Předběžná zpráva pro obnovu LHP na

Předběžná zpráva pro obnovu LHP na LHC Bruntál 2019-2028 Zpracovatel: TAXLES, s.r.o. IČ: 26859734 DIČ: CZ26859734 Sídlo: Hranická 944/4 751 31 Lipník nad Bečvou 1

Předběžná zpráva LHC Bruntál 2019-2028 Obsah 1. ZADAVATEL LHP...4 2. IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE...4 2.1. NÁZEV LS, PRO KTEROU SE VYHOTOVUJE LHP... 4 2.2 PŮVODNÍ LHC, PRO KTERÝ SE VYHOTOVUJE LHP... 4 2.3 PLATNOST LHP U PŮVODNÍHO LHC DO 31. 12. 2018... 4 2.4 VÝVOJ VLASTNICKÝCH VZTAHŮ... 4 2.5 PŘEDBĚŽNÁ VÝMĚRA POZEMKŮ ZADANÁ K OBNOVĚ LHP... 4 2.6 ORGANIZAČNÍ ČLENĚNÍ... 5 2.7 SPRÁVNÍ ČLENĚNÍ... 5 2.7.1 Administrativně správní členění... 5 2.7.2 Působnost orgánů státní správy... 5 3. LEGISLATIVNÍ PŘEDPISY A NORMY PRO ZPRACOVÁNÍ LHP...6 4. ZPRACOVATEL LHP...6 5. KATEGORIZACE LESŮ...6 6. POZEMKOVÁ EVIDENCE...7 6.1 POZEMKOVÉ PODKLADY POUŽITÉ K IDENTIFIKACI MAJETKU... 7 6.2 ZPŮSOB VYMEZENÍ MAJETKU PRO ZPRACOVÁNÍ LHP... 7 6.3 TVORBA MAPOVÉHO DÍLA (ZÁKLADNÍ LESNICKÁ MAPA)... 8 6.4 ZPŮSOB VYROVNÁNÍ VÝMĚR... 8 6.5 ŘEŠENÍ NESOULADŮ DRUHŮ POZEMKŮ, PLOCH A VÝMĚR... 9 7. ROZBOR HOSPODAŘENÍ ZA UPLYNULÉ OBDOBÍ (ÚDAJE ZA ROKY 2009 2017, TJ. 9 LET)... 10 8. PODKLADY PRO TVORBU LHP... 13 8.1 PODKLADY OPRL... 13 8.2 PODKLADY OD VLS ČR, S.P.... 13 8.3 OSTATNÍ PODKLADY... 13 8.4. GEOGRAFICKY NEPŮVODNÍ DŘEVINY... 14 9. SPOLUPRÁCE MEZI ZADAVATELEM A ZPRACOVATELEM LHP... 14 10. ZÁSADY ZPRACOVÁNÍ LHP... 15 10.1 PROSTOROVÉ ROZDĚLENÍ LESA... 15 10.2 OCHRANA PŘÍRODY... 16 10.3 OCHRANA PAMÁTEK... 16 10.4 ZJIŠŤOVÁNÍ STAVU LESA... 16 10.5 ZJIŠŤOVÁNÍ POROSTNÍCH ZÁSOB... 17 10.6 PODROBNÉ PLÁNOVÁNÍ... 18 10.7 ODVOZENÍ ZÁVAZNÝCH USTANOVENÍ LHP... 19 11. HOSPODÁŘSKÉ SOUBORY A RÁMCOVÉ SMĚRNICE... 21 11.2. ZAŘAZENÍ SOUBORŮ LESNÍCH TYPŮ A POROSTNÍCH TYPŮ DO PŘEDPOKLÁDANÝCH HOSPODÁŘSKÝCH SOUBORŮ... 24 11.3. PŘEHLED ZÁKLADNÍCH DOPORUČENÍ PRO PŘEDPOKLÁDANÉ HS... 25 12. NÁVRH VÝJIMEK A POŽADAVKŮ NA STANOVENÍ PODMÍNEK VYPLÝVAJÍCÍCH ZE ZÁKONNÝCH PŘEDPISŮ... 26 2 29.03.2018

Předběžná zpráva LHC Bruntál 2019-2028 13. SPECIFICKÉ PROBLÉMY LHC A NAVRHOVANÝ ZPŮSOB ŘEŠENÍ... 27 13.1. HOSPODÁŘSKÝ CÍL VLASTNÍKA A UŽIVATELE LESA... 27 13.2. HOSPODÁŘSKÉ ZÁMĚRY... 27 14. RÁMCOVÉ SMĚRNICE HOSPODAŘENÍ PRO LHC BRUNTÁL DLE PLO 28 PŘEDHOŘÍ HRUBÉHO JESENÍKU... 28 CHS 19 (18) LUŽNÍ STANOVIŠTĚ... 28 CHS 29 (28) OLŠOVÁ STANOVIŠTĚ NA PODMÁČENÝCH PŮDÁCH... 30 CHS 27 (26) OGLEJENÁ STANOVIŠTĚ NIŽŠÍCH A STŘEDNÍCH POLOH (0,64, HA)... 30 CHS 41 (40) EXPONOVANÁ STANOVIŠTĚ STŘEDNÍCH POLOH... 32 CHS 43 (42) KYSELÁ STANOVIŠTĚ STŘEDNÍCH POLOH... 36 CHS 45 (44) ŽIVNÁ STANOVIŠTĚ STŘEDNÍCH POLOH... 40 CHS 47 (46) OGLEJENÁ STANOVIŠTĚ STŘEDNÍCH POLOH... 47 CHS 51 (50) EXPONOVANÁ STANOVIŠTĚ VYŠŠÍCH POLOH... 50 CHS 53 (52) KYSELÁ STANOVIŠTĚ VYŠŠÍCH POLOH... 52 CHS 55 (54) ŽIVNÁ STANOVIŠTĚ VYŠŠÍCH POLOH... 55 CHS 57 (56) OGLEJENÁ STANOVIŠTĚ VYŠŠÍCH POLOH... 61 CHS 59 (58) PODMÁČENÁ STANOVIŠTĚ STŘEDNÍCH A VYŠŠÍCH POLOH... 63 ZÁSADY HOSPODAŘENÍ V LESÍCH ZVLÁŠTNÍHO URČENÍ... 68 3 29.03.2018

Předběžná zpráva LHC Bruntál 2019-2028 1. ZADAVATEL LHP Vojenské lesy a statky ČR, s.p., Pod Juliskou 1621/5, 160 00 Praha 6 Dejvice, založené zakládací listinou Ministerstva obrany České republiky č.j. 1105-84 ze dne 23.6.1989. Usnesením Krajského obchodního soudu v Praze, č.j. 87596/97 z 27.11.1997 byla na návrh zakladatele přizpůsobena zakládací listina v souladu s ustanovením zákona o státním podniku. Licence OLH VLS ČR, s.p. je vydána Vojenským lesním úřadem Praha pod č.j. 51548-51/2003-4707 dne 8. 9. 2003. Odpovědnou osobou je Ing. Pavel Češka, Ph.D. 2. IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE Vlastník: ČR Vojenské lesy a statky ČR, s.p. Statutární zástupce: Ing. Vojáček Josef ředitel Ing. Mocek Zdeněk ekonomický náměstek Metodik HÚL: Ing. Martin Gabzdyl, Ph.D. Vedoucí lesní správy: Ing. Petr Stopka, vedoucí LS Bruntál IČ : 00000205 DIČ: CZ00000205 Bankovní spojení: ČSOB a.s., Praha 1, č. ú.: 104137984/0300 2.1. Název LS, pro kterou se vyhotovuje LHP Lesní správa Bruntál. 2.2 Původní LHC, pro který se vyhotovuje LHP LHC Bruntál. 2.3 Platnost LHP u původního LHC do 31. 12. 2018 2018. LHP pro LHC Bruntál navazuje na LHP, který byl vyhotoven s platností od 1. 1. 2009 do 31. 12. 2.4 Vývoj vlastnických vztahů Po dobu platnosti stávajícího LHP došlo na LHC k větším majetkovým změnám (173 ha vydáno jako historický majetek obcí, 3 ha převod na jiné státní organizace, 31 ha prodej fyzickým osobám a 3 ha restituce fyzickým osobám). Na pozemky o výměre cca 1554 ha jsou uplatněny restituční nároky církví podle zákona č.428/2012 Sb. 2.5 Předběžná výměra pozemků zadaná k obnově LHP Předběžná celková výměra pro obnovu LHP je : 3996,01 ha. 4 29.03.2018

Předběžná zpráva LHC Bruntál 2019-2028 2.6 Organizační členění LHC Bruntál je organizačně členěn do 8 lesnických úseků a to: 1-Skrbovice, 2-Dětřichovice, 3- Horní les, 4-Hostašovice, 5-Roveň, 6-Bahno, 7-Lukavec, 8-Mikulovice, 9-Smolkov. Lesnický úsek název č. kód Lesnický úsek se skládá z těchto oddělení: Skrbovice 1 1-11,31-38 Dětřichovice 2 12-30,149 Horní les 3 39-73 Hostašovice 4 74-88 Roveň 5 89-108 Bahno 6 109-123,150 Lukavec 7 124-126,129-134,135,137 Mikulovice 8 145-148 Smolkov 9 151 2.7 Správní členění 2.7.1 Administrativně správní členění Administrativně se území LHC Bruntál nachází v Moravskoslezském, Zlínském a Olomouckém kraji. Příslušným orgánem státní správy schvalujícím LHP je Vojenský lesní úřad. 2.7.2 Působnost orgánů státní správy Orgány státní správy lesů Ministerstvo zemědělství Těšnov 65/17, 110 00 Praha 1 Vojenský lesní úřad Tychonova 1, 160 01 Praha 6 Orgány státní správy ochrany přírody Ministerstvo životního prostředí, OVSS IX Čs. Legií 5, 702 00 Ostrava 2 Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, regionální pracoviště Olomoucko, Správa CHKO Jeseníky Šumperská 93, 790 01 Jeseník Dozor v lesním hospodářství Ministerstvo obrany Vojenský lesní úřad Česká inspekce životního prostředí Vrchní státní dozor v lesích Ministerstvo životního prostředí 5 29.03.2018

Předběžná zpráva LHC Bruntál 2019-2028 3. LEGISLATIVNÍ PŘEDPISY A NORMY PRO ZPRACOVÁNÍ LHP Zákon č. 289/1995 Sb., ze dne 3.11.1995, o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon) ve znění pozdějších předpisů Zákon ČNR č. 114/1992 Sb. ze dne 19.2.1992, o ochraně přírody a krajiny ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 254/2001 Sb., ze dne 28.6.2001, o vodách a o změně a doplnění některých zákonů (vodní zákon) Zákon č. 149/2003 Sb., ze dne 18.4.2003, o uvádění do oběhu reprodukčního materiálu lesních dřevin lesnicky významných druhů a umělých kříženců, určeného k obnově lesa a k zalesňování, a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o obchodu s reprodukčním materiálem lesních dřevin) Vyhláška MZe ČR č. 78/1996 Sb., ze dne 18.3.1996, o stanovení pásem ohrožení lesů pod vlivem imisí Vyhláška MZe ČR č. 83/1996 Sb., ze dne 18.3.1996, o zpracování oblastních plánů rozvoje lesů a o vymezení hospodářských souborů Vyhláška MZe ČR č. 84/1996 Sb., ze dne 18.3.1996, o lesním hospodářském plánování Vyhláška č. 139/2004 Sb., ze dne 23.3.2004, kterou se stanoví podrobnosti o přenosu semen a sazenic lesních dřevin, o evidenci o původu reprodukčního materiálu a podrobnosti o obnově lesních porostů a o zalesňování pozemků prohlášených za pozemky určené k plnění funkcí lesa Vyhláška č. 29/2004 Sb., ze dne 20.1.2004, kterou se provádí zákon č. 149/2003 Sb., o obchodu s reprodukčním materiálem lesních dřevin Vyhláška č. 335/2006 Sb., ze dne 16.6.2006, kterou se stanoví podmínky a způsob poskytování finanční náhrady za újmu vzniklou omezením lesního hospodaření, vzor a náležitosti uplatnění nároku Vyhláška MŽP č. 395/1992 Sb., ze dne 11.6.1992, kterou se provádějí některá ustanovení zákona ČNR č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny Nařízení vlády č. 318/2013 Sb., ze dne 21.8.2013, o stanovení národního seznamu evropsky významných lokalit Výnos MK ČSR č.j. 9886/69 II/2, ze dne 19.6.1969, o zřízení Chráněné krajinné oblasti Jeseníky Informační standard LH MZe ČR pro LHP a LHO 2019 4. ZPRACOVATEL LHP TAXLES s.r.o. - se sídlem Hranická 944/4, 751 31 Lipník nad Bečvou - zapsán v obchodním rejstříku u u Krajského soudu v Ostravě, oddíl C, vložka 40689 - jednatel společnosti: Ing. Lubomír Klement - osoba zodpovědná za vyhotovení LHP: Jaroslav Bořil 5. KATEGORIZACE LESŮ Lesy ochranné: 7, odst. 1) písmeno a) zákona č.289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých předpisů (lesní zákon) jsou lesy na mimořádně nepříznivých stanovištích (sutě, kamenná moře, prudké svahy, strže, nestabilizované náplavy a písky, rašeliniště, odvaly a výsypky apod.). Dle skutečného stavu lesnické typologie, budou extrémní lesní typy zařazeny do této kategorie dle přílohy č.4 k vyhlášce č.83/1996 Sb. Lesy zvláštního určení: 8, odst. 2) písmeno a) lesního zákona, lesy v prvních zónách CHKO a lesy v přírodních rezervacích a přírodních památkách a národních přírodních památkách dle stávajícího LHP PR Kunov a PR Novodvorský močál, dále PP Prameny Zrzávky a PP Kamenec. 6 29.03.2018

Předběžná zpráva LHC Bruntál 2019-2028 8, odst. 2) písmeno e) lesního zákona, lesy se zvýšenou funkcí půdoochrannou, vodoochrannou, klimatickou nebo krajinotvornou. Do kategorie budou zařazeny jednotlivé JPRL dle lesnické typologie na základě příslušnosti půdní edafické kategorie A, C, F, N k exponované a přechodné řadě a lesní typy na příkrých svazích končící číslem 9. 8, odst. 2) písmeno f) lesního zákona, lesy potřebné pro zachování biologické rozrůzněnosti (ÚSES). 8, odst. 2) písmeno h) lesního zákona, lesy, v nichž jiný důležitý veřejný zájem vyžaduje odlišný způsob hospodaření, muniční sklad Hostašovice, kasárna Háj ve Slezsku. Lesy hospodářské: 9 lesního zákona, do této kategorie budou zařazeny lesy, které nejsou zařazeny v kategorii lesů ochranných nebo lesů zvláštního určení. V průběhu zpracování nového LHP bude upřesněna výměra kategorizace na pozemkové parcely aktuálního stavu KN. 6. POZEMKOVÁ EVIDENCE 6.1 Pozemkové podklady použité k identifikaci majetku Náležitostmi pozemkových podkladů předávaných objednatelem jsou: Mapy katastru nemovitostí (KN) byly předány v digitální podobě (rastr nebo vektor). Databáze parcel určených k obnově LHP z programu pozemkové evidence, která obsahuje výčet parcel určených pro zařízení s příslušnými informacemi. Následné změny pozemkové evidence je možné provést pouze dle podmínek stanovených smlouvou. Zápis o provedené změně bude obsahovat seznam dotčených parcel podepsaný objednatelem a zhotovitelem a bude přílohou technické zprávy. Ke každé odsouhlasené změně dodá objednatel aktuální soubor. Na poslední aktuální soubor bude kontrolována finální DPM. (Identifikace parcel v souboru musí být v souladu s grafickým zákresem). Dříve platné mapy evidence nemovitostí (EN) v digitální (rastr), případně analogové podobě, nebo původního pozemkového katastru (PK) v digitální (rastr), případně analogové podobě, které byly nutné pro zákres hranic parcel určených k obnově LHP. Všechny podklady musí být ve vzájemném souladu. V případě nesouladu se za závazný podklad považuje ten, který byl odsouhlasen konzultací s místně příslušným pracovníkem oddělení správy majetku. 6.2 Způsob vymezení majetku pro zpracování LHP Ke zpracování jsou zadány a zařízeny budou všechny parcely s druhem pozemku 10, 11, 13 nebo 14, ale i pozemky druhu 2, 5, 6 a 7 k nimž mají VLS právo hospodaření, zpracovaný plán bude odpovídat stavu ke dni 31.12.2018. Pozemky budou členěny na pozemky určené k plnění funkcí lesů (PUPFL) a na pozemky mimo PUPFL. Výše uvedené pozemky budou členěny v DPM takto: 11 parcely, které nepodléhají restitucím (v PE označeno kódem 1) 12 - potencionální majetek církví (v PE označeno kódem 2) Bude vytvořena speciální kategorie pro pozemky potencionálně určené ke směnám. Parcely v podílovém spoluvlastnictví, kde je spoluvlastníkem ČR, kód kategorie parcel 13 (v PE označené kódem 3) budou zařízeny podle výměry. 7 29.03.2018

Předběžná zpráva LHC Bruntál 2019-2028 do 50,00 ha jednotlivého spoluvlastnictví včetně budou zařízeny v LHO nad 50,00 ha jednotlivého spoluvlastnictví budou zařízeny v samostatném LHP Pozemky zadané k zařízení budou v LHP zařazeny do pozemků určených k plnění funkcí lesa (v souladu s 3 zákona č. 289/1995 Sb.). Tyto budou dle skutečného stavu zjištěného při venkovním šetření dále členěny na lesní pozemky a jiné pozemky ( 3 odst. 1a, 1b zákona č. 289/1995 Sb.). Nesoulad mezi stavem v KN a skutečným stavem je nutno v předstihu řešit s VLsÚ formou žádosti o rozhodnutí v pochybnostech. Termín do 31.5. 2018. lesní pozemky budou za účelem odvození závazných ustanovení LHP dle skutečného stavu zjištěného při venkovním šetření členěny na: porostní půdu zde budou zařazeny všechny pozemky, které dle skutečného stavu zjištěného při venkovním šetření splňují podmínky 1 odst. 1 písm. a) vyhl. MZe č. 84/1996 Sb. a budou předmětem výpočtu závazných ustanovení. bezlesí zde budou zařazeny všechny pozemky, které dle skutečného stavu zjištěného při venkovním šetření splňují podmínky 1 odst. 1 písm. b) vyhl. MZe č. 84/1996 Sb. jiné pozemky zde budou zařazeny všechny pozemky, které dle skutečného stavu zjištěného při venkovním šetření splňují podmínky 3 odst. 1 písm. b) zák. č. 289/1995 Sb. Ostatní pozemky mimo PUPFL zde budou zařazeny všechny parcely, které nenaplňují definici PUPFL v 3 lesního zákona a nejsou do počátku platnosti LHP rozhodnutím orgánu státní správy lesů zařazeny do PUPFL. Pro tyto pozemky nebudou vypočítána závazná ustanovení LHP, v obnovovaném LHP budou mít jen grafický zákres. 6.3 Tvorba mapového díla (základní lesnická mapa) Základem grafické části na zpracované DPM (Digitální Pozemková Mapa) je DKM a na ostatním území je základem všech grafických částí LHP mapa katastru nemovitostí a mapy bývalého pozemkového katastru. Na území, kde je k dispozici DKM (a DKM byla předána zhotoviteli) mají při tvorbě DPM přednost linie DKM a to i v místech styku s již hotovými LHP. Případy, kdy dochází při snímání linií parcel na styku DKM s katastrální mapou v rastrové podobě k tzv. překryvům příp. nedokryvům budou řešeny na základě dohody zařizovatele s objednatele. Zpravidla pro tvorbu DPM bude upřednostněn stav DKM. Technologie tvorby základní lesnické mapy je řešena zadávacím protokolem pro LHP s platností od 1.1.2019 (ZP 2018), který je nedílnou součástí smlouvy o dílo na vyhotovení LHP u VLS ČR, s. p. Na celé území LHC byla zadavatelem poskytnuta ortofotomapa a rastry leteckých snímků v digitální podobě (snímkování v roce 2016). 6.4 Způsob vyrovnání výměr Skupiny parcel budou vytvářeny jako rámce pro určení ploch JPRL. Hranice skupiny parcel musí respektovat pouze: katastrální hranici hranici vlastnictví danou parcelní mapou hranici potenciálního vlastnictví Skupiny parcel budou číslovány unikátně v rámci katastrálního území. U skupin parcel bude zjištěna odchylka mezi plochou danou digitalizací a výměrou danou KN (dle vzorce uvedeného v 7 odst. b) vyhlášky MZe č. 84/1996 Sb.). Pokud rozdíl bude menší než mezní odchylka bude jako plošný rámec pro určení výměry JPRL použit součet výměr parcel zařazených do skupiny parcel, v opačném případě nedojde k vyrovnání a budou použity plochy JPRL určené digitalizací. Výše uvedený způsob určení plochy či výměry JPRL bude indikován v položce kvalita plochy v databázi u každé porostní skupiny následovně: kvalita plochy 1 pokud dojde k vyrovnání JPRL na 8 29.03.2018

Předběžná zpráva LHC Bruntál 2019-2028 výměru skupiny parcel, kvalita plochy 4 nebude-li se vyrovnávat a JPRL budou mít plochu danou digitalizací. Při tvorbě skupin parcel nebude brán ohled na vyplnění položky PARVYM v databázi ploch parcel. Výměra nebude u skupiny parcel vyplňována v případech: Vytvoření skupiny parcel z plošně nesouvislých parcel. V případě, kdy jsou ve skupině parcely (BZL, JP zejména cesty), které mají ve skutečnosti jinou polohu, velikost či průběh než je průběh katastrovaný. Jejich plocha bude při vektorizaci lesnických vrstev zjištěna přesně a je lepší ji nezatěžovat případnou chybou z vyrovnání. 6.5 Řešení nesouladů druhů pozemků, ploch a výměr Případné nesoulady budou řešeny s příslušným pracovníkem pozemkové evidence ŘSP a divize v souladu se zadávacím protokolem. 9 29.03.2018

Předběžná zpráva LHC Bruntál 2019-2028 7. ROZBOR HOSPODAŘENÍ ZA UPLYNULÉ OBDOBÍ (ÚDAJE ZA ROKY 2009 2017, TJ. 9 LET) Lesní hospodářský celek Bruntál byl v období od 1. 1. 2008 do 31. 12. 2017 obhospodařován dle platného LHP lesní správy Bruntál. Z dostupných údajů končícího LHP a lesní hospodářské evidence jsou vyhotoveny následující přehledy : LHP k 1. 1. 2009: plocha porostní ha 3934,66 Lesní ha PUPFL celkem ha 4059,03 zásoba celková m3 b.k. 1303736 Závazná ustanovení při schválení LHP dle č.j: 19-23/2009/DP-4707 ze dne 29. července 2009: maximální výše těžeb m3 b.k. 354500 minimální rozsah výchovy v porostech do 40 let ha 884,18 Přehled změn závazných ustanovení schválených v průběhu platnosti LHP: V průběhu platnosti změna závazných ustanovení LHP dle č.j. 93-2/2015-4707 ze dne 15. července 2015 minimální rozsah výchovy v porostech do 40 let je 840,40 ha dle č.j. 97-2/2016-4707 ze dne 9. května 2016 maximální výše těžeb je 555 000 m3 dle č.j. 2592-2/2017-4707 ze dne 19. května 2017 maximální výše těžeb je 855 000 m3 dle č.j. SpMO 28369/2017-4707/1 ze dne 21. listopadu 2017 plocha porostní je 3709,44 ha maximální výše těžeb je 338 000 m3 minimální rozsah výchovy v porostech do 40 let je 858,98 ha dle č.j. SpMO 13016/2018-4707/2 zde dne 8.března 2018 plocha porostní je 3709,44 ha maximální výše těžeb je 855 000 m3 minimální rozsah výchovy v porostech do 40 let je 858,98 ha Vybrané údaje z databáze lesní hospodářské evidence za 9 let: Obnovní druh těžeb Těžba dřeva v m3 Těžba určená LHP Vytěženo od počátku platnosti LHP do 31. 12. 2017 jehličnatá listnatá celkem jehličnatá listnatá celkem 148 419 29 281 177 700 19 343,17 7 946,21 27 289,38 Výchovná 37 653 13 447 51 100 21 406,68 6 230,26 27 636,94 nahodilá 613 661 12 539 626 200 701 561,05 12 018,74 713 579,79 Mimořádná 0 0 0 194,13 22,05 216,18 Celkem 799 733 55 267 855 000 742 505,03 26 217,26 768 722,29 10 29.03.2018

Předběžná zpráva LHC Bruntál 2019-2028 Přehled druhů těžeb v jednotlivých letech druh těžby 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 CELKEM m3 MM 50,51 105,94 59,73 216,18 MU 2767,24 7581,00 1431,29 8158,31 7810,22 0,00 0,00 0,00 0,00 27748,06 PU 2483,06 3296,81 9705,01 5791,50 4319,67 868,11 627,16 697,35 355,73 28144,40 úmyslná celkem 5250,30 10928,32 11242,24 13949,81 12129,89 927,84 627,16 697,35 355,73 56108,64 MN 15333,74 17683,13 12642,96 12747,79 16252,43 25393,09 38597,26 82523,60 73390,32 294564,32 PN 6649,36 21216,79 11557,47 11592,84 13753,29 30457,00 44597,02 117619,84 161571,86 419015,47 nahodilá celkem 21983,10 38899,92 24200,43 24340,63 30005,72 55850,09 83194,28 200143,44 234962,18 713579,79 Úhrnem 27233,40 49828,24 35442,67 38290,44 42135,61 56777,93 83821,44 200840,79 235317,91 769688,43 nahodilá v % 0,81 0,78 0,68 0,64 0,71 0,98 0,99 1,00 1,00 0,93 Nahodilá těžba v m3 ŠČ 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 Celkem škody těžbou a vyklizováním 142,89 142,89 průmyslové exhalace 17,70 17,70 ost. škody člověkem 23,65 23,65 lykožrout smrkový 3391,59 347,96 629,57 2078,02 5141,77 9806,06 13669,05 9091,28 22939,57 67094,87 ost. podkorní hmyz 25,40 16,61 42,01 techničtí škůdci dřeva 27,38 20,60 83,40 131,38 václavka 1764,50 1055,97 3296,11 7386,01 13147,30 14683,22 11227,04 20409,36 15589,09 88558,60 ostatní hniloby 660,08 190,18 499,92 194,44 9,70 1554,32 sucho 5411,44 4971,71 8426,30 7476,83 7676,12 19758,89 49832,56 161586,03 171732,32 436872,20 vítr 10737,79 31786,26 9324,36 6395,27 2729,94 11148,88 8460,38 8830,48 24663,17 114076,53 sníh a námraza 547,84 2024,17 757,28 1300,89 415,83 5,25 14,38 5065,64 Celkem 21983,10 38899,92 24200,43 24340,63 30005,72 55850,09 83194,28 200143,44 234962,18 713579,79 Výchova lesních porostů v ha Výchovné zásahy Předpis LHP Provedeno Probírky 1 919,33 612,13 Prořezávky 626,74 553,61 Výchova v porostech do čtyřiceti let 858,98 860,06 Obnova lesa v ha První zalesnění 613,47 Opakované zalesnění 120,54 Přirozená obnova 85,60 Podsadby 4,70 Celkem 824,31 11 29.03.2018

Předběžná zpráva LHC Bruntál 2019-2028 První zalesnění dle dřevin dřevina ha % SM 254,82 36,21 BO 61,09 8,68 DG 10,57 1,50 JD 7,05 1,00 MD 29,3 4,16 jehličnaté 362,83 51,56 BK 233,27 33,15 BR 0,04 0,01 DB 6,19 0,88 DBZ 25 3,55 JS 1,18 0,17 JSU 0,24 0,03 JV 0,13 0,02 KL 22,22 3,16 LP 24,62 3,50 OL 23,33 3,32 OS 4,48 0,64 TPX 0,2 0,03 TR 0,04 0,01 listnaté 340,94 48,44 Celkem 703,77 100,00 Nezdar zalesnění v ha ŠČ 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 Celkem škody těžbou a vyklizováním 0,47 0,47 buřeň 0,07 0,07 václavka 0,02 0,01 0,03 sucho 3,92 7,75 7,68 8,23 9,28 6,84 6,89 16,60 17,13 84,32 vítr 0,22 0,22 mráz 0,35 0,21 1,20 0,15 0,49 2,40 zamokření 0,07 3,42 1,94 2,52 4,74 2,92 2,25 1,45 19,31 neznámé příčiny 16,86 0,45 2,66 0,47 20,44 Celkem 20,85 7,75 11,45 10,24 12,03 12,05 11,47 21,66 19,76 127,26 12 29.03.2018

Předběžná zpráva LHC Bruntál 2019-2028 8. PODKLADY PRO TVORBU LHP 8.1 Podklady OPRL Oblast pro kterou je vyhotovováno nové LHP spadá do čtyř přírodních lesních oblastí (PLO): Lesní hospodářský celek Bruntál náleží do přírodních lesních oblastí č.28 Předhoří Hrubého Jeseník, č.29-nízký Jeseník, č.32-slezská nížina a č.39a-podbeskydská pahorkatina. Výše uvedené OPRL jsou pro vypracování LHP k dispozici v digitální podobě, včetně aktuálního typologického mapování. 8.2 Podklady od VLS ČR, s.p. Objednatel dosud poskytl zhotoviteli LHP následující podklady: Katastrální mapy dotčených k.ú. v digitální podobě - vektorové nebo rastrové Vymezení lokalit pro zpřesnění základního rozdělení, včetně zákresu během platnosti LHP nově postavených odvozních cest Aktuální alfanumerická a grafická data končícího LHP ve formátu XML Ortofotomapy v digitální podobě (rastr) Databáze parcel z programu pozemkové evidence VLS ve formátu *.xls, včetně vyznačení příslušnosti k PUPFL Grafická data (hraniční linie) digitálně zpracovaných navazujících LHP u VLS, v digitální podobě pro udržení souvislého zobrazení v rámci VLS Všeobecná část a hospodářská kniha ja a bude k nahlédnutí na lesní správě Vymezení hospodářských souborů (HS) a jejich základních doporučení Typologickou mapu z oblastního plán rozvoje lesů (OPRL) v digitální podobě. Aktualizovaná typologická mapa bude předána zpracovateli v průběhu zařízení. Zhodnocení hospodaření za uplynulé období, vyhodnocení platného LHP a osnova pro tvorbu předběžné zprávy k základnímu šetření v digitální podobě Definování hospodářských cílů a záměrů objednatele pro tvorbu LHP v digitální podobě Aktualizovaný seznam uznaných porostů ke sklizni osiva a výběrových stromů, včetně záměru objednatele pro aktualizaci uznaných porostů Obrysovou mapu ve formátu *.PDF se zákresem hranic místních územních systémů ekologické stability schválených územním rozhodnutí a vymezených prvků regionálních a nadregionálních systémů ekologické stability, CHÚ. Lesní hospodářská evidence (evidenční zásahy) v digitální podobě od počátku platnosti LHP k 31.12.2017 ve formátu *. xls. Další podklady budou poskytovány v souladu s harmonogramem stanoveným ve smlouvě o dílo. 8.3 Ostatní podklady Plán péče PP Domorazské louky Plán péče PP Kamenec Plán péče PP Prameny Zrzávky Plán péče PR Kunov Plán péče PR Novodvorský močál ÚSES Zonace CHKO Jesníky Plán péče o CHKO Jeseníky Předběžná informace dle 4 odst. 3 zákona č.114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, k obnově LHP pro LHC Bruntál od MŽp 13 29.03.2018

Předběžná zpráva LHC Bruntál 2019-2028 Předběžná informace podle 90 odst. 18 zákona č.114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, k obnově LHP pro LHC Bruntál od Správy CHKO Jeseníky 8.4. Geograficky nepůvodní dřeviny Cílový hospodářský soubor Maximální podíl geograficky nepůvodních druhů lesních dřevin zastoupených v cílové druhové skladbě v % 18(19) 28(29) 40(41) 42(43) 44(45) DG 6-10 JDO + - 3 VJ + 46(47) DG + - 1 JDO + - 3 VJ + 50(51) DG + - 1 52(53) 54(55) DG 3-6 JDO + - 2 VJ + 56(57) JDO 3-5 58(59) Maximální podíl geograficky nepůvodních dřevin bude uveden v jednotlivých rámcových směrnicích hospodaření. Geograficky nepůvodní dřeviny budou případně použity v souladu se závaznými stanovisky MŽP k OPRL pro PLO č. 28 Předhoří Hrubého Jeseníku, pro PLO č. 29 Nízký Jeseníka a pro PLO č. 39 Podbeskydská pahorkatina. Geograficky nepůvodní dřeviny nebudou vysazovány v lesních biotopech, které jsou předmětem ochrany ve schválených prvcích ÚSES, v PR Kunov, PR Novodvorský močál, PP Prameny Zrzávky, PP Kamenec a PP Domorazské louky a v souladu s výjimkou dle 26 odst. 1 písmene d) zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v CHKO Jeseníky. 9. SPOLUPRÁCE MEZI ZADAVATELEM A ZPRACOVATELEM LHP Spolupráce je specifikována ve Smlouvě o dílo číslo 2017-2826 na zhotovení LHP s platností 2019-2028 pro LHC Bruntál ze dne 19.10.2017 sjednané dle obchodního zákoníku (podrobnosti vzájemné spolupráce stanoví zadávací protokol). Spoluprací se rozumí především průběžná konzultace zpracovaných částí LHP, průběžné odsouhlasování navržených hospodářských opatření a pracovních mapových podkladů. Zhotovitel předkládá průběžně pracovní mapu a zjištěná data hospodářské knihy ke konzultaci a odsouhlasení určeným pracovníkům VLS ČR, s.p.. 14 29.03.2018

Předběžná zpráva LHC Bruntál 2019-2028 10. ZÁSADY ZPRACOVÁNÍ LHP 10.1 Prostorové rozdělení lesa Prostorové rozdělení lesa vychází ze stávajícího rozdělení LHC a je třístupňové. Soustavu jednotek prostorového rozdělení lesů v LHP u VLS tvoří oddělení, dílce, porosty, porostní skupiny a etáže. Trvalé jednotky prostorového rozdělení lesů budou tvořit oddělení, dílce a porosty, přičemž každý dílec obsahuje pouze jeden porost. Plocha porostu může klesnout pod 0,20 ha. Porosty menší než 0,20 ha se stejnou druhovou, prostorovou, věkovou skladbou, kategorií lesů a stejným hospodářským opatřením budou zpravidla tvořit jednu porostní skupinu. Oddělení trvalá jednotka prostorového rozdělení s převažující orientační funkcí. Oddělení budou označena arabskými číslicemi od 1 do 999. Pro oddělení jsou zjišťovány vlastnosti podle IS LH 2019. Graficky budou oddělení v mapách označena značkou uvedenou v příloze č. 2 vyhlášky MZe č. 84/1996 Sb. Dílec trvalá jednotka prostorového rozdělení s převažující orientační funkcí. Ve většině případů budou hranice dílce totožné s hranicemi současných porostů. Dílce jsou označeny velkými písmeny, počínaje písmenem A, při vynechání písmene I, CH a Q. Pro dílce jsou zjišťovány vlastnosti podle IS LH 2019. Graficky budou dílce v mapách označeny značkou uvedenou v příloze č. 2 vyhlášky MZe č. 84/1996 Sb. Označení dílců se neobjeví v mapě. Porosty jsou územně totožné s dílcem. Porosty budou tvořit rámec pro jednotlivé kategorie lesa. V jednom dílci bude vždy založen pouze jeden porost, který bude označen písmenem»stejně jako dílec«. Pro porosty jsou zjišťovány vlastnosti podle IS LH 2019. Porostní skupiny patří k proměnlivému lesnickému detailu a budou vylišeny jako části lesa, odlišující se od sebe zásadní odlišností stanovištní, dále odlišností druhovou, věkovou, prostorovou skladbou, katastrálním územím, skupinou parcel nebo vyžadující odlišné hospodaření. Při tvorbě LHP budou šetřena i území ochrany přírody. Hranice vylišených porostních skupin musí být v terénu dobře identifikovatelné (výjimku tvoří pouze hranice porostních skupin vedených po hranicích katastrálních území, nebo vedených po hranicích kategorií parcel, které nemusí být vždy v terénu identifikovatelné). Porostní skupiny budou označeny číslem věkového stupně 1 17 (porostní skupiny starší než 170 let budou mít rovněž označení 17). Více porostních skupin v rámci jednoho věkového stupně bude odlišeno za číslem věkového stupně indexem malých písmen abecedy počínaje od písmene a s vynecháním písmen i, ch, q (např. 3a, 3b). Porostní skupiny o více etážích se označí zlomkem čísel věkového stupně (např. 10/2). Porostní skupiny se vylišují od plochy 0,04 ha v katastrálně souvislých komplexech lesů. Porostní skupiny mimo souvislý komplex lesů mohou mít plochu menší než 0,04 ha. Samostatné parcely mimo souvislý zařizovaný komplex lesů jejichž výměra je menší než 0,005 ha nebudou obsaženy v LHP. Tyto nezařízené parcely budou dodány na samostatném seznamu. Pro porostní skupiny jsou zjišťovány vlastnosti podle IS LH 2019.Graficky bude porostní skupina značena dle přílohy č. 2 vyhlášky MZe č. 84/1996. Etáže se vylišují převážně k vertikálnímu členění porostních skupin. Každá porostní skupina má minimálně jednu etáž a maximálně etáže tři. Pokud je v rámci porostní skupiny pouze jedna etáž, bude mít označení etáže shodné s označením porostní skupiny. Označení etáže musí být jedinečné v rámci dílce, resp. porostu. Samostatně budou jako etáže vylišeny podsadby od souvislé plochy 0,04 ha. Pro etáže jsou zjišťovány vlastnosti podle IS LH 2019. Bezlesí, jiné pozemky, ostatní pozemky Při vylišování bezlesí, jiných pozemků a ostatních pozemků se respektuje katastrální hranice, hranice skupiny parcel a inventární číslo cest. Plošně jsou rozděleny (vázány) k jednotlivým dílcům. Podle druhu pozemku a průběžnosti budou označeny takto: a) bezlesí: - neprůběžné v rámci oddělení: 101-150 - průběžné v rámci LHC: - nezpevněné lesní cesty: 151 400 při respektování inventárního čísla - ostatní bezlesí: 401-500 15 29.03.2018

Předběžná zpráva LHC Bruntál 2019-2028 b) jiné pozemky: - neprůběžné v rámci oddělení: 501-550 - průběžné v rámci LHC: - zpevněné lesní cesty (1L, 2L): 551 800 při respektování inventárního čísla - ostatní průběžné 801 900 c) ostatní pozemky v rámci oddělení: - budou přičleněny k nejbližší jednotce rozdělení a označeny 901-999 10.2 Ochrana přírody V rámci zařízení bude provedeno šetření území z hlediska ochrany přírody. Identifikovány budou hranice jednotlivých zájmů ochrany přírody na pozemcích k nimž mají VLS ČR, s.p. právo hospodařit. Zhotovitel uvede ve slovním popisu JPRL výskyt území s kategorií OP a do předpisů hospodářských opatření promítne oprávněné požadavky ochrany přírody. 10.3 Ochrana památek V rámci zařízení bude provedeno šetření území z hlediska ochrany přírody. Identifikovány budou hranice jednotlivých zájmů ochrany přírody na pozemcích k nimž mají VLS ČR, s.p. právo hospodařit. Ekolog VLS ČR, s.p. zajistí podklady nezbytné k identifikaci hranic všech ZCHU včetně jejich ochranných pásem (poslední platné předpisy jimiž jsou tato území vyhlášena). Zhotovitel uvede ve slovním popisu JPRL výskyt území s kategorií OP a do předpisů hospodářských opatření promítne oprávněné požadavky ochrany přírody. Ve sporných případech určí způsob řešení ekolog VLS ČR, s.p. 10.4 Zjišťování stavu lesa Podrobné údaje o stavu lesa dle 4 a 7 vyhlášky MZe č. 84/1996 Sb. budou zjišťovány pro nejnižší jednotky prostorového rozdělení lesa, tj. porostní skupiny a etáže následujícím způsobem: Slovní popis Ve slovním popisu dílců či porostních skupin se vedle obvyklých údajů uvede přítomnost PVP, TZP, PHO I., název zvláště chráněného území, prvky ÚSES, specifické škody a problémy, rozčlenění a stávající či budované liniové stabilizační prvky, vhodnost přirozené obnovy a předpokládaný postup obnovy. Za obvyklé údaje v popisu porostní skupiny se považují zejména tyto údaje: výrazná věková, tloušťková a výšková diferenciace, počet částí, další vtroušené v popisu neuvedené dřeviny, proředění, výstavky, další zastoupené lesní typy, specifikace umístěného obnovního zásahu, prvek ÚSES (pokud není totožný s dílcem). Bonita Zjišťuje se absolutní výšková bonita (AVB). Relativní bonita dle Schwappacha bude doplněna převodem z AVB dle převodní tabulky č. 6 Bonity v IS LH. U kultur a mlazin se odvodí bonita podle porostních skupin mýtního věku nebo dospívajících, vyskytujících se v příbuzných přírodních podmínkách v rámci dílce, resp. oddělení. Zmlazení a podsadba Jako etáž se popisuje vždy přirozená obnova pod porostem, která splňuje legislativní kritéria zajištěného porostu a dosahuje minimálně 0,20 ha souvislé plochy, je možné ji využít v systému obnovy porostu, vyhovuje dřevinnou skladbou stanovištním poměrům, je v souladu s obnovním cílem určeným rámcovými směrnicemi hospodaření, je v rámci porostu, kde již došlo k zahájení obnovy nebo se předpokládá její zahájení v době platnosti obnovovaného LHP a nebo mateřský porost je zařazen do fenotypové třídy A, B, C. Jako etáž se popisuje i podsadba. Do LHP se zahrnou veškeré podsadby od minimální výměry souvislé plochy 0,04 ha. Při tvorbě LHP se uvede do souladu stav zjištěný venkovním šetřením se stavem LHE ( skutečná plocha). U etáže se uvádí v hospodářské knize plocha skutečná i plocha parciální. 16 29.03.2018

Předběžná zpráva LHC Bruntál 2019-2028 Plochy přirozených obnov, podsadeb a holin jsou průběžně zjišťovány taxátorem a odsouhlasovány lesní správou v průběhu venkovních prací. Plochy po těžbě provedené v posledním roce platnosti LHP budou v návrhu LHP v numerické části hospodářské knihy popisovány jako holiny, s druhem zalesnění 1. Slovní popis bude obsahovat kvalifikovaný odhad % přirozeného zmlazení, v porostní mapě bude použita bodová značka pro výstavek ve žluté barvě. Zakmenění Zakmenění porostů průměrkovaných a relaskopovaných se odvodí z poměru kruhových výčetních základen dřevin nebo hektarových zásob skutečných a tabulkových. U porostů, kde se zásoba zjišťuje pomocí růstových tabulek se zakmenění stanoví odhadem nebo zkrácenou relaskopickou metodou. Zakmenění etáží se vztahuje k ploše porostní skupiny a stanovuje se na celá čísla. Je-li zjištěné zakmenění jedné z etáží nižší než 1, stanoví se zásoba této etáže odhadem či měřením. První věkový stupeň Zásadně se zjišťuje a popisuje samostatně, s podchycením melioračních a zpevňujících dřevin. Výstavky Do 30 m 3 se uvádí pouze ve slovním popisu, nad 30 m 3 se zakmeněním větším než 3 se popisují jako etáž (ve vztahu k ploše porostní skupiny). Souše Zastoupení souší v porostních skupinách (etážích) nebude šetřeno. Fenotypová klasifikace Součástí venkovního šetření zhotovitelem je aktualizace fenotypové klasifikace. Klasifikace cest Klasifikace cest kategorie 1L, 2L bude provedena dle mapy klasifikace cestní sítě předané objednatelem, případně upravené dle skutečnosti zjištěné při vyhotovení LHP. Ostatní kategorie cest (3L, 4L) budou šetřeny zhotovitelem dle kritérií uvedených v ČSN 73 6108. Inventární čísla cest se převezmou z podkladů dodaných LS. Místní názvy Místní názvy se převezmou z podkladů dodaných LS. Zvláštní statut U porostů bude vyplněna vlastnost zvláštní statut v souladu s IS LH 2019 s důrazem na funkce, které nejsou podchyceny kategorizací. Vždy budou označeny ty funkce, které znamenají omezení hospodaření. Ochrana přírody U porostních skupin, bezlesí, jiných i ostatních pozemků bude vyplněna vlastnost v souladu s IS LH 2019. Vyplňuje se vždy kód ÚSOP. Existence botanicky cenného území nebo bezzásahové lokality budou uvedeny slovním popisem a zařízeny s indexem o a identifikovány v mapě modrou lemovkou Lesní vegetační stupeň U porostních skupin, bezlesí a jiných pozemků bude v souladu s IS LH 2019 vyplněna vlastnost kód lesního vegetačního stupně, jako plošně převažující LVS z předaných geografických dat zonálních LVS. 10.5 Zjišťování porostních zásob Zásoby porostních skupin mladších a rovných 80-ti let se zjišťují pomocí taxačních tabulek uvedených v příloze č. 3 vyhlášky MZe č. 84/1996 Sb., případně metodou zkráceného relaskopování. Zásoby porostních skupin starších 80-ti let se zjišťují: 17 29.03.2018

Předběžná zpráva LHC Bruntál 2019-2028 průměrkováním Průměrkování je součástí jiné veřejné zakázky v roce 2018. Výsledky průměrkování budou zapracovány do tohoto LHP. relaskopováním Relaskopování zajistí zhotovitel v rozsahu uvedeném v příloze smlouvy o dílo Specifikace LHP Nepomuk. Objednatel předá seznam porostů navržených k relaskopování. Zhotovitel vede evidenci porostů nevhodných k relaskopování a při nenalezení vhodných porostů k relaskopování v porostech nad 80-let, je možné pro naplnění rozsahu relaskopování určeného smlouvou o dílo využít vhodné porosty 4. věkové třídy (61 80 let). Relaskopování provádí zhotovitel LHP dle metodiky ÚHÚL v rozsahu zadaném objednatelem. Dílčí kontrolu správnosti provádí objednatel (zástupce LS). Přesnost zjišťovaných zásob u relaskopovaných porostů bude v toleranci + 10%, u porostů zjišťovaných dle taxačních tabulek v toleranci + 20% vzhledem ke kontrolnímu měření. Zhotovitel vede seznam relaskopovaných porostních skupin, včetně příslušné dokumentace (relaskopický zápisník, zákres v lesnické mapě). V terénu musí být každé relaskopické stanoviště označeno a očíslováno. Na každém stanovišti musí být označen střední kmen každé zaujaté dřeviny. taxační tabulky V ostatních porostních skupinách se porostní zásoby zjistí dle taxačních tabulek, uvedených v příloze č. 3 vyhlášky MZe č. 84/1996 Sb. nebo zkráceným relaskopováním. 10.6 Podrobné plánování Při podrobném plánování je nutno respektovat 4 odst. 4 vyhlášky MZe č. 84/1996 Sb. Výchovné zásahy Výchovné zásahy budou plánovány dle potřeb porostů. Prořezávky (úkon, kdy se nepočítá s výrobou dříví, pokud se počítá je to probírka jsou plánovány v ploše s ohledem na určení závazného ustanovení minimálního plošného rozsahu výchovných zásahů v porostech do 40 let. U prořezávek se rozlišují tyto druhy naléhavostí: 1 naléhavý zásah (je závazným ustanovením LHP), 0 ostatní (zásah není závazný, je pouze doporučující). V LHP je plánován zpravidla jeden zásah. O opakování zásahu rozhoduje odborný lesní hospodář. Za naléhavé se během venkovního šetření při zpracování plánu považují výchovné zásahy, které jsou neodkladné z důvodů zajištění stability porostu, druhové rozrůzněnosti porostu, kvality porostu. Probírky (úkon, kdy se počítá s výrobou dříví, pokud se nepočítá je to prořezávka) se plánují v ploše a v m 3 dle potřeb ve všech porostech. Z hlediska určení závaznosti se probírky dělí do dvou skupin: Probírky do 40 let rozlišujeme stejné druhy naléhavosti a kritéria jako u prořezávek. Probírky nad 40 let po vzájemné dohodě smluvních stran je možné odlišit naléhavostí zásahy, které jsou během platnosti LHP žádoucí k přípravě porostů pro přirozenou obnovu, zlepšení zdravotního stavu nebo kvality porostů. Naléhavost bude rozlišována v porostech do 50-ti let věku. Plánování mýtní těžby: mýtní těžby budou povinně umístěny pro stanovení induktivního etátu v ploše i objemu u lesů ochranných. Ve všech ostatních případech bude výše mýtní těžby pro určení MCVT stanovena deduktivně výpočtem dle 8 odst. 1-7 vyhlášky MZe č. 84/1996 Sb. Mýtní těžby budou v LHP dále umístěny v ploše i objemu v těchto případech. Neodkladné mýtní těžby za účelem zpevnění a zajištění stability porostů (odluky, rozluky, závory, liniové stabilizační pruhy). Neodkladné mýtní těžby k zahájení prvních fází obnovy porostů (rozčlenění porostů, vytvoření východisek obnovy, předsunuté obnovní prvky). Umístění těchto těžeb je nutné vzhledem k žádoucímu dostatečnému rozpracování porostů pro přirozenou obnovu, zavádění podílu MZD a vytvoření si dostatečného prostoru k realizaci následné obnovy. 18 29.03.2018

Předběžná zpráva LHC Bruntál 2019-2028 Časově neodkladné mýtní těžby vzhledem k potřebě využití přirozené obnovy. Jedná se o těžby nad přirozenou obnovou popsanou jako spodní etáž, jejichž provedení během platnosti LHP je nutné, zejména z důvodu dynamiky růstu a nebezpečí poškození přirozené obnovy. Časově neodkladné mýtní těžby v porostech silně zdravotně poškozených, rozvrácených kalamitou, stanovištně nebo geneticky nevhodných (tzv. hospodářské nutnosti). Mýtní těžby s nutností schválení výjimek dle 31 odst. 2 (velikost holé seče), 33 odst. 4 (těžba pod 80 let) a 36 odst. 1 (těžby v lesích ochranných a zvláštního určení) zákona č. 289/1995 Sb. Mýtní těžby dle potřeb LS umístění dalších těžeb dle návrhu LS v souladu s definovanými hospodářskými cíli vlastníka lesa V mapě hospodářských opatření budou s naléhavosti 1 zobrazeny umístěné těžby dle požadavku LS, ostatní umístěné těžby budou zobrazeny s naléhavosti 2 Po vzájemné dohodě smluvních stran je možné mýtní těžby umístit i v jiných případech. Umístění těžeb podle výše uvedených bodů je důležité zejména pro odvození reálné výše těžeb, která bude směrodatná pro stanovení úkolů těžební činnosti LS. Proto je účelné respektovat při umísťování těchto těžeb potřeby LS. Plánování potřeby zalesnění: plánována bude potřeba zalesnění v ploše a podílu dřevin (v procentech) pro holiny z těžby, holiny z delimitace, pro opakované zalesnění, pro umístěné mýtní těžby s následným vznikem holiny a pro podsadby. Minimální podíl melioračních a zpevňujících dřevin (MP MZD) Minimální podíl melioračních a zpevňujících dřevin bude stanoven pro všechny porostní skupiny starší 80-ti let a porostní skupiny mladší, pokud do nich plán umisťuje obnovu nebo tam obnovu připouští. Pro holiny zjištěné při vyhotovení plánu bude také stanoven minimální podíl MZD. Holiny menší než 0,08 ha vzniklé z nahodilých těžeb a neodpovídají systému obnovy podle rámcových směrnic hospodaření nemusí mít MP MZD stanoven. Bude li podíl MZD stanoven, bude předepsána jen jedna dřevina k zalesnění. Pro holiny, vzniklé v průběhu platnosti nového LHP v důsledku nahodilých těžeb, které svojí šíří nebo velikostí přesahující velikost seče doporučenou rámcovými směrnicemi pro příslušný hospodářský soubor, budou mít v rámcových směrnicích hospodaření stanovený MP MZD přiměřeně snížený. Při plánování MP MZD se rámcově vychází z procenta minimálního podílu MZD uvedeného v příloze č. 3 vyhlášky č. 83/1996 Sb. a je nutné ho diferencovat podrobněji dle konkrétních souborů lesních typů zastoupených v posuzované porostní skupině. Minimální podíl MZD musí být dále diferencován dle: porostního typu např. u HS s bukovým porostním typem bude % MZD vyšší proti vyhláškovému tak, abychom zachovali zastoupení MZD v současné dřevinné skladbě. U HS se smrkovým nebo borovým porostním typem, kde jsou podmínky vhodné pro přirozenou obnovu smrku nebo borovice nebo se vyskytuje již přirozené zmlazení smrku a borovice bude MP MZD nižší než vyhláškový. aktuálního stavu porostní skupiny přihlédne se k přírodním podmínkám (podmáčené stanoviště, mrazové polohy, silně buřenící stanoviště, rozpadající se porost vlivem nahodilých těžeb atd.), které obecně ztěžují obnovu MZD. fáze rozpracovanosti obnovy u HS, kde jsou hlavními MZD dřeviny stinné je nutné v počátečních fázích obnovy navýšit % MZD a vytvořit tím náskok pro další obnovu a v konečných fázích MP MZD obvykle snížit. Na stanovištích vhodných pro světlomilné dřeviny (např. DB) je tomu naopak. zastoupení MZD v již obnovených částech porostů zde je nutné posuzovat tzv. dynamickou (nedokončenou) obnovu porostu jako celku, tak jak vstupoval na počátku do obnovy a zohlednit zastoupení MZD v již obnovených částech porostu (kotlíky, náseky). 10.7 Odvození závazných ustanovení LHP Závaznými ustanoveními tohoto lesního hospodářského plánu jsou maximální celková výše těžeb, minimální plošný rozsah výchovných zásahů v porostech do 40 let věku a minimální podíl melioračních a zpevňujících dřevin při obnově porostu. 19 29.03.2018

Předběžná zpráva LHC Bruntál 2019-2028 Výpočet objemu mýtní těžby Objem mýtních těžeb bude stanoven v souladu s 8 odst. 1 až 7 vyhlášky MZe č. 84/1996 Sb.. Deduktivně (modelově) na základě ukazatelů těžební procento a normální paseka (deduktivní stanovení objemu těžeb) a to vždy v maximální možné míře dané platnými postupy dle legislativy. K modelové těžbě jsou připočítány umístěné mýtní těžby v porostních skupinách zařazených do lesů ochranných (induktivní stanovení objemu těžeb). Celková výše objemu mýtní těžby pro LHP je dána součtem deduktivně a induktivně stanovených těžeb. Výpočet objemu předmýtní těžby Výše předmýtních těžeb se stanovuje dle 8 odst. 8 vyhlášky MZe č. 84/1996 Sb., jako součet objemů předmýtních těžeb v metrech krychlových umístěných v jednotlivých etážích, tedy tzv. induktivním způsobem. Těžba takto stanovená se zvyšuje o očekávaný podíl těžby nahodilé, nejvíce však o 20%. K předmýtním těžbám stanoveným dle 8 odst. 8 a odst. 10 vyhlášky MZe č. 84/1996 Sb. budou přičteny objemy výchovných těžeb umístěných v porostních skupinách (etážích) zařazených do kategorie lesů ochranných. V těchto případech jsou předmýtní těžby plánovány v ploše a v m 3 v souladu s 8, odst. 11 a 12 vyhlášky MZe č. 84/1996 Sb. Minimální plošný rozsah výchovných zásahů v porostech do 40 let Minimální plošný rozsah výchovných zásahů v porostech do 40 let věku bude součtem ploch porostních skupin do 40 let věku, ve kterých byly umístěny naléhavé zásahy. Minimální podíl melioračních a zpevňujících dřevin při obnově porostu Minimální podíl melioračních a zpevňujících dřevin bude stanoven pro porostní skupiny starší 80 let a porostní skupiny mladší, pokud do nich plán umísťuje obnovu nebo v nich obnovu připouští. Pro holiny zjištěné při vyhotovení plánu bude také stanoven minimální podíl melioračních a zpevňujících dřevin. 20 29.03.2018

Předběžná zpráva LHC Bruntál 2019-2028 11. HOSPODÁŘSKÉ SOUBORY A RÁMCOVÉ SMĚRNICE 11.1 Hospodářské soubory a jejich základní hospodářská doporučení pro LHC Bruntál Hospodářské soubory byly vylišeny v souladu s vyhláškou č. 83/1996 Sb. pro převažující přírodní lesní oblast č.28 Předhoří Hrubého Jeseníku. V následující tabulce jsou uvedeny vyskytující se LT na základě průniku typologické vrstvy. Na tyto LT je sestavena zařazovací tabulka a následné hospodářské soubory viz kapitola 11.2. 21 29.03.2018

Předběžná zpráva LHC Bruntál 2019-2028 Lesní typ SLT SHS CHS-LT ha % CHS-SLT ha % CHS ha % 19-1L7 23,52 0,60 19-1L 23,52 0,60 19-2L1 10,33 0,26 19-2L 10,33 0,26 19-3U1 23,04 0,59 19-3U3 1,71 0,04 19-3U4 0,74 0,02 19-3U 25,49 0,65 19 59,34 1,51 29-3L1 53,37 1,36 29-3L2 6,02 0,15 29-3L 59,39 1,51 29 59,39 1,51 41-4A1 2,73 0,07 41-4A 2,73 0,07 41-4B9 4,70 0,12 41-4B 4,70 0,12 41-4F1 138,88 3,53 41-4F 138,88 3,53 41-4N2 3,00 0,08 41-4N 3,00 0,08 41 149,31 3,79 43-3K1 1,23 0,03 43-3K3 26,55 0,67 43-3K 27,78 0,71 43-4I2 36,01 0,92 43-4I 36,01 0,92 43-4K3 122,40 3,11 43-4K5 112,80 2,87 43-4K6 131,83 3,35 43-4K 367,03 9,33 43 430,82 10,95 45-3B1 4,82 0,12 45-3B3 8,25 0,21 45-3B 13,07 0,33 45-3D2 65,35 1,66 45-3D 65,35 1,66 45-3H3 0,13 0,00 45-3H5 1,46 0,04 45-3H 1,59 0,04 45-3S1 48,01 1,22 45-3S 48,01 1,22 45-4B1 647,02 16,44 45-4B3 1,85 0,05 45-4B4 13,42 0,34 45-4B5 29,89 0,76 45-4B 692,18 17,59 45-4D1 1,91 0,05 45-4D2 27,64 0,70 45-4D5 5,28 0,13 45-4D 34,83 0,89 45-4H3 33,76 0,86 45-4H5 2,25 0,06 45-4H 36,01 0,92 45-4S1 278,30 7,07 45-4S4 10,14 0,26 45-4S 288,44 7,33 45 1 179,48 29,98 47-3O1 1,77 0,04 47-3O5 73,22 1,86 47-3O7 359,49 9,14 47-3O 434,48 11,04 47-4O1 151,34 3,85 47-4O 151,34 3,85 47-4P1 213,43 5,42 47-4P 213,43 5,42 47 799,25 20,31 51-5A4 34,55 0,88 51-5A 34,55 0,88 51-5F1 21,84 0,56 51-5F 21,84 0,56 51-5N2 0,62 0,02 51-5N 0,62 0,02 51-5U1 18,52 0,47 51-5U3 5,66 0,14 51-5U 24,18 0,61 51 81,19 2,06 53-5K1 0,64 0,02 53-5K3 83,45 2,12 53-5K5 1,15 0,03 53-5K6 42,77 1,09 53-5K 128,01 3,25 53 128,01 3,25 55-5B1 206,02 5,24 55-5B2 122,06 3,10 55-5B5 8,79 0,22 55-5B 336,87 8,56 55-5D5 1,63 0,04 55-5D 1,63 0,04 55-5H1 131,44 3,34 55-5H 131,44 3,34 55-5S1 156,37 3,97 55-5S2 4,44 0,11 55-5S 160,81 4,09 55 630,75 16,03 57-5O1 232,84 5,92 57-5O 232,84 5,92 57-5P1 152,42 3,87 57-5P 152,42 3,87 57-5V1 0,32 0,01 57-5V 0,32 0,01 57 385,58 9,80 59-5G1 31,54 0,80 59-5G 31,54 0,80 59 31,54 0,80 LHC Celkem 3 934,66 100,00 3 934,66 100,00 3 934,66 100,00 22 29.03.2018

Předběžná zpráva LHC Bruntál 2019-2028 V následující tabulce jsou přehledně seřazeny hospodářské soubory, které by na základě rozlohy lesních typů mohly být při obnově LHP vytvořeny: CHS PLOCHA % 19 59,34 1,51 29 59,39 1,51 41 149,31 3,79 43 430,82 10,95 45 1179,48 29,98 47 799,25 20,31 51 81,19 2,06 53 128,01 3,25 55 630,75 16,03 57 385,58 9,80 59 31,54 0,80 CELKEM 3934,66 100,00 23 29.03.2018

11.2. Zařazení souborů lesních typů a porostních typů do předpokládaných hospodářských souborů Stanovištní řada Extrémní Exponovaná Kyselá Živná Oglejená Podmáčená Lužní Edafická kategorie J Y Z C N A F K9 S9 B9 D K S B D H L D9 O P V G 3L U 4A 5A 4K 5K 3B 5S 5G 3O 5O 5L 3U 4B9 5F 4I 5I 3D 5B 4O 5P 2L Soubory lesních typů 4F1 5N 3K 3H 5D 4P 5V 1L ( Lesní typ ) 4N2 5U 3S 5H 5Y 3J 4D 5Z 3-4Y 4S 3-4Z 4H Základní hospodářská BO DB BO BO SM SM SM SM SM SM DB dřevina SM BO BK SM BK OLL BK BK BK DB BK TP JS BK DB SM BK DB BO BK JS JV DB BO ORC Cílový HS 01 (40) 41 (50) 51 (42) 43 (52) 53 (44) 45 (54) 55 (58) 59 (46) 47 (56) 57 (28) 29, (26) 27 (18) 19 kategorie lesa - zvláštního určení ochranný kategorie lesa - hospodářského smrkové 431a 451a 411a 511a 531a 551a 591a 471a 571a 291a 271a 191a 011 431b 451b 411b 511b 531b 551b 591b 471b 571b 291b 271b 191b 451c 592 borové 013 433a modřínové dubové 595 bukové 016 416a 436a 536a ostatní listnaté 457a 557a 597a 457a 417a 437a 537a 457b 557b 457b - U lesa zvláštního určení je HS stejný jako u lesů hospodářských, jen prostředním číslem -1 tj. sudým. Např. 413 -> 403 nebo 577 -> 567 - U porostů zařazených do kategorie 32e (se zvýšenou funkcí půdoochrannou, vodoochrannou, klimatickou nebo krajinotvornou) bude označení stejné jako u HS LZU 32a,f, jen s předsunutým číslem 7 tj. 7xxx 4B 456a 456b 556a 556b 24

11.3. Přehled základních doporučení pro předpokládané HS ZÁKLADNÍ HOSPODÁŘSKÁ DOPORUČENÍ PLO Rámcové směrnice hospodaření pro jednotlivé hospodářské soubory jsou v příloze této předběžné zprávy. 25

12. NÁVRH VÝJIMEK A POŽADAVKŮ NA STANOVENÍ PODMÍNEK VYPLÝVAJÍCÍCH ZE ZÁKONNÝCH PŘEDPISŮ Výjimky ze zákona č. 289/1995 Sb. budou požadovány takto : výjimka podle 31, odstavec 6 případné výjimky budou prověřeny a připraveny podklady divizí pro výjimky ze lhůty k zajištění kultur schvalované v rámci LHP. Žádost bude připravena na celé HS nebo na konkrétní JPRL. Výjimka podle 33, odstavec 4 podle níž může orgán státní správy lesů v odůvodněných případech povolit těžbu mýtní úmyslnou v porostech mladších než 80 let, se požaduje pro obnovu březových porostů a to : od 41 let (obmýtí 60 let, obnovní doba 30 let) v HS..417a,437a, 457a, 537a od 41 let (obmýtí 50 let, obnovní doba 20 let) v HS..457b, 557b.. od 51 let (obmýtí 70 let, obnovní doba 30 let) v HS..557a, 597a.. výjimka podle 10, odstavec 3 minimální podíl melioračních a zpevňujících dřevin je stanoven ve shodě s přílohou č. 3 k vyhlášce č. 83/1996 Sb. Ve smyslu vyhlášky č. 84/1996 Sb., 10 odst. 3 navrhujeme pro holiny vzniklé v důsledku nahodilých těžeb, které svojí šíří nebo velikostí přesahují velikost seče doporučenou rámcovými směrnicemi pro příslušný cílový hospodářský soubor podíl melioračních a zpevňujících dřevin přiměřeně snížený takto : CHS % Přiměřeně snížený podíl melioračních a zpevňujících dřevin v % 19(18) 15-29(28) 70-41(40) 30-43(42) 25-45(44) 25-47(46) 25-51(50) 30-53(52) 25-55(54) 25 5-15 57(56) 25 5-15 59(58) 5-20 5-10 26

13. SPECIFICKÉ PROBLÉMY LHC A NAVRHOVANÝ ZPŮSOB ŘEŠENÍ DEFINOVÁNÍ HOSPODÁŘSKÝCH CÍLŮ VLASTNÍKA LESŮ A STANOVENÍ HOSPODÁŘSKÉHO ZÁMĚRU PRO LHP LHC Bruntál na roky 2019-2028 (dle 3 písmene e) vyhlášky č. 84/1996 Sb.) 13.1. Hospodářský cíl vlastníka a uživatele lesa cílevědomá správa a důsledné využívání pozemků určených k plnění funkcí lesa, také s důrazem na funkce mimoprodukční prezentace vlastníka coby moderního a pečlivého lesního hospodáře trvalá produkce dřevní hmoty při zachování a zlepšování všech ostatních funkcí lesa - hospodářské cíle dosáhnout s minimálními náklady založit druhově a prostorově diverzifikované lesní porosty na holinách po kalamitě 2015-2018 se záměrem zvýšit jeho stabilitu vůči abiotickým a biotickým činitelům. 13.2. Hospodářské záměry Pro dosažení tohoto cíle na období platnosti LHP jsou podle stavu lesa, přírodních podmínek a funkčního zaměření hospodářské záměry rozpracovány u jednotlivých porostních skupin. Spočívají zejména: v úpravě druhové skladby porostů, která odpovídá přírodním podmínkám a danému stanovišti ve zvýšení odolnosti porostů proti všem vlivům vkládáním zpevňovacích prvků využití přirozené obnovy při obnově porostů v omezení škod při těžbě a přibližování výběrem vhodné technologie a zajištění asanace poškozených stojících stromů na přibližovacích linkách vhodným prostředkem na konci každé směny v důsledné ochraně mladých lesních porostů před škodami zvěří ve zvýšení celkové produkce, tj. udržet až do mýtního věku plné zakmenění, v důsledném využívání veškerého půdního fondu, ve snížení úhynu při zakládání porostů, ve včasném zpracování nahodilé těžby, v plném využití potenciálu přirozené obnovy, ve snižování nákladů na obnovu a zajištění kultur v důsledné obnově a opravách stávající meliorační sítě a tím k zamezení nežádoucímu zamokřování porostů podpora udržení vody v krajině formou malých vodných nádrží, případně oprava stávajících. v udržení a zlepšení kvality lesní dopravní sítě případně vybudování další chybějící lesní dopravní sítě zamezit erozi na exponovaných holinách po kalamitě. v dodržování legislativy vztahující se k zvlášť chráněným územím na území LS obnovu kalamitních holin pomocí přípravných a pomocných dřevin využití části ostatních ploch na převod do PUPFL.(zalesnění ploch střelnice) 27

14. RÁMCOVÉ SMĚRNICE HOSPODAŘENÍ PRO LHC BRUNTÁL DLE PLO 28 PŘEDHOŘÍ HRUBÉHO JESENÍKU CHS 19 (18) LUŽNÍ STANOVIŠTĚ SLT: div. Lipník n. B. 1-2L (3L,5L viz CHS 29) 3U, (5U do CHS 51) Rozloha, podíl: div. Lipník n. B. PLO div. Lipník n. B. 29 (28, 34, 39); LHC (pořadí dle rozlohy CHS) div. Lipník n. B. : Bochoř, Bruntál, Velký Újezd, Hlubočky, Dlouhodobý záměr pro CHS 19 (18): Zvýšení odolnostního potenciálu porostů (adaptace na klimatickou změnu), zejména snížení podílu smrku, zvýšení druhové a prostorové diverzity porostů, jejich desukční funkce a revitalizace půdy, zlepšení jejích infiltračních, retenčních schopností. Vysoká hodnota produkce. S výjimkou 3U není hospodaření významně omezeno ekologickou funkcí. Zaměření na vysokou kvalitu produkce DBL a ostatních cenných listnáčů, na 3U i SM. Opatření k realizaci: Přeměna nevhodných SM porostů na smíšené listnaté porosty, event. v javorových jasaninách (SLT 3U) na smíšené, převážně listnaté porosty s malou příměsí JD a SM. Základními hospodářskými dřevinami jsou DBL, JS (s rizikem hynutí), TP a ORČ. Vzhledem k labilitě i zdravých SM porostů na SLT 1L,2L omezit počet východisek obnovy (možnost využití delší obnovní doby). Vysoké riziko zabuřenění. Omezená možnost využití přirozené obnovy (buřeň). Případnou přirozenou obnovu SM využit pouze do výše cílového zastoupení na 3U. Rozpracování sečemi o šíři na 2 průměrné výšky porostu. Pro obnovu JD, BK na 3U, event. dalších polostinných dřevin, využít předsunuté násečné prvky (kotlíky). Ohrožení JS a JL houbovými chorobami limituje jejich vyšší zastoupení. Při jejich uplatnění zohlednit zdravotní stav, jejich příměs hloučkovitá. V dubových skupinách vytvářet spodní krycí etáž (LP, BB, HB, JL, JV). Zde lze uplatnit i dvojsledný postup obnovy, kdy během jednoho obmýtí DB (např. 160) proběhnou dvě obmýtí přimíšených listnáčů (např. 2x 70-80). Lze uplatnit i hospodářský tvar lesa nízkého nebo středního. Vzhledem k tomu, že téměř všechny dřeviny cílové druhové skladby jsou zároveň MZD, neměl by podíl MZD klesnout pod 70 %, byť to legislativa připouští. Ve SM porostech v rozpadu využít k dosažení budoucí prostorové diferenciace zvýšeného podílu přípravných dřevin (ve skupinách) popř. skupin cílových dřevin s nízkým obmýtím. Předpokladem pro tento postup je dostatečné prodloužení lhůty pro zalesnění a zajištění obnovovaného porostu. Mladé zajištěné porosty po přeměně druhové skladby přeřadit v následujícím LHP do HS dle odpovídajícího porostního typu (např. do DB smíšené kvalitní; listnaté smíšené; TP apod.). V bezprostředním okolí vodních toků uplatnit jako břehové porosty přednostně OLL, VR. CHS 19 (18) Lužní stanoviště HS Porostní typ 191 a Smrkové nevhodné - relativně zdravé ( 10 % příznaků) (n)h - s příznaky chřadnutí (10-30 % příznaků) 90 20 (30) 81 (71) 80 20 71 vyhl. 15 doporučeno 70 PLO 34: OŘČ TPK jen mimo CHKO a pouze lignikultury nebo jen pestíkové klony Ostatní PLO: 0 1-2L: LP, JV, JL, HB, BB,BŘK, DB 3U: BK, JV, JL, LP, JD, OLL, DB SLT 1-2L: DBL 40-60, JS (JSÚ) 10-30, (JV, JL, LP) 10-30, HB+-10, OLL +-10, TPC (OS) +-10, VR, BB, ORČ + Cílová druhová skladba Alternativně na 1L: TP 100, event. OŘČ 50 (HB, JS, LP, JL) 50 SLT 3U: DBL 10-40, JS 10-30, JV 10-30, (JL, LP) 10-20, JD +-15, BK +-10, OLL +-10, SM +-10 Poznámka: Zastoupení JS (JSÚ) korigovat podle rizika hynutí ve prospěch JV, DBL, event. JL (rovněž rizikový). Téměř všechny dřeviny CDS jsou zároveň MZD, proto MZD cca 70 %! Podíl MZD nesnižovat ani na kalamitních holinách. Na SLT 3U pruhová seč s předsunutými prvky na JD, BK, LP. Pro předstih obnovy stinných a polostinných dřevin vyžívat kromě předsunutých obnovních prvků i spontánně vznikající mezery a místa se sníženým zápojem (přirozená obnova, podsadby). Silná sadby, riziko buřeně. Případnou přirozenou obnovu SM využít pouze na SLT 3U do výše cílového zastoupení. Zalesnění ve skupinách DBL v plných hektarových počtech (10 tis. ks/ ha). Pro vytvoření spodní etáže ve skupinách DB možno použít řadovou výsadbu, např. 3 řady DBL a 1 řada LP, JV, JL, HB (u HB však riziko předrůstání a větší potřeba následné regulace výchovou), nebo podsadba DBL těmito dřevinami s odstupem cca 15-20 let. Příměs rizikových dřevin (zejm. JL, JS) by neměla vytvářet souvislé skupiny. Topolová alternativa (TPČ, OS, nebo TP šlechtěné) se řeší zpravidla jako nesmíšená na jedno obmýtí (30-40). Uplatnění introdukovaného OŘČ k produkci cenných sortimentů s výplní původních melioračních dřevin. 28

V rámci péče o kultury důsledně chránit přimíšené dřeviny (nezlikvidovat s buření v meziřadí). V relativně zdravých smrkových porostech do věku 20 let se provádí 1. zásah při výšce porostu kolem 2 m (nejpozději do 4 m výšky) s redukcí na ca 1600 jedinců/1ha, 2. zásah slabší intenzity je zaměřen především na podporu nesmrkových příměsí. Pokud nehrozí přemnožení drobných kůrovců, zůstává veškerý prořezávkový materiál k zetlení. Ve 20-40 letech: Po 30. roce se přechází k pozitivnímu výběru. Péče o tvorbu korun cílových stromů (zejm. DBL) a podpora spodní etáže (pro zástin a čištění kmenů cílových stromů horní etáže). Návratnost 7-10 let. V mladých obnovených porostech po přeměně druhové skladby na listnaté smíšené porosty se v období, než budou při obnově LHP přeřazeny do HS odpovídajícího porostnímu typu, uplatňuje převážně negativní výběr a úprava druhové skladby ve prospěch cílových listnáčů. Listnáče zatím držet v plném zápoji. Ve skupinách DBL využívat přípravné dřeviny jako výplňové a meliorační, nepouštět je do nadúrovně; včasným nízkým setnutím korigovat předrůstající listnáče (zejména HB a další výplňové a krycí, určené k tvorbě spodní etáže). U cenných listnáčů provést na vybraných stromech včas základní vyvětvení a tvarování. CHS 19 (18) Lužní stanoviště HS Porostní typ 191 b Cílová skladba Smrkové nevhodné rozpadu (30 % příznaků) druhová H 70 20 61 vyhl. 15 doporučeno 50 PLO 34: OŘČ TPK jen mimo CHKO a pouze lignikultury nebo jen pestíkové klony Ostatní PLO 0 1-2L: LP, JV, JL, HB, BB, BŘK, DB 3U: BK, JV, JL, LP, JD, OLL, DB SLT 1-2L: DBL 40-60, JS (JSÚ) 10-30, (JV, JL, LP) 10-30, HB+-10, OLL +-10, TPC (OS) +-10, VR, BB, ORČ + Alternativně na 1L: TP 100, event. OŘČ 50 (HB, JS, LP, JL) 50 SLT 3U: DBL 10-40, JS 10-30, JV 10-30, (JL, LP) 10-20, JD +-15, BK +-10, OLL +-10, SM +-10 Způsob obnovy (zalesnění) a výchova do 40 let: viz doporučení 191 a, b. Přimíšené listnáče s dobře vyvinutými korunami, které přečkaly rozpad SM porostu, pokud možno začlenit do následného porostu. : 1 hospodářský způsob, 2 doporučené obmýtí, 3 obnovní doba, 4 počátek obnovy, 5 % MZD (vyhl. č. 83/96 Sb.), 6 regionálně nepůvodní dřeviny. Podíl a výčet MZD podle příloh č. 3 a 4 vyhlášky 83/1996 Sb. 29

CHS 29 (28) OLŠOVÁ STANOVIŠTĚ NA PODMÁČENÝCH PŮDÁCH CHS 27 (26) OGLEJENÁ STANOVIŠTĚ NIŽŠÍCH A STŘEDNÍCH POLOH (0,64, HA) SLT: div. Lipník n. B. CHS 29: 1T, 3L, 5L, (3U do CHS 19) Rozloha, podíl: div. Lipník n. B. PLO div. Lipník n. B. 28, 29, 34, 39 LHC (pořadí dle rozlohy CHS) div. Lipník n. B. : Velký Újezd, Bruntál, Potštát, Lipník, Libavá, Bores Dlouhodobý záměr pro CHS 29 (28) + 27 (26): Zvýšení odolnostního potenciálu porostů, zejména snížení podílu smrku, zvýšení druhové a prostorové diverzity porostů, revitalizace půdy a zachování, resp. zlepšení retenčních schopností. Nízká (1T, 5L, 2P, 4Q) až střední (3L) hodnota produkce. Významná (3L, 2P, 4Q) až převažující (1T, 5L) ekologická funkce. Zaměření na uchování přírodního prostředí, ochrany břehů toků (hydrické funkce) a na kvalitu OLL, na 2P, 4Q na kvalitu BO a podporu JD. Opatření k realizaci: Přeměna labilních SM porostů na CHS 29 na smíšené porosty s převahou OLL (na CHS 27 s převahou DBL, BO). Základní hospodářskou dřevinou na SLT 1T, 3L je OLL (na SLT 2P, 4Q - DB, BO) Obnova pruhovými sečemi o šíři do 2 x průměrné výška porostu. Dle možností plně využívat přirozenou obnovu OLL v přiměřeném rozsahu i SM a BŘ (BŘP), OS. S ohledem na ochranu hydrických funkcí neodvodňovat i za cenu produkčních ztrát. Vláhovým poměrům přizpůsobit druhovou skladbu. Mladé zajištěné porosty po přeměně druhové skladby přeřadit v následujícím LHP do HS dle odpovídajícího porostního typu CHS 29 (28) Olšová stanoviště na podmáčených půdách + 27 (26) Oglejená stanoviště nižších a středních poloh HS Porostní typ 291 a (271 a) Smrkové nevhodné - relativně zdravé ( 10 % příznaků) - s příznaky chřadnutí (10-30 % příznaků) nh nn 90 20 (30) 30 81 (71) 80 20 71 CHS 29: 70 CHS 27: 20 doporuč. 30-40 neuvažují se CHS 29: 1T: DB, OLL, BŘ; 3L, 5L: OLL, JV CHS 27: 2P, 4Q: BK, DB, BŘ, JD, OS Cílová druhová CHS 29: SLT 1T: OLL 60-80, BŘP 10-25, SM +-15 (OS, JŘ, VR) +-10 SLT 3L, 5L: OLL 50-70, JS 10-30, SM 5-20, JV 5-10 (BŘ/BŘP, OLŠ, OS, VR) +-10 skladba CHS 27: SLT 2P, 4Q: BO 30-60, DBL 20-30, JD 10-20, (BK, BŘ/BŘP, OLL, OLŠ, OS) +-10, SM 0-+ alternativně DB varianta: DBL50 na úkor BO, na 2P i cenné sortimenty DBL Vzhledem k přeměně labilních SM porostů je využití přirozené obnovy značně omezené. Při obnově na holinách riziko škod pozdními mrazy - mrazové polohy zejm. na 1T, 2P, 4Q. V mrazových polohách obnovovat dřeviny citlivé k pozdním mrazům zásadně do krytu přípravných dřevin. Obnova převážně sadbou, silně zamokřené plochy i síjí BŘP, OLL, OS, VR, přednostně k pařezům, ponechanému dřevu, kamenům a na vyvýšená místa. Obnova JD, BK do předsunutých obnovních prvků (delší obnovní doba) nebo následně pod přípravné dřeviny. Podsadby JD realizovat pomocí zahuštěných hloučků o rozměrech 2x2 až 3x3 m. Jednotlivé hloučky oplotit. Neodvodňovat přizpůsobit dřevinnou skladbu a způsob obnovy, retence vody má prioritu nad produkcí. V rámci péče o kultury chránit přimíšené dřeviny. V relativně zdravých smrkových porostech do věku 20 let se provádí 1. zásah při výšce porostu kolem 2 m (nejpozději do 4 m výšky) s redukcí na ca 1600 jedinců/1ha (dlouhé koruny, stabilita), 2. zásah slabší intenzity. K zetlení zůstává veškerý prořezávkový materiál. V porostech smrku ve věku 20 40 let, ve kterých se již provedly intenzivní výchovné zásahy (viz výše), se provádí pouze nezbytné sanační zásahy k zamezení šíření nebezpečných škůdců (kůrovcovitých) a uvolnění nesmrkových příměsí, od dalších výchovných zásahů do 40 let se zpravidla upouští. Ve smrkových porostech, v nichž intenzivní zásah do 20let nebyl včas proveden, se dle potřeby provede pouze podúrovňový zásah, uvolňují se přimíšené dřeviny a provádí se sanační zásahy k zamezení šíření nebezpečných škůdců. V mladých obnovených porostech po přeměně druhové skladby na převážně OLL (DBL) smíšené porosty se v období, než budou při obnově LHP přeřazeny do HS odpovídajícího porostnímu typu, uplatňuje převážně negativní výběr, úprava druhové skladby.

CHS 29 (28) Olšová stanoviště na podmáčených půdách + 27 (26) Oglejená stanoviště nižších a středních poloh HS 291 b (271b) Cílová druhová skladba Porostní typ Smrkové nevhodné v rozpadu (30 % příznaků) CHS 29: 70 N H 60 20 51 CHS 27: 20 doporuč. 30-40 neuvažují se CHS 29: 1T: DB, OLL, BŘ; 3L, 5L: OLL, JV CHS 27: 2P, 4Q: BK, DB, BŘ, JD, OS CHS 29: SLT 1T: OLL 60-80, BŘP 10-25, SM +-15 (OS, JŘ, VR) +-10 SLT 3L, 5L: OLL 50-70, JS 10-30, SM 5-20, JV 5-10 (BŘ/BŘP, OLŠ, OS, VR) +-10 CHS 27: SLT 2P, 4Q: BO 40-60, DBL 30-40, JD + (BŘ/BŘP, OLL, OLŠ, OS) 10-30 (SM, BK) 0-+ alternativně DB varianta: DBL50 na úkor BO, na 2P i cenné sortimenty DBL Na souvislých kalamitních holinách alternativně přechodná druhová skladba pro jeden cyklus (40-60 let): BŘ/BŘP (OS, OLL, OLŠ) 60 80, (SM, JD, BO, MD, DBL, BK, JV, JS, HB, JŘ, JIV - dle SLT a podmínek) Σ 20 40 Vzhledem k přeměně labilních SM porostů je využití přirozené obnovy značně omezené. Přimíšené listnáče s dobře vyvinutými korunami a BO, která které přečkaly rozpad SM porostu, pokud možno začlenit do následného porostu. Na holinách riziko škod pozdními mrazy - mrazové polohy zejm. na 1T, 2P, 4Q. Dřeviny citlivé na pozdní mrazy obnovovat do krytu přípravných dřevin. Obnova převážně sadbou, silně zamokřené plochy i síjí BŘP, OLL, OS, VR, přednostně k pařezům, ponechanému dřevu, kamenům a na vyvýšená místa. Hloučky a skupiny přípravných dřevin podsazovat stinnými cílovými dřevinami (SM, JD, BK podle SLT) postupně. Podsadby JD realizovat pomocí zahuštěných hloučků o rozměrech 2x2 až 3x3 m. Jednotlivé hloučky oplotit. Neodvodňovat přizpůsobit dřevinnou skladbu a způsob obnovy, retence vody má prioritu nad produkcí V rámci péče o kultury důsledně chránit přimíšené dřeviny. Ve smrkových porostech do 20 let s výskytem známek chřadnutí 30 % se provádí pouze jeden silný prořezávkový zásah ve věku do 20 let při výšce porostu kolem 1,5-2 m (nejpozději do 4 výšky) k redukci počtu jedinců cca na 1600/1ha, uplatňuje se především zdravotní výběr a podporují se nesmrkové příměsi. K zetlení zůstává veškerý prořezávkový materiál. Později se provádí pouze nezbytné sanační zásahy k zamezení šíření nebezpečných škůdců (kůrovcovitých) a nezbytné uvolnění nesmrkových příměsí, od dalších výchovných zásahů do 40 let se zpravidla upouští. V mladých obnovených porostech po přeměně druhové skladby na převážně OLL (DBL) smíšené porosty se v období, než budou při obnově LHP přeřazeny do HS odpovídajícího porostnímu typu, uplatňuje převážně negativní výběr a redukce počtu jedinců a úprava druhové skladby. : 1 hospodářský způsob, 2 doporučené obmýtí, 3 obnovní doba, 4 počátek obnovy, 5 % MZD (vyhl. č. 83/96 Sb.), 6 regionálně nepůvodní dřeviny. Podíl a výčet MZD podle příloh č. 3 a 4 vyhlášky 83/1996 Sb. 31

CHS 41 (40) EXPONOVANÁ STANOVIŠTĚ STŘEDNÍCH POLOH SLT: div. Lipník n. B. 3-4A, F, N, S9, K9, B9, D9 (2S9, 2Z, 3J, 3-4 Y, Z) Rozloha, podíl: div. Lipník n. B. PLO div. Lipník n. B. 29 (28, 39) LHC (pořadí dle rozlohy CHS) div. Lipník n. B. : Velký Újezd, Hlubočky, Libavá, Potštát, Bruntál, Bores Dlouhodobý záměr pro CHS 41 (40): Zvýšení odolnostního potenciálu porostů (adaptace na klimatickou změnu), zejména snížení podílu smrku, zvýšení druhové a prostorové diverzity porostů, revitalizace půdy a zlepšení jejích infiltačních a retenčních schopností. Hodnota produkce podprůměrná (3-4N) až nadprůměrná (4A, F, B9,D9). Významná ekologická funkce (půdoochranná) omezuje hospodaření. Hospodaření zaměřené na ochranu půdy a objem a kvalitu produkce hlavních dřevin horní etáže. Péče o spodní krycí a meliorační etáž. Opatření k realizaci: Využít krytu dosud vitálních porostů pro předstih obnovy klimaxových dřevin (zejm. JD, BK), maximální využití přirozené obnovy (v únosném rozsahu i SM). Nadbytečnou přirozenou obnovu SM využít jako dočasnou krycí a výplňovou dřevinu, podle situace SM redukovat na cílový stav výchovou ve prospěch listnáčů, jedle a modřinu. Umělou obnovu SM omezit. Cílový podíl listnáčů by měl být kolem 70 %, souhrnný podíl jehličnanů kolem 30 %. Uplatnění k půdě šetrných těžebních a transportních technologií. Pro dosažení potřebné prostorové, věkové a druhové diverzity je nezbytné v obnově využít širokého spektra vhodných dřevin, vč. dřevin sukcesních a dalších přimíšených a vtroušených. Ty však nejsou dřevinami základními a zpravidla ani melioračními a zpevňujícími. Obnova vyššího podílu než 15 % těchto pomocných dřevin vyžaduje výjimku ze lhůty zalesnění a zajištění obnovovaného porostu ( 31 odst. 6 lesního zákona). Aby tato výjimka splnila účel, musí být lhůta pro zalesnění a zajištění obnovovaného porostu prodloužena minimálně o 20 let. V lesích zvláštního určení je řešením přijetí odchylných opatření podle 36 odst. 1 lesního zákona (podrobněji viz textová část Obecných zásad ). Takto obnovené porosty (s menšinovým zastoupením smrku) budou v dalším cyklu obnov LHP přeřazeny do hospodářského souboru podle odpovídajícího porostního typu. CHS 41 (40) Exponovaná stanoviště středních poloh HS Porostní typ 411 a Cílová druhová skladba Smrkové porosty -relativně zdravé ( 10% příznaků) - s příznaky chřadnutí (10-30 % příznaků) pp np pn nn nn N 100 30 81 30 80 30 61 odchylky 3J: 90 2Z: 60 PLO 28, 30: MD PLO 29, 34: 0 PLO 36, 39: MD, SM 3-4F, A a exp. typy S, B, D: BK, JD, JV, JS, JL, LP, HB, DG 3-4N, K: BK, JD, LP, DB, DG SLT 2S9, 3 F, N, S9, K9, B9: BK 30-60, DB 20-30, SM 0-15, MD +-15, JD +-10, BO 0-10, (LP, JS, JL, KL, JV, TŘ, HB, BŘK, BŘ, OS, OLŠ, TS dřeviny dle SLT a podmínek) 20 40 SLT 4 F, N, S9, K9, B9: BK 40 70, SM 10-20, JD 5-20, KL/LP 5-10, MD + 15, BO 0 10, (DB, JS, JL, JV, TŘ, BŘ, OS, OLŠ, TS dřeviny dle SLT a podmínek) 20 40 Odchylky: 2S9: DB 50-60, LP 5-15, BK+-15, HB+-20, MD +-10, BO 0-5, BŘ + (LHC Libavá 1,31 ha) 3K9 (2Z,3Y) mimo lok. ohrožené námrazou BO až 30 %; 3A, J, D9 vyšší podíl LP, JV, KL, JL, JS Kalamitní holiny 1ha: uplatnit zvýšený podíl světlomilných (DB, MD, BO, JV, JS, TŘ) a přípravných dřevin; klimaxové stinné dřeviny (zejm. JD, BK, SM) obnovovat postupně až pod ně. Pro předstih obnovy stinných klimaxových dřevin v relativně zdravých SM porostech vyžívat kromě předsunutých obnovních prvků i spontánně vznikající mezery a místa se sníženým zápojem (přirozená obnova, podsadby). U SM porostů s počínajícími projevy chřadnutí jsou již možnosti dlouhodobého (+20 let) předstihu obnovy stinných klimaxových dřevin omezené. Využívají se především pro BK a přiměřený rozsah přirozené obnovy SM. Do ředin a větších mezer je vhodná podsíje sukcesních dřevin (JŘ, BŘ). Souvislé skupiny přirozené obnovy SM prosadit rychle odrůstajícími dřevinami (MD) nebo odrostky. SM tísnící dosazené dřeviny včas vrškovat (zároveň ochrana proti okusu). Hloučky až skupiny světlomilných dřevin (DB, BO, MD) a sukcesních dřevin s časovým odstupem 10-30 let podsadit BK, LP, JD, HB. Příměs rizikových dřevin (zejm. SM, JL, JS) by neměla vytvářet souvislé skupiny vždy by v nich mělo být dostatečné zastoupení dalších dřevin schopných zapojit vznikající mezery po úhynu rizikových dřevin. Umělá obnova přednostně k pařezům, ponechanému dřevu, kamenům (na jejich spodní stranu) a na vyvýšená místa. Jemné smíšení - v řadách nebo hloučcích. Na větší holiny umístit berličky pro dravce (redukce myšovitých). V rámci péče o kultury důsledně chránit přimíšené dřeviny (nezlikvidovat s buření v meziřadí). V hloučcích a skupinách klimaxových dřevin (JD, SM, BK) se šetří i sukcesní dřeviny, ve skupinách světlostních dřevin se sukcesní dřeviny tolerují jen, 32

pokud slouží jako výplň (nenechávají se předrůstat). V relativně zdravých smrkových porostech do věku 20 let se provádí 1. zásah při výšce porostu kolem 2 m (nejpozději do 4-5 m výšky) s redukcí na ca 1600 jedinců/1ha, 2. zásah slabší intenzity je zaměřen především na podporu nesmrkových příměsí. Veškerý prořezávkový materiál zůstává k zetlení. V porostech smrku ve věku 20 40 let, ve kterých se již provedly intenzivní výchovné zásahy (viz výše), se provádí pouze nezbytné sanační zásahy k zamezení šíření nebezpečných škůdců (kůrovcovitých) a uvolnění nesmrkových příměsí, od dalších výchovných zásahů do 40 let se zpravidla upouští. Ve smrkových porostech, v nichž intenzivní zásah do 20let nebyl včas proveden, se dle potřeby provede pouze podúrovňový zásah, uvolňují se přimíšené dřeviny a provádí se sanační zásahy k zamezení šíření nebezpečných škůdců. V mladých obnovených porostech po přeměně druhové skladby na menšinové zastoupení SM se v období než budou při obnově LHP přeřazeny do HS odpovídajícího porostnímu typu postupuje analogicky podle HS 416a, 417a. CHS 41 (40) Exponovaná stanoviště středních poloh HS Porostní typ 411 b Cílová druhová skladba SM porosty v rozpadu (30 % příznaků) N 60 20 51 30 odchylky 3J: 90 2Z: 60 PLO 28, 30: MD PLO 29, 34: 0 PLO 36, 39: MD, SM 3-4F, A a exp. typy S, B, D: BK, JD, JV, JS, JL, LP, HB, DG 3-4N, K: BK, JD, LP, DB, DG Cílová dřevinná skladba podle SLT viz 411 a) s následujícími odchylkami: s ohledem na vyšší dynamiku chřadnutí a omezené možnosti využití krytu chřadnoucích porostů pro obnovu cílových stinných dřevin snížit jejich podíl v počáteční fázi obnovy a zvýšit v rámci navrhovaného rozpětí podíl světlostních a přípravných dřevin. Stinné dřeviny s odstupem 10-30 let postupně podsazovat. Přechodná druhová skladba pro jeden cyklus (40-60 let): BŘ (OS, OLŠ) 60 80, (SM, JD, MD, BO, DB, BK, LP, JV, KL, JS, JL, HB, JŘ, JIV, BŘK dřeviny dle SLT a podmínek) Σ 20 40 Rozčlenění rozsáhlých holin: Na rozsáhlých holinách při obnově lesa zachovat resp. obnovit rozdělovací síť. V návaznosti na rozdělení lesa, konfiguraci terénu a funkční dopravní síť holiny rozčlenit. Vytvořit provozní články o velikosti cca 5 ha orientované delší osou po spádnici, ohraničit je nezalesněnými pásy (průseky) o šíři 8 m, po obvodu porostních článků vytvořit 10-20 m široký plášť ze zpevňujících dřevin (MD, DB, DG, JV, KL). Plochu článku rozdělit podle použité technologie těžby a přibližování linkami vedenými po spádnici (rozestup cca 60 m; při lanovkovém přibližování podle bočného dosahu lanovky (pracovní pole o ploše 2 ha dá při návratnosti 10 let výtěž cca 70-120 m 3 hroubí); při uplatnění kolových technologií vytvořit k těmto linkám ještě pera nasedající úhlem cca 30-45 ve směru transportu vedoucí od transportního rozhraní v rozestupech cca 30 m. Tato pera se zalesní pomocnými výplňovými dřevinami a vytěží se až v době potřeby použití kolových technologií. (Zalesnění výplňovými dřevinami má zabránit rozkošatění DB, BK, BO do per. Při těžbě výplňových dřevin ponechat v okraji vyšší pařezy jako odrazníky proti poškození při přibližování Využívají se i omezené možnosti předstihu obnovy pod krytem rozpadajícího se porostu (riziko poškození obnovy při asanačních těžbách). Podsíje sukcesních dřevin (JŘ, BŘ, OS). Sníží se tím podíl odkryté půdy v případě rozpadu porostu a uspíší se možnost podsadby stinnými dřevinami, zvýší se věková a prostorová diverzita. Do vhodných partií s předpokladem delší životnosti obnovovaného porostu i podsadba BK. Využít i přiměřený rozsah přirozené obnovy SM. Pokud jsou k dispozici světlostní MZD, neredukovat ani na kalamitních holinách podíl MZD pod 20-30 %. Přimíšené listnáče s dobře vyvinutými korunami, BO a MD, která které přečkaly rozpad SM porostu, pokud možno začlenit do následného porostu. Pomocnými dřevinami co nejdříve po vzniku holiny obnovit (síjí, sadbou, přirozenou obnovou) cca 70-80 % plochy holiny. Pro síje pomocných dřevin využít zranění půdy brzy po vyklizení holiny. Obnovu klimaxových dřevin na holině doplnit, co nejdříve rychle rostoucími přípravnými dřevinami (BŘ, OLŠ, OS) pro vytvoření dočasné horní etáže. Kolem 20-30 % plochy zalesnit do 2 let světlostními cílovými dřevinami. V souvislých skupinách v plných hektarových počtech sazenic vysázet DB popř. BO (s ohledem na SLT) po 20 letech podsadit LP, HB, BK; v hloučcích výsadba MD, JV, KL, JS, JL. Výsadba MD ve volnějším sponu, později (po 20-30 letech) jej podsadit BK, LP, JD, KL, HB. Sází se k pařezům, ponechanému dřevu, kamenům (na jejich spodní stranu) a na vyvýšená místa. Stinné (klimaxové) cílové dřeviny se podsazují (popř. přirozeně obnovují) pod odrůstající přípravné dřeviny v hloučcích a skupinách postupně po 10-30 letech. Předpokladem pro tento postup je prodloužení lhůty pro zalesnění a zajištění obnovovaného porostu (výjimka podle 31 odst. 6 lesního zákona) minimálně o 20 let. V lesích zvláštního určení je řešením přijetí odchylných opatření podle 36 odst. 1 lesního zákona (podrobněji viz textová část Obecných zásad ). Na holiny se umísťují berličky pro dravce (redukce myšovitých). 33

V rámci péče o kultury důsledně chránit přimíšené dřeviny (nezlikvidovat s buření). V hloučcích a skupinách klimaxových dřevin (JD, SM, BK) se šetří i sukcesní dřeviny, ve skupinách světlostních dřevin se sukcesní dřeviny tolerují jen, pokud slouží jako výplň (nenechávají se předrůstat). Ve smrkových porostech s výskytem známek chřadnutí 30 % se provádí pouze jeden silný prořezávkový zásah ve věku do 20 let při výšce porostu kolem 1,5-2 m (nejpozději do 4 m výšky) k redukci počtu jedinců cca na 1600/1ha, uplatňuje se především zdravotní výběr a podporují se nesmrkové příměsi. Veškerý prořezávkový materiál zůstává k zetlení. Později se provádí pouze nezbytné sanační zásahy k zamezení šíření nebezpečných škůdců (kůrovcovitých) a nezbytné uvolnění nesmrkových příměsí, od dalších výchovných zásahů do 40 let se zpravidla upouští. V mladých obnovených porostech po přeměně druhové skladby na menšinové zastoupení SM se v období než budou při obnově LHP přeřazeny do HS odpovídajícího porostnímu typu postupuje podle HS 416a, 417a. CHS 41 (40) Exponovaná stanoviště středních poloh HS Porostní typ 416 a Smíšené (sm-bk) porosty vzniklé na rozsáhlých kalamitních holinách Cílová druhová skladba (n,p,v)p (n,p)n 130 40 111 30 odchylky 3J: 90 2Z: 60 PLO 28, 30: MD PLO 29, 34: 0 PLO 36, 39: MD, SM 3-4F, A a exp. typy S, B, D: BK, JD, JV, JS, JL, LP, HB, DG 3-4N, K: BK, JD, LP, DB, DG SLT (2S9) 3F, N, S9, K9, B9: BK 30-60, SM 10-30, DB 5-20, MD 5-15, KL/LP +-10, JD +-10, BO 0-10, (JS, JL, JV, TŘ, HB, BŘK, BŘ, OS, OLŠ, TS dřeviny dle SLT a podmínek) 10 30 SLT 4 F, N, S9, K9, B9: BK 40 70, SM 10-20, JD 5-20, KL/LP 5-10, MD 5 15, BO 0 10, (DB, JS, JL, JV, TŘ, BŘ, OS, OLŠ, TS dřeviny dle SLT a podmínek) 10 30 Odchylky: 2S9: porostní typ 416 a by na tomto LT neměl při přeměnách SM porostů vznikat, cílová druhová skladba viz 411a 3K9 (2Z,3Y) mimo lok. ohrožené námrazou BO až 30 %; 3A, J, D9 vyšší podíl LP, JV, KL, JL, JS Chybějící přípravné dřeviny nezbytné pro zdárný vývoj klimaxových dřevin a pro prostorovou diferenciaci porostu doplnit do skupin klimaxových dřevin a do mezer (síjí, sadbou BŘ, OS) co nejdříve. Pokud se doplnění přípravných dřevin nestihne do 5 let po zalesnění holiny, použít je při vylepšování. Další vhodné dřeviny pro vylepšení MD, DG (BO). Pro vytvoření spodní etáže ve skupinách DB, MD, BO podsadit do 10-30 let melioračními, krycími a výplňovými dřevinami (LP, BK, JD, JL, HB, TS), plně využít i přirozenou obnovu. Zalesnění při obnově zde není řešeno, neboť se jedná o mladé porosty (do 20 let) s horizontem obnovy za cca +80 let. Výchovnými zásahy podporovat prostorovou (tloušťkovou, vertikální, horizontální) diferenciaci. Do 20 let: V rámci péče o kultury důsledně chránit přimíšené dřeviny (nezlikvidovat s buření). V hloučcích a skupinách klimaxových dřevin (JD, SM, BK) se šetří i sukcesní dřeviny, ve skupinách světlostních dřevin se sukcesní dřeviny tolerují jen, pokud slouží jako výplň (nenechávají se předrůstat). Prořezávka při výšce kolem 2 m. Negativní výběr, redukce počtu jedinců ve SM na rozestup 2-2,5 m, úprava druhové skladby zejm. ve vztahu SM x cílové listnáče a JD. Listnáče a BO zatím držet v plném zápoji. Příměs SM korigovat k cílovému zastoupení (tj. cca do 20 %). Důsledně šetřit přípravné dřeviny nad klimaxovými dřevinami a na plochách bez dolní etáže, se snahou vytvořit z nich dočasnou horní etáž (byť nesouvislou). Ve skupinách světlostních dřevin využívat přípravné dřeviny jen jako výplňové a meliorační, nepouštět je dlouhodobě do nadúrovně. Veškeré nehroubí ponechat k dekompozici. Ve 20-40 letech: V partiích bez horní etáže pokračuje v nesmrkových skupinách negativní výběr, redukce počtu jedinců a usměrňování druhové skladby. Po 30. roce se přechází k pozitivnímu výběru. Návratnost 7-10 let. V částech s horní etáží přípravných dřevin uvolňovat spodní etáž klimaxovách dřevin postupně v hloučcích (zásadně ne plošně!) tak, aby odrůstala diferencovaně a zvolna (vytvářet světelné šachy regulace světlem nahrazuje převážnou část výchovy). Ve skupinách světlostních dřevin tolerovat přípravné dřeviny jen jako výplň v úrovni. Uvolňovat cenné přimíšené dřeviny v úrovni. Výchovné zásahy v dolní etáži zaměřit pouze na usměrňování druhové skladby a později na podporu kvality. Horní etáž přípravných dřevin se pro diferenciaci spodní etáže využívá po dobu, než dosáhnou přípravné dřeviny v horní etáži plné technické zralosti, tj. cca 40-60 let. V tomto stádiu se horní etáž postupně domycuje. Do následného porostu (stávající spodní etáže) se ponechávají a začleňují vhodné zdravé dlouhověké listnáče, JD, MD a BO s přiměřeně vyvinutými korunami. Z přípravných dřevin se cca 5 % ponechá na dožití. CHS 41 (40) Exponovaná stanoviště středních poloh HS Porostní typ 417 a vn 30 PLO 28, 30: Porosty přípravných pn 60 30 41 MD dřevin nn odchylky PLO 29, 34: 3-4F, A a exp. typy S, B, D: BK, JD, JV, JS, JL, LP, 34

3J: 90 2Z: 60 Cílová skladba druhová 0 HB, DG PLO 36, 39: 3-4N, K: MD, SM BK, JD, LP, DB, DG SLT 2S9, 3F, N, S9, K9, B9: BK 30-60, SM 0-30, DB 5-20, MD 5-15, KL/LP +-10, JD +-10, BO 0-10, (JS, JL, JV, TŘ, HB, BŘK, BŘ, OS, OLŠ, TS dřeviny dle SLT a podmínek) 10 30 SLT 4 F, N, S9, K9, B9: BK 40 70, SM 10-20, JD 5-20, KL/LP 5-10, MD 5 15, BO 0 10, (DB, JS, JL, JV, TŘ, BŘ, OS, OLŠ, TS dřeviny dle SLT a podmínek) 10 30 Odchylky: 2S9: DB 50-60, LP 5-15, BK+-15, HB+-20, MD +-10, BO 0-5, BŘ + (LHC Libavá 1,31 ha) 3K9 (2Z,3Y) mimo lok. ohrožené námrazou BO až 30 %; 3A, J, D9 vyšší podíl LP, JV, KL, JL, JS Dlouhodobý záměr pro 417 a: Porosty přípravných dřevin ve věku do 30 let využít k přeměně druhové skladby - dosažení cílové druhové skladby porostu (nebo skladby jí blízké) ve spodní stáži, její věková a prostorová diferenciace a vytvoření přirozeného prostředí pro vývoj klimaxových dřevin. Využití tržně uplatnitelných přípravných dřevin s krátkým obmýtím ke zmírnění těžební nevyrovnanosti. Opatření k realizaci: Porosty rozčlenit a zpřístupnit tak, aby bylo možné bezeškodně provádět zásahy k usměrnění vývoje spodní etáže (viz např. 451c svážnice k odvozní cestě v rozestupu 60 m, pera od transportního rozhraní šikmo k nim s rozestupem 30 m). Další opatření viz níže: Pokud nemají porosty přípravných dřevin využitelnou spodní etáž (druhová skladba, kvalita) alespoň na 60-70 % plochy, podsadit je ve skupinách stinnými cílovými dřevinami (BK, JD, SM, LP, JL, HB, TS). V podsadbách vytvořit min. 6-10/ha hloučků zahuštěné výsadby JD o rozměrech 2x2 až 3x3 m. Jednotlivé hloučky oplotit. (Podrobněji viz výše 451 a.) Podsadby je třeba provést cca do 2030 let věku přípravných dřevin tak, aby jim přípravné dřeviny poskytovaly krytí alespoň dalších 20-30 let. Opožděná podsadba má omezený efekt. Případnou souvislou přirozenou obnovu SM prosadit silnou sadbou BK, tísnící SM vrškovat nebo vytnout. Cca 2030 % plochy (skupinovitě) ponechat bez podsadby (bez spodní etáže) pro pozdější obnovu slunných dřevin. V závěrečné fázi obnovy uplatnit plošné prvky (náseky, domýcení nad spodní etáží). Část pomocných dřevin ponechat na dožití. Místa, kde v době obnovy horní etáže nebyla spodní etáž zalesnit (dle SLT) DB, MD, BO, DG. S odstupem dalších 20-30 let je vhodné DB, MD, BO, DG podsadit BK, LP, JL, HB aj. V rámci péče o kultury důsledně chránit přimíšené dřeviny (nezlikvidovat je při tlumení buřeně). Do 20 let: V přehoustlých partiích (BŘ, OS, OL) redukce počtu jedinců zabránit přeštíhlení a ohrožení sněhem. Podpora přimíšených cílových dřevin v úrovni. Výchovou zajistit dostatek světla pro přežití dřevin v dolní etáži. Veškeré nehroubí ponechat k dekompozici. Ve 20-40 letech: Spodní etáž klimaxových dřevin uvolňovat postupně v hloučcích (zásadně ne plošně!) tak, aby odrůstala diferencovaně a zvolna (vytvářet světelné šachy regulace světlem nahrazuje převážnou část výchovy). Ve skupinách světlostních dřevin tolerovat přípravné dřeviny jen jako výplň v úrovni. Uvolňování klimaxových dřevin ve spodní etáži časově rozložit na celou dobu životnosti přípravných dřevin. Uvolňovat cenné přimíšené dřeviny v úrovni. Horní etáž přípravných dřevin se pro diferenciaci spodní etáže využívá po dobu, než dosáhnou přípravné dřeviny v horní etáži plné technické zralosti, tj. cca 40-60 let. V tomto stádiu se horní etáž postupně domycuje. Do následného porostu (stávající spodní etáže) se ponechávají a začleňují vhodné zdravé dlouhověké listnáče, JD, MD a BO s přiměřeně vyvinutými korunami. Z přípravných dřevin se cca 5 % ponechá na dožití. : 1 hospodářský způsob, 2 doporučené obmýtí, 3 obnovní doba, 4 počátek obnovy, 5 % MZD (vyhl. č. 83/96 Sb.), 6 regionálně nepůvodní dřeviny. Podíl a výčet MZD podle příloh č. 3 a 4 vyhlášky 83/1996 Sb. TAXLES s.r.o. 35 březen 2018

CHS 43 (42) KYSELÁ STANOVIŠTĚ STŘEDNÍCH POLOH SLT: div. Lipník n. B. 3-4K, I (5K, M) Rozloha, podíl: div. Lipník n. B. PLO div. Lipník n. B. 29 (28, 34, 39) LHC (pořadí dle rozlohy CHS) div. Lipník n. B. : Bruntál, Hlubočky, Velký Újezd,, Potštát, Lipník Dlouhodobý záměr pro CHS 43 (42): Zvýšení odolnostního potenciálu porostů (adaptace na klimatickou změnu), zejména zvýšení druhové a prostorové diverzity porostů, revitalizace půdy a zlepšení jejích infiltračních a retenčních schopností. Hodnota produkce podprůměrná (3K, I, 5M) až průměrná (4-5K, 4 I). Ekologická funkce neomezuje významně hospodaření. Základními hospodářskými dřevinami jsou BO, BK (SM). Hospodaření zaměřené zejména na objem produkce (SM) a kvalitu dřevin horní etáže (BO, MD, DG, ve 4 LVS i BK). Péče o spodní krycí a meliorační etáž. Opatření k realizaci: Přeměna SM porostů ohrožených hynutím na smíšené jehličnato-listnaté, popř. listnato-jehličnaté porosty s významným zastoupením BO, BK. Obnova pruhovými sečemi o šíři do 2 x průměrná výška porostu. Pro obnovu BK a JD využít předsunuté prvky (kotlíky). Dle možností plně využívat přirozenou obnovu listnáčů vč. sukcesních a BO. Pokud se dostaví přirozená obnova SM lze ji využít do výše cílového zastoupení tj. cca 20 %, nadbytečnou přirozenou obnovu SM pouze jako dočasnou výplňovou a krycí dřevinu. V zakládaných porostech s vyšším zastoupením BO, DB a MD obnovovat v dostatečném podílu ( 30 %) dřeviny s meliorační a krycí funkcí (LP, BK, JD) pro vytvoření spodní etáže. Pokud se nepodaří založit krycí etáž při obnově, založit ji podsadbou pod BO, DB, MD s odstupem cca 10-30 let. V porostech s majoritním zastoupením BO a MD nesnižovat podíl MZD pod 30 %. Mladé zajištěné porosty po přeměně druhové skladby přeřadit v následujícím LHP do HS dle odpovídajícího porostního typu (např. borové (smíšené), bukové (smíšené). CHS 43 (42) Kyselá stanoviště středních poloh HS 431a Cílová druhová skladba Porostní typ Smrkové (+MD) por. -relativně zdravé ( 10 % příznaků) - s příznaky chřadnutí (10-30 % příznaků) n(p) H n(p) N n(p) P n(p) H n(p) N 100 30 81 90 30 71 36 25 PLO 28: MD,DG PLO 29,34: 0 PLO 30: MD, DG, VJ PLO 36: MD, DG, SM BK, JD, LP, DB, HB, DG PLO 39: MD BK 30-60, SM 5-20, JD 5-20, DB +-30, BO+-20, LP +-10, MD +-10, DG 0-10 (BŘ, OLL/OLŠ) 5-20 borová varianta: BO 30-50, BK 20-30, LP 5-10, SM 5-10, DB +-30, MD +-20 (BŘ, VJ, OLL/OLŠ, do 3. VLS i HB) 5-20. OL především na holiny s přechodným zamokřením. Pro předstih obnovy stinných klimaxových dřevin v relativně zdravých SM porostech vyžívat kromě předsunutých obnovních prvků i spontánně vznikající mezery a místa se sníženým zápojem (přirozená obnova, podsadby). U SM porostů s počínajícími projevy chřadnutí jsou již možnosti dlouhodobého (+20 let) předstihu obnovy stinných klimaxových dřevin omezené. Využívají se především pro BK a přiměřený rozsah přirozené obnovy SM. Do ředin a větších mezer je vhodná podsíje sukcesních dřevin. Souvislé skupiny přirozené obnovy SM prosadit rychle odrůstajícími dřevinami (DG, MD) nebo odrostky BK. SM tísnící dosazené dřeviny včas vrškovat (zároveň ochrana proti okusu). Hloučky až skupiny světlomilných dřevin (BO, DB, MD) a sukcesních dřevin s časovým odstupem 10-30 let podsadit BK, LP, JD (HB). Příměs rizikového SM by neměla vytvářet souvislé skupiny vždy by v nich mělo být dostatečné zastoupení dalších dřevin schopných zapojit vznikající mezery po jeho úhynu. Umělá obnova přednostně k pařezům, ponechanému dřevu, kamenům (na svazích na jejich spodní stranu) a na vyvýšená místa. Jemné smíšení - v řadách nebo hloučcích. Při předčasném rozpadu SM porostů vhodné vtroušené listnáče s vyvinutými korunami, MD a BO, které přečkaly rozpad, ponechávat jako výstavky - začlenit do následného porostu (listnáče z části na dožití). Na větší holiny umístit berličky pro dravce (redukce myšovitých). V rámci péče o kultury důsledně chránit přimíšené dřeviny (nezlikvidovat s buření). V hloučcích a skupinách klimaxových dřevin (BK, JD, SM) se šetří i sukcesní dřeviny, ve skupinách světlostních dřevin se sukcesní dřeviny tolerují jen, pokud slouží jako výplň (nenechávají se předrůstat). V relativně zdravých smrkových porostech do věku 20 let se provádí 1. zásah při výšce porostu kolem 2 m (nejpozději do 4-5 m výšky) s redukcí na ca 1600 jedinců/1ha, 2. zásah slabší intenzity je zaměřen především na podporu nesmrkových příměsí. Pokud nehrozí riziko přemnožení drobných kůrovců zůstává veškerý prořezávkový materiál k zetlení. V porostech smrku ve věku 20 40 let, ve kterých se již provedly intenzivní výchovné zásahy (viz výše), se provádí pouze nezbytné sanační zásahy k zamezení šíření nebezpečných škůdců (kůrovcovitých) a uvolnění nesmrkových příměsí, od dalších výchovných zásahů do 40 let se zpravidla upouští. Ve smrkových porostech, v nichž intenzivní zásah do 20let nebyl včas proveden, se dle

potřeby provede pouze podúrovňový zásah, uvolňují se přimíšené dřeviny a provádí se sanační zásahy k zamezení šíření nebezpečných škůdců. V mladých obnovených porostech po přeměně druhové skladby na menšinové zastoupení SM se v období než budou při obnově LHP přeřazeny do HS odpovídajícího porostnímu typů postupuje analogicky podle HS 436a nebo 433a. CHS 43 (42) Kyselá stanoviště středních poloh HS 431 b Cílová druhová skladba Porostní typ SM porosty v rozpadu (30 % příznaků) PLO 28: MD,DG N H 70 20 61 25 PLO 29,34: 0 PLO 30: MD, DG, VJ PLO 36: MD, DG, SM BK, JD, LP, DB, HB, DG PLO 39: MD BK 20-30, DB 20-30, BO 20-30, SM 10-20, LP 5-10, MD +-20, JD+- 5, DG 0-10 (BŘ, OLL/OLŠ) 5-30 BO varianta: BO30-50, BK 20-30, SM 10-20, MD 10-20, LP 5-10, DB +-30, (BŘ, VJ, OLL/OLŠ, do 3. VLS HB) 5- Přechodná druhová skladba pro jeden cyklus (40-60 let): BŘ (OS, OLL/OLŠ) 60 80 (SM, JD, MD, BO, DB, BK, LP, HB, JŘ, JIV dřeviny dle SLT a podmínek) Σ 20 40 OL především na holiny s přechodným zamokřením. Využívají se i omezené možnosti předstihu obnovy pod krytem rozpadajícího se porostu (riziko poškození obnovy při asanačních těžbách). Podsíje sukcesních dřevin (JŘ, BŘ, OS). Sníží se tím podíl odkryté půdy v případě rozpadu porostu a uspíší se možnost podsadby stinnými dřevinami, zvýší se věková a prostorová diverzita. Přimíšené listnáče s dobře vyvinutými korunami, BO a MD, které přečkaly rozpad SM porostu, pokud možno začlenit do následného porostu. Do vhodných partií s předpokladem delší životnosti obnovovaného porostu i podsadba BK. Využít i přiměřený rozsah přirozené obnovy SM. Pokud jsou k dispozici světlostní MZD, neredukovat ani na kalamitních holinách podíl MZD pod 20-30 %. Na rozsáhlých kalamitních holinách obnovit pomocnými dřevinami (síjí, sadbou, přirozenou obnovou) cca 60-80 % plochy holiny. Pro síje pomocných dřevin využít zranění půdy brzy po vyklizení holiny. Sází (seje) se přednostně k pařezům, ponechanému dřevu, kamenům na jejich stinnou stranu (na svazích na jejich spodní stranu) a na vyvýšená místa. Kolem 20-40 % plochy zalesnit do 2 let světlostními cílovými dřevinami. V souvislých skupinách v plných hektarových počtech sazenic vysázet DB popř. BO (s ohledem na SLT) po 20-30 letech podsadit LP, BK, JD (HB); v hloučcích ve volnějším sponu výsadba MD, ten později (po 20 letech) podsadit BK, LP, JD, HB. Pod odrůstající přípravné dřeviny se stinné cílové dřeviny se podsazují v hloučcích a skupinách postupně po 10-30 letech. Předpokladem pro tento postup je prodloužení lhůty pro zalesnění a zajištění obnovovaného porostu (výjimka podle 31 odst. 6 lesního zákona) minimálně o 20 let. V lesích zvláštního určení je řešením přijetí odchylných opatření podle 36 odst. 1 lesního zákona (podrobněji viz textová část Obecných zásad ). Na holiny se umísťují berličky pro dravce (redukce myšovitých). V rámci péče o kultury důsledně chránit přimíšené dřeviny. Ve smrkových porostech do 20 let s výskytem známek chřadnutí 30 % se provádí pouze jeden silný prořezávkový zásah ve věku do 20 let při výšce porostu kolem 1,5-2 m (nejpozději do 4 výšky) k redukci počtu jedinců cca na 1600/1ha, uplatňuje se především zdravotní výběr a podporují se nesmrkové příměsi. Pokud nehrozí přemnožení drobných kůrovců, zůstává veškerý prořezávkový materiál k zetlení. Později se provádí pouze nezbytné sanační zásahy k zamezení šíření nebezpečných škůdců (kůrovcovitých) a nezbytné uvolnění nesmrkových příměsí, od dalších výchovných zásahů do 40 let se zpravidla upouští. V mladých obnovených porostech po přeměně druhové skladby na smíšené porosty BO, BK (DB) se v období, než budou při obnově LHP přeřazeny do HS odpovídajícího porostnímu typu (např. 433a, 436a), uplatňuje převážně negativní výběr, úprava druhové skladby ve prospěch cílových listnáčů, BO a JD. Skupiny BK (DB) a BO zatím držet v plném zápoji. CHS 43 (42) Kyselá stanoviště středních poloh HS Porostní typ 433 a Porosty BO s významnou příměsí listnáčů vzniklé po přeměně SM porostů a na kalamitních holinách PLO 28: MD,DG pn (n)p ph N P 110 (120-130) dle složení a kvality 30 (20-30) 91 (101-121) 25 PLO 29,34: 0 PLO 30: MD, DG, VJ PLO 36: MD, DG, SM BK, DB, LP, HB, JD 37

Cílová druhová skladba PLO 39: MD BO 30-50, BK 20-30, SM 10-20, DB 5-20, MD 5-20, LP 5-10 (JD, BŘ, OLL/OLŠ, DG, VJ, do 3. VLS i HB) 5-20 Pro vytvoření spodní etáže ve skupinách BO, DB, MD podsadit do 10-30 let melioračními, krycími a výplňovými dřevinami (LP, BK, JD, HB) plně využít i přirozenou obnovu. Zalesnění při obnově zde není řešeno, neboť se jedná o mladé porosty (do 20 let) s horizontem obnovy za cca +80 let. Do 20 let: V rámci péče o kultury důsledně chránit přimíšené dřeviny. Sukcesní dřeviny se ve skupinách světlostních dřevin tolerují jen, pokud slouží jako výplň (nenechávají se předrůstat). Prořezávka při výšce kolem 2 m. Negativní výběr, úprava druhové skladby zejm. ve prospěch cílových dřevin, zejm. listnáčů, udržet podíl listnáčů min 40 % (vč. spodní etáže). Listnáče a BO zatím držet v plném zápoji. Případnou příměs SM tolerovat pouze jako dočasnou výplňovou a krycí dřevinu. Pokud nehrozí přemnožení drobných kůrovců, ponechat veškeré nehroubí k dekompozici. Ve 20-40 letech: Pokračuje negativní výběr, redukce počtu jedinců a usměrňování druhové skladby. Uvolňovat cenné přimíšené dřeviny v úrovni. Upravit zápoj k umožnění vzniku a dlouhodobému přežití dolní etáže. Po 30. roce se přechází k pozitivnímu výběru. Včasná péče o tvorbu přiměřených korun zejm. u DB, TŘ, BO. Návratnost 7-10 let. Výchovné zásahy v dolní etáži zaměřit na usměrňování druhové skladby a později i na podporu kvality. CHS 43 (42) Kyselá stanoviště středních poloh HS Porostní typ 436 a Smíšené (SM-BK) porosty vzniklé přeměně Cílová druhová skladba po SM na porostů rozsáhlých kalamitních holinách PLO 28: MD,DG (n,p,v)p (n,p)n (n,ph) 120 40 101 25 PLO 29,34: 0 PLO 30: MD, DG, VJ PLO 36: MD, DG, SM PLO 39: MD BK, DB, LP, HB, JD, DG BK 30-50, SM 10-20, DB 10-20, BO 10-20, LP 5-10, MD +-20, JD+- 5, DG 0-10 (BŘ, OLL/OLŠ, VJ) 5-30 Chybějící přípravné dřeviny nezbytné pro zdárný vývoj klimaxových dřevin a pro prostorovou diferenciaci porostu doplnit do skupin klimaxových dřevin a do mezer (síjí, sadbou BŘ, OL, OS) co nejdříve. Pokud se doplnění přípravných dřevin nestihne do 5 let po zalesnění holiny, použít je při vylepšování. Další vhodné dřeviny pro vylepšení MD, DG, BO. Pro vytvoření spodní etáže ve skupinách BO, DB, MD podsadit do 10-30 let melioračními, krycími a výplňovými dřevinami (LP, BK, JD, HB) plně využít i přirozenou obnovu. Zalesnění při obnově zde není řešeno, neboť se jedná o mladé porosty (do 20 let) s horizontem obnovy za cca +80 let. Výchovnými zásahy podporovat prostorovou (tloušťkovou, vertikální, horizontální) diferenciaci. Do 20 let: V rámci péče o kultury důsledně chránit přimíšené dřeviny (nezlikvidovat s buření). V hloučcích a skupinách klimaxových dřevin (JD, SM, BK) se šetří i sukcesní dřeviny, ve skupinách světlostních dřevin se sukcesní dřeviny tolerují jen, pokud slouží jako výplň (nenechávají se předrůstat). Prořezávka při výšce kolem 2 m. Negativní výběr, redukce počtu jedinců ve SM na rozestup 2-2,5 m, úprava druhové skladby zejm. ve vztahu SM x cílové listnáče a JD. Listnáče a BO zatím držet v plném zápoji. Příměs SM korigovat k cílovému zastoupení (tj. cca do 20 %). Důsledně šetřit přípravné dřeviny nad klimaxovými dřevinami a na plochách bez dolní etáže, se snahou vytvořit z nich dočasnou horní etáž (byť nesouvislou). Ve skupinách světlostních dřevin využívat přípravné dřeviny jen jako výplňové a meliorační, nepouštět je dlouhodobě do nadúrovně. Veškeré nehroubí ponechat k dekompozici. Ve 20-40 letech: V partiích bez horní etáže pokračuje v nesmrkových skupinách negativní výběr, redukce počtu jedinců a usměrňování druhové skladby. Po 30. roce se přechází k pozitivnímu výběru. Návratnost 7-10 let. V částech s horní etáží přípravných dřevin uvolňovat spodní etáž klimaxovách dřevin postupně v hloučcích (zásadně ne plošně!) tak, aby odrůstala diferencovaně a zvolna (vytvářet světelné šachy regulace světlem nahrazuje převážnou část výchovy). Ve skupinách světlostních dřevin tolerovat přípravné dřeviny jen jako výplň v úrovni. Uvolňovat cenné přimíšené dřeviny v úrovni. Výchovné zásahy v dolní etáži zaměřit pouze na usměrňování druhové skladby a později na podporu kvality. Horní etáž přípravných dřevin se pro diferenciaci spodní etáže využívá po dobu, než dosáhnou přípravné dřeviny v horní etáži plné technické zralosti, tj. cca 40-60 let. V tomto stádiu se horní etáž postupně domycuje. Do následného porostu (stávající spodní etáže) se ponechávají a začleňují vhodné zdravé dlouhověké listnáče, JD, MD a BO s přiměřeně vyvinutými korunami. Z přípravných dřevin se cca 5 % ponechá na dožití. CHS 43 (42) Kyselá stanoviště středních poloh 38

HS Porostní typ 437 a Porosty přípravných dřevin vzniklé po přeměně SM porostů na rozsáhlých kalamitních holinách PLO 28: MD,DG vn pn nn 60 30 41 25 PLO 29,34: 0 PLO 30: MD, DG, VJ PLO 36: MD, DG, SM BK, DB, LP, HB, JD, DG PLO 39: MD Cílová druhová skladba BK 20-30, DB 10-30, SM 10-30, BO 10-20, JD 5-10, LP 5-10, MD +-20, DG 0-10 (BŘ, OLL/OLŠ, VJ) 5-30 Alternativa na 3K, I: Vyšší zastoupení BO 30-50 na úkor SM, BK z části ve spodní etáži. Dlouhodobý záměr pro 437 a: Porosty přípravných dřevin ve věku do 30 let využít k přeměně druhové skladby - dosažení cílové druhové skladby porostu (nebo skladby jí blízké) ve spodní stáži, její věková a prostorová diferenciace a vytvoření přirozeného prostředí pro vývoj klimaxových dřevin. Využití tržně uplatnitelných přípravných dřevin s krátkým obmýtím ke zmírnění těžební nevyrovnanosti. Opatření k realizaci: Porosty rozčlenit a zpřístupnit tak, aby bylo možné bezeškodně provádět zásahy k usměrnění vývoje spodní etáže (viz např. 451c svážnice k odvozní cestě v rozestupu 60 m, pera od transportního rozhraní šikmo k nim s rozestupem 30 m). Další opatření viz níže: Pokud nemají porosty přípravných dřevin využitelnou spodní etáž (druhová skladba, kvalita) alespoň na 60-70 % plochy, podsadit je ve skupinách stinnými cílovými dřevinami (BK, JD, SM, LP, HB). V podsadbách vytvořit min. 6-10/ha hloučků zahuštěné výsadby JD o rozměrech 2x2 až 3x3 m. Jednotlivé hloučky oplotit. (Podrobněji viz výše 451 a.) Podsadby je třeba provést cca do 20-30 let věku přípravných dřevin tak, aby jim přípravné dřeviny poskytovaly krytí alespoň dalších 20-30 let. Opožděná podsadba má omezený efekt. Případnou souvislou přirozenou obnovu SM prosadit silnou sadbou BK, tísnící SM vrškovat nebo vytnout. Cca 20-30 % plochy (skupinovitě) ponechat bez podsadby (bez spodní etáže) pro pozdější obnovu slunných dřevin. V závěrečné fázi obnovy uplatnit plošné prvky (náseky, domýcení nad spodní etáží). Část pomocných dřevin ponechat na dožití. Místa, kde v době obnovy horní etáže nebyla spodní etáž zalesnit (dle SLT) DB, MD, BO, DG. S odstupem dalších 20-30 let je vhodné DB, MD, BO, DG podsadit BK, LP, HB aj. V rámci péče o kultury důsledně chránit přimíšené dřeviny (nezlikvidovat je při tlumení buřeně). Do 20 let: V přehoustlých partiích (BŘ, OS, OL) redukce počtu jedinců zabránit přeštíhlení a ohrožení sněhem. Podpora přimíšených cílových dřevin v úrovni. Výchovou zajistit dostatek světla pro přežití dřevin v dolní etáži. Veškeré nehroubí ponechat k dekompozici. Ve 20-40 letech: Spodní etáž klimaxových dřevin uvolňovat postupně v hloučcích (zásadně ne plošně!) tak, aby odrůstala diferencovaně a zvolna (vytvářet světelné šachy regulace světlem nahrazuje převážnou část výchovy). Ve skupinách světlostních dřevin tolerovat přípravné dřeviny jen jako výplň v úrovni. Uvolňování klimaxových dřevin ve spodní etáži časově rozložit na celou dobu životnosti přípravných dřevin. Uvolňovat cenné přimíšené dřeviny v úrovni. Horní etáž přípravných dřevin se pro diferenciaci spodní etáže využívá po dobu, než dosáhnou přípravné dřeviny v horní etáži plné technické zralosti, tj. cca 40-60 let. V tomto stádiu se horní etáž postupně domycuje. Do následného porostu (stávající spodní etáže) se ponechávají a začleňují vhodné zdravé dlouhověké listnáče, JD, MD a BO s přiměřeně vyvinutými korunami. Z přípravných dřevin se cca 5 % ponechá na dožití. 39

CHS 45 (44) ŽIVNÁ STANOVIŠTĚ STŘEDNÍCH POLOH SLT: div. Lipník n. B. 3-4S, B, H, D (3U1,U3 primárně náleží do CHS 19, na Libavé 9 ha - jsou v CHS 45) ve sběrných HS: 3-4K, I, 4M, 3-4O, P, V, 3U, L, 5L, 3A, J, 4A, Y, F, 5A, N) Rozloha, podíl: div. Lipník n. B. PLO div. Lipník n. B. 29 (28, 34, 39) LHC (pořadí dle rozlohy CHS) div. Lipník n. B. : Libavá, Velký Újezd, Hlubočky, Bruntál, Potštát, Bores, Lipník Dlouhodobý záměr pro CHS 45 (44) Zvýšení odolnostního potenciálu porostů (adaptace na klimatickou změnu), zejména snížení podílu smrku, zvýšení druhové a prostorové diverzity porostů, revitalizace půdy a zlepšení jejích infiltačních a retenčních schopností. Hodnota produkce průměrná (3-4S) až vysoká (3-4D). Ekologická funkce neomezuje významně hospodaření. Základními hospodářskými dřevinami jsou BK, DB (SM). Hospodaření zaměřené kvalitu dřevin v úrovni. Opatření k realizaci: Využít krytu dosud vitálních porostů pro předstih obnovy klimaxových dřevin (zejm. JD, BK), maximální využití přirozené obnovy (v únosném rozsahu i SM). Nadbytečnou přirozenou obnovu SM využít jako dočasnou krycí a výplňovou dřevinu, podle situace SM redukovat na cílový stav výchovou ve prospěch listnáčů, jedle a modřinu. Umělou obnovu SM omezit. Cílový podíl listnáčů by měl být kolem 60-70 %, souhrnný podíl jehličnanů kolem 30-40 %. Pro dosažení potřebné prostorové, věkové a druhové diverzity je nezbytné v obnově využít širokého spektra vhodných dřevin, vč. dřevin sukcesních a dalších přimíšených a vtroušených. Princip min. 3x20 % (více viz text Obecných zásad ). Přimíšené a vtroušené (pomocné) dřeviny však nejsou dřevinami základními a zpravidla ani melioračními a zpevňujícími. Obnova vyššího podílu než 15 % těchto pomocných dřevin vyžaduje výjimku ze lhůty zalesnění a zajištění obnovovaného porostu ( 31 odst. 6 lesního zákona). Aby tato výjimka splnila účel, musí být lhůta pro zalesnění a zajištění obnovovaného porostu prodloužena minimálně o 20 let. V lesích zvláštního určení je řešením přijetí odchylných opatření podle 36 odst. 1 lesního zákona (podrobněji viz textová část Obecných zásad ). Takto obnovené porosty (s menšinovým zastoupením smrku) budou v dalším cyklu obnov LHP přeřazeny do hospodářského souboru podle odpovídajícího porostního typu. Pro kompenzaci budoucí výnosové nevyrovnanosti je vhodné uplatnit zvýšený podíl rychle rostoucích dřevin s krátkým obmýtím. Dílčím řešením je využití tržně uplatnitelných pomocných dřevin s krátkým obmýtím (OS, BŘ, OL) z domácích dřevin také TŘ, z introdukovaných zejména DG a JDO (nikoli však na úkor JD). To je však limitováno závazným stanoviskem MŽP k OPRL stanovícím maximální podíl nepůvodních druhů lesních dřevin zastoupených v cílové druhové skladbě. CHS 45 (44) Živná stanoviště středních poloh HS 451 a Cílová druhová skladba Porostní typ Smrkové (+MD) porosty -relativně zdravé ( 10% příznaků) - s příznaky chřadnutí (10-30 % příznaků) (n,p)n (n,p)h (n,p)p nn N nh podle dynamiky chřadnutí 100 30 81 80 30 61 25 PLO 28, 30, 34: MD, DG, JDO PLO 29: DG, JDO PLO 36, 39: SM, MD, DG BK, JD, LP, JV (KL), JS, JL, DB, JDO, HB, TŘ BK 40 60, SM 10 30, DBz (DB L) 5-30, JD 5 20, LP 5 15, MD + 15, HB 0-10, DG 0 10 (KL, JS, TŘ, BŘK, BO, TIS, OS, BŘ, OLL/OLŠ, JDO dle SLT a podmínek) +-20 Dubová varianta na 3 S, B, H, D: DBz (DB L), 40-60, BK 10 30, SM 10 20, JD 5 20, LP 5 15, MD + 15, HB +-20, DG 0 10 (KL, JS, TŘ, BŘK, BO, TIS, OS, BŘ, OLL/OLŠ, JDO dle SLT a podmínek) +-20 Odchylky 3U: BK 20-30, SM 10-30, JV (KL) 10-25, JS 10-20, JD 5-20, LP 5-15, JL 5-10, MD + 10 (DBL, BŘ, BO, JDO) +-10 Kalamitní holiny 1ha: uplatnit zvýšený podíl světlomilných (zejm. DB, MD, BO, JV, JS, TŘ) a sukcesních (přípravných) dřevin (zejm. BŘ, OS, OLL/OLŠ); klimaxové stinné dřeviny (zejm. JD, BK, SM) obnovovat postupně až pod ně. Pro předstih obnovy stinných klimaxových dřevin vyžívat kromě předsunutých obnovních prvků i spontánně vznikající mezery a místa se sníženým zápojem (přirozená obnova, podsadby). V chřadnoucích porostech jsou již možnosti dlouhodobého (+20 let) předstihu obnovy stinných klimaxových dřevin jsou omezené. Využívají se především pro BK a přiměřený rozsah přirozené 40

obnovy SM. Do ředin a větších mezer je vhodná podsíje sukcesních dřevin (JŘ, BŘ). Zvýšené riziko zabuřenění. Využití přirozené obnovy. Souvislé skupiny přirozené obnovy SM prosadit rychle odrůstajícími dřevinami (DG, MD) nebo odrostky. SM tísnící dosazené dřeviny včas vrškovat (zároveň ochrana proti okusu). Hloučky až skupiny světlomilných dřevin (DB, BO, MD) a sukcesních dřevin s časovým odstupem 10-30 let podsadit BK, LP, JD, HB. Vytvořit min. 6-10/ha hloučků zahuštěné výsadby JD o rozměrech 2x2 až 3x3 m. Jednotlivé hloučky oplotit. Cílově by z každého hloučku měla zůstat 1 jedle zbývající JD tvoří později ochranu cílové jedle před okusem a loupáním. Příměs rizikových dřevin (zejm. SM, JL, JS) by neměla vytvářet souvislé skupiny vždy by v nich mělo být dostatečné zastoupení dalších dřevin schopných zapojit vznikající mezery po úhynu rizikových dřevin. Umělá obnova přednostně k pařezům, ponechanému dřevu, kamenům (na svazích na jejich spodní stranu) a na vyvýšená místa. Jemné smíšení - v řadách nebo hloučcích. Pro obnovu klimaxových dřevin na holinách využívat krytí předstižně (nebo alespoň souběžně) obnovenými přípravnými dřevinami. Vzhledem k riziku zabuřenění je obnova sukcesních dřevin síjí vhodná bezprostředně po vyklizení paseky na zraněnou půdu. Na větší holiny umístit berličky pro dravce (redukce myšovitých). V rámci péče o kultury důsledně chránit přimíšené dřeviny (nezlikvidovat s buření v meziřadí). V hloučcích a skupinách klimaxových dřevin (JD, SM, BK) se šetří i sukcesní dřeviny, ve skupinách světlostních dřevin se sukcesní dřeviny tolerují jen, pokud slouží jako výplň (nenechávají se předrůstat). V relativně zdravých smrkových porostech do věku 20 let se provádí 1. zásah při výšce porostu kolem 2 m (nejpozději do 4 m výšky) s redukcí na ca 1600 jedinců/1ha, 2. zásah slabší intenzity je zaměřen především na podporu nesmrkových příměsí. Veškerý prořezávkový materiál zůstává k zetlení. V porostech smrku ve věku 20 40 let, ve kterých se již provedly intenzivní výchovné zásahy (viz výše), se provádí pouze nezbytné sanační zásahy k zamezení šíření nebezpečných škůdců (kůrovcovitých) a uvolnění nesmrkových příměsí, od dalších výchovných zásahů do 40 let se zpravidla upouští. Pokud se silný zásah do 20 let včas nerealizoval, provede se jen podúrovňový zásah, uvolnění příměsí a nezbytné asanační zásahy. V mladých obnovených porostech po přeměně druhové skladby na menšinové zastoupení SM se v období, než budou při obnově LHP přeřazeny do HS odpovídajícího porostnímu typu, postupuje podle HS 456a, 456b. CHS 45 (44) Živná stanoviště středních poloh HS Porostní typ 451 b SM porosty (SM+MD) v rozpadu (30 % příznaků) Cílová druhová skladba N H 60 (50) dle dynamiky rozpadu 20 51 (41) 25 PLO 28, 30, 34: MD, DG, JDO PLO 29: DG, JDO PLO 36, 39: SM, MD, DG BK, JD, LP, JV (KL), JS, JL, DB, JDO, HB, TŘ BK 10 40, DBZ(DB L) 10-30, SM 10 30, LP 5 15, BO +-20, MD 0 20, DG + 10, HB +-10, JD +-5 (OS, BŘ, OLL/OLŠ) 10-30; (KL, JS, TŘ, JDO dřeviny dle SLT a podmínek) +-5 Dubová varianta na 3 S, B, H, D: DBz(DB L) 40-60, BK 10 30, SM 10 20, JD 5 20, LP 5 15, MD + 15, HB +-20, DG 0 10 (KL, JS, TŘ, BŘK, BO, TIS, OS, BŘ, OLL/OLŠ, JDO dřeviny dle SLT a podmínek) +- 20 Alternativně přechodná druhová skladba pro jeden cyklus (40-60 let): BŘ (OLL/OLŠ, OS) 60 80, (SM, JD, MD, BO, DB, BK, LP, JV, KL, JS, JL, HB, JŘ, JIV, BŘK - dle SLT a podmínek) Σ 20 40 Rozčlenění rozsáhlých holin: Na rozsáhlých holinách při obnově lesa zachovat, resp. obnovit rozdělovací síť. V návaznosti na rozdělení lesa, konfiguraci terénu a funkční dopravní síť holiny rozčlenit. Vytvořit provozní články o velikosti cca 5 ha orientované delší osou přibližně ve směru sever - jih, ohraničit je nezalesněnými pásy (průseky) o šíři 8 m (kromě stabilizace porostních okrajů slouží jako střelecké průseky), po obvodu provozních článků vytvořit 10-20 m široký plášť ze zpevňujících dřevin (MD, DB, JD, DG, JV, KL). Plochu článku rozdělit svážnicemi (š. 4 m) vedenými k odvozním (vývozním) cestám, rozestup cca 60 m; k těmto svážnicím vytvořit ještě pera nasedající úhlem cca 30-45 ve směru transportu dřeva vedoucí od transportního rozhraní v rozestupech cca 30 m. Tato pera zalesnit pomocnými výplňovými dřevinami, které se vytěží až v době potřeby použití kolových technologií. Toto rozčlenění může být zároveň východiskem pro prostorové uspořádání dřevinné skladby při obnově. (Zalesnění výplňovými dřevinami má zabránit rozkošatění DB a BO do per. Při těžbě výplňových dřevin ponechat v okraji vyšší pařezy jako odrazníky proti poškození při přibližování Využívají se i omezené možnosti předstihu obnovy pod krytem rozpadajícího se porostu (riziko poškození obnovy při asanačních těžbách). Do ředin a mezer podsíje sukcesních dřevin (JŘ, BŘ, OS, OL). Sníží se tím podíl odkryté půdy v případě rozpadu porostu a uspíší se možnost podsadby stinnými dřevinami. Do vhodných partií s předpokladem delší životnosti obnovovaného porostu i podsadba BK. Využít i přiměřený rozsah přirozené obnovy SM. Zvýšené riziko zabuřenění. Pokud jsou k dispozici světlostní MZD, neredukovat ani na kalamitních holinách podíl MZD pod 20-30 %. Přípravnými (sukcesními) dřevinami obnovit (síjí, sadbou, přirozenou obnovou) cca 70-80 % plochy holiny. Pro síje pomocných (sukcesních) dřevin využít zranění půdy brzy po vyklizení holiny. Kolem 20-30 % plochy (tj. převážně bez přípravných dřevin) zalesnit do 2 let světlostními cílovými dřevinami. V souvislých skupinách v plných hektarových počtech sazenic vysázet DB popř. BO (s ohledem na SLT), v hloučcích JV, KL, JS, JL, ve volnějším sponu výsadba MD, po 20-30 letech podsadit LP, HB, BK, JD. Sází se k pařezům, ponechanému dřevu, kamenům (na svazích na 41

jejich spodní stranu) a na vyvýšená místa. Stinné (klimaxové) cílové dřeviny se podsazují (popř. přirozeně obnovují) pod odrůstající přípravné dřeviny v hloučcích a skupinách postupně po 10-30 letech. V podsadbách vytvořit min. 6-10/ha hloučků zahuštěné výsadby JD o rozměrech 2x2 až 3x3 m. Jednotlivé hloučky oplotit. (Podrobněji viz výše 451 a.) Předpokladem pro tento postup je prodloužení lhůty pro zalesnění a zajištění obnovovaného porostu (výjimka podle 31 odst. 6 lesního zákona) minimálně o 20 let. V lesích zvláštního určení je řešením přijetí odchylných opatření podle 36 odst. 1 lesního zákona (podrobněji viz textová část Obecných zásad ). Na větší holiny se umísťují berličky pro dravce (redukce myšovitých). V rámci péče o kultury důsledně chránit přimíšené dřeviny (nezlikvidovat s buření). V hloučcích a skupinách klimaxových dřevin (JD, SM, BK) se šetří i sukcesní dřeviny (neuspěchat uvolnění, spodní etáž klimaxových dřevin by měla pod přípravnými dřevinami odrůstat minimálně 20-30 let, tj. cca do technické zralosti přípravných dřevin), ve skupinách světlostních dřevin se sukcesní dřeviny tolerují jen, pokud slouží jako výplň (nenechávají se dlouhodobě předrůstat). Ve smrkových porostech s výskytem známek chřadnutí 30 % se ve věku do 20 let provádí pouze jeden silný prořezávkový zásah při výšce porostu kolem 1,5-2 m k redukci počtu jedinců cca na 1600/1ha, uplatňuje se především zdravotní výběr a podporují se nesmrkové příměsi. Veškerý prořezávkový materiál zůstává k zetlení. V mladých obnovených porostech po přeměně druhové skladby na menšinové zastoupení SM se v období než budou při obnově LHP přeřazeny do HS odpovídajícího porostnímu typů postupuje podle HS 456a, 456b, event. 457a, 457b. Později se provádí pouze nezbytné sanační zásahy k zamezení šíření nebezpečných škůdců (kůrovcovitých) a nezbytné uvolnění nesmrkových příměsí; od dalších výchovných zásahů do 40 let se zpravidla upouští. CHS 45 (44) Živná stanoviště středních poloh HS Porostní typ 451 c (sběrný pro CHS 45, 43, 23) Cílová druhová skladba SM porosty - 1. generace na Z p(n)n N p(n)h H 70 30 51 25 PLO 28, 30, 34: MD, DG, JDO PLO 29: DG, JDO PLO 36, 39: SM, MD, DG (pro sběrné viz příslušný CHS) CHS 45: BK, JD, LP, JV (KL), JS, JL, DB, JDO, HB, TŘ CHS 43: BK, JD, LP, DB, HB, DG CHS 23: BK, DB, LP, HB, JD, BŘ, DG CHS 45: BK 40 50, DBZ 10-30, SM 10 25, LP 5 15, MD 5 15, JD 5 10, DG 5 10, BO +-10, HB +-10, (KL, JS, TŘ, OS, BŘ, OLL/OLŠ, JDO dřeviny dle SLT a podmínek) +5-20 dubová varianta na 3 S, B, H, D: DBz(DB L) 40-60, BK 10 30, SM 10 20, JD 5 20, LP 5 15, MD + 15, HB +-20, DG 0 10 (KL, JS, TŘ, BŘK, BO, TIS, OS, BŘ, OLL/OLŠ, JDO dřeviny dle SLT a podmínek) +-20 Odchylky 3U: BK 10-30, JV (KL) 10-25, JS 10-20, SM 10-20, BŘ 10-20, LP 5-15, JL 5-10, JD +-20, MD + 10, (DBL, BO, JDO) +-10 CHS 43: 3-4K, I: BK 20-50, BO 20-30, DB 10-30, SM 5-20, LP 5-15, BŘ 5-10, JD +-10, MD +- 15, DG 0-10, (HB, OS, OLL/OLŠ) + CHS 23: SLT 1-2K, I, Sc: BO 30-50, DBZ 20-30, BK (2. LVS) 5-20, LP 5-15, MD +-10, HB +-10, BŘ (OLŠ) 5-10 dubová varianta: DBZ 40-60, BK (2. LVS) 5-20, LP 5-15, BO +-20, MD +-10, HB +-10, BŘ (OLŠ) + SLT 3-4M: BO 30-50, DBZ 10-30, BK 10-30, SM +-20, LP 5-10, BŘ (OLŠ) 5-10, MD +-10, JD 0-10, HB 0-10, DBČ+ dubová varianta: DBZ 30-50, BO 10-30, BK 10-20, LP 10-15, MD +-10, HB +-10, JD +-10, BŘ (OLŠ)+ buková varianta: BK 40-60, SM 5-20, LP 5-15, JD +-10, MD +-10, (BO, DBZ, HB, BŘ, OLŠ) +-10 Kalamitní holiny 1ha: uplatnit zvýšený podíl světlomilných (zejm. BO, MD, DB, LP) a sukcesních (přípravných) dřevin (zejm. BŘ, OLL/OLŠ); klimaxové stinné dřeviny (zejm. JD, BK, SM) obnovovat postupně až pod ně. U rozsáhlých kalamitních holin (5 ha) přechodná druhová skladba pro jeden cyklus (40-60 let): BŘ (OLL/OLŠ, OS) 60 80, (SM, JD, MD, BO, DB, BK, LP, JV, KL, JS, JL, HB, JŘ, JIV, BŘK dřeviny dle SLT a podmínek) Σ 20 40 Poznámka: Zkráceno obmýtí a prodloužena obnovní doba, tak aby obnova začínala v 51 + letech, kdy na bývalých Z půdách prudce stoupá podíl hniloby, roste riziko rozvratu větrem a jsou však již přijatelné kulatinové dimenze. Zároveň se tím vytváří větší prostor pro změnu druhové skladby. 30 letá obnovní doba také umožňuje vytvořit hlubší mýtní články a tím snížit počet východiskových linií, které jsou z hlediska ohrožení větrem rizikové. 42

Vzhledem k ohrožení větrem obnova okrajovou sečí s procloněním ve směru postupu proti převládajícím větrům (využití přirozené obnovy, event. podsadby). Možnosti dlouhodobého (+20 let) předstihu obnovy stinných klimaxových dřevin jsou omezené. Využívají se především pro BK a přiměřený rozsah přirozené obnovy SM. Použití předsunutých skupinových prvků pro předstih obnovy JD, BK zvyšuje riziko rozvratu porostů použití jen na základě znalosti místní situace. Riziko zabuřenění. Stinné klimaxové dřeviny na holině obnovovat až pod kryt pionýrských dřevin nebo pod DB, BO, MD. Při nedostatku přípravných dřevin a na lokalitách exponovaných bořivému větru je vhodné uplatnění DB varianty hospodaření s pozdější podsadbou stinnými dřevinami. Pokud jsou k dispozici světlostní MZD, neredukovat ani na kalamitních holinách podíl MZD pod 20-30 %. Do ředin a větších mezer je vhodná podsíje sukcesních dřevin (JŘ, BŘ. OS, OL). Sníží se tím podíl odkryté půdy v případě rozpadu porostu a uspíší se možnost podsadby stinnými dřevinami. Pro zalesnění rozsáhlých holin platí doporučení uvedená výše ad 451b. Pro uplatnění pomocných dřevin v podílu 15 % a pro jejich postupné podsadby je předpokladem prodloužení lhůty pro zalesnění a zajištění obnovovaného porostu (výjimka podle 31 odst. 6 lesního zákona) minimálně o 20-30 let. V lesích zvláštního určení je řešením přijetí odchylných opatření podle 36 odst. 1 lesního zákona (podrobněji viz textová část Obecných zásad). V rámci péče o kultury důsledně chránit přimíšené dřeviny (nezlikvidovat s buření). V hloučcích a skupinách klimaxových dřevin (JD, SM, BK) se šetří i sukcesní dřeviny (neuspěchat uvolňování klimaxových dřevin 20-30 let), ve skupinách světlostních dřevin se sukcesní dřeviny tolerují jen, pokud slouží jako výplň (nenechávají se dlouhodobě předrůstat). V relativně zdravých smrkových porostech do věku 20 let se provádí 1. zásah při výšce porostu kolem 2 m (nejpozději do 4 m výšky) s redukcí na ca 1600 jedinců/1ha, 2. zásah slabší intenzity je zaměřen především na podporu nesmrkových příměsí. V chřadnoucích smrkových porostech do věku 20 let se provádí pouze jeden silný prořezávkový zásah k redukci počtu jedinců (viz výše), uplatňuje se především zdravotní výběr a podporují se nesmrkové příměsi. Veškerý prořezávkový materiál zůstává k zetlení. V porostech smrku ve věku 20 40 let se provádí pouze nezbytné sanační zásahy k zamezení šíření nebezpečných škůdců (kůrovcovitých) a uvolnění nesmrkových příměsí, od dalších výchovných zásahů do 40 let se zpravidla upouští. V mladých obnovených porostech po přeměně druhové skladby na menšinové zastoupení SM se v období než budou při obnově LHP přeřazeny do HS odpovídajícího porostnímu typů postupuje podle HS 456a, 456b, event. 457a, 457b. CHS 45 (44) Živná stanoviště středních poloh + 47 (46) Oglejená stanoviště vyšších poloh HS Porostní typ 457 a (sběrný pro CHS 45 a 47) Cílová druhová skladba Přípravné dřeviny (BŘ, OS, OL) kvalitní (zapojené, s cílovými dřevinami ve spodní etáži na cca 20 % plochy) vn pn nn 60 30 41 25 PLO 28, 30, 34: MD, DG, JDO PLO 29: DG, JDO PLO 36, 39: SM, MD, DG (pro sběrné viz příslušný CHS) CHS 45: BK, JD, LP, JV (KL), JS, JL, DB, JDO, HB, TŘ CHS 47: 3O,V, 4V: BK, DB, JD, LP, JV (KL), JS, JL, JDO, HB 3-4P, 4O: BK, DB, JD, LP, OS, JDO CHS 45: BK 40 60, SM 10 30, DBZ 10-20, LP 5 15, JD 5 10, MD 5 10, DG 5 10, BO +-10, HB +-10, (KL, JS, TŘ, OS, BŘ, OLL/OLŠ, JDO dřeviny dle SLT a podmínek) +-20 Dubová varianta na 3 S, B, H, D, 3-4O, V: DBz(DB L) 40-60, BK 10 30, SM 10 20, JD 5 20, LP 5 15, MD + 15, HB +-20, DG 0 10 (KL, JS, TŘ, BŘK, BO, TIS, OS, BŘ, OLL/OLŠ, JDO dle SLT a podmínek) +-20 Odchylky 3U: BK 20-30, SM 10-30, JV (KL) 10-25, JS 10-20, LP 5-15, JL 5-10, JD +-20, BŘ +-20, MD + 10 (DBL, BO, JDO)+-10 Sběrné HS CHS 47: 3-4V, O: BK 20-40, SM 20-30, DBL 10-40, JD 10-30, LP 5-15, JV (KL) +-10, MD +-5 (OLL/OLŠ, JS, JL, HB, OS, JDO, DG, BŘ dle SLT a podmínek) 10-20; DB varianta: DBL 40-60, BK 20-40, JD 5-20, SM 10-20 (MD, LP, JV/KL, JS, JL, HB, OS, BŘ, OLL/OLŠ dle SLT) +-25 (3)-4P : DBL 20-40, SM 20-30, JD 20-30, OS 10-20, BK 10-15, BO +-20, MD +-10, OLL/OLŠ +-10, LP +-10, BŘ +-10; Dubovo-borová varianta (s Heraltickou BO): BO 40, DB 20, BK 10, JD 5-10, SM 5-10, OLL/OLŠ, LP, OS, BŘ, MD dle SLT a podmínek) 10-20 Dlouhodobý záměr pro 457 a, b: Porosty přípravných dřevin ve věku do 30 let využít k přeměně druhové skladby - dosažení cílové druhové skladby porostu ve spodní stáži (nebo skladby jí blízké), její věkové a prostorové diferenciace a vytvoření přirozeného prostředí pro vývoj klimaxových dřevin. Využití tržně uplatnitelných přípravných dřevin s krátkým obmýtím ke zmírnění těžební nevyrovnanosti. Opatření k realizaci: Porosty rozčlenit a zpřístupnit tak, aby bylo možné bezeškodně provádět zásahy k usměrnění vývoje spodní etáže (viz např. 451c svážnice k odvozní cestě v rozestupu 60 m, pera od transportního rozhraní šikmo k nim s rozestupem 30 m). Další opatření viz níže: 43

Pokud nemají porosty přípravných dřevin využitelnou spodní etáž (druhová skladba, kvalita) alespoň na 60-70 % plochy, podsadit je ve skupinách stinnými cílovými dřevinami (BK, JD, SM, LP, JL, KL, HB). V podsadbách vytvořit min. 6-10/ha hloučků zahuštěné výsadby JD o rozměrech 2x2 až 3x3 m. Jednotlivé hloučky oplotit. (Podrobněji viz výše 451 a.) Podsadby je třeba provést cca do 20-30 let věku přípravných dřevin tak, aby jim přípravné dřeviny poskytovaly krytí alespoň dalších 20-30 let. Opožděná podsadba má omezený efekt. Případnou souvislou přirozenou obnovu SM prosadit silnou sadbou BK, KL- tísnící SM vrškovat nebo vytnout. Cca 20-30 % plochy (skupinovitě) ponechat bez podsadby (bez spodní etáže) pro pozdější obnovu slunných dřevin tam možnost uplatněná DB, resp. db-bo varianty hospodaření (viz cílová druhová skladba výše). V závěrečné fázi obnovy uplatnit plošné prvky (náseky, domýcení nad spodní etáží). Část pomocných dřevin ponechat na dožití. Místa, kde v době obnovy horní etáže nebyla spodní etáž, zalesnit (dle SLT) DB, MD, BO, DG. S odstupem dalších 20-30 let je vhodné DB, MD, BO podsadit BK, LP, HB aj. V rámci péče o kultury důsledně chránit přimíšené dřeviny (nezlikvidovat je při tlumení buřeně). Do 20 let: V přehoustlých partiích (BŘ, OS, OL) redukce počtu jedinců zabránit přeštíhlení a ohrožení sněhem. Podpora přimíšených cílových dřevin v úrovni. Výchovou zajistit dostatek světla pro přežití dřevin v dolní etáži. Veškeré nehroubí ponechat k dekompozici. Ve 20-40 letech: Spodní etáž klimaxových dřevin uvolňovat postupně v hloučcích (zásadně ne plošně!) tak, aby odrůstala diferencovaně a zvolna (vytvářet světelné šachy regulace světlem nahrazuje převážnou část výchovy). Ve skupinách světlostních dřevin tolerovat přípravné dřeviny jen jako výplň v úrovni. Uvolňování klimaxových dřevin ve spodní etáži časově rozložit na celou dobu životnosti přípravných dřevin. Uvolňovat cenné přimíšené dřeviny v úrovni. Horní etáž přípravných dřevin se pro diferenciaci spodní etáže využívá po dobu, než dosáhnou přípravné dřeviny v horní etáži plné technické zralosti, tj. cca 40-60 let. V tomto stádiu se horní etáž postupně domycuje. Do následného porostu (stávající spodní etáže) se ponechávají a začleňují vhodné zdravé dlouhověké listnáče, JD, MD a BO s přiměřeně vyvinutými korunami. Z přípravných dřevin se cca 5 % ponechá na dožití. CHS 45 (44) Živná stanoviště středních poloh + 47 (46) Oglejená stanoviště středních poloh HS 457 b sběrný pro CHS 45 a 47) Cílová druhová skladba Porostní typ Přípravné dřeviny (JIV, JŘ, keře, BŘ, OS, OL aj.) nekvalitní (mezernaté, netvárné, spodní etáž sporadická) PLO 28, 30, 34: MD, DG, JDO pn nn 50 20 41 25 PLO 29: DG, JDO PLO 36, 39: SM, MD, DG (pro sběrné viz příslušný CHS) CHS 45: BK, JD, LP, JV (KL), JS, JL, DB, JDO, HB, TŘ CHS 47: 3O,V, 4V: BK, DB, JD, LP, JV (KL), JS, JL, JDO, HB 3-4P, 4O: BK, DB, JD, LP, OS, JDO CHS 45: BK 30 50, SM 10 30, DBZ 10-30, LP 5 15, MD 5 15, JD 5 10, DG 5 10, BO +-10, HB +-10, (KL, JS, TŘ, OS, BŘ, OLL/OLŠ, JDO dle SLT a podmínek) +-20 Dubová varianta na 3 S, B, H, D, 3-4O, V: DBz(DB L) 40-60, BK 10 30, SM 10 20, JD 5 20, LP 5 15, MD + 15, HB +-20, DG 0 10 (KL, JS, TŘ, BŘK, BO, TIS, OS, BŘ, OLL/OLŠ, JDO dřeviny dle SLT a podmínek) +-20 Odchylky 3U: BK 20-30, SM 10-30, JV (KL) 10-25, JS 10-20, LP 5-15, JL 5-10, JD +-20, BŘ +-20, MD + 10 (DBL, BO, JDO)+-10 Sběrné HS CHS 47: 3-4V, O: BK 20-40, SM 20-30, DBL 10-40, JD 10-30, LP 5-15, JV (KL) +-10, MD +-5 (OLL/OLŠ, JS, JL, HB, OS, JDO, DG, BŘ dle SLT a podmínek) 10-20, Dubová varianta: DBL 40-60, BK 20-40, JD 5-20, SM 10-20 (MD, LP, JV/KL, JS, JL, HB, OS, BŘ, OLL/OLŠ dle SLT) +-25 (3)-4P : DBL 20-40, SM 20-30, JD 20-30, OS 10-20, BK 10-15, BO +-20, MD +-10, OLL/OLŠ +-10, LP +-10, BŘ +-10; Dubovo-borová varianta (s Heraltickou BO): BO 40, DB 20, BK 10, JD 5-10, SM 5-10, OLL/OLŠ, LP, OS, BŘ, MD dle SLT a podmínek) 10-20 Mezery 0,1 ha zalesnit slunnými a polostinnými dřevinami (DB, BO, MD, DG, JV, LP, event. SM pokud nebylo jeho cílového zastoupení dosaženo již ve spodní etáži). Přípravné dřeviny ve věku do 20-30 let ze 70-80 % podsadit stinnými dřevinami (BK, JD, SM, LP, JL, KL, HB). Opožděná podsadba má omezený efekt. V podsadbách vytvořit min. 6-10/ha hloučků zahuštěné výsadby JD o rozměrech 2x2 až 3x3 m. Jednotlivé hloučky oplotit. (Podrobněji viz výše 451 a.) Plochy bez podsadby (bez spodní etáže) budou v závěrečné fázi obnovy obnoveny slunnými dřevinami (DB, event. db-bo varianta hospodaření) a MD, DG, JDO. S odstupem dalších 20-30 let je vhodné DB, MD, BO podsadit bukem, lípou, habrem aj. 44

V rámci péče o kultury důsledně chránit přimíšené dřeviny (nezlikvidovat je při tlumení buřeně). Do 20 let: V přehoustlých partiích přípravných dřevin redukce počtu jedinců zabránit přeštíhlení a ohrožení sněhem. Podpora kvalitních přimíšených cílových dřevin v úrovni. Výchovou zajistit dostatek světla pro přežití dřevin v dolní etáži. Veškeré nehroubí ponechat k dekompozici. Ve 20-40 letech: Spodní etáž klimaxových dřevin uvolňovat postupně v hloučcích (zásadně ne plošně!) tak, aby odrůstala diferencovaně a zvolna (vytvářet světelné šachy regulace světlem nahrazuje převážnou část výchovy). Uvolňování klimaxových dřevin časově rozložit na celou dobu životnosti přípravných dřevin. Přednostně redukovat méně kvalitní jedince. Ve skupinách světlostních dřevin tolerovat přípravné dřeviny jen jako výplň v úrovni. Uvolňovat cenné přimíšené dřeviny v úrovni. Horní etáž přípravných dřevin se pro diferenciaci spodní etáže využívá po dobu, než dosáhnou přípravné dřeviny v horní etáži plné technické zralosti, tj. cca 40-60 let. V tomto stádiu se horní etáž postupně domycuje. Do následného porostu (stávající spodní etáže) se ponechávají a začleňují vhodné zdravé dlouhověké listnáče, JD, MD a BO s přiměřeně vyvinutými korunami. Z přípravných dřevin se cca 5 % ponechá na dožití. CHS 45 (44) Živná stanoviště středních poloh + 47 (46) Oglejená stanoviště středních poloh HS Porostní typ 456 a (sběrný pro CHS 45 a 47) Smíšené (sm-bk) porosty vzniklé na rozsáhlých kalamitních holinách bez přípravných dřevin (pokryvnost přípravných dřevin 30 %) Cílová druhová skladba (n,p,v)p (n,p)n (n,ph) 120 40 101 25 PLO 28, 30, 34: MD, DG, JDO PLO 29: DG, JDO PLO 36, 39: SM, MD, DG (pro sběrné viz příslušný CHS) CHS 45: BK, JD, LP, JV (KL), JS, JL, DB, JDO, HB, TŘ CHS 47: 3O,V, 4V: BK, DB, JD, LP, JV (KL), JS, JL, JDO, HB 3-4P, 4O: BK, DB, JD, LP, OS, JDO CHS 45: BK 30-60, SM 10-30, DB 5-30, LP 5-15, JD +-10, MD +-20, BO +-10, DG +-10, HB 0-10, (JV, KL, JS, JL, TŘ, OS, BŘ, OLL/OLŠ, JŘ, BŘK, JDO dle SLT a podmínek) 5-20 CHS 47 3-4 O, P, V: BK 20-40, SM 20-30, DB 15-30, JD 5-20, OLL 5-15, OS 5-15, LP +-15, MD +-10, BO +-10, (HB, JV, KL, JS, JL, BŘ, JŘ, JDO dle SLT a podmínek) 5-20 Chybějící přípravné dřeviny nezbytné pro zdárný vývoj klimaxových dřevin a pro prostorovou diferenciaci porostu doplnit do skupin klimaxových dřevin a do mezer (síjí, sadbou BŘ, OL, OS) co nejdříve po zalesnění holiny. Pokud se doplnění přípravných dřevin nestihne do 5 let po zalesnění holiny, použít je při vylepšování. Další vhodné dřeviny pro vylepšení MD, DG, BO. Do nezajištěných kultur umisťovat berličky pro dravce. Zalesnění při obnově zde není řešeno, neboť se jedná o mladé porosty (do 20 let) s horizontem počátku obnovy za +80 let. Výchovnými zásahy podporovat prostorovou (tloušťkovou, vertikální, horizontální) diferenciaci. Do 20 let: V rámci péče o kultury důsledně chránit přimíšené dřeviny (nezlikvidovat s buření). V hloučcích a skupinách klimaxových dřevin (JD, SM, BK) se šetří i sukcesní dřeviny, ve skupinách světlostních dřevin se sukcesní dřeviny tolerují jen, pokud slouží jako výplň (nenechávají se dlouhodobě předrůstat). Prořezávka při výšce kolem 2 m. Redukce počtu jedinců ve SM na rozestup 2-2,5 m, úprava druhové skladby zejm. ve vztahu SM x cílové listnáče a JD. Příměs SM korigovat k cílovému zastoupení (tj. cca do 30%). Listnáče a BO zatím držet v plném zápoji. Negativní výběr. Veškeré nehroubí ponechat k dekompozici. Ve 20-40 letech: V partiích bez horní etáže pokračuje v nesmrkových skupinách negativní výběr, ve SM redukce počtu jedinců a usměrňování druhové skladby. Po 30. roce se přechází k pozitivnímu výběru. Návratnost 7-10 let. V částech s horní etáží přípravných dřevin uvolňovat spodní etáž klimaxových dřevin postupně v hloučcích (zásadně ne plošně!) tak, aby odrůstala diferencovaně a zvolna (vytvářet světelné šachy regulace světlem nahrazuje převážnou část výchovy). Ve skupinách světlostních dřevin tolerovat přípravné dřeviny jen jako výplň v úrovni. Uvolňovat cenné přimíšené dřeviny v úrovni. Výchovné zásahy v dolní etáži zaměřit pouze na usměrňování druhové skladby a později na podporu kvality. Horní etáž přípravných dřevin se pro diferenciaci spodní etáže využívá po dobu, než dosáhnou přípravné dřeviny v horní etáži plné technické zralosti, tj. cca 40-60 let. V tomto stádiu se horní etáž postupně domycuje. Do následného porostu (stávající spodní etáže) se ponechávají a začleňují vhodné zdravé dlouhověké listnáče, JD, MD a BO s přiměřeně vyvinutými korunami. Z přípravných dřevin se cca 5 % ponechá na dožití. CHS 45 (44) Živná stanoviště středních poloh + 47 (56) Oglejená stanoviště středních poloh HS Porostní typ 456 b Smíšené (sm-bk) porosty vzniklé na rozsáhlých (n,p,v)p (n,p)n (n,ph) 120 40 101 25 PLO 28, 30, 34: MD, DG, JDO PLO 29: CHS 45: BK, JD, LP, JV (KL), JS, JL, DB, JDO, HB, 45

(sběrný pro CHS 45 a 47) kalamitních holinách s přípravnými dřevinami (plošný podíl přípravných dřevin 30 %) DG, JDO PLO 36, 39: SM, MD, DG (pro sběrné viz příslušný CHS) TŘ CHS 47: 3O,V, 4V: BK, DB, JD, LP, JV (KL), JS, JL, JDO, HB 3-4P, 4O: BK, DB, JD, LP, OS, JDO Cílová druhová skladba Rozčlenění porostů: Viz 456 a CHS 45: BK 20-40, SM 10-30, DB +-30, MD +-20, LP +-15, JD +-10, BO +-10, DG +-10 HB 0-10,(JV, KL, JS, JL, TŘ, OS, BŘ, OLL/OLŠ, JŘ, BŘK, JDO dle SLT a podmínek) 20-30 CHS 47: 3-4 O, P, V: BK 20-30, SM 20-30, DB 15-30, JD 5-20, OLL 5-15, OS 5-15, LP +-15, MD +-10, BO +-10 (HB, JV, KL, JS, JL, BŘ, JŘ, JDO dle SLT a podmínek) 5-30 Pokud přípravné dřeviny obnovené v předstihu před cílovými dřevinami pokrývají méně než 60 % plochy holiny, je vhodné je doplnit (síjí, sadbou BŘ, OL, OS) do skupin klimaxových dřevin (JD, BK, SM) a do mezer co nejdříve (cca do 5 let po výsadbě cílových dřevin), aby byly přípravné dřeviny schopné je předrůst a vytvořit dočasnou horní etáž. Pokud se doplnění přípravných dřevin nestihne do 5 let po zalesnění holiny, použít je při vylepšování. Další vhodné dřeviny pro vylepšení MD, DG (BO). Do nezajištěných kultur umisťovat berličky pro dravce. Zalesnění při obnově zde není řešeno, neboť se jedná o mladé porosty (do 20 let) s horizontem obnovy za 70-80 let. Výchovnými zásahy podporovat prostorovou (tloušťkovou, vertikální, horizontální) diferenciaci. Do 20 let: V rámci péče o kultury důsledně chránit přimíšené dřeviny (nezlikvidovat s buření). V hloučcích a skupinách klimaxových dřevin (JD, SM, BK) se šetří i sukcesní dřeviny, ve skupinách světlostních dřevin se sukcesní dřeviny tolerují jen, pokud slouží jako výplň (nenechávají se dlouhodobě předrůstat). Prořezávka při výšce kolem 2 m. Redukce počtu jedinců ve SM na rozestup 2-2,5 m, úprava druhové skladby zejm. ve vztahu SM x cílové listnáče a JD. Příměs SM korigovat k cílovému zastoupení (tj. cca do 30%). Listnáče a BO zatím držet v plném zápoji. Negativní výběr. Veškeré nehroubí ponechat k dekompozici. Ve 20-40 letech: V partiích bez horní etáže pokračuje v nesmrkových skupinách negativní výběr, ve SM redukce počtu jedinců a usměrňování druhové skladby. Po 30. roce se přechází k pozitivnímu výběru. Návratnost 7-10 let. V částech s horní etáží přípravných dřevin uvolňovat spodní etáž klimaxovách dřevin postupně v hloučcích (zásadně ne plošně!) tak, aby odrůstala diferencovaně a zvolna (vytvářet světelné šachy regulace světlem nahrazuje převážnou část výchovy). Ve skupinách světlostních dřevin tolerovat přípravné dřeviny jen jako výplň v úrovni. Uvolňovat cenné přimíšené dřeviny v úrovni. Výchovné zásahy v dolní etáži zaměřit pouze na usměrňování druhové skladby a později na podporu kvality. Horní etáž přípravných dřevin se pro diferenciaci spodní etáže využívá po dobu, než dosáhnou přípravné dřeviny v horní etáži plné technické zralosti, tj. cca 40-60 let. V tomto stádiu se horní etáž postupně domycuje. Do následného porostu (stávající spodní etáže) se ponechávají a začleňují vhodné zdravé dlouhověké listnáče, JD, MD a BO s přiměřeně vyvinutými korunami. Z přípravných dřevin se cca 5 % ponechá na dožití. 46

CHS 47 (46) Oglejená stanoviště středních poloh SLT: div. Lipník n. B. 3-4V, O, P; 3U1, 3U3 (sběrné 3U1,U3, 4G, 5V9, O,G) Rozloha, podíl: div. Lipník n. B PLO div. Lipník n. B. 29 (28, 34, 39) LHC (pořadí dle rozlohy CHS) div. Lipník n. B. : Bruntál, Bores, Velký Újezd, Libavá, Potštát, Lipník Dlouhodobý záměr pro CHS 47 (46): Zvýšení odolnostního potenciálu porostů (adaptace na klimatickou změnu), zvýšení stability proti bořivému větru, přiměřené snížení podílu smrku, zvýšení druhové a prostorové diverzity porostů, revitalizace půdy a zlepšení jejích infiltačních a retenčních schopností. Hodnota produkce průměrná (4P) až vysoká (3-4V) avšak s nízkou stabilitou. Ekologická funkce mírně omezuje hospodaření. Základními hospodářskými dřevinami jsou BK, DB, SM. Hospodaření zaměřené kvalitu úrovňových dřevin a stabilitu porostu. Všestranná podpora JD. Opatření k realizaci: Využít krytu dosud vitálních porostů pro předstih obnovy klimaxových dřevin (zejm. JD, BK). Zvýšený stabilizační význam zde má zastoupení JD a DB. Využití přirozené obnovy (v únosném rozsahu i SM). Na holinách v mrazových polohách obnovovat dřeviny citlivé na pozdní mrazy do krytu přípravných dřevin. Nadbytečnou přirozenou obnovu SM využít jako dočasnou krycí a výplňovou dřevinu, podle situace SM redukovat na cílový stav výchovou ve prospěch listnáčů (zejm. DBL, BK) a JD. Umělou obnovu SM omezit. Cílový podíl listnáčů by měl být kolem 50-70 %, souhrnný podíl jehličnanů kolem 30-50 % (zvýšený podíl JD). Pro dosažení potřebné prostorové, věkové a druhové diverzity je nezbytné v obnově využít širokého spektra vhodných dřevin, vč. dřevin sukcesních a dalších přimíšených a vtroušených. Ty však nejsou dřevinami základními a zpravidla ani melioračními a zpevňujícími. Obnova vyššího podílu než 15 % těchto pomocných dřevin vyžaduje výjimku ze lhůty zalesnění a zajištění obnovovaného porostu ( 31 odst. 6 lesního zákona). Aby tato výjimka splnila účel, musí být lhůta pro zalesnění a zajištění obnovovaného porostu prodloužena minimálně o 20 let. V lesích zvláštního určení je řešením přijetí odchylných opatření podle 36 odst. 1 lesního zákona (podrobněji viz textová část Obecných zásad ). Takto obnovené porosty (s menšinovým zastoupením smrku) budou v dalším cyklu obnov LHP přeřazeny do hospodářského souboru podle odpovídajícího porostního typu. Pro kompenzaci budoucí výnosové nevyrovnanosti je vhodné uplatnit zvýšený podíl rychle rostoucích dřevin s krátkým obmýtím. Dílčím řešením je využití tržně uplatnitelných pomocných dřevin s krátkým obmýtím (OS, BŘ, OL) a z introdukovaných zejména JDO (nikoli však na úkor JD) event. DG. To je však limitováno závazným stanoviskem MŽP k OPRL stanovícím maximální podíl nepůvodních druhů lesních dřevin zastoupených v cílové druhové skladbě. CHS 47 (46) OGLEJENÁ STANOVIŠTĚ STŘEDNÍCH POLOH HS 471 a Cílová druhová skladba Porostní typ Smrkové porosty -relativně zdravé ( 10 % příznaků) - s příznaky chřadnutí (10-30 % příznaků) (n,p)n (n,p)p (n,p)h nn N nh podle dynamiky chřadnutí 100 30 81 80 30 61 47 25 PLO 28, 34, 36: - PLO29: DG, JDO,VJ PLO 30: MD, DG PLO 39: SM, MD 3-4V, 3O: BK, JD, DB, LP, JV, JS, JL, JDO, HB (3)-4P, 4O: BK, JD, DB, LP, OS, JDO 3U: BK, JV, JL, LP, JD, OLL, DB 3-4V, O: BK 20-40, SM 20-30, DBL 10-40, JD10-30, LP 5-15; JV +-10, MD +-5, (OLL/OLŠ, JS, JL, HB, OS, JDO, DG, BŘ dle SLT a podmínek) 10-20; varianta DB hospodářství: DBL 40-60, BK 20-40, JD 5-20, SM 10-20 (MD, LP, JV/KL, JS, JL, HB, OS, BŘ, OLL/OLŠ dle SLT) +-25 (3)-4P: DBL 20-40, SM 20-30, JD 20-30, OS 10-20, BK 10-15, BO +-20, MD +-10, OLL/OLŠ +-10, LP +-10, BŘ +-10; varianta db-bo hospodářství (s Heraltickou BO): BO 40-50, DBL 10-30, JD 10-20, BK 5-10, SM 5-10, OLL/OLŠ +-20 (LP, OS, BŘ, MD dle SLT a podmínek) 5-20 3U: BK 20-30, SM 10-30, JV (KL) 10-25, JS 10-20, JD 5-20, LP 5-15, JL 5-10, MD + 10 (DBL, BŘ, BO, JDO,OLL/0LŠ) +-10 Pro trvalost ekosystému je nezbytné dosáhnout v obnově dostatečného zastoupení JD (kolem 20 %) a DBL (cca 30 %) - zejména na SLT 3-4O a 4P, resp. BK zejm. na SLT 3-4V, 3O. Na holinách riziko vzniku mrazových poloh. Pro předstih obnovy stinných klimaxových dřevin (JD, BK) vyžívat kromě předsunutých obnovních prvků i spontánně vznikající mezery a místa se sníženým zápojem (přirozená obnova, podsadby). Předstih obnovy JD minimálně 20-30 let. Do větších mezer a ředin i souběžná síje sukcesních dřevin (BŘ, JŘ, OL, OS). Sníží se tím podíl odkryté půdy v případě rozpadu porostu a uspíší se možnost podsadby stinnými dřevinami. Pro obnovu klimaxových dřevin na holinách využívat krytí předstižně (nebo alespoň souběžně) obnovenými přípravnými dřevinami. Obnova přípravných dřevin (OL, OS, BŘ) síjí je vhodná bezprostředně po vyklizení paseky na zraněnou půdu. V přiměřeném rozsahu lze využít přirozené obnovy SM. Souvislé skupiny přirozené obovy SM prosadit odrostky nebo rychle odrůstajícími dřevinami (OS, JDO, na sušší partie i DG, MD). SM tísnící přimíšené přirozeně obnovené

přímíšené a dosazené dřeviny včas vrškovat (zároveň ochrana proti okusu). V chřadnoucích porostech, kde jsou již možnosti dlouhodobého (+20 let) předstihu obnovy stinných klimaxových dřevin omezené, se podle možností využívají ještě pro BK a přiměřený rozsah přirozené obnovy SM. Nezbytný podíl JD a BK obnovovat s časovým odstupem 10-30 let pod skupiny přípravných dřevin. Z tohoto důvodu je třeba obnovit v předstihu dostatečnou plochu přípravnými dřevinami. V chřadnoucích porostech lze v rámci doporučeného rozpětí uplatnit vyšší podíl světlostních dřevin (DBL, BO, MD - s přihlédnutím k SLT a dalším podmínkám). V další fázi obnovy (cca po 20-30 letech) pokračovat v podsadbách stinnými dřevinami pod skupiny cílových světlostních dřevin. Pokud jsou k dispozici světlostní MZD, neredukovat ani na kalamitních holinách podíl MZD pod 20-30 %. Hloučky až skupiny světlomilných dřevin (DB, BO, MD) a přípravných dřevin (OS, OL, BŘ) s časovým odstupem 10-30 let podsadit BK, LP, JD, ve 3. LVS i HB. Pro dosažení zastoupení JD lze využít hloučků zahuštěné výsadby JD o rozměrech 2x2 až 3x3 m. Podrobněji viz 451a, zde však zvýšit počet hloučků. Příměs rizikových dřevin (zejm. SM, JL, JS) by neměla vytvářet souvislé skupiny vždy by v nich mělo být dostatečné zastoupení dalších dřevin schopných zapojit vznikající mezery po úhynu rizikových dřevin. Umělá obnova přednostně k pařezům, ponechanému dřevu, kamenům a na vyvýšená místa. Jemné smíšení - v řadách nebo hloučcích. Na větší holiny umístit berličky pro dravce (redukce myšovitých). Holiny neodvodňovat! Na dočasně zvýšené zamokření reagovat úpravou druhové skladby (OL, OS, BŘ) a způsobu obnovy. Tento HS skýtá vhodné podmínky pro kompenzaci budoucí výnosové nevyrovnanosti uplatněním rychle rostoucích přípravných tržně uplatnitelných dřevin (OS, OL, BŘ) nebo JDO (na edafické kategorii O i DG). Obnova vyššího podílu než 15 % pomocných dřevin vyžaduje výjimku ze lhůty zalesnění a zajištění obnovovaného porostu ( 31 odst. 6 lesního zákona). Aby tato výjimka splnila účel, musí být lhůta pro zalesnění a zajištění obnovovaného porostu prodloužena minimálně o 20 let. V lesích zvláštního určení je řešením přijetí odchylných opatření podle 36 odst. 1 lesního zákona. V rámci péče o kultury důsledně chránit přimíšené dřeviny (nezlikvidovat s buření). V hloučcích a skupinách klimaxových dřevin (JD, SM, BK) se šetří i sukcesní dřeviny, ve skupinách světlostních dřevin se sukcesní dřeviny tolerují jen, pokud slouží jako výplň nebo k melioraci (nenechávají se dlouhodobě předrůstat). V relativně zdravých smrkových porostech do věku 20 let se provádí 1. zásah při výšce porostu kolem 2 m (nejpozději do 4 m výšky) s redukcí na ca 1600 jedinců/1ha, 2. zásah slabší intenzity je zaměřen především na podporu nesmrkových příměsí. V porostech smrku ve věku 20 40 let se provádí pouze nezbytné sanační zásahy k zamezení šíření nebezpečných škůdců (kůrovcovitých) a uvolnění nesmrkových příměsí, od dalších výchovných zásahů do 40 let se zpravidla upouští. V mladých obnovených porostech po přeměně druhové skladby na menšinové zastoupení SM se v období, než budou při obnově LHP přeřazeny do HS odpovídajícího porostnímu typu, postupuje analogicky podle HS 456 a, 456b, event. 457a 457b. CHS 47 (46) Oglejená stanoviště středních poloh HS Porostní typ 471 b Cílová druhová skladba SM porosty v rozpadu (30 % příznaků) N H 60 (50) dle dynamiky rozpadu 20 48 51 (41) 25 PLO 28, 34, 36: - PLO29: DG, JDO,VJ PLO 30: MD, DG 3-4V, 3O: BK, JD, DB, LP, JV (KL), JS, JL, JDO, HB (3)-4P, 4O: BK, JD, DB, LP, OS, JDO 3U: BK, JV (KL), JL, LP, JD, OLL, DB PLO 39: SM, MD 3-4V, O: DBL 40-60, BK 20-40, JD 5-20, SM 10-20 (MD, JDO, DG, LP, JV/KL, JS, JL, HB, OS, BŘ, OLL/OLŠ dle SLT) +-25; varianta BK hospodářství: BK 20-40, SM 20-30, DBL 10-40, JD 10-30, LP 5-15; JV +-10, MD +-5, (BO, OLL/OLŠ, JS, JL, HB, OS, JDO, DG, BŘ dle SLT a podmínek) 10-20 (3)-4P: DBL 20-40, SM 20-30, JD 20-30, OS 10-20, BK 10-15, BO +-20, MD +-10, OLL/OLŠ +-10, LP +-10, BŘ +-10; varianta db-bo hospodářství (s Heraltickou BO): BO 40-50, DBL 10-30, JD 10-20, BK 5-10, SM 5-10, OLL/OLŠ +-20 (LP, OS, BŘ, MD dle SLT a podmínek) 5-20 3U: BK 20-30, SM 10-30, JV (KL) 10-25, JS 10-20, JD 5-20, LP 5-15, JL 5-10, MD + 10 (DBL, BŘ, BO, JDO,OLL/0LŠ) +-10 Alternativně přechodná druhová skladba pro jeden cyklus (40-60 let): (OS, BŘ, OLL/OLŠ) 70-100, příměsi dle SLT (viz výše) +-30; přípravné dřeviny jako prostředí pro následnou obnovu stinných klimaxových dřevin Rozčlenění rozsáhlých holin: viz 451b Využívají se i omezené možnosti předstihu obnovy pod krytem rozpadajícího se porostu. Podsíje rozpadajících se porostů sukcesními dřeviami (OL, BŘ, OS). Využívá se i přiměřený rozsah přirozené obnovy SM. Na holinách riziko vzniku mrazových poloh. Pokud jsou k dispozici světlostní MZD, neredukovat ani na kalamitních holinách podíl MZD pod 20-30 %. Přípravnými (sukcesními) dřevinami obnovit v první fázi (síjí, sadbou, přirozenou obnovou) cca 70-80 % plochy holiny. Pro síje přípravných (sukcesních) dřevin využít zranění půdy brzy po vyklizení holiny. Kolem 20-30 % plochy (tj. převážně bez přípravných dřevin) zalesnit do 2 let světlostními cílovými dřevinami. V souvislých skupinách v plných hektarových počtech sazenic vysázet DB popř. BO (s ohledem na SLT) po 20 letech podsadit LP, HB, BK; v hloučcích výsadba JV, KL, JS, JL, ve volnějším sponu MD. Vzhledem k omezeným možnostem uplatnění stinných klimaxových dřevin v první fázi obnovy zvýšit v rámci doporučeného rozpětí (se zřetelem na SLT) zastoupení DBL, BO (mimo polohy ohrožené námrazou) a MD. V další fázi obnovy (cca po 20-30 letech) pokračovat v podsadbách stinnými dřevinami (JD, BK, LP) pod skupiny cílových světlostních dřevin. Sází se k pařezům, ponechanému dřevu, kamenům a na vyvýšená místa. Stinné (klimaxové) cílové dřeviny se podsazují (popř. přirozeně obnovují) pod odrůstající přípravné dřeviny v hloučcích a skupinách postupně po 10-30 letech. V podsadbách vytvořit dostatečný počet hloučků zahuštěné výsadby JD o rozměrech 2x2 až 3x3 m. Jednotlivé hloučky oplotit

(podrobněji viz výše 451 a). Tento HS skýtá vhodné podmínky pro kompenzaci budoucí výnosové nevyrovnanosti uplatněním rychle rostoucích přípravných tržně uplatnitelných dřevin (OS, OL, BŘ) nebo JDO (DG). Předpokladem pro tento postup je prodloužení lhůty pro zalesnění a zajištění obnovovaného porostu (výjimka podle 31 odst. 6 lesního zákona) minimálně o 20 let. V lesích zvláštního určení je řešením přijetí odchylných opatření podle 36 odst. 1 lesního zákona (podrobněji viz textová část Obecných zásad ). Na větší holiny se umísťují berličky pro dravce (redukce myšovitých). V rámci péče o kultury důsledně chránit přimíšené dřeviny (nezlikvidovat s buření v meziřadí).. Ve smrkových porostech s výskytem známek chřadnutí 30 % se provádí pouze jeden silný prořezávkový zásah ve věku do 20 let při výšce porostu kolem 1,5-2 m k redukci počtu jedinců cca na 1600/1ha, uplatňuje se především zdravotní výběr a podporují se nesmrkové příměsi. Veškerý prořezávkový materiál zůstává k zetlení. Později se provádí pouze nezbytné sanační zásahy k zamezení šíření nebezpečných škůdců (kůrovcovitých) a nezbytné uvolnění nesmrkových příměsí, od dalších výchovných zásahů do 40 let se zpravidla upouští. V mladých obnovených porostech po přeměně druhové skladby na menšinové zastoupení SM se v období, než budou při obnově LHP přeřazeny do HS odpovídajícího porostnímu typu, postupuje analogicky podle HS 456 a,456b, event. 457a, 457b. 49

CHS 51 (50) EXPONOVANÁ STANOVIŠTĚ VYŠŠÍCH POLOH SLT: div. Lipník n. B. 5A, F, N, U, K9, S9, B9 (sběrné 3-5 J, 5Y, Z, C) Rozloha, podíl: div. Lipník n. B PLO div. Lipník n. B. 29 (28, 39) LHC (pořadí dle rozlohy CHS) div. Lipník n. B. : Bruntál, Hlubočky, Velký Újezd, Potštát, Libavá, Bores Dlouhodobý záměr pro CHS 41 (40): Zvýšení odolnostního potenciálu porostů (adaptace na klimatickou změnu), zejména snížení podílu smrku, zvýšení druhové a prostorové diverzity porostů, Ochrana a revitalizace půdy a zlepšení jejích infiltačních a retenčních schopností. Hodnota produkce podprůměrná (5N) až vysoká (5U), při střední stabilitě porostů. Ekologická funkce značně omezuje hospodaření. Základními hospodářskými dřevinami jsou BK a SM s významným podílem cenných listnáčů a JD. Hospodaření zaměřené ochranu půdy a objem (5N) a kvalitu úrovňových dřevin a na stabilitu porostu. Opatření k realizaci: Využít krytu dosud vitálních porostů pro předstih obnovy klimaxových dřevin (zejm. JD, BK), maximální využití přirozené obnovy (v únosném rozsahu i SM). Nadbytečnou přirozenou obnovu SM využít jako dočasnou krycí a výplňovou dřevinu, podle situace SM redukovat na cílový stav výchovou ve prospěch listnáčů, jedle a modřinu. Cílový podíl listnáčů by měl být kolem 60 %, souhrnný podíl jehličnanů kolem 40 %. Uplatnění k půdě šetrných těžebních a transportních technologií. Pro dosažení potřebné prostorové, věkové a druhové diverzity je nezbytné v obnově využít širokého spektra vhodných dřevin, vč. dřevin sukcesních a dalších přimíšených a vtroušených. Ty však nejsou dřevinami základními a zpravidla ani melioračními a zpevňujícími. Obnova vyššího podílu než 15 % těchto pomocných dřevin vyžaduje výjimku ze lhůty zalesnění a zajištění obnovovaného porostu ( 31 odst. 6 lesního zákona). Aby tato výjimka splnila účel, musí být lhůta pro zalesnění a zajištění obnovovaného porostu prodloužena minimálně o 20 let. V lesích zvláštního určení je řešením přijetí odchylných opatření podle 36 odst. 1 lesního zákona (podrobněji viz textová část Obecných zásad ). Takto obnovené porosty (s menšinovým zastoupením smrku) budou v dalším cyklu obnov LHP přeřazeny do hospodářského souboru podle odpovídajícího porostního typu. Pro kompenzaci budoucí výnosové nevyrovnanosti je vhodné uplatnit zvýšený podíl rychle rostoucích dřevin s krátkým obmýtím. Dílčím řešením je využití tržně uplatnitelných pomocných dřevin s krátkým obmýtím (BŘ), z introdukovaných zejména DG (nikoli však na úkor JD). To je však limitováno závazným stanoviskem MŽP k OPRL stanovícím maximální podíl nepůvodních druhů lesních dřevin zastoupených v cílové druhové skladbě. CHS 51 (50) Exponovaná stanoviště vyšších poloh Porostní typ HS 511 a Smrkové porosty -relativně zdravé ( 10 % příznaků) SLT 5N, K9: (n,p)n 110 40 91 BK, JD, JV, LP, DG PLO28: (n,p)p MD, DG; SLT 5A, F, S9, B9: nn 30 BK, JD, JV, JS, JL, LP, N PLO 29: DG podle 100 30 81 DG dynamiky SLT 5U: chřadnutí BK, JL, LP, JD, JV BK 20-60, SM 10-30, JD 10-30, MD +-15, DG +-10, BO 0-10, BŘ 0-10 (KL, LP, DB, JŘ, TŘ, TS) + - s příznaky chřadnutí (10-30 % příznaků) Cílová druhová skladba Odchylky od modelu: SLT 5A, J: BK 20-40, JV/KL 10-20, SM 10-20, JD 10-20 (DB, JS, JL, LP,TS) 10-20 SLT 5U: BK 20-30, SM 10-30, JV/KL 10-30, JD 10-20 (JS, JL, LP, OL, TS) 10-20 SLT 3J, 5C: BK 40-60, DBZ +-30, BO +-30, LP 5-15, MD +-10, JD 0-5 (JV, JS, TŘ, HB, BŘK,TS, SM) +- 10 SLT 5Y, Z: BK 40-60, SM 5-30, BO +-30, JD +-5 (BŘ, JŘ, KL) +- 5 Pro předstih obnovy stinných klimaxových dřevin v relativně zdravých SM porostech vyžívat kromě předsunutých obnovních prvků i spontánně vznikající mezery a místa se sníženým zápojem (přirozená obnova, podsadby). U SM porostů s počínajícími projevy chřadnutí jsou již možnosti dlouhodobého (+20 let) předstihu obnovy stinných klimaxových dřevin omezené. Využívají se především pro BK a přiměřený rozsah přirozené obnovy SM (s rizikem poškození při případných asanačních těžbách). Do ředin a větších mezer je vhodná podsíje sukcesních dřevin (JŘ, BŘ). Souvislé skupiny přirozené obnovy SM prosadit rychle odrůstajícími dřevinami (DG, MD) nebo odrostky. SM tísnící dosazené dřeviny včas vrškovat (zároveň slouží jako ochrana proti okusu). Hloučky až skupiny světlomilných dřevin (BO, MD) a sukcesních dřevin s časovým odstupem 10-30 let podsadit BK, LP, JD. Příměs rizikových dřevin (zejm. SM, JL, JS) by neměla vytvářet souvislé skupiny - vždy by v nich mělo být dostatečné zastoupení dalších dřevin schopných zapojit vznikající mezery po úhynu rizikových dřevin. Umělá obnova přednostně k pařezům, ponechanému dřevu, kamenům (na svazích na jejich spodní stranu) a na vyvýšená místa. Jemné smíšení - v řadách nebo hloučcích. V rámci péče o kultury důsledně chránit přimíšené dřeviny (nezlikvidovat s buření). V hloučcích a skupinách klimaxových dřevin (JD, SM, BK) se šetří i sukcesní dřeviny, ve skupinách světlostních dřevin se sukcesní dřeviny tolerují jen, pokud slouží jako výplň 50

(nenechávají se dlouhodobě předrůstat). V relativně zdravých smrkových porostech do věku 20 let se provádí 1. zásah při výšce porostu kolem 2 m (nejpozději do 4 m výšky) s redukcí na ca 1600 jedinců/1ha, 2. zásah slabší intenzity je zaměřen především na podporu nesmrkových příměsí. Veškerý prořezávkový materiál zůstává k zetlení. V porostech smrku ve věku 20 40 let, ve kterých se již provedly intenzivní výchovné zásahy (viz výše), se provádí pouze nezbytné sanační zásahy k zamezení šíření nebezpečných škůdců (kůrovcovitých) a uvolnění nesmrkových příměsí, od dalších výchovných zásahů do 40 let se zpravidla upouští. Ve smrkových porostech, v nichž intenzivní zásah do 20let nebyl včas proveden, se dle potřeby provede pouze podúrovňový zásah, uvolňují se přimíšené dřeviny a provádí se sanační zásahy k zamezení šíření nebezpečných škůdců. V mladých obnovených porostech po přeměně druhové skladby na menšinové zastoupení SM se, v období než budou při obnově LHP přeřazeny do HS odpovídajícího porostnímu typu, postupuje analogicky podle HS 536a či 537 a. CHS 51 (50) Exponovaná stanoviště vyšších poloh HS Porostní typ 511 b SM porosty v rozpadu (30 % příznaků) Cílová druhová skladba N 80 30 61 30 PLO28: MD, DG; PLO 29: DG SLT 5N, K9: BK, JD, JV, LP, DG SLT 5A, F, S9, B9: BK, JD, JV, JS, JL, LP, DG SLT 5U: BK, JL, LP, JD, JV Cílová dřevinná skladba podle SLT viz 511 a) s následujícími odchylkami: s ohledem na vyšší dynamiku chřadnutí a omezené možnosti využití krytu chřadnoucích porostů pro obnovu cílových stinných dřevin snížit jejich podíl v počáteční fázi obnovy a zvýšit v rámci navrhovaného rozpětí podíl světlostních a sukcesních dřevin. Stinné dřeviny s odstupem 10-30 postupně vnášet podsadbami. Přechodná druhová skladba pro jeden cyklus (40-60 let): BŘ (OS) 60 80 (SM, JD, MD, BO, BK, LP, JV, KL, JS, JL, JŘ, JIV, DG dle SLT a podmínek) Σ 20 40 Rozčlenění rozsáhlých holin: viz 411b analogicky Do vhodných partií s předpokladem delší životnosti obnovovaného porostu podsadba BK - využívají se i omezené možnosti předstihu obnovy pod krytem rozpadajícího se porostu (s rizikem poškození obnovy při asanačních těžbách). Využít i přiměřený rozsah přirozené obnovy SM. Podsíje sukcesních dřevin (JŘ, BŘ, OS). Sníží se tím podíl odkryté půdy v případě rozpadu porostu a uspíší se možnost podsadby stinnými dřevinami, zvýší se věková a prostorová diverzita. Přimíšené listnáče s dobře vyvinutými korunami, BO a MD, které přečkaly rozpad SM porostu, pokud možno začlenit do následného porostu. Případnou redukci podílu MZD v první fázi obnovy na kalamitních holinách kompenzovat zvýšeným podílem vhodných přípravných dřevin. Na rozsáhlých kalamitních holinách (při uplatnění přechodné druhové skladby - viz výše) obnovit (síjí, sadbou, přirozenou obnovou) pomocnými dřevinami cca 70 % plochy holiny. Pro síje pomocných dřevin využít zranění půdy brzy po vyklizení holiny. Kolem 30 % plochy kalamitních holin zalesnit do 2 let světlostními cílovými dřevinami. V souvislých skupinách v plných hektarových počtech sazenic vysázet BO (popř. DB - s ohledem na SLT); v hloučcích JV, KL, JS, JL, ve volnějším sponu výsadba MD. Skupiny světlostních cílových dřevin později (po 20-30 letech) podsadit BK, LP, JD. Sází se k pařezům, ponechanému dřevu, kamenům (na jejich spodní stranu) a na vyvýšená místa. Stinné (klimaxové) cílové dřeviny se podsazují (popř. přirozeně obnovují) pod odrůstající přípravné dřeviny v hloučcích a skupinách postupně po 10-30 letech. (Důvodem postupné obnovy je prostorová diferenciace!) Předpokladem pro tento postup je prodloužení lhůty pro zalesnění a zajištění obnovovaného porostu (výjimka podle 31 odst. 6 lesního zákona) minimálně o 20 let. V lesích zvláštního určení je řešením přijetí odchylných opatření podle 36 odst. 1 lesního zákona (podrobněji viz textová část Obecných zásad ). Na holiny se umísťují berličky pro dravce (redukce myšovitých). V rámci péče o kultury důsledně chránit přimíšené dřeviny (nezlikvidovat s buření). V hloučcích a skupinách klimaxových dřevin (JD, SM, BK) se šetří i sukcesní dřeviny, ve skupinách světlostních dřevin se sukcesní dřeviny tolerují jen, pokud slouží jako výplň (nenechávají se dlouhodobě předrůstat). Ve smrkových porostech s výskytem známek chřadnutí 30 % se provádí pouze jeden silný prořezávkový zásah ve věku do 20 let při výšce porostu kolem 1,5-2 m (nejpozději do 4 m výšky) k redukci počtu jedinců cca na 1600/1ha, uplatňuje se především zdravotní výběr a podporují se nesmrkové příměsi. Veškerý prořezávkový materiál zůstává k zetlení. Později se provádí pouze nezbytné sanační zásahy k zamezení šíření nebezpečných škůdců (kůrovcovitých) a nezbytné uvolnění nesmrkových příměsí, od dalších výchovných zásahů do 40 let se zpravidla upouští. V mladých obnovených porostech po přeměně druhové skladby na menšinové zastoupení SM se, v období než budou při obnově LHP přeřazeny do HS odpovídajícího porostnímu typu, postupuje analogicky podle HS 536a či 537a. 51

CHS 53 (52) KYSELÁ STANOVIŠTĚ VYŠŠÍCH POLOH SLT: div. Lipník n. B. 5K Rozloha, podíl: div. Lipník n. B. PLO div. Lipník n. B. 29 (28, 39) LHC (pořadí dle rozlohy CHS) div. Lipník n. B. : Bruntál, Velký Újezd, Potštát Dlouhodobý záměr pro CHS 53 (52): Zvýšení odolnostního potenciálu porostů (adaptace na klimatickou změnu), zejména zvýšení druhové a prostorové diverzity porostů, revitalizace půdy a zlepšení jejích infiltračních a retenčních schopností. Hodnota produkce průměrná při střední stabilitě porostů. Ekologická funkce významněji neomezuje hospodaření. Základními hospodářskými dřevinami jsou BK a SM s významnou příměsí je JD. Hospodaření zaměřené především na objem produkce a revitalizaci půdy. Opatření k realizaci: Přeměna SM porostů ohrožených hynutím na smíšené jehličnato-listnaté, popř. listnato-jehličnaté porosty s významným zastoupením BK a příměsí SM a JD (BO). Obnova pruhovými sečemi o šíři do 2 x průměrná výška porostu. Dle možností plně využívat přirozenou obnovu listnáčů vč. sukcesních, JD a BO (náhorní ekotypy). Pro obnovu BK a JD využít clonné postupy a předsunuté prvky (kotlíky). Pokud se dostaví přirozená obnova SM lze ji využít do výše cílového zastoupení tj. cca 20-30 %, nadbytečnou přirozenou obnovu SM pouze jako dočasnou výplňovou a krycí dřevinu. Přechodně zamokřené holiny na oglejených půdách (5I) neodvodňovat, řešit úpravou druhové skladby (přípravné dřeviny OLL/OLŠ, OS, BŘ a následně JD) a technologií obnovy. Mladé zajištěné porosty po přeměně druhové skladby přeřadit v následujícím LHP do HS dle odpovídajícího porostního typu, např. bukové (smíšené). CHS 53 (52) Kyselá stanoviště vyšších poloh HS 531 a Cílová druhová skladba Porostní typ Smrkové porosty -relativně zdravé ( 10 % příznaků) - s příznaky chřadnutí (10-30 % příznaků) nn, np, nh 110 30 91 90 30 71 25 GND dle OPRL 0 MD je zde původní BK, JD, LP, DG BK 50-60, SM 20-30, JD 10-20, BO +-10, MD +-10, BŘ +-10, OLL/OLŠ +-10, LP, OS +, na holinách s oglejenými půdami a přechodně zvýšenou hladinou vody (5I) jako přípravné dřeviny OL, OS, BŘ (do 30 %) (DG +-10 - není v závazném stanovisku OP k OPRL uvedena mezi povolenými GND, její reálné zastoupení v PLO 29 však je 0,1 %) Pro předstih obnovy stinných klimaxových dřevin v relativně zdravých SM porostech vyžívat kromě předsunutých obnovních prvků i spontánně vznikající mezery a místa se sníženým zápojem (přirozená obnova, podsadby). U SM porostů s počínajícími projevy chřadnutí jsou již možnosti dlouhodobého (+20 let) předstihu obnovy stinných klimaxových dřevin omezené. Využívají se především pro BK a přiměřený rozsah přirozené obnovy SM. Do ředin a větších mezer je vhodná podsíje sukcesních dřevin. Příměs SM by neměla vytvářet souvislé skupiny vždy by v nich mělo být dostatečné zastoupení dalších dřevin schopných zapojit vznikající mezery po jeho případném úhynu. Souvislé skupiny přirozené obnovy SM prosadit rychle odrůstajícími dřevinami nebo odrostky BK. SM tísnící dosazené dřeviny včas vrškovat. Umělá obnova přednostně k pařezům, ponechanému dřevu, kamenům (na svazích na jejich spodní stranu) a na vyvýšená místa. Jemné smíšení - v řadách nebo hloučcích. Při předčasném rozpadu SM porostů vhodné vtroušené listnáče s vyvinutými korunami, MD a BO, které přečkaly rozpad, ponechávat jako výstavky - začlenit do následného porostu (listnáče z části na dožití). V rámci péče o kultury důsledně chránit přimíšené dřeviny (nezlikvidovat s buření). V hloučcích a skupinách klimaxových dřevin (BK, JD, SM) se šetří i sukcesní dřeviny, ve skupinách světlostních dřevin se sukcesní dřeviny tolerují jen, pokud slouží jako výplň (nenechávají se předrůstat). V relativně zdravých smrkových porostech do věku 20 let se provádí 1. zásah při výšce porostu kolem 2 m (nejpozději do 4 m výšky) s redukcí na ca 1600 jedinců/1ha, 2. zásah slabší intenzity je zaměřen především na podporu nesmrkových příměsí. Pokud nehrozí riziko přemnožení drobných kůrovců, zůstává veškerý prořezávkový materiál k zetlení. V porostech smrku ve věku 20 40 let, ve kterých se již provedly intenzivní výchovné zásahy (viz výše), se provádí pouze nezbytné sanační zásahy k zamezení šíření nebezpečných škůdců (kůrovcovitých) a uvolnění nesmrkových příměsí, od dalších výchovných zásahů do 40 let se zpravidla upouští. Ve smrkových porostech, v nichž intenzivní zásah do 20let nebyl včas proveden, se dle potřeby provede pouze podúrovňový zásah, uvolňují se přimíšené dřeviny a provádí se sanační zásahy k zamezení šíření nebezpečných škůdců. V mladých obnovených porostech po přeměně druhové skladby na menšinové zastoupení SM se, v období než budou při obnově LHP přeřazeny do HS odpovídajícího porostnímu typu, postupuje analogicky podle HS 536a, 537 a. 52

53 (52) Kyselá stanoviště vyšších poloh HS 531 b Porostní typ SM porosty v rozpadu (30 % příznaků) N H 70 30 51 25 GND dle OPRL 0 MD je zde však původní BK, JD, LP, DG BK 30-50, SM 10-30, JD 5-10, BO +-10, MD +-10,(BŘ, OS, OLL/OLŠ) 30-50, LP + (DG +-10 - není v závazném stanovisku OP k OPRL uvedena mezi povolenými GND, její reálné zastoupení v PLO 29 však je 0,1 %) Cílová druhová Pro počáteční fázi obnovy cílových stinných dřevin snížit jejich podíl a zvýšit v rámci navrhovaného rozpětí skladba podíl přípravných dřevin. Stinné dřeviny s odstupem 10-30 let pod ně postupně podsazovat. Přechodná druhová skladba pro jeden cyklus (40-60 let): BŘ (OS, OLL/OLŠ ) 60 80 (SM, JD, MD, BO, BK, LP, KL, JŘ, JIV, dřeviny dle SLT a podmínek) Σ 20 40 Využívají se i omezené možnosti předstihu obnovy pod krytem rozpadajícího se porostu (s rizikem poškození obnovy při asanačních těžbách). Do vhodných partií s předpokladem delší životnosti obnovovaného porostu podsadba BK. Využít i přiměřený rozsah přirozené obnovy SM. Podsíje přípravných dřevin (BŘ, OS, OL, JŘ). Přimíšené listnáče s dobře vyvinutými korunami popř. BO a MD, které přečkaly rozpad SM porostu, pokud možno začlenit do následného porostu. Případnou redukci podílu MZD v první fázi obnovy na kalamitních holinách kompenzovat zvýšeným podílem vhodných přípravných dřevin. Na rozsáhlých kalamitních holinách při uplatnění přechodné druhové skladby (viz výše) obnovit (síjí, sadbou, přirozenou obnovou) pomocnými dřevinami cca 70 % plochy holiny. Pro síje pomocných dřevin využít zranění půdy brzy po vyklizení holiny. Sází se k pařezům, ponechanému dřevu, kamenům (na jejich spodní stranu) a na vyvýšená místa. Stinné (klimaxové) cílové dřeviny se podsazují (popř. přirozeně obnovují) pod odrůstající přípravné dřeviny v hloučcích a skupinách postupně po 10-30 letech. Předpokladem pro tento postup je prodloužení lhůty pro zalesnění a zajištění obnovovaného porostu (výjimka podle 31 odst. 6 lesního zákona) minimálně o 20 let. V lesích zvláštního určení je řešením přijetí odchylných opatření podle 36 odst. 1 lesního zákona (podrobněji viz textová část Obecných zásad ). Na holiny se umísťují berličky pro dravce (redukce myšovitých). V rámci péče o kultury důsledně chránit přimíšené dřeviny (nezlikvidovat s buření). V hloučcích a skupinách klimaxových dřevin (JD, SM, BK) se šetří i sukcesní dřeviny, ve skupinách světlostních dřevin se sukcesní dřeviny tolerují jen, pokud slouží jako výplň (nenechávají se dlouhodobě předrůstat). Ve smrkových porostech s výskytem známek chřadnutí 30 % se provádí pouze jeden silný prořezávkový zásah ve věku do 20 let při výšce porostu kolem 1,5-2 m (nejpozději do 4 m výšky) k redukci počtu jedinců cca na 1600/1ha, uplatňuje se především zdravotní výběr a podporují se nesmrkové příměsi. Veškerý prořezávkový materiál zůstává k zetlení. Později se provádí pouze nezbytné sanační zásahy k zamezení šíření nebezpečných škůdců (kůrovcovitých) a nezbytné uvolnění nesmrkových příměsí, od dalších výchovných zásahů do 40 let se zpravidla upouští. V mladých obnovených porostech po přeměně druhové skladby na menšinové zastoupení SM se, v období než budou při obnově LHP přeřazeny do HS odpovídajícího porostnímu typu, postupuje analogicky podle HS 536a, 537a. CHS 53 (52) Kyselá stanoviště vyšších poloh HS Porostní typ Smíšené (sm-bk) (n,p,v)p GND dle OPRL 536 a porosty vzniklé na (n,p)n 0 130 40 111 25 BK, JD, LP, DG rozsáhlých (n,ph) MD je zde kalamitních holinách však původní Cílová druhová BK 50-60, SM 20-30, JD 5-10, MD +-10, BO +-10 (OL, OS, BŘ) +-20, LP +, DG + (DG není v závazném skladba stanovisku OP k OPRL uvedena mezi povolenými GND, její reálné zastoupení v PLO 29 je 0,1 %) Rozčlenění porostů viz 556a Pokud přípravné dřeviny obnovené v předstihu před cílovými dřevinami pokrývají méně než 60 % plochy holiny, je vhodné je doplnit (síjí, sadbou BŘ, OL, OS) do skupin klimaxových dřevin (JD, BK, SM) a do mezer co nejdříve (cca do 5 let po výsadbě cílových dřevin), aby byly přípravné dřeviny schopné je předrůst a vytvořit dočasnou horní etáž. Pokud se doplnění přípravných dřevin nestihne do 5 let po zalesnění holiny, použít je při vylepšování. Skupiny přípravných dřevin, MD a BO bez spodní etáže podsadit po 20-30 letech JD, BK, LP. Zalesnění při obnově zde není řešeno, neboť se jedná o mladé porosty (do 20 let) s horizontem obnovy za 70-80 let. Výchovnými zásahy podporovat prostorovou (tloušťkovou, vertikální, horizontální) diferenciaci. Do 20 let: V rámci péče o kultury důsledně chránit přimíšené dřeviny (nezlikvidovat s buření ). V hloučcích a skupinách klimaxových dřevin (JD, SM, BK) se šetří i sukcesní dřeviny, ve skupinách světlostních dřevin se sukcesní dřeviny tolerují jen, jako výplňové event. jako meliorační (nenechávají se dlouhodobě předrůstat). Prořezávka při výšce kolem 2 m. Negativní výběr, redukce počtu jedinců ve SM na rozestup 2-2,5 m, úprava druhové skladby zejm. ve vztahu SM x cílové listnáče a JD. Listnáče a BO zatím držet v plném zápoji. Příměs SM korigovat k cílovému zastoupení (tj. cca do 30 %). Veškeré nehroubí ponechat k dekompozici. Ve 20-40 letech: V partiích bez horní etáže pokračuje v nesmrkových skupinách negativní výběr, redukce počtu jedinců a usměrňování druhové skladby. Po 30. roce se přechází k pozitivnímu výběru. Návratnost 7-10 let. V částech s horní etáží přípravných 53

dřevin uvolňovat spodní etáž klimaxovách dřevin postupně v hloučcích (zásadně ne plošně!) tak, aby odrůstala diferencovaně a zvolna (vytvářet světelné šachy regulace světlem nahrazuje převážnou část výchovy). Ve skupinách světlostních dřevin tolerovat přípravné dřeviny jen jako výplň v úrovni či podúrovni. Uvolňovat cenné přimíšené dřeviny v úrovni. Horní etáž přípravných dřevin se pro diferenciaci spodní etáže využívá po dobu, než dosáhnou přípravné dřeviny v horní etáži plné technické zralosti, tj. cca 40-60 let. V tomto stádiu se horní etáž postupně domycuje. Do následného porostu (stávající spodní etáže) se ponechávají a začleňují vhodné zdravé dlouhověké listnáče, JD, MD a BO s přiměřeně vyvinutými korunami. Z přípravných dřevin se cca 5 % ponechá na dožití. CHS 53 (52) Kyselá stanoviště vyšších poloh HS Porostní typ Smíšené mladé 537 a GND dle porosty s převahou vn OPRL přípravných dřevin pn 60 30 41 25 0 BK, JD, LP, DG (BŘ, OS, OL) vzniklé nn MD je zde na rozsáhlých však původní kalamitních holinách Cílová druhová BK 50-60, SM 10-30, JD 10-20, MD +-10, BO +-10 (OL, OS, BŘ) +-20, LP +, DG + (DG není v závazném skladba stanovisku OP k OPRL uvedena mezi povolenými GND, její reálné zastoupení v PLO 29 je 0,1 %.) Dlouhodobý záměr pro 437 a: Porosty přípravných dřevin ve věku do 30 let využít k přeměně druhové skladby - dosažení cílové (nebo jí blízké) druhové skladby porostu ve spodní stáži, k její věkové a prostorové diferenciaci a vytvoření přirozeného prostředí pro vývoj klimaxových dřevin. Využití tržně uplatnitelných přípravných dřevin s krátkým obmýtím ke zmírnění těžební nevyrovnanosti. Opatření k realizaci: Porosty rozčlenit a zpřístupnit tak, aby bylo možné bezeškodně provádět zásahy k usměrnění vývoje spodní etáže (viz např. 451b svážnice k odvozní cestě v rozestupu 60 m, pera od transportního rozhraní šikmo k nim s rozestupem 30 m). Další opatření viz níže: Pokud nemají porosty přípravných dřevin využitelnou spodní etáž (druhová skladba, kvalita) alespoň na 60-70 % plochy, podsadit je ve skupinách stinnými cílovými dřevinami (BK, JD, SM, LP). V podsadbách vytvořit min. 6-10/ha hloučků zahuštěné výsadby JD o rozměrech 2x2 až 3x3 m. Jednotlivé hloučky oplotit. (Podrobněji viz výše 451 a.) Podsadby je třeba provést cca do 20-30 let věku přípravných dřevin tak, aby jim přípravné dřeviny poskytovaly krytí alespoň dalších 20-30 let. Opožděná podsadba má omezený efekt. Případnou souvislou přirozenou obnovu SM prosadit silnou sadbou BK, tísnící SM vrškovat nebo vytnout. Cca 10 % plochy (skupinovitě) ponechat bez podsadby (bez spodní etáže) pro pozdější obnovu slunných dřevin (MD, BO). V závěrečné fázi obnovy uplatnit plošné prvky (náseky, domýcení nad spodní etáží). Část pomocných dřevin ponechat na dožití. Místa kde v době obnovy horní etáže nebyla spodní etáž zalesnit MD, BO a s odstupem dalších 20-30 let je podsadit BK, LP, JD. V rámci péče o kultury důsledně chránit přimíšené dřeviny (nezlikvidovat je při tlumení buřeně). Do 20 let: V přehoustlých partiích (BŘ, OS, OL) redukce počtu jedinců zabránit přeštíhlení a ohrožení sněhem. Podpora přimíšených cílových dřevin v úrovni. Výchovou zajistit dostatek světla pro přežití dřevin v dolní etáži. Veškeré nehroubí ponechat k dekompozici. Ve 20-40 letech: Spodní etáž klimaxových dřevin uvolňovat postupně v hloučcích (zásadně ne plošně!) tak, aby odrůstala diferencovaně a zvolna (vytvářet světelné šachy regulace světlem nahrazuje převážnou část výchovy). Ve skupinách světlostních dřevin tolerovat přípravné dřeviny jen jako výplň v úrovni. Uvolňování klimaxových dřevin ve spodní etáži časově rozložit na celou dobu životnosti přípravných dřevin. Uvolňovat cenné přimíšené dřeviny v úrovni. Horní etáž přípravných dřevin se pro diferenciaci spodní etáže využívá po dobu, než dosáhnou přípravné dřeviny v horní etáži plné technické zralosti, tj. cca 40-60 let. V tomto stádiu se horní etáž postupně domycuje. Do následného porostu (stávající spodní etáže) se ponechávají a začleňují vhodné zdravé dlouhověké listnáče, JD, MD a BO s přiměřeně vyvinutými korunami. Z přípravných dřevin se cca 5 % ponechá na dožití.v mladých obnovených porostech po přeměně druhové skladby se, v období než budou při obnově LHP přeřazeny do HS odpovídajícího porostnímu typu. 54

CHS 55 (54) ŽIVNÁ STANOVIŠTĚ VYŠŠÍCH POLOH SLT: div. Lipník n. B. 5S, B, H, D mimo exp. Rozloha, podíl: div. Lipník n. B. PLO div. Lipník n. B. 29 (28, 39) LHC (pořadí dle rozlohy CHS) div. Lipník n. B. : Potštát, Hlubočky, Libavá, Velký Újezd, Bruntál, Bores, Dlouhodobý záměr pro CHS 55 (54) Zvýšení odolnostního potenciálu porostů (adaptace na klimatickou změnu), zejména snížení podílu smrku, zvýšení druhové a prostorové diverzity porostů, revitalizace půdy a zlepšení jejích infiltačních a retenčních schopností. Hodnota produkce nadprůměrná až vysoká při střední až snížené stabilitě porostů. Ekologická funkce významněji neomezuje hospodaření. Základními hospodářskými dřevinami jsou BK a SM s významnou příměsí je JD. Hospodaření zaměřené především na kvalitu produkce a zvýšení stability porostů, vytváření složitější (stabilnější) porostní výstavby. Možnost uplatnění výběrných způsobů. Opatření k realizaci: Využít krytu dosud vitálních porostů pro předstih obnovy klimaxových dřevin (zejm. JD, BK), maximální využití přirozené obnovy (v únosném rozsahu i SM). Nadbytečnou přirozenou obnovu SM využít jako dočasnou krycí a výplňovou dřevinu, podle situace SM redukovat na cílový stav výchovou ve prospěch listnáčů, jedle a modřinu. Cílový podíl listnáčů by měl být kolem 60 %, souhrnný podíl jehličnanů do 40 %. Pro dosažení potřebné prostorové, věkové a druhové diverzity je nezbytné v obnově využít širokého spektra vhodných dřevin, vč. dřevin sukcesních a dalších přimíšených a vtroušených. Princip min. 3x20 % (více viz text Obecných zásad ). Přimíšené a vtroušené (pomocné) dřeviny však nejsou dřevinami základními a zpravidla ani melioračními a zpevňujícími. Obnova vyššího podílu než 15 % těchto pomocných dřevin vyžaduje výjimku ze lhůty zalesnění a zajištění obnovovaného porostu ( 31 odst. 6 lesního zákona). Aby tato výjimka splnila účel, musí být lhůta pro zalesnění a zajištění obnovovaného porostu prodloužena minimálně o 20 let. V lesích zvláštního určení je řešením přijetí odchylných opatření podle 36 odst. 1 lesního zákona (podrobněji viz textová část Obecných zásad ). Takto obnovené porosty (s menšinovým zastoupením smrku) budou v dalším cyklu obnov LHP přeřazeny do hospodářského souboru podle odpovídajícího porostního typu. Pro kompenzaci budoucí výnosové nevyrovnanosti je vhodné uplatnit zvýšený podíl rychle rostoucích dřevin s krátkým obmýtím. Dílčím řešením je využití tržně uplatnitelných pomocných dřevin s krátkým obmýtím (OS, BŘ, OL) z domácích dřevin také TŘ, z introdukovaných zejména DG a JDO (nikoli však na úkor JD). To je však limitováno závazným stanoviskem MŽP k OPRL stanovícím maximální podíl nepůvodních druhů lesních dřevin zastoupených v cílové druhové skladbě. CHS 55 (54) Živná stanoviště vyšších poloh HS 551 a Porostní typ Smrkové porosty (SM + MD) -relativně zdravé ( 10 % příznaků) n,pn, np pp n,ph - s příznaky chřadnutí (10-30 % příznaků) 110 40 91 90 30 71 55 25 PLO 28: MD, DG, JDO PLO 29: DG, JDO, VJ PLO 30,34,36,39: 0 BK, JD, JV/KL, JL, LP, JS, JDO, TŘ Cílová druhová BK 20-50, SM 20-30, JD 5-20, MD 0-10, DG 0-10, KL +-15 (LP, JL, JS, TŘ, TS, BŘ, OS, OLL/OLŠ) +- skladba 10, JDO 0-5 Pro předstih obnovy stinných klimaxových dřevin vyžívat kromě předsunutých obnovních prvků i spontánně vznikající mezery a místa se sníženým zápojem (přirozená obnova, podsadby). Do větších mezer a ředin i souběžná síje sukcesních dřevin (BŘ, JŘ. OL). V porostech s výraznějšími příznaky chřadnutí jsou již možnosti dlouhodobého (+20 let) předstihu obnovy stinných klimaxových dřevin omezené. Využívají se podle možností zejména pro BK a další listnáče a přiměřený rozsah přirozené obnovy SM. Zvýšené riziko zabuřenění. Souvislé skupiny přirozené obnovy SM prosadit rychle odrůstajícími dřevinami (DG, MD) nebo odrostky. SM tísnící dosazené dřeviny včas vrškovat (zároveň ochrana proti okusu). Hloučky až skupiny světlomilných dřevin (MD, BO) a sukcesních dřevin s časovým odstupem 10-30 let podsadit BK, LP, JD, TS. Vytvořit min. 6-10/ha hloučků zahuštěné výsadby JD o rozměrech 2x2 až 3x3 m. Jednotlivé hloučky oplotit. Cílově by z každého hloučku měla zůstat 1 jedle zbývající JD tvoří později ochranu cílové jedle před okusem a loupáním. Příměs rizikových dřevin (zejm. SM, JL, JS) by neměla vytvářet souvislé skupiny vždy by v nich mělo být dostatečné zastoupení dalších dřevin schopných zapojit vznikající mezery po úhynu rizikových dřevin. Umělá obnova přednostně k pařezům, ponechanému dřevu, kamenům (na svazích na jejich spodní stranu) a na vyvýšená místa. Jemné smíšení - v řadách nebo hloučcích. Pro obnovu klimaxových dřevin na holinách využívat krytí předstižně (nebo alespoň souběžně) obnovenými přípravnými dřevinami. Vzhledem k riziku zabuřenění je obnova sukcesních dřevin síjí vhodná bezprostředně po vyklizení paseky na zraněnou půdu. Na větší holiny umístit berličky pro dravce (redukce myšovitých). V rámci péče o kultury důsledně chránit přimíšené dřeviny (nezlikvidovat s buření). V hloučcích a skupinách klimaxových dřevin (JD, SM, BK) se šetří i sukcesní dřeviny, ve skupinách světlostních dřevin se sukcesní dřeviny tolerují jen, pokud slouží jako výplň nebo k melioraci (nenechávají se dlouhodobě předrůstat). V relativně zdravých smrkových porostech do věku 20 let se provádí 1. silný zásah při výšce porostu kolem 2 m (nejpozději do 4

m výšky) s redukcí na ca 1600 jedinců/1ha, 2. zásah slabší intenzity je zaměřen především na podporu nesmrkových příměsí. V chřadnoucích smrkových porostech do věku 20 let se provádí pouze jeden silný prořezávkový zásah při výšce porostu kolem 2 m (nejpozději do 4 m výšky) k redukci počtu jedinců cca na 1600/1ha, uplatňuje se především zdravotní výběr a podporují se nesmrkové příměsi. Veškerý prořezávkový materiál zůstává k zetlení. V porostech smrku ve věku 20 40 let, ve kterých se již provedly intenzivní výchovné zásahy (viz výše), se provádí pouze sanační zásahy k zamezení šíření nebezpečných škůdců (kůrovcovitých) a nezbytné uvolnění nesmrkových příměsí; od dalších výchovných zásahů do 40 let se zpravidla upouští. Ve smrkových porostech, v nichž intenzivní zásah nebyl do 20let proveden, se pouze uvolňují přimíšené dřeviny a provádí se sanační zásahy k zamezení šíření nebezpečných škůdců. V mladých obnovených porostech po přeměně druhové skladby na menšinové zastoupení SM se v období než budou při obnově LHP přeřazeny do HS odpovídajícího porostnímu typů postupuje podle HS 456a, 456b resp. 457a, 457b. CHS 55 (54) Živná stanoviště vyšších poloh HS Porostní typ 551 b SM porosty (SM+MD) v rozpadu ( 30 % příznaků) Cílová druhová skladba N H 70 (60) dle dynamiky rozpadu 56 20 61 (51) 25 PLO 28: MD, DG, JDO PLO 29: DG, JDO, VJ BK, JD, JV/KL, JL, LP, JS, JDO, TŘ PLO 30,34,36,39: 0 BK 20 50, SM 10 30, (OS, BŘ, OLL/OLŠ) 10-30, MD (0)10 20, LP 5 15, DG 0 10, KL +-15, JD +-5, (JL, JS, TŘ, JDO, BO dle SLT a podmínek) +-5 Alternativní přechodná druhová skladba pro jeden cyklus (40-60 let): BŘ (OLL/OLŠ, OS) 60 80, (SM, JD, MD, BO, DB, BK, LP, JV, KL, JS, JL, HB, JŘ, JIV dle SLT a podmínek) Σ 20 40 Rozčlenění rozsáhlých holin: Na rozsáhlých holinách při obnově lesa zachovat, resp. obnovit rozdělovací síť. V návaznosti na rozdělení lesa, konfiguraci terénu a funkční dopravní síť holiny rozčlenit. Vytvořit provozní články o velikosti cca 5 ha orientované delší osou přibližně ve směru sever - jih, ohraničit je nezalesněnými pásy (průseky) o šíři 8 m (kromě stabilizace porostních okrajů slouží jako střelecké průseky), po obvodu provozních článků vytvořit 10-20 m široký plášť ze zpevňujících dřevin (MD, DG, JV, KL, DB DB na vnější slunný obvod pláště). Plochu článku rozdělit svážnicemi (š. 4 m) vedenými k odvozním (vývozním) cestám s rozestupem cca 60 m; k těmto svážnicím vytvořit ještě pera nasedající úhlem cca 30-45 ve směru transportu dřeva, vedoucí od transportního rozhraní v rozestupech cca 30 m. Tato pera zalesnit pomocnými výplňovými dřevinami, která se vytěží až v době potřeby použití kolových technologií. (Zalesnění výplňovými dřevinami má zabránit rozkošatění BK do per. Při těžbě výplňových dřevin ponechat v okraji vyšší pařezy jako odrazníky proti poškození při přibližování.) Toto rozčlenění může být zároveň východiskem pro prostorové uspořádání dřevinné skladby při obnově. Využívají se i omezené možnosti předstihu obnovy pod krytem rozpadajícího se porostu (riziko poškození obnovy při asanačních těžbách). Riziko zabuřenění. Včasné podsíje sukcesními dřevinami (JŘ, BŘ, OS). Sníží se tím podíl odkryté půdy v případě rozpadu porostu a uspíší se možnost podsadby stinnými dřevinami. Do vhodných partií s předpokladem delší životnosti obnovovaného porostu i podsadba BK. Využít i přiměřený rozsah přirozené obnovy SM. Vitální přimíšené dlouhověké listnáče s dobře vyvinutými korunami, JD, BO a MD, které přečkaly rozpad SM porostu, pokud možno začlenit do následného porostu. Přípravnými (sukcesními) dřevinami obnovit (síjí, sadbou, přirozenou obnovou) cca 70-80 % plochy holiny. Pro síje přípravných (sukcesních) dřevin využít zranění půdy brzy po vyklizení holiny. Kolem 10-20 % plochy (tj. převážně bez přípravných dřevin) zalesnit do 2 let světlostními cílovými dřevinami. Plochy s MD po 20-30 letech podsadit LP, BK, JD. Sází se přednostně k pařezům, ponechanému dřevu, kamenům (na svazích na jejich spodní stranu) a na vyvýšená místa. Stinné (klimaxové) cílové dřeviny se podsazují (popř. přirozeně obnovují) pod odrůstající přípravné dřeviny v hloučcích a skupinách postupně po 10-30 letech. V podsadbách vytvořit min. 6-10/ha hloučků zahuštěné výsadby JD o rozměrech 2x2 až 3x3 m. Jednotlivé hloučky oplotit. (Podrobněji viz výše 451 a.) Předpokladem pro tento postup je prodloužení lhůty pro zalesnění a zajištění obnovovaného porostu (výjimka podle 31 odst. 6 lesního zákona) minimálně o 20 let. V lesích zvláštního určení je řešením přijetí odchylných opatření podle 36 odst. 1 lesního zákona (podrobněji viz textová část Obecných zásad ). Na větší holiny se umísťují berličky pro dravce (redukce myšovitých). V rámci péče o kultury důsledně chránit náletové přimíšené dřeviny (nezlikvidovat s buření). V hloučcích a skupinách klimaxových dřevin (JD, SM, BK) se šetří i sukcesní dřeviny, ve skupinách světlostních dřevin se sukcesní dřeviny tolerují jen, pokud slouží jako výplň nebo k melioraci (nenechávají se dlouhodobě předrůstat). Ve smrkových porostech s výskytem hynutí a chřadnutí 30 % se provádí pouze jeden silný prořezávkový zásah ve věku do 20 let při výšce porostu kolem 1,5-2 m k redukci počtu jedinců cca na 1600/1ha, uplatňuje se především zdravotní výběr a podporují se nesmrkové příměsi. Veškerý prořezávkový materiál zůstává k zetlení. Později se provádí pouze nezbytné sanační zásahy k zamezení šíření nebezpečných škůdců (kůrovcovitých) a nezbytné uvolnění nesmrkových příměsí, od dalších výchovných zásahů do 40 let se zpravidla upouští. V mladých obnovených porostech po přeměně druhové skladby na menšinové zastoupení SM se v období než budou při obnově LHP přeřazeny do HS odpovídajícího porostnímu typů postupuje podle HS 556a, 556b, v případě alternativní přechodné druhové skladby jako HS 557a, 557b. CHS 55 (54) Živná stanoviště vyšších poloh

+ 57 (56) Oglejená stanoviště vyšších poloh HS Porostní typ 557 a (sběrný pro CHS 55 a 57) Cílová druhová skladba Přípravné dřeviny (BŘ, OS, OL) kvalitní (zapojené, s cílovými dřevinami ve spodní etáži na cca 20 % plochy) vn pn nn 70 30 51 25 PLO 28: MD, DG, JDO PLO 29: DG, JDO, VJ PLO 30,34,36,39: 0 CHS 55 BK, JD, JV/KL, JL, LP, JS, JDO, TŘ CHS 57 5V: BK, JD, JV/KL, JS, JL, LP JDO 5O, P: BK, JD, BŘ, OS, JDO 3L: OLL, JV/KL CHS 55 5B, D, H, S (6S, B, D): BK 40 50, SM 10 30, (OS, BŘ, OLL/OLŠ) 10-30, LP 5 15, JD 5-10, MD + 10, DG 5 10, KL +-15 (JL, JS, TŘ, TS, JDO dle SLT a podmínek) +-5 CHS 57 5V, 5O, 5P (6O, P): BK 20-40, SM 20-30, JD 10-30, BO 0-20, MD 0-5, JDO 0-5, (OL, BŘ, OS) +-20, (KL, LP, JS, JL) +-10; 3L: OLL/OLŠ 60-70, JS 10-20, SM 10-20, (JV, DBL, OS) +-10 Dlouhodobý záměr viz 457 a, b: Pokud nemají porosty přípravných dřevin využitelnou spodní etáž (druhová skladba, kvalita) alespoň na 60-70 % plochy, podsadit je ve skupinách stinnými cílovými dřevinami (BK, JD, SM, LP, KL, TS). V podsadbách vytvořit min. 6-10/ha hloučků zahuštěné výsadby JD o rozměrech 2x2 až 3x3 m. Jednotlivé hloučky oplotit. (Podrobněji viz výše 451 a.) Podsadby je třeba provést cca do 30-40 let věku přípravných dřevin tak, aby jim přípravné dřeviny poskytovaly krytí alespoň dalších 20-30 let. Opožděná podsadba má omezený efekt. Případnou souvislou přirozenou obnovu SM prosadit silnou sadbou BK, KL- tísnící SM vrškovat nebo vytnout. Cca 20-30 % plochy (skupinovitě) ponechat bez podsadby (bez spodní etáže) pro obnovu slunných dřevin v pokročilé fázi obnovy. V závěrečné fázi obnovy uplatnit plošné prvky (náseky, domýcení nad spodní etáží). Místa, kde v době obnovy horní etáže nebyla spodní etáž, zalesnit (dle SLT) MD, BO, DG, JDO, LP, JS, TŘ. S odstupem dalších 20-30 let je vhodné MD, BO podsadit BK, LP, TS. Část přípravných dřevin ponechat na dožití. Vitální přimíšené listnáče z obnovované horní etáže s dobře vyvinutými korunami, JD, BO a MD pokud možno začlenit do následného porostu. V rámci péče o kultury důsledně chránit i náletové přimíšené dřeviny (nezlikvidovat je při tlumení buřeně). Do 20 let: V přehoustlých partiích (BŘ, OS, OL) redukce počtu jedinců zabránit přeštíhlení a ohrožení sněhem. Podpora přimíšených cílových dřevin v úrovni. Výchovou zajistit dostatek světla pro přežití dřevin v dolní etáži, neuvolňovat však plošně. Veškeré nehroubí ponechat k dekompozici. Ve 20-40 letech: Spodní etáž uvolňovat postupně v hloučcích (zásadně ne plošně!) tak, aby odrůstala diferencovaně a zvolna (vytvářet světelné šachy regulace světlem nahrazuje převážnou část výchovy). Uvolňovat cenné přimíšené dřeviny v úrovni podpora tvorby korun. V mladých obnovených porostech po přeměně druhové skladby na většinové zastoupení cílových dřevin se v období než budou při obnově LHP přeřazeny do HS odpovídajícího porostnímu typů postupuje podle HS 556a, 556b. Horní etáž přípravných dřevin se pro diferenciaci spodní etáže využívá po dobu, než dosáhnou přípravné dřeviny v horní etáži plné technické zralosti, tj. cca 40-60 let. V tomto stádiu se horní etáž postupně domycuje. Do následného porostu (stávající spodní etáže) se ponechávají a začleňují vhodné zdravé dlouhověké listnáče, JD, MD a BO s přiměřeně vyvinutými korunami. Z přípravných dřevin se cca 5 % ponechá na dožití. CHS 55 (54) Živná stanoviště vyšších poloh + 57 (56) Oglejená stanoviště vyšších poloh HS 557 b (sběrný pro CHS 55 a 57) Porostní typ Přípravné dřeviny (JIV, JŘ, keře, BŘ,OS, OL aj.) nekvalitní (mezernaté, netvárné, spodní etáž sporadická) pn nn 50 20 41 25 PLO 28: MD, DG, JDO PLO 29: DG, JDO, VJ PLO 30,34,36,39: 0 (pro CHS 57 viz tam) CHS 55 BK, JD, JV/KL, JL, LP, JS, JDO, TŘ CHS 57 5V: BK, JD, JV/KL, JS, JL, LP JDO 57

Cílová druhová skladba 5O, P: BK, JD, BŘ, OS, JDO 3L: OLL, JV/KL CHS 55 5B, D, H, S (6S, B, D): BK 30 50, SM 10 30, (OS, BŘ, OLL/OLŠ) 10-30, LP 5 15, JD 5-10, MD 5 10 DG 0 10, KL +-15 (JL, JS, TŘ, TS, JDO dle SLT a podmínek) +-5 CHS 57 5V, 5O, 5P (6O, P): BK 20-30, SM 20-30, JD 5-25, OS 5-15, OLL/OLŠ 5-30, LP +-15, BO 0-20, MD 0-10 (KL, JS, JL, BŘ, JŘ, JDO dle SLT a podmínek) 5-30 3L: OLL/OLŠ 60-70, JS 10-20, SM 10-20, (JV, DBL, OS) +-10 Mezery 0,1 ha zalesnit slunnými a polostinnými dřevinami (MD, DG, JV, LP, SM do cílového zastoupení, na 5P i BO). S odstupem dalších 20-30 let je vhodné MD (BO) podsadit bukem, lípou. Přípravné dřeviny ve věku do 20-30 let ze 70-80 % podsadit stinnými dřevinami (BK, JD, SM, LP, JL, KL, TS). Opožděná podsadba má omezený efekt. V podsadbách vytvořit min. 6-10/ha hloučků zahuštěné výsadby JD o rozměrech 2x2 až 3x3 m. Jednotlivé hloučky oplotit. (Podrobněji viz výše 451 a.) Plochy bez podsadby (bez spodní etáže) budou obnoveny slunnými a polostinnými dřevinami v závěrečné fázi obnovy. Část přípravných dřevin ponechat na dožití. Vitální přimíšené listnáče z obnovované horní etáže s dobře vyvinutými korunami, JD, BO a MD pokud možno začlenit do následného porostu. V rámci péče o kultury důsledně chránit i náletové přimíšené dřeviny (nezlikvidovat je při tlumení buřeně). Do 20 let: V přehoustlých partiích přípravných dřevin redukce počtu jedinců zabránit přeštíhlení a ohrožení sněhem. Negativní výběr ve prospěch kvalitnějších jedinců. Podpora kvalitních přimíšených cílových dřevin v úrovni podpora tvorby korun. Výchovou zajistit dostatek světla pro přežití dřevin v dolní etáži. Neuvolňovat však plošně. Veškeré nehroubí ponechat k dekompozici. Ve 20-40 letech: Spodní etáž uvolňovat postupně v hloučcích (zásadně ne plošně!) tak, aby odrůstala diferencovaně a zvolna (vytvářet světelné šachy regulace světlem nahrazuje převážnou část výchovy). Přednostně redukovat méně kvalitní jedince. Uvolňovat cenné přimíšené dřeviny v úrovni. V mladých obnovených porostech po přeměně druhové skladby na většinové zastoupení cílových dřevin se v období než budou při obnově LHP přeřazeny do HS odpovídajícího porostnímu typů postupuje podle HS 556a, 556b. Horní etáž přípravných dřevin se pro diferenciaci spodní etáže využívá po dobu, než dosáhnou přípravné dřeviny v horní etáži plné technické zralosti, tj. cca 40-60 let. V tomto stádiu se horní etáž postupně domycuje. Do následného porostu (stávající spodní etáže) se ponechávají a začleňují vhodné zdravé dlouhověké listnáče, JD, MD a BO s přiměřeně vyvinutými korunami. Z přípravných dřevin se cca 5 % ponechá na dožití. CHS 55 (54) Živná stanoviště vyšších poloh + 57 (56) Oglejená stanoviště vyšších poloh HS Porostní typ 556 a (sběrný pro CHS 55 a 57) Smíšené (sm-bk) porosty vzniklé na rozsáhlých kalamitních holinách bez přípravných dřevin (pokryvnost přípravných dřevin 30 %) (n,p,v)p (n,p)n (n,ph) 120 40 101 25 PLO 28: MD, DG, JDO PLO 29: DG, JDO, VJ PLO 30,34,36,39: 0 (pro CHS 57 viz tam) CHS 55 BK, JD, JV/KL, JL, LP, JS, JDO, TŘ CHS 57 5V: BK, JD, JV/KL, JS, JL, LP JDO 5O, P: BK, JD, BŘ, OS, JDO 3L: OLL, JV/KL Cílová druhová skladba CHS 55 5B, D, H, S (6S, B, D): BK 30-50, SM 10-30, JD 10-20, LP 5 15, KL 5-15, MD (0) 5-10,DG (JDO) 0-10 (LP, OS, BŘ, OLL/OLŠ) 5-20; CHS 57 5V, 5O, 5P (6O, P): BK 20-40, SM 20-30, JD 10-30, BO 0-20, OLL/OLŠ +-20, MD 0-5, JDO 0-5, (BŘ, OS) +-20; (KL, LP, JS, JL) +-10; 3L: OLL/OLŠ 60-70, JS 10-20, SM 10-20, (JV, DBL, OS) +-10 Rozčlenění porostů Na rozsáhlých holinách při obnově lesa zachovat, resp. obnovit rozdělovací síť. V návaznosti na rozdělení lesa, konfiguraci terénu a funkční dopravní síť holiny rozčlenit. Vytvořit provozní články o velikosti cca 5 ha orientované delší osou přibližně ve směru sever - jih, ohraničit je nezalesněnými pásy (průseky) o šíři 8 m (kromě stabilizace porostních okrajů slouží jako střelecké průseky), po obvodu provozních článků vytvořit 10-20 m široký plášť ze zpevňujících dřevin (MD, DG, JV, KL, DB DB na vnější slunný obvod pláště). Plochu článku rozdělit svážnicemi (š. 4 m) vedenými k odvozním (vývozním) cestám s rozestupem cca 60 m; k těmto svážnicím vytvořit ještě pera nasedající úhlem cca 30-45 ve směru transportu dřeva, vedoucí od transportního rozhraní 58

v rozestupech cca 30 m. Tato pera zalesnit pomocnými výplňovými dřevinami, která se vytěží až v době potřeby použití kolových technologií. (Zalesnění výplňovými dřevinami má zabránit rozkošatění BK do per. Při těžbě výplňových dřevin ponechat v okraji vyšší pařezy jako odrazníky proti poškození při přibližování.) Toto rozčlenění může být zároveň východiskem pro prostorové uspořádání dřevinné skladby při obnově. Chybějící přípravné dřeviny nezbytné pro zdárný vývoj klimaxových dřevin a pro prostorovou diferenciaci porostu doplnit do skupin klimaxových dřevin a do mezer (síjí, sadbou BŘ, OL, OS i nad doporučené hektarové počty) co nejdříve po zalesnění holiny. Pokud se doplnění přípravných dřevin nestihne do 5 let po zalesnění holiny, použít je při vylepšování. Další vhodné dřeviny pro vylepšení MD, DG, JDO (BO). Do nezajištěných kultur umisťovat berličky pro dravce. Zalesnění při obnově zde není řešeno, neboť se jedná o mladé porosty (do 20 let) s horizontem obnovy za 70-90 let. Výchovnými zásahy podporovat prostorovou (tloušťkovou, vertikální, horizontální) diferenciaci. Do 20 let: V rámci péče o kultury důsledně chránit i náletové přimíšené dřeviny (nezlikvidovat s buření v meziřadí). V hloučcích a skupinách klimaxových dřevin (JD, SM, BK) se šetří i sukcesní dřeviny, ve skupinách světlostních dřevin se sukcesní dřeviny tolerují jen, pokud slouží jako výplň (nenechávají se dlouhodobě předrůstat). Prořezávka při výšce kolem 2 m. Negativní výběr, redukce počtu jedinců ve SM na rozestup 2-2,5 m, úprava druhové skladby zejm. ve vztahu SM x cílové listnáče a JD. Listnáče a BO zatím držet v plném zápoji. Příměs SM korigovat k cílovému zastoupení (tj. cca do 30 %). Důsledně šetřit přípravné dřeviny nad klimaxovými dřevinami a na plochách bez dolní etáže, se snahou vytvořit z nich krycí horní etáž (byť nesouvislou). Ve skupinách světlostních dřevin využívat přípravné dřeviny jen jako výplňové a meliorační. Ve 20-40 letech: V partiích bez horní etáže pokračuje v nesmrkových skupinách negativní výběr, redukce počtu jedinců a usměrňování druhové skladby. Ve SM skupinách se důsledně odporují přimíšené dřeviny (stinné i v podúrovni). Po 30. roce se přechází k pozitivnímu výběru. Návratnost 7-10 let. V částech s horní etáží přípravných dřevin uvolňovat spodní etáž klimaxovách dřevin postupně v hloučcích (zásadně ne plošně!) tak, aby odrůstala diferencovaně a zvolna (vytvářet světelné šachy regulace světlem nahrazuje převážnou část výchovy). Ve skupinách světlostních dřevin tolerovat přípravné dřeviny jen jako výplň v úrovni či podúrovni. Uvolňovat cenné přimíšené dřeviny v úrovni. Výchovné zásahy v dolní etáži zaměřit pouze na usměrňování druhové skladby a později na podporu kvality. Horní etáž přípravných dřevin se pro diferenciaci spodní etáže využívá po dobu, než dosáhnou přípravné dřeviny v horní etáži plné technické zralosti, tj. cca 40-60 let. V tomto stádiu se horní etáž postupně domycuje. Do následného porostu (stávající spodní etáže) se ponechávají a začleňují vhodné zdravé dlouhověké listnáče, JD, MD a BO s přiměřeně vyvinutými korunami. Z přípravných dřevin se cca 5 % ponechá na dožití. CHS 55 (54) Živná stanoviště vyšších poloh + 57 (56) Oglejená stanoviště vyšších poloh HS 556 b (sběrný pro CHS 55 a 57) Cílová skladba Porostní typ Smíšené (sm-bk) porosty vzniklé na rozsáhlých kalamitních holinách s přípravnými dřevinami (pokryvnost přípravných dřevin 30 %) druhová (n,p,v)p (n,p)n (n,ph) 120 40 101 25 PLO 28: MD, DG, JDO PLO 29: DG, JDO, VJ PLO 30,34,36,39: 0 (pro CHS 57 viz tam) CHS 55 BK, JD, JV/KL, JL, LP, JS, JDO, TŘ CHS 57 5V: BK, JD, JV/KL, JS, JL, LP JDO 5O, P: BK, JD, BŘ, OS, JDO 3L: OLL, JV/KL CHS 55 5B, D, H, S (6S, B, D): BK 30-40, SM 10-30, JD 10-20, LP + 15, KL +-15, MD 0-10, DG (JDO) 0-10 (LP, OS, BŘ, OLL/OLŠ) 30-40 CHS 57 5V, 5O, 5P (6O, P): BK 20-30, SM 20-30, JD 5-25, OS 5-15, MD +-10, BO 0-20, OLL/OLŠ+-30, LP +-15, (KL, JS, JL, BŘ, JŘ, JDO dle SLT a podmínek) 5-30 3L: OLL/OLŠ 60-70, JS 10-20, SM 10-20, (JV, DBL, OS) +-10 Rozčlenění porostů viz 556a Pokud přípravné dřeviny obnovené v předstihu před cílovými dřevinami pokrývají méně než 60 % plochy holiny, je vhodné je doplnit (síjí, sadbou BŘ, OL, OS) do skupin klimaxových dřevin (JD, BK, SM) a do mezer co nejdříve (cca do 5 let po výsadbě cílových dřevin), aby byly přípravné dřeviny schopné je předrůst a vytvořit dočasnou horní etáž. Pokud se doplnění přípravných dřevin nestihne do 5 let po zalesnění holiny, použít je při vylepšování. Další vhodné dřeviny pro vylepšení jsou zejména MD, DG, JDO (BO) a SM do výše zastoupení dle cílové druhové skladby. Skupiny přípravných dřevin, MD a BO bez spodní etáže podsadit po 20-30 letech JD, BK, LP. Do nezajištěných kultur umisťovat berličky pro dravce. Zalesnění při obnově zde není řešeno, neboť se jedná o mladé porosty (do 20 let) s horizontem obnovy za 70-80 let. 59

Výchovnými zásahy podporovat prostorovou (tloušťkovou, vertikální, horizontální) diferenciaci. Do 20 let: V rámci péče o kultury důsledně chránit i náletové přimíšené dřeviny (nezlikvidovat s buření v meziřadí). V hloučcích a skupinách klimaxových dřevin (JD, SM, BK) se šetří i sukcesní dřeviny, ve skupinách světlostních dřevin se sukcesní dřeviny tolerují jen, jako výplňové event. jako meliorační (nenechávají se dlouhodobě předrůstat). Prořezávka při výšce kolem 2 m. Negativní výběr, redukce počtu jedinců ve SM na rozestup 2-2,5 m, úprava druhové skladby zejm. ve vztahu SM x cílové listnáče a JD. Listnáče a BO zatím držet v plném zápoji. Příměs SM korigovat k cílovému zastoupení (tj. cca do 30 %). Důsledně šetřit přípravné dřeviny nad klimaxovými dřevinami a na plochách bez dolní etáže, se snahou vytvořit z nich krycí horní etáž (byť nesouvislou). Ve skupinách světlostních dřevin využívat přípravné dřeviny jen jako výplňové a meliorační. Veškeré nehroubí ponechat k dekompozici. Ve 20-40 letech: V partiích bez horní etáže pokračuje v nesmrkových skupinách negativní výběr, redukce počtu jedinců a usměrňování druhové skladby, ve SM důsledná podpora přimíšených dřevin (stinných i v podúrovni) Po 30. roce se přechází k pozitivnímu výběru. Návratnost 7-10 let. V částech s horní etáží přípravných dřevin uvolňovat spodní etáž klimaxovách dřevin postupně v hloučcích (zásadně ne plošně!) tak, aby odrůstala diferencovaně a zvolna (vytvářet světelné šachy regulace světlem nahrazuje převážnou část výchovy). Ve skupinách světlostních dřevin tolerovat přípravné dřeviny jen jako výplň v úrovni či podúrovni. Uvolňovat cenné přimíšené dřeviny v úrovni - podpora tvorby korun. Výchovné zásahy v dolní etáži zaměřit pouze na usměrňování druhové skladby a později na podporu kvality. Horní etáž přípravných dřevin se pro diferenciaci spodní etáže využívá po dobu, než dosáhnou přípravné dřeviny v horní etáži plné technické zralosti, tj. cca 40-60 let. V tomto stádiu se horní etáž postupně domycuje. Do následného porostu (stávající spodní etáže) se ponechávají a začleňují vhodné zdravé dlouhověké listnáče, JD, MD a BO s přiměřeně vyvinutými korunami. Z přípravných dřevin se cca 5 % ponechá na dožití. : 1 hospodářský způsob, 2 doporučené obmýtí, 3 obnovní doba, 4 počátek obnovy, 5 % MZD (vyhl. č. 83/96 Sb.), 6 regionálně nepůvodní dřeviny. Podíl a výčet MZD podle příloh č. 3 a 4 vyhlášky 83/1996 Sb 60

CHS 57 (56) OGLEJENÁ STANOVIŠTĚ VYŠŠÍCH POLOH SLT: div. Lipník n. B. 5V, O, P, (3L na LHC Libavá 4,6 ha, viz CHS 29, 19). Rozloha, podíl: div. Lipník n. B. PLO div. Lipník n. B. 29 (28, 39) LHC (pořadí dle rozlohy CHS) div. Lipník n. B. : Bruntál, Hlubočky, Potštát, Libavá, Bores, Velký Újezd Dlouhodobý záměr pro CHS 57 (56) Zvýšení odolnostního potenciálu porostů (adaptace na klimatickou změnu), zvýšení stability proti bořivému větru, přiměřené snížení podílu smrku, zvýšení druhové a prostorové diverzity porostů, revitalizace půdy a zlepšení jejích infiltačních a retenčních schopností. Hodnota produkce průměrná až vysoká při snížené stabilitě porostů. Ekologická funkce omezuje hospodaření mírně až sředně. Základními hospodářskými dřevinami jsou BK a SM s významnou příměsí je JD. Dosáhnout jejího dostatečného zastoupení, min. 10-20 %! Hospodaření zaměřené především na kvalitu produkce a zvýšení stability porostů, vytváření složitější (stabilnější) porostní výstavby. Možnost uplatnění výběrných způsobů. Opatření k realizaci: Využít krytu dosud vitálních porostů pro předstih obnovy klimaxových dřevin (zejm. JD, BK). Zvýšený stabilizační význam zde má zastoupení JD. Využití přirozené obnovy (v únosném rozsahu i SM). Nadbytečnou přirozenou obnovu SM využít jako dočasnou krycí a výplňovou dřevinu, se zřetelem na vývoj zdravotního stavu SM redukovat na cílový stav výchovou ve prospěch listnáčů (zejm. BK, KL) a JD. Umělou obnovu SM omezit. Cílový podíl listnáčů by měl být kolem 50-60 %, souhrnný podíl jehličnanů kolem 40-50 % (zvýšený podíl JD). Pro dosažení potřebné prostorové, věkové a druhové diverzity je nezbytné v obnově využít širokého spektra vhodných dřevin, vč. dřevin přimíšených a vtroušených a sukcesních. Vzhledem k tomu, že tyto dřeviny nejsou dřevinami základními a zpravidla ani melioračními a zpevňujícími vyžaduje obnova vyššího podílu (než 15 %) těchto pomocných dřevin výjimku ze lhůty zalesnění a zajištění obnovovaného porostu ( 31 odst. 6 lesního zákona). Aby tato výjimka splnila účel, musí být lhůta pro zalesnění a zajištění obnovovaného porostu prodloužena minimálně o 20 let. V lesích zvláštního určení je řešením přijetí odchylných opatření podle 36 odst. 1 lesního zákona (podrobněji viz textová část Obecných zásad ). Takto obnovené porosty (s menšinovým zastoupením smrku) budou v dalším cyklu obnov LHP přeřazeny do hospodářského souboru podle odpovídajícího porostního typu. Pro kompenzaci budoucí výnosové nevyrovnanosti je vhodné uplatnit zvýšený podíl rychle rostoucích dřevin s krátkým obmýtím. Dílčím řešením je využití tržně uplatnitelných pomocných dřevin s krátkým obmýtím (OS, BŘ, OL) a z introdukovaných zejména JDO (nikoli však na úkor JD). To je však limitováno závazným stanoviskem MŽP k OPRL stanovícím maximální podíl geograficky nepůvodních druhů lesních dřevin zastoupených v cílové druhové skladbě. 57 (56) Oglejená stanoviště vyšších poloh HS Porostní typ 571 a Smrkové porosty (SM smíšené + BO, MD) -relativně zdravé ( 10 % příznaků) - s příznaky chřadnutí (10-30 % příznaků) Cílová druhová skladba (n,p)n (n,p)p (n,p)h 120 40 101 61 25 PLO 28: MD, JDO PLO 29: JDO 5V: BK, JD,JV/KL, JS, JL, LP, JDO; 5O, P: BK, JD, BŘ, OS, JDO; 3L: OLL, JV/KL 100 30 81 PLO 30,39: 0 5V, O, P: SM 20-35, JD 20-30, BK 10-40, (BŘ,OLL/OLŠ, OS) 10-20, BO +-10, MD 0-10, KL 0-10 (LP, DB, JV/KL, JS, JL podle SLT) +-5, JDO 0-5, 6O, P: SM 30-40, JD 20-30, BK 20-30 (BŘ, OLL/OLŠ, OS) 10-30 (BO, JŘ, KL) +-20 Odchylka od modelu 3L: OLL/OLŠ 60-70, JS 10-20, SM 10-20, (JV, DBL, OS) +-10 Pro trvalost ekosystému je nezbytné dosáhnout v obnově dostatečného zastoupení JD (min. 20 %) a BK zejm. na SLT 5V, O, a na edaf. kategorii P také BO. Pro předstih obnovy stinných klimaxových dřevin (JD, BK) vyžívat kromě předsunutých obnovních prvků i spontánně vznikající mezery a místa se sníženým zápojem (přirozená obnova, podsadby). Předstih obnovy JD minimálně 20-30 let. Do větších mezer a ředin i souběžná síje sukcesních dřevin (BŘ, OLL/OLŠ, JŘ). Využití přirozené obnovy, v přiměřeném rozsahu i SM. Souvislé skupiny přirozené obnovy SM prosadit odrostky nebo rychle odrůstajícími dřevinami (OS, JDO, event. MD). SM tísnící dosazené dřeviny včas vrškovat (zároveň ochrana proti okusu). Hloučky až skupiny světlomilných dřevin (BO, MD) a přípravných dřevin (OS, OL, BŘ) s časovým odstupem 10-30 let podsadit BK, JD, LP. Pro dosažení zastoupení JD lze využít hloučků zahuštěné výsadby JD o rozměrech 2x2 až 3x3 m. Podrobněji viz 451a, zde však zvýšit počet hloučků. Příměs rizikových dřevin (zejm. SM, JL, JS) by neměla vytvářet souvislé skupiny vždy by v nich mělo být dostatečné zastoupení dalších dřevin schopných zapojit vznikající mezery po úhynu rizikových dřevin. Umělá obnova přednostně k pařezům, ponechanému dřevu, kamenům a na vyvýšená místa. Jemné smíšení - v řadách nebo hloučcích. Pro obnovu klimaxových dřevin na holinách využívat krytí předstižně (nebo alespoň souběžně) obnovenými přípravnými dřevinami. Obnova přípravných dřevin (OL, OS, BŘ) síjí je vhodná bezprostředně po vyklizení paseky na zraněnou půdu. Na větší holiny umístit berličky pro dravce (redukce myšovitých). Obnova vyššího podílu než 15 % pomocných dřevin vyžaduje výjimku ze lhůty zalesnění a zajištění obnovovaného porostu ( 31 odst. 6 lesního zákona). Aby tato výjimka splnila účel, musí být lhůta pro zalesnění a zajištění obnovovaného porostu prodloužena minimálně o 20 let. V lesích zvláštního určení je řešením přijetí odchylných opatření podle 36 odst. 1 lesního zákona.

V rámci péče o kultury důsledně chránit i náletové přimíšené dřeviny (nezlikvidovat s buření v meziřadí). V relativně zdravých smrkových porostech do věku 20 let se provádí 1. zásah při výšce porostu kolem 2 m (nejpozději do 4 m výšky) s redukcí na ca 1600 jedinců/1ha, 2. zásah slabší intenzity je zaměřen především na podporu nesmrkových příměsí. V chřadnoucích smrkových porostech do věku 20 let se provádí pouze jeden silný prořezávkový zásah při výšce porostu kolem 2 m (nejpozději do 4-5 m výšky) k redukci počtu jedinců cca na 1600/1ha, uplatňuje se především zdravotní výběr a podporují se nesmrkové příměsi. Veškerý prořezávkový materiál zůstává k zetlení. V porostech smrku ve věku 20 40 let, ve kterých se již provedly intenzivní výchovné zásahy (viz výše), se provádí pouze sanační zásahy k zamezení šíření nebezpečných škůdců (kůrovcovitých) a nezbytné uvolnění nesmrkových příměsí; od dalších výchovných zásahů do 40 let se zpravidla upouští. Ve smrkových porostech, v nichž intenzivní zásah nebyl do 20let proveden, se pouze uvolňují přimíšené dřeviny a provádí se sanační zásahy k zamezení šíření nebezpečných škůdců. V mladých obnovených porostech po přeměně druhové skladby na menšinové zastoupení SM se v období než budou při obnově LHP přeřazeny do HS odpovídajícího porostnímu typů postupuje analogicky podle HS 556a, 556b nebo 557a, 557b. 57 (56) Oglejená stanoviště vyšších poloh HS Porostní typ 571 b SM porosty (SM smíšené + BO, MD) v rozpadu (30 % příznaků) Cílová skladba druhová (n)n N H 70 20 61 25 PLO 28: MD, JDO PLO 29: JDO 5V: BK, JD, JV/KL, JS, JL, LP, JDO; 5O, P: BK, JD, BŘ, OS, JDO; 3L: OLL, JV/KL PLO 30,39: 0 5V, O, P: SM 20-30, BK 10-40, (BŘ, OLL/OLŠ, OS) 10-30, JD 10-20, BO +-20, MD 0-10, KL 0-10 (LP, DB, JV/KL, JS, JL podle SLT) +-5, JDO 0-5 6O, P: SM 30-40, JD 20-30, BK 20-30 (BŘ, OLL/OLŠ, OS) 10-30 (BO, JŘ, KL) +-20 Alternativní přechodná druhová skladba pro jeden cyklus (40-60 let): BŘ (OLL/OLŠ, OS) 60 80 (SM, JD, MD, BO, DB, BK, LP, JV, KL, JS, JL, JŘ, JIV dle SLT a podmínek) Σ 20 40 Odchylka od modelu 3L: OLL/OLŠ 60-70, JS 10-20, SM 10-20, (JV, DBL, OS) +-10 Rozčlenění porostů viz 551b Využívají se i omezené možnosti předstihu obnovy pod krytem rozpadajícího se porostu (riziko poškození obnovy při asanačních těžbách). Riziko zabuřenění. Včasné podsíje sukcesních dřevin (JŘ, BŘ, OL, OS). Sníží se tím podíl odkryté půdy v případě rozpadu porostu a uspíší se možnost podsadby stinnými dřevinami. Do vhodných partií s předpokladem delší životnosti obnovovaného porostu i podsadba BK. Využít i přiměřený rozsah přirozené obnovy SM. Obnovu klimaxových dřevin na rozsáhlých holinách doplnit co nejdříve krycími přípravnými dřevinami (i nad celkové minimální stanovené hektarové počty). Přípravnými (sukcesními) dřevinami obnovit (síjí, sadbou, přirozenou obnovou) cca 70-80 % plochy holiny. Pro síje přípravných (sukcesních) dřevin využít zranění půdy brzy po vyklizení holiny. Kolem 10-20 % plochy (tj. převážně bez přípravných dřevin) zalesnit do 2 let světlostními cílovými dřevinami. Plochy s MD (BO) po 20-30 letech podsadit BK, JD. Sází se přednostně k pařezům, ponechanému dřevu, kamenům a na vyvýšená místa. Stinné (klimaxové) cílové dřeviny se podsazují (popř. přirozeně obnovují) pod odrůstající přípravné dřeviny v hloučcích a skupinách postupně po 10-30 letech. V podsadbách vytvořit hloučky zahuštěné výsadby JD o rozměrech 2x2 až 3x3 m. Jednotlivé hloučky oplotit. Podrobněji viz 451a, zde však zvýšit počet hloučků. Předpokladem pro tento postup je prodloužení lhůty pro zalesnění a zajištění obnovovaného porostu (výjimka podle 31 odst. 6 lesního zákona) minimálně o 20 let. V lesích zvláštního určení je řešením přijetí odchylných opatření podle 36 odst. 1 lesního zákona (podrobněji viz textová část Obecných zásad ). Na větší holiny se umísťují berličky pro dravce (redukce myšovitých). V rámci péče o kultury důsledně chránit i náletové přimíšené dřeviny (nezlikvidovat s buření v meziřadí). V hloučcích a skupinách klimaxových dřevin (JD, SM, BK) se šetří i sukcesní dřeviny, ve skupinách světlostních dřevin se sukcesní dřeviny tolerují jen, pokud slouží jako výplň nebo k melioraci (nenechávají se dlouhodobě předrůstat). Ve smrkových porostech s výskytem hynutí a chřadnutí 30 % se provádí pouze jeden silný prořezávkový zásah ve věku do 20 let při výšce porostu kolem 1,5-2 m k redukci počtu jedinců cca na 1600/1ha, uplatňuje se především zdravotní výběr a podporují se nesmrkové příměsi. Veškerý prořezávkový materiál zůstává k zetlení. Později se provádí pouze nezbytné sanační zásahy k zamezení šíření nebezpečných škůdců (kůrovcovitých) a nezbytné uvolnění nesmrkových příměsí, od dalších výchovných zásahů do 40 let se zpravidla upouští. V mladých obnovených porostech po přeměně druhové skladby na menšinové zastoupení SM se v období než budou při obnově LHP přeřazeny do HS odpovídajícího porostnímu typů postupuje podle HS 556a, 556b, v případě alternativní přechodné druhové skladby jako HS 557a, 557b. 62

CHS 59 (58) PODMÁČENÁ STANOVIŠTĚ STŘEDNÍCH A VYŠŠÍCH POLOH SLT: div. Lipník n. B. 4-5G, 3-5V9 Rozloha, podíl: div. Lipník n. B. PLO div. Lipník n. B. 29 (28, 39) LHC (pořadí dle rozlohy CHS) div. Lipník n. B. : Potštát, Velký Újezd, Libavá, Bruntál, Bores Dlouhodobý záměr pro CHS 59 (58) Zvýšení stability proti bořivému větru, zvýšení odolnostního potenciálu porostů (adaptace na klimatickou změnu), přiměřené snížení podílu smrku, zvýšení druhové a prostorové diverzity porostů, revitalizace půdy. Hodnota produkce nadprůměrná, velmi nízká stabilita porostů. Ekologická funkce omezuje hospodaření středně. Základními hospodářskými dřevinami jsou SM a DB s významnou příměsí je JD. Dosáhnout jejího dostatečného zastoupení, min. (10)-20 % (mimo 6R)! Hospodaření zaměřené především na zvýšení stability porostů (výchova). Technologii obnovy a dřevinnou skladbu přizpůsobit zamokření, pokud možno neodvodňovat. Zadržování vody v krajině má prioritu. Opatření k realizaci: Využít krytu dosud vitálních porostů pro předstih obnovy klimaxových dřevin (zejm. JD, na 3-5V9 i BK). Zvýšený stabilizační význam zde má zejména zastoupení JD a ve 3. event. 4. LVS také DBL. Využít přirozenou obnovu (v únosném rozsahu i SM). Nadbytečnou přirozenou obnovu SM využít jako dočasnou krycí a výplňovou dřevinu, podle situace SM redukovat na cílový stav výchovou ve prospěch listnáčů a JD. Umělou obnovu SM ve 3. a 4. LVS omezit. Nižší cílový podíl listnáčů (kolem 50 %) je ovlivněn potřebou zvýšeného zastoupení JD. Pro dosažení potřebné prostorové, věkové a druhové diverzity je nezbytné v obnově využít širokého spektra vhodných dřevin, vč. dřevin přimíšených, vtroušených a sukcesních. Vzhledem k tomu, že tyto dřeviny nejsou dřevinami základními a zpravidla ani melioračními a zpevňujícími vyžaduje obnova vyššího podílu (než 15 %) těchto pomocných dřevin výjimku ze lhůty zalesnění a zajištění obnovovaného porostu ( 31 odst. 6 lesního zákona). Aby tato výjimka splnila účel, musí být lhůta pro zalesnění a zajištění obnovovaného porostu prodloužena minimálně o 20 let. V lesích zvláštního určení je řešením přijetí odchylných opatření podle 36 odst. 1 lesního zákona (podrobněji viz textová část Obecných zásad ). Takto obnovené porosty (s menšinovým zastoupením smrku) budou v dalším cyklu obnov LHP přeřazeny do hospodářského souboru podle odpovídajícího porostního typu. Pro kompenzaci budoucí výnosové nevyrovnanosti je vhodné uplatnit zvýšený podíl rychle rostoucích dřevin s krátkým obmýtím. Dílčím řešením je využití tržně uplatnitelných pomocných dřevin s krátkým obmýtím (OS, BŘ, OL) a z introdukovaných zejména JDO (nikoli však na úkor JD). To je však limitováno závazným stanoviskem MŽP k OPRL stanovícím maximální podíl geograficky nepůvodních druhů lesních dřevin zastoupených v cílové druhové skladbě. 59 (58) Podmáčená stanoviště středních a vyšších poloh HS Porostní typ 1 2 3 4 5 591 a Cílová skladba Smrkové porosty (SM smíšené + BO) -relativně zdravé ( 10 % příznaků) - s příznaky chřadnutí (10-30 % příznaků) druhová (n,p)n (n,p)p (n,p)h 110 40 91 4-6G, 3-5V9: 20 90 30 71 63 6R: 5 6 0 5-6 G, V9: BK, JD, JV, OLL, OS 4 G, V9: BK, JD, DB, JV, LP, OLL, OS 6R: BŘ, JD 3-4V9: DBL 20-30, JD 10-40, SM 10-30, OLL 5-20, BK 5-10, KL +-10, (BŘ, OS, OLŠ, LP, JL, JS, JŘ) 10-20 5V9: JD 20-50, SM 20-40, BK 5-15, OLL/OLŠ 5-20, KL+-10 (BŘ, JŘ, JL, JS, DBL, OS) 10-20 4G: DBL 30-40, JD 20-50, SM 20-30, OLL 10-20, (BŘ, OS, JŘ, OLŠ) +-20, BO +-10, (KL, LP, BK) +- 5 5-6G: SM 20-40, JD 20-50, (OLŠ/OLL, BŘ/BŘP, OS, JŘ) 20-40, BO +-15, BK +-5. Poznámka: účast JD je zde nezastupitelná! 6R: SM 95-100 (JD, BO, OLŠ) +-5 Poznámka: Souběžné zastoupení BO a OS v porostech zvyšuje riziko poškození borovice rzí sosnokrut Melampsora populnea (synonymum např. Melampsora pinitorqua). Pro trvalost ekosystému je nezbytné dosáhnout v obnově dostatečného zastoupení JD (min. 20 %), ve 3-4. LVS DBL,na 3-5V9 i BK a na edafické kategorii G také BO. Mrazové polohy - na holinách jsou citlivé dřeviny ohroženy pozdními mrazy - obnovovat je pod přípravné (krycí) dřeviny. Pro předstih obnovy stinných klimaxových dřevin (JD, BK) vyžívat kromě předsunutých obnovních prvků i spontánně vznikající mezery a místa se sníženým zápojem (přirozená obnova, podsadby). Předstih obnovy JD minimálně 20-30 let. Do větších mezer a ředin i souběžná síje sukcesních dřevin (OL, BŘ, JŘ). V přiměřeném rozsahu využívat i přirozené obnovy SM. Souvislé skupiny obnovy SM prosadit odrostky nebo rychle odrůstajícími dřevinami (OL, OS, KL). SM tísnící dosazené dřeviny včas vrškovat (zároveň ochrana proti okusu). Pro dosažení zastoupení JD lze využít hloučků zahuštěné výsadby JD o rozměrech 2x2 až 3x3 m. Podrobněji viz 451a, zde však zvýšit počet hloučků. Příměs rizikových dřevin (zejm. SM) by neměla vytvářet souvislé skupiny vždy by v nich mělo být dostatečné zastoupení dalších dřevin schopných zapojit vznikající mezery po úhynu rizikových dřevin. Umělá obnova přednostně na vyvýšená místa, k pařezům, ponechanému dřevu a kamenům. Jemné smíšení - v řadách nebo

hloučcích. Pro obnovu klimaxových dřevin na holinách využívat krytí předstižně (nebo alespoň souběžně) obnovenými přípravnými dřevinami. Obnova přípravných dřevin (OL, OS, BŘ) síjí je vhodná bezprostředně po vyklizení paseky na zraněnou půdu. Obnova vyššího podílu než 15 % pomocných dřevin vyžaduje výjimku ze lhůty zalesnění a zajištění obnovovaného porostu ( 31 odst. 6 lesního zákona). Aby tato výjimka splnila účel, musí být lhůta pro zalesnění a zajištění obnovovaného porostu prodloužena minimálně o 20 let. V lesích zvláštního určení je řešením přijetí odchylných opatření podle 36 odst. 1 lesního zákona. V rámci péče o kultury důsledně chránit přimíšené dřeviny (nezlikvidovat s buření ). V relativně zdravých smrkových porostech do věku 20 let se provádí 1. zásah při výšce porostu kolem 2 m (nejpozději do 4 m výšky) s redukcí na ca 1600 jedinců/1ha, 2. zásah slabší intenzity je zaměřen především na podporu nesmrkových příměsí. V chřadnoucích smrkových porostech do věku 20 let se provádí pouze jeden silný prořezávkový zásah při výšce porostu kolem 2 m (nejpozději do 4 m výšky) k redukci počtu jedinců cca na 1600/1ha, uplatňuje se především zdravotní výběr a podporují se nesmrkové příměsi. Veškerý prořezávkový materiál zůstává k zetlení. V porostech smrku ve věku 20 40 let, ve kterých se již provedly intenzivní výchovné zásahy (viz výše), se provádí pouze sanační zásahy k zamezení šíření nebezpečných škůdců (kůrovcovitých) a nezbytné uvolnění nesmrkových příměsí; od dalších výchovných zásahů do 40 let se zpravidla upouští. Ve smrkových porostech, v nichž intenzivní zásah nebyl do 20let proveden, se pouze uvolňují přimíšené dřeviny a provádí se sanační zásahy k zamezení šíření nebezpečných škůdců. V mladých obnovených porostech po přeměně druhové skladby se v období než budou při obnově LHP přeřazeny do HS odpovídajícího porostnímu typu postupuje analogicky podle HS 592 resp. 595, 597a. 59 (58) Podmáčená stanoviště středních a vyšších poloh HS 591 b Cílová skladba Porostní typ SM porosty (SM smíšené + BO) v rozpadu (30 % příznaků) druhová (n)n N H 70 20 61 4-6G, 3-5V9: 20 64 6R: 5 0 5-6 G, V9: BK, JD, JV, OLL, OS 4 G, V9: BK, JD, DB, JV, LP, OLL, OS 6R: BŘ, JD 3-4V9: DBL 20-30, JD 10-30, SM 10-30, OLL 10-30, BK 5-10, KL +-10 (BŘ, OS, OLŠ,LP, JL, JS, JŘ) 10-20 5V9: SM 20-40, OLL/OLŠ 20-30, JD 10-30, BŘ 10-30, BK 5-15, KL+-10, (JŘ, JL, JS, DBL, OS) 10-20 4G: DBL 30-40, SM 20-30, JD 10-40, (OLL/OLŠ, BŘ, OS) 20-30, BO 5-10, (KL, LP, BK, JŘ) +-5, 5-6G: SM 20-40, JD 20-50 (OLŠ/OLL, BŘ/BŘP, OS, JŘ) 20-40, BO 5-15, BK +-5. Poznámka: účast JD je zde nezastupitelná! 6R: SM 95-100 (JD, BO, OLŠ) +-5 Alternativní přechodná druhová skladba pro jeden cyklus (40-60 let): BŘ/BŘP (OLL/OLŠ, OS) Σ 60 80, (SM, JD, BO, DB, BK, LP, JV, KL, JS, JL, JŘ, JIV dle SLT a podmínek) Σ 20 40 Rozčlenění porostů viz 551b Mrazové polohy - na holinách jsou citlivé dřeviny ohroženy pozdními mrazy - obnovovat je pod přípravné (krycí) dřeviny. Využívají se i omezené možnosti předstihu obnovy pod krytem rozpadajícího se porostu (riziko poškození obnovy při asanačních těžbách). Riziko zabuřenění. Včasné podsíje sukcesních dřevin (OL, JŘ, BŘ, OS). Sníží se tím podíl odkryté půdy v případě rozpadu porostu a uspíší se možnost podsadby stinnými dřevinami. Využít i přiměřený rozsah přirozené obnovy SM. Přípravnými (sukcesními) dřevinami obnovit (síjí, sadbou, přirozenou obnovou) cca 70-80 % plochy holiny. Pro síje přípravných (sukcesních) dřevin využít zranění půdy brzy po vyklizení holiny. Kolem 10-20 % plochy (tj. převážně bez přípravných dřevin) zalesnit do 2 let světlostními cílovými dřevinami. Plochy s BO, DBL, OL (podle SLT). Světlostní dřeviny po 20-30 letech podsadit JD, (LP, BK podle SLT). Stinné (klimaxové) cílové dřeviny se podsazují (popř. přirozeně obnovují) pod odrůstající přípravné dřeviny v hloučcích a skupinách postupně po 10-30 letech. V podsadbách vytvořit hloučky zahuštěné výsadby JD o rozměrech 2x2 až 3x3 m. Jednotlivé hloučky oplotit. Podrobněji viz 451a, zde však zvýšit počet JD hloučků. Sází se přednostně na vyvýšená místa, k pařezům, ponechanému dřevu a kamenům. Předpokladem pro tento postup je prodloužení lhůty pro zalesnění a zajištění obnovovaného porostu (výjimka podle 31 odst. 6 lesního zákona) minimálně o 20 let. V lesích zvláštního určení je řešením přijetí odchylných opatření podle 36 odst. 1 lesního zákona (podrobněji viz textová část Obecných zásad ). Na větší holiny se umísťují berličky pro dravce (redukce myšovitých). V rámci péče o kultury důsledně chránit přimíšené dřeviny (nezlikvidovat s buření v meziřadí). V hloučcích a skupinách klimaxových dřevin (JD, SM, BK) se šetří i sukcesní dřeviny, ve skupinách světlostních dřevin se sukcesní dřeviny tolerují jen, pokud slouží jako výplň nebo k melioraci (nenechávají se dlouhodobě předrůstat).. Ve smrkových porostech s výskytem hynutí a chřadnutí 30 % se provádí pouze jeden silný prořezávkový zásah ve věku do 20 let při výšce porostu kolem 1,5-2 m k redukci počtu jedinců cca na 1600/1ha, uplatňuje se především zdravotní výběr a podporují se nesmrkové příměsi. Veškerý prořezávkový materiál zůstává k zetlení. Později se provádí pouze nezbytné sanační zásahy k zamezení šíření nebezpečných škůdců (kůrovcovitých) a nezbytné uvolnění nesmrkových příměsí, od dalších výchovných zásahů do 40 let se zpravidla upouští. V mladých obnovených porostech po přeměně druhové skladby na menšinové zastoupení SM se v období než budou při obnově LHP přeřazeny do HS odpovídajícího porostnímu typu postupuje analogicky podle HS 592 resp. 595, v případě alternativní přechodné druhové skladby jako na HS 597a.

59 (58) Podmáčená stanoviště středních a vyšších poloh HS Porostní typ 592, Smíšené porosty 595 (sm 40 % + JD, DB, 4-6G, (podle BO, BK, ost. l. 60 %) pp 3-5V9: vzniklé na rozsáhlých determ. pn 110 40 91 20 dřev.) kalamitních holinách; nn později předpokládaný výskyt, 6R: 5 podrobněji nespecifikováno, 0 malá rozloha Cílová skladba druhová 5-6 G, V9: BK, JD, JV, OLL, OS 4 G, V9: BK, JD, DB, JV, LP, OLL, OS 6R: BŘ, JD 3-4V9: DBL 20-30, SM 10-30, JD 10-30, BK 5-10, KL +-10, OLL 10-30 (BŘ, OS, OLŠ, LP, JL, JS, JŘ) 10-20 5V9: SM 20-40, OL L/OLŠ 20-30, JD 10-30, BŘ 10-30, BK 5-15, KL+-10, (JŘ, JL, JS, DBL, OS) 10-20 4G: DBL 30-40, SM 20-30, JD 10-40, (OLL/OLŠ, BŘ, OS) 20-30, BO 5-10, (KL, LP, BK, JŘ) +-5, 5-6G: SM 20-40, JD 20-50 (OLŠ/OLL, BŘ/BŘP, OS, JŘ) 20-40, BO 5-15, BK +-5. Poznámka: účast JD je zde nezastupitelná! 6R: SM 95-100 (JD, BO, OLŠ) +-5 Chybějící přípravné dřeviny nezbytné pro zdárný vývoj klimaxových dřevin a pro prostorovou diferenciaci porostu doplnit do skupin klimaxových dřevin a do mezer (síjí, sadbou OL, BŘ, OS i nad doporučené hektarové počty) co nejdříve po zalesnění holiny. Pokud se doplnění přípravných dřevin nestihne do 5 let po zalesnění holiny, použít je při vylepšování. V mrazových polohách je odrůstání dřevin citlivých na pozdní mrazy podmíněno krytem přípravných dřevin. Podsadbami pod skupiny přípravných dřevin zvýšit zejména zastoupení JD (na 4-5 G na min. 20 %), hloučkovité uspořádání. Zalesnění při obnově zde není řešeno, neboť se jedná o mladé porosty (do 20 let) s horizontem obnovy za 70-90 let. Výchovnými zásahy podporovat prostorovou (tloušťkovou, vertikální, horizontální) diferenciaci. Do 20 let: V rámci péče o kultury důsledně chránit přimíšené dřeviny (nezlikvidovat s buření). V hloučcích a skupinách klimaxových dřevin (JD, SM, BK) se šetří i sukcesní dřeviny, ve skupinách světlostních dřevin se sukcesní dřeviny tolerují jen, pokud slouží jako výplň (nenechávají se předrůstat). Prořezávka při výšce kolem 2 m. Negativní výběr, redukce počtu jedinců ve SM na rozestup 2-2,5 m, úprava druhové skladby zejm. ve vztahu SM x cílové listnáče a JD. Listnáče a BO zatím držet v plném zápoji. Příměs SM korigovat k cílovému zastoupení, tj. až na výjimky (6R) do 40 %. Důsledně šetřit přípravné dřeviny nad klimaxovými dřevinami a na plochách bez dolní etáže, se snahou vytvořit z nich krycí horní etáž. Ve skupinách světlostních dřevin využívat přípravné dřeviny jen jako výplňové a meliorační, nepouštět je dlouhodobě do nadúrovně. Veškeré nehroubí ponechat k dekompozici. Ve 20-40 letech: V partiích bez horní etáže pokračuje v nesmrkových skupinách negativní výběr, redukce počtu jedinců a usměrňování druhové skladby. Po 30. roce se přechází k pozitivnímu výběru. Návratnost 7-10 let. V částech s horní etáží přípravných dřevin uvolňovat spodní etáž klimaxovách dřevin postupně v hloučcích (zásadně ne plošně!) tak, aby odrůstala diferencovaně a zvolna (vytvářet světelné šachy regulace světlem nahrazuje převážnou část výchovy). Ve skupinách světlostních dřevin tolerovat přípravné dřeviny jen jako výplň v úrovni. Uvolňovat cenné přimíšené dřeviny v úrovni - u přimíšených cílových listnáčů a BO pečovat o přiměřený rozvoj korun. Výchovné zásahy v dolní etáži zaměřit pouze na usměrňování druhové skladby a později na podporu kvality. Horní etáž přípravných dřevin se pro diferenciaci spodní etáže využívá po dobu, než dosáhnou přípravné dřeviny v horní etáži plné technické zralosti, tj. cca 40-60 let. V tomto stádiu se horní etáž postupně domycuje. Do následného porostu (stávající spodní etáže) se ponechávají a začleňují vhodné zdravé dlouhověké listnáče, JD, MD a BO s přiměřeně vyvinutými korunami. Z přípravných dřevin se cca 5 % ponechá na dožití. 59 (58) Podmáčená stanoviště středních a vyšších poloh HS Porostní typ 597a Cílová skladba Smíšené mladé porosty s převahou přípravných dřevin vzniklé na rozsáhlých kalamitních holinách(s cílovými dřevinami ve spodní etáži na cca 20 % plochy) předpokládaný výskyt, druhová (vn) p,nn 60-80 podle převládající dřeviny a kvality 20-30 41-71 4-6G, 3-5V9: 20 65 6R: 5 0 5-6 G, V9: BK, JD, JV, OLL, OS 3-4 G, V9: BK, JD, DB, JV, LP, OLL, OS 6R: BŘ, JD 3-4V9: DBL 20-30, SM 10-30, JD 10-30, BK 5-10, KL +-10, OLL 10-30 (BŘ, OS, OLŠ, LP, JL, JS, JŘ) 10-20 5V9: SM 20-40, OL L/OLŠ 20-30, JD 10-30, BŘ 10-30, BK 5-15, KL+-10, (JŘ, JL, JS, DBL, OS) 10-20 4G: DBL 30-40, SM 20-30, JD 10-40, (OLL/OLŠ, BŘ, OS) 20-30, BO 5-10, (KL, LP, BK, JŘ) +-5, 5-6G: SM 20-40, JD 20-50 (OLŠ/OLL, BŘ/BŘP, OS, JŘ) 20-40, BO 5-15, BK +-5. Poznámka: účast JD je zde nezastupitelná! 6R: SM 95-100 (JD, BO, OLŠ) +-5 Dlouhodobý záměr pro 597 a: Porosty přípravných dřevin ve věku do 30 let využít k přeměně druhové skladby - dosažení cílové (nebo jí blízké) druhové skladby porostu ve spodní stáži, k její věkové a prostorové diferenciaci a vytvoření přirozeného prostředí pro vývoj klimaxových dřevin. Dosáhnout zvýšení zastoupení JD zejména na 4-5 G na min. 20 % a do 4. LVS i DBL.

Využití tržně uplatnitelných přípravných dřevin s krátkým obmýtím ke zmírnění těžební nevyrovnanosti. Opatření k realizaci: Porosty rozčlenit a zpřístupnit tak, aby bylo možné bezeškodně provádět zásahy k usměrnění vývoje spodní etáže (viz např. 451c svážnice k odvozní cestě v rozestupu 60 m, pera od transportního rozhraní šikmo k nim s rozestupem 30 m). Další opatření viz níže: Pokud nemají porosty přípravných dřevin využitelnou spodní etáž (druhová skladba, kvalita) alespoň na 60-70 % plochy, podsadit je ve skupinách stinnými cílovými dřevinami (zde zejména JD ale i SM, LP, JL, BK podle SLT). V podsadbách vytvářet hloučky zahuštěné výsadby JD o rozměrech 2x2 až 3x3 m. Jednotlivé hloučky oplotit. (Podrobněji viz výše 451 a.) Podsadby je třeba provést cca do 20-30 let věku přípravných dřevin tak, aby jim přípravné dřeviny poskytovaly krytí alespoň dalších 20-30 let. Opožděná podsadba má omezený efekt. Případnou souvislou přirozenou obnovu SM prosadit silnou sadbou vhodných listnáčů, tísnící SM vrškovat nebo vytnout. Cca 10 % plochy (skupinovitě) ponechat bez podsadby (bez spodní etáže) pro pozdější obnovu slunných dřevin. V závěrečné fázi obnovy uplatnit plošné prvky (náseky, domýcení nad spodní etáží). Část pomocných dřevin ponechat na dožití. V rámci péče o kultury důsledně chránit přimíšené dřeviny (nezlikvidovat je při tlumení buřeně). Do 20 let: V přehoustlých partiích (BŘ, OS, OL) redukce počtu jedinců zabránit přeštíhlení a ohrožení sněhem. Podpora přimíšených cílových dřevin v úrovni. Výchovou zajistit dostatek světla pro přežití dřevin v dolní etáži. Veškeré nehroubí ponechat k dekompozici. Ve 20-40 letech: Spodní etáž klimaxových dřevin uvolňovat postupně v hloučcích (zásadně ne plošně!) tak, aby odrůstala diferencovaně a zvolna (vytvářet světelné šachy regulace světlem nahrazuje převážnou část výchovy). Ve skupinách světlostních dřevin tolerovat přípravné dřeviny jen jako výplň v úrovni. Uvolňovat cenné přimíšené dřeviny v úrovni. Uvolňování klimaxových dřevin ve spodní etáži časově rozložit na celou dobu životnosti přípravných dřevin. Horní etáž přípravných dřevin se pro diferenciaci spodní etáže využívá po dobu, než dosáhnou přípravné dřeviny v horní etáži plné technické zralosti, tj. cca 40-60 let. V tomto stádiu se horní etáž postupně domycuje. Do následného porostu (stávající spodní etáže) se ponechávají a začleňují vhodné zdravé dlouhověké listnáče, JD, MD a BO s přiměřeně vyvinutými korunami. Z přípravných dřevin se cca 5 % ponechá na dožití. : 1 hospodářský způsob, 2 doporučené obmýtí, 3 obnovní doba, 4 počátek obnovy, 5 % MZD (vyhl. č. 83/96 Sb.), 6 regionálně nepůvodní dřeviny. Podíl a výčet MZD podle příloh č. 3 a 4 vyhlášky 83/1996 Sb. TAXLES s.r.o. 66 březen 2018

67