MAPOVÁNÍ A PRŮZKUM DROBNÝCH

Podobné dokumenty
MAKROZOOBENTOS NA HNĚDOUHELNÝCH VÝSYPKÁCH (BENTHIC INVERTEBRATES OF POST-MINING SPOIL HEAPS)

MAPOVÁNÍ A PRŮZKUM DROBNÝCH

Hodnocení stavu sanace území po těžbě hnědého uhlí se stěžejním zaměřením na sanaci vodních útvarů a budoucí úkoly k řešení

PROMĚNY SEVEROZÁPADU

Lokalita Podkrušnohorská výsypka IV. etapa ,300 III. etapa ,900 V. etapa ,900 VI. etapa ,900 VII.

První parní rýpadlo s výkonem 50 m3/hod v revíru na lomu Hartmann bylo nasazeno v roce 1884

Hydrická rekultivace v Podkrušnohoří jezero Most. Jana Říhová Ambrožová (VŠCHT ÚTVP Praha)

Název přednášky: Stavby na územích po hornické činnosti

Mostecká uhelná a.s. Most Rekultivace MUS nová krajina

II. Informace o užití finančních prostředků na sanace a rekultivace hnědouhelných lomů

Změny ve využití krajiny (land use) na území Mostecka Soubor map se specializovaným obsahem

PEDOLOGICKÁ A GEOMECHANICKÁ CHARAKTERISTIKA ZEMIN SVAHU A BŘEHŮ JEZERA MOST

VÝVOJ LOKALITY LOMU BENEDIKT

Vliv těžby uhlí na hydrogeologické poměry v centrální části severočeské hnědouhelné pánve

DOPADY NA MIKROKLIMA, KVALITU OVZDUŠÍ, EKOSYSTÉMY VODY A PŮDY V RÁMCI HYDRICKÉ REKULTIVACE HNĚDOUHELNÝCH LOMŮ

Těžba hnědého uhlí. Obr.1 Lokalizace SHP. STÁHLÍK, Z. In Vesmír 73, 318, 06/1994

DOPADY NA MIKROKLIMA, KVALITU OVZDUŠÍ, EKOSYSTÉMY VODY A PŮDY V RÁMCI HYDRICKÉ REKULTIVACE HNĚDOUHELNÝCH LOMŮ

Podle výskytu - vody podzemní a vody povrchové Podzemní vody - podzemní a jeskynní jezírka, podzemní toky, vody skalní a půdní Povrchové vody -

Problémy rekultivačních činnosti, které přineslo schválení územních limitů těžby v roce 1991

SLEDOVÁNÍ VERTIKÁLNÍCH POSUNŮ NA VÝSYPKÁCH Specializovaná mapa

Posouzení krajinného vývoje vybraných intenzivně zemědělsky obhospodařovaných území s ohledem na možnost krajinné obnovy

Vody vznikající v souvislosti s těžbou uhlí

Diferenciace současného stavu geobiocenóz

Projekt VODAMIN Problematika důlních vod v SHP

Mokřadní centrum Kančí obora

Budoucnost teritoria dolu Bílina do roku 2050

Ing. František Kružík GEOCHEM BRIX, s.r.o. Budovatelů 2830/3 MOST

Péče o jezera ve velkých zbytkových jamách po těžbě uhlí. Ivo Přikryl ENKI o.p.s. Třeboň

Jezero Most. Dopady na mikroklima, kvalitu ovzduší, ekosystémy vody a půdy v rámci hydrické rekultivace hnědouhelných lomů aneb

Jezero Most. Dopady na mikroklima, kvalitu ovzduší, ekosystémy vody a půdy v rámci hydrické rekultivace hnědouhelných lomů aneb

CORINE LAND COVER. Jana Bašistová CENIA, česká informační agentura životního prostředí. 3. české uživatelské fórum Copernicus.

Představení skupin Czech Coal a Sev.en

ZÁVĚR ZJIŠŤOVACÍHO ŘÍZENÍ

Hodnocení lokálních změn kvality ovzduší v průběhu napouštění jezera Most

SLEDOVÁNÍ VERTIKÁLNÍCH POSUNŮ NA REKULTIVOVANÝCH VÝSYPKÁCH Specializovaná mapa

SLOVENSKO-ČESKÁ KONFERENCIA Znečistené územia 2019

Realizace ochranných opatření výsadba zeleně a pěstební péče v okolí lomu Bílina v roce

POVRCHOVÁ TĚŽBA UHLÍ JAKO SPOLUTVŮRCE OBNOVY FUNKCE KRAJINY

MONITORING CHŘÁSTALA POLNÍHO (CREX CREX) VYBRANÉ ÚZEMÍ CHKO SLAVKOVSKÝ LES 2016

CYKLOSTEZKA NAPŘÍČ LITVÍNOVEM

Severočeské doly a.s. Chomutov

Zkušenosti s využíváním dat Urban Atlasu pro potřeby územního plánování v Praze

PÉČE O VODU V KRAJINĚ tůně, mokřady, malé vodní nádrže, vodní toky, eroze

Ing. Pavel Kounovský, Ing. Ingrid Jarošová Z 7 SANACE A REKULTIVACE LOMU ČSA

J e v i š o v i c k á. p ř e h r a d a

Vodní režim posttěžební krajiny, ideál a realita. Ivo Přikryl ENKI o.p.s., Třeboň

ROZPTYLOVÉ PODMÍNKY A JEJICH VLIV NA KONCENTRACI AEROSOLOVÝCH ČÁSTIC PM 10 V LOKALITĚ MOSTECKÉHO JEZERA

Ilustrace ke sporu o dodržení Územních. ekologických limitů lomu ČSA (obr.1-13)

Rizika po ukončení aktivní těžby černého uhlí Průmyslová krajina 9. diskusní panel,

Ing. Josef Halíř, Ph.D., Míla Pletichová S 4 UKONČENÍ DŮLNÍ ČINNOSTI HNĚDOUHELNÝCH LOMŮ A PROBLEMATIKA JEJICH ZATÁPĚNÍ V MOSTECKO-BÍLINSKÉ ČÁSTI SHP

Č.j.: VP/S 40/ V Brně dne 30. května 2002

Využití dat Urban Atlas v oblasti územního plánování v Praze

Skládkování odpadů v Podkrušnohoří 1. Ing. Věra Kreníková Fakulta životního prostředí UJEP

Ústav územního rozvoje, Brno

MĚSTO MOST. most přes minulost. Magistrát města Mostu Radniční 1/ Most IČ: DIČ: CZ

Role domácích nerostných surovin pro sektor energetiky a průmyslu. 10. prosince 2012 Praha

Vyhodnocení vlivů ZÚR MSK na životní prostředí. Tabulka 2.4: ÚPN VÚC PROTIPOVODŇOVÁ OCHRANA - ZÁMĚRY PŘEVZATÉ ZE SCHVÁLENÝCH ÚPN VÚC PO1

Sanace a rekultivace zbytkové jámy lomu Ležáky Most

15 ekomiliard. Rekreační plocha Nové Záluží Cyklostezka napříč Litvínovem

Staré Sedlo u Sokolova. Kategorie. Kritéria. Přehledná mapa přispívající plochy. KONEČNÁ VERZE - výstupy kompletního projektu

ŘEŠENÉ DIPLOMOVÉ A BAKALÁŘSKÉ PRÁCE 2008/2009 KATEDRA EKOLOGIE KRAJINY

ČESKY. Nahlédněte do dolu TĚŽBA UHLÍ OD A DO Z

Protierozní ochrana 1. cvičení. 143PROZ ZS 2015/ ; z, zk

Metodický pokyn. k zadávání fotogrammetrických činností pro potřeby vymezování záplavových území

Analýzy vývoje reliéfu v oblastech s aktivní těžbou uhlí

Odbor výstavby, územního plánování a životního prostřed í Náměstí 43, Kravaře

VYHLÁŠKA. ze dne o stanovení postupů k zajištění ochrany zemědělského půdního fondu

DOKUMENTACE PRO PROVÁDĚNÍ STAVBY

Rekultivace lomu Most Ležáky

VĚTRNÉ ELEKTRÁRNY A CHARAKTER, RÁZ A IDENTITA KULTURNÍ KRAJINY

ZHODNOCENÍ DLOUHODOBÉHO VÝVOJE KVALITY VODY VE ZBYTKOVÝCH JEZERECH SHP

B.1.SO 20 Obnova malé vodní nádrže na Mehelnickém potoce

Doubrava u Aše. Kategorie. Kritéria. Přehledná mapa přispívající plochy. KONEČNÁ VERZE - výstupy kompletního projektu

MAPY NAŽIVO PRO VÁŠ GIS PALIVO

PROGRAM KONFERENCE JEZERA A MOKŘADY VE ZBYTKOVÝCH JAMÁCH PO TĚŽBĚ NEROSTŮ DUBNA 2013, HOTEL CASCADE, MOST. konané pod záštitami

Průběh a výsledky odstraňování rizik ohrožujících kvalitu podzemí vody v CHOPAV kvartéru řeky Moravy.

FAKTORY OVLIVŇUJÍCÍ LITORÁLNÍ MAKROFYTA V NÁDRŽI S KOLÍSAJÍCÍ VODNÍ HLADINOU. Monika Krolová Josef Hejzlar Hana Čížková

Syntetická mapa zranitelnosti podzemních vod

Analýza vývoje krajiny se zaměřením na agrární valy a terasy na úpatí vrchu Oblíku v Českém středohoří v letech 1938 až 2002

Posouzení hydrochemických rizik vodních útvarů povrchových vod vzniklých v důsledku báňské činnosti a návrh jejich eliminace

LOM OPATOVICE. Studie následného využití dobývacího prostoru OBJEDNATEL LOKALIZACE :

Inventarizace krajiny CzechTerra. IFER Ústav pro výzkum lesních ekosystémů, s.r.o.

HYDROPRŮZKUM Č. BUDĚJOVICE s.r.o. V I M P E R K N A D T R A T Í

Plán péče o přírodní památku. Zadní Hutisko. (návrh na vyhlášení) na období

KONEČNÁ VERZE - výstupy kompletního projektu. Umístění kritického bodu:

Návrh na vyhlášení evropsky významné lokality - přírodní památky MATYÁŠ

OBNOVA KRAJINY PO TĚŽBĚ NEROSTNÝCH SUROVIN

Ryžovna. Kategorie. Kritéria. Přehledná mapa přispívající plochy. KONEČNÁ VERZE - výstupy kompletního projektu

Rozsah a obsah dokumentace pro vydání rozhodnutí o změně využití území

Soustava rybníčků a revitalizovaných ploch, využití retence vody v krajině. 10. září 2013 Osíčko

Informační panel na Pístovských mokřadech

Vyhledání a hodnocení lokalit pro výstavbu regionální skládky ve městě Durres v Albánii

Odbor životního prostředí a zemědělství oddělení ochrany přírody a krajiny

Novinky SPÚ v oblasti pozemkových úprav

Aplikační podpora národní inventarizace kontaminovaných míst

Vývoj krajiny v oblasti velkolomu Vršany N map Specializovaná mapa s odborným obsahem

Programy opatření v plánech povodí ČR 2000/60/ES

HYDROPRŮZKUM Č. BUDĚJOVICE s.r.o. V I M P E R K 02

HYDROPRŮZKUM Č. BUDĚJOVICE s.r.o. Pekárenská 81, České Budějovice, ÚS V I M P E R K 01. RNDr. Marcel Homolka

Transkript:

Vita-Min Leben mit dem Bergbau MAPOVÁNÍ A PRŮZKUM DROBNÝCH VODNÍCH ÚTVARŮ VZNIKLÝCH V DŮSLEDKU BÁŇSKÉ ČINNOSTI Z HLEDISKA JEJICH MOŽNÝCH RIZIK OVLIVNĚNÍ OSTATNÍCH VODNÍCH ÚTVARŮ Ing. Tomáš Lískovec Real&Projekt Most s.r.o. 1. Odborná konference Vita-Min, 20.03.2018 Sächsische Aufbaubank Förderbank Dresden (SAB), Dresden

Motivace a cíle povrchová těžba hnědého uhlí přetváří od poloviny 20. století morfologii pánevní části Ústeckého kraje vznikají nové antropogenní krajinné útvary zahloubené zbytkové jámy a převýšená tělesa výsypek nadložních zemin na hnědouhelných výsypkách se formují nové vodní útvary (cíleně i spontánně) Jaký je význam těchto novodobých vodních útvarů? Mohou představovat nějaká rizika do budoucna? 1. Terénní a biologický průzkum vodních ploch Real&Projekt Most 2. Hydrochemický monitoring kvality vod v těchto vodních plochách Bioanalytika Cz

Etapy prací terénního a biologického průzkumu 1 2 vymezení užšího zájmového území, výběr 24 reprezentativních vodních ploch digitalizace vodních útvarů v užším zájmovém území 3 terénní průzkum vybraných 24 vodních útvarů, mapování jejich stanovištních charakteristik a parametrů 4 5 biologický průzkum vybraných 24 vodních útvarů po dobu 1 roku zpracování a vyhodnocení získaných dat, zhodnocení ekologického potenciálu

1. Vymezení užšího zájmového území VÝCHOZÍ OBLASTI ŠIRŠÍHO ZÁJMOVÉHO ÚZEMÍ Chabařovice ČSA Bílina Vršany Most Libouš

1a. Vymezení užšího zájmového území ANALÝZA REKULTIVAČNÍCH PLÁNŮ VYMEZENÍ DÍLČÍCH VÝSYPEK Libouš

1a. Vymezení užšího zájmového území ANALÝZA REKULTIVAČNÍCH PLÁNŮ VYMEZENÍ DÍLČÍCH VÝSYPEK 1 4 1. výsypka Prunéřov 2. výsypka Březno 3. výsypka Merkur 4. vnitřní výsypka lomu Libouš 3 2

1a. Vymezení užšího zájmového území ANALÝZA REKULTIVAČNÍCH PLÁNŮ VYMEZENÍ DÍLČÍCH VÝSYPEK Celkově vymezeno 38 dílčích hnědouhelných výsypek v Ústeckém kraji

1b. Výběr 24 vodních útvarů V závislosti na původu a okolnostech vzniku můžeme na výsypkách rozlišit 4 typy vodních útvarů: A. rekultivační vodní nádrže jde o vodní nádrže cíleně vybudované v rámci rekultivačních prací, mohou být se zemní hrází a odtokovým objektem, často bývají umístěné na odvodňovacím příkopu a jsou tedy průtočné, v jejich okolí je pak provedena biologická rekultivace (lesnická, zemědělská, ostatní) B. vodní plochy vzniklé na neupraveném výsypkovém povrchu jde o vodní plochy spontánně vzniklé v terénních depresích na částech výsypky ponechané cíleně či náhodně samovolnému vývoji, patrné je charakteristická "hřebínková" struktura povrchu výsypky

A. rekultivační vodní nádrže nádrž Hetov na Radovesické výsypce

B. vodní plochy na neupraveném výsypkovém povrchu vodní plocha na Radovesické výsypce

1b. Výběr 24 vodních útvarů C. vodní plochy vzniklé samovolně v rekultivovaném území jde o vodní plochy, které vznikly spontánně v terénních depresích v rekultivačních porostech, většinou v důsledku konsolidace výsypky, která se projevuje nerovnoměrným sedáním a poklesy terénu D.vodní plochy vzniklé při patě výsypky jde o vodní plochy, které vznikají přirozenou akumulací povrchových či mělkých podpovrchových vod v terénních depresích při okrajích výsypek, většinou v důsledku změny původních odtokových poměrů, kdy morfologie terénu neumožňuje gravitační odtok povrchové vody či těleso výsypky svou hmotností vytlačuje mělké podzemní vody na povrch terénu, někdy mohou být tyto vodní akumulace upraveny v rámci rekultivačních prací na vodní nádrž

C. vodní plochy vzniklé samovolně v rekult. území vodní plocha na výsypce Merkur

D. vodní plochy vzniklé při patě výsypky vodní plocha při výsypce Pokrok

1b. Výběr 24 vodních útvarů Kritéria výběru reprezentativnost od každého typu 6 ploch výběr napříč těžebními lokalitami dobrá přístupnost mimo aktivní dobývací pole výběr konzultován se zástupci těžebních společností respektovány podmínky přístupu na těžební lokality

1b. Výběr 24 vodních útvarů

2. Digitalizace vodních útvarů Metodika vektorizace obvodových linií veškerých vodních ploch na rastrových mapových podkladech pro srovnatelnost zvoleny mapové podklady stejného měřítka 1:10 000 pro verifikaci vektorizovaných vodních ploch byly použity archivní i současné letecké snímky vektorizace vodních ploch byla prováděna uvnitř polygonů jednotlivých výsypek celkem se jedná o 38 výsypek o celkové rozloze 167,25 km 2 ke všem vektorizovaným vodním plochám byla přiřazena příslušnost k dané výsypce, vypočítána rozloha (m 2 ), obvod a vzdálenost k jiné nejbližší vodní ploše (m) z obvodu a rozlohy vodní plochy byla vypočítána relativní délka břehové linie (m/m 2 ) vypočítaná data zpracována v programu Statistica ver. 10

2. Digitalizace vodních útvarů Stav před rozvojem povrchové těžby použity topografické mapy v systému S-1952 (vlastník: Zeměměřičský úřad), které byly pořizovány v období 1951 až 1971 mapové listy byly ořezány a georeferencovány Současný stav použita základní mapa ČR, která pochází z roku 2015 (dostupné přes WMS server ČUZK)

2. Digitalizace vodních útvarů

2. Digitalizace vodních útvarů Stav území před těžbou (cca 1960) celkem 184 vodních ploch různého charakteru a velikosti celková rozloha vodní hladiny dosahovala 175,31 ha od 1 do 39 vodních ploch na 1 výsypku nejbohatší oblasti na vodní plochy bylo území dnešní výsypky Pokrok a Merkur v prostoru 14 výsypek se tehdy nenacházela žádná vodní plocha největší vodní plochy byly v prostoru dnešních výsypek Libouš, ČSA a Pokrok většina vodních ploch nepřesahovala rozlohou 0,3 ha

2. Digitalizace vodních útvarů Současný stav území (2015) celkem 351 vodních ploch různého charakteru a velikosti celková rozloha vodní hladiny dosahuje 403,10 ha, ale nejde o konečný údaj (rekultivace ještě pokračují) rozlohy vodních ploch se pohybují v průměru od 0,5 do 1 ha, jen několik pak dosahuje rozlohy desítek hektarů v prostoru 13 výsypek se nenachází žádná vodní plocha největší vodní plochy jsou situovány na Teplicku (Barbora a Líbik) a vodní plocha Matylda v jámě bývalého lomu Vrbenský u Mostu zatopené zbytkové jámy, které byly zčásti zasypány vnitřní výsypkou nejbohatší jsou Hornojiřetínská, Kopistská a Radovesická výsypka (41 % vodních ploch, co se počtu týče, a 13 %, co se rozlohy týče) jedná se o přírodoochranářsky velmi cenné drobné vodní plošky

2. Digitalizace vodních útvarů Stav před těžbou VS. současný stav území Rozloha vodní plochy (m 2 ) 1,6E5 1,4E5 1,2E5 1E5 80000 60000 40000 20000 0 Albrechtická Bílina Braňany Březno ČSA DJŠ Hornojiřetínská Chabařovice Kopistská Ledvice Libouš Lom Most Merkur Obránců míru Pokrok Prunéřov Radovesická Růžodolská Slatinická Teplicko Václav Velebudická Vrbenský Žichlice Výsypka Rozloha vodních ploch (m 2 ) 1,8E5 1,6E5 1,4E5 1,2E5 80000 60000 40000 20000 Median 25%-75% Non-Outlier Range Outliers Extremes 1E5 0 Bílina Březno ČSA DJŠ Hornojiřetínská Chabařovice Jirásek Kopistská Malé Březno Merkur Most Obránců míru Pokrok Prunéřov Radovesická Růžodolská Slatinická Střimice PKU Střimice_DB Teplicko Václav Velebudická Vrbenský Vršany Žichlice Výsypka Median 25%-75% Non-Outlier Range Outliers Extremes

2. Digitalizace vodních útvarů Stav před těžbou VS. současný stav území dnes 2,3 x větší rozloha vodních ploch než před těžbou celkem 17 vodních ploch dnes má rozlohu nad 5 ha, před těžbou jen 4 takto velké plochy vodní plochy zaujímají celkem 2,41 % rozlohy výsypek, dříve tvořily pouze 1,05 % rozlohy zájmového území v místech, kde dříve bylo sucho, můžeme dnes najít rozsáhlé vodní plochy a vodní plochy jsou v zájmovém území rovnoměrněji rozprostřeny pouze z hlediska členitosti (relativní délka břehu) byl charakter vodních ploch byl před těžbou pestřejší poučení pro dnešek: nové vodní plochy na výsypkách by měly mít co nejpřírodnější charakter a členité břehy

3. Terénní průzkum 24 vodních útvarů Metodika U každého vodního útvaru byly zjišťovány následující charakteristiky: rozloha hloubka maximální a převládající v rámci litorálního pásma, břehová linie oslunění vodní plochy zastoupení vodní vegetace charakter pokryvu vodní vegetace (chybí x místy x rozvolněná x souvislá) dominantní druhy (zastoupení v litorální vegetaci převyšuje 20 % pokryvnosti) ohrožující faktory vodního útvaru či jeho biologické hodnoty způsob rekultivace okolí převládající typ biotopu v okolí vodního útvaru Výše popsané charakteristiky jsou uvedeny zejména z pohledu obojživelníků doplněné o faktory relevantní i pro další sledované skupiny vázané na vodné prostředí. Jde o faktory prostředí potenciálně zodpovědné za přítomnost/početnost zde zjištěných druhů.

3. Terénní průzkum 24 vodních útvarů Výsledky Pro každý mapovaný vodní útvar sestavena přehledná tabulka se zjištěnými charakteristikami z terénního průzkumu doplněná o: fotodokumentaci stručný popis odhadovaný rok vzniku nadmořskou výšku vzdálenost k nejbližší vodní ploše v okolí

3. Terénní průzkum 24 vodních útvarů Výsledky Dále ke každé vodní ploše zpracována mapová dokumentace: přehledná situace lokalizace vodní plochy na pozadí státní mapy 1:50 000 s vyznačením hranic jednotlivých hnědouhelných výsypek, umístění vodní plochy na pozadí státní topografické mapy 1:10 000, která zachycuje stav krajiny kolem roku 1960, tj. před rozvojem povrchové těžby hnědého uhlí (mapování prováděno v období 1951-1971), umístění plochy na sérii podkladových ortofotomap z let 1975, 2000 a 2005, které ilustrují proměnu krajiny v prostoru širšího okolí vodní plochy, umístění vodní plochy na podkladu aktuální ortofotomapy z roku 2015

3. Terénní průzkum 24 vodních útvarů

rozloha vodní pochy [m 2 ] 3. Terénní průzkum 24 vodních útvarů 70 000 Rekultivační vodní nádrže 60 000 Vodní plochy vzniklé na neupraveném výsyp. povrchu Vodní plochy vzniklé samovolně v rekult. území Vodní plochy vzniklé při patě výsypky 50 000 40 000 30 000 20 000 10 000 0 A.1 A.2 A.3 A.4 A.5 A.6 B.1 B.2 B.3 B.4 B.5 B.6 C.1 C.2 C.3 C.4 C.5 C.6 D.1 D.2 D.3 D.4 D.5 D.6 vodní plocha

nadmořská výška [m n. m.] 3. Terénní průzkum 24 vodních útvarů 500 Rekultivační vodní nádrže Vodní plochy vzniklé na neupraveném výsyp. povrchu 450 Vodní plochy vzniklé samovolně v rekult. území Vodní plochy vzniklé při patě výsypky 400 350 300 250 200 A.1 A.2 A.3 A.4 A.5 A.6 B.1 B.2 B.3 B.4 B.5 B.6 C.1 C.2 C.3 C.4 C.5 C.6 D.1 D.2 D.3 D.4 D.5 D.6 vodní plocha

stáří [roky] 3. Terénní průzkum 24 vodních útvarů 60 Rekultivační vodní nádrže Vodní plochy vzniklé na neupraveném výsyp. povrchu Vodní plochy vzniklé samovolně v rekult. území 50 Vodní plochy vzniklé při patě výsypky 40 30 20 10 0 A.1 A.2 A.3 A.4 A.5 A.6 B.1 B.2 B.3 B.4 B.5 B.6 C.1 C.2 C.3 C.4 C.5 C.6 D.1 D.2 D.3 D.4 D.5 D.6 vodní plocha

délka břehů [m] index členitosti břehu 3. Terénní průzkum 24 vodních útvarů 3 500 8,00 3 000 Rekultivační vodní nádrže Vodní plochy vzniklé na neupraveném výsyp. povrchu Vodní plochy vzniklé samovolně v rekult. území Vodní plochy vzniklé při patě výsypky 7,00 2 500 6,00 2 000 5,00 1 500 4,00 1 000 3,00 500 2,00 0 A.1 A.2 A.3 A.4 A.5 A.6 B.1 B.2 B.3 B.4 B.5 B.6 C.1 C.2 C.3 C.4 C.5 C.6 D.1 D.2 D.3 D.4 D.5 D.6 vodní plocha 1,00

4. Biologický průzkum 24 vodních útvarů Metodika Sledovány a zaznamenávány byly pouze druhy s přímou vazbou na vodní biotop, tedy druhy, kterým vodní plocha slouží jako potravní stanoviště, reprodukční biotop (hnízdění) či úkryty apod.: cévnaté rostliny ptáci plazi obojživelníci vodní bezobratlí (vodní měkkýši, vážky, potápníci) V současnosti probíhá zpracování získaných dat. Celkem zjištěno: 180 druhů cévnatých rostlin, z toho 15 druhů z červeného seznamu, průměrně 36 druhů na 1 vodní plochu 32 druhů vážek, 12 druhů měkkýšů, 16 druhů potápníků 8 druhů obojživelníků a 85 druhů ptáků

Vita-Min Leben mit dem Bergbau DĚKUJI ZA POZORNOST.