2) Reprodukce rostlin

Podobné dokumenty
2) Reprodukce rostlin

4) Reprodukce rostlin

4) Reprodukce rostlin

7) Dormance a klíčení semen

3) Růst a vývoj. a) Embryogeneze a cytokineze b) Meristém a vývoj rostliny c) Vývoj listů a kořenů KFZR 1

5) Klíčení semen a mobilizace rezerv

5) Klíčení semen a mobilizace rezerv

Vladimír Vinter

a) Dormance b) Klíčení semen c) Mobilizace rezerv

MBR ) Reprodukce rostlin. a) Indukce kvetení. b) Vývoj květu - stručná morfologie. c) Genetická a molekulární analýza vývoje květu

Buněčný cyklus. Replikace DNA a dělení buňky

Vznik dřeva přednáška

a) Dormance b) Klíčení semen c) Mobilizace rezerv

Auxin - nejdéle a nejlépe známý fytohormon

Regulace růstu a vývoje

Struktura a vývoj embrya krytosemenných rostlin

Příběh pátý: Auxinová signalisace

MBR ) Reprodukce rostlin. a) Indukce kvetení. b) Vývoj květu - stručná morfologie. c) Genetická a molekulární analýza vývoje květu

Životní cyklus rostliny. a) Indukce kvetení. b) Vývoj květu - stručná morfologie. c) Genetická a molekulární analýza vývoje květu. a) Indukce kvetení

2) Reprodukce rostlin

RŮST = nevratné přibývání hmoty či velikosti rostliny spojené s fyziologickými pochody v buňkách

Růst a vývoj rostlin - praktikum MB130C78

STANOVENÍ RYCHLOSTI KLÍČENÍ OBILEK JEČMENE

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/

4) Interakce auxinů a světla ve vývoji a růstu rostlin

Růst a vývoj rostlin

RŮST A VÝVOJ. Diferenciace rozlišování meristematických buněk na buňky specializované

RVR ) Vývoj květu a kontrola kvetení. d) Vznik gamet e) Mutace ve vývoji gametofytu f) Opylení, oplodnění

6) Interakce auxinů a světla ve vývoji a růstu rostlin

5) Fyziologie rostlinných hormonů auxinů: receptory a signální dráhy

IV117: Úvod do systémové biologie

Růst a vývoj rostlin - praktikum MB130C78

7) Senescence a programová smrt buňky (PCD)

2) Reprodukce rostlin

OBNOVA APIKÁLNÍ DOMINANCE NA KLÍČNÍCH ROSTLINÁCH HRACHU (Pisum sativum L.)

Anatomie, histologie a embryologie

Úvod do biologie rostlin Pletiva Slide 1 ROSTLINNÉ TĚLO. Modelová rostlina suchozemská semenná neukončený růst specializované části

3) Senescence a programová smrt buňky (PCD)

Bi8240 GENETIKA ROSTLIN

BUŇEČNÝ CYKLUS A JEHO KONTROLA

Laboratoř růstových regulátorů Miroslav Strnad. ové kultury. Olomouc. Univerzita Palackého & Ústav experimentální botaniky AV CR

Základy molekulární biologie KBC/MBIOZ

BUŇKA ZÁKLADNÍ JEDNOTKA ORGANISMŮ

Rostlinné hormony brasinosteroidy a jejich úloha ve vývoji a růstu rostlin

Rostlinné hormony brasinosteroidy a jejich úloha ve vývoji a růstu rostlin

Endozóm Endozóm: soubor membránových organel, regulujících transport v rámci endomembránového systému.

RŮST A VÝVOJ ROSTLIN. Mgr. Alena Výborná Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_01_1_11_BI1

CZ.1.07/1.1.00/

4) Reakce rostlin k modrému světlu

ROSTLINNÁ PLETIVA I. Tělo cévnatých rostlin (kormus) je rozdělené strukturně ifunkčně na orgány: kořen, stonek a list.

5. Příjem, asimilace a fyziologické dopady anorganického dusíku. 5. Příjem, asimilace a fyziologické dopady anorganického dusíku

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/

3) Role světla a fytochromů ve vývoji a růstu rostlin

Regulace metabolických drah na úrovni buňky

TUBULIN-FOLDING COFACTOR A (TFC A) u Arabidopsis

Příběh šestý: Co mají společného signální dráhy?

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

Bílkoviny a rostlinná buňka

Bunka a bunecné interakce v patogeneze tkánového poškození

2012/2013. Fyziologie rostlin: MB130P14, kolektiv přednášejících Albrechtová a kol.

6. Buňky a rostlina. Mají rostliny kmenové buňky?

7. Regulace genové exprese, diferenciace buněk a epigenetika

Hořčík. Příjem, metabolismus, funkce, projevy nedostatku

Základní morfogenetické procesy

MBR ) Reprodukce rostlin. d) Vznik gamet e) Mutace ve vývoji gametofytu f) Opylení, oplodnění

Rich Jorgensen a kolegové vložili gen produkující pigment do petunií (použili silný promotor)

Bi8240 GENETIKA ROSTLIN

Obsah vody v rostlinách

AUTOTROFNÍ A HETEROTROFNÍ VÝŽIVA ROSTLIN, VODNÍ REŽIM ROSTLIN, RŮST A POHYB ROSTLIN

FYZIOLOGIE ROSTLIN. Přednášející: Doc. Ing. Václav Hejnák, Ph.D. Tel.:

Molekulární biotechnologie č.12. Využití poznatků molekulární biotechnologie. Transgenní rostliny.

Bakalářské práce. Magisterské práce. PhD práce

2) Reprodukce rostlin

10. Minerální výživa rostlin na extrémních půdách

10. Juvenilní období jedinec není schopen dát vznik další generaci generativ- ně se rozmnožovat novému jedinci stejné generace fázi embryonální

AMPK AMP) Tomáš Kuc era. Ústav lékar ské chemie a klinické biochemie 2. lékar ská fakulta, Univerzita Karlova v Praze

Endozóm Endozóm: soubor membránových organel, regulujících transport v rámci endomembránového systému.

Síra. Deficience síry: řepka. - 0,2-0,5% SH, nedostatek při poklesu obsahu síranů pod 0,01% SH

3. ČÁST - RŮST A VÝVOJ

Biologické základy péče o stromy II.

Rostlinná pletiva. Rostlinná pletiva se mohou dělit buď podle tloušťky buněčné stěny, nebo podle funkce.

Stomatální vodivost a transpirace

Transport boru v rostlinách a živočiších. Jeho úloha v růstu a vývoji.

2 PLETIVA 2.1 PLETIVA DĚLIVÁ (MERISTÉMY)

7) Senescence a programová smrt buňky (PCD)

Dvojí oplození u krytosemenných rostlin

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

Abiotický stres - sucho

Co nás učí nádory? Prof. RNDr. Jana Šmardová, CSc. Ústav patologie FN Brno Přírodovědecká a Lékařská fakulta MU Brno

Kořenový meristém a vývoj kořenů

kvantitativní změna přirůstá hmota, zvětšuje se hmotnost a rozměry rostliny rostou celý život a rychleji než živočichové

Průduchy regulace příjmu CO 2

3. ČÁST - RŮST A VÝVOJ

Vodní režim rostlin. Úvod Adaptace, aklimace: rostliny vodní, poikilohydrické (řasy, mechy, lišejníky, kapradiny, vyšší rostliny) a homoiohydrické.

8. SEMENO. osemení s trichomy bavlníku (Gossypium sp.)

Buněčný cyklus a molekulární mechanismy onkogeneze

Kořenový meristém a vývoj kořenů

Morfogeneze rostlinné buňky. Rostlinná cytologie morfogeneze rostlinné buňky, Katedra experimentální biologie rostlin PřF UK

Fyziologie AUTOFAGIE. MUDr. JAN VARADY KARIM FNO

Transkript:

1 2015 2) Reprodukce rostlin g) Tvorba semen h) Dozrávání embrya i) Klíčení semen

MBR 2 g) Tvorba semen Semeno krytosemenných: - embryo - endosperm - testa (obal) Vývoj embrya Globulární stádium 1 buňka 2 buňky Meristém protoderm 8 buněk = oktant Apikální buňka Bazální buňka Srdcovité stádium Děloha Torpédovité stádium Zralé embryo Shoot apex Děloha Osa Osa Kořenový apex

3 3 fáze embryogeneze na histologické úrovni: - diferenciace pletiv - zvětšování buněk - zrání embrya Pd - protoderm EP preglobulární stádium embrya Ed epidermální vrstva V vaskulární pletivo Hs - hypofýza Gm bazální meristém P zásobní parenchym S suspenzor Pc prokambium

4 Diferenciace pletiv: - několikanásobné dělení oplodněného vajíčka - diferenciace a formování embryonických pletiv (4 stádia) včetně suspenzoru Zvětšování buněk: - ukládání rezerv během torpédovitého stádia Zrání embrya: - ukončení vývojových procesů; embryo připraveno k vysychání

Identifikace mutantů s defektem v regulaci vývoje embrya 5 Genetická a molekulární charakteristika mutantů Identifikace genů kontrolujících: ranný vývoj embrya dozrávání embrya Embryogeneze zakládá: - axiální (apical-basal) orientaci rostliny - radiální podobu rostliny - meristémy - aktivní až po klíčení Radiální polarita Axiální polarita Kořenová čepička (root cap). Výhonkový apikální meristém (shoot apical meristem) Kořenový apikální meristém (root apical meristem)

6 Geny nutné v ranných stádiích vývoje embrya Mutant raspberry2 morfologická zástava vývoje embrya v globulárním stádiu; vytváří se však meristémy, které dokončují buněčnou diferenciaci; abnormální vývoj suspenzoru RASPBERRY2 kontroluje diferenciaci pletiv a morfologický vývoj Yadegari R (1994) Plant Cell 6: 1713-1729 Ztráta funkce ABP1 (Auxin-Binding Protein1): zastavení vývoj embrya Arabidopsis v globulárním stádiu Chen JG (2001) Genes & Development 15: 902-911 wt abp1

7 Geny zapojené v axilální polaritě gnom - mutant Mutant gnom nevytváří dělohy a kořen = chybí axiální polarita GNOM - gen Wild type Mutant gnom GNOM - protein Gen GNOM kontroluje apikálně-bazální polaritu

8 U mutanta hobbit (hbt) se buňky prekurzoru hypofýzy dělí vertikálně místo horizontálně => hypofýza se nevytváří => kořenový meristém nemá quiescent centrum a kolumelu = kořen se neprodlužuje Wild type hbt Gen HOBBIT (HBT) hraje roli ve formování apikálního kořenového meristému Quiescent centrum Horizontální dělení Vertikální dělení Kolumela Quiescent (klidné) centrum = centrální buňky meristému, které se dělí pomaleji než buňky okolní.

9 Mutant topless1 místo děloh se tvoří kořen; chybí exprese genů spojených s vývojem apikální části embrya, kdežto exprese genů spojených s vývojem bazální části embrya expanduje do apikální části. WT tpl1 TOPLESS1 (TPL1) - nutný k potlačení exprese genů indukujících vývoj kořenů v apikální části embrya = umožňuje správný vznik stonkového pólu embrya (rostliny) tpl1 Snižování teploty ARF5/MP - transkripční faktor (auxin-responsive faktor) IAA12/BDL - represor TPL - co-represor ARF5/MP TPL IAA12/ BDL Auxin Response Gene

10 Geny zapojené v radiální polaritě mp Mutant monopteros (mp) nevytváří kořen; globulární embryo netvoří prokambium = část, která dává vznik embryonálnímu kořenu Wild type Gen MONOPTEROS (MP) je nutný k formování embryonálního kořene

11 scr1 wt Wild type Kortex scr2 scr Mutanti scarecrow (scr) a short root (shr) ukazují blokádu periklinálního dělení kmenových buněk v kořeni => kortikální a endodermální buňky splývají => kořen je křehký => roste pomalu Endodermis Geny SCR a SHR jsou nutné k založení radiálního uspořádání kořene během embryogeneze a post-embryogeneze

12 Další geny určující vývoj embrya PLETHORA (PLT) funkčně doplňuje SCR a SHR; transkripční faktor - hraje roli v určení pozice kořenových kmenových buněk Proteiny PLT1 PLT4 spolu interagují síla interakce (= gradient exprese) určuje osud kmenových buněk Hladina exprese PLT genů: Vysoká - udržování identity kmenových buněk Nízká - stimulace mitotické aktivity dceřiných kmenových buněk Nejnižší - diferenciace kmenových buněk PLT1 - PLT3 kontrolují expresi genů PIN PLETHORA PIN

13 Maximum akumulace proteinů PLETHORA v quiescent centru gradient akumulace určuje osud kmenových buněk Exprese PLETHORA pravděpodobně určována auxinem prostřednictvím MONONOPTEROS PIN

14 KANADI kontroluje radiální polaritu embrya Časová a prostorová exprese KANADI je kontrolována auxinem prostřednictvím PIN proteinů KANADI potlačuje citlivost k auxinu na okrajích děloh [Auxin] (PINs) PIN MONOPTEROS (MP) PLETHORA (PLT) PIN [Auxin] KANADI (KAN) Bowman JL, Floyd SK (2008) Annu Rev Plant Biol 59: 67-88 citlivost k auxinu

15 Geny kontrolující pozdní fázi vývoje embrya - dozrávání Embryo se stává dormantním, když má asi 20 tisíc buněk. Dormance nastává při ztrátě vody a zastavení transkripce a syntézy proteinů v embryu a semeni. Aby se buňka dostala do dormance musí dojít k expresi určitých genů: ABI3 (abscisic acid insensitive 3) kontroluje expresi zásobních proteinů, které se ukládají v dělohách během dozrávací fáze embryogeneze; mutant je necitlivý k ABA abi3 WT 20 um ABA Rohde A et al. (2000) Plant Cell 12: 35-52

16 FUSCA3 (FUS3) a LEAFY COTYLEDON1 (LEC1) kódují proteiny, které fungují jako kritické komponenty v přenosu vnějších i vnitřních signálů během vývoje embrya. Mutace v těchto genech mají za následek neschopnost syntetizovat zásobní proteiny a lipidy => neschopnost vydržet vysušení => předčasné klíčení Gen FUS3 sensitivní k hormonu ABA, gibberellinům a auxinu; defekt v genu FUS3 má za následek špatné dozrání embrya a tím špatné formování děloh. Místo děloh se vytváří vegetativní listy. Transgenní rostlina s overexprimovaným genem FUS3 (8 týdnů)

17 Interakce FUS3, ABI3 a hormonů během embryonického vývoje Exprese FUS3 v epidermis je závislá na gradiendu auxinu FUS3 inhibuje funkce zprostředkované gibereliny => inhibice programu klíčení FUS3 indukuje syntézu ABA => zpětná vazba = ABA stabilizuje funkci FUS3 ABA migruje do mezofylu a indukuje spolu s ABI3 akumulaci zásobních proteinů (SSP seed storage proteins)

18 LEC1 embryo rostliny s mutací v tomto genu není schopno přežít vysušení a proto není schopno vstoupit do dormance; uměle vypěstované embryo se vyvine v rostlinku, která má místo děloh listy a chybí ji zásobní protein 7S. Gen LEC1 je nutný pouze pro embryogenezi a funguje jako represor vegetativního vývoje. Buněčné dělení LEC1 Auxin, sacharoza Embryonická diferenciace

19 Geny kontrolující ranný a pozdní vývoj embrya ABP1

20 LEAFY COTYLEDON2 (LEC2) nezbytný pro embryogenezi v pozdní dozrávací fázi vývoje embrya LEC2 Známé proteiny, pozdní fáze embryogeneze Neznámé proteiny, pozdní fáze embryogeneze Proteiny akumulované v ranné fázi embryogeneze (vzniká zygota) AGL15 v pletivech procházejících zygotickou či somatickou embryogenezí LEC2 LEC2 R = arginin RY RY Y = tyrosin IAA30 kóduje skupinu proteinů zapojených v signální dráze auxinů a obsažených v buňkách kořenového apikálního meristému LEC2 hraje pravděpodobně roli v somatické embryogenezi, a to prostřednictvím auxinů

21 Vývoj endospermu Endosperm tkáň shromažďující rezervy do doby, kdy je vyvíjející se embryo absorbuje do svých děloh Semena s nevýrazným endospermem (salát, rajče) minimální zásobní funkce endospermu Semena s výrazným endospermem (fazole) endosperm je hlavní zásobárna; obsahuje živé buňky s proteiny a tuky; obsahuje mobilizační enzymy MEDEA protein kontrolující vývoj endospermu a navíc expresi sama sebe (MEDEA v kontroluje MEDEA v = udržuje ho v klidu)

22 Mutace ve vývoji endospermu - zasahující biosyntézu rezerv - zasahující morfologii endospermu Mutant defective endosperm (de) ukazuje potlačenou tvorbu proteinu zein v endospermu kukuřice. DE gen kontroluje tvorbu signálního peptidu v 19 kd a-zein proteinu Mutant crinkly 4 (cr4) nevytváří aleuronovou vrstvu; gen CR4 kóduje receptorlike kinázu

23 Mutant defective kernel 1 (dek1) nevytváří aleuronovou vrstvu, místo ní vytváří škrobové buňky; gen DEK1 udržuje a omezuje osud aleuronových buněk daný genem CR4. SE = buňky endospermu P = perikarp A = aleuronové buňky dek1 WT

24 Mutant supernumerary aleurone layers 1 (sal1) místo jedné vytváří 7 aleuronových vrstev; gen SAL1 kóduje protein homologní s lidským CHMP1 proteinem zapojeným v transportu membránových vezikul sal1 sal1 aleurone WT endosperm Shen B et al (2003) PNAS 100: 6552-6557 Model vzájemné kooperace genů DEK1, CR4 a SAL1 ve vývoji aleuronu a endospermu: - DEK1 přijímá a přenáší signál o tom, kde se aleuronová vrstva má tvořit. - CR4 zprostředkuje pohyb tohoto signálu mezi aleuronovými buňkami. - SAL1 udržuje potřebnou koncentraci proteinů DEK1 a CR4 v plazma membráně pomocí recyklace či degradace endozomů.

Ukládání rezerv během vývoje semene 25 Uhlík (C) a dusík (N) Mezi embryem nebo endospermem a mateřskou rostlinou neexistuje přímé vaskulární spojení. Vaskulární systém končí na povrchu semene. Transport asimilátů z rodičovských pletiv do apoplastu a pak endospermu se děje pasivním transportem Zásobní proteiny Albuminy ve vodě rozpustné proteiny Globuliny - proteiny extrahovatelné v solných roztocích Prolaminy - proteiny rozpustné ve směsi vody a alkoholu Gluteliny - proteiny rozpustné v kyselinách a zásadách

h) Dozrávání embrya 26 Zrání embrya se vyznačuje tím, že se embryo stává dormantním. Aby se buňka dostala do dormance musí dojít k expresi genů a syntéze proteinů spojených s tolerancí proti vysychání. Exprese těchto genů je indukována ABA. - heat-shock proteiny - LEA proteiny - proteiny příbuzné LEA geny obsahují ABRE motiv Mechanismus tolerance k vysychání? LEA proteiny mohou vázat buněčné komponenty formováním amorfních spirál, chránících obsah buňky od poškození Syntéza těchto proteinů se zvyšuje v embryu torpédovitého stádia, kdy se syntéza zásobních proteinů snižuje.

27 Vysychající semeno: [ABA] => citlivost k ABA Rehydratace: suché semeno přepíná vývojový program na program klíčící mrnas spojené s klíčícím programem mrnas spojené s vývojovým programem Přepínání programů je regulováno několika cestami, včetně regulací změn v citlivosti genů (promotorů) k ABA

Změny při přepnutí programu z vývojového na klíčící 28

i) Klíčení semen 29 Klíčení začíná tehdy, když klidné a suché semeno začne nabírat vodu = imbibice; končí prodlužováním embryonické osy. Funkce FUS3 během postembryonického vývoje - klíčení embrya Po imbibici se zvyšuje hladina giberelinů (GA) v embryu. GA migrují do epidermis a zastavují funkci FUS3 => potlačení embryonického vývoje kontrolovaného genem FUS3 => nastartování vegetativního vývoje = klíčení (růstu) Viditelné klíčení je ukončeno tehdy, když struktury obklopující embryo jsou protrženy kořínkem. Po ukončení klíčení jsou rezervy v zásobních pletivech mobilizovány podpora růstu rostliny.

30 Časový sled událostí spojených s klíčením a fází po ukončení klíčení Fáze I Rychlé nasátí vody semenem => výtok rozpuštěných látek a metabolitů Fáze II Stabilizace množství vody v semeni => výtok ustává Oprava mitochondrií a opětovné zahájení jejich syntézy Syntéza proteinů z nově vzniklé mrna Fáze III Buněčné dělení a prodlužování, syntéza DNA, mobilizace rezerv => zvyšování FW semen

31 Nové review o úloze transkripčních faktorů LEC ve vývoji embrya Bryabrook SA, Harada JJ (2008) TIPS 13: 148: 624-630

Indukce klíčení světlem - regulace biosyntézy a signalizace 32 giberelinů a ABA (Arabidopsis) Tma PIL5 Transkripční faktory (aktivátory) phy (Pfr) GA2ox2 GA2ox1 Xs GA3ox1 GA3ox2 GA 4 (active) Xs GA2ox2 GA2ox1 GA3ox1 GA3ox2 Neznámý faktor X GA deaktivující geny GA biosyntetické geny PIL5 PIL5 G-box GAI, RGA, Xs GAI RGA GAI RGA DELLA proteiny Xs ABA1 NCED6, NCED9 CYP707A2 ABI5 ABI3 ABA klíčení ABA1 NCED6 NCED9 ABI5 ABI3 CYP707A2 ABA biosyntetické geny Transkripční faktory indukované ABA ABA katabolický gen Upraveno podle: Oh et al. (2007) Plant Cell 19: 1192-1208

33 Tma PIL5 Transkripční faktory (aktivátory) phy (Pfr) GA2ox2 GA2ox1 Xs GA3ox1 GA3ox2 GA 4 (active) Xs GA2ox2 GA2ox1 GA3ox1 GA3ox2 Neznámý faktor X GA deaktivující geny GA biosyntetické geny PIL5 PIL5 G-box GAI, RGA, Xs GAI RGA GAI RGA DELLA proteiny Xs ABA1 NCED6, NCED9 CYP707A2 ABI5 ABI3 ABA klíčení ABA1 NCED6 NCED9 ABI5 ABI3 CYP707A2 ABA biosyntetické geny Transkripční faktory indukované ABA ABA katabolický gen Upraveno podle: Oh et al. (2007) Plant Cell 19: 1192-1208

34 PIL5 Transkripční faktory (aktivátory) phy (Pfr) GA2ox2 GA2ox1 Xs GA3ox1 GA3ox2 GA 4 (active) Xs GA2ox2 GA2ox1 GA3ox1 GA3ox2 Neznámý faktor X GA deaktivující geny GA biosyntetické geny PIL5 PIL5 G-box GAI, RGA, Xs GAI RGA GAI RGA DELLA proteiny Xs ABA1 NCED6, NCED9 CYP707A2 ABI5 ABI3 ABA klíčení ABA1 NCED6 NCED9 ABI5 ABI3 CYP707A2 ABA biosyntetické geny Transkripční faktory indukované ABA ABA katabolický gen Upraveno podle: Oh et al. (2007) Plant Cell 19: 1192-1208