PRŮZKUM VNÍMÁNÍ POCITU BEZPEČÍ ŠTERNBERK 2015

PRŮZKUM VNÍMÁNÍ POCITU BEZPEČÍ ŠTERNBERK 2015 Cílem tohoto průzkumu bylo zjistit, jaké mají občané města Šternberka názory a postoje a jak formulují nejzávažnější problémy ve svém městě, jakou míru důležitosti přisuzují jednotlivým oblastem, které bezprostředně ovlivňují jejich pocit vnímání bezpečí. Dále jak vnímají intenzitu trestné činnosti, hodnotí práci městské policie, jak přistupují k vlastní ochraně a jaká opatření by navrhovali. 1. REPREZENTATIVNÍ VZOREK Průzkum byl proveden metodou dotazníkového šetření; vydáno bylo 200 dotazníků. Sběr dat v únoru 2015 zajišťovali studenti Gymnázia Šternberk, občanské sdružení Ecce Homo (v terénu, např. v ulicích, obchodech); v Městském informačním centru byl k vyplnění dotazník na místě, toho využilo 5 respondentů. Celkem bylo zpracováno 194 dotazníků. V případě, že respondent odpověděl na první otázku dotazníkového šetření kladně (znění otázky viz níže), tazatel rozhovor ukončil. Otázka č. 1: Můžeme se Vás zeptat, zda vykonáváte v rámci města Šternberka nějakou aktivní činnost funkci v rámci samosprávy? Graf č. 1: Počet vydaných dotazníků 8 ano 186 ne Po vyřazení 8 respondentů, kteří na první otázku odpověděli kladně, se dále pracovalo se souborem 186 respondentů. Z tohoto počtu dotazovaných se jednalo o 66 mužů (tj. 36 %) a 116 žen (tj. 64 %), 4 respondenti svém pohlaví neuvedli. Nejvíce byla zastoupená věková kategorie 26 65 let (70 %), dále věková kategorie 19 25 let s 10 %, věková kategorie 16 18 let s 9 %. Nejméně respondentů spadalo do kategorie do 15 let (3 %). Z hlediska nejvyššího dosaženého vzdělání bylo nejvíce dotazovaných se středoškolským vzděláním (56 %), dále s vysokoškolským vzděláním (21 %), k vyučení se přihlásilo 11 % a k základnímu vzdělání 12 % respondentů. Mezi dotazovanými bylo z hlediska povolání nejvíce zaměstnanců, studentů, důchodců, zaměstnanců na vedoucí pozici. 51 % respondentů nemá žádné dítě, které by nemělo svůj vlastní příjem. Co se týče národnosti, 96 % respondentů se přihlásilo k národnosti české, 4 % ke slovenské. Pozn.: Četnost odpovědí uváděných v tabulkách níže neodpovídá počtu respondentů z toho důvodu, že na některé otázky respondenti neodpověděli nebo naopak u některých otázek zvolili odpovědí více. Stránka 1 z 11

2. VÝSLEDKY PRŮZKUMU V této kapitole jsou vyhodnoceny jednotlivé otázky dotazníkového šetření. Otázky byly formulovány dvěma způsoby, jednak jako otázky nabízející několik (zpravidla šest) variant odpovědí, jednak jako tzv. volné otázky otázky bez nabízených variant odpovědí. Otázka č. 2: Když vezmete v úvahu všechny okolnosti života (možnost pracovního uplatnění, kulturního vyžití, úrovně bydlení, úrovně životního prostředí, mezilidských vztahů atp.) - jak se celkově cítíte ve Šternberku? Celkem 38 % dotazovaných se cítí ve městě Šternberku rozhodně nebo spíše spokojeně. Naopak rozhodně nebo spíše nespokojeně se cítí 24 % dotazovaných. Podrobněji graf níže. Graf č. 2: Spokojenost občanů rozhodně spokojeni 6% 3% 8% spíše spokojeni 18% 30% ani spokojeni, ani nespokojeni spíše nespokojeni rozhodně nespokojeni 35% nevím, nedovedu posoudit Otázka č. 3: Jak se k Vám nejčastěji dostávají zprávy o tom, co se Šternberku děje? Nejčastějším zdrojem informací jsou pro obyvatelé města Šternberka členové rodiny, známí, přátelé, sousedé a dále internet. Za sekundární zdroj získávání informací považují respondenti například městský zpravodaj, vývěsky a informační tabule nebo spolupracovníky v zaměstnání. Tabulka č. 1: Zdroje informací zdroje informací počet odpovědí pro 1. místo počet odpovědí pro 2. místo členové rodiny 48 22 známí, přátelé, sousedé 46 52 spolupracovníci v zaměstnání 18 14 regionální rádio 2 10 členové zastupitelstva, pracovníci MÚ 2 6 jiní dobře informovaní lidé, jímž důvěřuji 5 4 vývěsky a informační tabule 7 16 vlastní působení v politické straně, společenské organizaci, klubu, spolku 2 5 městský zpravodaj 10 23 regionální noviny 6 13 internet 46 39 posezení v restauraci, v kavárně 3 8 Stránka 2 z 11

Otázka č. 4: Zkuste se zamyslet a řekněte nám, co považujete za nejzávažnější problém města? Vyhodnocením výsledků této otázky bylo zjištěno, že občané města Šternberka vnímají jako nejzávažnější problém ve městě romskou populaci a s tím související stále se zvyšující počet romských rodin ve městě, jejich chování na veřejnosti, obtěžování a nevhodné chování. Takto odpovědělo celých 50 % dotazovaných. Druhý nejvýznamnější problém z pohledu občanů města představuje nedostatek pracovních příležitostí ve městě, celkem 12 % respondentů. Dále pak obyvatele města trápí nepřizpůsobiví občané, nedostatek parkovacích míst a krádeže. V malém zastoupení se též uváděly problémy jako: špatná práce městské policie, nepořádek ve městě, výtržnictví, vysoké nájmy, rušení nočního klidu nebo málo obchodů. Otázka č. 5: Je známo, že po roce 1989 došlo v našem státě k nárůstu trestné činnosti. Když byste měl(a) zhodnotit situaci ve Šternberku, domníváte se, že se trestná činnost v současné době nadále zvyšuje nebo máte pocit, že se situace v této oblasti zlepšuje? A dále otázka č. 6: Pokud se domníváte, že se situace v oblasti kriminality ve Šternberku zhoršuje, co je podle Vás hlavní příčinou tohoto stavu? Situace v oblasti kriminality ve městě se určitě nebo spíše zlepšuje podle 5 % respondentů, 31 % respondentů se domnívá, že je situace stejná. Naopak 49 % respondentů uvádí, že se situace v této oblasti spíše nebo rozhodně zhoršuje. Za hlavní příčinu toho, že se situace v oblasti kriminality ve městě zhoršuje, považují obyvatelé města především narůstající počet romské populace na území města, dále zvyšující se počet nepřizpůsobivých občanů ve městě (drogově závislý, lidé bez domova) a jiné. Další hlavní příčiny nárůstu kriminality uvádí tabulka níže. Graf č. 3 : Trestná činnost ve městě Tabulka č. 2: Příčiny nárůstu trestné činnosti 12% 15% 0% 5% 31% určitě zlepšuje spíše zlepšuje je to stejné spíše zhoršuje rozhodně zhoršuje počet odpovědí nárůst počtu Romů 51 nepřizpůsobivý (drogově závislý, bezdomovci) 14 nezaměstnanost 13 nečinnost městské policie 9 narůstající drzost lidí 2 malé tresty pro pachatele 2 37% nevím, neumím posoudit Otázka č. 7: Máte Vy osobně větší obavu o svou bezpečnost a bezpečnost Vaší rodiny než v posledních 5 letech?(máme na mysli ve Šternberku) Celkem 3 % respondentů uvádí, že má určitě nebo spíše menší obavu o svou bezpečnost a bezpečnost své rodiny než v posledních pěti letech. 37 % dotázaných pak uvádí, že je situace stále stejná. Naopak 55 % občanů města má spíše nebo určitě větší obavu o svou bezpečnost nebo bezpečnost své rodiny. Stránka 3 z 11

Graf č. 4: Obavy o bezpečnost 5% 1% 2% určitě menší 18% spíše menší 37% stejné spíše větší určitě větší 37% nevím Otázka č. 8: Jaký druh trestné činnosti nebo přestupku je podle Vás typický pro Šternberk? 55 % respondentů považuje za typický druh trestné činnosti nebo přestupku ve Šternberku krádeže. Výrazně méně dotázaných si myslí, že typickým druhem trestné činnosti nebo přestupku ve městě jsou rvačky, dále rušení nočního klidu nebo výtržnictví (shodně 7 % respondentů). Mezi jiné druhy trestné činnosti patří vandalismus, alkoholismus, loupežná přepadení, obtěžování, přestupky dopravní, jízda v opilosti, slovní napadení a jiné. Graf č. 5: Trestný čin/přestupek typický pro město 5% 17% krádeže rušení nočního klidu rvačky 7% 55% výtržnosti 9% vandalismus 7% různé Otázka č. 9: Z kterého trestného činu máte největší obavy ve Šternberku? A který z těchto činů byste zařadil(a) na druhé místo? A dále otázka č. 10: Z jakého důvodu máte tyto obavy? Jednoznačně nejvíce respondentů trápí trestný čin bytové krádeže, dále pak následují krádeže jízdních kol a kapesní krádeže. Nejčastějším důvodem obav jsou vlastní zkušenosti respondentů nebo zkušenosti známých. Obavy z níže uvedeného mají dále v důsledku stále rostoucího počtu romských rodin ve městě a různých skupin nepřizpůsobivých. Domnívají se též, že k trestné činnosti dochází vlivem vysoké nezaměstnanosti a finanční tísně pachatelů. Tabulka č. 3: Trestný čin trestný čin počet odpovědí pro 1. místo počet odpovědí pro 2. místo krádeže aut 21 18 krádeže jízdních kol 37 26 Stránka 4 z 11

bytové krádeže 62 33 vykrádání motorových vozidel 10 24 vykrádání kostelů a památek 6 16 kapesní krádeže 34 27 vykrádání sklepních prostor 11 22 žádný z uvedené nabídky 7 12 Otázka č. 11: Ze kterého trestného činu v oblasti násilné trestné činnosti máte největší obavy ve Šternberku? A který z těchto trestných činů byste zařadil(a) na druhé místo? A dále otázka č. 12: Z jakého důvodu máte tyto obavy? Nejvíce respondentů uvedlo obavy z přepadení za účelem oloupení a výtržnosti, dále pak následují obavy z napadení s ublížením na těle a obavy ze znásilnění. Důvody obav respondentů jsou totožné s odpověďmi viz otázka č. 10. Tabulka č. 4: Trestný čin v oblasti násilné trestné činnosti trestný čin počet odpovědí pro 1. místo počet odpovědí pro 2. místo přepadení za účelem oloupení 64 34 výtržnosti (rvačky) 61 32 vydírání 4 10 napadení s ublížením na těle 45 42 znásilnění 10 12 vražda 10 6 žádný z uvedené nabídky 4 8 Otázka č. 13: Ze kterého přestupku v oblasti přestupků proti pořádku máte největší obavy ve Šternberku? A který z těchto přestupků byste zařadil(a) na druhé místo? A dále otázka č. 14: Z jakého důvodu máte tyto obavy? Občany města Šternberka nejvíce trápí vandalství, přečiny proti občanskému soužití, znečišťování veřejných prostranství a chodníků psími exkrementy a alkoholismus. Jako důvod pro svoje obavy pak nejčastěji uvádějí množství občanů romské populace a drogově závislých v našem městě. Obavy dále mají z důvodu vlastní zkušenosti s přestupkem nebo se domnívají, že nejvíce níže uvedených přestupků způsobuje mládež pod vlivem alkoholu. Tabulka č. 5: Přestupek v oblasti přestupků proti veřejnému pořádku přestupek počet odpovědí pro 1. místo počet odpovědí pro 2. místo vandalství 67 34 přečin proti občanskému soužití (rušení nočního klidu, hádky, atd.) 54 49 ničení veřejné zeleně 2 14 znečišťování veřejného prostranství a chodníků psími exkrementy 17 27 pomluva 1 6 alkoholismus 18 27 neukáznění a arogantní řidiči osobních a nákladních vozů 15 23 sexuální obtěžování, exhibicionismus 9 5 žádný z uvedené nabídky 6 11 Stránka 5 z 11

Otázka č. 15: Stal(a) jste se Vy nebo členové Vaší domácnosti v posledních 3 4 letech obětí nějakého trestného činu (nebo pokusu o trestný čin) na území Šternberka? A dále otázka č. 16: O jaký trestný čin se jednalo? Na otázku, zda se respondenti nebo členové jejich domácnosti stali v posledních 3 4 letech obětí nějakého trestného činu na území města odpovědělo 72 % ne. Zbývajících 28 % uvedlo, že se jednalo nejvíce o trestný čin bytové krádeže, dále pak o krádeže auta nebo loupežné přepadení. Objevily se i odpovědi jako krádež kola, okapů, telefonu, vykradení chaty nebo vydírání. Graf č. 6: Oběti trestného činu Tabulka č. 6: Trestný čin trestný čin počet odpovědí loupežné přepadení 9 132 52 ano krádež na ulici 5 krádež auto 11 bytová krádež 16 ne ublížení na zdraví 5 znásilnění 0 jiné 8 Otázka č. 17: Jaká je Vaše ochota osobně ovlivnit bezpečnostní situaci ve městě? Z nabízených možností by respondenti nejčastěji zavolali anonymně policii nebo poskytli své svědectví v případě, že k by k tomu byli vyzváni. Tabulka č. 7: Reakce respondentů počet odpovědí zareaguji na nevhodné chování upozorněním dotyčné osoby 50 budu svědčit v případě, že k tomu budu vyzván(a) 73 zavolám anonymně policii 74 sám se přihlásím na policii se svým svědectvím 44 nebudu si toho všímat 2 Otázka č. 18: Kdybyste měl(a) Vy osobně z vlastní zkušenosti zhodnotit vystupování a chování policistů PČR na veřejnosti, jak byste ho posoudil(a)? Vystupování a chování policistů PČR na veřejnosti hodnotí 42 % respondentů jako velmi nebo spíše dobré. 39 % dotazovaných nehodnotí vystupování a chování policistů PČR ani jako dobré, ani jako špatné. Celkem 11 % občanů považuje vystupování a chování policistů PČR za spíše nebo rozhodně špatné. Stránka 6 z 11

Graf č. 7: Vystupování a chování policistů PČR velmi dobré 2% 8% 6% spíše dobré 9% 36% ani dobré, ani špatné spíše špatné 39% rozhodně špatné nevím, neumím posoudit Otázka č. 19: Kdybyste měl(a) Vy osobně z vlastní zkušenosti zhodnotit vystupování a chování městských strážníků na veřejnosti, jak byste ho posoudil(a)? Vystupování a chování městských strážníků na veřejnosti hodnotí 29 % respondentů jako velmi nebo spíše dobré. 34 % dotazovaných nehodnotí vystupování a chování městských strážníků ani jako dobré, ani jako špatné. Celkem 32 % občanů považuje vystupování a chování městských strážníků za spíše nebo rozhodně špatné. Graf č. 8: Vystupování a chování městských strážníků 9% 5% 6% 23% velmi dobré spíše dobré ani dobré, ani špatné 23% spíše špatné rozhodně špatné 34% nevím, neumím posoudit Otázka č. 20: Můžete nám říct, o kterých konkrétních aktivitách nebo programech Městské policie ve Šternberku víte? V povědomí je mezi respondenty nejvíce kamerový monitorovací systém, dále pak hlídky na přechodech pro chodce a asistenti prevence kriminality. Počty odpovědí všech nabízených možností znázorňuje tabulka níže. Tabulka č. 8: Aktivity a programy Městské policie Šternberk počet odpovědí pořadí kontrola cyklistů a kol 33 8 označování kol proti krádeži 32 9 kontrolní akce řidičů 49 6 hlídky na přechodech pro chodce 81 2 pravidelné obchůzky, obchůzky v nočních hodinách 42 7 besedy ve školách, osvětová činnost 56 4 Stránka 7 z 11

dopravní a jiné akce pro děti a mládež 55 5 asistenti prevence kriminality 63 3 kamerový monitorovací systém 90 1 nevím o ničem 22 10 Otázka č. 21: Kolikrát jste v posledním roce přišel/přišla do kontaktu se strážníky městské policie? A dále otázka č. 22: Kolikrát jste v posledním roce přišel/přišla do kontaktu s policisty PČR? Nejvíce respondentů nepřišlo v uplynulém roce se strážníky městské policie ani s policisty PČR do kontaktu ani jednou. Graf č. 9: Kontakt se strážníky městské policie Graf č. 10: Kontakt s policisty PČR 11% 6% ani jednou 9% 3% ani jednou jednou 23% jednou 28% 55% 2-3 krát 65% 2-3 krát 4 krát a více 4 krát a více Otázka č. 23: Byl(a) byste ochoten(a) podílet se v součinnosti s Policií ČR nebo městskou policií na objasňování nějakého trestného činu nebo přestupku proti pořádku? A dále otázka č. 24: Můžeme se Vás zeptat, proč byste nespolupracoval(a) při objasňování trestné činnosti nebo přestupků proti pořádku s Policií ČR nebo městskou policií? Ochotu podílet se v součinnosti s Policií ČR nebo městskou policií na objasňování trestného činu či přestupku proti pořádku vyjádřilo 78 % respondentů. 22 % dotazovaných by nebylo ochotno spolupracovat nejvíce respondentů z toho důvodu, že by měli obavy o život nebo zdraví své nebo členů své rodiny. Podrobně znázorňuje procentuální podíly jednotlivých důvodů nespolupráce graf níže. Graf č. 11: Ochota občanů spolupracovat Graf č. 12: Důvod nespolupráce 41 15% 8% kriminalita je záležitost policie, která je placena z peněz daňových poplatníků měl(a) bych obavy o vlastní život (zdraví) ano 8% 27% měl(a) bych obavy o život nebo zdraví členů své rodiny 144 ne 42% stálo by mě to hodně času na policii, soudech apod. mám s podobnou spoluprací špatné zkušenosti Stránka 8 z 11

Otázka č. 25: Zkuste se zamyslet a odpovězte, zda důvěřujete Městské policii Šternberk? A dále otázka č. 26: Čím by si podle Vašeho názoru městská policie získala větší důvěru občanů? Složkám městské policie určitě nebo spíše důvěřuje 31 % respondentů, naopak 21 % respondentů vyslovilo složkám městské police nedůvěru. Nejvíce respondentů si myslí, že strážníci městské policie by si získali větší důvěru obyvatel města rozmístěním svých členů tak, aby je lidé více potkávali. Další nabízené možnosti znázorňuje tabulka níže. Mimo tyto možnosti respondenti dále uvedli, že ke zvýšení důvěry by mohlo přispět posílení hlídek a větší aktivita strážníků. Graf č. 13: Důvěra v městskou policii Tabulka č. 9: Získání důvěry 17% 4% 5% 4% 27% určitě ano spíše ano tak napůl spíše ne počet odpovědí slušnější chování a vystupování 53 takové rozmístění členů, aby je lidé znali 67 větší propagací a popularizací své práce 55 jiná možnost 18 43% rozhodně ne nevím Otázka č. 27: Zkuste se zamyslet a odpovězte, zda důvěřujete složce Policie ČR ve Šternberku. A dále otázka č. 28: Čím by si podle Vašeho názoru Policie ČR získala větší důvěru občanů? Složce Policie ČR ve Šternberku určitě nebo spíše důvěřuje 48 % respondentů, naopak 7 % respondentů vyslovilo složce Policie ČR nedůvěru. Dle názoru dotazovaných by si Policie ČR důvěru občanů získala větší propagací a popularizací své práce (44 %) a dále pak rozmístěním svých členů tak, aby byly hlídky více vidět (38 %). Graf č. 14: Důvěra v policii ČR Tabulka č. 10: Získání důvěry 40% 1% 6% 5% 10% určitě ano 38% spíše ano tak napůl spíše ne rozhodně ne počet odpovědí slušnější chování a vystupování 28 takové rozmístění členů, aby je lidé znali 65 větší propagací a popularizací své práce 74 jiná možnost 1 nevím Stránka 9 z 11

Otázka č. 29: Dostal(a) jste se někdy do situace, že jste potřeboval(a) pomoc Městské policie ve Šternberku a hlídka strážníků nepřijela? A dále otázka č. 30: Dostal(a) jste se někdy do situace, že jste potřeboval(a) pomoc Policie ČR ve Šternberku a hlídka policistů nepřijela? Celkem ve čtyřech případech (z celkového počtu 181 respondentů, kteří na tuto otázku odpověděli), se stalo, že hlídka strážníků městské policie na zavolání vůbec nepřijela. V případě hlídky policistů PČR se takto stalo v jednom případě (z celkového počtu 187 respondentů, kteří na tuto otázku odpověděli). Graf č. 15: Hlídka strážníků MP Graf č. 16: Hlídka policistů PČR 2% 15% vůbec nepřijela 0% 4% 17% vůbec nepřijela přijela, ale pozdě přijela, ale pozdě 16% 67% přijela do několika minut hlídku jsem nevolal/a 79% přijela do několika minut hlídku jsem nevolal/a Otázka č. 31: Ve které části Šternberka se cítíte nejméně bezpečně a proč? Z hlediska jednotné odpovědi se občané města cítí nejméně bezpečně v parku Tyršovy sady. Tuto odpověď na volnou otázku uvedlo bezmála 20 % všech dotazovaných. Jako důvod uvádějí respondenti obavy z narkomanů a bezdomovců. Většina dotazovaných uvádí ulice jako Bezručova, Potoční, Olomoucká (u kostelíka), Oblouková, Dvorská s tím, že v těchto ulicích dochází k častým střetům romských rodin nebo se zde příslušníci této populace vyskytují. Z hlediska různorodých odpovědí celkem 40% respondentů uvedlo, že se necítí bezpečně kdekoliv v místě bydliště Romů nebo tam, kde hrozí jejich zvýšená koncentrace (např. u pošty na ČSA, u bankomatu České spořitelny, centrum města). Důvodem nízkého pocitu bezpečí jsou obavy z přepadení, urážek a provokací. Dále respondenti v menší míře uváděli nádraží, okolí barů a heren (strach z podnapilých lidí), ulici Vinohradskou, Uničovskou nebo neosvětlené/temné uličky. Graf č. 17: Nejméně bezpečná místa ve městě 16% park centrum města 47% 5% 8% nádraží Potoční 7% Olomoucká 6% 11% Oblouková různé Stránka 10 z 11

Otázka č. 32: Zkuste se zamyslet nad možnostmi zlepšení situace pro zvýšení pocitu bezpečí občanů a řekněte nám, jaká opatření byste navrhoval(a) Nejvíce respondentů se domnívá, že ke zvýšení pocitu bezpečí občanů města by přispělo posílení hlídek strážníků městské policie a policistů PČR v ulicích města v denních a především v nočních hodinách nebo alespoň jejich lepší rozmístění. Dále respondenti navrhují pro zvýšení pocitu bezpeční vystěhovat nepřizpůsobivé (zde se jedná především o Romy) nebo posílit kamerový monitorovací systém. Objevily se i návrhy na zrušení městské policie a posílení PČR na území města, zrušení barů a heren ve městě nebo větší propagace práce strážníků městské policie. Graf č. 18: Možnosti zvýšení pocitu bezpečí občanů posílit hlídky policie 20% 3% 4% 10% 11% 52% rozšíření kamerového monitorovacího systému razantní postupy policie zlepšit osvětlení ulic vystěhování nepřizpůsobivých jiné Otázka č. 33: Jaká složka by se podle Vašeho názoru měla více zapojit na zlepšení situace pro zvýšení pocitu bezpeční občanů? Celkem 62 % respondentů si myslí, že pro zvýšení pocitu bezpeční občanů by se měla více zapojit městská policie. Graf č. 19: Zapojení pro zvýšení pocitu bezpečí občanů 8% 1% městská policie 29% policie ČR 62% neziskové organizace jiné Stránka 11 z 11