Tematické okruhy k SZZ (magisterský stupeň)

Podobné dokumenty
Tematické okruhy k SZZ (bakalářský stupeň)

Univerzita Palackého v Olomouci Pedagogická fakulta Katedra společenských věd

Témata ke státní závěrečné zkoušce pro studijní obor Základy společenských věd pro SŠ

Témata ke státní závěrečné zkoušce pro studijní obor Základy společenských věd pro SŠ

ZÁKLADY SPOLEČENSKÝCH VĚD

Člověk a společnost. 16. Vznik a význam filozofie. Vznik a vývoj význam filozofie. Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová.

Maturitní témata ze základů společenských věd pro ústní profilovou zkoušku 2012/2013 pro všechny třídy 4. ročníku

MENSA GYMNÁZIUM, o.p.s. TEMATICKÉ PLÁNY TEMATICKÝ PLÁN (ŠR 2017/18)

EDUCanet gymnázium a střední odborná škola, základní škola Praha, s.r.o. Jírovcovo náměstí 1782, Praha 4

Témata k maturitní zkoušce ve školním roce 2011/2012 pro jarní a podzimní zkušební období

Maturitní okruhy z občanského a společenskovědního základu

ZÁKLADY SPOLEČENSKÝCH VĚD

Struktura přednášek Úvod do filosofie pro environmentalisty ENS 115

Témata ke státní závěrečné zkoušce pro studijní obor Občanská výchova pro ZŠ FILOSOFIE

Wichterlovo gymnázium, Ostrava-Poruba, příspěvková organizace. Maturitní otázky z předmětu ZÁKLADY SPOLEČENSKÝCH VĚD

Wichterlovo gymnázium, Ostrava-Poruba, příspěvková organizace. Maturitní otázky z předmětu ZÁKLADY SPOLEČENSKÝCH VĚD

Maturitní otázky ze ZSV Školní rok 2017/2018

Stanovení forem, termínů a témat profilové části maturitní zkoušky oboru vzdělání M/07 Modelářství a návrhářství oděvů

Maturitní okruhy ZSV

MO-ME-N-T MOderní MEtody s Novými Technologiemi CZ.1.07/1.5.00/

Témata ze SVS ke zpracování

Tabulace učebního plánu

Wichterlovo gymnázium, Ostrava-Poruba, příspěvková organizace. Maturitní otázky z předmětu ZÁKLADY SPOLEČENSKÝCH VĚD

Střední odborná škola a Střední odborné učiliště, Hustopeče, Masarykovo nám. 1

Témata k závěrečné zkoušce pro rozšiřující studium Občanské výchovy a základů společenských věd

Témata k závěrečné zkoušce pro rozšiřující studium Občanské výchovy a základů společenských věd

MATURITNÍ OKRUHY PŘEDMĚTU ZÁKLADY SPOLEČENSKÝCH VĚD. rok 2010, Mgr. Tomáš Hlavsa, Gymnázium Šumperk

Fakulta humanitních studií

Temperament, charakter, schopnosti, inteligence, tvořivost, motivy, potřeby, Maslowova pyramida potřeb, postoje.

PC, dataprojektor, odborné publikace, dokumentární filmy, ukázky z hraných filmů

RENESANCE A OSVÍCENSTVÍ

MATURITNÍ OTÁZKY ZE SPOLEČENSKÝCH VĚD PRŮBĚH A HODNOCENÍ ZKOUŠKY

Ø VÝZNAM ANTIKY. h h h

ENVIRONMENTALISTIKA GYM

Předseda předmětové komise: Mgr. Jiří Glos Základy společenských věd VIII. A8 Ing. Mgr. Hana Vacková VIII.B8 Mgr. Hana Solařová IV.

PEDAGOGIKA: OKRUHY OTÁZEK Státní závěrečná zkouška bakalářská

Pojem politika. POL104 Úvod do politologie

Gymnázium Pierra de Coubertina, školní rok: 2018 / 2019 Tábor, Náměstí Františka Křižíka 860 třída: 4.C zkoušející:

= filozofická disciplína, zkoumá kategorii dobra a zákonitosti lidského chování a jednání

Sociologické problémy současného světa

ANOTACE nově vytvořených/inovovaných materiálů

NABÍDKA POVINNÝCH A NEPOVINNÝCH ZKOUŠEK PROFILOVÉ ČÁSTI MATURITNÍ ZKOUŠKY

PLÁN KOMBINOVANÉHO STUDIA

filosofie je soustava kritického myšlení o problémech (bytí, života, člověka)

OBSAH. Poděkování Úvod...15 I. ČÁST: TEORIE ŽIVOTNÍ SITUACE. 1. Společenský kontext sociální práce Postmodernita v životní situaci...

FILOZOFIE. Oddíl E učební osnovy VIII.10.B

FILOSOFIE VÝCHOVY. Úvod do předmětu 2013/2014. Mgr. Eva Dvořáková Kaněčková ÚPSS PdF UP v Olomouci

Podmínky pro hodnocení žáka v předmětu výchova k občanství

Úvod do filosofie. Pojem a vznik filosofie, definice filosofie. Vztah filosofie a ostatních věd

PLÁN KOMBINOVANÉHO STUDIA

Maturitní témata z občanského a společenskovědního základu

VET středověk a novověk (po 18. století)

Estetická výchova výtvarná výchova (prima - ŠVP) Estetická výchova výtvarná výchova (kvinta - ŠVP) Estetická výchova výtvarná výchova (sexta - ŠVP)

Filosofie novověk. Autor: Mgr. Václav Štěpař Vytvořeno: leden 2014

Osobnostní a sociální výchova

Sociální ekonomika jako součást alternativních směrů. Kurz Sociální ekonomie, KSP FF UK, 2013/2014 PhDr. Jaroslava Šťastná, Ph.D.

OTÁZKY KE STÁTNÍM ZÁVĚREČNÝM ZKOUŠKÁM

Co Vás čeká aneb přehled témat přednášek... Pavel Doulík, Úvod do pedagogiky 1

MENSA GYMNÁZIUM, o.p.s. TEMATICKÉ PLÁNY TEMATICKÝ PLÁN (ŠR 2014/15)

Podmínky pro hodnocení žáka v předmětu výchova k občanství

8. Politologie věda a představitelé pojmy: politika, politická moc, svoboda, spravedlnost, rovnost, demokracie, moc funkce státu, formy státu

Obsah. Co je metafyzika? Dějiny pojmu "metafyzika" 17 Antika... 17

MATURITNÍ OTÁZKY Z PŘEDMĚTU OBČANSKÝ A SPOLEČENSKOVĚDNÍ ZÁKLAD. Gymnázium

Post-modernita a globalizace. Základní myšlenky

Stanovení forem, termínů a témat

Charakteristika ŠVP ZV / Začlenění průřezových témat

Tematické okruhy ke státním závěrečným zkouškám bakalářského studia (od jara 2018)

Univerzalismus v etice jako problém

ENVIRONMENTÁLNÍ STUDIA

Struktura a obory sociologie. VY_32_INOVACE_ZSV3r0102 Mgr. Jaroslav Knesl

Témata pro bakalářské a diplomové práce zadávané v akademickém roce 2017/2018

Nikolić Aleksandra Matěj Martin

- filozofie je věda o nejobecnějších otázkách existence světa, přírody, člověka a lidského myšlení (jsoucno = realita)

Co jsou uměnovědná studia? Úvod do uměnovědných studií

OBSAH ÚVOD... 8 VÝZNAM GAUDIUM ET SPES... 11

12. Křesťanství Místo křesťanství v současném světě Křesťanství na pozadí jiných náboženství

Stanovení forem, termínů a témat profilové části maturitní zkoušky oboru vzdělání M/05 Grafický design ARANŽOVÁNÍ

Průvodka. CZ.1.07/1.5.00/ Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

Paradigmata v dějinách a jejich vztah k výchově Paideia a řecká inspirace

Okruhy ke státní rigorózní zkoušce

Sociologické teorie moderní společnosti

5.25 Učební osnovy: Společenskovědní seminář

UČEBNÍ OSNOVA PŘEDMĚTU

6.ročník 7.ročník 8.ročník 9.ročník

Test základů společenských věd bakalářský obor Sociální práce v prezenční formě

Prvopočátky ekonomického myšlení

Přírodně - historická podmíněnost existence lidské společnosti. Kultura jako předpoklad přežití a vývoje společnosti

CSR = Etika + kultura +?

PRÁVNICKÁ FAKULTA ZČU. katedra teorie práva TEORIE PRÁVA

Otázky ke státním bakalářským zkouškám. Studijní obor Humanitní studia se zaměřením na vzdělávání

Zdravotně sociální pracovník

ZSV MATURITNÍ TÉMATA PČMZ 2015/16 O8A

Otázky ke státním bakalářským zkouškám Studijní obor: Humanitní studia se zaměřením na vzdělávání

Sociální pedagogika Smysl, obsah a přesahy

STŘEDOEVROPSKÁ STUDIA

Předmluva Hodnota biodiverzity 71 Ekologická ekonomie 74 Přímé ekonomické hodnoty 79

MENSA GYMNÁZIUM, o.p.s. TEMATICKÉ PLÁNY TEMATICKÝ PLÁN (ŠR 2017/18)

Stanovení forem, termínů a témat profilové části maturitní zkoušky oboru vzdělání L/524 Podnikání (dálková forma vzdělávání) EKONOMIKA PODNIKU

METODICKÉ LISTY PRO KOMBINOVANÉ STUDIUM PŘEDMĚTU ZÁKLADNÍ OTÁZKY DEMOKRACIE

Transkript:

Tematické okruhy k SZZ (magisterský stupeň) Environmentální studia, Fakulta sociálních studií, Masarykova univerzita Upozornění: Při přípravě se neopírejte jen o poznámky z přednášek. Těžiště studia spočívá v samostatné četbě. Základní pojmy a principy ekologie, jejich význam v humanitních environmentálních disciplínách. Potravní řetězce, ekologická stabilita a homeostáza, principy zpětných vazeb. Typy růstových křivek populací a jejich sociologické a environmentální konsekvence. Strategie ekosystémové kolonizace, její osudy v historii zemědělství a význam pro krajinu primární, sekundární a terciární homeostáza. Sociologické souvislosti. Evoluční teorie, etologie a biosociologie. Jejich filozofický význam v environmentální problematice. Přírodně deterministický a kulturologický pohled. Darwinistický, lamarckistický, kreacionistický výklad. Renesance některých směrů. Neodarwinismus a hlavní argumenty jeho kritiků. Evoluční ontologie v brněnské filozofické škole. Determinismus a finalismus. Hlavní myšlenky a autoři sociobiologie. Význam pro environmentální pohled. Antropologické psychologické determinace lidského vztahu k přírodě. Vlastnosti sdílené se zvířaty a vlastnosti specificky lidské. Jsou fatálně dané? Otázka lidské transgrese. Koncept trojjediného mozku. Demografické souvislosti environmentálních problémů Populační situace a vývoj lidstva. Základní ukazatele a jejich hodnoty. Úživnost zeměkoule a další environmentální souvislosti. Myšlenky R. Malthuse, neomalthusiánství a jeho kritikové. Vlivy migračních pohybů. Urbanizace a dekoncentrace. Ekologicky orientované intervence práva, sociologický a filozofický komentář Právní režim ochrany životního prostředí a ochrany přírody a krajiny v ČR, právo a ochrana jednotlivých složek životního prostředí, mezinárodní závazky ČR. Právo na informace o životním prostředí. Úrovně obecnosti norem environmentálního práva. Koncept rozšířených práv v environmentální etice. Environmentální problémy a politika Globální problémy charakteristika současných globálních problémů. Koncept trvale udržitelného růstu/rozvoje. Ideologie. Konzervatismus a liberalismus. Environmentální programy na dimenzi pravicový levicový. Industrializovaná centralizovaná společnost 1

a zastupitelská demokracie, nebo decentralizovaná společnost a participativní demokracie? Riziková společnost a nová politika Ulricha Becka, stará modernita a reflexivní modernita. Životní způsob v environmentální perspektivě a problematika hodnot Vymezení základních pojmů a přístupů. Životní způsob, životní styl a sloh. Životní způsob a ekologická etika. Hodnoty jako vize a jako životní způsob. Luxus jako biologická, historická a sociální konstanta jeho vztah k environmentálním hodnotám. Konzum jako vrozená a sociální potřeba? Postmaterialismus ve výzkumech R. Ingleharta. Postmoderní způsob života v interpretaci Z. Baumana (environmentální souvislosti). Různé typy zmírnění spotřeby u nás a ve světě. Hlavní dimenze proměn životního způsobu. Křesťanství a environmentální problematika. Které rysy křesťanství jsou považovány za zdroje ekologické krize? Které rysy jsou naopak považovány za nadějné? Zelenající se církev? Mezináboženský dialog. Hospodaření v krajině a ekologie krajiny Zemědělství a hospodaření v krajině biologické základy zemědělství, agroekosystém. Vývoj a typy zemědělských systémů, charakteristika industriálního zemědělství. Možnosti hodnocení udržitelnosti zemědělství. Situace zemědělství v ČR. Ekologické zemědělství charakteristika, společenské souvislosti. Nové biotechnologie: naděje nebo další hrozba? Technologičtí optimisté a skeptici. Zemědělství a krajina ekologická stabilita krajiny, mimoprodukční funkce zemědělství, krajinotvorné programy. Zákonitosti časové posloupnosti ekosystémů: principy sukcese, vývojová stádia, klimax. Struktura a fungování krajiny: přírodní a antropogenní (kulturní) faktory. Konektivita biotopů a fungování biokoridorů. Ekologické sítě jako ilustrace uplatnění krajinoekologických principů v plánování krajiny. Ekonomie a ekonomika ve světě environmentálních a sociálních problémů dneška Ortodoxní a heterodoxní ekonomické směry, ekologická vs. environmentální ekonomie, ekologická sociální ekonomie Kritika neoklasického ekonomického paradigmatu, jeho základních předpokladů a modelů z pozic kritické sociální vědy s důrazem na environmentální dimenzi. Důsledky aplikace neoklasické ekonomické teorie v praxi pro životní prostředí, otázka tzv. externalizace nákladů, environmentální konflikty. Mechanismy vzniku peněz, implikace pro přírodu a společnost. Ekonomická lokalizace, ekonomická demokracie a nerůst jako možné ideové základy "jiné" ekonomie, jejich možné aplikace v praxi. 2

Jiné ekonomiky v teorii a v praxi: Družstva, (eko) sociální podniky, komunitní měny, etické finančnictví, nepeněžní ekonomika, koncept commons- občina a její souvislosti. Environmentální etika Fakta a hodnoty. Základní mravní pojmy a postoje. Zdroje odpovědí na otázku po dobrém: instinkt, dogma, tvrdý racionalismus, emotivismus, měkký racionalismus, dynamická etika, utilitarismus, relativismus. Environmentální etika teocentrická, biocentrická, systémové pojetí environmentální etiky, hlubinná ekologie v pojetí Arne Naesse, hlubinná ekologie v pojetí Naessových následovníků. Vztah ke zvířatům - Peter Singer, Andrew Linzey, Tom Regan. Empirické výzkumy v etice 20. století Paul Bloom, Jonathan Heidth, Joshua Green, Dan Ariely. Filozofie Co to je filosofie? Filosofie x mýtus, filosofie x náboženství, filosofie x věda. Možné cíle filosofického myšlení. Charakteristika antické kultury. Význam řecké kultury pro vznik filosofie. Odlišnost řecké kultury od ostatních kultur na počátku filosofického myšlení. Antická aristokratičnost, antické vnímání času, antické pojetí fyzis x techné. Presokratikové a sofisté. Základní charakteristika s důrazem na odhalení odlišností. Sokrates v Platónově Obraně Sokrata a u Xenofónta. Platón a jeho zničení času v teorii bytí, etice, estetice a politické teorii. Platónův koncept ideálního státu a jeho kritika u K. Poppera. Aristoteles a jeho koncept nefundamentálního času. Aristotelův koncept dvojí přírody a dvojího světa. Vliv Aristotela na evropskou kulturu a filosofii. Helénismus obecná charakteristika. Epikurejci, stoikové a skeptikové. Křesťanství v helénismu a jeho odlišnost od antické kultury. Pozdní helénismus. Pozdní antika a raný středověk charakteristika. Tři spory středověké filosofie. Autorita x rozum, nominalismus x realismus, východ x západ. Renesance obecná charakteristika mýty o renesanci. Nejvýznamnější myslitelé renesance: Leonardo da Vinci, Machiavelli. Rozdvojení evropské filosofie v novověku. Obecná charakteristika novověkého pohledu na svět. Ostrovní a kontinentální filosofie. Velké postavy novověku: Galileo, Descartes, Bacon, Spinoza, Leibnitz, Hume. Osvícenství obecná charakteristika. Plochost a literární kvality osvícenců. Odvrácená tvář osvícenství. Voltaire, Holbach, LaMetrie, J. J. Rousseau, DeSade. Kant jako vrchol osvícenství a zlomový myslitel. Kantův spis Co je osvícenství a jeho možné interpretace. Kritika praktického rozumu. Pokantovská filosofie tři velcí kritikové Kanta Hegel, Schopenhauer, Kierkegaard. 3

Marx a jeho vliv na 20. století. Velké směry 20. století existencialismus a příroda v jeho pojetí. Velké směry 20. století novopozitivismus. Velké směry 20. století postmoderní filosofie. Myšlení logické, vědecké a kritické: Základy logiky základy predikátové logiky, teorie pojmu, úsudky a jejich pravidla. Základy vědeckého myšlení. Co je to věda. Charakteristika hypotéz a způsoby jejich testování. Formální a empirické vědy. Ukotvení vědy u velkých vědců 20. století: Hempel, Popper, Carnap. Imre Lakatos, Larry Laudan a základy postnormálního vidění vědy. Základy kritického myšlení. ASD analýza. Druhé čtení textů. Obsahové charakteristiky textů a jejich význam pro rozlišení řečeného a sděleného. Manipulace a způsoby obrany. Estetické vnímání přírody dějiny Estetický postoj k přírodě v antice a středověku. Filosofie (estetika) a umění jako srovnávací materiál. Renesance. Krajina jako předmět estetického zalíbení i předmět výtvarného umění. Raný novověk 17. století a základní typy krajinomalby jako paralely k pozdějšímu estetickému postoji. Estetika britského osvícenství 18. století první teoretické reflexe estetické hodnoty přírody (Shaftesbury, Burke). Nové základní estetické pojmy a příroda (vznešeno, malebno). Změny v preferencích typů krajiny a počátky turistiky. J. J. Rousseau a nové postoje k přírodě. Proměny evropské kultury ve vztahu k divokým scenériím (hory, lesy). Německé osvícenství a estetika přírody J. G. Sulzer a I. Kant. Konec zájmu o přírodní krásno ve filosofii F. Schiller, G. W. F. Hegel. Romantismus a příroda základní východiska, reflexe v umění, počátky ochrany přírody a turistiky (u nás). Evropská kultura a vztah k estetickým hodnotám přírody v 2. půlce 19. století estetika (Vischer, Durdík, Klácel atd.) a výtvarné umění. 20. století stručný přehled vývoje během obou polovin 20. století, environmentální estetika (Carlson aj.) Vztah k estetickým hodnotám přírody na Dálném východě. 4

LITERATURA: Auerbach, E. Mimesis: Zobrazení skutečnosti v západoevropských literaturách. 1. vyd. Praha: Mladá fronta, 1968. Bauman, Z. Globalizace. Praha: Mladá fronta, 1999. Douthwaite, R. Ekológia peňazí. Dolný Kubín: Diverzita, 2002, s. 14-30. Fraňková, E. Lokální ekonomiky v souvislostech aneb spotřeba a produkce zblízka. Brno: Masarykova Univerzita, 2015, s. 64-80, 139-150. Haidt, J. Morálka lidské mysli: proč lidstvo rozděluje politika a náboženství. Praha: Dybbuk, 2013. Johanisová, N. Alternativní ekonomické systémy v souvislostech, in: kol.: Súčasná spoločnosť - výzvy a vízie. Zvolen: Technická univerzita vo Zvoleně, Centrum environmentálnej a etickej výchovy Živica, 2013, s. 38-63. Johanisová, N. Ekologická ekonomie: vybrané kapitoly. Brno: Masarykova Univerzita, 2014. Keller, J. Až na dno blahobytu. 3. vyd. Praha: EarthSave, 2005. Kohák, E. Zelená svatozář: kapitoly z ekologické etiky. Praha: SLON, 1998. Librová, H. Pestří a zelení. Brno: Veronica, 1994. Librová, H. Vlažní a váhaví. Kapitoly o ekologickém luxusu. Brno: Doplněk, 2003. Míchal, I. Ekologická stabilita. Brno: Veronica, 1992. Orwell, G. Politika a anglický jazyk, in: V břiše velryby a jiné eseje. Brno: Atlantis, 1997. Ridley, M. Původ ctnosti. Praha: Portál, 2000. Russell, B. A History of Western Philosophy. 2. vyd. London: Georgie Allen and Undin Ltd, 1947. Seed, J. (ed.). Myslet jako hora. Prešov: Nadácia Zelená nádej, 1993. Schumacher, E. F.: Malé je milé. Brno: Doplněk, 2000. Kapitoly 1-5, 7, 12 a 13. Singer, P. Practical Ethics. 5. vyd. London: Cambridge University Press, 1982. Spaemann, R. Základní mravní pojmy a postoje. Praha: Svoboda, 1995. Stibral, K. Proč je příroda krásná? Estetické vnímání přírody v novověku. Praha: Dokořán, 2005. Ulčák, Z. Hospodaření v krajině: vybrané kapitoly. Brno: Masarykova univerzita, 2014. Wilson, E. O. Rozmanitost života. Praha: Lidové noviny, 1995. 5