*UOHSX006K0SS* UOHSX006K0SS PŘEDSEDA ÚŘADU PRO OCHRANU HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE ROZHODNUTÍ Č. j.: ÚOHS-R80/2013/VZ-27816/2014/322/KMr Brno: 5. ledna 2015 Ve správním řízení o rozkladu ze dne 20. 3. 2013 doručeném Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže téhož dne zadavatelem Českou republikou Úřadem práce České republiky krajskou pobočkou v Ústí nad Labem, IČ 72496991, se sídlem Dvořákova 1609/18, 400 21 Ústí nad Labem, zastoupeným Mgr. et Mgr. Radimem Gabrielem, ředitelem krajské pobočky Úřadu práce České republiky v Ústí nad Labem, proti rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže č. j. ÚOHS-S649/2012/VZ- 4120/2013/532/MKn ze dne 6. 3. 2013 vydaném ve správním řízení vedeném ve věci možného spáchání správních deliktů podle 120 odst. 1 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, zadavatelem při zadávání veřejné zakázky s názvem Poskytování komplexních služeb v projektu KREDIT Sociální politika na Mostecku v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo v Informačním systému o veřejných zakázkách zveřejněno dne 25. 9. 2009 pod evidenčním číslem 60036554 a na kterou byla dne 17. 12. 2009 uzavřena Smlouva o realizaci veřejné zakázky č. 2009/31/OPRZ-I/V se společností ASISTA, s.r.o., IČ 47284234, se sídlem Josefa Ressla 1793, 434 01 Most, jsem podle 152 odst. 5 písm. b) ve spojení s 90 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, na základě návrhu rozkladové komise, jmenované podle 152 odst. 3 téhož zákona, rozhodl takto:
Rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže č. j. ÚOHS-S649/2012/VZ- 4120/2013/532/MKn ze dne 6. 3. 2013 a rozklad zadavatele p o t v r z u j i z a m í t á m. I. Zadávací řízení veřejné zakázky ODŮVODNĚNÍ 1. Dne 25. 9. 2009 uveřejnil Česká republika Úřad práce v Mostě, IČ 00554898, se sídlem Tř. Budovatelů 1989, 434 01 Most (dále jen právní předchůdce zadavatele ) v Informačním systému o veřejných zakázkách pod evidenčním číslem 60036554 oznámení veřejné zakázky zadávené v otevřeném řízení s názvem Poskytování komplexních služeb v projektu KREDIT Sociální politika na Mostecku (dále jen veřejná zakázka ). 2. Dne 12. 10. 2012 obdržel Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen Úřad ), který je podle 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon ) 1, příslušný k dohledu nad dodržováním zákona, podnět týkající se postupu právního předchůdce zadavatele při zadání veřejné zakázky (dále jen podnět ). 3. V podnětu byl napadán postup právního předchůdce zadavatele v zadávacím řízení spočívající v neoprávněném vyloučení uchazeče bfz, o.p.s., IČ 27966119, se sídlem Provaznická 16, 350 02 Cheb (dále jen uchazeč bfz, o.p.s. ) z účasti v zadávacím řízení veřejné zakázky, s odůvodněním právního předchůdce zadavatele, že uchazeč bfz, o.p.s. neprokázal splnění ekonomických a finančních kvalifikačních předpokladů, když dle názoru právního předchůdce zadavatele z dodatku ani pojistné smlouvy, předložené uchazečem bfz, o.p.s., nevyplývalo, že uchazeč bfz, o.p.s. je pojištěn proti škodě způsobené dodavatelem třetí osobě do výše 2 mil. Kč. Rozhodnutí právního předchůdce zadavatele ze dne 23. 11. 2009 o vyloučení z účasti v zadávacím řízení bylo uchazeči bfz, o.p.s. doručeno dne 26. 11. 2009. 4. Podnět dále směřoval proti postupu právního předchůdce zadavatele spočívajícím v nikoliv řádném vyřízení námitek uchazeče bfz, o.p.s. ze dne 27. 11. 2009 podaných proti jeho vyloučení z účasti v zadávacím řízení, které byly právnímu předchůdci zadavatele doručeny dne 1. 12. 2009. O odmítnutí námitek právní předchůdce zadavatele rozhodl dne 3. 12. 2009, a to s uvedením důvodu nesplnění požadavků pro podání námitek podle 110 odst. 6 zákona, když dle názoru právního předchůdce zadavatele uchazeč bfz, o.p.s. neuvedl, v čem spatřuje porušení zákona ze strany právního předchůdce 1 Pokud je v rozhodnutí uveden odkaz na zákon, jedná se vždy o znění účinné ke dni zahájení šetřeného zadávacího řízení ve smyslu ust. 26 zákona v návaznosti na ust. 158 odst. 1 a 2 zákona, není-li uvedeno jinak. 2
zadavatele, v důsledku čehož námitky neobsahují skutečnosti rozhodné pro stanovení okamžiku, kdy se uchazeč o domnělém porušení zákona úkonem právního předchůdce zadavatele dozvěděl. 5. Dne 30. 11. 2009 rozhodl právní předchůdce zadavatele na základě doporučení hodnotící komise o výběru nejvhodnější nabídky předložené uchazečem Asista, s.r.o., IČ 47284234, se sídlem J. Ressela 1793, 434 01 Most (dále jen vybraný uchazeč ). 6. Dne 17. 12. 2009 uzavřel právní předchůdce zadavatele s vybraným uchazečem smlouvu o realizace veřejné zakázky, přičemž výše peněžitého závazku ze smlouvy činila 8 755 770 Kč bez DPH. II. Správní řízení vedené Úřadem 7. Na základě podnětu a po přezkoumání zadávací dokumentace získal Úřad pochybnosti o správnosti postupu právního předchůdce zadavatele v zadávacím řízení veřejné zakázky, proto Úřad zahájil správní řízení z moci úřední. 8. Dne 12. 12. 2012 oznámil Úřad právnímu nástupci zadavatele Česká republika Úřad práce České republiky krajská pobočka v Ústí nad Labem, IČ 72496991, se sídlem Dvořákova 1609/18, 400 21 Ústí nad Labem (dále jen zadavatel ) zahájení správního řízení oznámením č. j. ÚOHS-S649/2012/VZ-21735/2012/531/MKn ze dne 10. 12. 2012, ve kterém zadavatele seznámil se zjištěnými skutečnostmi, které budou podkladem pro rozhodnutí, čímž bylo podle 113 zákona zahájeno toto správní řízení. Současně Úřad zadavateli usnesením č. j. ÚOHS-S649/2012/VZ-23016/2012/531/MKn z téhož dne stanovil lhůtu, v níž mohl navrhovat důkazy, činit jiné návrhy, a lhůtu, ve které se mohl vyjádřit k podkladům rozhodnutí. Zadavatel se k podkladům rozhodnutí vyjádřil podáním ze dne 18. 12. 2012, které Úřad obdržel dne 21. 12. 2012. III. Napadené rozhodnutí 9. Dne 6. 3. 2013 vydal Úřad rozhodnutí č. j. ÚOHS-S649/2012/VZ-4120/2013/532/MKn ze dne 6. 3. 2013 (dále jen napadené rozhodnutí ), které bylo zadavateli doručeno dne 7. 3. 2013. Výrokem I. napadeného rozhodnutí Úřad rozhodl, že se právní předchůdce zadavatele dopustil správních deliktů podle 120 odst. 1 písm. a) zákona tím, že nedodržel postup stanovený a) v 60 odst. 1 zákona, když neoprávněně vyloučil uchazeče bfz, o.p.s. z další účasti v zadávacím řízení, a to z důvodu nesplnění ekonomických a finančních kvalifikačních předpokladů podle 55 odst. 1 písm. a) zákona a b) v 110 odst. 6 ve spojení s 111 odst. 1 a 2 zákona, když nepřezkoumal námitky podané uchazečem bfz, o.p.s. v plném rozsahu a do 10 dnů od obdržení námitek neodeslal uchazeči bfz, o.p.s písemné rozhodnutí o tom, zda námitkám vyhovuje či nikoliv, s uvedením důvodu, přičemž uchazeče bfz, o.p.s v písemném rozhodnutí o nevyhovění námitkám neuvědomil o možnosti podat návrh na zahájení řízení o přezkoumání úkonů právního předchůdce zadavatele u Úřadu, přičemž tento postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky a právní předchůdce zadavatele již uzavřel smlouvu s vybraným uchazečem. 3
10. Výrok I. písm. a) napadeného rozhodnutí (dále jen neoprávněné vyloučení uchazeče bfz, o.p.s. ) Úřad odůvodnil tím, že pojistka č. 2936803559 ze dne 2. 3. 2009 k pojištění podnikatelských rizik, kterou uchazeč bfz, o.p.s. předložil v rámci nabídky k prokázání ekonomických a finančních kvalifikačních předpokladů, splňuje požadavky stanovené právním předchůdcem zadavatele v bodě 5.6 zadávací dokumentace veřejné zakázky. Úřad se neztotožnil s tvrzením právního předchůdce zadavatele, že předložené pojištění uchazeče bfz, o.p.s. neodpovídá typu pojištění, jež bylo v rámci prokázání finančních a ekonomických kvalifikačních předpokladů požadováno. 11. Výrok I. písm. b) napadeného rozhodnutí (dále jen nepřezkoumání námitek uchazeče bfz, o.p.s. ) Úřad odůvodnil tím, že uchazeč bfz, o.p.s. povinnost, uvést v námitkách v čem spatřuje porušení zákona úkonem právního předchůdce zadavatele, jednoznačně splnil, když v námitkách uvádí, že námitka je podána proti vyloučení nabídky stěžovatele z dalšího hodnocení a tím, že v posuzovaném případě se jedná o námitky proti vyloučení z účasti v zadávacím řízení, tedy o námitky na které se povinnost uvést skutečnosti rozhodné ke stanovení okamžiku, kdy se uchazeč o domnělém porušení zákona úkonem právního předchůdce zadavatele dozvěděl, nevztahuje. Úřad dospěl k závěru, že právní předchůdce zadavatele nedodržel postup stanovený v 111 odst. 1 zákona v návaznosti na 111 odst. 2 zákona, když nepřezkoumal námitky podané uchazečem bfz, o.p.s. v plném rozsahu a do 10 dnů od jejich obdržení uchazeči bfz, o.p.s. neodeslal písemné rozhodnutí o tom, zda námitkám vyhovuje či nikoliv, s uvedením důvodu, přičemž jej v písemném rozhodnutí o nevyhovění námitkám neuvědomil o možnosti podat návrh na zahájení řízení o přezkoumání úkonů právního předchůdce zadavatele u Úřadu. 12. Úřad k výroku I. napadeného rozhodnutí dále uvedl, že shledal nedodržení zákonem stanoveného postupu právního předchůdce zadavatele již neoprávněným vyloučením uchazeče bfz, o.p.s. z účasti v zadávacím řízení, proto neoprávněné odmítnutí námitek uchazeče bfz, o.p.s. směřujících proti tomuto vyloučení, je nepochybně natolik závažným porušením zákona, jež mohlo v šetřeném případě ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, neboť v opačném případě, kdy by nabídka uchazeče bfz, o.p.s. byla po řádném vyřízení námitek vrácena k hodnocení, mohla být shledána nabídkou nejvhodnější. 13. Výrokem II. napadeného rozhodnutí Úřad rozhodl, že za spáchání správních deliktů uvedených ve výroku I. napadeného rozhodnutí se právnímu předchůdci zadavatele podle 120 odst. 2 písm. a) zákona ukládá pokuta ve výši 250 000 Kč, která je splatná do dvou měsíců od nabytí právní moci napadeného rozhodnutí. 14. Výrok II. napadeného rozhodnutí Úřad odůvodnil tím, že po zvážení všech okolností případu a uvážení všech argumentů, zejména pak s přihlédnutím ke skutečnosti, že právní předchůdce zadavatele své prvotní pochybení, spočívající v neoprávněném vyloučení uchazeče bfz, o.p.s., nezhojil, nýbrž se dopustil dalšího ještě závažnějšího pochybení, spočívajícího v nepřezkoumání námitek uchazeče bfz, o.p.s., a také ke skutečnosti, že právní předchůdce zadavatele je i v rámci svého vyjádření nadále přesvědčen o souladnosti svého postupu se zákonem, Úřad při určení výměry uložené pokuty preferoval represivní charakter uložení sankce a stanovil pokutu ve výši 250 000 Kč. 4
IV. Rozklad zadavatele 15. Proti napadenému rozhodnutí podal zadavatel v zákonné lhůtě rozklad ze dne 20. 3. 2013, který Úřad obdržel téhož dne. Námitky rozkladu 16. Zadavatel předně namítá zásadní procesní vady a nicotnost napadeného rozhodnutí, spočívající v nesprávném označení povinného subjektu ve výroku napadeného rozhodnutí. Zadavatel k tomu blíže namítá, že Úřad jako účastníka řízení označil sice Českou republiku, avšak Českou republiku v tomto případě nemůže zastupovat t. č. již neexistující subjekt. Úřad práce v Mostě zanikl k 31. 3. 2011, vedle toho jeho statutárním orgánem byl Ing. Oldřich Malý, nikoliv Ing. Oldřich Nový, jak je nesmyslně uvedeno ve výroku napadeného rozhodnutí. 17. Zadavatel dále poukazuje na skutečnost, že se s napadeným rozhodnutím seznámil pouze náhodou, neboť na adrese Tř. Budovatelů 1989 v Mostě, kam Úřad rozhodnutí zaslal, v současné době sídlí jedno z kontaktních pracovišť krajské pobočky Úřadu práce České republiky v Ústí nad Labem. V této souvislosti zadavatel poukazuje na ustanovení 68 odst. 2 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen správní řád ), podle něhož se účastníci, kteří jsou právnickými osobami, označují ve výroku rozhodnutí názvem a sídlem. Zadavatel proto namítá, že v důsledku nedodržení tohoto ustanovení de facto nebylo a ani býti nemohlo rozhodnutí účastníku řízení bez právní vady oznámeno ve smyslu 72 správního řádu. 18. Zadavatel dále namítá, že Úřad použil při právním a věcném zhodnocení věci nesprávný výklad, přičemž v této souvislosti pouze odkazuje na své vyjádření ze dne 18. 12. 2012. 19. K výši uložené pokuty zadavatel namítá, že ji shledává nepřiměřeně vysokou a uvádí, že pokud by byl účastníkem správního řízení a povinným subjektem Úřad práce České republiky (dále jen Úřad práce ČR ), měl by Úřad zohlednit, že k porušení došlo ze strany subjektu odlišného, který měl vlastní právní subjektivitu a jehož jednání Úřad práce ČR nemohl ovlivnit popř. mu předejít. Podle zadavatele je výše uložené pokuty nepřiměřená ve vztahu k jeho majetkovým poměrům, jež Úřad v rámci napadeného rozhodnutí vůbec nezkoumal. Pokuta ve výši, jak byla stanovena v napadeném rozhodnutí, by negativně dopadla i na všechny zaměstnance zadavatele, kteří napadeným rozhodnutím vytýkané pochybení právního předchůdce zadavatele nezavinili. Taková pokuta proto podle názoru zadavatele nemůže účinně působit ve své represivní ani preventivní funkci. Závěr rozkladu 20. Zadavatele žádá, aby předseda Úřadu celé správní řízení přezkoumal a zrušil napadené rozhodnutí. V. Řízení o rozkladu 21. Úřad neshledal podmínky pro postup podle 87 správního řádu a v souladu s 88 odst. 1 správního řádu předal spis se svým stanoviskem předsedovi Úřadu k rozhodnutí o rozkladu. 5
Stanovisko předsedy Úřadu 22. Po projednání rozkladu a veškerého spisového materiálu rozkladovou komisí jmenovanou podle 152 odst. 3 správního řádu a po posouzení případu ve všech jeho vzájemných souvislostech jsem podle 89 odst. 2 správního řádu přezkoumal soulad napadeného rozhodnutí a řízení, které jeho vydání předcházelo, s právními předpisy a dále správnost napadeného rozhodnutí v rozsahu námitek uvedených v rozkladu, a s přihlédnutím k návrhu rozkladové komise jsem dospěl k následujícímu závěru. 23. V rámci přezkumu zákonnosti podle 89 odst. 2 správního řádu jsem neshledal rozpor napadeného rozhodnutí a řízení, které jeho vydání předcházelo, s právními předpisy. 24. Úřad postupoval správně a v souladu s právními předpisy, když výrokem I. napadeného rozhodnutí rozhodl, že se právní předchůdce zadavatele dopustil správních deliktů podle 120 odst. 1 písm. a) zákona tím, že nedodržel postup stanovený v 60 odst. 1 zákona, když neoprávněně vyloučil uchazeče bfz, o.p.s. z další účasti v zadávacím řízení, a to z důvodu nesplnění ekonomických a finančních kvalifikačních předpokladů podle 55 odst. 1 písm. a) zákona, a tím, že nedodržel postup stanovený v 110 odst. 6 ve spojení s 111 odst. 1 a 2 zákona, když nepřezkoumal námitky podané uchazečem bfz, o.p.s. v plném rozsahu a do 10 dnů od obdržení námitek neodeslal uchazeči bfz, o.p.s. písemné rozhodnutí o tom, zda námitkám vyhovuje či nikoliv s uvedením důvodu, a uchazeče bfz, o.p.s. v písemném rozhodnutí o nevyhovění námitkám neuvědomil o možnosti podat návrh na zahájení řízení o přezkoumání úkonů právního předchůdce zadavatele u Úřadu, přičemž tento postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky a právní předchůdce zadavatele již uzavřel smlouvu s vybraným uchazečem. 25. Úřad postupoval správně a v souladu se zákonem, když výrokem II. napadeného rozhodnutí za spáchání správních deliktů uvedených ve výroku I. napadeného rozhodnutí uložil právnímu předchůdci zadavatele podle 120 odst. 2 písm. a) zákona pokutu ve výši 250 000 Kč. 26. V další části odůvodnění tohoto rozhodnutí jsou podrobně rozvedeny důvody, pro které jsem přistoupil k zamítnutí rozkladu a potvrzení napadeného rozhodnutí. VI. K zákonnosti napadeného rozhodnutí a řízení, které jeho vydání přecházelo 27. V rámci přezkumu zákonnosti napadeného rozhodnutí jsem zjistil, že Úřad označil za účastníka řízení právního předchůdce zadavatele. 28. Označení právního předchůdce zadavatele za účastníka řízení v době, kdy již jako správní úřad neexistoval, je zjevným omylem ohledně údaje, jehož správné znění je však dostatečně podloženo zákonem č. 73/2011 Sb., o Úřadu práce České republiky a o změně souvisejících zákonů, ve znění účinném od 1. 4. 2011 (dále jen zákon o Úřadu práce ČR ). Nesprávné označení účastníka řízení nemůže mít vliv na napadeným rozhodnutím uložené povinnosti, protože změna účastníka řízení v důsledku univerzální sukcese neovlivní skutková zjištění či jejich, již Úřadem provedené, právní hodnocení, na jehož základě bylo ve věci rozhodnuto a nedojde tak ke změně obsahu rozhodnutí. 29. Zadavatel si musel být vědom, že od 1. 4. 2011 vstupuje do právního postavení svého právního předchůdce, že na něj přecházejí všechny povinnosti právního předchůdce 6
zadavatele a že se nemůže takto nabytých povinností zbavit jen v důsledku zjevného omylu ze strany Úřadu. 30. S ohledem na zásadu rychlosti a hospodárnosti správního řízení podle 6 odst. 1 správního řádu, nepovažuji za nezbytné podle 152 odst. 5 písm. a) napadené rozhodnutí zrušit nebo měnit, neboť smysl a účel správního řízení bude naplněn i tehdy, bude-li otázka právního nástupnictví řádně vypořádána v odůvodnění tohoto rozhodnutí. Takový postup je v souladu s principem právní jistoty a nelze hovořit o libovůli Úřadu. Pochybení Úřadu nemohlo mít vliv na správnost a zákonnost napadeného rozhodnutí, proto napadené rozhodnutí i řízení, které jeho vydání předcházelo, považuji za zákonné. Současně doplňuji, že zadavatel nebyl ani zkrácen na svých právech, neboť v průběhu celého správního řízení před I. i II. stupněm využíval svých procesních práv, vyjadřoval se k předmětu správního řízení, podal rozklad. 31. V rámci přezkumu zákonnosti napadeného rozhodnutí jsem dále zjistil, že právní předchůdce zadavatele spáchal dva správní delikty téže skutkové podstaty, které odpovídají skutkovému popisu uvedenému ve výroku I. pod písm. a) a b) napadeného rozhodnutí. Navzdory této skutečnosti však Úřad ve výroku I. napadeného rozhodnutí konstatoval spáchání jediného správního deliktu. Naopak ve výroku II. napadeného rozhodnutí Úřad konstatoval, že Za spáchání správních deliktů uvedených ve výroku I. se ( ) ukládá pokuta ( ). 32. K naplnění podmínek 68 odst. 2 věty první správního řádu musí být z výroku rozhodnutí mj. seznatelné, kolika správních deliktů se právní předchůdce zadavatele dopustil a za kolik správních deliktů je sankce ukládána. K tomu uvádím, že, přestože Úřad ve výroku I. napadeného rozhodnutí hovoří o spáchání jednoho správního deliktu, je z výroku I. napadeného rozhodnutí zřejmé, že právní předchůdce zadavatele spáchal dva správní delikty téže skutkové podstaty podle 120 odst. 1 písm. a) zákona. 33. Prvního správního deliktu se právní předchůdce zadavatele podle výroku I. písm. a) napadeného rozhodnutí dopustil tím, že nedodržel postup stanovený v 60 odst. 1 zákona, když neoprávněně vyloučil uchazeče bfz, o.p.s. z další účasti v zadávacím řízení, a to z důvodu nesplnění ekonomických a finančních kvalifikačních předpokladů podle 55 odst. 1 písm. a) zákona přičemž tento postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky a právní předchůdce zadavatele již uzavřel smlouvu s vybraným uchazečem. 34. Druhého správního deliktu se právní předchůdce zadavatele podle výroku I. písm. b) napadeného rozhodnutí dopustil tím, že nedodržel postup stanovený v 110 odst. 6 ve spojení s 111 odst. 1 a 2 zákona, když nepřezkoumal námitky podané uchazečem bfz, o.p.s. v plném rozsahu a do 10 dnů od obdržení námitek neodeslal uchazeči bfz, o.p.s písemné rozhodnutí o tom, zda námitkám vyhovuje či nikoliv, s uvedením důvodu, přičemž uchazeče bfz, o.p.s v písemném rozhodnutí o nevyhovění námitkám neuvědomil o možnosti podat návrh na zahájení řízení o přezkoumání úkonů právního předchůdce zadavatele u Úřadu, přičemž tento postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky a právní předchůdce zadavatele již uzavřel smlouvu s vybraným uchazečem. 35. Z uvedeného vyplývá, že použití jednotného čísla ve výroku I. napadeného rozhodnutí namísto čísla množného, je zřejmou nesprávností, neboť Úřad zde přesně specifikoval, jakými jednáními se právní předchůdce zadavatele spáchání dvou správních deliktů téže skutkové podstaty dopustil. Rovněž v odůvodnění napadeného rozhodnutí se Úřad jednotlivě vyjadřuje ke každému z těchto dvou správních deliktů. S ohledem na shora 7
uvedené konstatuji, že vada formulace výroku I. napadeného rozhodnutí nemohla mít vliv na správnost a zákonnost napadeného rozhodnutí. 36. Jelikož jsem shledal, že pochybení Úřadu při formulaci výroku I. napadeného rozhodnutí nemohla mít vliv na správnost a zákonnost napadeného rozhodnutí, nenastal tedy ani důvod pro případné zrušení napadeného rozhodnutí na základě tohoto pochybení Úřadu. VII. K námitkám rozkladu K právnímu nástupnictví zadavatele 37. K námitce rozkladu, že napadené rozhodnutí je nicotné v důsledku zásadních procesních vad, spočívajících v označení již neexistujícího subjektu za účastníka řízení, uvádím následující. 38. Podle 3 odst. 1 zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění účinném do 30. 3. 2011 (dále jen zákon o majetku ČR ) byly jiné správní úřady státu organizačními složkami státu. 39. Podle 7 odst. 1 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění účinném do 30. 3. 2011 (dále jen zákon o zaměstnanosti ) byly úřady práce správními úřady. 40. Podle 7 odst. 2 zákona o zaměstnanosti byly správní obvody úřadů práce shodné s územními obvody okresů. Názvy a sídla úřadů práce byly uvedeny v příloze č. 1 k tomuto zákonu. 41. V bodě 37 přílohy č. 1 zákona o zaměstnanosti byl uveden Úřad práce v Mostě se sídlem v Mostě. 42. Podle 8 zákona o Úřadu práce ČR se úřady práce podle 7, 8 odst. 2 a 149 zákona o zaměstnanosti, ve znění účinném do dne nabytí úplné účinnosti tohoto zákona, zrušují. 43. Podle 1 odst. 1 zákona o Úřadu práce ČR se zřizuje Úřad práce České republiky. 44. Podle 2 odst. 1 zákona o Úřadu práce ČR působí v Úřadu práce ČR generální ředitelství, krajské pobočky a pobočka pro hlavní město Prahu; součástí krajských poboček jsou kontaktní pracoviště. 45. Podle 2 odst. 2 zákona o Úřadu práce ČR jsou krajské pobočky a jejich územní obvody uvedeny v příloze tohoto zákona. 46. V bodě 6 přílohy zákona o Úřadu práce ČR je uveden Úřad práce ČR - krajská pobočka v Ústí nad Labem, jehož správním obvodem jsou území okresů Děčín, Chomutov, Litoměřice, Louny, Most, Teplice a Ústí nad Labem. 47. Podle 6 odst. 3 zákona o Úřadu práce ČR se úřady práce zřízené podle zákona o zaměstnanosti považují za kontaktní pracoviště krajských poboček. 48. Podle 5 odst. 2 věta druhá zákona o majetku ČR práva a závazky státu, které vykonávala organizační složka ke dni svého zániku, vykonává nadále zřizovatel, pokud současně nerozhodne, že výkon těchto práv a závazků převezme jiná organizační složka jím zřízená. 49. Podle 6 odst. 7 zákona o Úřadu práce ČR přecházejí z úřadů práce zřízených podle zákona o zaměstnanosti na Úřad práce ČR všechny pohledávky, závazky, jakož i práva a povinnosti vyplývající z jiných právních předpisů. 8
50. Do dne 30. 3. 2011 byly organizačními složkami státu Úřady práce zřízené podle zákona o zaměstnanosti. Ode dne 1. 4. 2011 je organizační složkou státu Úřad práce ČR zřízený podle zákona o Úřadu práce ČR. Ode dne 1. 4. 2011 byly Úřady práce zřízené podle zákona o zaměstnanosti coby organizační složky státu zrušeny a nadále jsou považovány za kontaktní pracoviště krajských poboček Úřadu práce ČR. Právní předchůdce zadavatele se tedy ode dne 1. 4. 2011 považuje za kontaktní pracoviště Úřadu práce ČR - krajské pobočky v Ústí nad Labem, a to pro tentýž správní obvod, jaký byl do dne 30. 3. 2011 stanoven právnímu předchůdci zadavatele. 51. Nabytím účinnosti 6 odst. 7 zákona o Úřadu práce ČR přešly z úřadů práce zřízených podle zákona o zaměstnanosti na Úřad práce ČR všechny pohledávky, závazky, jakož i práva a povinnosti vyplývající z jiných právních předpisů. 52. Výkon práv a závazků státu, které vykonával právní předchůdce zadavatele ke dni 30. 3. 2011, tedy ode dne 1. 4. 2011 převzal Úřad práce ČR coby jiná organizační složka státu zřízená zákonem, a to ve smyslu 5 odst. 2 věty druhé zákona o majetku ČR. 53. Právní předchůdce zadavatele je tedy právním předchůdcem Úřadu práce ČR s tím, že z důvodu vymezení územního správního obvodu Úřadu práce ČR - krajské pobočky v Ústí nad Labem jedná za Úřad práce ČR jeho krajská pobočka v Ústí nad Labem mimo jiné právě i v rámci účastenství v tomto správním řízení, a to v procesním postavení zadavatele podle 116 zákona. 54. Právní odpovědnost je povinnost strpět za porušení právní povinnosti následky, neboli snést újmu stanovenou právními předpisy v rámci odpovědnostního právního vztahu. Na zadavatele tak přešla odpovědnost za spáchání správních deliktů i právní odpovědnost spočívající v povinnosti strpět sankci za spáchání správních deliktů podle 120 odst. 1 písm. a) zákona podle výroku II. napadeného rozhodnutí, tj. povinnost uhradit pokutu podle 120 odst. 2 písm. a) zákona. 55. Námitku zadavatele, že napadené rozhodnutí je nicotné v důsledku zásadních procesních vad, spočívajících v označení již neexistujícího subjektu za účastníka řízení, proto nepovažuji za opodstatněnou. Právní odpovědnost za spáchání správních deliktů a s ní spojená povinnost uhradit pokutu podle napadeného rozhodnutí přešla z právního předchůdce zadavatele na zadavatele. Závěr Úřadu, že se právní předchůdce zadavatele dopustil správních deliktů podle 120 odst. 1 písm. a) zákona tím, že nedodržel postup stanovený v 60 odst. 1 zákona a 110 odst. 6 ve spojení s 111 odst. 1 a 2 zákona, přičemž tento postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky a právní předchůdce zadavatele již uzavřel smlouvu s vybraným uchazečem, přitom považuji za správný a zákonný. Námitku zadavatele, že napadené rozhodnutí je nicotné v důsledku zásadních procesních vad, považuji za neodůvodněnou. 56. K tvrzení zadavatele, že statutárním orgánem právního předchůdce zadavatele byl Ing. Oldřich Malý, nikoliv Ing. Oldřich Nový, jak se nesmyslně uvedeno ve výroku napadeného rozhodnutí, uvádím, že se jedná o zřejmou nesprávnost v písemném vyhotovení rozhodnutí. Chybu v písemném vyhotovení jména statutárního orgánu právního předchůdce zadavatele nepovažuji za takovou chybu v psaní, která by byla způsobilá vyloučit správnost a zákonnost napadeného rozhodnutí. 9
57. K tvrzení zadavatele, že jeho možnost seznámit se s napadeným rozhodnutím byla pouze náhodná, když na adrese Tř. Budovatelů v Mostě v současné době sídlí jedno z kontaktních pracovišť Úřadu práce ČR krajské pobočky v Ústí nad Labem, uvádím následující. 58. Napadené rozhodnutí bylo doručeno do datové schránky Úřadu práce ČR krajské pobočky v Ústí nad Labem, kontaktního pracoviště Most. Síť kontaktních pracovišť byla zřízena za účelem zachování dostupnosti služeb krajských poboček a podle 2 odst. 1 písm. b) zákona o Úřadu práce ČR jsou kontaktní pracoviště součástí krajských poboček. Úřad práce ČR po celou dobu správního řízení jakož i před zahájením správního řízení prostřednictvím krajské pobočky v Ústí nad Labem s Úřadem komunikoval, přebíral veškeré písemnosti adresované právnímu předchůdci zadavatele a doručované prostřednictvím držitele poštovní licence a dokonce uplatnil právo vyjádřit se, a to jak k podnětu, tak posléze k oznámení o zahájení správního řízení a k podkladům napadeného rozhodnutí. 59. Tvrzení zadavatele o jen náhodné možnosti seznámit se s napadeným rozhodnutím proto považuji za účelové a podotýkám, že během správního řízení nebyl zadavatel nikterak zkrácen na svých právech. Námitku zadavatele, že možnost seznámení se s napadeným rozhodnutím byla jen náhodná, proto považuji za nedůvodnou. K námitkám proti výroku I. napadeného rozhodnutí 60. K námitce zadavatele, že výklad, který Úřad použil při právním a věcném zhodnocení věci, byl nesprávný, přičemž v této souvislosti pouze odkazuje na své vyjádření ze dne 18. 12. 2012, uvádím následující. 61. Zadavatel v podání ze dne 18. 12. 2012, které Úřad obdržel dne 21. 12. 2012 a prostřednictvím kterého se vyjádřil k podkladům napadeného rozhodnutí a k usnesení č. j. ÚOHS-S649/2012/VZ-23016/2012/531/MKn ze dne 10. 12. 2012, uvádí, že důvodem prvotního neuznání pojistné smlouvy uchazeče bfz, o.p.s. bylo to, že smlouva neodpovídala typu pojištění uvedeného zřetelně v zadávací dokumentaci, když nešlo o pojištění proti škodě způsobené třetím osobám, ale výhradně proti škodám způsobeným samotnému uchazeči bfz, o.p.s. Zadavatel dále uvádí, že na výše uvedenou skutečnost byl uchazeč bfz, o.p.s. upozorněn v rozhodnutí o vyřazení jeho nabídky, tudíž měl možnost prokázat, že je pojištěn i proti tomuto riziku, což podle zadavatele neučinil, a namísto toho předložil tutéž, tedy se zadávacími podmínkami nesouladnou, pojistnou smlouvu. 62. Zadavatel v podání ze dne 18. 12. 2012 dále uvádí, že při odmítnutí námitek uchazeče bfz, o.p.s. postupoval v souladu s 110 odst. 7 zákona, podle něhož jde-li o námitky podle odstavce 2, musí stěžovatel uvést též skutečnosti rozhodné pro stanovení okamžiku, kdy se o domnělém porušení zákona úkonem zadavatele dozvěděl. Námitky neobsahující náležitosti podle tohoto odstavce zadavatel odmítne a bezodkladně písemně uvědomí o této skutečnosti stěžovatele. 63. Úřad se tvrzeními zadavatele, uvedenými ve vyjádření ze dne 18. 12. 2012 zabýval v odůvodnění napadeném rozhodnutí. K zadavatelem tvrzenému nesouladu typu pojistné smlouvy uchazeče bfz, o.p.s. s typem pojistné smlouvy požadované právním předchůdcem zadavatele se Úřad vyjádřil v bodě 28. až 37. odůvodnění napadeného rozhodnutí. Úřad zde uvedl, že se nemůže ztotožnit s tvrzením zadavatele, že předložené pojištění uchazeče 10
bfz, o.p.s. neodpovídá typu pojištění, jež bylo v rámci prokázání finančních a ekonomických kvalifikačních předpokladů požadováno, když se podle zadavatele nejedná o pojištění proti škodě způsobené třetím osobám, ale výhradně proti škodám způsobeným samotnému uchazeči bfz, o.p.s. 64. Závěr Úřadu, že právní předchůdce zadavatele dospěl k nesprávnému subjektivnímu posouzení uchazečem bfz, o.p.s. předložené pojistné smlouvy č. 2936803559 a že tato pojistná smlouva, kterou uchazeč bfz, o.p.s. předložil v rámci nabídky k prokázání ekonomických a finančních kvalifikačních předpokladů, splňuje požadavky stanovené právním předchůdcem zadavatele v bodě 5.6 zadávací dokumentace, přičemž výše pojistného plnění dokonce převyšuje požadavek právního předchůdce zadavatele o 3 000 000 Kč, považuji za správný a zákonný. 65. K odmítnutí námitek uchazeče bfz, o.p.s. se Úřad vyjádřil v bodě 38. až 50. napadeného rozhodnutí. Úřad uvádí, že povinnost uchazeče bfz, o.p.s. uvést skutečnosti rozhodné ke stanovení okamžiku, kdy se uchazeč o domnělém porušení zákona úkonem právního předchůdce zadavatele dozvěděl, je stanovena pouze pro námitky směřující proti jiným úkonům právního předchůdce zadavatele, než je vyloučení uchazeče z účasti v zadávacím řízení, či výběr nejvhodnější nabídky. V posuzovaném případě se ovšem jedná právě o námitky proti vyloučení z účasti v zadávacím řízení. 66. Závěr Úřadu, že námitky uchazeče bfz, o.p.s. splňovaly veškeré obsahové náležitosti stanovené 110 odst. 6 zákona a že právní předchůdce zadavatele neměl námitky podle 110 odst. 6 zákona odmítnout, ale měl postupovat podle 111 odst. 1 a 2 zákona, tj. měl přezkoumat podané námitky v plném rozsahu a odeslat uchazeči bfz, o.p.s. písemné rozhodnutí, zda jim vyhovuje, či nikoliv, s uvedením důvodu a to ve lhůtě 10 dnů od jejich obdržení, přičemž jej měl v písemném rozhodnutí o nevyhovění námitkám uvědomit o možnosti podat návrh na zahájení řízení o přezkoumání úkonů právního předchůdce zadavatele u Úřadu, považuji za správný a zákonný. 67. Námitku rozkladu, že výklad, který Úřad použil při právním a věcném zhodnocení věci, byl nesprávný, jež je totožná s námitkou zadavatele, uvedenou v jeho vyjádření ze dne 18. 12. 2012 Úřad přezkoumal již ve správním řízení a k neoprávněnosti této námitky se vyjádřil v bodech 21. až 50. napadeného rozhodnutí. Zadavatel v rozkladu k námitce nesprávného výkladu neuvedl žádnou skutečnost, v niž spatřuje porušení zákona, nad rámec vyjádření ze dne 18. 12. 2012, ani neuvedl, v čem konkrétně spatřuje nesprávnost výkladu Úřadu. 68. Závěry úřadu uvedené v bodech 21. až 50. odůvodnění napadeného rozhodnutí považuji za správné, stejně jako považuji za správný výklad právních norem, který Úřad použil při právním a věcném posouzení věci. 11
K námitkám proti výroku II. napadeného rozhodnutí 69. K námitce zadavatele, že výše uložené pokuty je nepřiměřeně vysoká a nepřiměřená ve vztahu k majetkovým poměrům zadavatele uvádím následující. 70. Podle 121 odst. 2 zákona se při určení výměry pokuty právnické osobě přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán. 71. Sankční sazby podle 120 odst. 2 zákona vymezují pouze základní mantinely, v nichž se může Úřad při ukládání pokuty pohybovat. Určení konkrétní výše pokuty spadá do diskreční pravomoci Úřadu, který při svém správním uvážení vychází z principů správního trestání v mezích vymezených zákonem. 72. Správní uvážení správních orgánů představuje významný institut správního práva. Správní uvážení je možné tehdy, poskytuje-li zákon volný prostor k rozhodování v hranicích, které stanoví. Subjektu vykonávajícímu veřejnou správu je tak ponechán určitý prostor pro formulaci vlastního řešení rozhodnutí. Správní uvážení bylo v tomto správním řízení Úřadem aplikováno ke stanovení výše sankce za nedodržení zákona, tj. ke stanovení výše pokuty. 73. Postup a úvahy, které předcházely stanovení konkrétní výše pokuty, Úřad uvedl v bodě 51. a následujících napadeného rozhodnutí. Úřad zde správně a přezkoumatelným způsobem podrobně vylíčil, jaká byla jeho skutková zjištění a jakými úvahami se při stanovování výše pokuty řídil, tj. z čeho vycházelo jeho správní uvážení a k jakému výsledku dospěl ohledně konkrétní výše pokuty uložené zadavateli. Úřad tuto část svého rozhodnutí dostatečně a přesvědčivě odůvodnil. Při rozhodování o výši pokuty zohlednil všechny skutečnosti, které mohly v tomto správním řízení výši pokuty ovlivnit, řádně se s nimi v bodě 51. a následujících napadeného rozhodnutí vypořádal a přesvědčivě odůvodnil, ke kterým okolnostem přihlédl a jaký vliv měly na uloženou výši pokuty. 74. V souvislosti s určení výměry pokuty poukazuji na nález Ústavního soudu Pl. ÚS 3/2002 ze dne 13. 8. 2002. Podle uvedeného nálezu je při ukládání pokut vyloučen takový zásah do majetku podnikatele, v důsledku kterého by byla zničena majetková základna pro další podnikatelskou činnost. Nepřípustné jsou takové pokuty, jež mají likvidační charakter. Ústavní soud se v nálezu Pl. ÚS 3/2002 ze dne 13. 8. 2002 zabýval ukládáním pokut právnickým a fyzickým osobám podnikajícím. Závěr o nepřípustnosti pokut likvidačního charakteru tedy není přímo aplikovatelný i na ukládání pokut správním úřadům, tj. v tomto případě zadavateli. Zadavatel je organizační složkou státu, není tedy zřízen nebo založen za účelem dosahování zisku podnikatelkou činností. Rozpočet zadavatele je napojen na státní rozpočet. V důsledku toho nemůže mít výše uložené pokuty likvidační charakter ve vztahu k podnikatelské činnosti ve smyslu nálezu Pl. ÚS 3/2002 ze dne 13. 8. 2002, potažmo ani k majetkové podstatě zadavatele coby organizační složky státu. 75. V rámci napadeného rozhodnutí byla zadavateli uložena pokuta ve výši 250 000 Kč. S ohledem na konkrétní okolnosti spáchání správních deliktů, které Úřad vedly k preferenci represivního charakteru uložené sankce, nelze pokutu v této výši považovat za nepřiměřenou. 12
76. Tvrzení zadavatele, že výše uložené pokuty je nepřiměřeně vysoká a nepřiměřená ve vztahu k majetkovým poměrům zadavatele považuji za neodůvodněnou. Závěr Úřadu o uložení pokuty ve výši 250 000 Kč považuji za správný a zákonný. 77. K námitce zadavatele, že pokud by byl účastníkem správního řízení a povinným subjektem Úřad práce ČR, měl by Úřad zohlednit, že k porušení došlo ze strany subjektu odlišného, který měl vlastní právní subjektivitu a jehož jednání Úřad práce ČR nemohl ovlivnit popř. mu předejít, uvádím následující. 78. Odpovědnost za správní delikty je založena na objektivním principu, což znamená, že osoba, která svým jednáním naplnila znaky správního deliktu, odpovídá za škodlivý následek bez ohledu na zavinění. Zavinění coby vnitřní, psychický vztah pachatele k jeho jednání a ke spáchanému následku je pro vznik tohoto druhu odpovědnosti irelevantní. 79. Stejně tak je pro vznik odpovědnosti zadavatele irelevantní to, že zadavatel nemohl spáchání správních deliktů ovlivnit, jelikož správní delikty spáchal jeho právní předchůdce. Právní odpovědnost spočívá v povinnosti strpět za porušení povinnosti následky, neboli snést újmu. Tato povinnost přechází podle 6 odst. 7 zákona o Úřadu práce ČR spolu s dalšími povinnostmi, právy, pohledávkami a závazky z úřadů práce zřízených podle zákona o zaměstnanosti na Úřad práce ČR. Námitku zadavatele, že nemohl předejít spáchání správních deliktů jeho předchůdcem, proto nepovažuji za právně relevantní. VIII. Závěr 80. Po zvážení všech aspektů dané věci a po zjištění, že Úřad postupoval v souladu s právními předpisy, jsem dospěl k závěru, že nenastaly podmínky pro zrušení nebo změnu napadeného rozhodnutí z důvodů uváděných v rozkladu. 81. Vzhledem k výše uvedenému, když jsem neshledal důvody, pro které by bylo nutno napadeného rozhodnutí změnit nebo zrušit, rozhodl jsem tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí. POUČENÍ Proti tomuto rozhodnutí se podle 91 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s 152 odst. 4 téhož zákona nelze dále odvolat. otisk úředního razítka Ing. Petr Rafaj předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže 13
Obdrží: 1. Úřad práce České republiky krajská pobočka v Ústí nad Labem kontaktní pracoviště Ústí nad Labem, Dvořákova 1609/18, 400 21 Ústí nad Labem 2. Úřad práce České republiky krajská pobočka v Ústí nad Labem kontaktní pracoviště Most, tř. Budovatelů 1989, 434 01 Most Vypraveno dne: viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy 14