Mají praktický význam strategické dokumenty v oblasti surovin a energetiky? 1 XXVII. SEMINÁŘ ENERGETIKŮ 24. 1 až 26. 1 2017 - Luhačovice Ing. Pavel Bartoš předseda představenstva FITE a.s. prezident Sdružení pro rozvoj MSk člen Rady vlády pro energetickou a surovinou strategii
Klíčové pojmy 2 SUROVINOVÁ POLITIKA ČR AKTUALIZACE STÁTNÍ ENERGETICKÉ KONCEPCE
Surovinová politika ČR 3 Vláda ČR vzala na vědomí Probíhá proces SEA Následně schválí Vláda ČR Základní vize: efektivní a udržitelné zajištění a využívání rudních, nerudních, energetických, stavebních i netradičních a high-tech nerostných zdrojů ku prospěchu obyvatel i konkurenceschopného národního hospodářství české republiky
Východiska SURPOL ČR 4 Reakce na hospodářský vývoj v Evropě i ve světě Reakce na změny na světovém trhu nerostných surovin Akceptování surovinové strategie EU Raw Materials Initiative a návazných dokumentů (20 superstrategických surovin mezi nimi je i koksovatelné uhlí není to závazný, ale pouze doporučující dokument (2008, 2011) Vychází ze Surovinové politiky z devadesátých let
5 EU - 20 kritických/superstrategických nerostných surovin antimon, beryllium, boráty, ferosilikáty, fluorit, fosfátové rudy, galium, germanium, hořčík, chróm, indium, kobalt, koksovatelné uhlí, kovy platinové skupiny, magnesit, niob, prvky lehkých vzácných zemin (lithium), prvky těžkých vzácných zemin, přírodní grafit a wolfram
Deklarace Českého státu 6 Stát je vlastník nerostného bohatství /vyhrazené nerosty/ Zabezpečení dostatku nerostných surovin pro domácí ekonomiku považuje za jednu ze svých priorit Spolehlivé, cenově dostupné a dlouhodobě udržitelné zásobování surovinami Zájem na dalším zpřesňování znalostí o svém nerostném surovinovém potenciálu a na důsledné ochraně ložisek nerostných surovin Podpora oblasti vědy a výzkumu, především v segmentu materiálově úsporných technologií, nových moderních či nedestruktivních dobývacích metod, hledání nových druhů surovin a nových moderních použití známých surovin
Černé uhlí 7 Jediná současně těžená lokalita Ostravsko Karvinský Revír (OKR) Zásoby JORC (ověřené a pravděpodobné zásoby) k lednu 2014 OKD stanovilo na 64 mil. tun (oproti roku 2012 došlo vlivem poklesu cen uhlí ke snížení zásob o 65% ze 184 mil. tun) Ceny uhlí: energetické rok - 2012-57 Eur/t - 2017-70 Eur/t koksovatelné rok - 2012-108 Eur/t - 2017-274 Eur/t Opětovná korekce zásob nebyla provedena!! V evidovaných zásobách není uveden Důl Frenštát (1,6 mld. tun)
Záměry v oblasti těžby černého uhlí 8 uhlí je jedinou energetickou surovinou, jejíž dostatečné zásoby má Evropa k dispozici a která tak může přispět k větší soběstačnosti a nezávislosti kontinentu podporovat snahy o maximální rentabilitu těžby tak, aby byly existující zásoby vydobyty v maximální možné míře a nezbavit se tak možnosti těžby strategické suroviny v budoucnu, kdy se může situace na světovém trhu změnit a ceny uhlí mohou opět vzrůst!!! prioritou je udržení alespoň části těžených lokalit v provozu je nezbytné zabránit tomu, aby bylo do budoucna znemožněno jejich případné znovuvyužití rezervní lokality je třeba důsledně chránit jakožto surovinovou rezervu státu pro případné využití v budoucnu
Současný problém odpis zásob 9 v nejbližší době se předpokládá uzavření a likvidace Dolů Paskov a Lazy výlučná těžba koksovatelného uhlí odpisy zásob Paskov i Lazy po 15 mil. tun, celkem 30 mil. Tun hodnota vytěženého uhlí a) při ceně 7400 Kč/t činí 222 mld. Kč b) při ceně 5000 Kč/t činí 150 mld. Kč náklady na těžbu činí cca 4000 Kč/t, tj. 120 mld. Kč odpis zásob a likvidace obou dolů představuje ztrátu 30 až 102 mld. Kč + náklady na likvidaci dolů vyvolaná škoda pro stát v oblasti daní a plateb na zdravotní a sociální pojištění těžař si vydělá na likvidaci vytěžených dolů, nemusí to hradit stát!!
Zásadní otázky 10 jak naskládá stát se svým majetkem? jak stát ovlivňuje chování těžební společnosti?? k čemu slouží strategický dokument Surovinová politika ČR??? jak stát hospodaří s penězi a majetkem daňových poplatníků a občanů???
11 Aktualizace Státní energetické koncepce stanovuje strategické cíle energetiky ČR definuje strategické priority výsledkem je stanovení koridorů, které vymezují přijatelný směr vývoje mixu primárních energetických zdrojů a hrubé výroby elektřiny v ČR
Aktualizace Státní energetické koncepce strategické cíle 12 Bezpečnost dodávek energie (pohotovostní zásoby a diverzifikace primárních energetických zdrojů, diverzifikace hrubé výroby elektřiny, diverzifikace importu, dovozní závislost, bezpečnost provozu infrastruktury, soběstačnost v dodávkách elektřiny, výkonová přiměřenost) Konkurenceschopnost (míra integrace do mezinárodních sítí, diskontované náklady na zajištění energie, poměry cen energie na velkoobchodním trhu k průměru globálních konkurentů, konečná cena elektřiny na hladině nn a vn a zemního plynu, podíl výdajů na energii na celkových výdajích domácností, podíl sektoru energetiky na hrubé přidané hodnotě, podíl dovozu energie na hrubé přidané hodnotě, sumární ekonomická přidaná hodnota (EVA) sektoru energetiky, obchodní bilance dovozu a vývozu energie) Udržitelnost (energetická náročnost tvorby hrubé přidané hodnoty, Vliv na životní prostředí, podíl energeticky užívané zemědělské půdy, podíl fosilních paliv na spotřebě primární energie, elektroenergetická náročnost tvorby hrubé přidané hodnoty, podíl obnovitelných zdrojů energie na hrubé konečné spotřebě, spotřeba elektřiny na obyvatele, podíly OZE a KVET na dodávkách tepla ze SZT)
Strategické priority energetiky ČR 13 Vyvážený energetický mix - široké portfolium, efektivní využití všech dostupných tuzemských energetických zdrojů a udržení přebytkové výkonové bilance ES s dostatkem rezerv. Udržování dostupných strategických rezerv tuzemských forem energie Úspory a účinnost - zvyšování energetické účinnosti národního hospodářství Infrastruktura a mezinárodní spolupráce - rozvoj síťové infrastruktury ČR v kontextu zemí střední Evropy, posílení mezinárodní spolupráce a integrace trhů s elektřinou a plynem v regionu včetně podpory vytváření účinné a akceschopné společné energetické politiky EU Výzkum, vývoj a inovace Podpora výzkumu, vývoje a inovací zajišťující konkurenceschopnost české energetiky a podpora školství, s cílem nutnosti generační obměny a zlepšení kvality technické inteligence v oblasti energetiky Energetická bezpečnost zvýšení energetické bezpečnosti a odolnosti ČR a posílení schopnosti zajistit nezbytné dodávky energií v případech kumulace poruch, vícenásobných útoků proti kritické infrastruktuře a v případech déle trvajících krizí v zásobování palivy
Plnění vybraných ustanovení ASEK 14 Zajištění soběstačnosti ve výrobě elektřiny - Výroba z jádra postupně nahradí uhelnou energetiku v roli pilíře výroby. S cílovým podílem jaderné energetiky na výrobě elektřiny okolo 50 % a s maximalizací dodávek tepla z jaderných elektráren. Maximální využití odpadního tepla z JE k vytápění větších aglomeračních celků v blízkosti těchto zdrojů. V úvahu tak připadají lokality Brna, Jihlavy, Dukovan, Českých Budějovic, příp. dalších v horizontu do r. 2030 (ideální je vyvedení tepla z JEBLA) Výstavba JE 1-2 nových bloků JE v závislosti na predikci bilance výroby a spotřeby, dlouhodobé prodloužení provozu současných čtyř bloků v JE Dukovany a případná výstavba dalšího bloku v horizontu odstavování JE Dukovany, územní vymezení lokalit pro možný další rozvoj JE po roce 2040). Vyhledání a zajištění územní ochrany další vhodné lokality pro rozvoj jaderné energetiky. Úložiště jaderného odpadu - zajistit podmínky pro vybudování a bezpečný a dlouhodobý provoz úložišť radioaktivního odpadu a pravidla pro nakládání s vyhořelým palivem jako s potenciálně cennou druhotnou surovinou. Rozhodnutí o úložišti jaderného odpadu do roku 2025.
Plnění vybraných ustanovení ASEK 15 Využívání odpadů Významné zvýšení využití odpadů v zařízeních na energetické využívání odpadů s cílem dosáhnout až 100 % využití spalitelné složky odpadů po jejich vytřídění do roku 2024 zrušena podpora ZEVO Snížit ukládání biologicky rozložitelných komunálních odpadů v souladu s požadavky EU a zvýšit poplatky za skládkování. Výnosy ze zvýšených poplatků směřovat do recyklace a podpory energetického využití odpadů, zejména na podporu hierarchie nakládání s odpady. Výroba a dodávka tepla Využití elektřiny pro výrobu tepla v konečné spotřebě zejména na bázi tepelných čerpadel (postupná substituce přímotopných systémů) Podporovat využívání zemního plynu, biomasy, tepelných čerpadel a solárních systémů pro náhradu vytápění na pevná paliva v domácnostech. Do roku 2020 zajistit maximální možný odklon od užití uhlí v konečné spotřebě v domácnostech. Zajistit vyšší účinnost užití elektřiny pro vytápění (náhrada přímotopných a akumulačních systémů za tepelná čerpadla).
Plnění vybraných ustanovení ASEK 16 Podpora exportu energetických celků Podpora technického vzdělávání VaVaI podpora v oblasti energetiky
17 DĚKUJI ZA POZORNOST