TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI

TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI FAKULTA PEDAGOGICKÁ Ktedr sociálních studií speciální pedgogiky Studijní progrm: Studijní oor: Kód ooru: Sociální práce Sociální prcovník 7502R022 Název klářské práce: NÁHRADNÍ RODINNÁ PÉČE FOSTER CARE OF CHILDREN Autor: Petr Heršálková N sídlišti 519 507 23 Liáň Podpis utor: Vedoucí práce: Mgr. Václv Tomická Počet: strn orázků tulek grfů zdrojů příloh 59 0 22 19 17 1 CD CD oshuje celé znění klářské práce. V Lierci dne:30.4.2007

Prohlášení Byl() jsem seznámen() s tím, že n mou klářskou práci se plně vzthuje zákon č. 121/2000 S. o právu utorském, zejmén 60 školní dílo. Beru n vědomí, že Technická univerzit v Lierci (TUL) nezshuje do mých utorských práv užitím mé klářské práce pro vnitřní potřeu TUL. Užiji-li klářskou práci neo poskytnu-li licenci k jejímu využití, jsem si vědom() povinnosti informovt o této skutečnosti TUL; v tomto přípdě má TUL právo ode mne poždovt úhrdu nákldů, které vynložil n vytvoření díl, ž do jejich skutečné výše. Bklářskou práci jsem vyprcovl() smosttně s použitím uvedené litertury n zákldě konzultcí s vedoucím klářské práce konzultntem. V Lierci dne: 30.4.2007 Podpis: 3

Děkuji všem, kteří se jkkoli podíleli n vzniku této práce. Zejmén děkuji Mgr. Václvě Tomické z odorné vedení celé práce velmi cenné rdy připomínky. Dále děkuji pní Mrgitě Šntvé ze Středisk náhrdní rodinné péče v Litoměřicích z velice užitečné pozntky z prxe v neposlední řdě děkuji svému příteli z psychickou podporu. 4

Název BP: NÁHRADNÍ RODINNÁ PÉČE Název BP: FOSTER CARE OF CHILDREN Jméno příjmení utor: Petr Heršálková Akdemický rok odevzdání práce: 2006/2007 Vedoucí BP: Mgr. Václv Tomická Resumé: Bklářská práce se zývl náhrdní rodinnou péčí. Jejím cílem ylo porovnt jednotlivé formy náhrdní rodinné péče v součsném modulu českého státu. Práci tvořily dvě stěžejní olsti. Jednlo se o část teoretickou, která pomocí zprcování literárních prmenů přiližovl součsné formy náhrdní rodinné péči jejich porovnání. Prktická část zjišťovl n zákldě sttistických údjů počet dětí osvojených, předných do pěstounské péče umístěných v ústvu. Výsledky ukzovly velké rozdíly mezi podnými žádostmi o osvojení skutečným počtem osvojených dětí, dále rozdíly mezi počtem podných žádostí o osvojení pěstounskou péči do třetice velké množství dětí umístěných v ústvech. Tyto tři hlvní ukztelé vyústily v ptřičná doporučení, která y mohl vést ke zlepšení situce v olsti náhrdní rodinné péče. Klíčová slov: náhrdní rodinná péče, osvojení, dopce, pěstounská péče, ústvní péče, sociálně právní ochrn dětí, poručenství, optrovnictví 5

Summry: The suject of the chelor work ws the foster cre of children. The im ws to compre prticulr forms of the foster cre of children in the present module of the Czech Repulic. The work included two min prts. The first theoreticl prt mde us fmilir with the present forms of the foster cre of children nd their comprison y mens of literry sources. The prcticl prt investigted the mount of children dopted, hnded over to the foster cre nd plced in institutes for children on the se of the sttistic dt. The results showed the ig differences etween pplictions for doption nd rel mount of dopted children, differences etween pplictions for doption nd foster cre nd the lst issue the ig mount of children plced in institutes for children. These three min indictors leded in the prticulr recommendtion which could mke the sitution in foster cre of children etter. Key words: foster cre of children, doption, foster cre, institutionl cre, socil legl cre of children, gurdinship 6

Osh: 1 ÚVOD... 8 2 TEORETICKÉ ZPRACOVÁNÍ PROBLÉMU... 10 2.1 RODINA... 10 2.1.1 Rodin jko podpůrná instituce... 10 2.1.2 Rodin v systému náhrdní rodinné péče... 10 2.2 SOCIÁLNĚ-PRÁVNÍ OCHRANA DÍTĚTE... 12 2.2.1 Zákon o sociálně-právní ochrně dětí... 12 2.2.2 Nový institut v novele Pěstounská péče n přechodnou dou... 14 2.3 PŘEHLED TYPŮ NÁHRADNÍ RODINNÉ PÉČE... 16 2.3.1 Osvojení (dopce)... 17 2.3.2 Mezinárodní dopce... 18 2.3.3 Pěstounská péče... 19 2.3.4 Zprostředkování pěstounské péče... 20 2.3.5 Dávky pěstounské péče... 22 2.3.6 Poručnictví... 25 2.3.7 Optrovnictví... 26 3 PRAKTICKÁ ČÁST... 27 3.1 CÍL PRAKTICKÉ ČÁSTI... 27 3.2 PRŮZKUM... 27 3.2.1 Stnovení předpokldů... 27 3.2.2 Použité metody... 28 3.2.3 Popis zkoumného vzorku průěh průzkumu... 28 3.2.4 Výsledky dotzníkového šetření jejich interpretce... 29 3.3 ANALÝZA STATISTICKÝCH DAT... 48 3.4 SHRNUTÍ VÝSLEDKŮ PRAKTICKÉ ČÁSTI... 50 4 ZÁVĚR... 52 5 NAVRHOVANÁ OPATŘENÍ... 53 5.1 ROZDÍL MEZI PODANÝMI ŽÁDOSTMI O OSVOJENÍ A POČTEM SKUTEČNĚ OSVOJENÝCH DĚTÍ... 53 5.2 ROZDÍL MEZI PODANÝMI ŽÁDOSTMI O OSVOJENÍ A PĚSTOUNSKOU PÉČI... 53 5.2.1 Podpor pěstounů... 54 5.2.2 Zřizování středisek náhrdní rodinné péče... 54 5.3 VELKÉ MNOŽSTVÍ DĚTÍ UMÍSTĚNÝCH V ÚSTAVNÍ PÉČI... 55 5.3.1 Pěstounská péče n přechodnou dou... 56 6 SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ... 58 7

1 Úvod Dosud je u nás stále mnoho dětí, které yly rodiči opuštěny neo jim hrozí, že opuštěny udou. Proto potřeují včsnou, účelnou citlivou ochrnu. Zároveň existují mnželství, která po dítěti touží jejich touh zůstl nenplněn. Jsou všk i tková mnželství, která už děti mjí, le v jejich rodině srdcích je ještě dosttek míst pro přijetí dlšího dítěte. V životě existují dv druhy vzthů. Jeden z nich je genetického rázu to se npříkld jedná o vzth s nšimi iologickými rodiči, rtry, sestrmi, tetmi, strýčky nšimi vlstními iologickými dětmi. Tento svzek existuje ez ohledu n vnější okolnosti. Jeho trvlost nemůže nic nrušit. Druhý z nich předstvuje spojení, n jehož počátku je sli. Tkovým příkldem je mnželství. A jiným je dopce. Adoptivní svzek, zložený n sliu stát se trvlou rodinou dítěti, které se nrodilo někomu jinému, v mnoh ohledech iologickou rodinu odráží. Jeho součástí jsou všk i tkové prvky, které ho činí výlučným. Ndšení doptivní rodiče do tohoto vzthu čsto vstupují, niž y si příliš uvědomovli neo yli dosttečně připrveni n nevšední úkoly, které s seou dopce přináší. Některé z těchto otázek pk provázejí všechny zúčstněné, tedy rodiče i dítě, po celý život. (Schillerová, 2002) Tém náhrdní rodinná péče jsem si zvolil z několik důvodů. Mezi důvody všk nenjdete ten, který se většinou sám nízí je i logický, sice, že v tomto ooru prcuji. Neprcuji. Toto tém mě upoutávlo postupně ěhem studi. V několik předmětech jsem psl seminární práci o osvojení pěstounské péči z různých úhlů pohledu. Mimo jiné jsem se při psní jedné seminární práce líže seznámil se zásdní změnou v olsti náhrdní rodinné péče, to s novým zákonem o sociálně-právní ochrně dětí, o kterém se smozřejmě zmíním i v této práci. Co mě le nejvíce přivedlo k tomuto témtu díky čemu jsem toužil dozvědět se o náhrdní rodinné péči více yl rozhovor s pní Terezou Boučkovou zveřejněný v jednom mgzínu pro ženy. Následně jsem n něj četl dosti negtivní kritiku, le já jsem se přikláněl k těm pozitivním hodnocením, protože jsem při čtení rozhovoru cítil, že t žen oprvdu ví, o čem mluví když jsem se nd jejími odpověďmi více zmyslel, tk nešlo jink, než s ní souhlsit. Čerpl jsem z jejích slov i při stnovení předpokldů v prktické části této práce. 8

Stále jsem ojovl s pocitem, že n to, ych mohl npst klářskou práci n zvolené tém, nejsem dosttečně informovná tento pocit jsem se rozhodl změnit. Nejdříve jsem si přečetl literturu o náhrdní rodinné péči, ze které jsem pk čerpl v teoretické části. Litertur vám le zřídkkdy může poskytnout dosttečné informce o tom, jk to chodí v prxi. Většinou se totiž prxe od teorie liší. V úplně prvním kroku jsem oslovil oddělení sociálně-právní ochrny dětí n Ministerstvu práce sociálních věcí n žádost jsem získl sttistické informce z rok 2005, které se mimo jiné týkjí i náhrdní rodinné péče. Informce jsou uvedeny souhrnně z všechny krje v ČR pk jsem požádl zvlášť o Královéhrdecký Středočeský krj, to proto, že se v rámci těchto krjů střídvě pohyuji. Následně jsem oslovil dv úseky náhrdní rodinné péče, jeden n Městském úřdě v Jičíně druhý n Mgistrátu v Mldé Boleslvi. Tento výěr yl účelný, protože o úřdy mjí v olsti náhrdní rodinné péče jiné povinnosti. Předem musím konsttovt, že oě dvě změstnnkyně yly velice milé vstřícné podt mi potřené pro moji práci velmi důležité informce. Velkým přínosem pro moji práci yl tké pní Mrgit Šntvá z litoměřického Centr pro rodinu, která mi poskytl cenné rdy kontkty n osvojitele. Cílem klářské práce je porovnt formy náhrdní rodinné péče v součsném modulu českého státu. Po rekpitulci informcí, které jsem získl ěhem příprvné fáze, jsem vydedukovl zákldní porovnání, sice, že v rámci České repuliky je výrzně větší množství ždtelů o osvojení než o pěstounskou péči. Jk jsem n tuto informci přišl proč tomu tk je, se dozvíme v prktické části. 9

2 Teoretické zprcování prolému 2.1 Rodin 2.1.1 Rodin jko podpůrná instituce Postmoderní rodiny již nejsou zkládány proto, y reprodukovly populci neo jink prospívly velkým společenstvím lidí. Rodiny postmoderní doy jsou zkládány kvůli uspokojování citových potře prtnerů (nikoli dětí!). Stilit těchto rodin proto stojí pdá s citovou ilncí prtnerského vzthu. Rodin je stále více privátním podnikem. Dítě je v součsnosti především citovou investicí. Z čistě ekonomického hledisk je dítě investice velká nevrtná. Proto je pečlivě zvžován proto se v rozvinutých zemích rodí dětí stále méně. V doách, kdy o stré nemocné nepečovl sociální stát, yly rodiny s mnoh dětmi nutností tehdy se musely strt o své nemohoucí členy. Dnes je n Zápdě rodin s mnoh dětmi nomálií. Protože city předstvují velmi křehké pouto, stl se rodin velmi křehkou institucí. Stále přiývá dětí vyrůstjících v neúplných rodinách, přiývá dětí vyrůstjících s nevlstními rodiči zvyšuje se i počet tzv. sociálních sirotků, tedy dětí, které sice mjí iologické rodiče, le ti nejsou schopni neo ochotni o dítě pečovt. Křehkost rodiny musejí soudoé státy kompenzovt ochrnou dítěte v přípdě vážných rozepří mezi prtnery, resp. v doě jejich rozchodu, udovt systémy náhrdní rodinné péče. (Mtoušek, 2003) 2.1.2 Rodin v systému náhrdní rodinné péče Dle Národní koncepce rodinné politiky MPSV je součsný stv pěstounské péče následující: Dlouhodoým prolémem je mlý zájem ždtelů přijmout do náhrdní rodinné péče děti etnicky odlišné, děti s různým zdrvotním postižením, děti drogově závislých rodičů, zdrvotně 10

postižených či psychicky nemocných rodičů, děti vyšších věkových ktegorií, děti s výchovnými prolémy velké sourozenecké skupiny pod. Pěstounská péče její různé typy je vhodná pro děti, které z nejrůznějších důvodů nemohou žít ve vlstní rodině. V olsti pěstounské péče je význmným prolémem tendence poklesu počtu ždtelů, kteří y yli ochotni do ní dítě přijmout. Jednou z příčin může ýt skutečnost, že pěstounská péče klde n ždtele velké nároky, pokud jde o právo iologických rodičů (kteří mnohdy zůstávjí i ndále zákonnými zástupci dítěte) udržovt s dítětem kontkt zshovt do jeho výchovy. Dlší příčinou může ýt rovněž nedosttečné finnční sociální zjištění pěstounů vychovávjících děti ve své vlstní rodině. Určitou roli sehrává rovněž nedosttečná informovnost veřejnosti o institutu pěstounské péče. Cíl: Prioritou je vytvoření podmínek pro zjištění výchovy dětí v rodině, neo není-li to možné v přípdě, kdy y dlší setrvání dítěte v rodině vedlo k ohrožení jeho zájmu, v jiném prostředí, které rodinu nhrzuje, v tmosféře štěstí, lásky porozumění. Předpokldem je systemtická zejmén terénní sociální práce s iologickou rodinou či náhrdní rodinou z účelem vytvoření příznivého rodinného prostředí pro vývoj dítěte. Pozornost musí ýt změřen n rozvoj různých forem náhrdní rodinné péče tk, y se podoly skutečnému rodinnému prostředí. Prioritou je tké všestrnná podpor náhrdních rodičů, to nejen formou dostupnosti specilizce pordenských sujektů, sociálních služe, le i dekvátním finnčním ohodnocením v přípdě pěstounské péče. Nezytností je v neposlední řdě rovněž nejen zvýšená finnční podpor pěstounů, le i vytvoření odorného zázemí, v podoě odorné pomoci vedení v přípdě, že se vyskytnou komplikce při výchově svěřených dětí. Zásdním hlediskem při zprostředkování náhrdní rodinné péče musí ýt zájem lho dítěte, přičemž umístění dítěte v náhrdní rodině y mělo ýt pro vývoj dítěte účelné dlouhodoě perspektivní tk, y yl uspokojen potře otevřené udoucnosti sdílené s náhrdní rodinou. Předpokldem úspěšného zprostředkování je dosttek informcí o osonostních zdrvotních chrkteristikách sociálních vzách jk ždtelů o náhrdní rodinnou péči, tk i dítěte. (www.mpsv.cz) 11

2.2 Sociálně-právní ochrn dítěte Sociálně-právní ochrnou dítěte rozumíme ochrnu život dítěte, jeho práv n zdrvý vývoj, řádnou výchovu ochrnu jeho oprávněných zájmů, kterou poskytuje stát svými orgány v přípdě, že ji nemohou, nechtějí neo nejsou schopni zezpečit rodiče dítěte neo osoy odpovědné z výchovu dítěte. Sociálně-právní ochrn je v ČR osžen v několik právních normách, tj. zejmén v Listině zákldních práv svood, v Úmluvě o právech dítěte, v zákoně o rodině, v zákoně o sociálněprávní ochrně dítěte, v trestním zákoně, v trestním řádu, v zákoně o sociálním zezpečení dlších. Zákld právního postvení dítěte je primárně odvozován od práv ústvního, neoť okmžikem nrození se kždá lidská ytost stává očnem určitého státu. Sociálně-právní ochrn dětí je v součsné doě zezpečen institucionálně i personálně, přičemž její těžiště spočívá n ocích s rozšířenou půsoností jko n orgánech všeoecné státní správy. N těchto úřdech zezpečují tuto činnost odorné útvry (oddělení péče o děti, n některých úřdech zčásti též oddělení sociální prevence) vyvené kvlifikovnými prcovníky. (Arnoldová, 2004) 2.2.1 Zákon o sociálně-právní ochrně dětí Sociálně-právní ochrn dětí yl zložen n několik málo ustnoveních zákon o rodině neustále nenplňovl poždvky prxe. Až v prosinci 1999 yl přijt nový zákon o sociálněprávní ochrně dětí č. 359/1999 S. ve spojení se zákonem č. 360/1999 S, kterým se změnily některé zákony. Význmnou změnou ylo, že se zákon č. 50/1973 S., o pěstounské péči zrušil jeho ustnovení se vložil do zákon o rodině. Tímto je pěstounská péče uprven jednk v zákoně o rodině, v zákoně o sociálně-právní ochrně dětí jednk v zákoně o státní sociální podpoře v právních předpisech o sociálním zezpečení. (Novotná, 2000) Zčátkem červn 2006 vešl v účinnost novel zákon o sociálně-právní ochrně dětí. Zákon č. 134/2006 S., mění zákon: - o sociálně-právní ochrně dětí (z. č. 359/1999 S.) - o rodině (z. č. 94/1963 S.) 12

- očnský soudní řád (z. č. 99/1963 S.) - o státní sociální podpoře (z. č. 117/1995 S.) - o přestupcích (z. č. 200/1990 S.) Hlvní okruhy změn zákon o sociálně-právní ochrně dětí: - povinnost rodičů nvštívit pordenské zřízení - spolupráce se zdrvotnickými zřízeními - domácí násilí - prolemtik dětí žijících mimo vlstní rodinu - dočsný poyt dítěte mimo ústvní zřízení - náhrdní rodinná péče - zřízení pro děti vyždující okmžitou pomoc - pověřené osoy k výkonu soc.-právní ochrně dětí - komise pro sociálně-právní ochrnu dětí Novel y měl přispět k prohlouení plnění závzků, které pro ČR vyplývjí z mezinárodních smluv týkjících se sociálně-právní ochrny dětí, především z Úmluvy o právech dítěte Úmluvy o ochrně dětí spolupráci při mezinárodním osvojení. Zákldním cílem nové právní úprvy je podpor všech forem náhrdní péče o děti, které jim umožní vyrůstt v prostředí co nejvíce podoném prostředí rodinnému. Novel klde důrz i n prevenci socioptologických jevů, posílení ochrny dětí před nezákonnými mnipulcemi při zprostředkování náhrdní rodinné péče n zkvlitnění právního prostředí. Mezi hlvní olsti, n které se zákon změřuje, ptří prevence přípdů, kdy je nrušen příznivý vývoj dítěte, optření n ochrnu dětí, které se ocitly v krizových situcích, zprostředkování osvojení pěstounské péče, sledování vývoje dětí žijících v náhrdní rodinné péči neo v ústvních zřízeních, ochrn dětí před socioptologickými jevy, prvidl pro spolupráci se zhrničím ve věcech sociálně-právní ochrny dětí podmínky, z kterých mohou nestátní orgnizce půsoit v olsti sociálně-právní ochrny dětí. Nová právní úprv má mimo jiné posílit práci s iologickou rodinou snžit se dítěti zchovt rodinné prostředí. Pokud ude příznivý vývoj dítěte ntolik nrušen, že ude nezytné umístit 13

ho mimo rodinu, udou moci příslušné orgány využít n přechodnou dou možnosti podpůrné pěstounské péče tk, y rodiče získli čs pokusili se vyřešit své prolémy. Podmínkou umístění dítěte do této péče y měl ýt kvlifikovný předpokld, že se vrátí v reltivně krátké doě zpět ke svým rodičům neo příuzným. Jedná se o lterntivu ústvní výchovy. Novel se tké změřuje n posílení kvlitní úrovně odorné příprvy ždtelů o osvojení neo svěření dítěte do pěstounské péče, tedy n přijetí dítěte do rodiny. Ždtelé musí ýt lépe připrveni n situce, kdy mjí určité skupiny dětí (npř. skupiny dětí jiného etnik, se zdrvotními komplikcemi či výchovnými prolémy) speciální potřey. Nová právní úprv klde důrz n vyhledávání ždtelů speciálně pro tyto skupiny dětí. To y mohlo postupně snížit počet dětí žijících v ústvní péči. (www.noviny-mpsv.cz) 2.2.2 Nový institut v novele Pěstounská péče n přechodnou dou V olsti náhrdní rodinné péče je nejvýznmnější změn v nvrženém rozšíření forem náhrdní rodinné péče o tzv. pěstounskou péči n přechodnou dou. Tento institut je odvozen od tzv. profesionální pěstounské péče, která v některých zemích existuje. Již n počátku úvh o psáži novely týkjící se tzv. profesionální pěstounské péče ylo zřejmé, že ude vyprcován n ryze teoretických zákldech, neoť v rámci České repuliky je pěstounská péče chápán jko dlouhodoá péče o dítě, které nemá předpokldy k osvojení není v jeho zájmu, y dlouhodoě poývlo v kolektivním zřízení náhrdní péče. Zároveň vznikjí mezi dětmi pěstouny silné citové vzy, které většinou přetrvjí i do doy, kdy pěstounská péče již znikl. Původně poždovný institut profesionální pěstounské péče yl n zákldě velmi zásdních připomínek odorníků z řd psychologů, peditrů právníků, kteří mjí prktické zkušenosti s pěstounskou péčí, trnsformován do tzv. pěstounské péče n přechodnou dou. Autoři se snžili využít pozitiv již prověřeného institutu pěstounské péče zároveň regovt n potřeu snížit počty dětí v zřízeních ústvní výchovy zejmén o ty, kterým kolektivní péče tohoto druhu neprospívá. Nová form náhrdní péče umožní svěřit dítě vysoce odorně erudovným pěstounům, kteří udou z tímto účelem vyíráni proškolováni. Délk poytu dítěte v jejich 14

péči ude omezen čsově n dou, než ude dítě převzto do péče svými rodiči, neo do doy, než ude o dlší jeho péči rozhodnuto soudem. Význm přechodné podpůrné pěstounské péče je sptřován především v tom, že se umožní dětem, které mjí zchovné doré citové vzy se svými rodiči nemohou po reltivně krátkou dou poývt z velmi závžných důvodů v jejich péči, y mohly vyrůstt v rodině, ne v kolektivním zřízení. Pěstouni udou určitým způsoem spoluprcovt s rodiči dítěte udou se podílet n snci rodiny. K tomuto cíli musí směřovt i jejich výěr. S největší prvděpodoností to udou ždtelé, kteří jsou již úspěšnými pěstouny. Zároveň le musí mít osonostní předpokldy pro zvládání mimořádných psychických zátěží vyplývjících z krátkodoosti péče o děti. Institut je určen pro děti, které se náhle ocitnou ez péče rodičů tuto péči nemůže poskytnout širší rodin, tj. npř. děti z olstí zsžených přírodními ktstrofmi, děti náhle hospitlizovných rodičů td. Z určitých specifických podmínek lze pěstounskou péči n přechodnou dou plikovt i n děti kojeneckého věku, vhodné do jiné formy náhrdní rodinné péče. Z chrkteristiky skupiny dětí, kterým je přechodná pěstounská péče určen, vyplývá, že se jedná spíše o pečovtelsko-vychovtelskou, vysoce odornou činnost, poskytovnou v reltivně krátkém čse. Lze do udoucn předpokládt, že pokud se podří nlézt dosttek odpovídjících pěstounů, může dojít k určitému snížení počtu dětí, které ztím musí žít v kolektivních zřízeních pro výkon ústvní výchovy. Ze sttistických údjů jsně vyplývá, že v součsné doě není prolém osvojování dětí, le pěstounská péče. Ze strny ždtelů se prudce zvyšuje zájem o informce o dítěti jeho iologických rodičích, které mohou přijmout do své péče. Poklesl zájem pěstounů přijmout do péče děti školního věku děti etnicky odlišné. Stejně tk chyí pěstouni, kteří jsou schopni ochotni přijmout do pěstounské péče děti s výchovnými prolémy emočními poruchmi. Dle dosud shromážděných pozntků mezi pěstouny převládjí motivce rodičovské, odpovídjící spíše institutu osvojení, nd ltruistickými, odpovídjícími pěstounské péči. Zde je nutné upozornit, že v olsti náhrdní rodinné péče nejsou nestátní neziskové orgnizce pro stát konkurencí, le prtnery, kteří pomáhjí vytvářet odpovídjící síť doprovázejících ktivit n podporu pěstounů. (www.noviny-mpsv.cz) 15

2.3 Přehled typů náhrdní rodinné péče Součástí sociálně-právní ochrny dítěte je tké náhrdní výchov v rámci ní náhrdní rodinná péče. Náhrdní výchov v podoě ústvní ochrnné výchovy se vykonává v dětských domovech, výchovných ústvech pro mládež či v ústvech sociální péče. Posloupnost řešení situce opuštěných, znedných či týrných dětí je v podsttě ve všech státech stejná, to: - pomoc ohroženým rodinám rodinám v krizi změřená n to, y děti mohly vyrůstt v zdrvějším prostředí původní rodiny tedy prevence před ústvním umístěním, - osvojení, - pěstounská péče, - umístění ve speciálním zřízení. (Arnoldová, 2004) V ČR se můžeme setkt s dvěm formmi náhrdní péče: Náhrdní výchovná péče form péče o děti, které nemohou ýt z nejrůznějších důvodů vychovávány ve vlstní rodině. Nejčstěji jde o péči ústvní, v níž je dítě vychováváno ž do své dospělosti. Náhrdní rodinná péče form péče o děti, kdy je dítě vychováváno náhrdními rodiči v prostředí, které se nejvíce podoá životu v přirozené rodině. Tou je u nás zejmén ADOPCE (osvojení) PĚSTOUNSKÁ PÉČE. Osvojení: - zrušitelné, tj. osvojení 1. stupně osvojitelé se nezpisují do mtriky jko rodiče soud ho může z důležitých důvodů zrušit - nezrušitelné, tj. osvojení 2. stupně osvojitelé jsou zpsáni v mtrice místo rodičů osvojence - mezinárodní osvojení Pěstounská péče: - individuální PP příuzní (prrodiče či jiní) - cizí osoy (klsická PP jko dlouhodoé řešení) 16

- skupinová PP - zřízení pro výkon PP (pěstounské páry) - SOS dětské vesničky (mtk pěstounk) 2.3.1 Osvojení (dopce) Nejvýznmnější formou náhrdní rodinné péče je osvojení. V souldu s trdicí právních úprv n nšem území je i podle zákon o rodině cílem osvojení zložit mezi osvojitelem osvojencem tkový právní vzth, jko mezi přirozenými rodiči dětmi, vytvořit tk nezletilému dítěti stilní hrmonický domov. Osvojením vzniká mezi osvojitelem osvojencem tkový poměr, jký je mezi rodiči dětmi, mezi osvojencem příuznými osvojitele poměr příuzenský. Osvojitelé mjí rodičovskou zodpovědnost. Osvojenec nývá příjmení osvojitele. České právo uprvuje pouze úplné osvojení (doptio plen), to dvojím způsoem, jko osvojení, které může ýt z důležitých důvodů zrušeno osvojení nezrušitelné. (Veselá, 2003) 1. Zrušitelná dopce, tj. dopce 1. stupně (prosté osvojení), je péče, kdy práv povinnosti rodičů přecházejí n osvojitele, le v rodném listu dítěte zůstávjí uvedeni původní rodiče dítěte. Prosté osvojení lze zrušit. Vzájemná práv povinnosti mezi osvojencem původní rodinou osvojením znikjí. Tento typ osvojení je využíván, respektive je podmínkou, v přípdě přijetí dítěte mldšího jednoho roku, neoť nezrušitelně osvojit lze pouze dítě strší jednoho roku. 2. Nezrušitelná dopce, tj. dopce 2. stupně, je v prxi čstěji využíván od prosté dopce se odlišuje tím, že osvojitelé jsou zpsáni do rodného listu dítěte nmísto rodičů. Toto osvojení nelze zrušit. Osvojit dítě může mnželská dvojice, mnžel(k) rodiče dítěte neo jedinec. Osvojení jedincem je podle zákon možné v přípdě, že je předpokld, že toto osvojení ude plnit svoje společenské poslání. O osvojení rozhoduje soud. (Mtějček, 1999) 17

Dítě může ýt osvojeno pouze osoou se způsoilostí k právním úkonům v plném rozshu. To proto, y osvojitel měl rodičovskou zodpovědnost mohl dítě vychovávt, zstupovt sprvovt jeho mjetek jko jeho vlstní rodič. Osvojitel musí splňovt tké dlší předpokldy, tj. zejmén musí ýt morálně ezúhonný, zdrvotně výchovně způsoilý zjistit péči o dítě. Musí ýt tké přiměřeného věku, y n něj n dítě mohlo ýt pohlíženo jko n přirozené rodiče. Zákon umožňuje osvojení jednou osoou (individuální) i osvojení společné, které je umožněno pouze mnželům. Tké mnžel rodiče dítěte (tzv. nevlstní rodič) může osvojit dítě svého mnžel. Ke zrušení osvojení je možné přistoupit pouze tehdy, jestliže o to osvojenec neo osvojitelé požádjí, jen z důležitých důvodů. (Králíčková, 2000) Význmnou úlohu při rozhodování o náhrdní rodinné péči mjí peditři. Zdrvotní stv novorozenců, u nichž přichází v úvhu pouze osvojení I. stupně, vyšetřuje lékř novorozeneckého úseku porodnice. Výěr vhodných dětí s doporučením určité formy náhrdní rodinné péče ve spolupráci s ústvním psychologem vyšetření zhodnocení zdrvotního stvu dětí v kojeneckých ústvech dětských domovech pro děti od jednoho do tří let věku provádí neo zjišťuje vedoucí lékř zřízení, u jedinců v předškolních školních dětských domovech v internátních školách jejich příslušný lékř. Jde především o děti, které yly v osvojení I. stupně po dosžení jednoho roku věku u nich má soud rozhodnout o osvojení II. stupně o děti, jež yly v udoucí osvojitelské rodině po dou nejméně tří měsíců v tzv. předdopční péči. (Arnoldová, 2004) 2.3.2 Mezinárodní dopce Mezinárodní osvojení je možným řešením v přípdě, že se pro dítě nedří njít náhrdní rodinu v zemi původu. Je uprveno Úmluvou o ochrně dětí spolupráci při mezinárodním osvojení, kterou vyprcovl přijl Hgská konference mezinárodního práv soukromého 29.5.1993. V České repulice vstoupil tto úmluv v pltnost 1.6.2000 spolu se zákonem č. 359/1999 S., o sociálně-právní ochrně dětí, umožňuje osvojení dětí do ciziny z ciziny. Hgská úmluv jsně stnovuje postup při osvojování dítěte do zhrničí, určuje povinnosti 18

kompetence jednotlivých institucí, definuje právo dítěte n přednostní osvojení v zemi svého původu, zručuje iologickým rodičům nonymitu zásdně vylučuje jkékoliv zisky z dopcí. Zároveň nřizuje signtářským státům, y n svém území určily jeden ústřední orgán, který ude z osvojení dětí do zhrničí odpovědný. U nás tuto funkci zprostředkovtele plní Úřd pro mezinárodněprávní ochrnu dětí v Brně. (Kovřík, 2004) 2.3.3 Pěstounská péče Pěstounská péče je státem grntovná kontrolovná form náhrdní rodinné péče, která zjišťuje dosttečné hmotné zezpečení dítěte i přiměřenou odměnu těm, kteří se ho ujli. Dítě může ýt svěřeno do pěstounské péče fyzické osoě neo do společné pěstounské péče mnželů. Jediným rozhodujícím činitelem z hledisk právního je tu zájem dítěte. Svzek pěstounů s dítětem je podsttně volnější, než je tomu při osvojení. Oso pěstoun musí poskytovt záruku řádné výchovy dítěte. Pěstoun má právo zstupovt dítě sprvovt jeho záležitosti jen v ěžných věcech k výkonu mimořádných záležitostí žádá souhls zákonného zástupce dítěte. Pěstounskou péčí nevzniká příuzenský vzth dítěte s pěstouny jejich příuznými. Pěstounská péče vzniká rozhodnutím soudu. Z vážných důvodů může soud rozhodnout tké o zrušení pěstounské péče. Dítěti v pěstounské péči zůstává nejdříve příjmení po vlstních rodičích, později je všk možno zžádt n mtrice o jeho změnu. Tké styk původních rodičů s dítětem není vyloučen v některých přípdech všk může ýt rozhodnutím soudu i podsttně omezen. Je-li dítě svěřeno do pěstounské péče ve věku, kdy je schopno posoudit její osh, má ýt zjištěno tké jeho vyjádření. V prxi se upltňují 2 typy pěstounské péče: ) Individuální pěstounská péče proíhá v ěžném rodinném prostředí, tj. s pěstounkou pěstounem, kteří většinou mjí své vlstní děti neo již děti vychovli. 19

) Skupinová pěstounská péče - proíhá v zřízeních pro výkon pěstounské péče, což jsou velké pěstounské rodiny, někdy i s vlstními dětmi pěstounů dlšími tře 4-6 neo i více dětmi přijtými. jiným zřízením pro výkon pěstounské péče jsou SOS dětské vesničky, kde je pěstounskou péčí pověřen sm mtk-pěstounk. T mívá většinou ku pomoci dlší osou, které se říká tet která mtce pomáhá při vedení domácnosti výchově dětí. Mtk-pěstounk se svěřenými dětmi ydlí v smosttném domečku. Skupin 10-12 tkových domečků předstvuje Vesničku. Rodinu v domečku tedy tvoří mtkpěstounk zprvidl 6 více dětí různého pohlví věku. Čsto jsou to sourozenci pocházející z jedné vlstní rodiny, která z nějkého důvodu ve svých funkcích selhl. (Buleová, 2002) Předpěstounská péče Před rozhodnutím soudu o pěstounské péči může ýt dítě dočsně svěřeno rozhodnutím orgánu sociálně-právní ochrny dětí do péče udoucího pěstoun. Jestliže je dítě v ústvní výchově z rozhodnutí soudu, není ke svěření dítěte do předpěstounské péče tře souhlsu rodičů. V osttních přípdech je tře souhlsu rodičů, pokud jsou zákonnými zástupci dítěte. V doě trvání předpěstounské péče náleží stejné hmotné nároky (dávky) jko v přípdě pěstounské péče. Budoucí pěstoun musí do tří měsíců od svěření dítěte do předpěstounské péče podt návrh n zhájení řízení o svěření dítěte do pěstounské péče, jink rozhodnutí o předpěstounské péči pozude pltnosti. V rámci předpěstounské péče má pěstoun nárok n odměnu pěstoun příspěvek n úhrdu potře dítěte. (Arnoldová, 2004) 2.3.4 Zprostředkování pěstounské péče Zprostředkováním pěstounské péče se rozumí vyhledávání dětí vhodných ke svěření do pěstounské péče nlezení vhodných pěstounů pro tyto děti. Provádí se pouze n žádost fyzické osoy, která má zájem stát se pěstounem. Zprostředkování pěstounské péče v ČR zjišťují krjské úřdy ministerstvo práce sociálních věcí. Oecní úřd oce s rozšířenou půsoností vyhledává děti vhodné do 20

pěstounské péče i osoy vhodné stát se pěstouny vede o dětech i ždtelích spisovou dokumentci. Spisová dokumentce ždtele oshuje žádost s osoními údji, dokld o státním očnství neo o povolení či hlášení k poytu n území ČR, opis rejstříku trestů, který vyžduje oecní úřd oce s rozšířenou půsoností který oshuje i zhlzená odsouzení, zprávu o zdrvotním stvu předloženou ždtelem, údje o ekonomických sociálních poměrech, písemný souhls ke zjišťování potřených údjů o způsou život ždtele vhodnosti výchovného prostředí, písemný souhls s účstí n příprvě oso k přijetí dítěte do rodiny, stnovisko oecního úřdu oce s rozšířenou půsoností k žádosti. Žádost o svěření dítěte do pěstounské péče se podává u oecního úřdu oce s rozšířenou půsoností míst ydliště ždtelů. Oecní úřd oce s rozšířenou půsoností postupuje kopii spisové dokumentce o dítěti vhodném pro náhrdní rodinnou péči o ždteli neprodleně krjskému úřdu. Odorné posuzování pro účely zprostředkování provádí krjský úřd neo MPSV, jde-li o děti ždtele, kteří jsou v evidenci tohoto ministerstv. U dětí se posuzuje úroveň tělesného duševního vývoje včetně specifických potře nároků vhodnost NRP jejích forem. U ždtelů se posuzuje chrkteristik jejich osonosti, jejich zdrvotní psychický stv, předpokldy vychovávt dítě, motivce žádosti, stilit mnželského vzthu rodinného prostředí dlší rozhodné skutečnosti. Odorné posouzení má ýt provedeno do 30 dnů ode dne zjištění všech potřených skutečností. Ministerstvo krjský úřd jsou oprávněny vyzvt ždtele k osonímu jednání z účelem posouzení jejich předpokldů skutečností rozhodných pro svěření dítěte. Spoluprcují při tom s oecními úřdy ocí s rozšířenou půsoností, ocemi, zdrvotnickými školskými i dlšími odornými zřízeními, pověřenými osomi odorníky pro otázky výchovy péče o dítě. Změstnnci ministerstv krje mohou nvštívit neo pozvt k jednání i dítě, je-li to přiměřené jeho věku schopnostem. Zjistí-li krjský úřd neo ministerstvo, že v evidenci ždtelů je ždtel vhodný stát se pěstounem dítěte vedeného v evidenci dětí, oznámí neprodleně písemně tuto skutečnost ždteli. N zákldě oznámení krjského úřdu neo ministerstv má ždtel právo seznámit se s dítětem ten, u něhož se dítě nchází, je povinen toto seznámení umožnit. Ždtel má možnost seznámit se s dítětem podt žádost o svěření dítěte do 30 dnů ode dne, kdy mu 21