školní časopis ZŠ A MŠ BENEŠOV NA KARLOVĚ 7/ 2016 ANDERSENOVA NOC DUBEN
Noc s Andersenem Proč se tento svátek slaví a jaký je jeho význam? Jaká je tradice této akci? Kdo je vlastně Andersen a proč se tak akce jmenuje? Všechno jsme pro vás zjistily a povíme si to. Tak tedy proč se tento svátek vlastně slaví? Lidé si tím připomínají narození Hanse Christiana Andersena, dánského pohádkáře, který napsal spousty známých pohádek jako je třeba Malá mořská víla nebo Princezna na hrášku. Nos s Andersenem je hlavně svátek pro děti. Začalo to v jedné knihovně v Uherském hradišti s 20 dětmi. Děti se sešly odpoledne a dělaly různé aktivity jako je třeba hromadné čtení pohádek, divadelní představení, diskotéka a mnoho dalších A na dobrou noc si také něco přečetly. Každým rokem mělo o akci zájem více a více dětí, od roku 2001 se rozšířila po celé České republice. V dalších letech se Noc s Andersenem rozšířila i za hranice České Republiky, pořádá se v Polsku, Slovensku, Rakousku, Slovinsku a Německu. V roce 2012 byla Noc s Andersenem na 1 133 místech s 44 067 dětmi. Hans Christian Andersen Narodil se 2. dubna 1805 a zemřel 4. srpna 1875. Bydlel v Dánsku a odpočívá v Assistens Kirkegårdu. Byl oceněn řádem Červeného orla třetí třídy, řádem Maxmiliánovým za umění a vědu a dalšími cenami. Psal pohádky, básně, divadelní hry a citáty. Ukázka jeho citátu: Není hezčích pohádek, než jsou ty, které píše sám život. Čerpáno a zpracováno z Wikipedie Za časopis Karlík Tereza Zelenková, Michaela Hričišová, 8. B
Velikonoce Velikonoční svátky patří k nejstarším svátkům. Jejich základní podstatou z dob předkřesťanských bylo vítání přicházejícího jara, nového vegetačního období, v přeneseném slova smyslu vítězství života nad smrtí. Pro křesťany jsou Velikonoce především spojovány se vzkříšením Ježíše Krista. Na tyto svátky se křesťané připravují čtyřicetidenním obdobím nazývaným postní doba. Křesťané slaví Velikonoce jako největší a nejvýznamnější svátek v roce, mnohem důležitější než Vánoce. Připomínají si, že Ježíš Kristus o židovských velikonocích zemřel ukřižován na kříži, ale hlavně věří, že třetího dne vstal z mrtvých. Na znamení smutku nad smrtí Ježíše ve čtvrtek v tomto týdnu přestávají znít všechny zvony a místo nich chodí po vesnicích děti s klepačkami a řehtačkami. A pak začíná v sobotu večer Velká noc, ve které křesťané slaví Ježíšovo vzkříšení. Svatý týden o Začíná Květnou nedělí o Modré pondělí: Na Modré pondělí začínají dětem jarní prázdniny. o Šedivé úterý: V tento den hospodyně uklízely a vymetaly pavučiny. o Škaredá středa: Sazometná - vymetávaly se saze z komína. V tento den se nemá podle lidové pověry nikdo škaredit, protože by mu to mohlo vydržet každou středu v roce. o Zelený čtvrtek: Tento den byl dnem odpuštění. Na Zelený čtvrtek utichaly zvony - "odlétaly do Říma". o Velký pátek: Toto byl den hlubokého smutku a dodržoval se přísný půst. Nemělo se pracovat na polích, nemělo se prát prádlo. Také se tento den děly zázraky - zem se otevírala, aby ukázala své poklady. o Bílá sobota: Ještě před východem slunce se muselo uklidit, vybílit stavení, vymetalo se novým koštětem. Pekly se mazance, beránci. Vše se chystalo na Boží hod velikonoční. Chlapci pletli pomlázky z vrbových proutků, vázali se březové větvičky a zdobila se vajíčka. o Boží hod velikonoční: Ze soboty na neděli došlo ke zmrtvýchvstání Ježíše Krista. Noc byla označována za "velkou" - a odtud název Velikonoce. V neděli se také začala jíst tradiční velikonoční jídla - vejce, mazanec, beránek, víno a chleba. o Velikonoční pondělí: Tomuto dni se také říkalo Červené pondělí. Brzy ráno vycházeli chlapci - koledníci s pomlázkami šlehat děvčata, aby z nich vyhnali nemoci a lenost. Dostávali od děvčat malovaná vajíčka a cukroví. Proutí, ze kterého se pomlázky pletly, byla přisuzována životodárná síla. Kdo dostal pomlázkou, ten omládl. o Čerpáno a zpracováno z Google.cz o Za časopis Karlík Simona Jindrová a Tereza Kraifová 8. A Čerpáno a zpracováno z Google.cz Za časopis Karlík Simona Jindrová a Tereza Kraifová 8. A
Beránek Dodnes pečeme beránka, který znamená obnovu života a jeho vítězství nad smrtí a symbolizuje památku Krista. Když spatřil Jan Křtitel Krista, zvolal: "Hle Beránek Boží, který snímá hříchy světa!" Kristus vystupuje v roli vykupitele hříchů, aby lidé dosáhli odpuštění a spásy. Pomlázka Chození na pomlázku patří v našich zemích k nejstarším velikonočním obyčejům. Chození s pomlázkou přetrvalo do dnešních dnů. Pomlázkou bývá označována metla, jíž byly o Velikonocích šlehány dívky a ženy, aby omládly. Uplést pomlázku patřilo k nezbytným dovednostem. Nejčastěji se pletla z několika vrbových proutků. Pomlázky bývaly zdobené stuhami a pentlemi. Výzdoba Již v historii lidé vítali jaro výzdobou, vysypávali ornamenty na zápraží pomocí hrnku či květináče a písku či vody, nebo zdobili okna květinovými vzory s pomocí seříznutého mýdla - takto se zdobívaly vlnovkami a spirálami průjezdy a zápraží venkovských stavení o velikonočních a svatodušních svátcích, nebo na dožínky a posvícení. Čerpáno a zpracováno z https://www.wikipedia.org/ Zašli jsme za žáky naší školy a zeptali jsme se jich: Slavíte Velikonoce a proč? Co Vás na Velikonocích baví nebo co se Vám na nich líbí? Za časopis Karlík Denis Hlaváč a Vojta Klápa, 8. B Marek Novotný, 7. A Jo, protože mám rád, když můžu šlehat holky přes zadek. Mrskat vajíčky o zem a zvonit na sousedy, aby pořád chodili otevírat. Daniela Mrkvičková, 8. B To ne, já Velikonoce nesnáším, protože mě koledníci budí brzo ráno. Jo, na nich je dobrý to, že dostanu hodně jídla. Anežka Rabiňáková, 5. B Ano, slavím, protože mě Velikonoce baví. Nejvíce mě baví barvení vajíček. Adam Sojka, 7. A Slavím, protože kdybych je neslavil, tak bych se nudil. Můžu šlehat holky přes zadek. Kateřina Černá, 8. A Neslavili jsme je, kvůli rodinným důvodům. Takže nic, nemám je ani moc ráda. Za časopis Karlík Ondřej Šmakal, Daniela Šilínková a Marie Huptysová, 8. A
ZPRÁVY A ZPRÁVIČKY Z NAŠÍ ŠKOLY.aneb pořád se něco děje.. ANDERSENOVA NOC V noci z pátka na sobotu proběhla v naší škole Andersenova noc. Zúčastnili se jí nejen žáci prvního stupně a také někteří žáci starší z druhého stupně. Nejen přespat ve spacáku na karimatce noc ve ztichlé škole s plyšákem v náručí, ale dozvědět se i mnoho zajímavého o knížkách a jejich příbězích to bylo to pravé, co čekalo na všechny zúčastněné. Dodat si kuráž na stezce odvahy, obdivovat umění novodobých rytířů s meči a ohněm, zatancovat si na diskotéce, poslouchat ve chvilkách volna zajímavé příběhy ukryté v četbě dětských knížek. No, bylo co zažít, a tak si myslíme, že tu Andersenovu noc budeme moct v příštím roce znovu prožít. A zase naplno! j.k.
Zeptaly jsme se dětí, jak se jim líbila Andersenova noc Ella Benatinská (1. A) Dobře, líbila se mi diskotéka, ohnivá show a bojovka byla taky super. Bára Kondrátová (2. B) Líbila se mi hodně, hodně bojovka. Tomáš Čepera (3. A) Noc s Andersenem byla hodně dobrá a líbila se mi diskotéka a bojovka. Anežka Rabiňáková (5. B) Líbilo se mi tam hodně, bavilo mě to v knihovně a bavilo mě tancování. Dominik Kypta (2. B) Hodně, líbilo se mi, že jsme měli pizzu, to v knihovně to bylo taky super, a líbilo se mi, že jsem si udělal z kamaráda matračku. Anna Müllerová (3. A) Andersenova noc byla super, moc mě bavilo tancování a bojovka byla taky super. Stela Konopiská (4. A) Líbilo se mi tam moc, nejlepší byla diskotéka a bojovka a bavilo mě i tancování. Jakub Jakubec (5. B) Bojovka mohla být delší, ale jinak to bylo super. Vojta Fulín (2. B) Líbilo se mi to hodně, nejvíc se mi líbila bojovka a diskotéka a moc mi chutnala pizza. Doufáme, že se vám Andersenova noc líbila a za rok půjdete znovu! Za časopis Karlík Elena Matoušková a Adéla Nulíčková, 8. A
LOUČENÍ S PANÍ ZIMOU Na ZŠ Karlov máme rádi tradice. Nedávno jsme šli v maskách masopustním průvodem přes město a následně dělali radost svým zpěvem v Domově seniorů na Karlově. Nyní již čtvrtým rokem tradičně vyrážíme s dětmi vyprovodit paní Zimu, utopit Morenu a přivítat jaro. Ačkoliv se děti učí, že jaro začíná 21. března, v letošním roce 2017 vyšla jarní rovnodennost 1. jarní den - již na 20. března. A tak děti z 1. a 2. tříd a jejich paní učitelky vyšly v pondělí 20. března v čele s paní Zimou a dětmi nesoucí Morenu průvodem přes město až k Benešovskému potoku u střelnice. Po cestě plnily jarní úkoly a zpívaly jarní písně. Celý průvod vesele prozpěvoval, vyvolával jaro, bubnoval a halasil řehtačkami. U potoka děti poděkovaly paní Zimě za její vládu. Letos se opravdu snažila, přinesla jim několik let očekávaný sníh a pořádný mráz. Unavená paní Zima se tedy rozloučila, zapálená Morena byla hozena do potoka, aby jí voda odnesla a místo paní Zimy přišlo Jaro. Pochválilo děti, že splnily úkoly, ve kterých poznávaly jarní květiny, skládaly zvířecí rodiny, pojmenovaly mláďata, vyluštily jarní rébusy. Společně si zazpívaly píseň Jaro dělá pokusy a zvesela se už v čele s Jarem vracely ke škole. Doufejme, že Jaro splní svůj úkol stejně poctivě jako Zima. Nyní se už těšíme na další tradiční akci a tou je Andersenova noc. Mgr. Kristýna Nulíčková
Karlováci uklízejí Třešňovku a okolí své školy Základní a mateřská škola Na Karlově se zapojila do projektu Zdravé město Benešov. Této akce se naše škola účastnila poprvé. Z tohoto důvodu jsme zapojili pouze některé žáky třídy 6. A (15 dětí) a 7. A (18 dětí). Město Benešov nás vybavilo ochrannými pomůckami, každý žák obdržel pracovní rukavice a bezpečností vestu, nechyběly pytle na sběr odpadu. Od společnosti Posázaví, o. p. s. si na památku žáci odnesli tričko s logem akce. Na Třešňovku, která se nachází v blízkosti naší školy, jsme se vypravili v pondělí 10. dubna. Počasí nám přálo, bylo slunečné jarní odpoledne. Bohužel, to co na nás čekalo, už tak zářivé nebylo. Děti do připravených pytlů posbíraly PET lahve, skleněné lahve nejrůznějších značek alkoholu, kusy stavebního materiálu, části oblečení i obuvi, krabičky od všeho možného i nemožného. Zpočátku děti oplývaly velkým elánem a nadšením. S přibývajícími plnými pytli je zápal trochu opouštěl. Naštěstí vždy přišlo nějaké zpestření. Třeba v podobě odchytu ještěrky nebo slepýše. Děvčata zase stihla obdivovat krásu a vůni fialek. Z některých nalezených předmětů jsme ve škole připravili výstavu s popisky času rozpadu tohoto odpadu. Všichni doufáme, že hlavní cíl akce, a to narušit lhostejnost k prostředí, ve kterém žijeme, se podařilo splnit a že si nyní rozmyslí, kam zahodí třeba obal od sušenky. (foto archiv školy) Některá místa si úklid opravdu zasloužila O zajímavé a úsměvné nálezy nebyla nouze Někdy jsme se zase museli pohybovat jak na minovém poli VÝSLEDEK VŠAK ZA TO STÁL!!!!!! m.b.
Klokan Klokan je mezinárodní matematická soutěž, která se koná každý rok v březnu. Tato soutěž se koná již od roku 1991 jako taková malá zajímavost. Zúčastní se jí všichni žáci prvního i druhého stupně, a aby bylo vše spravedlivé, tak se rozděluje do několika kategorií. Cvrček (2. - 3. třída ZŠ) Klokánek (4. - 5. třída ZŠ) Benjamín (6. - 7. třída ZŠ) Kadet (8. - 9. třída ZŠ). Potom jsou ještě dvě kategorie na střední škole, ale ty nás moc nezajímají. My bychom se s vámi chtěli podělit o rozhovor s účastníkem Matematického Klokana Kadet: První se umístil Lukáš Rosa v Kategorii Kadet (8. B) Ahoj, Lukáši, ty jsi vyhrál klokana v kategorii Kadet, mohli bychom ti položit pár otázek? Ale jasně, proč ne. Byly příklady těžké nebo naopak? Bylo to docela lehké, tedy alespoň myslím. Pro mě to lehké bylo. No a svoje bodové hodnocení si pamatuješ? Ne, to jsi, nepamatuji. Děkujeme za tvoje odpovědi. Toto jsou vítězové na naší škole: V kategorii Cvrček se první umístil (Bude dodáno) V kategorii Klokánek se umístil první (Bude dodáno) V kategorii Benjamin se první umístil (Bude dodáno) Čerpáno z Googlu Za časopis Karlík vypracovali: Dominik Čapek, Marek Dub, Ondřej Kohoutek 8. A, B
TURNAJ VE VYBÍJENÉ V březnu se konal v tělocvičně naší školy turnaj karlovských 4. a 5. tříd ve vybíjené. Všichni zúčastnění brali tato klání velmi prestižně, každý chtěl vyhrát, a tak o nervozitu před zápasem nebyla u mnohých sportovců nouze. A kdo nakonec vyhrál? 1. místo 5. B 2. místo 5. A 3. místo 4. B 4. místo 4. A foto: archiv školy j.h.