebezpečného odpadu 0 0 Spalovny nebezpečného a zdravotnického odpadu 4 16 750 t/rok Zařízení na zpracování autovraků sběrná místa demontážní zařízení 21 58 220 t/rok drtící zařízení 1 Zařízení na zpracování stavebních a demoličních odpadů mobilní drtící zařízení 12 450 000 t/rok Zařízení pro zpracování elektrošrotu 9 6 525 t/rok Kompostárny a zařízení na biol. zprac. odpadů 5 35 000 t/rok Biodegradační plochy 2 30 000 t/rok Zdroj: ISOH, vlastní šetření Na území Zlínského kraje nachází 4 spalovny, které jsou přednostně určeny ke spalování odpadů nebezpečných a slouží zároveň jako zdroj energie. Odpady 41
Zařízení na spalování odpadů na území Zlínského kraje Obec Okres Název provozovny Technologie Projektovaná kapacita [t/rok] Zlín ZL SITA EMSEKO spalovna odpadů SP 3202/E 4 400 Chropyně Uherské Hradiště KM UH DESTRA Co., s.r.o. (v rekonstrukci) Nemocnice s poliklinikou v Uherském Hradišti spalovna Spalování odpadů s využitím tepla Nová technologie s využitím tepla Valašské Meziříčí VS DEZA, a.s. spalovna Spalovna průmyslových odpadů 10 000 Zdroj: databáze ISOH, KÚ 2 250 500 Počet skládek se za roky 2010 a 2011 nijak nezměnil, mění se pouze jejich charakter. Za poslední 2 roky byla řada z nich doplněna zařízeními, v nichž jsou odpady dotřiďovány, kompostovány, plochami pro využití stavebních odpadů apod. Z areálů skládek se tak postupně stávají zařízen í pro komplexní nakládání s odpady. Přehled skládkovacích kapacit na území Zlínského kraje k 30. 9. 2011 Přehled skládek na území ZK a jejich kapacit (v m 3 ) Skládka plánovaná kapacita volná kapacita k 31. 12. 2010 projektovaná kapacita Skládka Zdounky provozovatel DEPOZ, spol. s r.o. 370 000 81 000 82 000 Skládka Bystřice pod Hostýnem.A.S.A. Bystřice pod Hostýnem, s.r.o. 720 000 380 000 720 000 Skládka Prakšická Uherský Brod provozovatel RUMPOLD UHB, s.r.o. 367 868 50 487 418 355 Skládka Suchý Důl, Zlín provozovatel TS Zlín, spol. s r.o. 935 320 604 427 935 320 Skládka Slavičín Radašovy provozovatel Skládka odpadů Slavičín, s.r.o. 76 000 60 000 76 200 Skládka Smolina Valašské Klobouky provozovatel Valašskokloboucké služby s.r.o. 400 000 269 817 400 000 Skládka Březová provozovatel EKO-UNIBAU a.s. Praha 210 000 66 750 210 000 Skládka Kvítkovice Moravská skládková a.s. 1 653 820 110 000 1 224 075 Celkem 4 733 008 1 622 481 4 065 950 Zdroj: databáze ISOH, KÚ Komunální odpady Velká pozornost je na území kraje věnována nakládání s komunálními odpady. V letech 2008 2011 je zaznamenán pozvolný nárůst produkce komunálních odpadů. Prioritou Zlínského kraje je zajistit maximální možné vytřídění využitelných složek komunálního odpadu. Z níže uvedené tabulky je zřejmý pozitivní posun v oblasti materiálového využívání komunálních odpadů, které je možné zajistit pouze v případě, že dojde k vytřídění využitelných složek již na úrovni původce, tedy občana nebo firmy, popř. svozové organizace. Třídění odpadů na území Zlínského kraje je na velmi dobré úrovni. Zlínský kraj velmi úzce spolupracuje se společností EKO- KOM a.s., která na území ČR provozuje systém sběru a recyklace využití obalových odpadů a kolektivními systémy ELEKTROWIN a.s. a ASEKOL s.r.o., které se zaměřují na systém sběru a následné recyklace vyřazených elektrozařízení. V roce 2011 měli občané možnost odkládat separované využitelné složky komunálního odpadu již do 13 000 ks kontejnerů určených pro sběr papíru, plastů, skla i nápojového kartónu. Značně se snížila průměrná docházková vzdálenost na cca 150 m. V roce 2011 činila výtěžnost vytříděného skla, papíru, plastu a nápojového kartónu 34,4 kg na obyvatele a rok. Na území kraje došlo v letech 2010 a 2011 i k rozvoji 42 Stav životního prostředí ve Zlínském kraji v období 2010/2011
v oblasti třídění elektroodpadů. Ve městech i některých obcích byly rozmístěny speciální červené kontejnery, které umožní občanům odložit vyřazená elektrozařízení v kteroukoliv denní dobu. Rovněž byly dovybaveny sběrné dvory obcí a měst speciálními kontejnery určenými ke stejnému účelu. Za rok 2011 se obyvatelé Zlínského kraje umístili v hodnocení kolektivního systému ASEKOL s.r.o. na 1. místě v ČR a v hodnocení kolektivního systému ELEKTROWIN a.s. na místě 3. z celé ČR. Problémem Zlínského kraje, stejně jako celé ČR, je nakládání se směsným komunálním odpadem. Tento je téměř výhradně ukládán na skládkách. Jeho materiálové využití formou recyklace již značně diskutabilní a problematické a zde je třeba celý proces směrovat k využití energetickému. Z níže uvedené tabulky je zřejmé, že s nárůstem materiálového využívání odpadů se snižuje množství odpadů ukládaných na skládkách. Cílem Zlínského kraje je tento trend zachovat. Svozem a dalším nakládáním s komunálními odpady se zabývá ve Zlínském kraji 23 svozových organizací, z nichž většina je buď zcela v majetku obcí, nebo jsou většinovými vlastníky těchto organizací. Stav, kdy jsou obce přímo zainteresovány a mají možnost ovlivnit jak rozsah a kvalitu služeb, tak i tvorbu cen za nakládání s odpady z komunální sféry, je třeba zachovat. Nakládání s komunálními odpady na území Zlínského kraje 2008 2011 Rok Ukazatel 2008 2009 2010 2011 Celková produkce odpadů 1000 t/rok 190,01 234,98 247,53 265,83 Podíl na celkové produkci odpadů % 19,11 27,31 25,79 17,75 Produkce odpadů na obyvatele kg/obyvatele/rok 321,35 411,33 418,62 451,83 Podíl využitých odpadů % 20,71 18,01 27,28 28,75 Podíl materiálově využitých odpadů % 19,31 17,63 26,86 28,25 Podíl energeticky využitých odpadů (R1) % 0,20 0,38 0,41 0,5 Podíl odpadů odstraněných skládkováním (D1, D5, a D12) % 83,38 66,16 59,47 53,40 Podíl odpadů odstraněných spalováním (D10) % 0,22 0,18 0,26 0,13 Zdroj: databáze ISOH, KÚ Nová zařízení pro nakládání s odpady realizovaná v letech 2010 a 2011 V letech 2010 a 2011 byla do provozu uvedena některá zařízení, která jistě výrazně přispějí ke zlepšení úrovně nakládání s odpady na území Zlínského kraje a to zejména v oblasti třídění odpadů a jejich následného materiálového využívání. Jedná se hlavně o zařízení řešící problematiku odpadů pocházejících z komunální sféry. V roce 2010 byla realizována celá řada odpadových center, např. Holešov, Napajedla, Horní Bečva, Žalkovice, Koryčany apod. Tato zařízení v sobě zahrnují sběrný dvůr, kompostárnu, plochu pro využití stavebních odpadů a v případě Holešova i dotřiďovací linku. V roce 2011 byla vybudována a uvedena do provozu i regionální kompostárna Slavičín, II. etapa Logistického centra odpadů Vsetín a kompostárna EPS. Jedná se zde o technologie, které v budoucnu umožní zpracovávat téměř veškeré druhy biologicky rozložitelných odpadů a svou kapacitou mohou pokrýt značnou část území kraje. (Zpracovatel: krajský úřad) Odpady 43
10. Staré ekologické zátěže Vzhledem k možnosti využít dotace z Operačního programu životní prostředí byla v letech 2010 a 2011 řešena celá řada starých ekologických zátěží. Jednalo se převážně o rekultivace starých uzavřených skládek odpadů, které by bez těchto prostředků nebylo možné vyřešit. Byla provedena rekultivace skládky Smeťák Chropyně, Losky Luhačovice, Lochy Kvasice, Cihelna Skaštice, Bystřička, Zdounky-Světlá, Troubky Zdislavice, Velký Ořechov, skládka Strž Košíky. V případě těchto skládek, stejně jako u skládek rekultivovaných v minulosti, bude prováděn dlouhodobý monitoring. I v letech 2010 a 2011 pokračovaly sanační práce v areálu LET Kunovice. Za velmi významné je možné považovat vyřešení problematické lokality v areálu ZEVETA Bojkovice, kde byly sanovány bývalé kalové laguny. V případě několika lokalit bylo provedeno jejich posouzení z hlediska možného rizika pro životní prostředí, tzv. analýza rizik, které ukáže, zda je pro dané území nutné přijmout nějaké řešení Pro celé území kraje je zpracována Studie starých ekologických zátěží. Tato studie je databází, ve které byly shromážděny všechny v současnosti dostupné informace o lokalitách se starou ekologickou zátěží, posouzena jejich rizikovost a doporučena opatření k nápravě, popř. k dalšímu sledování vývoje situace na každé z nich. Jedná se o lokality, na nichž byly v minulosti umístěny skládky odpadů, a to jak průmyslových, tak i komunálních, a dále pak o kontaminovaná místa, která byla nebo dosud jsou součástí průmyslových areálů. Zlínský kraj ve své databázi v současnosti eviduje 136 známých starých ekologických zátěží. Při jejím zpracování bylo základním cílem prověřit stav celého území Zlínského kraje z pohledu výskytu starých zátěží a následné zajištění sanace nebo rekultivace lokalit, kde hrozilo akutní riziko znečištění podzemních či povrchových vod. Dalším velmi důležitým důvodem existence této databáze je nutnost zajistit informovanost obcí, budoucích 44 Stav životního prostředí ve Zlínském kraji v období 2010/2011
investorů i orgánů státní správy o této problematice s ohledem na budoucí výstavbu a umísťování podnikatelských záměrů, realizace rekonstrukcí apod. Vzhledem k možnosti využít dotace z Operačního programu životní prostředí byla v letech 2010 a 2011 řešena celá řada starých ekologických zátěží. Jednalo se převážně o rekultivace starých uzavřených skládek odpadů, které by bez těchto prostředků nebylo možné vyřešit. Byla provedena rekultivace skládky Smeťák Chropyně, Losky Luhačovice, Lochy Kvasice, Cihelna Skaštice, Bystřička, Zdounky-Světlá, Troubky Zdislavice, Velký Ořechov, skládka Strž Košíky. V případě těchto skládek, stejně jako u skládek rekultivovaných v minulosti bude prováděn dlouhodobý monitoring. I v letech 2010 a 2011 pokračovaly sanační práce v areálu LET Kunovice. Za velmi významné je možné považovat vyřešení problematické lokality v areálu ZEVETA Bojkovice, kde byly sanovány bývalé kalové laguny. V případě několika lokalit bylo provedeno jejich posouzení z hlediska možného rizika pro životní prostředí, tzv. analýza rizik, které ukáže, zda je pro dané území nutné přijmout nějaké řešení. (Zpracovatel: krajský úřad) Staré ekologické zátěže 45
11. Aktivity neziskového sektoru v oblasti ochrany životního prostředí V roce 2010 úspěšně pokračoval podprogram PF04 11 pro rozvoj ekologických aktivit ve Zlínském kraji a na podporu environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty (EVVO) určený obcím, nevládním neziskovým organizacím, školám a školským zařízením s dotacemi v celkové částce 800 tis. Kč. Vrcholem aktivit v rámci environmentální výchovy, vzdělávání a osvěty pak tradičně byl Mezinárodní filmový festival Týká se to také tebe jehož je Zlínský kraj spoluvyhlašovatelem a jehož již 35. ročník se uskutečnil tradičně v Uherském Hradišti a dílčími programy v Uherském Brodě, Trenčíně a Novém Městě nad Váhom. Nejde jen o filmovou přehlídku, ale festival je především místem dialogu všech lidí, kterým není stav přírody a životního prostředí naší planety lhostejný, a kteří mají zájem o jeho zlepšení. S podporou Zlínského kraje se uskutečnil Krajský veletrh výukových programů EVVO a již 10. krajská konference EVVO. Byl zahájen česko slovenský projekt Přeshraniční spolupráce v EVVO. Celkový rozpočet projektu činí 22 882 EUR (600 tis.kč). Na jeho realizaci získal Zlínský kraj finanční příspěvek z Operačního programu Přeshraniční spolupráce SR ČR 2007 2013, Fondu mikroprojektů, a to ve výši 85 % z celkového rozpočtu projektu. Zbylých 15 % je hrazeno z rozpočtu Zlínského kraje. V roce 2011 se uskutečnila řada akcí, projektů a programů. Mezi nejvýznamnější patří zejména Přeshraniční spolupráce v EVVO mikroprojekt z prostředků EU (semináře, workshopy), Západní Karpaty společná hranice spolupráce na přeshraničním projektu Muzea JVM ve Zlíně a Hornonitrianského muzea v Prievidzi (2 výstavy, 2 mapy ZCHÚ, 2 sympozia, publikace Chráněná území Trenčínského a Zlínského kraje) 2. závěrečná etapa, TS TTT Týká se to také tebe 36. ročník mezinárodního festivalu o životním prostředí 46 Stav životního prostředí ve Zlínském kraji v období 2010/2011
(mezinárodní filmová a fotografická soutěž, Česko slovenská dětská výtvarná a literární soutěž, workshopy, besedy, semináře, výstavy), Rozhledny a výhledová místa Zlínského kraje zmapování, fotodokumentace, příprava a tisk propagační publikace, Krajský veletrh programů a aktivit na podporu EVVO ve školách, školských zařízeních a NNO ve Zlínském kraji datum konání 11. 10. 2011, Krajská konference EVVO v Uherském Hradišti datum konání 24. 11. 2011. V oblasti zemědělství Zlínský kraj, jako veřejnoprávní korporace, nemá pravomoci na přímé vstupy do zemědělské prvovýroby. Finančně však podporuje regionální producenty zemědělských a potravinářských výrobků ve spolupráci s obcemi a Agrární komorou Zlínského kraje v rámci jejich historických a geografických specifik. Zlínský kraj se podílí zejména projektu Začínající včelař, který pokračuje od roku 2007 a jehož záměrem je finanční podpora nákupu základního a doporučeného vybavení pro nové začínající včelaře. Nelze opominout ani výraznou podporu Zlínského kraje při financování Včelařské akademie, která se pořádá každé 2 roky ve Fryštáku. Významnou akcí je také Perla Zlínska, soutěž zaměřená na propagaci a výběr nejkvalitnějších potravinářských výrobků na území celého Zlínského kraje. Kvalita těchto výrobků úspěšně hájí barvy kraje i na mezinárodním potravinářském veletrhu Ekogala Rzesow v Polsku, na celostátní výstavě Země živitelka v Českých Budějovicích a další potravinářské výstavě Salima v Brně. Kraj dále spolupracuje a podporuje propagační akce jako Zemědělská výstava Kroměříž, která je další společnou aktivitou krajského zemědělství s ukázkami zemědělské techniky, vybraných odrůd osiv a ušlechtilého plemenného dobytku, Krajské dožínky Zlínského kraje v Kroměříži, které obnovily historickou tradici slavnosti dožínek za účasti zemědělců, potravinářů a široké veřejnosti, Ovčácký den na Valašsku, který se již tradičně pořádá v obci Prlov a přibližuje návštěvníkům problematiku chovu ovcí, zpracování produktů z jejich chovu a všeho, co s chovem ovcí souvisí a TOP víno Slovácka, které je další prezentací regionálního zemědělství již od roku 2008. Ukázka novinek na úseku vinohradnictví, která je spojena s vyhlášením nejlepších výrobců vína v této oblasti se konala tradičně v Polešovicích. Ačkoliv výměra vinic v našem kraji nedosahuje ani 1% z celkové výměry zemědělské půdy, zaujímá Zlínský kraj 2. místo (po kraji Jihomoravském) mezi vinařskými kraji v celé ČR. (Zpracovatel: krajský úřad) Aktivity neziskového sektoru v oblasti ochrany životního prostředí 47
12. IPPC Integrovaná prevence a omezováni znečištění (Integrated Prevention Pollution and Control IPPC) je nový přístup k ochraně životního prostředí, jehož cílem je co největší stupeň ochrany životního prostředí jako celku. IPPC se dívá na zdroj znečištění jako na jeden celek. Integrované povolení je rozhodnutí povolujícího úřadu, kterým se stanoví podmínky k provozu zařízení, včetně provozu činností přímo spojených s provozem zařízení v místě a které se vydává namísto rozhodnutí, stanovisek, vyjádření a souhlasů vydávaných podle zvláštních právních předpisů v oblasti ochrany životního prostředí, ochrany veřejného zdraví a v oblasti zemědělství, pokud to tyto předpisy umožňují. Kraj se zaměřuje o prosazování a uplatňování nejlepších dostupných technologií v největších průmyslových a zemědělských podnicích. Největší úspěch byl dosažen u jednoho z největších znečišťovatelů nejen v rámci kraje DEZA, a.s. Valašské Meziříčí, kde došlo v rámci chemických výrob ke snížení množství emisí do ovzduší a postupně i do vody a půdy. V roce 2011 bylo uvedeno do trvalého provozu zařízení na termické čištění odplynů z antracenových skladovacích zásobníků, dehtových skladovacích zásobníků a spouštěcí stanice dehtu (hermetizace v provoze dehet) u kterého byl na základě dohody snížen emisní limit na polovinu hodnoty zákonného emisního limitu. A tato hodnota bude v budoucnu uplatňována u všech nových a rekonstruovaných zařízení ve všech chemických provozech. 48 Stav životního prostředí ve Zlínském kraji v období 2010/2011
Počet zařízení, která jsou povolena integrovaným povolením ve Zlínském kraji v jednotlivých obvodech obcí s rozšířenou působností. Celkem 67 zařízení 7 Kroměříž 2 Holešov 3 Bystřice pod Hostýnem Vsetín 9 Valašské Meziříčí 5 1 Rožnov pod Radhoštěm 13 Otrokovice Zlín 7 2 Vizovice 10 Uherské Hradiště 5 Uherský Brod 2 Luhačovice 1 Valašské Klobouky IPPC 49
13. Činnost a vývoj v oblasti životního prostředí Investiční náklady na ochranu životního prostředí podle sídla investora ve Zlínském kraji byly v roce 2010 na nejvyšší úrovni od roku 2006 a tvořily 1 324 905 tis. Kč, což je meziroční navýšení o 39,7 % a proti roku 2006 až o 77,9 %. V rámci investičních aktivit si nejvýznamnější roli udržuje oblast nakládání s odpadními vodami, kam byla v roce 2010 investována skoro polovina z celkových prostředků. Další významnou aktivitou jsou investice v oblasti nakládání s odpady, které tvořily v roce 2010 27,7 %. Objem neinvestičních nákladů investorů se sídlem v kraji v roce 2010 meziročně vzrostl o 15,1 %. Růst těchto nákladů po celé sledované období nemá tak dynamický charakter, jako investiční náklady, přesto jsou skoro dvakrát vyšší. Rozložení podle druhu je v posledních letech v celku stálé. 63 % připadlo na nakládání s odpady, zhruba jedna pětina na nakládání s odpadními vodami a 13 % na ochranu ovzduší a klimatu. 50 Stav životního prostředí ve Zlínském kraji v období 2010/2011
Vybrané ukazatele za Zlínský kraj vývoj životního prostředí Měřicí jednotka 2006 2007 2008 2009 2010 2011 PŮDA (ČÚZK) Zemědělská půda k 31. 12. ha 195 327 195 173 194 778 194 564 194 130 193 937 z toho: orná půda 125 644 125 372 124 966 124 396 123 606 123 230 - zahrady a ovocné sady 12 700 12 686 12 700 12 853 12 938 12 987 - trvalé travní porosty 55 995 56 127 56 125 56 329 56 600 56 733 Nezemědělská půda k 31. 12. ha 201 027 201 185 201 579 201 791 202 185 202 383 z toho: lesní pozemky 157 260 157 320 157 411 157 454 157 486 157 560 zastavěné plochy a nádvoří 7 214 7 223 7 217 7 211 7 213 7 208 EKOLOGICKÉ ZEMĚDĚLSTVÍ (MZe) Ekologičtí zemědělci počet 102 151 197 280 344 359 Výměra půdy v ekologickém zemědělství ha 21 305 22 021 24 785 26 779 29 438 33 135 Výměra půdy v přechodném období ha 4 568 7 412 6 055 7 529 6 198 4 562 Podíl ekologicky obhospodařované půdy na celkové výměře zemědělské půdy % 13,2 15,1 15,8 17,6 18,4 19,4 VODOVODY A KANALIZACE Specifické množství vody fakturované domácnostem na 1 obyvatele litr/den 83,7 83,9 81,6 79,6 79,0 78,5 Podíl obyvatel bydlících v domech napojených na veřejnou kanalizaci % 81,4 83,5 85,0 85,4 85,6 90,0 z toho na kanalizaci s koncovou ČOV 69,6 72,3 73,4 74,1 75,7 79,8 Podíl čištěných odpadních vod % 87,6 94,6 93,7 93,3 93,4 94,4 OVZDUŠÍ Měrné emise tuhých znečišťujících látek (REZZO 1 4) 1) t/km 2 0,57 0,60 0,63 0,61 0,61. z toho: velké stacionární zdroje (REZZO 1) 0,05 0,05 0,05 0,03 0,03. - mobilní zdroje (REZZO 4) 0,32 0,32 0,31 0,32 0,32. Měrné emise oxidu siřičitého (REZZO 1 4) t/km 2 1,77 1,65 1,38 1,39 1,25. z toho velké stacionární zdroje (REZZO 1) 1,47 1,39 1,12 1,14 0,97. Měrné emise oxidů dusíku (REZZO 1 4) t/km 2 2,10 2,11 2,09 2,00 1,88. z toho: velké stacionární zdroje (REZZO 1) 0,57 0,56 0,61 0,56 0,61. - mobilní zdroje (REZZO 4) 1,34 1,37 1,35 1,32 1,14. Měrné emise oxidu uhelnatého (REZZO 1 4) t/km 2 3,78 3,70 3,41 3,33 2,73. z toho: velké stacionární zdroje (REZZO 1) 0,31 0,17 0,13 0,17 0,15. - mobilní zdroje (REZZO 4) 2,75 2,84 2,55 2,41 1,80. ODPADY Produkce podnikového odpadu na 1 obyvatele kg 1 313 1 697 1 143 1 005 1 674. Produkce komunálního odpadu na 1 obyvatele kg 288 287 283 318 298. Podíl odděleně sbíraných složek komunálního odpadu % 11,8 14,2 14,0 16,6 16,5. Odděleně sbírané složky komunálního odpadu na 1 obyvatele kg 34 41 39 53 49. Nakládání s odpady celkem tis. t 895 859 670 805 720. z toho nebezpečné odpady % 1,9 3,6 8,8 5,6 10,1. Podíl využitých odpadů % 33,6 23,5 30,5 31,7 21,1. z toho recyklovaných (vč. regenerace) 18,7 9,3 17,5 16,0 12,2. Podíl odstraněných odpadů % 19,6 36,7 30,7 23,7 31,7. VÝDAJE NA OCHRANU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ Pořízené investice na ochranu životního prostředí podle místa investice na 1 obyvatele Kč 1 355 1 728 1 279 2 348 2 357. Investice na ochranu životního prostředí podle sídla investora tis. Kč 744 801 923 981 653 832 948 592 1 324 905. z toho: ochrana ovzduší a klimatu % 38,3 30,3 21,8 17,8 21,7. - nakládání s odpadními vodami % 27,2 40,6 39,4 55,7 46,4. - nakládání s odpady % 27,5 25,4 28,4 22,1 27,7. Neinvestiční náklady na ochranu životního prostředí podle sídla investora tis. Kč 2 020 580 2 133 174 2 093 694 2 061 836 2 372 333. z toho: ochrana ovzduší a klimatu % 6,5 5,5 6,6 15,1 13,2. - nakládání s odpadními vodami % 22,5 24,2 20,6 21,4 19,4. - nakládání s odpady % 63,0 66,9 69,2 60,7 63,3. 1) od roku 2007 včetně emisí z chovů hospodářských zvířat, od roku 2008 navíc včetně emisí ze stavebních činností Zdroj: ČSÚ Činnost a vývoj v oblasti životního prostředí 51
Nové druhy v přírodě Zlínského kraje Pakudlanka jižní (Mantispa styriaca, synonymum Mantispa pagana) je druh hmyzu z řádu síťokřídlých. V ČR je pakudlanka chráněna zákonem jako kriticky ohrožený druh. Ve Zlínském kraji byla poprve nalezena v roce 2005 u Drslavic. Tělo má hnědožluté, dlouhé 12 25 mm. Křídla s rozpětím 25 30 mm jsou čirá s četnou žilnatinou. Předohruď má výrazně prodlouženou. Přední pár nohou je přetvořen na loupeživý (uchvacovací) orgán, podobně jako u druhů z řádu kudlanek. Vyskytuje se v severní Africe, v Asii od Turecka po Mongolsko a k severu až na jižní Sibiři. V Evropě se vyskytuje především na jihu a ČR prochází severní hranice jejího rozšíření. V ČR je velice vzácná, vyskytuje se jen na jižní Moravě. Samička klade na podzim asi 300 vajíček, která jsou uchycena na dlouhé stopce. Larvy se vylíhnou ještě na podzim a nepřijímají potravu. Přezimují schovány v stěrbinách kůry stromů. Po přezimování vyhledávají kokony pavouků z čeledi slíďákovitých (Lycosiidae), ve kterých se usídlují. V kokonech někdy ještě nějakou dobu čekají, až pavoučci dospějí do potřebné velikosti a pak je vysávají zašpičatělým ústním ústrojím. Matka pavouků nechává pakudlanku v kokonech bez povšimnutí. Po druhém svlékání se larva mění v pohyblivou kuklu, která se prokouše z kokonu pavouka. Pavoučí samička až do této doby hlídá kokon. Venku se z kukly později vylíhne dospělá pakudlanka. Pakudlanka se vyskytuje na keřích nebo osamocených stromech. Živí se dravě, loví hlavně mouchy, které chytá za letu svými loupeživými končetinami. Foto: Pakudlanka jižní (Drslavice 26. 7. 2005) Zápřednice jedovatá (Cheiracanthium punctorium) je nový druh pavouka, který se vlivem globálního oteplování vyskytuje také na některých místech České republiky. Tento nápadný druh s délkou těla až 1,5 cm si během léta dělá zámotky na vrcholcích rostlin a je zajímavý tím, že se jedná o jediného jedovatého pavouka u nás. Jeho kousnutí působí velkou bolest, často je spojené s horečkou, pocity úzkosti a chvilkovým ochrnutím okolo místa pokousání. Následky kousnutí většinou do 24 hodin samy odezní. Podle dosavadních pozorování se nejčastěji vyskytují na loukách s vyšší travinou, kde si v letním ob- 52 Stav životního prostředí ve Zlínském kraji v období 2010/2011
dobí vytvářejí zámotky. V domech se běžně nevyskytují. Nemají k tomu ani důvod, jelikož tam nemají vhodné životní prostředí a podmínky. Tento pavouk je svým vzezřením dost jedinečný a od našich pavouků se výrazně liší. Je to pavouk pocházející z Pyrenejského poloostrova (Španělsko), kde je běžným druhem. Zhruba kolem roku 1995 se rozšířil až do teplé Porýnské nížiny v Německu. Rok nato se objevil v sousedním Rakousku v okolí Lince a Branau. U nás se ojedinělé nálezy objevovaly již před tímto obdobím (1958 Pouzdřanská step, 1991 Lysá nad Labem), avšak teprve od roku 2006 jsou jeho nálezy častější a pravidelné. Ve Zlínském kraji byl poprvé nalezen u Hluku v roce 2007. Foto: Zápřednice jedovatá z Hluku (2. 7. 2007) Květnatec Archerův (Anthurus (Clathrus) archeri) svým vzhledem připomíná spíše tropickou rostlinu či mořskou hvězdici. U nás je tato houba nepůvodní. Její domovinou je jihovýchodní Austrálie, Nový Zéland a Tasmánie. Do Evropy byla zavlečena v průběhu 20. století. V mládí vypadá houba jako 2,5 4 cm velké šedavé až hnědorůžové kulaté vajíčko napůl zanořené do půdy. Později toto vajíčko praská a z něho vyrůstá asi 10 cm vysoký třeň, který nese červená ramena. Na ramenech často sedává hmyz, který sem láká zápach. Hmyz pak roznáší po okolí výtrusy, které ulpí na jejich tělech. Houba je nejedlá. V Evropě se květnatec nejprve objevil ve Francii, kam údajně dorazil se zásilkou bavlny. U nás byl poprvé spatřen v roce 1963 v jižních Čechách. Daří se mu v lesích nebo na travnatých plochách. Vyskytuje se často na vlhkých místech i na kompostu nebo na zbytcích dřeva. Roste od května do listopadu ve vyšších polohách. Foto: Květnatec Archerův (Hostýnské vrchy 23. 9. 2006) Šakal obecný (Canis aureus) nový druh pro ČR se už dostal i do České republiky. Na přelomu tisíciletí již sice byla zaznamenána neověřená pozorování z našeho území, ale výskyt byl prokazatelně doložen až 19. 6. 2006 nálezem mrtvého samce u obce Podolí u Uh. Hradiště. Jde o přirozené šíření této psovité šelmy. V polovině minulého století byl šakal obecný v jižní Evropě likvidován. Ročně padly tisíce kusů. To vedlo k jeho ochraně a rozšíření i do zemí, které nebyly oblastí jeho původního výskytu. Jeho šíření na sever je zcela jistě výsledkem ochranářských aktivit v oblastech původního výskytu (Turecko, Itálie, Chorvatsko, Maďarsko). Hypotézu, Nové druhy v přírodě Zlínského kraje 53
kterou je šíření v důsledku globálního oteplování, však nelze také vyloučit. Ve srovnání s liškou má šakal delší nohy a kratší ocas. Ze všech tří druhů šakalů obývá tento druh nejrozsáhlejší areál, který se táhne od východní Afriky přes Balkán, Turecko, Blízký a Střední východ, Indii až po Barmu. Charakterizují ho také srostlá bříška prostředních prstů na předních končetinách. Ilustrační foto: Jan Ševčík Páskovec velký (balkánský) (Cordulegaster heros) Tento druh vážky byl popsán v roce 1979 z oblasti Niederösterreich (typová lokalita Andrä vor dem Hagnethal) (THEISCHINGER 1979). Dospělci svými rozměry patří mezi největší evropské druhy vážek, resp. samice svými rozměry je největší vážkou Evropy. Páskovec velký je východomediteránním druhem, areál zahrnuje Balkánský poloostrov (zahrnující Řecko, Makedonii, Černou horu, Albánii, Chorvatsko, Slovinsko, Srbsko, Bosnu a Hercegovinu, Bulharsko, východní Itálii a Rumunsko) a vybíhá až do Střední Evropy na úpatí Alp ve východním Rakousku a na úpatí Karpat. Rozsáhlým průzkumem vodotečí v oblasti ČR a SR v letech 1997 2011 byl druh nalezen v r. 2001 na Slovensku a v r. 2009 na území ČR. Na území ČR byl druh zjištěn na 3 lokalitách na jižním úpatí Chřibů ve Zlínském kraji, lokality leží v nadmořské výšce 253 309 m n.m. a jsou nejsevernějším bodem areálu výskytu. Foto: Páskovec velký (Chřiby Kudlovická dolina 22. 6. 2012) Obnovené historické výskyty v přírodě Zlínského kraje Sklenobýl bezlistý (Epipogium aphylum) Nález tohoto druhu u Salaše v Chřibech v roce 2003 je v kraji první od roku 1960 (Vizovice Tomášek) a v Chřibech dokonce od roku 1912 (Staré Hutě Gogela). Sklenobýl bezlistý roste výhradně na zcela zastíněných stanovištích, kde s oblibou vyhledává vlhká mechovitá místa se silně humózní půdou. Vyskytuje se od podhůří do hor a dává přednost listnatým, převážně bukovým, lesům, i když jsou známé i nálezy z lesů jehličnatých. V celé České republice se jedná o kriticky ohroženou rostlinu, která se v průběhu 20. století dostala až na pokraj vyhubení. V posledních letech se situace zdá být nepatrně lepší a sklenobýl je znovu nepravidelně 54 Stav životního prostředí ve Zlínském kraji v období 2010/2011
zaznamenáván v některých oblastech někdejšího výskytu (Šumava, Moravský kras, Drahanská vrchovina, Chřiby, Bílé Karpaty). Populace jsou však velmi slabé a proto stále velmi ohrožené. Foto: Sklenobýl bezlistý (Chřiby-Salaš 10. 7. 2003) Švihlík krutiklas (Spiranthes spiralis) Překvapivý nález vymizelého druhu v roce 2010 v Hostýnských vrších je ve Zlínském kraji první od roku 1956 (Vizovice, Valašské Klobouky). V oblasti místa nálezu pak od roku 1912. V České republice se v minulosti vyskytoval vzácně až roztroušeně na celém území. Do současnosti však s jistotou vytrvaly pouhé dvě lokality, v Čechách se zachoval u Albrechtic v Pošumaví, na Moravě pak u Švařce na Českomoravské vrchovině. Dramatický ústup švihlíku během dvacátého století souvisel, jako u řady dalších orchidejí, s upuštěním od tradičního hospodaření na jeho lokalitách a s celkovou intenzifikací zemědělství. Ukončení pastvy ovcí a koz, společně s počátkem užívání minerálních hnojiv navždy znehodnotilo drtivou většinu lokalit této vzácné rostliny. Foto: Švihlík krutiklas (Hostýnské vrchy 23. 8. 2011) Slíďák tatarský (Lycosa singoriensis) se k nám přistěhoval z východu, konkrétně teplých stepí Ruska, maďarské pusty a jiho-kavkazských oblastí, kde je běžně pozorovatelný. Na území ČR byl poslední nález v roce 1944. V ČR se tak po dlouhých letech objevil opět až v roce 2003 v oblasti Uherskohradišťska (Hluk, Drslavice), aby svou populaci následně rozšířil do desítek míst, kde převládá kyprá půda s minimem vegetace. Na našem území však vyhledává pro něj nezvykle vlhká místa, vyschlé břehy řek a vodních nádrží, u nichž je také spatřitelný nejčastěji. Foto: Slíďák tatarský z Kunovic u Uh. Hradiště (24. 4. 2003) Nové druhy v přírodě Zlínského kraje 55