Z P R A C O V A L A : M G R. E V A K U H N O V Á ŠIK ANA

Z P R A C O V A L A : M G R. E V A K U H N O V Á ŠIK ANA

ŠIKANA JAKO CELOSPOLEČENSKÝ PROBLÉM Objevuje se u lidí každého věku V jakémkoli kolektivním zařízení Rodina (domestic violence) Škola Školská zařízení Zájmové skupiny Vojna Zaměstnání (mobbing, bossing, stuffing) Vězení Domovy pro seniory atd.

VYMEZENÍ POJMU Šikana je úmyslné a opakované fyzické i psychické ubližování slabšímu jedinci (skupině) silnějším jedincem (skupinou). (Vágnerová, 2009, s. 11) Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy vymezilo šikanu takto: Šikanování je jakékoliv chování, jehož záměrem je ublížit jedinci, ohrozit nebo zastrašovat jiného žáka, případně skupinu žáků. Je to cílené a obvykle opakované užití násilí jedincem nebo skupinou vůči jedinci či skupině žáků, kteří se neumí nebo z nejrůznějších důvodů nemohou bránit. Zahrnuje jak fyzické útoky v podobě bití, vydírání, loupeží, poškozování věcí druhé osobě, tak i útoky slovní v podobě nadávek, pomluv, vyhrožování či ponižování. Může mít i formu sexuálního obtěžování a zneužívání. Šikana se projevuje i v nepřímé podobě jako nápadné přehlížení a ignorování žáka či žáků třídní nebo jinou skupinou spolužáků."

ŠIKANA X ŠKÁDLENÍ Hranice někdy nebývá zcela zřetelná V zásadě se dá říci, že škádlení je zábavou pro obě zúčastněné strany žák je schopen škádlení opětovat, bránit se, zastavit ho Šikanou se však baví jen agresor, šikanovaný se cítí zraněný a ponížený, neumí nebo nemůže se bránit ZNAKY ŠIKANY: Záměrnost Opakovanost Dlouhodobost Samoúčelnost agrese Bezmocnost oběti nerovnováha rozložení sil/nepoměr sil

TYPY Pro praktické rozlišení vnějších projevů šikanování je užitečná trojdimenzionální mapa, podle které lze agresi členit na: 1. přímou a nepřímou 2. fyzickou a verbální 3. aktivní a pasivní Kombinací těchto dimenzí vznikne 8 druhů šikanování: Fyzické aktivní přímé - Útočníci oběť věší, škrtí, kopou, fackují. Fyzické aktivní nepřímé - Kápo pošle nohsledy, aby oběť zbili. Oběti jsou ničeny věci. Fyzické pasivní přímé - Agresor nedovolí oběti, aby si sedla do lavice. (Fyzické bránění oběti v dosahování jejích cílů.) Fyzické pasivní nepřímé - Agresor odmítne oběť na její požádání pustit ze třídy na záchod.(odmítnutí splnění požadavků.) Verbální aktivní přímé - Nadávání, urážení, zesměšňování. Verbální aktivní nepřímé - Rozšiřování pomluv. Patří sem ale i tzv. symbolická agrese, která může být vyjádřena v kresbách, básních apod. Verbální pasivní přímé - Neodpovídání na pozdrav, na otázky apod. Verbální pasivní nepřímé - Spolužáci se nezastanou oběti, je-li nespravedlivě obviněna z něčeho, co udělali její trýznitelé.

KYBERŠIKANA (CYBERBULLYING) Zneužití ICT (informačních komunikačních technologií), zejména pak mobilních telefonů a internetu, k takovým činnostem, které mají někoho záměrně vyvést z rovnováhy Jedna z forem šikany Více na www.e-bezpeci.cz

OBĚŤ Dítě, které se neumí nebo nemůže bránit. Dítě, které se jakýmkoliv způsobem odlišuje od očekávaného průměru (nosí brýle, přestěhovalo se, má nadváhu apod.). Dítě fyzicky slabé, popř. uzavřené, které těžko navazuje osobní kontakt s ostatními dětmi. Dítě duševně zaostalejší, popř. pomalejší v uvažování nebo naopak nadprůměrně duševně vybavené, dětský genius. Dítě jiné barvy pleti, často příslušník národnostní menšiny.

AGRESOR Bývá zpravidla starší, tělesně zdatný, agresivní k vrstevníkům a mnohdy i k učitelům, mívá kázeňské problémy. Může být všeobecně oblíbený, temperamentní, sebevědomý, méně nadaný a někdy až překvapivě nebezpečný. V kolektivu často vystupuje v roli vůdce. Pochází často z rodiny, kde je fyzické, popř. psychické násilí používáno jako běžný komunikační prostředek. K maskování svých činů často používá "důvěryhodné vysvětlení", které se snaží opřít o tvrzení svých obdivovatelů.

AGRESOR Hrubián - primitivní, impulsivní, hrubý, s kázeňskými problémy, má narušený vztah k autoritě, mnohdy zapojený do gangů páchajících trestnou činnost forma - šikanuje tvrdě a nelítostně, vyžaduje absolutní poslušnost, šikanování používá cíleně k zastrašování ostatních rodinné prostředí - častý výskyt agrese a brutality rodičů, agresoři násilí napodobují a vracejí Elegán - velmi slušný, kultivovaný, zvýšeně úzkostný forma - násilí a mučení je cílené a rafinované, skryté, bez přítomnosti svědků rodinné prostředí - časté uplatňovaní důsledného a náročného přístupu, někdy až vojenského drilu bez lásky Vtlipáek - optimistický, dobrodružný, "srandista", se značnou sebedůvěrou, výmluvný, většinou oblíbený a vlivný forma - šikanuje pro pobavení sebe i ostatních, má snahu vypíchnout "humorné a zábavné" stránky oběti rodinné prostředí - obecně - citová deprivace, nepřítomnost duchovních a mravních hodnot

PŘÍMÉ VAROVNÉ SIGNÁLY ŠIKANOVÁNÍ MOHOU BÝT NAPŘ.: Posměšné poznámky na adresu žáka, pokořující přezdívka, nadávky, ponižování, hrubé žerty na jeho účet, např. z důvodu etnicity, sexuální orientace, náboženského vyznání apod. Kritika žáka, výtky na jeho adresu, zejm. pronášené nepřátelským, nenávistným, pohrdavým tónem. Nátlak na žáka, aby dával věcné nebo peněžní dary šikanujícímu nebo za něj platil. Příkazy, které žák dostává od jiných spolužáků, zejména pronášené panovačným tónem. Skutečnost, že se žák podřizuje ponižujícím a panovačným příkazům spolužáků. Nátlak na žáka k vykonávání nemorálních až trestných činů či k nucení spoluúčasti na nich. Honění, strkání, šťouchání, rány, kopání, které třeba nejsou zvlášť silné, ale je nápadné, že je oběť neoplácí. Rvačky, v nichž jeden z účastníků je zřetelně slabší a snaží se uniknout. Žák se snaží bránit cestou zvýšené agrese, podrážděnosti, odmlouvání učitelům apod.

NEPŘÍMÉ (VAROVNÉ) ZNAKY ŠIKANOVÁNÍ MOHOU BÝT NAPŘ.: Žák je o přestávkách často osamocený, ostatní o něj nejeví zájem, nemá kamarády. Při týmových sportech bývá jedinec volen do mužstva mezi posledními. O přestávkách vyhledává blízkost učitelů. Má-li žák promluvit před třídou, je nejistý, ustrašený. Působí smutně, nešťastně, stísněně, mívá blízko k pláči. Stává se uzavřeným. Jeho školní prospěch se někdy náhle a nevysvětlitelně zhoršuje. Jeho věci jsou poškozené nebo znečištěné, případně rozházené. Zašpiněný nebo poškozený oděv. Stále postrádá nějaké své věci. Odmítá vysvětlit poškození a ztráty věcí nebo používá nepravděpodobné výmluvy. Mění svoji pravidelnou cestu do školy a ze školy. Začíná vyhledávat důvody pro absenci ve škole. Odřeniny, modřiny, škrábance nebo řezné rány, které nedovede uspokojivě vysvětlit. (Zejména je třeba věnovat pozornost mladším žákům nově zařazeným do třídy, neboť přizpůsobovací konflikty nejsou vzácností!)

ZÁKONNÍ ZÁSTUPCI ŽÁKŮ BY SI MĚLI VŠÍMAT PŘEDEVŠÍM TĚCHTO MOŽNÝCH SIGNÁLŮ ŠIKANOVÁNÍ: Za dítětem nepřicházejí domů spolužáci nebo jiní kamarádi. Dítě nemá kamaráda, s nímž by trávilo volný čas, s nímž by si telefonovalo apod. Dítě není zváno na návštěvu k jiným dětem. Nechuť jít ráno do školy (zvláště když dříve mělo dítě školu rádo). Dítě odkládá odchod z domova, případně je na něm možno při bedlivější pozornosti pozorovat strach. Ztráta chuti k jídlu. Dítě nechodí do školy a ze školy nejkratší cestou, případně střídá různé cesty, prosí o odvoz či vyzvednutí autem. Dítě chodí domů ze školy hladové (agresoři mu berou svačinu nebo peníze na svačinu). Usíná s pláčem, má neklidný spánek, křičí ze snu, např. "Nechte mě!" Dítě ztrácí zájem o učení a schopnost soustředit se na ně. Dítě bývá doma smutné či apatické nebo se objevují výkyvy nálad, zmínky o možné sebevraždě. Odmítá svěřit se s tím, co je trápí. Dítě žádá o peníze, přičemž udává nevěrohodné důvody (například opakovaně říká, že je ztratilo), případně doma krade peníze. Dítě nápadně často hlásí ztrátu osobních věcí. Dítě je neobvykle, nečekaně agresivní k sourozencům nebo jiným dětem, možná projevuje i zlobu vůči rodičům. Dítě si stěžuje na neurčité bolesti břicha nebo hlavy, možná ráno zvrací, snaží se zůstat doma. Své zdravotní obtíže může přehánět, případně i simulovat (manipulace s teploměrem apod.) Dítě se vyhýbá docházce do školy. Dítě se zdržuje doma víc, než mělo ve zvyku.

STADIA ŠIKANY Nákaza vztahů při šikaně má svou vnitřní dynamiku a svůj zákonitý vývoj (Kolář, 2011) 1. ZROD OSTRAKISMU Přítomnost obětního beránka, černé ovce okrajový, neoblíbený člen Ostatní se s ním nebaví, pomlouvají, spřádají intriky, drobné legrácky Riziko dalšího negativního vývoje Veliké možnosti odklonění negativního vývoje ze strany ŠP ve spolupráci s TU 2. FYZICKÁ AGRESE A PŘITVRZOVÁNÍ MANIPULACE Ostrakizovaný jako ventil napětí ve skupině Uspokojování potřeb asociálních jedinců ve skupině (touha po moci a obdivu, únik z nudy, obveselení spolužáků) Přitvrzování psychické i fyzické agrese 3. KLÍČOVÝ MOMENT VYTVOŘENÍ JÁDRA Vznik skupiny agresorů Systematické šikanování nejvhodnějších obětí 4. VĚTŠINA PŘIJÍMÁ NORMY AGRESORŮ Normy agresorů se stávají nepsaným zákonem pro zbytek skupiny Málokdo se dokáže této dynamice postavit, i mírní a ukáznění žáci se mohou chovat agresivně a krutě 5. TOTALITA NEBOLI DOKONALÁ ŠIKANA Násilí jako normu přijímají všichni členové jako skupinový program Šikanování se stává skupinovým programem Rozdělení třídy na 2 sorty lidí otrokáři a otroci (jedni mají všechna práva, ti druzí žádná)

ŠIKANA A ŠKOLA Škola má ze zákona jednoznačnou odpovědnost za vytváření a udržování bezpečného prostředí, za ochranu žáků a jejich zdraví a za předcházení vzniku jakýchkoli forem rizikového chování na škole, tedy i šikany. Ředitel školy má zároveň odpovědnost za zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví pro své zaměstnance, tedy také za prevenci šikany zaměřené na učitele(1). Upravuje Metodický pokyn MŠMT ČR k prevenci a řešení šikanování mezi žáky škol a školských zařízení (č.j. MSMT-21149/2016) - http://www.msmt.cz/file/38988/ (1) 29 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů, 101 a 102 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů

POSTUP ŘEŠENÍ ŠIKANY Odhad závažnosti míra otevřenosti ve výpovědích svědků a obětí, závažnost a častost nevhodného chování, čas jak dlouho nevhodné chování trvá, počet aktérů Odhad stadia šikany Rozhovor s informátory a obětí Nalezení vhodných svědků Individuální, příp. konfrontační rozhovory se svědky Ochrana oběti zvýšená pozornost, zpřísnění dozorů Rozhovor s agresory, příp. konfrontace mezi nimi Výchovná komise Práce s obětí Práce s celou třídou

ZDROJE Kolář M. (2011). Nová cesta k léčbě šikany. Praha: Portál. Metodický pokyn MŠMT ČR k prevenci a řešení šikanování mezi žáky škol a školských zařízení (č.j. MSMT-21149/2016). Dostupné z:http://www.msmt.cz/file/38988/ Vágnerová, K. (2009). Minimalizace šikany. Praktické rady pro rodiče. Praha: Portál www.e-bezpeci.cz www.minimalizacesikany.cz www.prevence-praha.cz

UŽITEČNÉ ODKAZY Metodický pokyn MŠMT ČR k prevenci a řešení šikanování mezi žáky škol a školských zařízení (č.j. MSMT-21149/2016). Dostupné z:http://www.msmt.cz/file/38988/ Web Minimalizace šikany, www.minimalizacesikany.cz (poradna, publikace, letáky ke stažení apod.) Společenství proti šikaně, www.sikana.org Internet poradna, www.internetporadna.cz Sdružení Linka bezpečí (116 111), www.linkabezpeci.cz E-Nebezpečí pro učitele, www.e-nebezpeci.cz Národní centrum bezpečnějšího internetu, www.ncbi.cz Portál E-Bezpečí, www.e-bezpeci.cz Online poradna projektu E-Bezpečí, www.napisnam.cz Kontaktní centrum, které přijímá hlášení, týkající se nezákonného a nevhodného obsahu internetu, www.horka-linka.cz

DOSTUPNÁ LITERATURA K TÉMATU Bendl, S.: Prevence a řešení šikany ve škole. Praha: ISV, 2003. Janošová, P., Kollerová, L., Zábrodská, K., Kressa, J., Dědová, M. (2016). Psychologie školní šikany [Psychology of the school bullying] Praha: Grada. Kavalír, A. (Eds.). (2009). Kyberšikana a její prevence příručka pro učitele. Plzeň: Dragon press s.r.o. Kolář M. (2011). Nová cesta k léčbě šikany. Praha: Portál. Kolář, M. (2001, 2005). Bolest šikanování. Praha: Portál. Kolář, M. (2000, 1997). Skrytý svět šikanování ve školách. Praha: Portál. Krejčí, V. (2010). Kyberšikana kybernetická šikana. Olomouc: E-Bezpečí. Dostupné z: http://www.enebezpeci.cz/index.php/ke-stazeni/materialypro-studium-studie-atd Krejčí, V. Pravidla bezpečného používání internetu pro rodiče. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2016. Dostupné z: http://e-bezpeci.cz/index.php/ke-stazeni/doc_download/74-pravidlabezpeneho-chovanina-internetu-pro-rodie-2015 Říčan, P., Janošová, P. (2010). Jak na šikanu. Praha: Grada. Vágnerová, K. (2009). Minimalizace šikany. Praktické rady pro rodiče. Praha: Portál (Další literatura v materiálu Metodický pokyn MŠMT ČR k prevenci a řešení šikanování mezi žáky škol a školských zařízení (č.j. MSMT-21149/2016). Dostupné z:http://www.msmt.cz/file/38988/)