Sekce průmyslu Odbor ekonomických analýz listopad Analýza vývoje ekonomiky ČR za 2. čtvrtletí 2017

Sekce průmyslu Odbor ekonomických analýz listopad 2017 Analýza vývoje ekonomiky ČR za 2. čtvrtletí 2017

O B S A H S H R N U T Í... 3 I. HLAVNÍ TENDENCE MAKROEKONOMICKÉHO VÝVOJE... 6 I.1 VÝKONNOST EKONOMIKY... 6 I.1.1 Ekonomický růst... 6 I.1.2 Reálná konvergence... 8 I.2 TRH PRÁCE... 10 I.2.1 Trh práce v ČR... 10 I.2.2 Nezaměstnanost v EU... 14 I.3 CENOVÝ VÝVOJ... 16 I.3.1 Cenový vývoj... 16 I.3.2 Ceny v mezinárodním srovnání... 20 I.4 FISKÁLNÍ VÝVOJ... 21 I.4.1 Fiskální vývoj... 21 I.4.2 Veřejné finance v mezinárodním srovnání... 25 I.5 MĚNOVÁ POLITIKA... 27 I.5.1 Měnová politika... 27 I.5.2 Směnné kurzy... 31 I.5.3 Vnější rovnováha... 35 I.6 KAPITÁLOVÝ TRH... 43 I.6.1 Globální trhy... 43 I.6.2 Kapitálový trh v ČR... 45 II. VÝVOJ REÁLNÉ EKONOMIKY... 49 II.1 PRŮMYSL... 49 II.1.1 Průmysl v ČR... 49 II.1.2 Průmysl v EU... 57 II.2 STAVEBNICTVÍ... 59 II.2.1 Produkce, zaměstnanost a produktivita... 59 II.2.2 Stavební povolení a stavební zakázky... 61 II.2.3 Bytová výstavba... 64 II.2.4 Stavebnictví v EU... 67 II.3 ZAHRANIČNÍ OBCHOD SE ZBOŽÍM... 70 II.3.1 Souhrnné výsledky... 70 II.3.2 Teritoriální struktura... 73 II.3.3 Komoditní struktura... 76 II.3.4 Zahraniční obchod EU... 77 II.4 VNITŘNÍ OBCHOD... 80 II.4.1 Souhrnné výsledky... 80 II.4.2 Vnitřní obchod v EU... 83 TABULKOVÁ PŘÍLOHA... 85 Není-li v textu uvedeno jinak, jsou v materiálu obsaženy údaje podle stavu k 24. 10. 2017. 2

S H R N U T Í Česká ekonomika v roce 2017 překonává předchozí očekávání a těší se z robustního růstu. Vedle výrazného zrychlení hospodářského vývoje je potěšitelná také skutečnost, že dosažená výkonnost ekonomiky se opírá o pevné základy, postavené na rostoucí domácí, ale i zahraniční poptávce. V tuzemských podmínkách se příznivě projevuje především vliv stabilizovaného ekonomického prostředí, jehož podstatným rysem je převládající optimismus podnikatelského sektoru a domácností v očekávání budoucího vývoje. Zároveň oživení zahraniční poptávky vedlo ke zrychlení růstu obchodní výměny. Zdárně se vyvíjí také evropské hospodářství. Jeho růstové tempo postupně akceleruje, především za podpory uvolněných měnových politik, příznivého sentimentu firem i domácností a posilující globální obchodní výměny. Ekonomika Evropské unie vzrostla ve 2. čtvrtletí 2017 meziročně o 2,4 %, a eurozóny, jejíž výkonnost je pro vývoj Unie určující, o 2,3 %. Rostly všechny ekonomiky Unie, nejlépe si vedla Malta (růst o 6,2 %), následovaná Rumunskem (5,9 %) a Irskem (5,8 %). Stabilní růst si drží hlavní odbytiště tuzemské produkce, v Německu se o meziroční růst o 1,7 % postarala vyšší domácí poptávka, když vnější sektor měl brzdící účinek. Slovenská ekonomika vzrostla o 3,1 %, zejména díky konečné spotřebě domácností, zatímco investice se meziročně snížily a tempo růstu vývozu a dovozu výrazně zpomalilo. Růst výkonu domácí ekonomiky ve 2. čtvrtletí 2017 meziročně zrychlil na 4,7 % a tímto výsledkem uzavírala Česká republika první čtvrtinu nejrychleji rostoucích zemí evropské osmadvacítky. Na straně výdajů byla stejně jako v přechozím čtvrtletí hlavním zdrojem růstu hrubého domácího produktu stabilní spotřeba, nově se k ní přidaly investice. Obyvatelstvo zvyšuje své výdaje nepřetržitě od počátku roku 2013, ve 2. čtvrtletí 2017 jejich dynamika kulminovala na 4,4 %. Do vývoje spotřeby se promítá vysoká důvěra spotřebitelů, podložená rychlým růstem mezd, velmi nízkou mírou nezaměstnanosti a celkově rostoucí ekonomickou aktivitou. Vládní výdaje se zvýšily meziročně o 1,7 %. K akceleraci hospodářského růstu však nejvýznamněji přispěla tvorba hrubého fixního kapitálu, která se po jednoročním poklesu vrátila na dráhu růstu. Meziroční zvýšení kapitálových výdajů o 7,9 % bylo především podpořeno obnovením růstu investičních výdajů do ostatních budov a staveb. Kladný vliv zahraničního obchodu na hospodářský růst proti 1. čtvrtletí 2017 mírně oslabil, protože se snížil předstih reálného růstu vývozu zboží a služeb před jejich dovozem. Vývoz, který vzrostl meziročně o 7,3 %, byl tradičně tažen obchodem s dopravními prostředky, stroji a elektrickými zařízeními. Na růstu dovozu o 6,2 % se významně podílely subdodávky pro automobilový průmysl, výrobu elektrických zařízení a obchod se základními kovy. Dynamický ekonomický růst se významně promítal do vývoje trhu práce, jehož charakteristiky se sice dále zlepšily, současně však aktuální situace vede k obavám, že by se mohl stát úzkým hrdlem ekonomiky z hlediska jejího rychlejšího růstu. Ve 2. čtvrtletí 2017 vzrostla celková zaměstnanost meziročně o 1,3 %, 3

tj. o 68,8 tis. osob, na 5 197,3 tis. osob. Počet zaměstnanců se zvýšil o 54,5 tis. osob (jejich podíl na celkové zaměstnanosti činil 82,7 %) a počet podnikatelů o 14,3 tis. osob. Obecná míra nezaměstnanosti se snížila na 3 %, tj. meziročně o 1 p. b. Příznivá finanční situace podniků, i sílící potíže při hledání vhodných pracovníků do nových pracovních pozic, tlačily na zrychlení růstu mezd, nominálně na 7,6 % a reálně na 5,3 %. Inflace ve 2. čtvrtletí 2017 zpomalila meziroční tempo růstu v průměru na 2,2 % (z 2,4 % v předchozím čtvrtletí) a udržela se tak v tolerančním pásmu nad dvouprocentním inflačním cílem ČNB. Rostoucí inflační tlaky stimulované zejména prosperující tuzemskou ekonomikou byly tentokrát oslabeny nižším příspěvkem zahraničních vlivů, odrážejících zmírnění růstu cen ropy a posílení kurzu koruny vůči americkému dolaru. Hybnou silou inflace zůstaly ceny potravin a v souvislosti s realitním boomem rovněž náklady na bydlení. Na nabídkové straně ekonomiky průmyslová produkce ve 2. čtvrtletí 2017 zpomalila tempo meziročního růstu na 3,2 %, což korespondovalo se zpomalením růstu nových průmyslových zakázek na 3,6 %. Tahounem růstu byl tradičně zpracovatelský průmysl s dynamikou 4,1 %, naproti tomu další segmenty průmyslu zůstaly pod úrovní předchozího roku, těžba a dobývání o 11,3 % a výroba a rozvod elektřiny, plynu tepla a klimatizovaného vzduchu o 0,6 %. Rozhodujícím odvětvím zpracovatelského průmyslu je dlouhodobě výroba motorových vozidel (podílí se na celkových tržbách průmyslu zhruba jednou třetinou) s meziročním tempem růstu o 4,9 %. Z dalších odvětví se nejvíce zvýšila produkce v chemickém průmyslu (o 20,7 %), ve výrobě počítačů, elektronických a optických přístrojů (o 15,9 %), ve výrobě základních farmaceutických výrobků a farmaceutických přípravků (o 12,2 %) a ve zpracování dřeva, výrobě dřevěných, korkových, proutěných a slaměných výrobků, kromě nábytku (o 9,1 %). Produkce nejvíce klesla v odvětví oprav a instalací strojů a zařízení (-11,2 %), pak ve výrobě ostatních dopravních prostředků a zařízení (-9 %) a v odvětví tisku a rozmnožování nahraných nosičů (-8,1 %). Průměrný evidenční počet zaměstnanců v průmyslu vzrostl meziročně o 1,5 %, což představovalo zvýšení o 18,1 tis. osob. Průměrná nominální měsíční mzda se zvýšila o 7,9 % na 29 922 Kč, když v odvětví těžby a dobývání činila 33 148 Kč (meziroční růst o 6,9 %), ve zpracovatelském průmyslu 29 535 (růst o 8,1 %) a ve výrobě elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu 41 735 Kč (růst o 5,5 %). Stavební produkce obrátila ve 2. čtvrtletí 2017 trend a po pěti čtvrtletích poklesů se meziročním růstem o 5,4 % vrátila na dráhu růstu. Výsledek byl ovlivněn zejména nízkou srovnávací základnou (ve 2. čtvrtletí 2016 produkce klesla o 8,9 %), ale i tím, že nové stavební zakázky zpočátku rostly, nicméně ke konci období jejich hodnota klesala. Vývoj v obou segmentech stavebnictví byl opět nerovnoměrný. Zatímco pozemní stavitelství pokračovalo v růstu, ve 2. čtvrtletí 2017 meziročně o 10,8 %, aktivita v inženýrském stavitelství zůstala pod úrovní předchozího roku o 6,1 %, zejména vlivem nepřipravenosti projektů a s tím 4

souvisejícím pomalým náběhem čerpání dotací z EU. Ve stavebních podnicích pokračoval dlouhodobý trend snižování počtu zaměstnanců, ve 2. čtvrtletí 2017 se zaměstnanost v podnicích s 50 a více zaměstnanci snížila o 2,5 %. Průměrná nominální mzda se zvýšila o 5,4 % na 34 481 Kč. V zahraničním obchodě se zbožím (v b. c.) pokračoval trend rychlejšího meziročního růstu dovozu než vývozu. Při zpomalení dynamiky vývozu na 4 % (podle metodiky národního pojetí) a jejího zrychlení u dovozu na 6,4 %, klesl přebytek obchodní bilance proti stejnému období roku 2016 o 17,1 mld. Kč a činil 44,6 mld. Celkově vyšší obchodní výměna těžila z příznivého vývoje zahraniční poptávky, včetně přetrvávajícího boomu na evropských automobilových trzích, a optimistických očekávání dalšího oživení hospodářské aktivity. Nicméně strana dovozu byla současně zatěžována jak vysokou dovozní náročností českého vývozu, tak i silným růstem domácí poptávky. Výsledky zahraničního obchodu mohly být rovněž ovlivněny ukončením kurzového závazku ČNB a následným, zatím jen mírným, posilováním koruny. Na celkovém obratu tuzemského zahraničního obchodu se 82,6 % podílel obchod s vyspělými tržními ekonomikami, jeho podíl však meziročně klesl o 1,2 p. b. Tradičně nejvíce obchodovaná komodita, stroje a dopravní prostředky, snížila svůj dominantní podíl na celkovém zahraničním obchodě meziročně o 0,2 p. b. na 51,5 %, z toho silniční vozidla o 0,3 p. b. a jejich podíl na obratu zahraničního obchodu klesl na 16,9 %. Příznivé podmínky na trhu práce, umocněné spotřebitelským optimismem, stimulovaly poptávku domácností, které vydaly za nákupy opět více než před rokem. Maloobchodní tržby ve 2. čtvrtletí 2017 vzrostly meziročně o 3,6 %, když je tentokrát táhl vzhůru samotný maloobchod a nikoliv motoristický segment, který byl hlavním růstovým faktorem po více než čtyři předchozí roky. Tržby obchodu bez motoristického segmentu stouply o 5,4 %, zatímco včetně motoristického segmentu a prodeje pohonných hmot zvolnily na 3,6 %, což byla nejnižší dynamika od 3. čtvrtletí 2013. Naopak nepolevil zájem spotřebitelů o nákupy on-line, prodej prostřednictvím internetu nebo zásilkových služeb se zvýšil o 21,7 %. Česká ekonomika ve 2. čtvrtletí 2017 výrazně zrychlila růst a má nakročeno k velmi solidnímu výsledku. Očekáváme, že za celý rok meziroční zvýšení hrubého domácího produktu s jistotou přesáhne 4 %, a to zejména za podpory domácí poptávky. Daří se také vnějšímu sektoru, nicméně předpokládáme, že vlivem dovozně náročné domácí poptávky kladný vliv zahraničního obchodu se zbožím a službami na celkový hospodářský růst ve srovnání minulým rokem oslabí. 5

I/07 II III IV I/08 II III IV I/09 II III IV I/10 II III IV I/11 II III IV I/12 II III IV I/13 II III IV I/14 II III IV I/15 II III IV I/16 II III IV I/17 II MPO odbor ekonomických analýz Analýza vývoje ekonomiky ČR za 2. čtvrtletí 2017 I. HLAVNÍ TENDENCE MAKROEKONOMICKÉHO VÝVOJE I.1 VÝKONNOST EKONOMIKY I.1.1 Ekonomický růst Zrychlení tempa hospodářského růstu Česká ekonomika, po solidním růstu na počátku roku, nabrala ještě více na síle. Meziroční růst hrubého domácího produktu zrychlil ve 2. čtvrtletí 2017 na 4,7 % 1 a předčil tak veškerá očekávání. Význačná byla rovněž jeho akcelerace v údajích srovnávajících mezičtvrtletní vývoj, podle kterých se výkonnost ve 2. čtvrtletí zvýšila o 2,5 %. Graf č. I.1.1.1 Hrubý domácí produkt (stálé ceny, sezónně očištěné údaje, změna v %) 6,0 4,0 2,0 0,0-2,0-4,0-6,0 stejné čtvrtletí předchozího roku předchozí čtvrtletí Pramen: ČSÚ, graf MPO se opíralo o vyšší spotřebu a nově i investice Na straně výdajů byla stejně jako v přechozím čtvrtletí hlavním zdrojem růstu hrubého domácího produktu stabilní spotřeba, nově se k ní přidaly výrazné investice. Kladný vliv zahraničního obchodu na hospodářský růst proti 1. čtvrtletí 2017 mírně oslabil. O růst se zasloužila především konečná spotřeba, jejíž výdaje přispěly 2,4 p. b., z toho spotřeba domácností 2 p. b. Obyvatelstvo zvyšuje své výdaje nepřetržitě od počátku roku 2013, ve 2. čtvrtletí 2017 jejich meziroční dynamika kulminovala na 4,4 %. Do vývoje spotřeby se promítá vysoká důvěra spotřebitelů v budoucí vývoj, podložená rychlým růstem mezd, velmi nízkou mírou nezaměstnanosti a celkově rostoucí ekonomickou aktivitou. Spotřeba rostla ve všech základních kategoriích výdajů domácností, zejména u předmětů 1 Data o HDP, hrubé přidané hodnotě a jejich složkách jsou vyjádřena ve stálých cenách a v očištění o sezónní a kalendářní vlivy. 6

dlouhodobé a střednědobé spotřeby. Vládní výdaje se zvýšily meziročně o 1,7 % a k růstu výkonnosti ekonomiky přispěly 0,3 p. b. Investiční aktivita oživila Kladný vliv zahraničního obchodu se mírně snížil Růst nominálního produktu byl zpomalen zhoršením směnných relací Hospodářství bylo taženo zpracovatelským průmyslem, který si udržuje své výsadní postavení K akceleraci hospodářského růstu nově přispěla tvorba hrubého kapitálu, která se po jednoročním poklesu vrátila na dráhu růstu. O tento obrat ve vývoji se plně zasloužily kapitálové investice příspěvkem k růstu ve výši 2 p. b., zatímco zásoby si v zásadě zachovaly negativní vliv zhruba na úrovni přechozího čtvrtletí ve výši - 1 p. b. Meziroční růst fixního kapitálu o 7,9 % byl podpořen investicemi do všech kategorií. Rostly jak investice do dopravních prostředků a obydlí, tak objemově nejvýznamnější do strojů a zařízení, a obnovil se i růst investičních výdajů do ostatních budov a staveb. Přínos vnějšího sektoru k růstu ekonomiky ve srovnání s předchozím čtvrtletím zeslábl na 1,4 p. b., protože se snížil předstih růstu vývozu před dovozem. Vývoz zboží a služeb, který vzrostl meziročně o 7,3 %, byl tradičně tažen obchodem s dopravními prostředky, ale také se stroji a elektrickými zařízeními. Na růstu dovozu o 6,2 % se významně podílely subdodávky pro automobilový průmysl, výrobu elektrických zařízení a obchod se základními kovy. 2 Hrubý domácí produkt v běžných cenách vzrostl ve 2. čtvrtletí meziročně o 5,7 %, na 1 259,5 mld. Kč. Vedle vyšší ekonomické výkonnosti přispělo k tomuto výsledku i zrychlení růstu úhrnné cenové hladiny proti 1. čtvrtletí 2017 na 1 %, o což se cenovým růstem postaraly výdaje do spotřeby o 2,7 % a do tvorby hrubého kapitálu o 1,7 %. V zahraničním obchodě, vlivem pomalejšího vývoje deflátoru vývozu zboží a služeb (růst o 0,3 %), než deflátoru jejich dovozu (růst o 2 %), setrvaly směnné relace v záporné hodnotě 98,3 %. Na straně zdrojů vzrostla hrubá přidaná hodnota (HPH) ve stálých cenách meziročně o 4,7 %, tj. stejně jako hrubý domácí produkt. Nadále se dařilo zpracovatelskému průmyslu, který meziročně přidal 7,9 % a zajistil téměř polovinu celkového přírůstku HPH. Rostla také všechna odvětví služeb, tedy i obchod, doprava, ubytování a pohostinství, které obrátily trend po třech čtvrtletích poklesů. K růstu se vrátilo také stavebnictví, jehož propad HPH trval celý rok. V odvětvové struktuře hrubé přidané hodnoty (v nominálním vyjádření) mírně oslabil téměř třetinový podíl průmyslu, přestože jeho hrubá přidaná hodnota vzrostla ve 2. čtvrtletí o 6,6 %, tedy výrazně více než HPH v celém hospodářství. Příčinou snížení podílu (na 32 %) byl pokles cen v průmyslu o 1,3 %, zatímco průměrná cenová hladina se na nabídkové straně ekonomiky zvýšila o 0,9 %. Ve zpracovatelském průmyslu se ceny snížily dokonce o 2,4 %, takže ani dynamický růst jeho výkonnosti nezabránil mírnému zhoršení tohoto relativního ukazatele (pokles na 26,9 %). Naopak nadprůměrný růst cen v odvětví obchodu a dopravy (o 2,5 %) vylepšil pozici tohoto odvětví (na podíl 18,9 %), přestože jeho hrubá přidaná hodnota rostla pomaleji (o 4,1 %), než v celé ekonomice. 2 Podrobnější údaje o vývoji hrubého domácího produktu a jeho poptávkové struktury jsou uvedeny v tabulkové příloze. 7

Lucembursko Irsko Nizozemsko Rakousko Dánsko Švédsko Německo Belgie Finsko Spojené království Francie Itálie Malta Španělsko ČR Slovinsko Kypr Portugalsko Slovensko Litva Estonsko Polsko Řecko Maďarsko Lotyšsko Chorvatsko Rumunsko Bulharsko MPO odbor ekonomických analýz Analýza vývoje ekonomiky ČR za 2. čtvrtletí 2017 Tabulka č. I.1.1.1 Vývoj hrubé přidané hodnoty ve 2. čtvrtletí 2017 (sezónně očištěné údaje, meziroční změna a příspěvek ke změně ze stálých cen, podíl odvětví v běžných cenách) Meziroční změna Příspěvek ke změně Podíl odvětví v % % p. b. 2. Q 2016 2. Q 2017 NH celkem 4,7 4,7 100,0 100,0 v tom: Průmysl 6,6 2,1 32,2 32,0 z toho: zpracovatelský 7,9 2,1 27,0 26,9 Stavebnictví 3,1 0,2 5,5 5,3 Obchod a doprava 4,1 0,8 18,7 18,9 Peněžnictví a pojišťovnictví 8,3 0,3 4,2 4,2 Informační činnosti 3,6 0,2 5,2 5,1 Činnosti v nemovitostech 2,9 0,2 8,4 8,5 Pramen: ČSÚ, propočty MPO I.1.2 Reálná konvergence ČR snižuje výkonnostní mezeru za vyspělou Evropou Vyšší růst domácí ekonomiky, než je průměr EU, se pravděpodobně projeví dalším přiblížením její výkonnosti vyspělým zemím. Mohla by tak vylepšit své postavení z roku 2016, které je charakterizováno hrubým domácím produktem na 1 obyvatele (ve standardu kupní síly) na úrovni cca 88 % průměru Evropské unie. Od roku 2004, kdy tuzemský hrubý domácí produkt na obyvatele dosahoval 79 % průměru EU, Česká republika postoupila na 15. místo evropské osmadvacítky, nejvýše ze všech postkomunistických zemí. Nicméně z mezinárodního srovnání je také patrné, že rychlejší míry konvergence dosahují další nové země Unie, které měly nižší startovací úroveň než Česká republika (viz graf č. I.1.2.1). Graf č. I.1.2.1 Hrubý domácí produkt na obyvatele (PPS, v %, EU28=100) 300 250 200 150 100 50 0 2004 2016 Pramen: Eurostat, graf MPO 8

Malta Rumunsko Irsko Slovinsko Estonsko Lotyšsko ČR Polsko Litva Nizozemsko Bulharsko Maďarsko Kypr Chorvatsko Slovensko Španělsko Portugalsko Finsko Švédsko Rakousko Dánsko EU28 eurozóna Lucembursko Německo Francie Spojené království Belgie Itálie Řecko MPO odbor ekonomických analýz Analýza vývoje ekonomiky ČR za 2. čtvrtletí 2017 V prostředí optimističtějšího globálního vývoje Evropa zrychlila hospodářský růst Vývoj v jednotlivých zemích však zůstal diferencovaný Evropskou ekonomiku charakterizuje již pátým rokem v řadě oživení jejího výkonu, které se letos projevuje ve všech členských státech Evropské unie. Tempo hospodářského růstu postupně akceleruje za podpory uvolněných měnových politik, optimistické nálady společností i domácností a posilující globální obchodní výměny. Především mezi zeměmi eurozóny však existují výraznější rozdíly, když lepší výsledky zaznamenávají ekonomiky, které provedly ambicióznější strukturální reformy. Naproti tomu v zemích s méně důsledným reformním úsilím jsou dědictvím nedávné dluhové krize nadále poznamenány především mzdy a investice. Hospodářství Evropské unie vzrostlo ve 2. čtvrtletí meziročně o 2,4 % a mezičtvrtletně o 0,7 %, z toho v eurozóně, jejíž výkonnost je pro vývoj Unie určující, meziročně o 2,3 % a mezičtvrtletně stejně jako v EU. O meziroční růst ekonomiky v obou seskupeních se postarala vyšší domácí i zahraniční poptávka. Ve struktuře mezičtvrtletního růstu v EU28 přispěla k růstu pouze domácí poptávka, když vliv čistého vývozu byl v zásadě neutrální. V eurozóně posílily všechny složky poptávky s výjimkou zásob. Ve 2. čtvrtletí 2017 rostly všechny ekonomiky Unie, v meziročním srovnání si nejlépe vedla Malta (růst o 6,2 %), následovaná Rumunskem (o 5,9 %) a Irskem (o 5,8 %). Rychleji než Česká republika rostly ještě Slovinsko a Estonsko (obě o 5,2 %) a také Lotyšsko (o 4,8 %). Podle údajů srovnávajících mezičtvrtletní vývoj zaujala suverénní postavení Česká republika, která ve 2. čtvrtletí přidala 2,5 %, zatímco druhé v pořadí Rumunsko jen 1,7 %. Graf č. I.1.2.2 Vývoj hrubého domácího produktu ve 2. čtvrtletí 2017 (v %) 6,5 6,0 5,5 5,0 4,5 4,0 3,5 3,0 2,5 2,0 1,5 1,0 0,5 0,0-0,5 meziročně mezičtvrtletně Pramen: Eurostat, ČSÚ, graf MPO 9

. solidně si vedly ekonomiky největších odběratelů českého exportu Stabilní růst si drží obě hlavní odbytiště tuzemské produkce. V Německu se o meziroční zvýšení ve 2. čtvrtletí 2017 o 1,7 % postarala vyšší domácí poptávka, zatímco vnější sektor měl brzdící účinek vlivem rychlejšího růstu dovozu než vývozu. Slovenská ekonomika vzrostla o 3,1 %, zejména díky konečné spotřebě domácností. Méně příznivý byl vývoj dalších výdajů, investice se meziročně snížily a tempo růstu vývozu a dovozu výrazně zpomalilo a v zásadě stagnovalo. I.2 TRH PRÁCE I.2.1 Trh práce v ČR Nedostatek pracovníků se stal bariérou rychlejšího růstu Vysoká zaměstnanost Pokračující ekonomický růst se plně promítal do vývoje pracovního trhu i ve 2. čtvrtletí 2017. Situace na českém trhu práce se tak dále markantně zlepšovala, nicméně již začínala vzbuzovat obavy, že by se mohla stát úzkým hrdlem ekonomiky z hlediska jejího rychlejšího růstu. Celková zaměstnanost výrazně rostla a pokračoval tak pozitivní trend snižování počtu nezaměstnaných. Příznivá finanční situace podniků, i sílící potíže při hledání vhodných pracovníků do nových pracovních pozic, tlačily na další růst mezd. Ve 2. čtvrtletí vzrostla celková zaměstnanost meziročně o 68,8 tis. osob (tj. o 1,3 %) na 5 197,3 tis. osob, což je nejvyšší hodnota od vzniku samostatné ČR. Průměrný počet zaměstnaných, očištěný od sezónních vlivů, se proti předchozímu čtvrtletí zvýšil o 1,6 tis. osob. Z hlediska struktury zaměstnanosti přispělo k jejímu meziročnímu růstu zejména zvyšování počtu zaměstnanců, který meziročně stoupl o 54,5 tis. na celkových 4 298,5 tis. a jejich podíl na celkové zaměstnanosti činil 82,7 %. Rostl však i počet podnikatelů vč. rodinných příslušníků, a to o 14,3 tis. na celkový počet 898,7 tis. osob. Z pohledu věkové struktury se na růstu zaměstnanosti podílela zejména skupina zaměstnanců ve věku 40-54 let (růst o 68,2 tis.). Počet pracujících ve věku 60 let a více se výrazně zvýšil o 30 tis., což jsou více než dvě pětiny přírůstku celkové zaměstnanosti. Na jejich ekonomickou aktivitu působilo vedle růstu poptávky po práci rovněž pokračující zvyšování věku odchodu do důchodu. Naopak ve věkové skupině do 40 let klesly počty pracujících o 26,9 tis. v sekundárním i terciálním sektoru V rámci jednotlivých sektorů národního hospodářství na zvýšení zaměstnanosti participoval především sekundární sektor průmyslu a stavebnictví. Zde se zvýšila zaměstnanost o 39 tis., zejména z důvodu vysokého nárůstu pracujících ve zpracovatelském průmyslu (o 30,1 tis.). Stoupl i počet pracujících v terciálním sektoru služeb o 27,4 tis., z toho nejvíce v profesních, vědeckých a technických činnostech (o 25,5 tis.) a v dopravě a skladování (o 14,4 tis.). V primárním sektoru zemědělství a lesnictví se počet pracujících prakticky nezměnil (přírůstek 1,8 tis). Souběžně se změnami v odvětvové struktuře probíhaly i velké změny v profesní skladbě pracujících. Meziročně vzrostl počet technických a odborných pracovníků (o 42,9 tis.), úředníků (o 32,7 tis.) a pracovníků obsluhy strojů a zařízení (o 17 tis.). Naopak klesl počet vedoucích a řídících pracovníků (o 23,1 tis.) a pracovníků se službách a prodeji (o 6,4 tis.). 10

Míra zaměstnanosti (podíl počtu zaměstnaných osob ve skupině 15-64 letých) činila 73,3 % a v meziročním srovnání vzrostla o 1,6 p. b. posunula míru nezaměstnanosti k historicky nejnižším hodnotám Celkový počet nezaměstnaných ve 2. čtvrtletí se meziročně snížil o 51 tis a dosáhl 158,8 tis, z toho pokles nezaměstnaných žen činil 20 tis. na 88,1 tis. Pozitivní vývoj souvisel především s poklesem počtu nezaměstnaných jeden rok a déle (o 32 tis. na 59,2 tis. osob). Průměrný počet nezaměstnaných osob podle metodiky Mezinárodní organizace práce (ILO) očištěný od sezónních vlivů, se proti předchozímu čtvrtletí snížil o 15,6 tis. Obecná míra nezaměstnanosti (podle definice ILO) populace ve věku 15-64 let (podíl nezaměstnaných k pracovní síle, tj. součtu zaměstnaných a nezaměstnaných) klesla ve 2. čtvrtletí na 3 % a meziročně se tak snížila o 1 p. b. Z hlediska úrovně vzdělávání se míra nezaměstnanosti meziročně snížila ve všech vzdělanostních skupinách. Trvale nízkou míru nezaměstnanosti mají vysokoškoláci (1,3 %) a osoby s úplným středním vzděláním s maturitou (2,2 %). I nadále pokračuje trend poklesu nezaměstnanosti u skupiny osob se středním vzděláním bez maturity vč. vyučených, která se dlouhodobě vyznačovala nadprůměrnou mírou nezaměstnanosti. U této početné skupiny pracovníků byl zaznamenán meziroční pokles o 0,9 p. b., na 3,3 %. I přes velké snížení (meziroční pokles o 6,5 p. b.) zůstala míra nezaměstnanosti u skupiny osob se základním vzděláním stále vysoká a dosáhla 14,4 %. Tabulka č. I.2.1.1 Podíl nezaměstnaných osob na obyvatelstvu (v %) leden únor březen duben květen červen červenec srpen září říjen listopad prosinec 2010 7,6 7,7 7,5 7,1 6,7 6,6 6,7 6,6 6,6 6,5 6,6 7,4 2011 7,6 7,5 7,2 6,7 6,4 6,3 6,4 6,4 6,3 6,2 6,3 6,8 2012 7,1 7,2 7,0 6,6 6,4 6,4 6,5 6,5 6,6 6,7 6,8 7,4 2013 8,0 8,1 8,0 7,7 7,5 7,3 7,5 7,5 7,6 7,6 7,7 8,2 2014 8,6 8,6 8,3 7,9 7,5 7,4 7,4 7,4 7,3 7,1 7,1 7,5 2015 7,7 7,5 7,2 6,7 6,4 6,2 6,3 6,2 6,0 5,9 5,9 6,2 2016 6,4 6,3 6,1 5,7 5,4 5,2 5,4 5,3 5,2 5,0 4,9 5,2 2017 5,3 5,1 4,8 4,4 4,1 4,0 meziroční změna v p.b. 2010/2011 0,0-0,2-0,3-0,4-0,3-0,3-0,3-0,2-0,3-0,3-0,3-0,6 meziroční změna v p.b. 2011/2012-0,5-0,3-0,2-0,1 0,0 0,1 0,1 0,1 0,3 0,5 0,5 0,6 meziroční změna v p.b. 2012/2013 0,9 0,9 1,0 1,1 1,1 0,9 1,0 1,0 1,0 0,9 0,9 0,8 meziroční změna v p.b. 2013/2014 0,6 0,5 0,3 0,2 0,0 0,1-0,1-0,1-0,3-0,5-0,6-0,7 meziroční změna v p.b. 2014/2015-0,9-1,1-1,1-1,2-1,1-1,2-1,1-1,2-1,3-1,2-1,2-1,3 meziroční změna v p.b. 2015/2016-1,3-1,2-1,1-1,0-1,0-1,0-0,9-0,9-0,8-0,9-1,0-1,0 meziroční změna v p.b. 2016/2017-1,1-1,2-1,3-1,3-1,3-1,2 Pramen: MPSV 11

Podíl nezaměstnaných osob (dle statistiky Ministerstva práce a sociálních věcí) klesl v červnu 2017 až na 4 %, což je o 1,2 p. b méně než v témže období roku 2016 (viz tab. výše). Podíl nezaměstnaných žen a mužů vykazoval hodnotu 4,3 %, resp. 3,7 %. Graf č. I.2.1.1 Podíl nezaměstnaných osob na obyvatelstvu (v %) 9 8 7 6 5 4 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 měsíce 2013 2014 2015 2016 2017 Pramen: MPSV, graf MPO Rozdíly v regionech přetrvávají Nejméně příznivá zůstává situace na trhu práce ve strukturálně postižených regionech, zejména v Moravskoslezském a Ústeckém kraji, kde podíl nezaměstnaných osob přesahuje hranici 6 % (Praha 2,9 %). Podíl nezaměstnaných stejný nebo vyšší než republikový průměr vykázalo 33 okresů. Nejvyšší byl zaznamenán v okrese Karviná (9,5 %) a Most (9 %) dále v okresech: Ostrava-město (7,7 %), Ústí nad Labem (7,5 %), Chomutov (6,8 %), Bruntál (6,7 %), Děčín (6,1 %), Hodonín (5,9 %), Brno-město a Znojmo (shodně 5,8 %). Naopak nejnižší podíl nezaměstnaných vykázal okres Rychnov nad Kněžnou (1,2 %) následován okresy: Praha-východ (1,4 %), Jindřichův Hradec (1,7 %), Benešov a Pelhřimov (shodně 1,9 %), Jičín a Písek (shodně 2 %). K 30. červnu 2017 evidoval Úřad práce ČR na svých krajských pobočkách celkem 297 439 uchazečů o zaměstnání a jejich počet byl tak o 11 082 osob nižší než ke konci měsíce května 2017. V porovnání se stejným obdobím roku 2016 byl zaznamenán pokles o 86 889 uchazečů o zaměstnání. Na jedno pracovní místo připadalo nejméně uchazečů od poloviny 90 let Redukci nezaměstnanosti doprovázela, v souvislosti s příznivým výkonem ekonomiky, rozšiřující se nabídka neobsazených pracovních míst. Ke konci měsíce června 2017 evidoval Úřad práce ČR celkem 183 500 volných pracovních míst, což bylo o 49 561 více než ve shodném období roku 2016 a nejvíce od doby zahájení evidence volných pracovních míst. Na jedno volné pracovní místo 12

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 1 2 3 4 5 6 Počet uchazečů MPO odbor ekonomických analýz Analýza vývoje ekonomiky ČR za 2. čtvrtletí 2017 připadalo v průměru 1,6 uchazečů, z toho nejvíce uchazečů na volnou pracovní pozici bylo zaregistrováno v okresech Karviná (10,1), Ústí nad Labem (6,9), Sokolov (5,2), Hodonín (5,1), Most (4,9), Jeseník a Bruntál (oba 4,5) a Ostrava město (4,2). Z celkového počtu nahlášených volných míst bylo 13 079 vhodných pro osoby se zdravotním postižením, na jedno volné místo připadalo 3,8 těchto uchazečů. Volných pracovních míst pro absolventy a mladistvé bylo registrováno 51 504, na jedno volné místo připadalo 0,2 uchazečů této kategorie. Potvrzuje se tak skutečnost, že s oživením trhu práce je zájem zaměstnavatelů o tuto cílovou skupinu značný, i přes některé nedostatky absolventů v oblasti získaných praktických zkušeností. Graf č. I.2.1.2 Počet uchazečů o zaměstnání připadající na jedno volné pracovní místo 19 18 17 16 15 14 13 12 11 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1 0 2014 2015 2016 2017 Pramen: MPSV S rostoucí nabídkou volných pracovních míst vyvstává v poslední době problém, kým tato místa obsadit. Buď pro tyto pracovní pozice nejsou k dispozici vhodní uchazeči, nebo se nacházejí v regionech s minimální nezaměstnaností, či nejsou mzdově atraktivní. Firmy tak stále čelí nedostatku nových zaměstnanců, zejména v průmyslu. V 1. polovině roku 2017 se zvýšila poptávka zejména po méně kvalifikovaných zaměstnancích (i díky sezónním pracím), přetrvává však problém s obsazením pozic řemeslníků a specialistů. Průměrná mzda reálně vzrostla Příznivá finanční situace podniků i sílící potíže při hledání nových zaměstnanců tlačily na další zvyšování mezd. Průměrná hrubá měsíční nominální mzda dosáhla ve 2. čtvrtletí 2017 výše 29 346 Kč a v meziročním srovnání vzrostla nominálně o 7,6 %. Spotřebitelské ceny se za uvedené období zvýšily o 2,2 %, reálně se tedy mzda zvedla o 5,3 %. Objem mezd stoupl o 9,3 %, počet zaměstnanců o 1,5 %. Proti předchozímu čtvrtletí činil růst průměrné mzdy (po očištění od sezónních vlivů) 1,9 %. Vývoj mezd, zejména v případě nízkých výdělků, byl ovlivněn i zásahy státu v oblasti minimální mzdy. 13

Meziroční změny v % MPO odbor ekonomických analýz Analýza vývoje ekonomiky ČR za 2. čtvrtletí 2017 Graf č. I.2.1.3 Nominální a reálná mzda na přepočtené počty pracovníků (meziroční změny v %) 10 8 6 4 2 0-2 -4 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 2013 2014 2015 2016 2017 nominální mzda reálná mzda Pramen: ČSÚ I.2.2 Nezaměstnanost v EU Medián mezd v témže období činil 24 896 Kč a byl tak o 8,2 % vyšší než ve stejném období roku 2016. U mužů byl medián mezd 27 181 Kč, u žen o 4 881 Kč nižší. Z hlediska odvětvové struktury se meziroční mzdové nárůsty ve 2. čtvrtletí pohybovaly mezi 4 až 16 %. Nejvyšší mzdový nárůst proběhl v sektoru ubytování, stravování a pohostinství (15,8 %), kde však zůstává typicky nejnižší průměrná mzda ze všech odvětví (17 897 Kč). I druhý nejrychlejší nárůst (10,2 %) se nalézal též v odvětví s druhou nejnižší průměrnou mzdou, jsou to administrativní a podpůrné činnosti (19 568 Kč). Naopak v peněžnictví a pojišťovnictví, kde je mzdová úroveň tradičně nejvyšší (55 601 Kč), stoupla průměrná mzda meziročně jen o 4,2 %. Pokračoval tak trend ve snižování mzdových rozdílů mezi odvětvími. Zpracovatelský průmysl, jako hnací motor ekonomiky, byl z pohledu mezd ve velmi dobré kondici. Průměrná mzda tu vzrostla o 8,4 % na 29 929 Kč. ČR si stále udržuje v rámci EU-28 nejnižší nezaměstnanost Harmonizovaná míra nezaměstnanosti činila ke konci 2. čtvrtletí 2017 v ČR 2,9 %, což je meziročně lepší výsledek o 1,2 p. b. a nejnižší nezaměstnanost v rámci EU 28. O něco vyšší míra nezaměstnanosti byla dosažena v Německu (3,8 %), na Maltě (4 %), v Maďarsku a Spojeném království (shodně 4,3 %). V EU jako celku činila harmonizovaná míra nezaměstnanosti v témže období 7,6 % (v Eurozóně až 9 %), více než 60 % zemí se naštěstí nacházelo pod tímto průměrem. Míra nezaměstnanosti stejná nebo vyšší než průměr EU-28 byla zaznamenána na Slovensku (7,9 %), ve Finsku (8,7 %), v Lotyšsku (9 %), v Portugalsku (9,1 %), ve Francii 14

(9,5 %). Velmi vysoká míra nezaměstnanosti zůstává stále ve Španělsku (17 %) a v Řecku (21,2 %). Graf č. I.2.2.1 Harmonizovaná míra nezaměstnanosti 3 v zemích EU-28 k 30. 6. 2017 25 20 15 10 5 0 Pramen: EUROSTAT (data očištěna od sezónních vlivů), graf MPO Nezaměstnanost mladých je stále vysoká Přestože míra nezaměstnanosti mladých lidí do 25 let v meziročním srovnání mírně klesla téměř ve všech členských zemích EU, zůstává ještě vysoká. Ve srovnání s nezaměstnaností v produktivním věku je stále více než dvojnásobně vyšší. Pro tuto věkovou skupinu je však třeba vzít v úvahu, že podstatná část nejmladších v produktivním věku studuje a nejsou tedy ekonomicky aktivní. První pořadí s nejnižší nezaměstnaností se stále udržuje Německo se 7 %. V ČR ve 2. čtvrtletí dosáhla míra nezaměstnanosti ve skupině do 25 let hodnoty 8,3 % (u mužů 7 %, u žen 10,3 %). V Řecku a ve Španělsku je tradičně vysoká. 3 "Harmonizovaná míra nezaměstnanosti", kterou Eurostat používá pro mezinárodní komparace, se metodicky liší od ukazatele "Podíl nezaměstnaných osob", který vykazují úřady práce v ČR. Číselné hodnoty jsou proto odlišné, avšak schopnost vypovídat o vývoji a jeho změnách je prakticky shodná. 15

roční průměr v % kvartální průměr v % MPO odbor ekonomických analýz Analýza vývoje ekonomiky ČR za 2. čtvrtletí 2017 Graf č. I.2.2.2 Míra nezaměstnanosti 4 ve skupině do 25 let ve vybraných zemích EU-28 70,0 60,0 50,0 40,0 30,0 20,0 10,0 0,0 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 1Q 2017 Německo 9,8 8,5 8,0 7,8 7,7 7,2 7,0 7,0 7,0 Rakousko 8,8 8,3 8,7 9,2 8,2 10,6 11,2 10,4 8,9 Česká republika 18,3 18,1 19,5 18,9 15,9 12,6 10,5 8,5 8,3 Evropská unie (28) 21,2 21,6 23,1 23,6 22,1 20,3 18,7 17,6 16,9 Polsko 23,7 25,8 26,5 27,3 24,2 20,8 17,7 15,2 14,6 Slovensko 33,9 33,7 34,0 33,7 30,4 26,4 22,2 19,0 17,7 Španělsko 41,5 46,2 52,9 55,5 53,2 48,3 44,4 41,7 39,5 Řecko 33,0 44,7 55,3 58,3 52,0 49,8 47,3 47,1 43,8 2Q 2017 Pramen: EUROSTAT (data neočištěna od sezónních vlivů, v % z aktivní populace), graf MPO I.3 CENOVÝ VÝVOJ I.3.1 Cenový vývoj Spotřebitelské ceny zpomalily růst Inflace ve druhém čtvrtletí 2017 zpomalila meziroční tempo růstu v průměru na 2,2 % (z 2,4 % v předchozím čtvrtletí). Udržela se tak nad dvouprocentním inflačním cílem definovaným ČNB jako meziroční přírůstek spotřebitelských cen. Rostoucí inflační tlaky stimulované zejména prosperující tuzemskou ekonomikou byly tentokrát oslabeny nižším příspěvkem zahraničních vlivů. Vysoká domácí poptávka a růst mzdových nákladů firem ovlivnily růst cen jak zboží, tak i služeb. Hybnou silou inflace zůstaly v tomto čtvrtletí ceny potravin, které reagovaly na prudký vzestup cen zemědělských výrobců. V souvislosti s realitním boomem rostly rovněž náklady na bydlení, dražší byly jak ceny bytů, tak i nájmy a přidaly se i ceny některých energií. Příznivý vývoj domácí ekonomiky se projevil rovněž ve vyšších cenách služeb v sektorech stravování a ubytování a rekreace a kultura. V důsledku zmírnění růstu cen ropy a posílení kurzu koruny vůči americkému dolaru zvolnila dynanika růstu cen pohonných hmot a rovněž i dovozních cen, která se následně promítala jak do spotřebitelských, tak i do cen průmyslových výrobců. Průměrná míra inflace pokračovala plynule v růstu až na 1,7 % v červnu (z 0,7 % v prosinci 2016 a 1,2 % v březnu 2017). 4 Míra nezaměstnanosti je počet nezaměstnaných jako procento ekonomicky aktivní populace. Metodika tohoto ukazatele "Míra nezaměstnanosti" není shodná s metodikou ukazatele "Harmonizovaná míra nezaměstnanosti". 16

Ve vývoji spotřebitelských cen se projevilo zpomalení meziročního růstu tržních cen ve 2. čtvrtletí na 2,7 % (z 3 % v předchozím). Pokles regulovaných cen se snížil na -0,1 % ve 2. čtvrtletí (z -0,5 % v předchozím). Graf č. I.3.1.1 Vývoj vybraných položek spotřebitelských cen (v %, meziroční index) 112 110 108 106 104 102 100 98 96 94 92 90 Potraviny Bydlení Doprava Zdraví Pramen: ČSÚ, graf MPO Největší vliv na vzestup cenové hladiny měly ceny potravin a bydlení, Ceny potravin a nealko nápojů, které se před osmi měsíci obrátily do plusu, stouply ve 2. čtvrtletí 2017 v průměru meziročně o 4,5 % (z +4,2 % v předchozím), když v červnu 5,4% růstem dosáhly zatím nejvyšší hodnoty od srpna 2012, a výrazně tak zasáhly do úrovně celkové cenové hladiny. V průměru téměř stejným tempem rostly ceny jak pekárenských výrobků, tak i masa. Vyšší byly zejména ceny másla o 21,7 %, vajec o 19,9 %, sýrů o 14,3 %, jogurtů o 10,2 %, mléka o 5,8 %, dražší bylo i maso o 5,1 % (z toho vepřové o 13,5 %). Ceny cukru vzrostly o 20,3 %, ceny chleba a běžného pečiva o 9,2 %, přičemž ale ceny mouky klesly o 4,5 %. Snížily se ještě ceny zeleniny o 4,8 %. Ceny nealkoholických nápojů se zvýšily o 1,1 %, z toho kávy o 5,4 % a čaje o 0,2 %. Ceny bydlení s nejvyšší váhou v souhrnném indexu, vzrostly v průměru za 2. čtvrtletí o 1,5 % meziročně (z 0,8 % v 1. čtvrtletí 2017). Jejich vývoj byl výsledkem oboustranných pohybů cen jednotlivých položek indexu. Ceny elektřiny se zvýšily stejně jako v předchozím čtvrtletí o 0,3 %, ceny zemního plynu zůstaly meziročně v mínusu, tentokrát ale slabším, a to -3 % (v 1. čtvrtletí -6,5 %). Rychleji rostly ceny čistého nájemného v nájemních bytech o 2,6 % (z 2,3 % v předchozím čtvrtletí), které tlačí nahoru realitní boom a poptávka po nájemním bydlení, a jako obvykle i vodného o 1,2 % a stočného o 0,4 %. Naopak ceny tepla a teplé vody klesly o 2 %. vyšší byly i ceny v sektoru stravování a ubytování, Zrychlení růstu spotřebitelských cen v sektoru stravování a ubytování v průměru na 5,8 % (z 5,2 % v předchozím kvartále) byl ovlivněn zvýšením cen stravovacích 17

rekreace a kultura, odívání a obuv Cenový růst zvolnil v sektoru alkoholických nápojů a tabáku, dopravy a ostatního zboží a služeb Pod úrovní předchozího roku setrvaly ceny bytového vybavení a pošt a telekomunikací Nižší ceny dovážených vstupů služeb v průměru meziročně o 6,4 % (z 5,8 % v 1. čtvrtletí) a cen ubytovacích služeb o 2,1 % (z 1,5 % v 1. čtvrtletí) před nástupem letní sezóny. K zesílení růstu cen v oddíle rekreace a kultura v průměru na 1,1 % (z 0,7 %) přispělo zejména zvýšení cen dovolených s komplexními službami o 2,1 % (z 0,8 % v 1. čtvrtletí 2017). V sektoru odívání a obuv zrychlil růst cen meziročně na 1 % (z 0,5 % v předchozím kvartále) vlivem zrychlení růstu cen obuvi o 3,7 % a ceny oděvů snížily pokles na -0,2 % (z -0,6 % v 1. čtvrtletí). Nižší cenový růst zaznamenal sektor alkoholických nápojů a tabáku, průměru meziročně o 0,8 % (z 3,4 % v předchozím čtvrtletí) především vlivem snížení tempa růstu cen tabákových výrobků na 3,1 % (z 5,9 % v 1. čtvrtletí). Ceny lihovin klesly o 1,7 %, vína o 0,5 % a piva o 3 %. V sektoru doprava došlo ke zpomalení meziročního růstu cen v průměru meziročně na 3,9 % (z 6 % v 1. čtvrtletí), což bylo způsobeno především snížením růstu cen za provoz osobních dopravních prostředků na 5,8 % (z 10,7 % v kvartále předchozím) v reakci na pokles meziročního růstu cen pohonných hmot na 7,3 % (z 15 % v 1. čtvrtletí). Cena benzínu Natural 95 byla v červnu 30 Kč a cena nafty 29 Kč. V rámci oddílu ostatní zboží a služby zvolnily ceny meziroční růst v průměru na 1,1 % (z 1,6 % v 1. čtvrtletí), zejména vlivem poklesu cen finančních služeb o 3,1 %. Ceny bytového vybavení a zařízení domácnosti zůstaly pod úrovní předchozího roku, svůj pokles ve 2. čtvrtletí ale zmírnily na -0,2 % (z -0,7 % v předchozím). Ceny pošt a telekomunikací meziročně ztratily 0,1 % (v 1. čtvrtletí stagnovaly). V jejich rámci zůstaly beze změny ceny telekomunikačních služeb, ceny poštovních služeb vzrostly o 7,2 % (v 1. čtvrtletí rostly o 18 %). Výrazný růst dovozních cen v prvním čtvrtletí v květnu, a zejména pak v červnu, významně oslabil. Za zpomalením dynamiky růstu dovozních cen ve 2. čtvrtletí v průměru meziročně na 2,9 % (z 5,1 % v předchozím) stál především vývoj na trhu minerálních paliv reagující na levnější ropu. Ceny minerálních paliv v jednotlivých měsících kvartálu prudce ztrácely na tempu, když v průměru za 2. čtvrtletí meziročně stouply o 17,5 % (v předchozím vzrostly o 35,1 %) a zůstaly nadále jedním z hlavních faktorů růstu dovozních cen. Růst zintenzívnily ceny ostatních surovin v průměru meziročně na 21,8 % (ze 17,1 %). O kladný příspěvek se také zasloužily dovozní ceny polotovarů +6,7 %, potravin +5,9 %, nápojů a tabáku +4 % a chemikálií +2,4 %. Klesly pouze ceny strojů a dopravních prostředků a průmyslového spotřebního zboží o 1,2 %, resp. o 0,5 %. Tabulka č. I.3.1.1 Vývoj cen v hlavních cenových okruzích (meziroční změna v %) Ceny 2016 2017 březen červen září prosinec průměr leden únor březen duben květen červen - spotřebitelské 0,3 0,1 0,5 2,0 0,7 2,2 2,5 2,6 2,0 2,4 2,3 - průmyslových výrobců -4,5-4,4-2,4-0,4-3,3 2,1 3,1 3,0 3,2 2,3 1,3 - stavebních prací 1,3 1,1 1,0 1,2 1,1 1,3 1,4 1,4 1,5 1,7 1,6 - zemědělských výrobců -4,6-6,4-3,4-4,7-4,8-3,0-0,8 3,4 8,6 12,6 12,5 - tržních služeb 0,0 0,3 0,3 0,2 0,1 0,4 0,6 1,1 1,1 0,9 1,1 - dovozní -5,9-5,4-3,0 1,5-4,0 4,2 5,8 5,3 5,1 3,2 0,5 Pramen: ČSÚ 18

se projevily ve slabší dynamice růstu výrobních cen v průmyslu Ceny stavebních prací zrychlily růst jen mírně Ceny zemědělských producentů výrazně stouply Výrazné zpomalení růstu cen dovážených vstupů v průběhu 2. čtvrtletí 2017 se odrazilo ve slabším růstu výrobních cen v průmyslu. V průměru za čtvrtletí snížily meziroční růst na +2,3 % (v 1. čtvrtletí +2,7 %). Na jejich vzestupu se v různé intenzitě podílela většina sledovaných sektorů a odvětví. V sektoru těžba a dobývání zvýšily ceny meziroční růst jen nepatrně na průměrných 4,9 % (z +4,8 % v 1. čtvrtletí), když ceny černého a hnědého uhlí vzrostly o 7,9 %, ropy o 7 %, ale ceny zemního plynu naopak proti minulému roku klesly o 2 %. Ceny ve zpracovatelském průmyslu zpomalily meziroční růst v průměru na 2,8 % (z 3,4 % v předchozím čtvrtletí). K růstu významně přispěly kromě cen koksu a rafinovaných ropných produktů i ceny obecných kovů a kovodělných produktů, které stouply o 7,1 % (z +4 %) a v návaznosti na růst cen zemědělských komodit přidaly rovněž ceny potravin, nápojů a tabáku +3,3 % (z +0,9 %). Dále stouply i ceny elektrických zařízení o 1,9 %, pryžových a plastových výrobků o 0,8 %, dřeva, papíru a tisku o 0,7 %. Naproti tomu růst z 1. čtvrtletí 2017 snížily ceny chemických látek a výrobků na +5,3 % (z +6,8 %), ceny nábytku a ostatních výrobků na +2,1 % (z +2,5 %) a ceny PC a elektroniky na +0,5 % (z +1,4 %). Pod úrovní předchozího roku zůstaly ceny dopravních prostředků o 1,8 % (z -0,9 % v 1. čtvrtletí) a základních farmaceutických výrobků o 0,8 % (z -1,2 %). Stále ještě nízké ceny silové elektřiny na světových trzích držely pod úrovní předchozího roku také domácí ceny v sektoru elektřiny, plynu a páry, a to v průměru meziročně o 1,3 % (z -1,2 % v předchozím). Ceny vody, její úpravy a rozvodu tentokrát snížily tempo růstu na 1 % (z 2,1 % v předchozím kvartále). Ceny stavebních prací si podržely stabilní meziroční tempo růstu, přestože ho ve 2. čtvrtletí 2017 mírně zvýšily na 1,6 % (z 1,4 % v 1. čtvrtletí). Pomalejším tempem než ceny budov rostly ceny inženýrského stavebnictví v průměru o 1,5 % (z 1,3 % v 1. čtvrtletí). Ceny materiálů a výrobků spotřebovávaných ve stavebnictví však rostly rychleji, meziročně v průměru za 2. čtvrtletí o 2,5 % (z +1,5 % v 1. čtvrtletí). Vývoj cen stavebních prací se odvíjel od výkonu celého stavebního sektoru, který závisel především na růstu zakázek a produkce odvětví pozemního stavitelství, vyvolaných zvýšenou poptávkou po bytech. Inženýrskému stavitelství se zatím příliš nedaří a již více než rok se jeho výroba pohybuje v záporných číslech. Určitý posun lze očekávat s přílivem prostředků z EU fondů, směrovaných zejména do infrastruktury. Ceny zemědělských producentů hned na počátku 2. čtvrtletí 2017 nabraly na tempu a v průměru meziročně vzrostly o 11,3 %, zatímco v 1. čtvrtletí setrvávaly ještě pod úrovní předchozího roku (jen -0,2 %), kde se držely po celý rok 2016. Stouply ceny jak v rostlinné, tak i v živočišné výrobě, v průměru meziročně o 6,7 %, resp. o 16,9 %. V rostlinné výrobě vyprchal vliv příznivých domácích i zahraničních sklizní z minulých let, což spolu s horšími výhledy letošní sklizně a nárůstem poptávky přispělo ke skokovému oživení růstu cen zejména u čerstvé zeleniny a ovoce, které stouply meziročně o 23,7 %, resp. o 11,8 %, zvýšily se rovněž ceny olejnin o 7,3 % a obilovin o 2,6 %. V živočišné výrobě odezněl vliv předloňské liberalizace trhu s mlékem v EU, jehož ceny na světových trzích v letošním roce citelně rostly. Současně došlo i k obnovení růstu cen masa. Vyšší byly zejména ceny jatečných prasat o 27,4 %, mléka o 26,1 % a vajec o 11,3 %, ceny drůbeže naopak klesly o 5,1 %. 19

Irsko Dánsko Rumunsko Francie Finsko Kypr Řecko Slovinsko Nizozemsko Slovensko Malta Portugalsko Bulharsko Chorvatsko USA Itálie Eurozóna Polsko Německo EU Lucembursko Belgie Španělsko Švédsko Rakousko Maďarsko ČR Spojené království Estonsko Lotyšsko Litva -0,6 0,4 0,7 0,8 0,9 0,9 0,9 0,9 1,0 1,0 1,0 1,0 1,1 1,1 1,1 1,2 1,3 1,3 1,5 1,5 1,5 1,5 1,6 1,8 2,0 2,0 2,4 2,6 3,1 3,1 3,5 MPO odbor ekonomických analýz Analýza vývoje ekonomiky ČR za 2. čtvrtletí 2017 I.3.2 Ceny v mezinárodním srovnání Nižší inflaci než ČR produkovala EU, Růst spotřebitelských cen v EU i v eurozóně z počátku letošního roku ve 2. čtvrtletí 2017 zeslábl. Hlavním důvodem byly levnější energie, a zejména pohonné hmoty. Tuzemské spotřebitelské ceny podle HICP (harmonizovaný index spotřebitelských cen) rostly daleko rychlejším tempem než v Evropské unii i v eurozóně (viz graf. č. I.3.2.1 ). Domácí cenovou hladinu udržoval růst životních nákladů spojený s vysokou zaměstnaností a růstem mezd, výrazně dražší byly potraviny i ceny bydlení, kdy realitní boom na českém trhu tlačil nahoru také ceny nájemného a s ním související služby. Zatímco v ČR inflace podle HICP ve 2. čtvrtletí dosáhla v průměru meziročně 2,3 % (z 2,5 % v 1. čtvrtletí), v zemích EU i eurozóny činila v průměru za kvartál 1,7 %, resp. 1,5 % (ze shodných 1,8 % v předchozím čtvrtletí). V červnu nejvíce stouply ceny v pobaltských republikách Litvě, Lotyšsku a Estonsku, Česká republika skončila po Spojeném království na 5. místě. Jedinou zemí Evropské unie, která v červnu (a ještě jednou v červenci) letošního roku skončila v deflaci, bylo Irsko. Graf č. I.3.2.1 Vývoj spotřebitelských cen v zemích EU a USA v červnu 2017 (v %, z harmonizovaných indexů) 5 4 3 2 1 0-1 -2 Pramen: Eurostat, graf MPO ze světových velmocí USA a Čína Inflace zmírnila tempo růstu také v americké ekonomice, a to i přes její slušný výkon doprovázený silnou domácí poptávkou, vyššími mzdami a zlepšující se situací na trhu práce. Brzdou se staly stejně jako v Evropě levnější energie, zejména benzín. Inflaci tlumily i ceny automobilů a oděvů, naopak nahoru ji táhly ceny bydlení a náklady na zdravotní péči. Mírnějším tempem zdražovaly potraviny. Podle Eurostatu spotřebitelské ceny v USA ve 2. čtvrtletí zpomalily růst v průměru meziročně na 1,4 % (z 2,2 % v 1. čtvrtletí). Vývoj spotřebitelských cen na pozadí stabilního ekonomického růstu monitorovala rovněž Čína. Inflace i zde zbrzdila tempo růstu v červnu na 1,9 % (z 2,1 % v březnu a 3,2 % v únoru) 20

a nacházela se tak hluboko pod oficiálním cílem tamní vlády (3,5 %) stanoveným pro letošní rok. Ceny v průmyslu stoupaly v ČR naopak pomaleji než v Evropě Ceny průmyslových výrobců v EU i v eurozóně zmírnily ve 2. čtvrtletí růst, v EU v průměru za kvartál na 3,7 % (z 4,7 % v 1. čtvrtletí), v eurozóně na 3,4 % (z 4,1 %). Stejným směrem se vyvíjely výrobní ceny v ČR, které na počátku roku 2017 obrátily trend a po třech letech začaly narůstat. Ve 2. čtvrtletí rovněž tempo růstu zpomalily v průměru meziročně na 2,3 % (z 2,7 % v předchozím čtvrtletí). I když se jednotlivé evropské státy s různorodou strukturou ekonomiky a hospodářským vývojem ve svých výsledcích výrazně lišily, zůstaly ve 2. čtvrtletí ceny v průmyslu ve všech zemích Unie, s výjimkou Lucemburska (v průměru -2,9 %), nad úrovní předchozího roku. Nejvyšší meziroční růst v červnu vykázaly ceny výrobců v Belgii o 6,4 %, na Kypru o 5,3 a ve Spojeném království o 4,4 %. Na Slovensku byly vyšší o 2 %, v Německu o 2,2 % a v Rakousku o 1,3 %. I.4 FISKÁLNÍ VÝVOJ I.4.1 Fiskální vývoj Státní rozpočet skončil v přebytku Státní rozpočet zakončil 1. pololetí 2017 mírným kumulativním přebytkem ve výši 4,6 mld. Kč. Jednalo se již o čtvrté kladné saldo v řadě, tentokrát však o 36 mld. Kč nižší než ve stejném období minulého roku. Menší přebytek státního rozpočtu byl výsledkem nerovnoměrného a především nízkého toku prostředků z rozpočtu Evropské unie. Příjmy z rozpočtu EU byly meziročně o téměř 70 mld. Kč nižší, což souviselo i se skutečností, že většina loňských příjmů byla ještě vázaná na programové období 2007-2013. Čerpání výdajů dokládá výrazně nízký objem kapitálových výdajů ovlivněný pomalým loňským i letošním náběhem čerpání prostředků v novém programovém období. Státní rozpočet tak držel v plusu především vysoký ekonomický růst, generující vyšší výběr daní. Přebytek státního rozpočtu představoval 0,2 % HDP (před rokem 1,7 %). Tabulka č. I.4.1.1 Pokladní plnění státního rozpočtu (v mld. Kč) 2017 2016 Měsíc Příjmy Výdaje Saldo Saldo kumulované Saldo za měsíc kumulované Saldo za měsíc Leden 45,87 45,87 106,17 97,07 9,10 9,10 Únor 27,69-18,17 197,22 193,55 3,67-5,43 Březen 43,60 15,90 307,67 302,99 4,68 1,01 Duben 30,52-13,08 407,32 401,05 6,27 1,59 Květen 22,38-8,14 496,41 515,12-18,71-24,98 Červen 40,65 18,27 634,50 629,88 4,62 23,33 Pramen: MF Státní rozpočet na rok 2017 byl schválen se schodkem 60 mld. Kč, s příjmy 1249,3 mld. Kč a výdaji 1309,3 mld. Kč. To oproti rozpočtu schválenému na rok 2016 znamenalo růst celkových příjmů o 5,8 %, celkových výdajů o 4,7 % a schodek nižší o 10 mld. Kč, tj. o 14,3 %. Ve srovnání se skutečností roku 2016 počítá rozpočet s poklesem příjmů o 32,4 mld. Kč (o 2,5 %), růstem výdajů o 89,4 mld. Kč (o 7,3 %) a se zvýšením schodku o 21,8 mld. Kč. Rozpočtovými opatřeními k 30. 6. 2017 (celkem 457 opatření) došlo 21

k navýšení příjmů i výdajů, shodně o 278 mil. Kč, bez vlivu na výši schodku schváleného rozpočtem. pouze díky rostoucím daňovým příjmům, Celkové příjmy státního rozpočtu v 1. pololetí 2017 klesly meziročně o 20,9 mld. Kč, tj. o 3,2 %, což přesto znamenalo plnění rozpočtu na 50,8 % (v roce 2016 to bylo 55,5 %). Daňové příjmy včetně pojistného na sociální zabezpečení vzrostly o výrazných 44,1 mld. Kč, tj. o 8,5 % a předčily tak rozpočtová očekávání o 5,3 mld. Kč. Jejich vysoká tempa souvisela s příznivým vývojem ekonomiky, růstem trhu práce, mezd a domácí poptávky. Ve srovnání se stejným obdobím minulého roku stouply všechny hlavní daně, nejvíce DPH, následovaná DPFO, DPPO a spotřebními daněmi. Rozpočet však naplnila pouze DPPO. Jednotlivé položky daňových příjmů se vyvíjely následovně: inkaso daně z přidané hodnoty, váhově nejvýznamnější daně, bylo meziročně vyšší o 14,5 mld. Kč, tj. o 13,1 %. Vysoké tempo růstu této daně souviselo s příznivým vývojem ekonomiky, který podpořil podnikatelskou aktivitu, mzdový růst a stimuloval tak vzestup výdajů na konečnou spotřebu domácností a vládních institucí (jejich vliv na růst inkasa byl kvantifikován na 5,9 mld. Kč). Jednoznačně pozitivní dopad mělo rovněž zvýšení kontrolních opatření při výběru daně - kontrolní hlášení a elektronická evidence tržeb EET 5. Dílčí negativní dopad na výběr této daně mělo snížení sazby DPH na stravovací služby z 21 % na 15 % a snížení sazby DPH u novin a časopisů z 15 % na 10 %. Kontrolní opatření proti daňovým únikům a nižších sazeb DPH u výše uvedených položek se na růstu inkasa podílely 9,6 mld. Kč. Růst inkasa snížila o 1 mld. Kč změna rozpočtového určení daní, kdy od 1. 1. 2017 došlo k poklesu podílu státního rozpočtu na celostátním inkasu ve prospěch podílu připadajícího na obce. Proti rozpočtovému očekávání tak výběr DPH zaostal o 3,8 mld. Kč, tj. o 1,5 %; výběr daně z příjmů fyzických osob reflektoval výrazný růst zaměstnanosti a navyšování průměrných mezd jak ve firemní, tak i státní sféře. Inkaso DPFO vzrostlo meziročně o 6 mld. Kč, tj. o 11,7 %. Výběr této daně nesplnil alikvótu rozpočtu o 2,6 mld. Kč, tj. o 2,2 %. Na objemově nejvýznamnější její položce - DPFO placené plátci - bylo vybráno 51,4 mld. Kč, tj. meziročně více o 5,7 mld. Kč, tj. o 12,6 %, při plnění rozpočtu na 48,9 %; inkaso daně z příjmů právnických osob odráželo příznivou finanční situaci podniků z předchozích let a vzrostlo meziročně o 4,8 mld. Kč, tj. o 7,8 %, s plněním rozpočtu na 57,4 %. Jeho pozitivní vývoj ovlivnil především růst ekonomiky, kladný vliv lze přiřadit i povinnosti plátců DPH podávat kontrolní hlášení; na výběru spotřebních daní stát získal o 0,5 mld. Kč, tj. o 0,7 % více než před rokem. Slabší výsledek inkasa daně z tabákových výrobků, které objemem 26,1 mld. Kč kleslo o 2,4 % (důvodem bylo vracení daně za staré krabičky cigaret, jež bylo nutno stáhnout z oběhu, zlikvidovat a nahradit novými, s důslednějším zdravotním varováním), byl plně kompenzován rychlejším růstem váhově dominantní daně z minerálních olejů. Ta dosáhla 37,8 mld. Kč a vzrostla tak proti minulému roku o 2,5 %, zejména v souvislosti s vyšší 5 Do EET se v první fázi, tj. od prosince 2016 zapojili podnikatelé v oblasti stravovacích a ubytovacích služeb a ve druhé fázi, tj. od 1. března 2017, také maloobchod a velkoobchod. 22

spotřebou motorové nafty a leteckých pohonných hmot. Negativně naopak zapůsobilo zavedení tzv. zelené nafty také pro živočišnou prvovýrobu; výběr pojistného na sociální zabezpečení, který vzrostl meziročně o 16,8 mld. Kč, tj. o 8 % (plnění na 50,9 %), reflektoval velmi dobrou kondici pracovního trhu a růst mezd. Rozpočet 2017 přitom počítá s růstem o 6,1 % proti roku 2016. Z celkové částky připadlo na důchodové pojištění vč. příslušenství 203,1 mld. Kč, s plněním rozpočtu na 51 %, při meziročním nárůstu o 14,6 mld. Kč, tj. o 7,7 %. které ale stěží stačily kompenzovat nízké toky prostředků z rozpočtu EU Na meziročním poklesu nedaňových a ostatních příjmů (o 65 mld. Kč) se výrazně podílel pokles příjmů z rozpočtu EU a prostředků finančních mechanismů, které činily 47,2 mld. Kč (plnění rozpočtu na 48,5 %) a byly tak meziročně nižší o 68,9 mld. Kč, tj. o 59,4 %. Tento výrazný pokles byl ovlivněn vysokou skutečností roku 2016, kdy především v první polovině roku docházelo k refundacím velkých objemů prostředků, které se vztahovaly ještě k programovému období 2007-2013 (v 1. pololetí 2016 dosáhly 93,2 mld. Kč, zatímco v 1. pololetí 2017 to bylo jen 2,6 mld. Kč). Dalším důvodem byl i pomalý rozjezd programového období 2014-2020 a s tím související nízké plnění příjmů z rozpočtu EU, které s tímto obdobím souvisí. Tyto příjmy sice meziročně vzrostly o 17,3 %, ale jejich plnění je zatím jen na 27,4 % rozpočtu. Tabulka č. I.4.1.2 Plnění státního rozpočtu za 1. pololetí 2017 (v mld. Kč) 2016 2017 Skutečnost Rozpočet Skutečnost leden-červen po změnách leden-červen % Plnění Index 2017/2016 Příjmy celkem 655,43 1249,55 634,50 50,8 96,8 Daňové příjmy celkem 517,60 1112,79 561,69 50,5 108,5 z toho: Daň z příjmů fyzických osob 51,57 120,40 57,60 47,8 111,7 Daň z příjmů právnických osob 60,81 114,20 65,57 57,4 107,8 DPH 110,84 258,20 125,33 48,5 113,1 Spotřební daně, včetně energetických a odvodu z elektřiny ze slunečního záření 71,94 151,00 72,45 48,0 100,7 Ostatní 11,31 21,16 12,80 60,5 113,2 Nedaňové a ostatní příjmy 137,82 136,76 72,81 53,2 52,8 Výdaje celkem 614,78 1309,55 629,88 48,1 102,5 v tom: Běžné výdaje 575,57 1203,62 609,53 50,6 105,9 z toho: sociální dávky 254,86 530,29 265,94 50,1 104,3 z toho důchody 197,37 411,35 206,82 50,3 104,8 Kapitálové výdaje 39,21 105,93 20,35 19,2 51,9 Pramen: MF Nižší čerpání celkových výdajů Celkové výdaje v 1. pololetí 2017 vzrostly meziročně o 15,1 mld. Kč, tj. o 2,5 %, ale proti alikvótě rozpočtu byly nižší o 24,9 mld. Kč. Důvodem byl nepředpokládaný propad kapitálových výdajů. Ke zvýšení běžných výdajů meziročně o 34 mld. Kč, tj. o 5,9 % přispěly nejvíce (43,6 %) sociální dávky, které 23

byly vyplaceny v objemu 265,9 mld. Kč, což bylo meziročně více o 4,3 %, tj. o 11,1 mld. Kč. Táhly je výdaje na dávky důchodového pojištění, které meziročně stouply o 4,8 %, tj. o 9,5 mld. Kč (bez záloh), zejména vlivem nové legislativní úpravy umožňující zvýšit důchody nad rámec standardní valorizace. Přestože růst výdajů na důchody byl letos nejvyšší v posledních šesti letech, došlo ke snížení deficitu salda důchodového účtu (rozdíl mezi příjmy a výdaji na důchody ze státního rozpočtu) na 3,7 mld. Kč (z 8,8 mld. Kč v roce 2016), a to již pošesté v řadě. Z ostatních sociálních dávek rostly dávky nemocenského pojištění o 8,8 %, legislativní úprava posílila i příspěvky na péči, které vzrostly o 13,8 %. Příznivější finanční situace domácností se projevila v redukci objemu ostatních dávek, nejvíce dávek pomoci v hmotné nouzi a dále podpor v nezaměstnanosti, které zůstaly pod úrovní předchozího roku o 16,8 %, resp. o 3,4 %. Z ostatních běžných výdajů vysokou dynamiku meziročního růstu dosáhly neinvestiční transfery soukromoprávním subjektům (+23,7 %), neinvestiční transfery příspěvkovým apod. organizacím (+11,8 %) a neinvestiční transfery veřejným rozpočtům územní úrovně (+9,1 %). zásadně ovlivnily investice Nízké čerpání kapitálových výdajů v průběhu roku 2017 nadále pokračovalo. Jejich rozpočtově neočekávaný propad na 20,4 mld. Kč představoval pouze 19,2 % celoročního rozpočtu (proti alikvótě rozpočtu byly tyto výdaje nižší o 32,6 mld. Kč). Proti skutečnosti 2016 bylo letošní čerpání nižší o 18,9 mld. Kč, tj. o 48,1 % a souviselo s pomalým náběhem nového programového období u prostředků spolufinancovaných z rozpočtu EU a státního rozpočtu. Ze spolufinancovaných programů bylo nejvíce prostředků čerpáno v rámci OP Doprava 2014+ (3 mld. Kč), OP Životní prostředí 2014+ (2,1 mld. Kč), Programu rozvoje venkova 2014+ (1,7 mld. Kč), OP Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost 2014+ (1 mld. Kč), OP Výzkum, vývoj a vzdělávání 2014+ (0,9 mld. Kč). Významnou část výdajové strany rozpočtu tvoří mandatorní výdaje. Jejich čerpání meziročně stouplo o 11,6 mld. Kč na 356,4 mld. Kč, což znamenalo plnění rozpočtu po změnách na 49,4 %. Jejich podíl na celkových výdajích se proti 1. pololetí 2016 zvýšil o 0,5 % na 56,6 %. Mandatorní výdaje vyplývající ze zákona stouply meziročně o 2,6 %, tj. o 8,5 mld. Kč, na 333,9 mld. Kč. Podstatnou část (86,9 %) těchto výdajů představovaly mandatorní sociální výdaje (309,7 mld. Kč, růst o 4,7 %), které zároveň činily 49,2 % celkových výdajů státního rozpočtu za 1. pololetí 2017. Územní rozpočty vykázaly kladný výsledek Státní dluh enormně stoupl v souvislosti se specifickou situací na dluhopisovém trhu Celkové příjmy územních rozpočtů (po konsolidaci) dosáhly 246,1 mld. Kč, což představuje plnění rozpočtu na 52,9 % a meziroční nárůst o 7,4 mld. Kč. Jejich celkové výdaje činily 200,9 mld. Kč s plněním rozpočtu na 45,3 % a proti 1. pololetí minulého roku byly vyšší o 14,6 mld. Kč. Rozpočty územních samosprávných celků hospodařily s přebytkem 45,2 mld. Kč, nižším než loni (+52,4 mld. Kč, tj. dosud nejvyšší dosažený přebytek). Kladným saldem skončily rozpočty krajů +16,4 mld. Kč, obcí a dobrovolných svazků obcí +28,8 mld. Kč; v mírném záporu zůstalo hospodaření regionálních rad -30 mil. Kč. Stav finančních prostředků na bankovních účtech územních rozpočtů k 30. 6. 2017 činil 190,7 mld. Kč, což je zdaleka nejvyšší suma za posledních deset let. Státní dluh se za 1. pololetí 2017 zvýšil na 1 788,8 mld. Kč, tj. o 175,4 mld. Kč, resp. 10,9 %. Stoupla zejména hodnota vnitřního dluhu, a to o 182,5 mld. Kč, korunová hodnota zahraničního dluhu se naopak snížila o 7,1 mld. Kč. Státní půjčky spočívaly převážně v emisích státních dluhopisů, jejichž výnosy sloužily ke splátkám jistin státního dluhu. Výpůjční operace státu činily celkem 363,6 mld. Kč. Dominantní měnou zůstala česká koruna s podílem 88 %. Bylo realizováno 24

1-6/1993 1-6/1994 1-6/1995 1-6/1996 1-6/1997 1-6/1998 1-6/1999 1-6/2000 1-6/2001 1-6/2002 1-6/2003 1-6/2004 1-6/2005 1-6/2006 1-6/2007 1-6/2008 1-6/2009 1-6/2010 1-6/2011 1-6/2012 1-6/2013 1-6/2014 1-6/2015 1-6/2016 1-6/2017 mld. Kč % HDP MPO odbor ekonomických analýz Analýza vývoje ekonomiky ČR za 2. čtvrtletí 2017 18 emisí státních pokladničních poukázek o objemu 175,9 mld. Kč, a to z důvodu využití záporných výnosů, jejichž jmenovitá hodnota se tak v průběhu 1. pololetí 2017 zvýšila o 143,7 mld. Kč. Tyto státní pokladniční poukázky neslouží ke krytí potřeby financování v roce 2017, protože budou ještě v tomto roce splaceny. Prostřednictvím prodeje střednědobých a dlouhodobých státních dluhopisů (SDD) na domácím trhu bylo vypůjčeno až 136,9 mld. Kč a jejich stav narostl o 45,6 mld. Kč na 1 347,2 mld. Kč. Větší objem vydaných SDD na domácím trhu byl realizován z důvodu získávání peněžních prostředků na krytí splátek SDD, které se uskuteční ještě v letošním roce. Prostřednictvím přijímání krátkodobých zápůjček a směnek na domácím trhu byly přijaty peněžní prostředky ve výši 48,8 mld. Kč a na zahraničních trzích v hodnotě 1,7 mld. Kč. V průběhu 1. pololetí 2017 nebyla přijata žádná tranše úvěrů od EIB, uskutečnily se splátky v hodnotě 1,14 mld. Kč, takže hodnota úvěrů od EIB se snížila na 55,13 mld. Kč. Graf č. I.4.1.1 Vývoj státního dluhu od roku 1993 2000 1800 1600 1400 1200 1000 800 600 400 200 0 45 40 35 30 25 20 15 10 5 0 vnitřní dluh zahraniční dluh v % HDP Pramen: MF, graf MPO I.4.2 Veřejné finance v mezinárodním srovnání Ve 2. čtvrtletí došlo k mírné redukci dluhu zemí EU jako celku V Evropské unii se ve 2. čtvrtletí 2017 vládní dluh v poměru k HDP nepatrně snížil na 83,4 % z 83,6 % v předchozím čtvrtletí. Nevýznamné zlepšení zaznamenala i eurozóna, kde se zadlužení států snížilo na 89,1 %, což je výsledek lepší o 0,1 p. b. proti předchozímu kvartálu. Pořadí jednotlivých zemí se v tomto ukazateli téměř nezměnilo. Nejlépe si jako obvykle vedlo Estonsko, které svoje dluhy drží pod 10% hranicí již 6. čtvrtletí v řadě a systematicky je dále snižuje. Dalším v pořadí je Lucembursko, jehož zadlužení sice v posledních pěti letech oscilovalo okolo 22 % HDP, nicméně v roce 2017 se zhoršilo. Následuje Bulharsko, které i přes nízkou úroveň dluhu svá pasiva naopak ještě dále snížilo. 25

Z grafu č. I.4.2.1 je zřejmé, že polovina zemí EU nadále přesahuje limit maastrichtského kritéria pro hrubý veřejný dluh, tj. 60 % HDP a z nich ještě další zhruba polovina dost významně. Dlouhodobě nejslabším článkem Unie zůstává nadále Řecko, kde předpokládaný efekt podpůrných opatření ze strany Unie fakticky selhává. V závěsu se stále drží Itálie, jejíž veřejný dluh překračuje 130% hranici již přes tři roky, ohromné závazky vykazují i další země jako Portugalsko, Kypr, Belgie, Španělsko, ale i Francie. i v ČR Ze srovnání vývoje veřejných financí vyplývá, že Česká republika si vede v rámci Evropy dobře. V mezinárodním srovnání skončila na šesté pozici, za Dánskem a Rumunskem, a s poměrem veřejného dluhu k HDP na úrovni 39,4 % dlouhodobě plní Maastrichtské kritérium hrubého veřejného zadlužení. Její dluhy jsou oproti průměru zemí celé Evropské unie a zejména eurozóny méně než poloviční a od roku 2014 se je za pomoci růstu ekonomiky daří tlumit. Graf č. I.4.2.1 Konsolidovaný hrubý dluh sektoru vládních institucí v zemích EU ve 2. čtvrtletí 2017 (v % HDP) Řecko Itálie Portugalsko Kypr Belgie Španělsko Francie Eurozóna Spojené království Evropská unie Chorvatsko Rakousko Slovinsko Maďarsko Irsko Německo Finsko Nizozemsko Malta Polsko Slovensko Litva Švédsko Lotyšsko Česká republika Rumunsko Dánsko Bulharsko Lucembursko Estonsko 8,9 27,7 23,4 41,7 40,5 40,0 39,4 37,2 36,8 56,8 53,4 51,8 61,8 58,7 66,0 79,8 74,4 74,3 86,8 83,4 81,9 81,4 89,1 99,8 99,3 107,6 106,6 134,7 132,1 175,0 Pramen: Eurostat, graf MPO 26

I.5 MĚNOVÁ POLITIKA I.5.1 Měnová politika Druhé čtvrtletí přineslo změny v měnových politikách ČNB po téměř 3,5 letech ukončila devizové intervence ECB snížila objem nakupovaných dluhopisů Fed pokračoval ve zvyšování úrokových sazeb Po relativně klidném prvním čtvrtletí 2017 v měnových politikách ČR, EMU a USA následoval kvartál plný významných změn. Centrální banka České republiky hned na počátku dubna ukončila cílování kurzu a nechala měnu vyvíjet se podle situace na trhu. ECB nadále využívala kvantitativní uvolňování měnové politiky, ale připravovala si půdu pro oznámení ukončování tohoto režimu, když od dubna přistoupila k předem avizovanému snížení jeho objemu. Fed navázal na zvyšování úrokových sazeb ve dvou předešlých kvartálech a ve 2. čtvrtletí znovu přistoupil k jejich zvýšení. Všechny tři regiony ve 2. čtvrtletí 2017 zrychlily svůj hospodářský růst. Česká republika zaznamenala výrazný meziroční růst HDP o 4,7 % a inflace zůstávala v horní polovině inflačního pásma. Meziroční růst HDP v eurozóně se zvýšil na 2,2 %, přičemž inflace se nadále držela daleko od 2% inflačního cíle. Hospodářský růst pokračoval i v USA, kde se HDP meziročně zvýšil o 2,2 %, ovšem od února až po červen nastala mírná dezinflace a v květnu se inflace dostala pod 2% hranici. Představitelé ČNB na jednání bankovní rady 6. dubna 2017 ukončili kurzový závazek, který banka udržovala od listopadu 2013. Reagovali tím na příznivý vývoj ekonomiky, na inflaci setrvávající nad 2% cílem a na enormní příliv spekulativního kapitálu v předchozím čtvrtletí. Kurz koruny vůči euru tak po 41 měsících měl možnost volnějšího pohybu oběma směry, ČNB však deklarovala, že je v případě větších výkyvů připravena opět zasáhnout a výchylky ztlumit. Na udržení kurzu koruny po rekordním březnovém nákupu eur v hodnotě zhruba 520 mld. Kč ještě ČNB počátkem dubna vynaložila přibližně 18 mld. Kč. Celkově se intervence dostaly přes dva biliony korun a devizové rezervy dosáhly až 70 % HDP a Česká republika se zařadila mezi země s nejvyšším podílem rezerv na HDP na světě. V květnu a v červnu se objem devizových rezerv v korunách částečně snížil. Vzhledem k nejistotě ohledně vývoje kurzu a budoucího vývoje inflace byly úrokové sazby v 2. čtvrtletí 2017 ponechány beze změny - limitní úroková sazba pro dvoutýdenní repo operace i diskontní sazba na úrovni 0,05 % a lombardní sazba na 0,25 %. Evropská centrální banka v prvním pololetí 2017 ponechala úrokové sazby beze změny z důvodu inflace v eurozóně setrvávající pod 2% inflačním cílem. Základní úroková sazba zůstala na 0,00 %, mezní zápůjční sazba na 0,25 % a depozitní sazba na -0,40 %. Podle rozhodnutí z prosince 2016 od dubna ECB snížila měsíční objem nakupovaných státních dluhopisů v rámci kvantitativního uvolňování o 20 mld. eur na 60 mld. eur. ECB zároveň deklarovala, že tento krok chce vyhodnotit a zatím v tomto rozsahu pokračovat až do konce roku 2017. Na dubnovém zasedání představitelé ECB rozhodli, že navzdory pozitivnímu vývoji ekonomiky bude banka pokračovat v uvolněné měnové politice kvůli nižší inflaci a dalším rizikům, které by mohly mít vliv na budoucí vývoj eurozóny. Mezi nejvýraznější patřila nejistota kolem výsledku francouzských prezidentských i parlamentních voleb a neočekávaně vyhlášené předčasné volby ve Spojeném království. Představitelé Fedu se rozhodli zvýšit úrokové sazby třetí čtvrtletí v řadě. V reakci na zlepšující se situaci na trhu práce a rostoucí ekonomickou aktivitu posunuli na červnovém zasedání interval o dalších 0,25 p. b., z 0,75 1,00 na pásmo 1,00 27

1/2004 7/2004 1/2005 7/2005 1/2006 7/2006 1/2007 7/2007 1/2008 7/2008 1/2009 7/2009 1/2010 7/2010 1/2011 7/2011 1/2012 7/2012 1/2013 7/2013 1/2014 7/2014 1/2015 7/2015 1/2016 7/2016 1/2017 MPO odbor ekonomických analýz Analýza vývoje ekonomiky ČR za 2. čtvrtletí 2017 1,25 %. Jedná se o druhé ze tří utažení měnové politiky plánovaných na rok 2017. Měnový výbor také uvedl, že postupné rozpouštění obrovské bilance ve výši 4,5 bilionu dolarů nakumulované v průběhu kvantitativního uvolňování by mělo začít již v průběhu roku 2017. Finanční sektor v ČR pokračoval v pozitivním vývoji Úroková sazba u nových úvěrů pro nefinanční podniky projevila rostoucí trend Finanční trh ČR se nadále vyvíjel příznivě, a to díky nízkým úrokovým sazbám a uvolněné měnové politice ČNB. Úroková sazba u stavů obchodů pro domácnosti pokračovala v poklesu podobným tempem jako v předcházejících měsících. Po stagnaci v prvním čtvrtletí dále klesala i úroková míra u stavů obchodů pro nefinanční podniky. Sazba pro nové obchody domácností po růstu v předchozím čtvrtletí v 2. kvartále 2017 opět poklesla a úroková míra u nových obchodů pro nefinanční podniky začala mírně narůstat. Objem úvěrů nadále postupně rostl a podíl úvěrů v selhání pokračoval v klesajícím trendu. Úroková sazba korunových úvěrů u nových obchodů pro domácnosti na spotřebu, bydlení a ostatní zastavila růst z prvního kvartálu a v dubnu a červnu opět klesla. Ke konci 2. čtvrtletí zaznamenala mezičtvrtletní pokles o 0,14 p. b. na 3,90 %. Sazba u nových úvěrů pro nefinanční podniky (bez kontokorentů, revolvingových úvěrů a pohledávek z kreditních karet) ve 2. čtvrtletí 2017 kolísala kolem 2 %, ale od srpna 2016, kdy dosáhla historické minimum 1,58 %, se začal projevovat mírný růstový trend. V porovnání s koncem předcházejícího čtvrtletí se sazba zvýšila o 0,21 p. b. na 2,05 % ke konci června. Graf č. I.5.1.1 Klientské úrokové sazby korunových úvěrů (v %) 9 8 7 6 5 4 3 2 1 0 Nefinanční podniky: nové obchody stavy obchodů Domácnosti: nové obchody stavy obchodů Pramen: ČNB, graf MPO Úrokové sazby u stavů obchodů dosáhly na historická minima Úroková sazba ze stavů obchodů pro domácnosti pokračovala ve stabilním poklesu a ke konci června se dostala na 4,08 %, což bylo nové historické minimum (od roku 2001, kdy ČNB začala tyto údaje publikovat) s meziročním poklesem o 0,57 p. b. Průměrný pokles o 0,05 p. b. měsíčně sazba vykazuje již od posledního 28

růstu v červnu 2015, kdy ke konci měsíce zaznamenala hodnotu 5,24 %. Úrokové sazby u stavů obchodů pro nefinanční podniky po stagnaci v prvním čtvrtletí opět klesaly a ke konci června vyrovnaly své historické minimum 2,50 % z konce listopadu 2016 s meziročním poklesem o 0,10 p. b. Objem celkových úvěrů vzrostl, v cizí měně klesl Celkové úvěry v domácí i v cizí měně vzrostly proti konci předchozího čtvrtletí o 1,3 % (meziročně o 6,7 %) a k 30. 6. 2017 činily 3081,0 mld. Kč. Nového historického maxima ve výši 3098,2 mld. Kč dosáhly celkové úvěry ke konci května 2017. Úvěry domácnostem v korunách i v cizí měně ke konci června rostly již 17 měsíců v řadě, s mezičtvrtletním zvýšením o 2,3 % (meziročně o 8,3 %) na 1471,2 mld. Kč. Podíl půjček domácnostem v korunách i v cizí měně na celkových úvěrech se od roku 2010 nachází v úzkém pásmu mezi 46 % až 48 %. Půjčky nefinančním podnikům v korunách i v cizích měnách vzrostly v porovnání s koncem března 2017 o 1,8 % (meziročně o 5,8 %) na 1022,4 mld. Kč, což je přibližně třetina celkové úvěrové emise. Mezičtvrtletní pokles o 3,8 % (ale meziroční růst o 14,2 %) na 637,9 mld. Kč zaznamenaly úvěry v cizích měnách v důsledku snížení úvěrů pro rezidenty i nerezidenty. Cizoměnové úvěry domácnosti čerpají stále jen v malém objemu, okolo 0,6 % z celkových půjček v cizích měnách. Podíl půjček v cizí měně pro nefinanční podniky se v průběhu 2. čtvrtletí mírně zvýšil ze 46,2 % na 46,9 %, na 299,4 mld. Kč. Graf č. I.5.1.2 Vývoj korunových úvěrů (meziročně v %) 40 35 30 25 20 15 10 5 0-5 -10-15 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 Nefinanční podniky Domácnosti Pramen: ČNB, graf MPO Domácnosti nadále čerpají větší část korunových úvěrů Objem korunových půjček rezidentům i nerezidentům v každém měsíci 2. čtvrtletí 2017 narůstal až na rekordní hodnotu 2443,1 mld. Kč, což je mezičtvrtletní zvýšení o 2,7 % a meziroční až o 4,9 %. Úvěry domácnostem vzrostly během kvartálu o 2,3 % (meziroční růst až o 8,2 %) a ke konci června dosáhly objemu 1467,7 mld. Kč. Půjčky domácnostem činily 60,1 % korunových úvěrů, což je mírný mezičtvrtletní pokles o 0,3 p. b. Domácnosti využívají dlouhodobě úvěry převážně na bydlení, které tvoří téměř 75 % půjček. Druhý nejvyšší podíl s přibližně 15 % tvoří spotřební úvěry. 29

Podniky využívají hlavně půjčky dlouhodobého charakteru Kvalita úvěrového portfolia se nadále zlepšovala Podíl úvěrů se selháním klesal zejména v sektoru domácností Korunové úvěry nefinančním podnikům ke konci června zaznamenaly solidní, 3,6% mezičtvrtletní růst na 723,0 mld. Kč, v meziročním porovnání však klesly o 0,4 %, což byl již sedmý po sobě jdoucí měsíc poklesu. Podíl na celkových půjčkách emitovaných v korunách během 2. čtvrtletí mírně klesl o 0,2 p. b. na 29,6 %. Největší podíl na úvěrech podnikům mají i po čtvrtletním poklesu o 0,8 p. b. na 56,3 % dlouhodobé úvěry, jejichž objem meziročně klesl o 0,5 % (mezičtvrtletní změna +2,2 %) na 406,8 mld. Kč ke 30. 6. 2017. Nejmenší částí podnikových půjček tvoří se 17,8 % střednědobé úvěry, v hodnotě 128,4 mld. Kč (mezičtvrtletní růst o 0,4 p. b.), které v červnu zaznamenaly již šestý měsíc růstu v řadě a z podnikových úvěrů jako jediné meziročně rostly (až o 7,3 %). Kvalita úvěrového portfolia, která je dána podílem úvěrů v selhání na celkových úvěrech v korunách i v cizí měně, se během 1. pololetí 2017 dále zlepšovala. Ke konci června podíl této kategorie na celku dosáhl 4,28 % a takto nízký podíl docílily naposledy před osmi lety, v červnu 2009. Meziročně se jedná o snížení podílu o 1,06 p. b., a vůči březnu 2017 o 0,25 p. b. Objem úvěrů v selhání ke konci června 2017 klesl na 131,9 mld. Kč, což znamená meziroční pokles o 14,4 % (mezičtvrtletní -4,2 %), a jedná se o nejnižší hodnotu od srpna 2010. Ještě více se snížil objem klasifikovaných úvěrů (tj. úvěrů sledovaných a v selhání), meziročně o 15,1 %, v porovnání s koncem 1. čtvrtletí 2017 o 8,5 % na 190,1 mld. Kč. Podíl klasifikovaných úvěrů na celkových úvěrech ke konci 1. pololetí činil 6,2 %, což je nejnižší hodnota od září 2008. Tyto údaje naznačují, že kvalita úvěrového portfolia se postupně vrací k hodnotám před krizí. K zlepšení kvality úvěrového portfolia přispěly především domácnosti, pro které úvěrové riziko kleslo meziročně až o 0,86 p. b. (mezičtvrtletně o 0,19 p. b.), na nové historické minimum 2,72 % (od počátku sledování, tj. od roku 2002). Podíl úvěrů se selháním se snížil také u nefinančních podniků, meziročně o 0,53 p. b., a v porovnání s koncem března o 0,32 p. b., na 4,64 % ke konci června. Nižší hodnota byla naposledy zaznamenána v lednu 2009. Graf č. I.5.1.3 Úvěry v selhání (podíl v %, Kč + cizí měna) 10 9 8 7 6 5 4 3 2 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 Nefinanční podniky Domácnosti Všichni klienti Pramen: ČNB, graf MPO 30

Vnitřní struktura úvěrů se selháním se mírně zhoršila Úvěry v selhání klesly meziročně k 30. 6. 2017 o výrazných 14,4 %, ale ztrátové úvěry za stejné období zaznamenaly jen mírné, 0,2% snížení na 81,7 mld. Kč, když za 1. pololetí narostly o 4,6 %. Ztrátové úvěry tvoří historicky největší podíl na úvěrech v selhání a v červnu s 61,9 % dosáhly rekordní hodnotu od počátku sledování. Objem pochybných úvěrů meziročně klesl o 3,2 % na 8,9 mld. Kč a s podílem 6,8 % tvoří nejmenší část úvěrů v selhání. Nestandardní úvěry za 1. pololetí 2017 klesly o 4,0 % na 41,3 mld. Kč a na úvěrech v selhání se podílejí 31,3 %. Graf č. I.5.1.4 Úvěry v selhání (podíl v %, Kč + cizí měna) 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 Ztrátové Pochybné Nestandardní Pramen: ČNB, graf MPO I.5.2 Směnné kurzy ČNB 6. dubna ukončila svůj kurzový závazek Koruna se po více než třech letech opět dostala pod 27 korun za euro Na kurz koruny vůči euru a americkému dolaru mělo během 2. čtvrtletí 2017 největší vliv ukončení jednostranného kurzového závazku, které se uskutečnilo na mimořádném zasedání bankovní rady ČNB 6. dubna. Banka tím ukončila devizové intervence trvající od listopadu 2013 a umožnila kurzu přizpůsobovat se aktuální situaci na trhu, která však byla ovlivňována enormním množstvím spekulativního kapitálu. ČNB proto zároveň deklarovala, že je připravena zasáhnout a tlumit případné velké výkyvy kurzu. Na kurzy působila také opatření měnových politik ECB, která mírně utáhla svou uvolněnou měnovou politiku, a Fedu, jenž pokračoval ve zvyšování úrokových sazeb. Ještě před ukončením kurzového závazku se kurz 5. dubna v důsledku spekulací zahraničních investorů vyšplhal na čtvrtletní maximum 27,060 CZK/EUR. Hned následující den koruna reagovala na konec intervencí mírným posílením o 1,15 % na 26,750 CZK/EUR a v příštích několika dnech dosáhla až na 26,530 korun za euro 10. dubna, když Český statistický úřad zveřejnil data o inflaci. K 21. a 26. dubnu ještě koruna oslabila těsně pod hranici 27 korun za euro, kdy pravděpodobně někteří spekulanti začali uzavírat své pozice. Nicméně poté nastoupil trend posilování koruny a 13. června se kurz dostal na čtvrtletní minimum 26,145 CZK/EUR. Následně nastalo oslabování koruny, které trvalo do 29. června, 31

Graf č. I.5.2.1 Nominální kurz CZK/EUR kdy se po zasedání bankovní rady ČNB začaly objevovat hypotézy o blížícím se zvyšování úrokových sazeb v souvislosti s pokračováním příznivého vývoje ekonomiky a kurzu. K 30. 6. 2017 kurzem 26,195 CZK/EUR koruna posílila proti konci předchozího čtvrtletí o 3,1 % (meziročně o 3,4 % a proti 31. prosinci 2016 o 3,1 %). Průměrný kurz ve 2. kvartále byl 26,532 korun za euro, což je o 1,9 % nižší hodnota, než za stejné období v roku 2016. 27,40 27,20 27,00 26,80 26,60 26,40 27,075 27,150 27,060 27,030 27,020 26,530 26,532 26,20 26,00 26,195 25,80 CZK/EUR čtvrtletní průměr Pramen: ČNB, graf MPO Koruna vůči dolaru značně apreciovala Kurz koruny k dolaru se v důsledku ukončení kurzového závazku ČNB odpoutal od vývoje měnového páru euro-dolar a během 2. čtvrtletí koruna výrazně posílila, k čemuž přispěl nadstandardní výkon české ekonomiky, která meziročně vzrostla o 4,7 %. Příčinou oslabení dolaru byla zejména klesající důvěra vůči novému americkému prezidentovi a nejistota kolem prosazování slibovaných hospodářských i legislativních opatření. Od konce března do 22. května koruna posílila vůči dolaru o 6,8 % z 25,282 na 23,557 CZK/USD. Poté apreciace koruny zpomalila v důsledku mírného zhodnocení dolaru vůči euru a až do 26. června se kurz pohyboval v rozmezí od 23,308 do 23,690 korun za dolar. Ke konci čtvrtletí koruna ještě posílila a po zasedání ČNB se kurz k 30. 6. 2017 dostal na 22,952 CZK/USD, což je mezičtvrtletní posílení koruny o 9,2 % (meziročně o 6,1 % a za 1. pololetí o 10,5 %). Koruna překonala hranici 24 korun za dolar 16. května 2017, kde byla předtím naposledy 26. září 2016. Pod hranicí 23 korun za dolar se kurz naposledy nacházel 31. prosince 2014, hodnotou 22,834 CZK/USD. Čtvrtletní průměrný kurz koruny vůči dolaru byl v 2. čtvrtletí 24,086 CZK/USD, což je mezičtvrtletní posílení o 5,1 %, ovšem meziročně koruna oslabila v průměru o 0,6 %. 32

Graf č. I.5.2.2 Nominální kurz CZK/USD 26,3 25,8 25,3 24,8 24,3 24,933 24,692 26,068 24,813 25,282 24,086 23,8 23,3 22,8 23,383 22,952 CZK/USD čtvrtletní průměr Pramen: ČNB, graf MPO Kurz dolaru vůči euru se definitivně vzdálil od parity V průběhu 2. čtvrtletí 2017 dolar ve vztahu k euru začal oslabovat. Euro posilovalo až do zasedání ECB 27. dubna 2017, kdy v souladu s předběžnými vyhlášeními rozhodli její představitelé o snížení měsíčního objemu kvantitativního uvolňování o 20 mld. eur. Rada také deklarovala, že úrokové sazby zůstanou na současných nebo nižších úrovních delší dobu. V reakci na vyhlášení ECB euro za několik dní mírně oslabilo a poté pokračovalo v apreciaci. V období mezi 22. květnem a 26. červnem kurz stagnoval v intervalu 1,115 a 1,126 USD/EUR. Ke konci 2. čtvrtletí euro opět značně posílilo, zejména v důsledku vyhlášení prezidenta ECB, který naznačil, že vzhledem k pozitivnímu vývoji hospodářství by ECB mohla upravit svůj přístup ke stimulaci ekonomik eurozóny. K oslabení dolaru také přispěly pochybnosti kolem schopnosti amerického prezidenta prosadit některá opatření na podporu ekonomiky USA. Euro vůči dolaru posílilo za 2. čtvrtletí 2017 o 6,7 % (meziročně o 2,8 % a za 1. pololetí o 8,3 %) na 1,141 USD/EUR k 30. 6. 2016, což bylo také čtvrtletní maximum a nejvyšší hodnota od 6. května 2016. Čtvrtletní průměr 1,102 USD/EUR znamenal mezičtvrtletní posílení eura o 3,5 %, nicméně v porovnání s 2. čtvrtletím 2016 bylo ještě euro slabší o 2,4 %. 33

Graf č. I.5.2.3 Nominální kurz USD/EUR 1,165 1,145 1,125 1,105 1,157 1,109 1,102 1,141 1,085 1,065 1,045 1,025 1,074 1,036 1,069 USD/EUR čtvrtletní průměr Pramen: ČNB, graf MPO Reálný kurz koruny vůči euru se dostal na hodnoty před intervencemi Reálný kurz mezi korunou a eurem reagoval na změnu nominálního kurzu, jenž se v důsledku ukončení devizových intervencí odpoutal od hodnot z předešlých čtvrtletí. V květnu byla koruna poprvé od října 2013 reálně nadhodnocená o s0,5 % (oproti základnímu období, tj. prosinci 2008 6 ), a to kvůli nominálnímu posílení koruny a vyššímu růstu cenové hladiny v České republice než v eurozóně. V červnu vzrostl průměr reálného kurzu nad hodnotu referenčního období až o 1,6 %. Cenová konkurenceschopnost českých exportérů na trzích s eurem se od počátku intervencí průběžně snižovala kvůli reálné apreciaci koruny a během 2. čtvrtletí 2017 se vrátila k hodnotám před zavedením kurzového závazku. Graf č. I.5.2.4 Vývoj kurzu CZK/EUR (index v %, 12/2008 = 100) 110 108 106 104 102 100 98 96 94 92 90 Nominální kurz (převráceně) Reálný kurz Pramen: ČNB, Eurostat, propočty MPO 6 jako základní období je definován prosinec předkrizového roku 2008. 34

Reálný kurz koruny k dolaru nadále sledoval pohyb nominálního kurzu Reálný kurz koruny vůči dolaru se i ve 2. čtvrtletí 2017 vyvíjel v závislosti na nominálním kurzu, který v dubnu začal posilovat. Reálný kurz se nadále nacházel pod nominálním v důsledku záporného inflačního diferenciálu. Cenová konkurenceschopnost českých exportérů obchodujících na dolarových trzích během 2. čtvrtletí 2017 značně klesla v důsledku poklesu reálného podhodnocení koruny (v porovnání s bazickým prosincem 2008) ze 24,6 % v březnu na 18,7 % v červnu. Graf č. I.5.2.5 Vývoj kurzu CZK/USD (index v %, 12/2008 = 100) 120 115 110 105 100 95 90 85 80 75 70 Nominální kurz (převráceně) Reálný kurz Pramen: ČNB, Eurostat, BLS, propočty MPO I.5.3 Vnější rovnováha Platební vztahy se díky příznivému vývoji ekonomiky dále zlepšily Tři hlavní účty platební bilance vykázaly přebytek Na platební vztahy České republiky se zahraničím měl v 1. pololetí 2017 nejpříznivější vliv vysoký růst domácí ekonomiky a také solidní růst HDP Evropské unie, která představuje nejvýznamnějšího obchodního partnera ČR. Platební bilance byla také ovlivněna ukončením kurzových intervencí na začátku 2. čtvrtletí a v důsledku toho ČNB již nemusela bránit kurz vůči zahraničním investorům s využitím masivního zvyšování svých rezerv. Negativně na bilanci působil příliv finančních prostředků ze zahraničí, zejména na účet portfoliových a ostatních investic. Za 1. pololetí 2017 skončily v přebytku všechny tři hlavní účty platební bilance, a to již pátým po sobě jdoucím rokem. Nejvyšší přebytek vytvořil finanční účet, ze kterého odtekly prostředky v hodnotě 123,6 mld. Kč, což je o 14,3 % víc než za 1. pololetí předchozího roku, ale o 17,7 % méně než za stejné období v rekordním roce 2015. Nejmenší přebytek po meziročním poklesu až o 78,2 % vytvořil kapitálový účet s 8,8 mld. Kč. Běžný účet zaznamenal historicky druhý nejvyšší přebytek (po 1. pololetí 2016) ve výši 90,0 mld. Kč, což je meziroční pokles o 8,4 %. Rezervní aktiva dosáhla za 1. pololetí 2017 přebytku 1 243,1 mld. Kč v důsledku devizových intervencí v 1. čtvrtletí, což je více než 5,5 násobek hodnoty za stejné období roku 2016. 35

Graf č. I.5.3.1 Vývoj hlavních účtů platební bilance (v mld. Kč) 250 1500 200 1200 150 900 100 600 50 300 0 0-50 -300-100 -600-150 Q1-Q4 2008 Q1-Q4 2009 Q1-Q4 2010 Q1-Q4 2011 Q1-Q4 2012 Q1-Q4 2013 Q1-Q4 2014 Q1-Q4 2015 Q1-Q4 2016 Q1-Q2 2017-900 Běžný účet Kapitálový účet Finanční účet Rezervní aktiva (pravá osa) Pramen: ČNB, graf MPO Česká ekonomika setrvala v pásmu nevytvářejícím tlaky na vnější rovnováhu Čistý export dosáhl rekordních hodnot Obchod se zbožím nadále tvoří větší část výkonové bilance Běžný účet díky vysokému přebytku v 1. čtvrtletí a mírnému deficitu za 2. kvartál 2017 vykázal historicky druhý nejúspěšnější první půlrok s přebytkem 90,0 mld. Kč, což je ale meziroční pokles o 8,3 mld. Kč. Přebytek běžného účtu platební bilance v poměru k HDP na roční bázi meziročně klesl o 0,5 p. b. na 0,9 %. Česká republika se tak nadále nachází v blízkosti rovnovážného (nulového) stavu a bezpečně setrvává v pásmu, definovaném intervalem <-5 %; 5 %>, který nevytváří tlaky na vnější rovnováhu. V tomto pásmu se nachází již několik let a zřejmě v něm i v budoucnu setrvá. Výsledek výkonové bilance se v jednotlivých čtvrtletích nachází v kladných hodnotách od 4. kvartálu 2008. Ve 2. čtvrtletí 2017 sice došlo k meziročnímu poklesu o 1,4 % na 104,9 mld. Kč, ale pro 1. pololetí se jedná o meziroční zvýšení o 3,7 % (absolutně o 7,9 mld. Kč), na nové historické maximum za dané období v hodnotě 222,5 mld. Kč. Vývoz prosperoval zejména kvůli solidnímu ekonomickému růstu obchodních partnerů ČR, rostoucí zahraniční poptávce po českém zboží, a také díky tomu, že velká část exportérů se zabezpečila proti kurzovým výkyvům ještě před ukončením kurzového závazku. Za téměř celým meziročním růstem za 1. pololetí stálo zvýšení bilance obchodu se službami o 7,6 mld. Kč. Na výkonové bilanci se v 1. pololetí 2017 obchod se zbožím podílel ze 74,4 %, nicméně tento podíl v důsledku stagnace obchodní bilance meziročně klesl o 2,6 p. b. Na nové rekordní hodnoty za první pololetí vzrostl jak export (meziročně o 6,3 % na 1741,1 mld. Kč), tak i import zboží (o 7,0 % na 1575,6 mld. Kč). Čistý export zboží dosáhl po 0,2% meziročním růstu nové historické maximum za 1. pololetí v hodnotě 165,5 mld. Kč. 36

navzdory rostoucímu podílu bilanci služeb Dlouhodobý deficit vykazuje bilance prvotních důchodů Bilance druhotných důchodů vykázala historicky nejvyšší schodek za 1. pololetí Významného meziročního růstu dosáhla bilance služeb, která byla s hodnotou 57,0 mld. Kč v porovnání se stejným obdobím 2016 o 15,4 % vyšší. Jedná se o nejvyšší hodnotu od 1. pololetí 2004, ke které přispěl meziroční růst exportu služeb o 8,5 % na 304,6 mld. Kč. Také dovoz služeb zaznamenal zvýšení o 7,1 % na 247,6 mld. Kč za 1. pololetí 2017. Meziročně se nejvýznamnější položkou bilance služeb stal s 36,4 % (pokles podílu o 0,8 p. b.) účet výrobních služeb u cizích fyzických vstupů, jenž také vykázal největší růst o 2,4 mld. Kč na 20,8 mld. Kč. Druhý největší přebytek byl vytvořen v oblasti telekomunikačních služeb, jehož podíl ale klesl z 38,5 % v 1. pololetí 2016 na 32,0 %, v důsledku snížení přebytku o 4,1 % na 18,2 mld. Kč. Značný, téměř čtvrtinový, podíl na saldu bilance služeb měly také účty dopravy (24,7 %) a cestovního ruchu (23,2 %). Nejcitelnější meziroční nárůst (o 75,9 %) zaznamenal účet finančních služeb ze 1,7 na 3,1 mld. Kč. Největšího záporného salda již tradičně dosáhl účet poplatků za užívání duševního vlastnictví, který především v důsledku nižšího schodku ve 2. čtvrtletí dosáhl meziročně o 7,1 % nižší deficit v hodnotě 8,4 mld. Kč. Meziročně o 23,0 % menší schodek v hodnotě 4,9 mld. Kč za 1. pololetí 2017 vykázal také účet pojišťovacích služeb a penzijního financování. Bilance prvotních důchodů zaznamenala v 1. pololetí 2017 nejmenší schodek za posledních 5 let, snížením meziročního deficitu o 8,6 % na 102,1 mld. Kč. Největší část schodku byla již tradičně vytvořena ve 2. kvartále (97,1 mld. Kč). Na poklesu deficitu v 1. pololetí se podílely všechny tři hlavní oddíly prvotních důchodů. Svůj přebytek meziročně zvýšily účty náhrad zaměstnancům (o 15,5 % na 19,5 mld. Kč) i ostatních prvotních důchodů (o 20,1 % na 22,1 mld. Kč). Účet důchodů z investic, který je dlouhodobě nejvýznamnějším účtem prvotních důchodů, vykázal meziroční snížení deficitu o 3,2 mld. Kč na 143,7 mld. Kč. K poklesu schodku téměř rovným dílem přispěly důchody z portfoliových investic (růst o 3,2 mld. Kč na -11,0 mld. Kč) a důchody z ostatních investic (růst o 3,0 mld. Kč na 6,7 mld. Kč). Oproti tomu důchody z přímých investic prohloubily svůj deficit o 3,6 mld. Kč na 152,3 mld. Kč, z čehož největší část v hodnotě -146,6 mld. Kč tvoří důchody z účastí a podílů v investičních fondech. Bilance druhotných důchodů zaznamenala v roce 2017 rekordní deficit za 1. pololetí ve výši 30,4 mld. Kč, což je meziroční nárůst schodku o 25,7 mld. Kč. K této historické hodnotě přispěly téměř shodnou částí výsledky 1. i 2. kvartálu (tj. 15,0, resp. 15,4 mld. Kč), když 1. čtvrtletí bylo charakteristické snížením objemu prostředků čerpaných z rozpočtu Evropské unie, ale ve 2. čtvrtletí už byl patrný nárůst objemu prostředků, které Česká republika poskytuje do rozpočtu EU. 37

Graf č. I.5.3.2 Vývoj hlavních položek běžného účtu platební bilance (v mld. Kč) 300 200 100 0-100 -200-300 Q1-Q4 2008 Q1-Q4 2009 Q1-Q4 2010 Q1-Q4 2011 Q1-Q4 2012 Q1-Q4 2013 Q1-Q4 2014 Q1-Q4 2015 Q1-Q4 2016 Q1-Q2 2017 Zboží Služby Prvotní důchody Pramen: ČNB, graf MPO Přebytek kapitálového účtu se meziročně značně snížil, na finančním účtu vzrostl Čistý příliv finančních prostředků na účtu přímých investic ve 2. kvartále klesl společně s účtem portfoliových investic Kapitálový účet vykázal za 1. pololetí 2017 přebytek ve výši 8,8 mld. Kč, jde ale o meziroční pokles o 78,2 %. Větší části přebytku (7,7 mld. Kč) bylo přitom dosaženo až ve 2. čtvrtletí. Pokles kladného salda byl zapříčiněn snížením čistých příjmů z rozpočtu EU, které jsou vedené na kapitálovém účtu. Čistý odliv prostředků na finančním účtu dosáhl za 1. pololetí 2017 hodnotu 123,6 mld. Kč, když za 2. kvartál vykázal přebytek 27,3 mld. Kč. Jedná se o historicky 2. nejvyšší odliv za 1. pololetí s meziročním růstem o 14,3 %. Aktiva i pasiva finančního účtu zaznamenala v důsledku kurzového závazku rekordní hodnoty 1314,6 mld. Kč, resp. 1191,1 mld. Kč, přičemž drtivá většina (1159,6 mld. Kč, resp. 1063,4 mld. Kč) byla vykázána ještě v průběhu devizových intervencí v 1. čtvrtletí. Všechny pododdíly finančního účtu kromě rezervních aktiv zaznamenaly čistý příliv finančních zdrojů. Na účet přímých investic v 1. pololetí 2017 přiteklo 91,8 mld. Kč, což je meziroční nárůst o 23,2 %. Ovšem větší část čistého přílivu v hodnotě 62,7 mld. Kč se uskutečnila již v průběhu 1. čtvrtletí. Čisté výpůjčky ze zahraničí ve 2. čtvrtletí meziročně klesly o 65,4 % na 29,1 mld. Kč. Odliv finančních prostředků z České republiky do zahraničí vzrostl v 1. pololetí meziročně o 42,2 mld. Kč na 27,1 mld. Kč, přičemž příliv do ČR se zdvojnásobil na 118,9 mld. Kč. Velký podíl na výši čistého přílivu měl účet účastí jiných než reinvestovaných zisků, jenž v porovnání s odlivem 21,4 mld. Kč za 1. pololetí 2016 vykázal za stejné období roku 2017 příliv v hodnotě 22,6 mld. Kč (změna o -44,0 mld. Kč). Oproti tomu čistý příliv účtu dluhových nástrojů zaznamenal meziroční snížení o 40,0 mld. Kč na 11,9 mld. Kč. Po rekordním 1. čtvrtletí 2017, kdy na účet portfoliových investic přitekly prostředky v hodnotě 353,8 mld. Kč, se příliv ve 2. kvartále výrazně zpomalil na 45,9 mld. Kč, což je meziroční pokles o 23,7 %. Účet v důsledku mimořádného 38

1. čtvrtletí zaznamenal za 1. pololetí meziroční růst přílivu o 294,9 mld. Kč na 399,7 mld. Kč. Pokles přílivu ve 2. čtvrtletí byl způsoben zejména změnou na účtu účastí a podílů v investičních fondech, kde nastal odliv v hodnotě 14,7 mld. Kč (meziroční změna +21,8 mld. Kč). Oproti tomu účet nákupu dluhových cenných papírů vládních institucí vykázal meziročně více než dvojnásobný příliv ve výši 65,5 mld. Kč a na účtu prodeje dluhopisů komerčních bank zahraničním subjektům čistý příliv přetrval, i když klesl o 60,7 % na 10,2 mld. Kč. Účet ostatních investic vykázal čistý příliv prostředků Rezervy centrální banky dále rostly Účet ostatních investic byl v 1. pololetí 2017 definován zejména enormním přílivem prostředků v 1. čtvrtletí (až 608,1 mld. Kč). Ve 2. čtvrtletí 2017 na účtu ostatních investic přitekly čisté prostředky v hodnotě 16,7 mld. Kč, což je meziroční změna o -67,4 mld. Kč (v porovnání s odlivem 50,7 mld. Kč za stejné období předchozího roku). Největší podíl na deficitu měl účet oběživa a vkladů, který oproti přebytku ve 2. čtvrtletí 2016 zaznamenal ve 2. kvartále 2017 čistý příliv finančních prostředků ve výši 26,9 mld. Kč, což je meziroční pokles o 49,6 mld. Kč. K čistému přílivu přispěl také účet půjček, jenž vykázal meziroční pokles odlivu o 20,8 mld. Kč na 1,9 mld. Kč. Opačným směrem působil na ostatní investice účet obchodních úvěrů a záloh, na kterém došlo k meziročnímu nárůstu odlivu prostředků na 10,7 mld. Kč, což je meziročně o 8,6 mld. Kč víc. Účet rezervních aktiv vykázal kladné saldo již v jedenácti po sobě jdoucích čtvrtletích. Aktivní saldo transakcí ČNB ve 2. čtvrtletí 2017 vedlo ke zvýšení rezervních aktiv o 123,9 mld. Kč, což je po roce 2002 druhá nejvyšší hodnota v historii ČR za 2. čtvrtletí. Meziročně se jedná o růst o 53,9 mld. Kč. Graf č. I.5.3.3 Vývoj hlavních položek finančního účtu platební bilance (v mld. Kč) 200 100 0-100 -200-300 -400-500 -600-700 Q1-Q4 2008 Q1-Q4 2009 Q1-Q4 2010 Q1-Q4 2011 Q1-Q4 2012 Q1-Q4 2013 Q1-Q4 2014 Q1-Q4 2015 Q1-Q4 2016 Q1-Q2 2017 Přímé investice Portfoliové investice Ostatní investice Pramen: ČNB, graf MPO Zahraniční zadluženost se nadále zvyšovala Zahraniční zadluženost České republiky dosáhla k 30. 6. 2017 nové historické maximum v hodnotě 4 481,0 mld. Kč, což je mezičtvrtletní růst o 1,1 % (meziročně o 35,0 % a v porovnání s koncem roku 2016 o 27,0 %). Podíl zahraniční zadluženosti na anualizované hodnotě HDP byl ke konci 2. čtvrtletí 91,8 %, což 39

je sice mezičtvrtletní pokles o 0,3 p. b., nicméně meziročně se jedná o výrazný růst až o 21,2 p. b. Česká republika se tak výrazně vzdálila od všeobecně uznávané hranice max. 40 % HDP, která nevytváří tlak na vnější rovnováhu. Ukazatel bezpečného financování dluhu se zhoršil Zadluženost rostla nejvíc ve vládním sektoru K mezičtvrtletnímu růstu zahraničního zadlužení přispělo zvýšení jeho krátkodobé složky o 2,8 % (absolutně o 71,7 mld. Kč) na 2 593,0 mld. Kč, za současného poklesu dlouhodobého zadlužení o 1,3 % (absolutně o 24,3 mld. Kč) na 1 888,1 mld. Kč. V důsledku těchto protichůdných změn se snížil podíl zahraničního dluhu financovaného dlouhodobým kapitálem (dluhovými cennými papíry a půjčkami se splatností vyšší než jeden rok) vůči 31. 3. 2017 o 1,0 p. b. (meziročně až o 11,9 p. b.) na 43,1 %. Česká republika se i v tomto ohledu vzdálila od úrovně nad 60 %, kde nejsou vytvářeny tlaky na rovnováhu. Zadluženost vládního sektoru ve 2. čtvrtletí 2017 poprvé v historii ČR přesáhla hranici bilionu korun a k 30. 6. 2017 se dostala na hodnotu 1 039,8 mld. Kč, což je o 7,0 % (68,2 mld. Kč) víc, než ke konci předchozího čtvrtletí. Vládní instituce tvoří s 23,2 % (mezičtvrtletní přírůstek 1,3 p. b.) nadále nejmenší část celkové zahraniční zadluženosti. Nejvíc se na zadluženosti podílí bankovní sektor s 42,5 % (mezičtvrtletní pokles o 0,3 p. b.), kde během 2. čtvrtletí došlo k mírnému růstu o 0,4 % (6,8 mld. Kč) na 1 905,5 mld. Kč. Ke zvýšení zadluženosti přispěl růst dlouhodobých vkladů v sektoru komerčních bank (o 6,2 mld. na 224,4 mld. Kč) a růst krátkodobé zadluženosti centrální banky (o 17,6 mld. na 126,0 mld. Kč), přičemž obě hodnoty vytvořily nové historické rekordy. Jedině podnikový sektor vykázal za 2. čtvrtletí snížení zadluženosti. V důsledku poklesu o 1,8 % (27,6 mld. Kč) na 1 535,7 mld. Kč se jeho podíl na celkové zadluženosti snížil na historické minimum 34,3 %. Graf č. I.5.3.4 Vývoj zahraniční zadluženosti ČR (v mld. Kč) 5000 4500 4000 3500 3000 2500 2000 1500 1000 500 0 Vládní sektor Bankovní sektor Podnik. sektor Celkem Pramen: ČNB, graf MPO Investiční pozice ČR vykázala zhoršení Česká ekonomika nadále setrvala v pozici čistého dlužníka, kde se nachází od roku 1996. Deficit investiční pozice vůči zahraničí se ke konci 2. čtvrtletí 2017 40

mezičtvrtletně zvýšil o 17,4 % (absolutně o 173,7 mld. Kč) na 1 170,6 mld. Kč, ale meziročně došlo ke zlepšení o 11,9 % (z deficitu 1 329,2 mld. Kč). Aktiva v zahraničí se mírně snížila, zahraniční pasiva dále rostla Domácí aktiva v zahraničí po rekordní hodnotě ke konci března 2017 klesla v průběhu 2. čtvrtletí o 1,5 % (absolutně o 97,2 mld. Kč) na 6 444,7 mld. Kč. V důsledku mimořádného výsledku z předchozího kvartálu, kdy ČNB bránila svůj kurzový závazek, vzrostla aktiva meziročně o 29,6 % (absolutně o 1 470,2 mld. Kč). Nejvýrazněji se na poklesu podílela rezervní aktiva, která se po ukončení devizových intervencí snížila během 2. čtvrtletí o 55,7 mld. Kč (meziroční růst o 1 438,0 mld. Kč) a se 3 267,5 mld. Kč tvořila 50,7 % celkových aktiv (pokles o 0,1 p. b.). V případě potřeby by devizové rezervy ČNB byly schopny krýt více než jedenáctiměsíční import na roční bázi, vykázaný dle výkonové bilance. Výraznější pokles aktiv vykázaly i ostatní investice, které za tři měsíce klesly o 41,1 mld. Kč (meziročně o 52,3 mld. Kč) na 1 259,8 mld. Kč, v důsledku toho se jejich podíl na celkových aktivech snížil o 0,3 p. b. na 19,5 %. Mezičtvrtletně o 10,7 mld. Kč na 1 085,2 mld. Kč klesla také aktiva přímých investic, které jsou s 16,8 % třetí největší položkou aktiv. Naproti tomu mezičtvrtletní růst zaznamenala aktiva finančních derivátů (jiných než rezervy) a zaměstnaneckých opcí na akcie (o 8,0 mld. na 71,2 mld. Kč), i aktiva portfoliových investic (o 2,3 mld. Kč na nové historické maximum 761,0 mld. Kč). Zahraniční pasiva vzrostla k 30. 6. 2017 v porovnání s koncem předchozího čtvrtletí o 1,0 % (absolutně o 76,4 mld. Kč) na nové historické maximum 7615,3 mld. Kč (meziroční růst o 1 311,6 mld. Kč). K mezičtvrtletnímu růstu přispěly všechny složky pasiv, kromě ostatních investic, jejichž objem klesl o 27,0 mld. Kč na 2 179,2 mld. Kč a s 28,6 % tvoří druhou největší položku zahraničních pasiv. Meziroční růst pasiv ostatních investic o 777,3 mld. Kč byl vytvořen zejména v 1. čtvrtletí 2017, během kterého došlo k růstu o 642,6 mld. Kč a bylo dosaženo nového maxima v hodnotě 2 206,2 mld. Kč. Téměř poloviční podíl (49,3 %) na pasivech mají přímé investice, které vzrostly o 36,1 mld. Kč (meziročně o 217,3 mld. Kč) a dosáhly rekordní výši 3 751,3 mld. Kč. Největší mezičtvrtletní růst o 64,4 mld. Kč zaznamenaly portfoliové investice, které rovněž vykázaly nové historické maximum 1 621,7 mld. Kč. Pasiva finančních derivátů (jiných než rezervy) a zaměstnaneckých opcí na akcie, jež s 0,8 % tvoří nejmenší část zahraničních pasiv, vzrostla o 5,0 % (absolutně o 3,0 mld. Kč) na 63,1 mld. Kč, avšak v porovnání se stavem k 30. 6. 2016 došlo k jejich snížení o 27,5 mld. Kč. 41

Graf č. I.5.3.5 Vývoj salda investiční pozice ČR vůči nerezidentům (v mld. Kč) 4000 3500 3000 2500 2000 1500 1000 500 0-1100 -1200-1300 -1400-1500 -1600-1700 -1800-1900 Rezervy ČNB Saldo investiční pozice (pravá osa) Pramen: ČNB, graf MPO Podíl salda běžného účtu platební bilance na HDP osciluje převážně v pásmu bez tlaku na vnější rovnováhu Podíl salda běžného účtu platební bilance na HDP je jedním z hlavních makroekonomických ukazatelů, který indikuje možné tlaky na vnější rovnováhu. Tento ukazatel na čtvrtletní bázi se v ČR pohybuje kolem rovnovážné (nulové) hodnoty a od 3. čtvrtletí 2011 se tedy nachází v intervalu <-5 %; 5 %>, nevytvářejícím tlaky na vnější rovnováhu. Blízko rovnováhy se nachází podíl salda také v Rakousku, kde tento ukazatel nabýval v posledním desetiletí výhradně kladné hodnoty. Kolísavý podíl BÚ na HDP vykazuje Slovensko, kde se tento ukazatel pohybuje mezi 0 a -5 % od roku 2015. Vysoce pohyblivá je hodnota v Řecku, jež se teprve v roce 2011 dostalo trvale pod -10% hranici. Německo vykazuje v posledních letech mírný růst, přičemž podíl salda se dlouhodobě nachází nad 5 %. V důsledku příznivější ekonomické situace v zemích platících eurem se podíl salda běžného účtu platební bilance na HDP v eurozóně nachází v horní polovině tolerančního pásma. Oproti tomu podíl salda v USA v posledních letech stagnuje kolem hodnoty -2,5 %. 42

Graf č. I.5.3.6 Vývoj běžného účtu platební bilance v % HDP 15 10 5 0-5 -10-15 -20 ČR Rakousko Německo Řecko Slovensko EA19 USA Pramen: OECD, graf MPO Pozn.: Sezónně očištěné údaje na čtvrtletní bázi. I.6 KAPITÁLOVÝ TRH I.6.1 Globální trhy Globální akciové trhy zmírnily ve 2. čtvrtletí růst Růstový trend na světových akciových trzích ve druhém čtvrtletí začal ztrácet na tempu. Přestože makroekonomické prostředí a podmínky pro jeho další rozvoj se vyvíjely příznivě, akciové trhy brzdily především politické události. Určitým překvapením pro investory bylo květnové oznámení předčasných voleb ve Velké Británii a jejich nerozhodný výsledek, který zkomplikoval vyjednávání ohledně brexitu. Hůře prosaditelnými se ukázaly přísliby expanzivní fiskální politiky v USA, výrazných investic do infrastruktury a snížení regulace v rámci strategie současné vlády, které hnaly nahoru americké akcie zejména v 1. čtvrtletí. Přidaly se i potíže spojené s vyšetřováním kauzy týkající se ovlivňování voleb v USA Ruskem. Akciím nepomohly ani přetrvávající vysoké globální zásoby ropy, které držely její cenu okolo 50 dolarů za barel. Na tyto skutečnosti reagoval zmírněním růstu jak světový akciový index MSCI, tak i evropský index Stoxx 600. Oba sice od počátku roku přidaly 9,3 %, resp. 4,4 %, hlavní části zisků však realizovaly především v 1. čtvrtletí, kdežto ve druhém kvartále první přidal jen 3 % a druhý odepsal 0,3 %. Hlavní akciové trhy přesto zakončily 1. pololetí téměř všechny úspěšně, a proti tomu loňskému si připsaly až dvojciferné zisky. 43

% MPO odbor ekonomických analýz Analýza vývoje ekonomiky ČR za 2. čtvrtletí 2017 Graf č. I.6.1.1 Vývoj vybraných akciových titulů k 30. 6. 2017 (v %) 50 40 30 od počátku roku mezikvartálně meziročně 20 10 0-10 -20 Pramen: www.kurzy.cz, graf MPO V plusu se udržely burzy v USA, výkonnější byly v Asii Akcie v západní Evropě v podstatě stagnovaly, Příznivé výsledky americké ekonomiky, podporované stabilní spotřebou domácností, spolu se ziskovostí firem se zasloužily o stoupající výkonnost tamních burz. Americké akciové indexy dále zvyšovaly svůj růstový potenciál, i když pomaleji než v předchozím čtvrtletí. Nejvíce přidal technologický Nasdaq 100, který stoupl ve druhém čtvrtletí 2017 o 4 % (od počátku roku o 16,2 %, meziročně o 28 %). Růst také potvrdil průmyslový DJIA, který přidal proti předchozímu čtvrtletí 3 % (od počátku roku o 7,7 %, meziročně o 18,7 %). Méně stabilní výkon předvedl burzovní S&P 500 příspěvkem 2,6 % (od počátku roku pak růstem o 8,2 %, meziročně o 15,5 %). Dařilo se především asijským trhům. Čínský akciový index Hang Seng (HSI) pokračoval v růstu, když přidal proti předchozímu kvartálu 7,7 % (od počátku roku 18 % a meziročně 24,9 %). Jedním z mála trhů, které ve 2. čtvrtletí změnily výrazněji trend, byl trh s japonskými akciemi. Index Nikkei obrátil do plusu růstem o 6 % a umazal tak ztrátu z 1. čtvrtletí ve výši -1,1 % (od počátku roku tedy přidal 4,9 %, meziročně získal 28,6 %), díky oslabujícímu jenu, který podpořil především exportéry. Přestože ekonomiky v západní Evropě zažívají oživení, trhy jejího regionu ve 2. čtvrtletí oproti předchozímu přešlapovaly na místě a jejich růst se zastavil. Z významných západoevropských akciových trhů si vedly takřka stejně všechny jejich indexy nejlépe německý DAX, připsal však mezikvartálně pouhou 0,1 % (od počátku tak získal 7,4 %, meziročně 27,3 %), následován pařížským CAC 40 s nulovým ziskem (od počátku roku přidal 5,3 %, meziročně 20,8 %). Nejhůře si vedl londýnský FTSE 100, který ve 2. kvartále skončil v mínusu 0,1 % a od počátku roku přidal jen 2,4 % (meziročně 12,4 %). 44

lépe si vedly regionální trhy, kromě ruského indexu MICEX Zlepšení sentimentu se již od počátku roku začalo promítat i do cen některých surovin V rámci trhů střední a východní Evropy se jednoznačným premiantem 2. čtvrtletí stal maďarský BUX s růstem o 11,1 %, který v předchozím kvartálu ještě ztrácel (od počátku roku tak vzrostl o 9,8 %, meziročně dokonce 33,5 %). Polský index WIG, který si však vedl dobře i v 1. čtvrtletí, se ziskem 5,7 %, stoupl od počátku roku o 18,1 %, meziročně o 31,4 %. Opětovně zklamal ruský index MICEX, který znovu odepsal z minulých zisků, tentokrát 5,8 % (od počátku roku již 14,8 % a meziročně 0,6 %). Cena ropy Brent v průběhu 2. čtvrtletí oscilovala okolo 50 USD za barel (průměr za kvartál činil 50,7 USD/barel). Dohoda zemí OPEC s dalšími velkými producenty včetně Ruska, týkající se prodloužení omezení těžby do března 2018, zejména díky přetrvávajícím vysokým globálním zásobám nezajistila prozatím rychlý nárůst cen ropy. Důvodem je silný růst břidlicové těžby v USA a v poslední době i razantní vzestup produkce v Libyi a v Nigérii. Od počátku roku podražily průmyslové kovy, např. cena mědi stoupla o 9 %, přidaly i ceny drahých kovů zlato stouplo o 7 %, stříbro o 1,7 %, výrazněji nahoru šlo palladium o 18,5 %. Významně se zvýšily i ceny zemědělských komodit, např. cena pšenice byla vyšší o více než čtvrtinu. I.6.2 Kapitálový trh v ČR Burza cenných papírů Praha si ve 2. čtvrtletí mírně pohoršila, Po výrazném startu na začátku roku 2017, kdy index PX pražské burzy přidal 6,5 %, se jeho růst ve 2. čtvrtletí zastavil a skončil jako jeden z mála indexů mírně pod úrovní předchozího kvartálu (-0,1 %). Závěrečnou hodnotou 980,41 bodu si od počátku roku připsal 6,4 % (meziročně 20 %), takže se přiblížil výkonnosti západoevropských indexů, ve srovnání s regionálními konkurenty však jednoznačně propadl. Graf č. I.6.2.1 Vývoj indexu PX (v bodech ke konci období) 1100 1050 1000 950 900 850 800 Pramen: BCPP, graf MPO 45

mld. Kč v % MPO odbor ekonomických analýz Analýza vývoje ekonomiky ČR za 2. čtvrtletí 2017 také objemy obchodů se snížily Objemy obchodů realizovaných s akciemi na Burze cenných papírů Praha se ve 2. čtvrtletí 2017 proti předchozímu snížily o 11,5 %, na 35,9 mld. Kč, proti stejnému období loňského roku pak o 13 %. Za celé 1. pololetí 2017 byly zobchodovány akcie za 76,5 mld. Kč. Slabá výkonnost BCPP, jejíž objemy obchodů zůstávají již řadu let velmi nízké (od roku 2010 klesly o téměř 70 %), se přičítá větší atraktivitě titulů na zahraničních trzích, ale zejména nízkému počtu titulů obchodovaných ve větších objemech a nevhodné struktuře zdejšího akciového trhu. Na BCPP 56 % váhy indexu PX tvoří čtyři finanční společnosti, z toho 30 % energetická společnost ČEZ, které se v poslední době vůbec nedaří, zpracovatelský sektor chybí na burze úplně, stejně tak sektor technologií. Spotřební odvětví jsou zastoupena minimálně a zhruba jen polovina obchodovaných titulů má sídlo v ČR. Burza cenných papírů Praha tak odráží vývoj hospodářských výsledků jen několika firem, které sice nabízejí akcie s vysokým dividendovým výnosem, to ale index PX nezohledňuje. Titul nejobchodovanější emise získal ve 2. čtvrtletí nazpět ČEZ, když výrazný vliv úpisů nováčka burzy Moneta Money Bank na obchodní aktivitu v tomto čtvrtletí zeslábl. Ta si udržela druhou pozici s 22,7 %, těsně před akciemi Komerční banky s 20,8 %. Pětici nejžádanějších titulů doplnila Erste Group Bank s 10,2 % a O2 C.R. s 6,1 %. Obchody s těmito pěti emisemi tvořily dohromady téměř 90 % všech transakcí. Tržní kapitalizace akciového trhu (25 emisí, z toho 14 domácích a 11 zahraničních) ke konci června mírně vzrostla na 1 128,1 mld. Kč (z 1 115,2 mld. Kč v březnu), tj. růst o 1,2 %. Graf č. I.6.2.2 Vývoj hlavních indikátorů BCPP (obchody v mld. Kč, index PX meziroční změny v %) 300 250 200 40 30 20 10 150 100 50 0 0-10 -20-30 -40 akcie a podíl. listy obligace Index PX (změna) Pramen: BCPP, graf MPO 46

Nejúspěšnějšími se staly akcie Fortuny proti sobě šly výsledky finančních titulů Za zbytkem pražského parketu zaostaly objemově nejvýznamnější emise Ve 2. čtvrtletí 2017 se zhoršila výkonnost titulů a na rozdíl od 1. čtvrtletí jich pět propadlo do ztráty. Trojice premiantů z předchozího kvartálu - Fortuna, Unipetrol a CETV si udržela vedoucí místa (viz graf č. I.6.2.3). Nejúspěšnější emisí se znovu staly akcie společnosti Fortuna, jimž k 28,5% výnosu pomohl růst přijatých sázek, významné akvizice, i nedávné navýšení odkupní ceny minoritních podílů. Petrochemická skupina Unipetrol s 23,6% ziskem těžila z výborných hospodářských výsledků, prodejů po obnovení produkce v rafinerii v Kralupech a petrochemické výroby v Litvínově a pojistnému plnění. Akcie mediální společnosti CETV získaly +20,8 % také díky dobrým hospodářským výsledkům, podpořeným příznivým vývojem reklamního trhu, které pomohly refinancovat její vysoké zadlužení a výrazně snížit úrokové náklady, historicky zatěžující její profitabilitu. Výše uvedené tři emise přinesly investorům od počátku roku vysoké zisky, a to mezi 40 až 60 %. Pozitivně vyzněl druhý kvartál rovněž pro akcie předního světového výrobce netkaných textilií Pegas Nonwovens, které přidaly 11,9 %. Firma reportovala lepší výsledky zejména díky nižším provozním nákladům a profitovala z plně využité domácí výrobní kapacity a záměru ji dále rozšiřovat. Úspěšně si vedly rovněž akcie Philip Morris a Kofola, které si připsaly 11,2 %, resp. 6,2 %. Slušný výkon předvedly akcie bankovního domu Erste Group Bank s 6,7% výnosem, i emise pojišťovací společnosti VIG s 6,2% zhodnocením, kterým pomohla výborná česká makrodata, podporující úvěrovou činnost, i kladný sentiment vůči evropskému finančnímu trhu. Opačným směrem se vydaly akcie Komerční banky, které ztratily 2,6 %. Banka reagovala na požadavek ČNB zvýšit kapitálovou přiměřenost a v souvislosti s tím přehodnotila i svou dividendovou politiku. Nejhůře z bankovního sektoru, ale i ze všech emisí, dopadla Moneta Money Bank, která prodělala 10,7 %. Společnost nabrala většinu svých ztrát poté, když začala obchodovat bez nároku na vysokou dividendu, kterou doposud v podstatě podporovala investorskou aktivitu. Kromě Moneta Money Bank si stejnou ztrátu ve výši 10,7 % ve 2. čtvrtletí připsaly i akcie likérky Stock Spirits, a to přes relativně úspěšně pokračující restrukturalizaci svých polských aktivit. Od počátku roku zůstala společnost zatím v plusu. Následovaly akcie energetického gigantu ČEZ, které odepsaly 8,7 %. Důvodem byly stále ještě stagnující ceny elektřiny a navzdory nastartování ekonomického růstu v EU i nižší atraktivita dividendy. Společnosti by mohlo pomoci případné oznámení prodeje bulharských aktiv. Dobře se nevedlo ani akciím společnosti O2 C.R. 47

Graf č. I.6.2.3 Výkonnost titulů v rámci PX Indexu k 30.6.2017 (v %) 80 60 od počátku roku 54,4 62 40 39,6 20 0 2,1 3,5 4,4 12,5 15,2 16,4 16,6 18,4-20 -7,5-7,4 Pramen: BCPP, graf MPO Obchody v RM- Systému mírně stouply Česká burza cenných papírů RM-Systém, která se zaměřuje zejména na drobné a střední investory, uskutečnila ve 2. čtvrtletí 2017 obchody za 573,142 mil. Kč, což je proti předchozímu čtvrtletí o 2,2 % více (meziročně naopak výrazně méně o 19,1 %). V kumulaci za 1. pololetí 2017 byly uskutečněny obchody za 1 134,24 mil. Kč. Hlavní transakce byly uskutečněny s akciemi ČEZ (za 279,9 mil. Kč), Erste Group Bank (za 72,4 mil. Kč), Komerční banky (za 60,5 mil. Kč), Philip Morris (za 47,7 mil. Kč) a Unipetrol (za 41,8 mil. Kč). Dohromady činily 87,6 % všech obchodů. Tržní kapitalizace ke konci června dosáhla 2648,2 mil. Kč a proti konci března byla nižší o 3,1 %. Index burzy RM uzavřel kvartál na 1278,1 bodech, což znamenalo proti předchozímu čtvrtletí nárůst o 2 % a meziroční o 29,3 %. 48

II. VÝVOJ REÁLNÉ EKONOMIKY II.1 PRŮMYSL II.1.1 Průmysl v ČR Průmyslová produkce ve 2. čtvrtletí zpomalila tempo růstu Průmyslová produkce ve 2. čtvrtletí 2017 zpomalila tempo meziročního růstu na 3,2 %. Jeho tahounem byl tradičně zpracovatelský průmysl s dynamikou růstu 4,1 %. Naproti tomu těžba a dobývání zůstala pod úrovní předchozího roku o 11,3 % a stejně tak výroba a rozvod elektřiny, plynu tepla a klimatizovaného vzduchu, a sice o 0,6 %. Proti průměrnému čtvrtletí bazického roku 2010 byla produkce průmyslu ve 2. čtvrtletí 2017 vyšší o 28,0 %. Průmysl jako celek se ve 2. čtvrtletí 2017 na tvorbě hrubé přidané hodnoty (v b. c.) podílel 32,0 % a zpracovatelský průmysl 26,9 %. Mírnější tempo růstu produkce korespondovalo s pomalejším růstem nových průmyslových zakázek, jejichž hodnota v průměru za 2. čtvrtletí 2017 stoupla meziročně o 3,6 % (viz tabulka II. 1.1.1). Tab. č. II.1.1.1 Vývoj průmyslové produkce a nových zakázek ve 2. čtvrtletí roku 2016 a 2017 (meziroční změna v %) Index průmyslové produkce 2016 2017 duben květen červen 2. čtvrtletí duben květen červen 2. čtvrtletí Průmysl celkem (B+C+D) 4,7 9,6 4,7 6,2-1,8 8,3 3,0 3,2 B Těžba a dobývání -10,6-5,2-11,4-9,2-6,1-11,4-16,3-11,3 C Zpracovatelský průmysl 5,9 10,0 5,7 7,1-3,1 10,6 4,6 4,1 D Výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu 0,3 10,4 0,5 3,6 8,9-5,3-6,9-0,6 Nové průmyslové zakázky celkem 13,8 15,0 4,7 10,9-2,7 9,3 4,9 3,6 z toho: zakázky ze zahraničí 17,2 16,8 7,3 13,5-4,1 10,1 1,8 2,3 zakázky z tuzemska 7,3 11,8-0,2 6,1 0,1 7,7 11,4 6,3 Pramen: ČSÚ, tabulka MPO Ve zpracovatelském průmyslu produkce vzrostla ve čtrnácti odvětvích Ve 2. čtvrtletí 2017 rostla průmyslová produkce zpracovatelského průmyslu ve čtrnácti odvětvích 7, v jednom stagnovala (ve stejném období loňského roku to bylo ve dvaceti odvětvích, jedno stagnovalo). Rozhodujícím odvětvím zpracovatelského průmyslu je dlouhodobě výroba motorových vozidel (podílí se na celkových tržbách průmyslu zhruba jednou třetinou) s meziroční dynamikou růstu v průměru o 4,9 %. Z dalších odvětví se nejvíce zvýšila produkce v chemickém průmyslu (+20,7 %), ve výrobě počítačů, elektronických a optických přístrojů (+15,9 %), ve výrobě základních farmaceutických výrobků a farmaceutických přípravků (+12,2 %) a ve zpracování dřeva, výrobě dřevěných, korkových, proutěných a slaměných výrobků, kromě nábytku (+9,1 %). 7 Zpracovatelský průmysl je strukturován celkem do 24 odvětví, data za 2 odvětví (výroba tabákových výrobků; výroba koksu a rafinovaných ropných produktů) jsou důvěrná. 49

a klesla v sedmi odvětvích Výroba se zvýšila ve čtyřech z pěti seskupení podle způsobu užití Naproti tomu produkce klesla v sedmi odvětvích zpracovatelského průmyslu, nejvíce v odvětví oprav a instalací strojů a zařízení (-11,2 %), pak ve výrobě ostatních dopravních prostředků a zařízení (-9,0 %) a v odvětví tisku a rozmnožování nahraných nosičů (- 8,1 %). Solidní výkonnost průmyslu ve 2. čtvrtletí 2017 se projevila růstem ve čtyřech z pěti seskupení podle užití. Výroba pro investice vzrostla o 3,5 % a výroba pro dlouhodobou spotřebu o 1,0 %. Obě reflektovaly růst ekonomiky a z něho pramenící ochotu podniků investovat, i růst mezd a vyšší koupěschopnost obyvatelstva. Dále rostla výroba pro mezispotřebu o 5,4 %, výroba pro krátkodobou spotřebu o +0,8 % a výroba energií poklesla o -1,6 %. Tab. č. II.1.1.2 Vývoj tržeb z průmyslové činnosti ve 2. čtvrtletí 2016 a 2017 (meziroční změna v %) Tržby z průmyslové činnosti (b. c.) duben květen červen 2016 2017 2. čtvrtletí duben květen červen 2. čtvrtletí Průmysl celkem (B+C+D) 0,6 5,9 1,8 2,7 0,3 11,8 5,0 5,6 B Těžba a dobývání -13,5-5,9-8,1-9,3 2,1 0,1 3,0 1,7 C Zpracovatelský průmysl 1,1 5,9 2,0 2,9-0,1 12,7 5,2 5,9 D Výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu Pramen: ČSÚ, tabulka MPO -3,3 8,8 1,5 2,0 5,2-1,1 0,3 1,6 Ve 2. čtvrtletí 2017 rostly tržby, Tržby v průmyslu jako celku ve 2. čtvrtletí 2017 vzrostly o 5,6 % (viz tabulka č. II.1.1.2). Ve zpracovatelském průmyslu byl růst tržeb (+5,9 %) umocněn zejména vysokým růstem tržeb chemického průmyslu o 28,0 %, ve kterém se projevil efekt nízké srovnávací základny stejného období roku 2016 (ve 2. čtvrtletí 2016 klesly na -23,4 %) a následného obnovení produkce ve výrobních závodech společnosti Unipetrol v průběhu druhé poloviny loňského roku. Příznivá situace na trhu s uhlím (zejména černým energetickým) a jeho rychle rostoucí ceny obrátily v 1. čtvrtletí 2017 po pěti letech poklesů trend vývoje celého sektoru těžby a dobývání, nicméně vysoký meziroční růst tržeb (o 12,2 %) ve 2. čtvrtletí zmírnil na +1,7 %. Tržby ve výrobě a rozvodu elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu ve 2. čtvrtletí 2017 pokračovaly v mírném meziročním růstu o 1,6 %. Výsledky sektoru v loňském i v letošním roce byly ovlivňovány termíny odstávek reaktorů v JE (plánované odstávky probíhaly v Dukovanech i Temelínu). i počty zaměstnanců a jejich mzdy Počet zaměstnanců v průmyslu (průměrný evidenční) ve 2. čtvrtletí 2017 meziročně vzrostl o 1,5 %, což představuje zvýšení zaměstnanosti o 18 093 osob. Průměrná hrubá měsíční mzda pracovníků v průmyslu jako celku se zvýšila meziročně o 7,9 % na 29 922 Kč. V odvětví těžby a dobývání činila 33 148 Kč (meziroční růst o 6,9 %), ve zpracovatelském průmyslu 29 535 Kč (+8,1 %) a ve výrobě a rozvodu elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu 41 753 Kč (+5,5 %). 50

Tržby zpracovatelského průmyslu se zvýšily v sedmnácti odvětvích V průmyslových podnicích s 50 a více zaměstnanci 8 se tržby ve 2. čtvrtletí 2017 zvýšily meziročně o 6,0 %. Ve zpracovatelském průmyslu tržby vzrostly v průměru o 6,4 %, z toho v 17 odvětvích rostly (jejich váha na zpracovatelském průmyslu je 92,1 % a na průmyslu jako celku 86,9 %) a v pěti klesly. Tržby z přímého vývozu se zvýšily o 5,3 % a na celkových tržbách průmyslu se podílely 62,0 % (údaje jsou uvedeny v tabulce č. II. 1.1.2). V následující části jsou podrobněji hodnocena odvětví zpracovatelského průmyslu s >7% růstem tržeb. Takových odvětví bylo pět: výroba chemických látek a chemických přípravků (+29,3 %), výroba počítačů, elektronických a optických přístrojů a zařízení (+12,8 %), výroba základních farmaceutických výrobků a farmaceutických přípravků (+11,9 %), výroba základních kovů, hutního zpracování; slévárenství (+9,0 %) a výroba potravinářských výrobků (+8,2 %). Graf. č. II.1.1.1 Vývoj tržeb z průmyslové činnosti ve 2. čtvrtletí 2017 (organizace s 50 a více zaměstnanci, meziroční změna v %, b. c.) 15,0 12,4 13,6 10,0 5,0 0,0 0,9 2,8 0,7 3,4 0,1 4,7 5,1-5,0-1,3-2,3-5,7-10,0 duben květen červen Průmysl celkem Těžba a dobývání Zpracovatelský průmysl Výroba a rozvod elektřiny, plynu tepla a klimatizovaného vzduchu Pramen: ČSÚ, graf MPO Zásadním odvětvím pro vývoj průmyslu je výroba motorových vozidel Rozhodujícím odvětvím nejen zpracovatelského, ale i celého průmyslu je výroba motorových vozidel, přívěsů a návěsů (CZ-NACE 29). Tržby odvětví se ve 2. čtvrtletí 2017 meziročně zvýšily o 2,6 %, s podílem na celkových tržbách průmyslu 31,2 % (meziroční oslabení o 0,8 p. b.). Automobilový průmysl nadále profitoval z příznivé situace na evropských automobilových trzích, nicméně jeho celkové nové zakázky meziročně klesly o 2,2 % (ve 2. čtvrtletí roku 2016 rostly o 32,2 %), z nich pouze ze zahraničí o 3,8 % (ve 2. čtvrtletí roku 2016 +38,6 %), kdežto domácí zakázky vykázaly růst o 2,6 % (ve 2. čtvrtletí roku 2016 +15,2 %). 8 V následujícím textu až do konce kapitoly jsou využity (není-li uvedeno jinak) údaje za organizace s 50 a více zaměstnanci. 51

Oddíl výroby motorových vozidel (kromě motocyklů), přívěsů a návěsů zahrnuje tři skupiny: výrobu motorových vozidel a jejich motorů, výrobu karoserií motorových vozidel, výrobu přívěsů a návěsů (rostla nejrychleji) a výrobu dílů a příslušenství pro motorová vozidla a jejich motory (rostla nejpomaleji). Dle objemu tržeb je nejvýznamnější výroba dílů a příslušenství pro motorová vozidla a jejich motory. Všechny tři skupiny vykázaly ve 2. čtvrtletí 2017 růst tržeb. Výroba rostla v segmentu výroby autobusů a nákladních vozů, naopak výroba osobních automobilů mírně klesla Podle statistiky Sdružení automobilového průmyslu ve 2. čtvrtletí roku 2017 výroba osobních a lehkých užitkových vozidel meziročně klesla o 0,2 % (na celkové produkci motorových vozidel se podílela 99,5 %). Bylo vyrobeno 369 126 osobních automobilů. Jediný nárůst produkce o 8,3 % s počtem 227 199 automobilů dosáhla domácí automobilka ŠKODA-AUTO (na celkové produkci osobních a malých užitkových vozů se podílela 61,6 %). Druhá největší domácí automobilka HYUNDAI vyrobila 90 700 automobilů a produkce jí klesla o 6,2 % (podíl 24,6 %). Produkce automobilky TPCA činila 51 227 automobilů a klesla o 19,1 % (podíl 13,9 %). Výroba nákladních automobilů, kde jediným výrobcem v ČR je automobilka TATRA, s počtem 382 aut zvýšila meziročně produkci o 27,3 %. Výroba autobusů (zejména firmy SOR a IVECO) počtem 1 284 autobusů vzrostla v průměru o 5,0 %. Několik desítek autobusů se v ČR ročně vyrobí na podvozcích různých značek. Produkce a tržby chemického průmyslu pokračovaly ve vysokém tempu růstu Výroba počítačů zaujímá 2. místo v podílu na tržbách Nejvýraznější růst tržeb (o 29,3 %, z přímého vývozu o 22,0 %) vykázala výroba chemických látek a chemických přípravků (CZ-NACE 20). Odvětví patří mezi významnější ve zpracovatelském průmyslu a na celkových tržbách průmyslu se podílelo 3,7 %. Chemický průmysl je silně provázán ekonomickými a kooperačními vazbami s ostatními odvětvími a obory zpracovatelského průmyslu, kterým dodává své výrobky. Významnými odběrateli jsou např. elektrotechnický průmysl, automobilový průmysl, textilní průmysl, gumárenský a plastikářský průmysl. Výsledky odvětví ve 2. čtvrtletí 2017 byly pozitivně ovlivněny náběhem výroby po vynucené odstávce v chemickém průmyslu v předchozím roce. Celkové zakázky odvětví byly meziročně vyšší o 23,9 % (ve 2. čtvrtletí 2016-22,2 %), z toho zahraniční o 15,6 % (ve 2. čtvrtletí 2016-17,6 %) a domácí o 40,9 % (ve 2. čtvrtletí 2016-30,2 %). Do oddílu výroby chemických látek a chemických přípravků patří šest skupin. Dle objemu tržeb je nejvýznamnější výroba základních chemických látek, hnojiv a dusíkatých sloučenin, plastů a syntetického kaučuku v primárních formách, která vykázala významný (dvouciferný) růst a zároveň se jednalo o nejvyšší růst v daném odvětví. Mírný pokles vykázala tři odvětví, největší z nich byl u výroby mýdel a detergentů, čisticích a lešticích prostředků, parfémů a toaletních přípravků. Výroba počítačů, elektronických a optických přístrojů (CZ-NACE 26) se řadí mezi nejvýznamnější odvětví zpracovatelského průmyslu. Ve 2. čtvrtletí 2017 se toto odvětví s podílem na tržbách průmyslu 7,8 % dostalo opět na druhé místo za rozhodující výrobu motorových vozidel (s podílem 31,2 %). Převažují v něm podniky pod zahraniční kontrolou a má silný proexportní charakter. Celkové nové zakázky odvětví byly meziročně vyšší o 16,0 % (ve 2. čtvrtletí roku 2016 rostly o 0,3 %), z toho zahraniční +13,4 % (ve 2. čtvrtletí roku 2016-2,0 %) a domácí o 24,1 % (ve 2. čtvrtletí roku 2016 +8,1 %). Do výroby počítačů, elektronických a optických přístrojů je zahrnuto sedm oborů. Dle objemu tržeb je nejvýznamnější výroba počítačů a periferních zařízení. Všechna odvětví, kromě 52

výroby spotřební elektroniky (ta poklesla), rostla dvouciferně, přičemž nejvyšší tempo růstu vykázala výroba ozařovacích, elektroléčebných a elektroterapeutických přístrojů. následována farmaceutickou výrobou Rostly i tržby v hutnictví, ale i v potravinářství Tržby klesly v pěti odvětvích Výroba základních farmaceutických výrobků a farmaceutických přípravků (CZ- NACE 21) se řadí vzhledem k 0,8% podílu na celkových tržbách průmyslu k méně významným odvětvím zpracovatelského průmyslu. Farmaceutický průmysl patří k HIGH-TECH sektoru, náročnému na výsledky vědy a výzkumu, na které se každoročně vynakládají vysoké finanční prostředky (15 až 20 % z ročních tržeb). V ČR se farmaceutický průmysl z důvodu nižší nákladovosti soustřeďuje na výrobu generik (ekvivalenty originálních léčivých preparátů po vypršení patentové ochrany). V jejich výrobě patří ČR k absolutní světové špičce. Do oddílu výroby základních farmaceutických výrobků a farmaceutických přípravků jsou zařazeny dvě skupiny: výroba základních farmaceutických výrobků (ta rostla rychleji) a dále výroba farmaceutických přípravků. Dle objemu tržeb je významnější výroba farmaceutických přípravků. Tržby obou odvětví rostly dvouciferným tempem. Tržby výroby základních kovů, hutního zpracování kovů, slévárenství (CZ-NACE 24) se ve druhém čtvrtletí 2017 meziročně zvýšily o 9,0 %, poněkud mírnějším tempem rostly tržby z přímého vývozu (o 4,4 %). Odvětví patří v rámci zpracovatelského průmyslu k významnějším, a na celkových tržbách průmyslu se podílelo 4,5 %. Hutní výroba je materiálově a energeticky náročná a v ČR je dlouhodobě koncentrována do dvou dominantních společností v Moravskoslezském kraji. Převážná část hutních výrobků jsou polotovary a výrobky určené pro další zpracování, které jsou dále zhodnocovány (zhruba dvě třetiny produkce jsou směrovány do mezispotřeby). Produkce nachází uplatnění hlavně ve strojírenství, automobilovém průmyslu, při stavbě lodí, ale i v mnoha dalších odvětvích a oborech. Ve 2. čtvrtletí roku 2017 se meziročně zvýšily celkové nové zakázky o 6,9 % (ve 2. čtvrtletí 2016-0,6 %), z toho domácí zakázky o 15,6 % (ve 2. čtvrtletí 2016-8,2 %), kdežto zahraniční poklesly o 1,9 % (ve 2. čtvrtletí 2016 +8,4 %). Zejména zahraniční poptávka je ovlivněna expanzí čínské produkce, především oceli, na niž se EU (i USA) snaží reagovat zaváděním cel. Do výroby základních kovů, hutního zpracování kovů a slévárenství je zařazeno pět skupin. Dle objemu tržeb je nejvýznamnější výroba surového železa, oceli a feroslitin, plochých výrobků (kromě pásky za studena), tváření výrobků za tepla. Růst vykázala všechna odvětví, nejrychleji (dvouciferně) rostla výroba a hutní zpracování drahých a neželezných kovů a nejpomaleji rostlo slévárenství. Výroba potravinářských výrobků (CZ-NACE 10) patří také mezi významná odvětví zpracovatelského průmyslu s podílem na tržbách průmyslu 4,9 %. Její tržby rostly o 8,2 % (z přímého vývozu o 6,3 %). Význam odvětví je dán potřebou zabezpečení výživy obyvatelstva a prodejem zdravotně nezávadných, bezpečných a kvalitních potravin v širokém sortimentu. V odvětví má významnou roli výroba mléka a mléčných výrobků a výroba masných výrobků a jejich konzervování. Do oddílu výroby potravinářských výrobků je zařazeno devět skupin. Dle objemu tržeb je nejvýznamnější zpracování a konzervování masa a výroba masných výrobků (rostlo nejrychleji). Pokles zaznamenalo ve 2. čtvrtletí 2017 jen jedno odvětví, a sice zpracování a konzervování ovoce a zeleniny, které však podléhá sezónnosti. Tržby ve 2. čtvrtletí 2017 v meziročním srovnání klesly v pěti odvětvích zpracovatelského průmyslu, která se na celkových tržbách podílela 5,3 %. Podrobněji jsou hodnocena odvětví zpracovatelského průmyslu s vyšším než 53

zpracovatelského průmyslu 5% poklesem tržeb a taková odvětví byla tři: opravy a instalace strojů a zařízení (-14,7 %), výroba ostatních dopravních prostředků a zařízení (-5,5 %) a ostatní zpracovatelský průmysl (-4,7 %). Mírnější poklesy vykázala odvětví zpracování dřeva, výroba dřevěných, korkových, proutěných a slaměných výrobků, kromě nábytku (-3,8 %), tisku a rozmnožování nahraných nosičů (-1,2 %). Opravy a instalace strojů a zařízení (CZ-NACE 33) zaznamenaly nejvyšší pokles tržeb o 14,7 %. Řadí se k menším odvětvím zpracovatelského průmyslu a na tržbách průmyslu se podílejí 1,2 %. Odvětví má přímé vazby na výrobní odvětví a zaměřuje se na opravy za účelem obnovy funkčnosti strojů a zařízení, přestavbu a modernizaci používaných strojů a zařízení a jejich instalaci. Jeho produkce reflektuje zejména finanční situaci průmyslových podniků. Do odvětví oprav a instalací strojů a zařízení jsou zahrnuty dva obory: opravy kovodělných výrobků, strojů a zařízení (vykázaly dvouciferný pokles) a instalace průmyslových strojů a zařízení (taktéž poklesl). Dle objemu tržeb je významnější odvětví oprav kovodělných výrobků, strojů a zařízení. Výroba ostatních dopravních prostředků (CZ-NACE 30) patří k menším odvětvím, které zajišťuje převážně dopravní prostředky pro tuzemské dopravce (na celkových tržbách průmyslu se podílela 1,3 %). Tržby v odvětví se snížily o 5,5 % (z přímého vývozu však vzrostly o 11,5 %) a jejich vývoj byl determinován vývojem nových zakázek, kdy celkové nové zakázky vzrostly meziročně o 1,1 % (ve 2. čtvrtletí 2016-6,9 %), z nich zahraniční o 10,6 % (ve 2. čtvrtletí 2016 +1,5 %), ale tuzemské klesly o 31,1 % (ve 2. čtvrtletí 2016-26,9 %). Do oddílu výroby ostatních dopravních prostředků je zařazeno pět skupin. Podle objemu tržeb je nejvýznamnější výroba železničních lokomotiv a vozového parku, jež vykázala nejvyšší pokles. Nejvyšší (dvouciferný) růst tržeb docílilo odvětví stavby lodí a člunů. Ostatní zpracovatelský průmysl (CZ-NACE 32) je také menším odvětvím zpracovatelského průmyslu s podílem na celkových tržbách průmyslu 1,1 %. Jeho tržby ve 2. čtvrtletí klesly o 4,7 %. Zahrnuje výrobu, která se liší vstupními materiály, výrobou, i finálními výrobky. Skládá se z charakterově různorodých výrobků nezahrnutých v ostatních odvětvích zpracovatelského průmyslu, jako jsou klenoty a bižuterie, lékařské a dentální nástroje, hry a hračky, hudební nástroje, sportovní potřeby, kartáčnická výroba a podobné drobné výrobky. Do oddílu ostatního zpracovatelského průmyslu řadíme šest skupin. Nejvýznamnější, co se týče objemu tržeb, je výroba her a hraček, která vykázala nejvyšší (dvouciferný) pokles. Nejvyšší růst (dvouciferný) docílilo odvětví výroby klenotů, bižuterie a příbuzných výrobků. Sektor MEDIUM HIGH-TECH si drží více než poloviční podíl na tržbách Z hlediska technologické náročnosti výroby je v odvětvích domácího zpracovatelského průmyslu nejvíce zastoupen sektor MEDIUM HIGH-TECH. Jak vyplývá z tabulky č. II.1.1.3, jeho podíl na celkových tržbách zpracovatelského průmyslu ve 2. čtvrtletí 2017 byl více než poloviční (52,9 %), a zároveň vykázal slušné tempo růstu tržeb, a sice 4,8 %. Sektoru dominuje úspěšný automobilový průmysl, který generuje přibližně jednu třetinu tržeb zpracovatelského průmyslu. Z dalších růstových odvětví sem patří např. v letošním roce mimořádně úspěšný chemický průmysl, a výroba elektrických zařízení, která také významně rostla. 54

Naopak odvětvím, které ve 2. čtvrtletí 2017 vykázalo výraznější pokles, je výroba ostatních dopravních prostředků a zařízení. Podíl sektoru HIGH-TECH, se meziročně mírně zvýšil na 9,7 %. Tento sektor s vysokou technologickou náročností využívá vyspělé technologie a vytváří vyšší přidanou hodnotu. Vedle významné výroby počítačů zahrnuje např. i výrobu farmaceutických výrobků a přípravků a výrobu letadel a jejich motorů. Tržby rostly i v sektoru LOW-TECH, ale jeho podíl se meziročně snížil, a sice na 13,2 %. V tomto sektoru jsou zahrnuta (kromě potravinářského průmyslu) z hlediska objemu tržeb méně významná odvětví průmyslu např. textilní, oděvní a obuvnický, dřevozpracující a papírenský, nábytkářský průmysl, tisk a rozmnožování nahraných nosičů a ostatní zpracovatelský průmysl. V sektoru MEDIUM LOW-TECH vzrostly tržby o 8,7 %, a tím se zvýšil i jeho podíl na tržbách celého odvětví na 24,2 %. V tomto sektoru jsou zařazena např. odvětví výroby pryžových a plastových výrobků, hutnictví, výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků, koksování a rafinérské zpracování ropy, výroba ostatních nekovových minerálních výrobků, opravy a instalace strojů a zařízení. Tab. č. II.1.1.3 Produkce zpracovatelského průmyslu podle technologické náročnosti výroby (organizace s 50 a více zaměstnanci, meziroční změna a podíl v %, rozdíl v p. b.) CZ-NACE Tržby z průmyslové činnosti, meziroční změna Podíl na tržbách zpracov. prům. 2.Q 2016 Podíl na tržbách zpracov. prům. 2.Q 2017 Rozdíl 2.Q 2017-2.Q 2016 Zpracovatelský průmysl celkem 6,0 100,0 100,0 0,0 HIGH-TECH 13,1 9,1 9,7 0,6 MEDIUM HIGH-TECH 4,8 53,6 52,9-0,8 MEDIUM LOW-TECH 8,7 23,7 24,2 0,5 LOW-TECH 3,4 13,5 13,2-0,4 Pramen: ČSÚ, tabulka MPO Poznámka: Tabulka je zpracována podle metodiky Eurostatu. Vlivem zaokrouhlování dochází na desetinných místech v některých rozdílových údajích k nepřesnostem. Zahraniční zakázky mají vysoký podíl, ale rostly pomalejším tempem než tuzemské, Pomaleji se ve 2. čtvrtletí 2017 vyvíjel objem celkových nových zakázek ve zpracovatelském průmyslu, který významně snížil tempo meziročního růstu na 3,9 % (z 11,6 % ve stejném období minulého roku). V jejich rámci zahraniční zakázky vzrostly o 2,3 % (oproti 14,8 % ve stejném období minulého roku), ale domácí zakázky rostly vyšším tempem, a sice o 8,1 % (oproti 3,8 % ve stejném období minulého roku). Zahraniční zakázky však mají na celkových zakázkách daleko vyšší, až 71,8%, podíl. Rostly zejména zakázky v chemickém průmyslu, meziročně o 23,9 %, které byly taženy růstem nových tuzemských zakázek o 40,9 %. Nejvyšší pokles o 6,5 % vykázalo odvětví výroby oděvů. 55

Graf č. II.1.1.2 Vývoj nových zahraničních a domácích zakázek ve 2. čtvrtletí 2017 (sleduje se u CZ-NACE 13, 14, 17, 20, 21, 24-30, meziroční změna v %) 14,0 12,0 10,0 8,0 6,0 4,0 2,0 0,0-2,0-4,0-6,0-4,0 2,2 10,2 duben květen červen Zakázky ze zahraničí (b. c.) Tuzemské zakázky (b. c.) 9,4 1,6 13,0 Pramen: ČSÚ, graf MPO oboje táhl chemický průmysl O příznivější vývoj domácích zakázek se ve 2. čtvrtletí 2017 zasloužily zejména zakázky chemického průmyslu růstem o 40,9 %, které však ve stejném období předchozího roku byly v důsledku přerušení výroby ve společnosti Unipetrol meziročně nižší o 30,2 %. Naproti tomu významný pokles domácích zakázek vykázalo, co do zakázek velmi volatilní, odvětví výroby ostatních dopravních prostředků a zařízení o 31,1 % a výroba oděvů o 6,3 %. Nové zakázky ze zahraničí ve 2. čtvrtletí 2017 rostly nízkým tempem. Jejich nejvyšší růst vykázal chemický průmysl (+15,6 %), naproti tomu největší pokles výroba oděvů (-6,7 %). Výrobcům ostatních dopravních prostředků a zařízení, kterým o téměř třetinu klesly zakázky z tuzemska, se naopak dařilo získávat zakázky ze zahraničí (+10,6 %). Graf č. II.1.1.3 Vývoj zakázek a tržeb za vybrané oddíly CZ-NACE zpracovatelského průmyslu (CZ-NACE 13, 14, 17, 20, 21, 24-30, meziroční změna v %) 20,0 15,0 10,0 5,0 0,0-5,0-10,0 14,8 11,7 10,8 11,6 9,8 12,2 10,4 8,9 8,3 9,0 8,8 8,1 6,5 6,7 7,2 4,1 4,5 4,4 3,8 3,9 1,71,9 3,0 2,0 3,0 2,3 1,2 1,2-0,4-4,9 1.Q 2015 2.Q 2015 3.Q 2015 4.Q 2015 1.Q 2016 2.Q 2016 3.Q 2016 4.Q 2016 1.Q 2017 2.Q 2017 Zakázky celkem Zakázky ze zahraničí Domácí zakázky Tržby za vybrané oddíly Pramen: ČSÚ, propočty a graf MPO 56

Tab. č. II.1.1.4 Vybrané ukazatele průmyslových organizací s 50 a více zaměstnanci za 2. čtvrtletí 2017 (meziroční změna v %) průmysl. tržby z tržby z prům. produkt. průměr. mzda jednotkové Ukazatel produkce prodeje přímého počet práce mzda přepočt. mzdové (IPP) vl. výr. vývozu zaměst z tržeb nominál. indexem náklady průměrná a služeb v b.c. FO cen mzda v b.c. výrobců nominál. reálné Kč B Těžba a dobývání -11,3 0,5 8,5-11,2 13,1 7,3 2,2-5,2-9,7 33 606 D Výr. a rozvod el., plynu, tepla a klim. vzduchu -0,6-1,3-24,1 6,8-7,6 4,3 5,6 12,8 14,3 44 799 C Zpracovatelský průmysl 4,1 6,4 5,4 2,2 4,1 8,1 5,2 3,8 1,0 31 467 10 Výroba potravinářských výrobků 0,9 8,2 6,3 1,1 7,0 8,2 4,0 1,1-2,8 24 850 11 Výroba nápojů 4,7 3,9-6,4-0,8 4,7 2,4 1,6-2,2-3,0 41 358 12 Výroba tabákových výrobků - - - - - - - - - - 13 Výroba textilií -1,0 0,3-1,6 1,3-1,0 8,7 8,7 9,8 9,8 24 021 14 Výroba oděvů -6,0 1,6-3,7-3,2 4,9 7,0 6,7 2,0 1,7 17 373 15 Výroba usní a souvisejících výrobků 0,0 6,7 5,4 3,5 3,1 8,7 7,7 5,4 4,5 21 607 16 Zprac. dřeva, výr. dřev., kork. výr., kr. výr. náb. 9,1-3,8 0,0-0,2-3,7 9,1 7,6 13,3 11,7 26 449 17 Výroba papíru a výrobků z papíru 4,6 5,8 5,4 0,2 5,6 10,4 10,3 4,5 4,4 29 854 18 Tisk a rozmnož. nahraných nosičů -8,1-1,2 3,0 0,6-1,8 7,9 7,9 9,8 9,9 27 256 19 Výroba koksu a rafinovaných ropných výrobků - - - - - - - - - - 20 Výroba chemických látek a chem. přípravků 20,7 29,3 22,0 2,8 25,8 7,1 1,7-14,9-19,2 33 847 21 Výroba zákl. farmac. výr. a farmac. přípravků 12,2 11,9 7,2 2,5 9,2 5,5 6,3-3,4-2,6 32 950 22 Výroba pryžových a plastových výrobků 6,9 6,7 5,9 4,4 2,2 9,2 8,6 6,8 6,2 29 251 23 Výroba ostatních nekov. minerálních výrobků 4,0 2,9-2,1-0,9 3,9 7,1 6,1 3,2 2,2 32 245 24 Výr.. zákl. kovů, hutní zprac. kovů, sléváren. -5,6 9,0 4,4-0,1 9,1 6,4-6,4-2,5-14,3 30 780 25 Výr. kovových konstrukcí a kovoděl. výrobků 3,1 4,0 3,8 2,2 1,7 7,2 4,7 5,4 2,9 28 969 26 Výroba počítačů, elektron. a optických přístr. 15,9 12,8 12,6 3,7 8,8 11,0 10,4 2,0 1,5 30 847 27 Výroba elektrických zařízení 5,4 6,2 1,9 2,8 3,2 9,1 7,1 5,7 3,7 30 471 28 Výroba strojů a zařízení 6,2 5,8 5,0 1,5 4,2 6,7 5,3 2,4 1,0 31 296 29 Výroba motor. voz. (kr. motoc.), přív. a návěs. 4,9 2,6 3,7 5,0-2,3 8,8 11,0 11,4 13,6 38 720 30 Výroba ostatních dopr. prostředků a zařízení -9,0-5,5 11,5-1,1-4,4 15,5 14,3 20,8 19,6 33 402 31 Výroba nábytku 0,8 2,1 4,8-0,4 2,5 8,4 9,2 5,8 6,5 24 617 32 Ostatní zpracovatelský průmysl -7,2-4,7-0,7 3,8-8,1 7,5 6,7 17,0 16,2 26 474 33 Opravy a instalace strojů a zařízení -11,2-14,7-10,4-2,7-12,3 2,7 0,0 17,1 14,0 36 105 Průmysl celkem 3,2 6,0 5,3 1,9 4,0 8,0 5,6 3,9 1,6 31 867 Pramen: ČSÚ, propočty MPO Poznámka: Index průmyslové produkce se netýká pouze organizací s 50 a více zaměstnanci, jeho propočet zahrnuje veškerou produkci, která byla vyrobena podnikem během sledovaného období, bez ohledu na to, zda byla prodána, uložena do zásob, nebo použita pro další zpracování. Produktivita práce byla vypočtena jako podíl indexu tržeb za prodej vlastních výrobků a služeb (v b. c.) a indexu průměrného počtu zaměstnanců (fyzických osob). II.1.2 Průmysl v EU Ve srovnání s průměrem EU rostl průmysl v ČR více než dvojnásobným tempem Průmyslová produkce v Evropské unii ve 2. čtvrtletí 2017 vzrostla 9 meziročně v průměru o 2,8 %, v eurozóně o 2,8 %, kdežto v ČR rostla o 6,8. Výsledky průmyslu v zemích eurozóny i EU byly ve 2. čtvrtletí 2017 značně ovlivněny vývojem v průmyslově významných zemích. V Německu průmyslová produkce meziročně vzrostla o 3,1 %, v Itálii o 3,0 %, ve Francii o 1,7 % a ve Spojeném království o 0,3 %. Mezi země, jejichž průmysl v rámci EU vykázal nejlepší výsledky, patří Estonsko (+11,2 %), Lotyšsko (+9,3 %), Slovinsko (+7,8 %) a Litva (+6,8 %). Naopak země, kde 9 Kalendářně očištěná data Eurostatu. 57

se průmyslu nedařilo a jeho výkonnost meziročně klesla, byly jen dvě, a pokles v obou byl jen mírný. Irsku poklesla produkce o 1,1 % a Lucembursku o 1,2 %. podobné tendence vykázal i zpracovatelský průmysl Podobné výsledky v obou uskupeních i v jednotlivých členských zemích dosáhl samotný zpracovatelský průmysl, jehož produkce vzrostla meziročně v EU v průměru o 3,2 %, v eurozóně o 2,8 %. V ČR rostl významně rychleji (o 8,4 %), přesto ho v rámci EU předstihla produkce tohoto sektoru v Rumunsku (+10,9 %), v Lotyšsku (+8,9 %), v Bulharsku (+8,9 %) a ve Slovinsku (+8,6 %). Průmysl v ČR vykazuje od druhé poloviny roku 2013 výrazně lepší výsledky v porovnání se zeměmi eurozóny jako celku a v tomto trendu pokračoval i ve 2. čtvrtletí roku 2017. Zároveň si česká ekonomika uchovala proti nejvýznamnějšímu kooperačnímu partnerovi - Německu (+3,7 p. b.) - vyšší tempo růstu. Nicméně z grafu č. II.1.2.1 je patrné, že v důsledku silných vazeb a obchodní spolupráce českého průmyslu s průmyslem německým kopíruje trend vývoje průmyslu německého. Graf č. II.1.2.1 Vývoj průmyslové produkce v eurozóně, v Německu a v ČR (kalendářně očištěné údaje, meziroční změna v %) 8,0 7,0 6,0 5,0 4,0 3,0 2,0 1,0 0,0-1,0 1Q/14 2Q/14 3Q/14 4Q/14 1Q/15 2Q/15 3Q/15 4Q/15 1Q/16 2Q/16 3Q/16 4Q/16 1Q/17 2Q/17 eurozóna Německo ČR Pramen: Eurostat, graf MPO 58

1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q MPO odbor ekonomických analýz Analýza vývoje ekonomiky ČR za 2. čtvrtletí 2017 II.2 STAVEBNICTVÍ II.2.1 Produkce, zaměstnanost a produktivita Stavebnictví po pěti čtvrtletích poklesů začalo růst, Stavební produkce obrátila ve 2. čtvrtletí 2017 trend a po pěti čtvrtletích nepřetržitých poklesů se meziročním růstem v průměru o 5,4 % (ve s. c.) vrátila na dráhu růstu. Růst nastoupila již v březnu (+7,1 %), a kladné tempo si udržela po celé druhé čtvrtletí. Určujícím faktorem růstu pro ni bylo pozemní stavitelství, protože inženýrské zůstalo po celé čtvrtletí v mínusu. Výsledek byl ovlivněn zejména nízkou srovnávací základnou (ve 2. čtvrtletí 2016 produkce klesla o 8,9 %), ale i tím, že nové stavební zakázky rostly (počet i hodnota), nicméně jejich hodnota ke konci období nadále klesala. Vývoj v obou segmentech stavebnictví byl opět nerovnoměrný. Ve 3. čtvrtletí 2016 nastoupilo růst pouze pozemní stavitelství a tuto tendenci si udrželo i ve 2. čtvrtletí 2017. V pozemním stavitelství výroba ve 2. čtvrtletí 2017 meziročně rostla o 10,8 %, zatímco v inženýrském stavitelství zůstala ještě pod úrovní předchozího roku o 6,1 %. To byla stejná míra poklesu jako v 1. čtvrtletí 2016, kdy se tento segment převrátil do záporných čísel, ze kterých se zatím nedostal. V roce 2014 a zejména 2015 bylo tahounem celého odvětví právě inženýrské stavitelství, které stačilo eliminovat slabý růst (případně mírné čtvrtletní poklesy) produkce pozemního stavitelství. Nepřipravenost projektů a s tím související pomalý náběh čerpání dotací z EU budou pravděpodobně limitovat tempo růstu nejen inženýrského stavitelství, ale i odvětví jako celku i v příštích měsících a čtvrtletích. Stavebnictví také ovlivní pokles nově oznámených veřejných zakázek i projektů (již zadané veřejné zakázky a projekty však rostly). Stavebnictví patří mezi tradiční sektory české ekonomiky a na tvorbě hrubé přidané hodnoty se podílí 5,3 %. Graf č. II.2.1.1 Vývoj stavební produkce (meziroční změna v %, s. c.) 20,0 15,0 10,0 5,0 0,0-5,0-10,0-15,0 0,7-2,3 6,4-4,2-6,5 3,9-0,3-2,3-8,4-2,9-2,3 5,7-5,3-9,1-0,9-6,0-6,2-9,0-10,0-11,2-11,7-3,9-3,1 13,3 12,3 9,5 7,3 5,6 2,9 0,7 1,5-6,9-8,9-6,6-2,0-0,3 5,4-20,0-25,0-22,7 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 Pramen: ČSÚ, graf MPO 59

1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q MPO odbor ekonomických analýz Analýza vývoje ekonomiky ČR za 2. čtvrtletí 2017 díky pozemnímu stavitelství, které zvýšilo tempo růstu z 1. čtvrtletí, kdežto inženýrské stavitelství zatím pouze snížilo dynamiku poklesu Produkce pozemního stavitelství ve 2. čtvrtletí 2017 rostla v průměru meziročně o 10,8 % (ve 2. čtvrtletí 2016 meziročně ztratila v průměru 5,7 %), když kladné tempo růstu vykazovala ve všech třech měsících. Její dynamika byla také ovlivněna efektem nízké srovnávací základny předchozího roku a v jednotlivých měsících 2. čtvrtletí letošního roku byla velmi volatilní: v dubnu rostla o 11,2 %, v květnu o 7,4 % a v červnu o 13,9 %, přičemž srovnávací základna předchozího roku byla převážně záporná (-10,2 %, 0,1 %, -7,3 %). Produkce inženýrského stavitelství je převážně závislá na financování z veřejných zdrojů a ještě ve 2. čtvrtletí 2017 byla pod úrovní předchozího roku o 6,1 % (také ve 2. čtvrtletí 2016 již meziročně ztratila v průměru 14,8 %) a pokles vykázala ve všech třech měsících. Její vývoj byl navíc pod vlivem efektu slabé srovnávací základny předchozího roku, která již byla výrazně nižší, takže pokles o více než 6 %, lze hodnotit jako velice nepříznivý. Souvisí především s vývojem čerpání dotací z EU a na ně navazující investiční aktivitou státu. Meziroční vývoj v jednotlivých měsících 2. čtvrtletí 2017 byl ve všech třech měsících záporný: v dubnu -11,1 %, v květnu -4,0 % a v červnu -4,1 %, přičemž srovnávací základna předchozího roku ve všech třech měsících již také klesala (-15,9 %, -10,4 %, -17,8 %). Graf č. II.2.1.2 Pozemní a inženýrské stavitelství (meziroční změna v %, s. c.) 30,0 20,0 10,0 0,0-10,0-20,0-30,0 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 Pozemní stavitelství Inženýrské stavitelství Pramen: ČSÚ, graf MPO Pokračoval trend poklesu zaměstnanosti při růstu průměrné nominální mzdy, rostla i reálná mzda Ve stavebních podnicích pokračoval dlouhodobý trend snižování počtu zaměstnanců. Zaměstnanost (průměrný evidenční počet zaměstnanců v podnicích s 50 a více zaměstnanci), která nepřetržitě klesá již od konce roku 2010, v průběhu 2. čtvrtletí 2017 ještě dále klesla v průměru o 2,5 %. Průměrná hrubá nominální mzda těchto zaměstnanců v průměru za 2. čtvrtletí se meziročně zvýšila o 5,4 % na 34 481 Kč. Růst stavební produkce při snižování zaměstnanosti zajistil růst produktivity práce o 6,5 % (na rozdíl od 2. čtvrtletí 2016, kdy klesla o 8,5 %). Růst reálných mezd činil 4,2 % a zaostal tak za růstem produktivity práce. Vyšší růst produktivity než růst 60

počet mld. Kč MPO odbor ekonomických analýz Analýza vývoje ekonomiky ČR za 2. čtvrtletí 2017 reálných mezd se projevil poklesem reálných jednotkových mzdových nákladů o 2,1 %. Tabulka č. II.2.1.1 Mzdy, produktivita práce a jednotkové mzdové náklady (meziroční změna v %) 2015 2016 2017 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q Prům. hrubá měs. nomin. mzda na fyz. os. 4,7 5,5 4,2 3,2 4,0 1,6 3,8 5,9 Prům. hrubá měs. reálná mzda na fyz. os. 3,3 4,1 2,9 2,1 2,8 0,4 2,4 4,2 Produktivita práce (ve s. c.) 7,9 2,0-7,1-8,5-5,3-0,4 0,4 6,5 Nominální jedn. mzdové náklady -3,0 3,4 12,2 12,8 9,8 2,0 3,4-0,6 Reálné jedn. mzdové náklady -4,3 2,1 10,8 11,6 8,6 0,8 2,0-2,1 Pramen: ČSÚ, propočty MPO II.2.2 Stavební povolení a stavební zakázky Počet stavebních povolení meziročně klesl, Počet vydaných stavebních povolení ve druhém čtvrtletí meziročně mírně poklesl. Stavební úřady vydaly celkem 21 935 stavebních povolení, což představuje meziroční pokles o 1,5 %. Počty vydaných stavebních povolení v meziročním srovnání rostly nepřetržitě od 4. čtvrtletí roku 2015 až do 1. Q 2017. V jednotlivých měsících však jejich vývoj nebyl již tak jednoznačný a ve 2. čtvrtletí roku 2017 převažovaly meziroční poklesy: v dubnu -6,5 %, v květnu +1,8 % a v červnu -0,1 %). Graf č. II.2.2.1 Počet vydaných stavebních povolení a orientační hodnota povolených staveb 40 000 35 000 30 000 25 000 20 000 15 000 10 000 5 000 0 1.Q 3.Q 1.Q 3.Q 1.Q 3.Q 1.Q 3.Q 1.Q 3.Q 1.Q 3.Q 1.Q 3.Q 1.Q 3.Q 1.Q 3.Q 1.Q 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 140 120 100 80 60 40 20 0 Počet vydaných staveb. povolení Orientační hodnota Pramen: ČSÚ, graf MPO Na poklesu počtu stavebních povolení vydaných ve 2. čtvrtletí 2017 (o 1,5 %) se podílela povolení na změnu dokončených staveb, jejichž počet meziročně klesl o 4,1 %, naproti tomu v oblasti nové výstavby meziročně vzrostl o 0,4 %. Stavební povolení pro výstavbu bytových budov vzrostla o 0,9 % a pro nebytové budovy klesla o 4,4 %. Srovnání s předchozím rokem nabízí tabulka č. II.2.2.1. 61

Tabulka č. II.2.2.1 Počet vydaných stavebních povolení (meziroční změna v %) 2016 2017 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q Počet vydaných stavebních povolení (celkem) 1,7 3,3 2,8 6,2 8,2-1,5 v tom: nová výstavba -0,5 5,8 3,5 7,7 11,4 0,4 změna dokončených staveb 4,7 0,0 1,8 4,0 4,1-4,1 z celku: bytové budovy 8,3 6,8 6,2 8,4 11,3 0,9 nebytové budovy 5,1 8,8 8,9 11,2 4,2-4,4 Pramen: ČSÚ stejně tak hodnota povolených staveb, Orientační hodnota povolených staveb ve 2. čtvrtletí roku 2017 činila 84,0 mld. Kč, což znamená mírný meziroční pokles o 1,4 %. Ten byl způsoben poklesem hodnoty nové výstavby o 13,6 %. Struktura je patrná z následující tabulky. Tabulka č. II.2.2.2 Orientační hodnota povolených staveb (meziroční změna v %) 2016 2017 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q Orientační hodnota povolených staveb 6,9 25,5-0,1 12,8 41,5-1,4 v tom: nová výstavba 6,3 37,8 13,6 32,2 64,4-13,6 změna dokončených staveb 7,7 9,3-15,2-8,6 15,2 19,0 z celku: bytové budovy 9,7-8,8 4,8 20,8 32,1 22,9 nebytové budovy 20,3 70,7 32,4 35,2 76,5-7,6 Pramen: ČSÚ ještě výrazněji klesla jejich podlahová plocha Nejvíce stavebních povolení bylo vydáno ve Středočeském kraji, kde stavební ohlášení a povolení měla i nejvyšší hodnotu, Výraznějším tempem než hodnota klesla celková podlahová plocha bytových a nebytových budov, na kterou bylo vydáno stavební povolení, meziročně o 17,6 % na 1 927 tisíc m 2, což kromě vlivu vysoké srovnávací základny zároveň znamenalo ukončení značného tempa růstu nastoupeného ve 2. čtvrtletí 2015. Rostla podlahová plocha v nové výstavbě bytových budov o 18,3 % a při vzniku nových bytů změnou dokončených staveb o 4 %, naopak podlahová plocha v nebytových budovách nově postavených se výrazně snížila o 34,2 %. Z jednotlivých krajů se na celkovém počtu vydaných stavebních ohlášení a povolení v kumulaci za 2. čtvrtletí 2017 nejvíce podílel Středočeský kraj s 4 272 povoleními (podíl 19,5 %), Jihomoravský kraj s 2 402 (11,0 %) a Moravskoslezský s 1 976 (9,0 %). Nejvyšší orientační hodnotu povolených staveb a podíl na celku vykázal Středočeský kraj (9,4 mld. Kč a 11,2 %), následovaný krajem Jihomoravským (9,0 mld. Kč a 10,7 %) a Prahou (8,3 mld. Kč a 9,9 %). V kategorii bytových staveb nejvyšší orientační hodnoty vykázaly kraje Středočeský (5,4 mld. Kč) a Praha (4,2 mld. Kč), následována krajem Jihomoravským (3,6 mld. Kč) a v kategorii nebytových staveb nejvyšší orientační hodnoty docílily kraje Jihomoravský (3,6 mld. Kč) a Praha (3,1 mld. Kč), následována krajem Moravskoslezským (2,5 mld. Kč). Podíl Prahy na počtu vydaných stavebních ohlášení a povolení staveb činil 5,9 %, na orientační hodnotě 62

mld. Kč MPO odbor ekonomických analýz Analýza vývoje ekonomiky ČR za 2. čtvrtletí 2017 povolených staveb se podílela 9,9 %, v tom na bytových 15,0 % a nebytových 10,7 %. Rostl počet nových stavebních zakázek i jejich hodnota, Pro budoucí vývoj celého odvětví stavebnictví jsou důležitým ukazatelem zakázky, které naznačují, nejen jak se bude vyvíjet poptávka po stavebních pracích, ale především na ni navazující produkce v nadcházejících měsících. Počet nových zakázek v tuzemsku přijatých během 2. čtvrtletí 2017 (stavebními podniky s 50 a více zaměstnanci) se zvýšil meziročně o 1,8 % na 16,9 mld. Kč, bylo to ale výrazně nižší tempo, než v jednotlivých kvartálech uplynulého roku. Stavební podniky uzavřely v tuzemsku nové zakázky v hodnotě 53,6 mld. Kč, která byla meziročně o 9,4 % vyšší. Hodnota stavebních zakázek (viz graf č. II.2.2.2) rostla jak v pozemním stavitelství, meziročně o 3,7 %, tak především daleko vyšším tempem v inženýrském stavitelství o 14,3 %, kterému pomohl zejména efekt nízké srovnávací základny. Podniky odvětví pozemního stavitelství uzavřely ve 2. čtvrtletí 2017 zakázky v hodnotě 23,8 mld. Kč a podniky inženýrského stavitelství za 29,7mld. Kč. Graf č. II.2.2.2 Vývoj stavebních zakázek (hodnota v mld. Kč) 250,0 200,0 150,0 100,0 50,0 0,0 1.Q 3.Q 1.Q 3.Q 1.Q 3.Q 1.Q 3.Q 1.Q 3.Q 1.Q 3.Q 1.Q 3.Q 1.Q 3.Q 1.Q 3.Q 1.Q 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 Stav na konci období Nové zakázky Pramen: ČSÚ, graf MPO celkový stav zakázek se zvýšil, ale klesla jejich hodnota, Stav zakázek ke konci 2. čtvrtletí 2017, tj. přijaté a dosud nezahájené zakázky, nebo rozpracované zakázky v hodnotě prací zbývajících k provedení, se zvýšil meziročně o 2,1 %. Podniky měly uzavřeno celkem 20 907 zakázek za 142,0 mld. Kč, jejich hodnota však meziročně klesla o 3,6 %. Tento pokles znamenal opětovné zvýšení rozdílu proti hodnotě stejného období předkrizového roku 2008. Hodnota ke konci 2. čtvrtletí 2017 je tedy o 34 % nižší oproti hodnotě ve 2. čtvrtletí roku 2008. Ve 2. čtvrtletí 2017 klesla meziročně hodnota jak soukromých (-1,0 %), tak především zahraničních (-22,8 %) zakázek, naopak veřejné zakázky z tuzemska opět mírně vzrostly (+1,4 %). Téměř poloviční podíl na celkových zakázkách (49,3 %) představovaly tuzemské zakázky veřejné. Podle stavu ke konci 2. čtvrtletí 2017 se jejich hodnota meziročně 63

změnila jen mírně o 1,4 % na 70,0 mld. Kč a činila jen 50,4 % hodnoty konce 2. čtvrtletí předkrizového roku 2008. Více než třetinový podíl (36,9 %) z celkového stavu zakázek tvořily zakázky soukromé, s hodnotou 52,3 mld. Kč a meziročním poklesem o 1,0 %. Zahraniční zakázky prodloužily trend poklesu nastoupený již v prvním čtvrtletí roku 2015. Jejich objem ve 2. čtvrtletí 2017 meziročně klesl o 22,8 %, na 19,6 mld. Kč a představovaly 13,8 % celkové hodnoty zakázek. nejvíce u zahraničních zakázek Omezená aktivita státu spolu s některými problémy spojenými s procesem EIA (Vyhodnocení vlivů na životní prostředí) s sebou také přináší nejistoty ohledně budoucího vývoje. To je podpořeno i některými nejasnostmi, které do průběhu stavebního řízení přináší konečná podoba schválené verze novely stavebního zákona. Ta s účinností od 1. 1. 2018 zavádí např.: zjednodušení změn územně plánovací dokumentace, zkrácení lhůty pro napadení územního plánu, více času pro zpracování nových územních plánů, zjednodušené postupy a společná řízení pro územní a stavební řízení, přenos pravomocí na speciální stavební úřady, změnu okruhu účastníků řízení (vyloučení spolků), změny v posuzování souladu s územním plánem, změny v možnosti přezkumu závazných stanovisek dotčených orgánů a významné změny v procesu schválení užívání staveb. Tabulka č. II.2.2.3 Vývoj stavebních zakázek u podniků s 50 a více zaměstnanci (meziroční změna v %) 2016 2017 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q Nové zakázky v tuzemsku (počet) 21,5 41,0 8,4 39,5 3,4 1,8 v tom: pozemní stavitelství (hodnota) -1,1 28,7 29,7 28,8 7,4 3,7 inženýrské stavitelství (hodnota) -11,7-17,1-23,9-1,8 26,2 14,3 Stav ke konci období (počet) 12,9 20,4 13,8 34,8 13,7 2,1 v tom: tuzemsko (hodnota) -12,9-10,5-8,7 4,7-1,4 0,4 v tom: veřejné (hodnota) -20,4-17,8-18,0 1,1-0,4 1,4 soukromé (hodnota) -1,1 1,2 7,8 9,7-2,7-1,0 zahraničí (hodnota) -34,7-2,7-21,9-5,2-14,8-22,8 Pramen: ČSÚ, propočty MPO II.2.3 Bytová výstavba Zvýšil se počet zahájených bytů Ve 2. čtvrtletí 2017 stavební podniky zahájily výstavbu 8 498 bytů, což znamenalo meziroční růst o 16,1 %. Ve stejném období roku 2016 byla zahájena výstavba 7 319 bytů, v roce 2015 to bylo 7 873 bytů, nicméně v předkrizových letech do roku 2008 se jejich počty pohybovaly okolo 11 tisíc. Letošní výrazný růst zajistila výstavba bytů jak v rodinných (meziročně o 11,1 %), tak zejména v bytových domech (o 49,7 %). Nárůst souvisí s pokračující vysokou poptávkou po bydlení, taženou příznivou situací na trhu práce a z ní vyplývající dobrou finanční situací a optimistickými očekáváními domácností. Výrazným stimulem pro uskutečnění investice do bydlení byly zatím stále nízké úrokové sazby hypoték a očekávání jejich růstu v souvislosti s avizovanou a již částečně uskutečňovanou snahou ČNB o zpřísnění poskytování hypoték, pramenící 64

1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q MPO odbor ekonomických analýz Analýza vývoje ekonomiky ČR za 2. čtvrtletí 2017 z obavy o přehřátí hypotečního trhu a z potenciální neschopnosti řady domácností splácet hypotéku v případě zhoršení finanční situace. jak v rodinných, tak i v bytových domech Počty zahájených bytů stouply ve dvanácti krajích V rodinných domech byla zahájena stavba 5 089 bytů, což je meziročně o 11,1 % více, výstavba bytů v bytových domech vzrostla na 1 990 bytů, tj. o 49,7 % a dynamicky roste již třetí čtvrtletí. Výrazně poklesl počet bytů zahájených jako nástavby, přístavby a vestavby k bytovým domům, meziročně o -30,4 %, na 339. Byty zahájené jako rodinné domy poklesly mírněji, a sice o 6,5 %, na 332. Naopak meziročně vzrostla značně volatilní výstavba domovů penzionů nebo domovů pro seniory (o 26,8 %), což v absolutních číslech znamená, že se začalo s výstavbou 71 domovů penzionů nebo domovů pro seniory. Výstavba zahájená v jednotlivých krajích odráží různou dynamiku rozvoje jednotlivých celků, a také odlišnou strukturu bytového fondu, i obyvatelstva. Ve 2. čtvrtletí 2017 se ve dvanácti krajích zvýšil počet zahájených bytů a ve dvou snížil. Nejvyšší počet v absolutních číslech již tradičně zaznamenal Středočeský kraj (1 755 bytů), další kraje až s velkým odstupem (např. Jihomoravský 1118 a Praha 951). Nejvyšší dynamiku meziročního růstu tentokrát dosáhla Praha, a sice o 156,3 %, dále Olomoucký kraj (o 78,2 %) a Zlínský kraj (37,7 %), naproti tomu dvouciferný pokles vykázal Plzeňský kraj a mírný pokles vykázal i kraj Liberecký. Největší podíl na zahajované výstavbě bytů měl tradičně Středočeský kraj (20,7 %) následovaný krajem Jihomoravským (13,2 %) a Prahou (11,2 %). Do výsledků výstavby se silně promítá vliv umístění lokalit, jejich atraktivnost a velikost měst. Ve výstavbě bytů zahájené v bytových domech ve 2. čtvrtletí 2017 má největší podíl Praha, tj. 30,7 %, Plzeňský kraj 17,1 % a Jihomoravský 15,3 %, naopak v Libereckém kraji se v této formě výstavby nepostavil žádný byt, druhý nejmenší podíl měl kraj Ústecký, a sice 0,6 %. V zahájené výstavbě bytů v rodinných domech nejvyšší podíl na celku vykázal Středočeský kraj (25,8 %), Jihomoravský kraj (12,5 %) a Moravskoslezský (9,3 %). Nejmenší podíl na celkové výstavbě v této kategorii vykázaly kraje Karlovarský (1 9 %), Liberecký (3,3 %) a Ústecký (4,1 %). Graf č. II.2.3.1 Bytová výstavba (počet bytů) 14 000 12 000 10 000 8 000 6 000 4 000 2 000 0 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 byty zahájené byty dokončené Pramen: ČSÚ, graf MPO 65

Rostl také počet dokončených bytů Dokončeno bylo ve 2. čtvrtletí 2017 celkem 6 982 bytů, což znamenalo meziroční růst o 15,2 %, tj. o 921 bytů. Počet bytů dokončených v rodinných domech se zvýšil meziročně o 1,5 % na 3 487 (+50 bytů), zatímco počet bytů v bytových domech vzrostl výrazně (o 33,4 %), když bylo dokončeno 2 559 bytů (+641 bytů). Ostatní kategorie výstavby mají na celkovém počtu dokončených bytů méně významný podíl. V kategorii nástaveb, přístaveb a vestaveb k bytovým domům vzrostl počet dokončených bytů meziročně o 27,9 % na 280 bytů, ale tento nárůst byl podpořen efektem nízké výchozí základny (ve 2. čtvrtletí 2016 to bylo pouze 219 bytů). U nástaveb, přístaveb a vestaveb k rodinným domům došlo ve 2. čtvrtletí 2017 k poklesu o 16,3 %, na 149 bytů. Značný růst o 462,5 % vykázaly byty dokončené v domovech-penzionech nebo domovech pro seniory, kterých bylo 45. Velkou roli v této kategorii hraje nízká a proměnlivá srovnávací základna předchozích let (ve 2. čtvrtletí 2016 jich bylo dokončeno jen 8), mj. odvíjející se také od možnosti čerpání dotací z EU. Bylo také dokončeno 338 bytů ve stavebně upravených nebytových prostorách, což znamenalo meziroční růst o 66,5 %. Na podporu bydlení jsou i v letošním roce směrovány programy a podprogramy Ministerstva pro místní rozvoj (Regenerace sídlišť, Olověné rozvody, Bytové domy bez bariér a Podporované byty: Pečovatelské byty, Vstupní byty, Komunitní domy seniorů), programy Státního fondu rozvoje bydlení (Program 150, Program 600, Program Panel 2013+, Program výstavby, Programy Pro obce) a program Státního fondu životního prostředí Nová zelená úsporám, s podprogramy pro RD a BD a kde vedle renovace budov je cílem především snižování jejich energetické náročnosti. Tento program je financován přes státní rozpočet z výnosů z prodeje emisních povolenek. Úrokové sazby pokračovaly v mírném růstu, Pro bytovou výstavbu má stěžejní význam také vývoj na finančních trzích a od něho se odvíjející pohyb úrokových sazeb u úvěrů, včetně hypotečních, a to pro malé i velké investory. Podle údajů Hypoindexu Fincentra průměrná úroková míra z hypoték našla své dno ve 4. čtvrtletí 2016, resp. v listopadu a prosinci, kdy průměrná úroková míra u hypotečních úvěrů klesla na 1,77 %. Od počátku roku 2017 průměrná úroková míra z hypoték začala mírně stoupat, v průměru za 1. čtvrtletí na 1,88 % a v průměru za 2. čtvrtletí již na 2,03 %, když v dubnu překročila 2 % na průměrnou hodnotu 2,01 %, v květnu na 2,03 % a v červnu na 2,04 %. Nejvyšší úroková míra z hypoték za posledních deset let byla v srpnu 2008, a sice 5,82 %. Od té doby zažívala prakticky setrvalý pokles, a to až do konce roku 2016. Od října Česká národní banka sice zpřísnila svoje doporučení bankám v oblasti poskytovaných úvěrů zajištěných nemovitostí, nicméně úrokové sazby definitivně přesměroval na dráhu růstu až nový zákon o spotřebitelském úvěru z prosince 2016 a další opatření ČNB, kdy od 1. dubna 2017 nově stanovila limit 15 % z objemu nově poskytnutých úvěrů v rozmezí 80 až 90 % hodnoty nemovitosti. klesl počet hypotečních smluv i jejich objem Průměrná výše poskytnuté hypotéky v jednotlivých měsících 2. čtvrtletí 2017 činila: v dubnu 2, 055 mil. Kč, v květnu 2,047 mil. Kč a v červnu 2,052 mil. Kč. Za celé 2. čtvrtletí bylo uzavřeno 29 711 nových hypotéčních smluv, což je meziročně o 7,7 % smluv méně. Poklesly i objemy, které dosáhly 60,9 mld. Kč a byly meziročně o 1,0 % nižší. 66

Výhled stavební produkce na rok 2017 Po odražení ode dna hned na počátku roku 2014 a po dvou letech solidního růstu se české stavebnictví v roce 2016 dostalo opět do recese. Jeho výsledky v roce 2017 vycházejí z nízké srovnávací základny předchozího roku, proto očekáváme jeho mírný růst. Tento předpoklad vychází ze změny trendu, kdy po pěti čtvrtletních poklesech, které kulminovaly právě ve 2. kvartále loňského roku, se tuzemská stavební produkce v březnu dostala do kladných čísel, a ze skutečnosti, že stavební firmy mají zakázky přibližně na sedm měsíců dopředu (přibližně pro 40 % firem je to delší doba než loni, pro zhruba 40 % obdobná a pro zbylých cca 20 % kratší). Postupně by výsledky českého stavebnictví měla podpořit vyšší investiční aktivita státu i soukromého sektoru s pomocí nabíhajících dotací z EU. II.2.4 Stavebnictví v EU Stavební produkce v EU i v eurozóně pokračovala v růstu, V Evropské unii i v eurozóně stavební produkce ve druhém čtvrtletí 2017 rostla. V Evropské unii produkce meziročně 10 vzrostla o 4,4 % (ve 2. čtvrtletí 2016 o 0,4 %) a v eurozóně o 3,7 % (ve 2. čtvrtletí 2016 o 0,3 %). EU vykazuje kladná tempa růstu soustavně od 3. čtvrtletí 2013, oproti eurozóně, kde stavební výroba roste nepřetržitě až od 4. čtvrtletí 2015. Produkce v pozemním stavitelství celé Evropské unie vykázala za 2. čtvrtletí 2017 vyšší meziroční růst (4,8 %) než v eurozóně (3,9 %). V inženýrském stavitelství byla situace obdobná, a sice stavební produkce v EU rostla (o 4,0 %) a v eurozóně (o 2,8 %). její výkonnost v jednotlivých zemích je stále silně rozdílná Výsledky v obou evropských uskupeních byly ve 2. čtvrtletí 2017 do značné míry determinovány vývojem stavební produkce v nejvýznamnějších ekonomikách. V Německu stavební produkce meziročně rostla o 6,4 % a ve Francii o 5,0 %, naopak stavební produkce klesla ve Spojeném království (o 0,4 %) a v Itálii (o 0,7 %). Hned devět zemí dosáhlo meziročního růstu stavební produkce vyššího než deset procent (z toho ve dvou rostla dokonce o více než 20 %). Kypr zvýšil svou produkci o 32,5 % (ve 2. čtvrtletí 2016 rostla o 6,1 %), Maďarsko o 28,4 % (ve 2. čtvrtletí 2016 poklesla o 24,0 %), Švédsko o 18,2 % (ve 2. čtvrtletí 2016 rostla o 6,2 %), Estonsko o 17,6 % (ve 2. čtvrtletí 2016 rostla o 4,2 %), Slovinsko o 17,4 % (ve 2. čtvrtletí 2016-21,4 %), Lotyšsko o 15,8 % (ve 2. čtvrtletí 2016-19,0 %), Irsko o 14,0 % (ve 2. čtvrtletí 2016 rostla o 20,9 %), Malta o 11,8 % (ve 2. čtvrtletí 2016-0,4 %) a Polsko o 10,4 % (ve 2. čtvrtletí 2016-14,9 %). Naopak pokles stavební produkce vykázaly jen čtyři země, z toho nejvyšší meziroční pokles o 11,4 % vykázalo Rumunsko (ve 2. čtvrtletí 2016 rostla o 6,9 %). V dalších zemích klesla výroba ve stavebnictví jen mírně, a sice v Řecku o 1,1 % (ve 2. čtvrtletí 2016 rostla o 15,4 %) a shodně o 0,7 % v Itálii a ve Španělsku (ve 2. čtvrtletí 2016-0,3 %, resp. +0,3 %). Stavebnictví v České republice s meziročním růstem o 7,7 % rostlo nadprůměrně, jako desáté v pořadí mezi zeměmi EU. Pomohla mu nízká srovnávací základna 10 Kalendářně očištěné údaje. 67

EU28 eurozóna Belgie Bulharsko Česká republika Dánsko Německo Estonsko Irsko Řecko Španělsko Francie Chorvatsko Itálie Kypr Lotyšsko Litva Lucembursko Maďarsko Malta Nizozemsko Rakousko Polsko Portugalsko Rumunsko Slovinsko Slovensko Finsko Švédsko Spojené království MPO odbor ekonomických analýz Analýza vývoje ekonomiky ČR za 2. čtvrtletí 2017 (ve 2. čtvrtletí 2016 byla stavební výroba pod úrovní předchozího roku o 10,6 %). Růst probíhal i přes slabší připravenost stavebních projektů a pomalejší čerpání dotací z EU. Dalším limitem vyššího tempa růstu byla nevýrazná investiční aktivita státu, která brzdí zejména inženýrské stavitelství. V neposlední řadě negativním faktorem pro stavební firmy je situace na trhu práce, kde velký nedostatek pracovníků vyvolává tlaky na růst mezd a tím i nákladů. Přesto české stavebnictví i přes řadu limitujících faktorů rostlo velmi slušně. Graf č. II.2.4.1 Stavební produkce v mezinárodním srovnání ve 2. čtvrtletí 2017 (meziroční změna v %, kalendářně očištěno) 40,0 30,0 20,0 10,0 0,0-10,0-20,0-30,0 2016 2.Q 2017 2.Q Pramen: Eurostat, graf MPO Stavebnictví EU dosáhlo úroveň báze 2010 Srovnání s bazickým rokem 2010 zobrazuje graf č. II.2.4.2, ze kterého vyplývá, že za posledních více než šest let stavebnictví EU až ve 2. čtvrtletí 2017 dosáhlo teprve úrovně statistické báze roku 2010, aktuálně se nachází na 100,3 %. Stavební výroba v eurozóně však ještě na ni nedosáhla (činí 95,1 % úrovně 2010). Rozptyl mezi výkonem stavební produkce v jednotlivých zemích je však velmi vysoký, od +68,3 % v Estonsku po -50,1 % v Řecku. 68

1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q MPO odbor ekonomických analýz Analýza vývoje ekonomiky ČR za 2. čtvrtletí 2017 Graf č. II.2.4.2 Stavební produkce v EU (2010 = 100, sezónně a kalendářně očištěno) 130,0 125,0 120,0 115,0 110,0 105,0 100,0 95,0 90,0 85,0 80,0 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 EU (28 zemí) EA (19 zemí) Pramen: Eurostat, graf MPO 69

II.3 ZAHRANIČNÍ OBCHOD SE ZBOŽÍM II.3.1 Souhrnné výsledky Zahraniční obchod pokračoval v růstu a s ním i míra otevřenosti ČR Zahraniční obchod se zbožím 11 ve 2. čtvrtletí 2017 si udržel dobrou formu a rostl, nicméně pomalejším tempem. Současně také pokračoval trend rychlejšího růstu dovozu než vývozu, přičemž hodnota dovozu byla nejvyšší v historii sledování. Rekordní byl i čtvrtletní obrat ve výši 1 748,7 mld. Kč 12 a meziročně se zvýšil o 85,3 mld. Kč (když proti předchozímu čtvrtletí ještě vzrostl o 13,5 mld. Kč). Přebytek obchodní bilance proti stejnému období roku 2016 klesl o 17,1 mld. Kč a činil 44,6 mld. Kč. Vývoz zpomalil meziroční dynamiku růstu na 4 % a stoupl na 896,6 mld. Kč, dovoz naopak zrychlil růst na 6,4 % na 852 mld. Kč. Zahraniční obchod těžil ze solidního růstu v Evropě a příznivé zahraniční poptávky a opět se zasloužil o dynamický růst domácí ekonomiky jako celku. Český export stimulovala také přetrvávající příznivá situace na evropských automobilových trzích a přísun zahraničních zakázek, pramenící z velmi dobrých hodnocení současné situace a z nich vyplývajícího silného optimismu v očekávání dalšího zrychlení hospodářské aktivity. Importní náročnost českého exportu však tlačí na stranu dovozu, kterou ještě ovlivňuje růst mezd a domácí poptávky, který je také částečně spojený se zájmem o importované zboží. Na výsledky zahraničního obchodu od 2. čtvrtletí působí rovněž ukončení kurzového závazku ČNB a následné, zatím však jen mírné, posilování koruny. Vazba české ekonomiky na obchod se zahraničím, resp. na vývoz, se mimo jiné projevuje vysokým podílem salda zahraničního obchodu na hrubém domácím produktu, který ve 2. čtvrtletí činil 7,4 % a zajistil tak příspěvek ZO k růstu HDP 1,4 p. b. Poměr vývozu zboží k HDP (v b. c.) se ve 2. čtvrtletí 2017 zvýšil na 68,5 % z 66,9 % ve 2. čtvrtletí 2016, v případě exportu služeb ale klesl na 12,2 % z 12,4 %. Celkový vývoz představoval 80,8 % HDP a vzrostl ze 79,4 % ve 2. čtvrtletí 2016. 11 Údaje podle metodiky národního pojetí, které vycházejí ze změny vlastnictví mezi rezidenty a nerezidenty. 12 V analýze jsou obsaženy údaje podle stavu k 7. 8. 2017 včetně dopočtů, které budou v průběhu roku 2017 zpřesňovány. 70

(mld. Kč) MPO odbor ekonomických analýz Analýza vývoje ekonomiky ČR za 2. čtvrtletí 2017 Graf č. II.3.1.1 Zahraniční obchod ČR v letech 2013 2. čtvrtletí 2017 (měsíční hodnoty) 60 50 40 30 20 10 40 35 30 25 20 15 10 5 % 0 0-10 -20 1 3 5 7 9 11 1 3 5 7 9 11 1 3 5 7 9 11 1 3 5 7 9 11 1 3 5 2013 2014 2015 2016 2017 Saldo - přeshraniční pojetí (mld. Kč) Saldo - národní pojetí (mld. Kč) Vývoz (meziroční změna v %) Dovoz (meziroční změna v %) -5-10 -15-20 Pramen: ČSÚ, graf MPO Výsledky zahraničního obchodu v přeshraničním pojetí ovlivnily vysoké dovozy Podle údajů přeshraniční statistiky 13 stoupl obrat zahraničního obchodu na 1 997,4 mld. Kč, což je meziročně o 100 mld. Kč více. Obchodní bilance skončila přebytkem 115,2 mld. Kč (o 70,6 mld. Kč vyšším než vykazuje statistika národního pojetí), jehož objem byl meziročně nižší o 26,1 mld. Kč, v důsledku dvojnásobného tempa růstu dovozu než vývozu. Dovozy rostou rychleji nepřetržitě od ledna 2017. Vývoz v průměru za čtvrtletí meziročně vzrostl o 3,6 % na 1 056,3 mld. Kč, dovoz o 7,2 % na 941,1 mld. Kč, jejich objemy byly však nižší než v 1. čtvrtletí 2017. Dvouciferným tempem rostl vývoz a dovoz pouze v květnu. Nejslabším měsícem čtvrtletí byl duben, kdy vývoz spadl pod úroveň předchozího roku. Tabulka č. II.3.1.1 Meziroční změny vývozu, dovozu a salda obchodní bilance 2016 2017 2. Q 1.-2. Q duben květen červen 2. Q 1.-2. Q Vývoz (meziroční změna v %) 5,8 5,5-3,7 10,7 4,1 3,6 5,2 Dovoz (meziroční změna v %) 2,6 2,2 2,6 13,3 5,7 7,2 8,4 Saldo (v mld. Kč) 141,3 283,0 32,8 37,7 44,7 115,2 243,2 Meziroční změna salda (v mld. Kč) 33,4 67,6-20,0-3,2-2,8-26,1-39,8 Pramen: ČSÚ 13 Vzhledem k tomu, že podrobnější údaje jsou k dispozici pouze za přeshraniční statistiku zahraničního obchodu, a také z důvodu kontinuity s předchozími analýzami, jsou dále uvedeny pouze výsledky podle přeshraniční statistiky. Statistika přeshraniční vykazuje podobné tendence, ale výrazně rozdílné objemy a příznivější výsledky, protože sleduje fyzický pohyb zboží přes hranice bez ohledu na to, zda dochází k obchodu mezi českými a zahraničními subjekty. Tyto údaje jsou mezinárodně srovnatelné. 71

mld. Kč % MPO odbor ekonomických analýz Analýza vývoje ekonomiky ČR za 2. čtvrtletí 2017 Graf č. II.3.1.2 Zahraniční obchod ČR v letech 2013 2. čtvrtletí 2017 (čtvrtletní hodnoty v přeshraničním pojetí) 160 140 120 100 80 60 40 20 20,0 15,0 10,0 5,0 0,0-5,0 0 1.Q. 2.Q. 3.Q. 4.Q. 1.Q. 2.Q 3.Q 4.Q. 1.Q. 2.Q 3.Q 4.Q. 1.Q. 2.Q 3.Q 4.Q. 1.Q. 2.Q 2013 2014 2015 2016 2017-10,0 Obchodní bilance (mld. Kč) Vývoz (meziroční změna v %) Dovoz (meziroční změna v %) Pramen: ČSÚ, graf MPO Na obratu zahraničního obchodu ČR se nejvíce podílely vyspělé tržní ekonomiky Ukončení kurzového závazku zahraniční obchod významně neovlivnilo Směnné relace se zlepšily Na celkovém obratu tuzemského zahraničního obchodu se zbožím se nejvíce podílel obchod s vyspělými tržními ekonomikami (82,6 %), jeho podíl však meziročně klesl o 1,2 p. b. Tradičně nejvíce obchodovaná komodita, stroje a dopravní prostředky, snížila svůj dominantní podíl na celkovém zahraničním obchodě meziročně o 0,2 p. b. na 51,5 %, z toho silniční vozidla si odepsala 0,3 p. b. a jejich podíl na obratu zahraničního obchodu dosáhl 16,9 %. Podíl silničních vozidel na obratu skupiny strojů a dopravních prostředků se snížil o 0,5 p. b. na 32,7 %. Vývoj zahraničního obchodu také bezprostředně souvisí s pohybem směnných kurzů, které byly v druhém čtvrtletí již pod vlivem ukončení kurzového závazku ČNB (nominálního podhodnocení koruny poblíž 27 CZK/EUR ). Následný vývoj kurzu koruny byl nicméně umírněný a neměl prozatím zásadní vliv na vývoj obchodní bilance. Česká koruna k euru v průměru za 2. čtvrtletí 2017 posílila meziročně o 1,9 %, na 26,532 CZK/EUR. Vůči americkému dolaru koruna oslabila jen mírně v průměru o 0,6 %, na 24,086 CZK/USD. Na výsledky zahraničního obchodu působí nejen kurzové vlivy, ale i změny cen dovozu a vývozu. Na vývozní a dovozní ceny měl kurz ve 2. čtvrtletí pouze omezený vliv, více je např. ovlivňovaly ceny surovin a minerálních paliv na světových trzích, zejména ropy a výrobků z nich, ale i ceny potravin. Ve 2. čtvrtletí 2017 ceny vývozu vzrostly méně než v předchozím čtvrtletí, v průměru o 1 %, současně ceny dovozu stouply sice rychlejším tempem v průměru o 2,9 %, ale také nižším než v 1. čtvrtletí 2017. Směnná relace se zlepšila, ale přesto skončila v záporu -1,8 % a zhoršila tak výsledek celkové bilance (viz graf II.3.1.3). 72

Graf č. II.3.1.3 Ceny vývozu a dovozu, směnné relace (meziroční změny v %) 6 4 2 0-2 % -4-6 -8 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 2013 2014 2015 2016 2017 Vývozní ceny Dovozní ceny Směnné relace Pramen: ČSÚ, graf MPO II.3.2 Teritoriální struktura Do EU směřovala majoritní část exportu a zpětně i importu dařilo se také vývozu do zemí mimo EU, Diverzifikace vývozu ve 2. čtvrtletí 2017 se podstatně nezměnila. Pro zahraniční obchod České republiky je dlouhodobě významná spolupráce především se sousedními státy, které jsou vesměs členskými zeměmi Evropské unie. V rámci zemí evropské osmadvacítky byl proto tradičně realizován největší objem českého vývozu a dovozu. Ve 2. čtvrtletí směřovalo do EU 83,5 % celkového domácího vývozu a uskutečnilo se 66,2 % dovozu, nicméně podíl tohoto uskupení na celkových vývozech a dovozech oslabil. Vývoz do EU rovněž zpomalil meziroční dynamiku růstu na 3,1 %, tj. na 882,1 mld. Kč (viz tab. II.3.2.1). Dovoz tempo růstu naopak zrychlil na 4,8 %, tj. na 623,1 mld. Kč. Celkový obrat v porovnání se stejným obdobím předchozího roku stoupl o 55 mld. Kč na 1 505,2 mld. Kč a obchodní bilance se státy Evropské unie skončila aktivem ve prospěch ČR ve výši 259 mld. Kč, což je však o 1,6 mld. Kč méně než za stejné období roku 2016, protože dovoz rostl rychlejším tempem než vývoz. Obdobný trend kopíroval i obchod s eurozónou, kde meziroční tempo růstu vývozu razantně zpomalilo na 3,4 %, tj. na 687,2 mld. Kč, a podíl na vývozech mírně oslabil o 0,1 p. b., na 65,1 %. Navzdory rychlejšímu růstu dovozu ze zemí platících eurem, meziročně o 4,4 %, tj. na 472,5 mld. Kč, došlo ke snížení podílu na dovozech o 1,3 p. b., na 50,2 %. Poptávka po českém zboží na zahraničních trzích roste a s tím i snaha velké části českých exportérů rozšířit portfolio svých obchodních partnerů o nová odbytiště a minimalizovat tak rizika plynoucí z přílišné závislost na zemích Evropské unie. Ve 2. čtvrtletí 2017 se dařilo rozvíjet obchodní vztahy také s perspektivními trhy mimo EU, a to především s ostatními zeměmi 14, kam vývoz meziročně stoupl o 3,2 mld. Kč, a tím posílil nízký podíl těchto zemí na celkovém českém vývozu. 14 ČLR, KLDR, Kuba, Laos, MoLR, VSR 73

Ve vzájemných vztazích zde opět dominovala Čína (viz tab. II.3.2.1), vývoz rostl i do Laosu a Koreje. Vzrostl i objem zboží vyvezeného do rozvojových zemí, o 1,9 mld. Kč. Vývoz do zemí s tranzitivní ekonomikou se zvýšil meziročně o 0,5 mld. Kč, opět za přispění některých zemí bývalé Jugoslávie. Export do Spojených států amerických také rostl, nestačilo to však k udržení jejich podílu na celkovém zahraničním obchodě, který se mírně snížil. Naopak růst exportu do Kanady mírně navýšil podíl této země na celkovém zahraničním obchodě. vývoz do Společenství nezávislých států akceleroval Objem českého vývozu do Společenství nezávislých států již třetí čtvrtletí v řadě rostl dvouciferným tempem. Ve 2. čtvrtletí meziročně stoupl o 16,2 %, což je hodnotově o 4,5 mld. Kč, a to za přispění vývozu jak do Ruské federace, tak i na Ukrajinu. Navzdory pokračujícím oboustranným sankcím vývoz do Ruské federace meziročně zrychlil o 13,7 %, tj. o 2,6 mld. Kč, a tím mírně navýšil podíl Ruské federace na celkovém českém vývozu, nicméně stále se drží pod 3 %, která dosahoval dlouhodobě v období před rokem 2014. Prudce akcelerovaly i ruské dovozy, které meziročně vzrostly o 65,9 % na 34 mld. Kč. Rychlejší růst dovozu než vývozu měl proto za následek zhoršení obchodní bilance, která prohloubila schodek meziročně o 10,9 mld. Kč na 12,5 mld. Kč. Tabulka č. II.3.2.1 Teritoriální struktura zahraničního obchodu se zbožím ve 2. čtvrtletí 2017 a srovnání se 2. čtvrtletím 2016 Pramen: ČSÚ (údaje vč. dopočtů), tabulka MPO */ ČLR, KLDR, Kuba, Laos, MoLR, VSR O B R A T V Ý V O Z D O V O Z B I L A N C E 4-6/2016 4-6/2017 index 4-6/2016 4-6/2017 index 4-6/2016 4-6/2017 index 4-6/16 4-6/17 mil.kč % mil.kč % 17/16 mil.kč % mil.kč % 17/16 mil.kč % mil.kč % 17/16 mil. Kč mil. Kč Celkový zahraniční obchod ČR 1 897 424 100,0 1 997 448 100,0 105,3 1 019 341 100,0 1 056 334 100,0 103,6 878 084 100,0 941 114 100,0 107,2 141 257 115 220 * Státy s vyspělou tržní ekonomikou 1 589 929 83,8 1 649 946 82,6 103,8 930 678 91,3 957 156 90,6 102,8 659 251 75,1 692 791 73,6 105,1 271 427 264 365 ** Státy EU 28 1 450 279 76,4 1 505 245 75,4 103,8 855 450 83,9 882 141 83,5 103,1 594 829 67,7 623 103 66,2 104,8 260 621 259 038 z toho: Německo 561 966 29,6 586 761 29,4 104,4 324 787 31,9 341 924 32,4 105,3 237 179 27,0 244 837 26,0 103,2 87 608 97 087 Slovensko 129 806 6,8 126 990 6,4 97,8 84 776 8,3 81 379 7,7 96,0 45 030 5,1 45 611 4,8 101,3 39 746 35 768 ** Státy ESVO 32 117 1,7 31 614 1,6 98,4 19 311 1,9 20 435 1,9 105,8 12 806 1,5 11 179 1,2 87,3 6 504 9 256 ** Ostatní státy s vysp. tržní ekonomik 107 533 5,7 113 088 5,7 105,2 55 917 5,5 54 579 5,2 97,6 51 616 5,9 58 508 6,2 113,4 4 302-3 929 z toho: Kanada 2 454 0,1 3 100 0,2 126,3 1 493 0,1 1 781 0,2 119,2 961 0,1 1 319 0,1 137,3 532 461 USA 43 156 2,3 48 602 2,4 112,6 21 947 2,2 22 554 2,1 102,8 21 208 2,4 26 049 2,8 122,8 739-3 495 Turecko 23 329 1,2 22 826 1,1 97,8 14 372 1,4 13 621 1,3 94,8 8 957 1,0 9 206 1,0 102,8 5 415 4 415 * Rozvojové země 113 894 6,0 120 047 6,0 105,4 42 049 4,1 43 982 4,2 104,6 71 845 8,2 76 065 8,1 105,9-29 797-32 083 z toho: Brazílie 2 717 0,1 2 744 0,1 101,0 1 474 0,1 1 651 0,2 112,1 1 244 0,1 1 092 0,1 87,8 230 559 Indie 9 129 0,5 8 856 0,4 97,0 4 584 0,4 4 286 0,4 93,5 4 545 0,5 4 570 0,5 100,6 40-284 * Státy s tranzitivní ekonomikou 11 562 0,6 11 730 0,6 101,5 5 838 0,6 6 370 0,6 109,1 5 724 0,7 5 360 0,6 93,6 114 1 010 * Společenství nezávislých států 59 182 3,1 81 822 4,1 138,3 27 946 2,7 32 484 3,1 116,2 31 236 3,6 49 338 5,2 158,0-3 290-16 854 z toho: Rusko 39 385 2,1 55 462 2,8 140,8 18 916 1,9 21 503 2,0 113,7 20 469 2,3 33 959 3,6 165,9-1 553-12 456 Ukrajina 9 747 0,5 11 938 0,6 122,5 4 659 0,5 6 251 0,6 134,2 5 088 0,6 5 687 0,6 111,8-430 564 * Ostatní */ 116 567 6,1 127 867 6,4 109,7 12 284 1,2 15 476 1,5 126,0 104 283 11,9 112 391 11,9 107,8-91 999-96 915 z toho: Čína 111 897 5,9 121 506 6,1 108,6 11 407 1,1 14 367 1,4 125,9 100 489 11,4 107 139 11,4 106,6-89 082-92 772 * Nespecifikováno 6 290 0,3 6 036 0,3 95,9 546 0,1 866 0,1 158,7 5 745 0,7 5 170 0,5 90,0-5 199-4 304 Zahraniční obchod 1 573 703 82,9 1 631 944 81,7 103,7 907 412 89,0 933 067 88,3 102,8 666 291 75,9 698 877 74,3 104,9 241 121 234 189 se zeměmi OECD 74

Export v mld. Kč Podíl na exportu ČR v % MPO odbor ekonomických analýz Analýza vývoje ekonomiky ČR za 2. čtvrtletí 2017 Podíl prioritních zemí stoupl, zájmových však klesl Ve 2. čtvrtletí 2017 se dařilo vývozu do zemí zařazených v exportní strategii ČR 15 mezi prioritní země 16. Podíl těchto zemí na českém exportu se zvýšil meziročně na 9 %, když vývoz ve skupině těchto států vzrostl o 9,4 %, tj. o 8,2 mld. Kč. Dobře se však nevede exportu do zájmových zemí, kam se celkový objem vyvezeného zboží meziročně snížil o 1,1 %, tj. o 0,6 mld. Kč a tím klesl podíl této skupiny zemí na celkovém exportu na 5 %, (viz graf II.3.2.1). Graf č. II.3.2.1 Vybraná uskupení zemí export 1 000,0 900,0 83,9 83,5 100,0 90,0 800,0 700,0 65,2 65,1 80,0 70,0 600,0 60,0 500,0 400,0 300,0 855,4 882,1 664,4 687,2 50,0 40,0 30,0 200,0 100,0 0,0 8,5 9,0 87,0 53,5 95,2 52,9 5,2 5,0 2.Q 2016 2.Q 2017 20,0 10,0 0,0 EU-28 (mld. Kč) Prioritní země (mld. Kč) EU-28 - podíl na exportu ČR (%) /pravá osa/ Prioritní země - podíl na exportu ČR (%) /pravá osa/ Eurozóna (mld. Kč) Zájmové země (mld. Kč) Eurozóna - podíl na exportu ČR (%) /pravá osa/ Zájmové země - podíl na exportu ČR (%) /pravá osa/ Pramen: ČSÚ, graf MPO Tahounem českého exportu zůstává Německo, následováno Slovenskem Pozici nejsilnějšího obchodního partnera si zachovalo Německo, z teritoriálního hlediska pro ČR nejvýznamnější vývozní a dovozní destinace. Dobrý výkon domácí a německé ekonomiky se odrazil ve vzájemných obchodních vztazích a vývoz do Německa meziročně stoupl o 5,3 %, dovoz o 3,2 %. Již tak vysoký podíl na celkovém vývozu se ještě zvýšil na 32,4 % (meziročně o 0,5 p. b.), kdežto na celkovém dovozu se snížil na 26 % (o 1 p. b.). Přebytek obchodní bilance ve výši 97,1 mld. Kč ve prospěch ČR, byl meziročně o 9,5 mld. Kč vyšší (viz tab. II.3.2.1). Na druhém místě se stabilně umisťuje Slovensko, proti Německu s téměř třetinovým přebytkem obchodní bilance, jehož saldo meziročně kleslo o 4 mld. Kč na 35,8 mld. Kč. Od 3. čtvrtletí 2016 sice vývoz na Slovensko klesá, nicméně tentokrát pomalejším tempem. Hodnota vývozu se ve 2. čtvrtletí 2017 15 Exportní strategie ČR pro období 2012 2020, kterou vláda ČR schválila v březnu 2012, charakterizuje prioritní a zájmové země jako ekonomiky, které skýtají velký potenciál pro zvýšení českého exportu, a trhy, na kterých je již české zboží či služby známé, nebo trhy, kde za konkurencí z jiných zemí ČR zaostává a potřebuje budovat či posílit své pozice. 16 Exportní strategie ČR definuje: Prioritní země: Brazílie, ČLR, Indie, Irák, Kazachstán, Mexiko, Ruská federace, Srbsko, Turecko, Ukrajina, USA, Vietnam. Zájmové země: Angola, Argentina, Austrálie, Ázerbájdžán, Bělorusko, Egypt, Etiopie, Chile, Ghana, Chorvatsko, Izrael, Japonsko, Jihoafrická republika, Kanada, Kolumbie, Maroko, Moldavsko, Nigérie, Norsko, Peru, Senegal, Singapur, Spojené arabské emiráty, Švýcarsko a Thajsko. 75

pohybovala na přibližné úrovni 1. čtvrtletí 2015. Pořadí prvních pěti zemí s nejvyššími přebytky oproti stejnému období loňského roku zůstalo beze změny Spojené království, Francie, Rakousko. Žebříček první pětice zemí, pro zahraniční obchod ČR nejdůležitějších, se oproti stejnému období roku 2016 nezměnil (viz tab. IV.2 v tabulkové příloze). Na straně vývozů obhájilo druhou pozici Slovensko se 7,7% podílem, na třetím místě je Polsko (6 %), čtvrtá Francie (5,2 %) a pátá Velká Británie (4,9 %). Na straně dovozů na druhém místě se opět umístila Čína (11,4 %) následovaná Polskem (7,8 %), Slovenskem (4,8 %) a Itálií (4,3 %). Nejvyšší schodek obchodní bilance vykázal opět obchod s Čínou Zápornou bilancí obchodu se zbožím se převážně vyznačuje obchod České republiky s asijskými zeměmi. Nejvyšším schodkem skončila tradičně bilance zahraničního obchodu s Čínou. Ta se na vedoucí pozici umísťuje od roku 2002, kdy na ní vystřídala Ruskou federaci, a ve 2. čtvrtletí 2017 vykázala schodek ve výši 92,8 mld. Kč, meziročně vyšší o 3,7 mld. Kč. Na druhém místě se dlouhodobě drží Korejská republika (-21,5 mld. Kč). Na třetí pozici se umístilo Japonsko (-12,7 mld. Kč), čtvrtá Ruská federace (-12,5 mld. Kč), která byla ve stejném období loňského roku třináctá. Páté bylo Polsko (-10,1 mld. Kč), jediný zástupce EU v první desítce. II.3.3 Komoditní struktura Tabulka č. II.3.3.1 Komoditní struktura zahraničního obchodu dle SITC tříd ve 2. čtvrtletí 2017 Celkem 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 Vývoz (podíl v %) 100,0 3,3 1,0 2,3 1,8 0,3 6,2 15,6 56,7 12,5 0,3 Dovoz (podíl v %) 100,0 4,6 0,8 2,3 5,6 0,2 11,1 17,5 45,7 11,8 0,3 Saldo 2.Q 2017 (v mld. Kč) 115,2-9,1 3,5 3,1-33,6 0,5-39,0 0,6 168,4 20,7 0,1 Saldo 2.Q 2016 (v mld. Kč) 141,3-8,3 3,9 1,9-24,8 0,6-41,5 6,6 178,6 24,0 0,3 Meziroční změna salda -26,1-0,8-0,4 1,2-8,8-0,2 2,5-6,0-10,2-3,3-0,2 Pramen: ČSÚ Pozn.: 0 potraviny 3 - minerální paliva 6 tržní výrobky tříděné hlavně podle materiálu 1 nápoje a tabák 4 - živočišné a rostlinné tuky 7 stroje a dopravní prostředky 2 suroviny 5- chemikálie 8 průmyslové spotřební zboží 9 komodity nezatříděné Nejdůležitějším obchodním artiklem jsou stále stroje a dopravní prostředky K dobrému výsledku českého zahraničního obchodu tradičně v nejvyšší míře přispěly z hlediska komoditní struktury stroje a dopravní prostředky, které jsou hlavní vývozní i dovozní položkou. Nadále těžily z dlouhotrvající silné zahraniční poptávky, nicméně svůj podíl na celkových vývozech mírně oslabily o 0,2 p. b., kdežto na dovozech se nezměnil. Vývoz této skupiny zboží však rostl pomaleji (meziročně o 3,3 % na 598,7 mld. Kč) než dovoz (o 7,3 % na 430,3 mld. Kč), přesto obchod se stroji a dopravními prostředky vytvořil nejvyšší kladné saldo obchodní bilance, které však vlivem rychlejšího růstu dovozu než vývozu meziročně kleslo o 10,2 mld. Kč na 168,4 mld. Kč (viz tab. II.3.3.1). Ve skupině strojů a dopravních prostředků zaujímala ve vývozech dominantní postavení silniční vozidla, avšak jejich podíl na celkovém vývozu oslabil na 21,8 76

1/2013 3/2013 5/2013 7/2013 9/2013 11/2013 1/2014 3/2014 5/2014 7/2014 9/2014 11/2014 1/2015 3/2015 5/2015 7/2015 9/2015 11/2015 1/2016 3/2016 5/2016 7/2016 9/2016 11/2016 1/2017 3/2017 5/2017 USD/barel MPO odbor ekonomických analýz Analýza vývoje ekonomiky ČR za 2. čtvrtletí 2017 % při růstu vývozu o 1,1 % na 230,1 mld. Kč (o 2,5 mld. Kč). Nejvýznamnější podskupina silničních vozidel, osobní automobily, zrychlila tempo meziročního růstu na 1,9 %, tj. o 2,5 mld. Kč. Absolutně nejvyšší meziroční přírůstek exportu dosáhla skupina SITC7 výpočetní technika (o 6,1 mld. Kč) a zařízení pro telekomunikace a pro záznam a reprodukci zvuku (o 5,9 mld. Kč). Bilanci nepříznivě ovlivnil růst pasiva minerálních paliv Kromě snížení přebytku obchodu se stroji a dopravními prostředky mělo nepříznivý vliv na saldo zahraničního obchodu další prohloubení pasiva bilance obchodu s minerálními palivy meziročně o 8,8 mld. Kč, na 33,6 mld. Kč, které způsobily vyšší ceny ropy a plynu na světových trzích. Dovoz minerálních paliv prudce vzrostl, meziročně o 21,7 % na 52,4 mld. Kč, kdežto vývoz stoupal pomalejším tempem, o 3,1 % na 18,8 mld. Kč. Objemově nejvyšší deficit obchodní bilance vytvořily chemikálie, přestože ho mírně snížily na 39 mld. Kč. Dovoz chemikálií vzrostl hodnotově o 0,6 mld. Kč, tj. o 0,6 %, vývoz o 3,1 mld. Kč, tj. o 4,9 %. Vývoj komoditní struktury zahraničního obchodu v 1. čtvrtletí 2017, tříděného podle mezinárodní nomenklatury zboží SITC, znázorňuje tab. II.3.3.1. Graf č. II.3.3.1 Ceny ropy na světových trzích v letech 2013 2. čtvrtletí 2017 (USD/barel) 140 120 100 80 60 40 20 0 Ropa Brent Ropa WTI Pramen: www.kurzy.cz, graf MPO II.3.4 Zahraniční obchod EU Unijní zahraniční obchod si vedl dobře Zahraniční obchod Evropské unie 17 jako celku ve 2. čtvrtletí 2017 pokračoval v růstovém trendu, avšak s polovičními tempy růstu oproti prvnímu čtvrtletí, kdy byla dvouciferná. Vývoz činil 468 mld. eur a oproti stejnému období roku 2016 vzrostl o 6,2 %, tj. o 27,4 mld. eur, dovoz objemem 457,7 mld. eur, vzrostl rychleji, o 7,5 %, tj. o 32,1 mld. eur, takže celkový obrat zahraničního obchodu se zvýšil o 59,5 mld. eur na 925,7 mld. eur. Rychlejší růst dovozu než vývozu ovlivnil bilanci zahraničního obchodu celého uskupení, která snížila přebytek na 10,4 mld. eur (meziročně o 4,7 mld. eur). Nejsilnějším měsícem čtvrtletí byl květen, kdy dovoz a vývoz rostl meziročně dvouciferným tempem. Nejslabší výkon zahraničního 17 V analýze jsou obsaženy údaje podle stavu k 11.9.2017, které budou v průběhu roku 2017 ještě zpřesňovány. 77

I/13 III/13 V/13 VII/13 IX/13 XI/13 I/14 III/14 V/14 VII/14 IX/14 XI/14 I/15 III/15 V/15 VII/15 IX/15 XI/15 I/16 III/16 V/16 VII/16 IX/16 XI/16 I/17 III/17 V/17 mld. EUR % MPO odbor ekonomických analýz Analýza vývoje ekonomiky ČR za 2. čtvrtletí 2017 obchodu byl v dubnu, kdy vývoz klesl o 1 % pod úroveň předchozího roku. Vývoj zahraničního obchodu Evropské unie znázorňuje graf II.3.4.1. Na výkon evropského zahraničního obchodu mělo kladný vliv stabilní tempo růstu evropské ekonomiky podpořené monetární stimulací ECB, v prostředí pokračujících oboustranných sankcí uplatňovaných Evropskou unií a Ruskem. Graf č. II.3.4.1 Zahraniční obchod EU28 v letech 2013 2. čtvrtletí 2017 25 20 15 10 5 0-5 -10-15 -20 25,0 20,0 15,0 10,0 5,0 0,0-5,0-10,0-15,0 saldo (v mld. EUR) vývoz (meziroční změna v %) dovoz (meziroční změna v %) Pramen: Eurostat, graf MPO Stroje a dopravní prostředky nadále dominovaly exportu a Německo tradičně unijnímu obchodu Výrobky zpracovatelského průmyslu v čele se stroji a dopravními prostředky zaujímají vedoucí postavení ve vývozu zemí evropské osmadvacítky na světové trhy. Obrat obchodu se stroji a dopravními prostředky ve 2. čtvrtletí 2017 meziročně vzrostl o 14 mld. eur na 344,3 mld. eur, přesto jejich podíl na celkovém obratu zahraničního obchodu se zbožím zemí Evropské unie oslabil na 37,2 %. Na celkovém vývozu se podílely 42,1 %, na dovozu 32,2 % a současně vykázaly nejvyšší kladné saldo obchodní bilance ve výši 49,4 mld. eur, které bylo ve srovnání se stejným obdobím předchozího roku o 3 mld. eur nižší, protože dovoz rostl o 6,1 %, kdežto vývoz jen o 2,9 %. Naopak tradičně nejvyšší deficit, tentokrát ve výši 55,5 mld. eur, dosáhla minerální paliva, s jeho meziročním zvýšením o 11,3 mld. eur, v důsledku růstu cen energetických komodit. Mezi další nejvíce obchodované komodity, zastoupené v celkovém obchodu EU ve větší míře, patřily chemikálie (s podílem 14,5 %), průmyslové spotřební zboží (13 %) a tržní výrobky (11,3 %). Největší podíl na vývozech EU (27,9 %) i na dovozech (19 %) a zároveň nejvýznamnější postavení v rámci skupiny zemí evropské osmadvacítky co se týče zahraničně obchodních vztahů, má nejsilnější evropská ekonomika, Německo, jehož národní hospodářství se těší výborné kondici. Na straně vývozů se na druhém místě drží dlouhodobě Spojené království, třetí pozici obhájila Itálie, čtvrtou Francie a pátou Nizozemsko (viz graf II.3.4.2). Další země z první desítky si zachovaly stejné umístění, jaké měly před rokem. Česká republika se 78

udržela na třináctém místě s 1,4% podílem. Žebříček zemí s největším objemem dovozu se též nezměnil. Druhé místo patří Spojenému království, třetí se umístilo Nizozemsko, následuje Francie a Itálie (viz graf II.3.4.2). Česká republika s 1,7% zůstala na jedenáctém místě. Graf č. II.3.4.2 Podíl vybraných zemí na vývozu a dovozu EU28 ve 2. čtvrtletí 2017 Irsko 3,1% Španělsko 5,2% Ostatní vývoz Ostatní dovoz 18,4% 16,8% Německo Německo 19,0% 27,9% Polsko 3,2% Španělsko 6,7% Belgie 5,8% Nizozemsko 7,6% Francie 10,5% Itálie 10,7% Spojené království 10,8% Belgie 7,1% Itálie 9,1% Francie 9,1% Spojené království 14,7% Nizozemsk o 14,3% Pramen: Eurostat, neočištěná data 79

II.4 VNITŘNÍ OBCHOD II.4.1 Souhrnné výsledky Vnitřní obchod pokračoval v růstu, ale pomalejším tempem Indikátor důvěry spotřebitelů byl vysoko Vyšší spotřeba domácností než růst jejich disponibilních příjmů vedla k poklesu úspor Maloobchodní tržby zpomalily růstovou dynamiku Maloobchodní tržby ve 2. čtvrtletí 2017 zpomalily meziroční tempo růstu na 5,9 % v b. c., resp. o 3,6 % v s. c. Klíčovým faktorem pro vývoj tržeb byla individuální spotřeba, která se promítla do dalšího zvyšování tržeb obchodníků. Dobré podmínky na trhu práce umocněné spotřebitelským optimismem stimulovaly poptávku a domácnosti opět vydávaly za nákupy více peněz než před rokem. Dobrá finanční kondice českých domácností a přetrvávající důvěra v budoucnost se odrazily v konečné spotřebě domácností, která meziročně vzrostla o 6 % v b. c., což v hodnotovém vyjádření činí nárůst o 33,3 mld. Kč (z 551,5 mld. Kč ve 2. čtvrtletí 2016 na 584,7 mld. Kč ve 2. čtvrtletí 2017). Jejich spotřeba se tak stala stabilním zdrojem domácí poptávky a růstu ekonomiky. Pozitivní náladu mezi spotřebiteli potvrzovaly již výsledky konjunkturálních průzkumů. Bazický indikátor důvěry spotřebitelů se drží v kladném pásmu od října 2014 (proti průměru roku 2005). V dubnu a v květnu 2017 byl shodně na 108,4 %, v červnu na 106,2 %, což je více než ve stejném období před rokem (v dubnu a květnu 2016 dosáhl 104,3 %, v červnu klesl na 103,8 %). Proti průměru za 2. čtvrtletí 2016 se důvěra spotřebitelů zvýšila v průměru o 3,6 p. b. Nejen na důvěře spotřebitelů v ekonomiku, ale především na vývoji příjmů domácností, jsou závislé tržby maloobchodu. Na ty však kromě růstu mezd působí řada dalších faktorů. Po úhradě běžných výdajů zůstává domácnostem disponibilní důchod, určený buď k úhradě konečné spotřeby, či k tvorbě úspor. Hrubý disponibilní důchod domácností ve 2. čtvrtletí 2017 zrychlil meziroční tempo růstu na 5,7 %. V absolutních hodnotách to znamenalo zvýšení o 34,8 mld. Kč na 649,2 mld. Kč a zároveň nejvyšší tempo růstu v časové řadě od 4. čtvrtletí 2008. Ještě rychleji rostla konečná spotřeba domácností (meziročně o 6 %, tj. o 33,3 mld. Kč), což vedlo ke snížení míry úspor na 10,9 %, na úroveň dosaženou ve 3. čtvrtletí 2016. Hrubé úspory však stouply meziročně o 3 %, tj. o 2,1 mld. Kč, na 71,9 mld. Kč. Maloobchodní tržby včetně motoristického segmentu a prodeje pohonných hmot (CZ-NACE 45+47) ve stálých cenách ve 2. čtvrtletí 2017 zvolnily tempo meziročního růstu v průměru na 3,6 %, což je nejnižší dynamika naměřená od 3. čtvrtletí 2013 (viz graf č. II.4.1.1). Tempa růstu tržeb v jednotlivých měsících polevila, vyšší byla v květnu (5,6 %) a v červnu (4,7 %), nejnižší v dubnu (0,5 %). Maloobchodní tržby nicméně ovlivňuje v jednotlivých měsících roku řada faktorů sezónního charakteru, a proto je jejich vývoj volatilní. Ve 2. čtvrtletí se tento efekt projevil počtem pracovních dní, kterých bylo o čtyři méně než ve stejném období předchozího roku. 80

Graf č. II.4.1.1 Tržby maloobchodu včetně motoristického segmentu a prodeje pohonných hmot (CZ-NACE 45+47, stálé ceny, meziroční změny v %) 12 10 8 6 % 4 2 0-2 -4-6 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 2013 2014 2015 2016 2017 Běžné ceny Stálé ceny Pramen: ČSÚ, graf MPO vzhůru je táhly tržby samotného maloobchodu, kdežto tržby motoristického segmentu téměř stagnovaly, Maloobchod tentokrát táhly vzhůru tržby samotného maloobchodu a ne motoristického segmentu, který držel růst po více než předchozí čtyři roky. Maloobchod kromě motorových vozidel (CZ-NACE 47) sice zvolnil růst, ale tržby obchodu bez motoristického segmentu v průměru za 2. čtvrtletí stouply meziročně o 5,4 %. S ním korespondoval vývoj tržeb maloobchodu kromě prodeje pohonných hmot (CZ-NACE 47 bez 47.3), které také zpomalily meziroční růst v průměru na 5,6 %. Tržby motoristického segmentu (CZ-NACE 45), tj. obchod, opravy a údržba motorových vozidel razantně zpomalily meziroční tempo růstu na 0,2 % ve 2. čtvrtletí 2017 (z 13,4 % ve 2. čtvrtletí 2016). Tržby rostly dvouciferně ještě v lednu a v březnu, únor byl slabší, stejně tak i celé druhé čtvrtletí. V dubnu 2017 byly dokonce o 4,6 % pod průměrem předchozího roku. Meziročně nižší prodeje aut má s velkou pravděpodobností na svědomí nižší počet pracovních dní, i když silná dynamika prodejů nastoupená v roce 2014 může logicky časem oslabit. Nicméně vysoké stáří vozového parku v České republice indikuje možnost dalšího oživení poptávky po tomto segmentu zboží dlouhodobé spotřeby. Tabulka č. II.4.1.1 Tržby v jednotlivých tržních sektorech (stálé ceny, meziroční změna v %) Pramen: ČSÚ 2013 2014 2015 2016 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q Maloobchod včetně motoristického segmentu (CZ-NACE 45 + 47) -2,7 0,4 2,9 3,8 7,0 4,7 5,7 4,7 8,3 8,7 6,2 9,1 7,4 8,9 5,1 4,6 6,8 3,6 Obchod, opravy a údržba motorových vozidel (CZ-NACE 45) -7,5 4,0 9,2 11,3 18,6 8,2 13,8 7,9 12,1 14,4 8,3 13,4 8,4 13,4 5,3 4,9 9,7 0,2 Maloobchod kromě motorových vozidel (CZ-NACE 47) -0,7-1,2 0,5 1,1 2,3 3,2 2,4 3,5 6,5 6,2 5,3 7,2 6,9 6,7 4,9 4,4 5,3 5,4 Prodej pohonných hmot (CZ-NACE 47.3) -2,0-0,5-4,1-1,3 2,1 1,6 1,8 1,3 8,0 6,1 7,2 11,8 8,4 9,3 5,7 5,7 3,4 4,0 Maloobchod kromě pohonných hmot (CZ-NACE 47 bez 47.3) -0,5-1,3 1,2 1,4 2,4 3,5 2,5 3,7 6,3 6,2 5,0 6,6 6,6 6,3 4,8 4,3 5,6 5,6 2017 81

stejně tak i tržby za prodej pohonných hmot Tempo růstu zpomalily též tržby za prodej pohonných hmot (CZ-NACE 47.3), v průměru za 2. čtvrtletí 2017 na 4 %. Vyšší ceny minerálních paliv, především ropy, na světových trzích se promítly do tuzemských cen pohonných hmot (benzínu a nafty), což mělo negativní vliv na spotřebitelskou poptávku. Vzájemný vztah mezi vývojem objemu prodeje pohonných hmot a jejich cenami je znázorněn v grafu č. II.4.1.2. Graf č. II.4.1.2 Objem prodeje pohonných hmot a jejich ceny (meziroční změny v %) % 20 15 10 5 0-5 -10-15 -20-25 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 2013 2014 2015 2016 2017 Objem prodeje Ceny Pramen: ČSÚ, graf MPO Utrácelo se méně za potraviny a více za nepotravinářské zboží Rychlým tempem stoupal prodej počítačů a komunikačních zařízení V maloobchodě s potravinami (CZ-NACE 47.11 + 47.2) se snížilo tempo meziročního růstu tržeb, ze 4,4 % ve 2. čtvrtletí 2016 na průměrných 3,5 % ve 2. čtvrtletí 2017. Podobný trend vykázaly tržby za prodej nepotravinářského zboží (CZ-NACE 47.19 + 47.4 až 47.9), které zpomalily růst ze 7,7 % ve 2. čtvrtletí předchozího roku na 7,2 %, nicméně růst tržeb v tomto segmentu je nadále vysoký a potvrzuje fakt, že spotřebitelé, jisti si svou dobrou finanční kondicí, nemají obavy utrácet své peníze i za zbytnější zboží a investovat do volnočasových aktivit. K celkovému příznivému výsledku odvětví přispěl značně maloobchod ve specializovaných prodejnách s počítačovým a komunikačním zařízením (CZ-NACE 47.4), jehož tržby meziročně akcelerovaly na 9,6 % z 3,6 % ve 2. čtvrtletí 2016. Zrychlil i růst tržeb maloobchodu s oděvy, obuví a koženým zbožím (CZ-NACE 47.71 + 47.72), meziročně o 7,7 % proti 2. čtvrtletí 2016, kdy stouply o 5,3 %. Maloobchod s výrobky pro kulturu a rekreaci (CZ-NACE 47.6) zpomalil meziroční růst tržeb na 5,7 %, když ve stejném období roku 2016 byly tržby vyšší o 7,2 %. Ještě hůře si vedl maloobchod s výrobky převážně pro domácnost (CZ-NACE 47.5), kde tržby rostly meziročně 3,4% tempem, z +9,4 % před rokem. Dynamiku meziročního růstu zpomalil také maloobchod s farmaceutickým, zdravotnickým, kosmetickým a drogistickým zbožím (CZ-NACE 47.73 až 47.75) ve specializovaných prodejnách na 2,7 % ze 4,5 % ve 2. čtvrtletí 2016, z toho u farmaceutického a zdravotnického zboží (CZ-NACE 47.73 + 47.74) na 1 % z 2,4 % před rokem. 82

Lucembursko Dánsko Belgie Itálie Švédsko Rakousko Řecko Estonsko Finsko Spojené království Španělsko Francie Nizozemsko Chorvatsko Bulharsko Lotyšsko Německo Maďarsko Malta Litva Polsko Portugalsko Česká republika Kypr Slovensko Irsko Rumunsko Slovinsko MPO odbor ekonomických analýz Analýza vývoje ekonomiky ČR za 2. čtvrtletí 2017 Prodej mimo prodejny, stánky a trhy dynamicky rostl, prodeje ve stáncích a na trzích skomírají Tržby internetových prodejců prudce rostly Dvouciferná tempa růstu od roku 2013 si nadále drží prodeje mimo prodejny, stánky a trhy (CZ-NACE 47.9), kde ve 2. čtvrtletí 2017 si na tržbách prodejci meziročně polepšili o 17,7 %. Ve stejném období roku 2016 jim tržby vzrostly o 18,2 %. Prodeje ve stáncích a na trzích (CZ-NACE 47.8) si vedou dlouhodobě výrazně hůře. Tržby v tomto segmentu mírně vzrostly meziročně jen o 0,4 %, ve stejném období před rokem dokonce klesly o 2,2 %. Zájem spotřebitelů o nákupy on-line nepolevuje, o čemž svědčí nejúspěšnější segment maloobchodu, prodej prostřednictvím internetu nebo zásilkových služeb (CZ-NACE 47.91). Ve 2. čtvrtletí 2017 vykázal další dvouciferný nárůst v průměru o 21,7 %. Za stejné období před rokem tržby rostly ještě více, o 22,1 %. II.4.2 Vnitřní obchod v EU Maloobchodnímu obratu v EU a v eurozóně se dařilo, Obrat maloobchodu v zemích Evropské unie ve 2. čtvrtletí 2017 si udržel solidní tempo růstu, když zrychlil meziroční dynamiku na 3 % z 2,2 % dosažených ve 2. čtvrtletí 2016. Podobně akceleroval obrat v eurozóně, na 3 %, ale z 0,9 % ve stejném období předchozího roku. Nejvyšší tempa meziročního růstu ze všech zemí v rámci uskupení vykázalo Slovinsko a Rumunsko, shodně 8,7 %. Maloobchodu se dařilo ve všech sledovaných zemích kromě Lucemburska, kde obrat maloobchodu soustavně klesá od 3. čtvrtletí 2015, tentokrát meziročně o 25 %. Česká republika, která byla ve stejném období roku 2016 pátá, sestoupila na šesté místo s růstem o 6,5 % (rozdíl proti šetření Českého statistického úřadu je způsoben mimo jiné vlastními dílčími výpočty a dopočty Eurostatu). Meziroční srovnání výsledků maloobchodního obratu v Evropské unii je znázorněno v grafu č. II.4.2.1. Graf č. II.4.2.1 Indexy obratu prodeje v maloobchodu kromě automobilového průmyslu v EU28 (meziroční změna v %, očištěno od vlivu počtu pracovních dní) 20,0 10,0 0,0-10,0-20,0-30,0 % - 40,0-50,0-60,0-70,0 2.Q 2016 2.Q 2017 Pramen: Eurostat, graf MPO 83

zvýšila se i důvěra spotřebitelů v obou uskupeních Důvěra spotřebitelů jak v Evropské unii, tak i v eurozóně se zlepšovala. Pro země evropské osmadvacítky se z průměrné hodnoty minus 6,1 bodu ve 2. čtvrtletí 2016 dostala ve 2. čtvrtletí 2017 na minus 3 body, pro země eurozóny z minus 7,9 bodu na minus 2,7 bodu. V pohledu na stav ekonomiky, jako indikátoru budoucích výdajů spotřebitelů, se promítl optimismus ve vnímání současné i budoucí situace, který koresponduje s hospodářským oživením v evropských zemích. Důležitým ukazatelem pro české exportéry je především německý index, který se od 3. čtvrtletí 2015 kontinuálně pohyboval v záporném pásmu a až ve 2. čtvrtletí 2017 se překlopil do pásma kladného. Příznivý výkon německé ekonomiky pokračoval a ovlivnil následně hodnocení důvěry spotřebitelů, které si ve srovnání se stejným obdobím loňského roku polepšilo, z průměrné hodnoty -3,2 bodu na současné +3,6 bodu. Německá ekonomika je v dobré kondici, která je založená především na soukromé spotřebě. Také slovenský indikátor se zlepšil z průměrných -7,8 bodu před rokem, na -5,1 bodu v průměru za 2. čtvrtletí 2017 (viz graf č. II.4.2.2). Graf č. II.4.2.2 Indikátory důvěry spotřebitelů v EU28 10,0 5,0 0,0-5,0-10,0-15,0-20,0-25,0-30,0-35,0-40,0 1 3 5 7 9 11 1 3 5 7 9 11 1 3 5 7 9 11 1 3 5 7 9 11 1 3 5 2013 2014 2015 2016 2017 eurozóna EU28 ČR Německo Slovensko Pramen: Eurostat, graf MPO 84