Výroba biometanu pro lokální potřebu



Podobné dokumenty
Studie projektu TA za rok 2015

Potenciál biometanu pro využití v dopravě

Metodika pro připojení a regulaci malé upgradingové jednotky ke standardní bioplynové stanici, včetně parametrů vyrobeného paliva

PhDr. Václav Marek EKONOMICKÉ A EKOLOGICKÉ VYUŽITÍ PŘEBYTKU BIOPLYNU NA ÚČOV

ZÁPIS Z JEDNÁNÍ KOMISE

Využití bio(plynu)metanu v dopravě Ing. Jan Ţákovec

Přednáška č.9 VÝROBNÍ ČINNOST PODNIKU doc. Ing. Roman ZámeZ

TECHNICKÝ NÁVRH VYUŽITÍ BIOPLYNU K VÝROBĚ BIOMETANU - BioCNG

ITÍ OBNOVITELNÝCH ZDROJŮ ENERGIE Z POHLEDU LEGISLATIVY. Pavel Noskievič

TECHNICKÝ NÁVRH VYUŽITÍ BIOPLYNU K VÝROBĚ BIOMETANU - BioCNG

Environmentáln produktu (typ III)

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ FAKULTA STROJNÍHO INŽENÝRSTVÍ - ENERGETICKÝ ÚSTAV ODBOR TERMOMECHANIKY A TECHNIKY

Proč biometan? Hlavní zdroj biologicky rozložitelné odpady, kaly z ČOV, odpady ze zemědělství jejich energetické využití je žádoucí Jedná se o

ZEMNÍ PLYN A BIOMETAN V DOPRAVĚ

Firma a strategie. Firma založena v roce Úzká spolupráce s renomovanými firmami v oboru CNG. Dovoz ověřené technologie CNG do ČR

Smart City a MPO. FOR ENERGY listopadu Ing. Martin Voříšek

... nová, modulární, nízkonákladová, bezobslužná separace bioplynu na biocng. MOBILNÍ ZAŘÍZENÍ NA VÝROBU BioCNG Bio CNG

pro bioplynové stanice

Využití CNG pro vysokozdvižné vozíky Mgr. Martin Řehák

Úprava bioplynu na biometan membránovou separací. *Bobák M., Hádková K., Křivčík J., Pientka Z., Brožová L., Fíla V.

Zemní plyn - CNG a LNG - v nákladní dopravě

TECHNOLOGICKÁ PLATFORMA

rní zdroj energie pro elektromobily Petr Vysoký

Město Tábor. Zkušenosti s využitím pohonu na CNG ve městě Tábor. XVII. Celostátní konference NSZM, Praha,

Palivová soustava Steyr 6195 CVT

Studie projektu TA za rok 2015

Příloha k průběžné zprávě za rok 2015

Politika ochrany klimatu v České republice. Návrh Ministerstva životního prostředí České republiky

Membránová separace bioplynu v reálných podmínkách bioplynové stanice

Využití CNG pro vysokozdvižné vozíky

ENERGETICKÁ AGENTURA VYSOČINY - KEA. Zbyněk Bouda bouda@eavysociny.cz Tel.:

Kogenerační využití biometanu vtláčeného do plynárenských sítí. Bioplyn a biometán Efektívna alternatíva energie Bratislava, 28.3.

Jezděte s námi na CNG

3. České energetické a ekologické fórum Praha

záměnou kotle a zateplením

TECHNOLOGIE PLNĚNÍ CNG

Příloha k průběžné zprávě za rok 2015

Výzkum vysokoteplotní sorpce CO 2 ze spalin s využitím karbonátové smyčky

ODBORNÉ VZDĚLÁVÁNÍ ÚŘEDNÍKŮ PRO VÝKON STÁTNÍ SPRÁVY OCHRANY OVZDUŠÍ V ČESKÉ REPUBLICE. Spalování paliv - Kotle Ing. Jan Andreovský Ph.D.

Význam CNG a biometanu pro mobilitu ve městech

10. konference dubna 2015, Clarion Congress Hotel České Budějovice. Mediální partneři:

PROGRAM KOGENERACE. Grafy Snížení emisí znečišťujících látek kogenerací...4 Snížení emisí skleníkových plynů kogenerací...5

CNG plnicí technologie MOTOR JIKOV. profil / partnerství / aplikace

Asociace NGV o.s. využití zemního plynu a biometanu v dopravě

AHK-obchodní cesta do České republiky Využití bioplynu k výrobě tepla a elektřiny října Kogenerační jednotky a zařízení na úpravu plynu

Jak lze získat energii z odpadů v konkrétních regionech a mikroregionech? Ing. Vladimír Ucekaj, Ph.D.

Pohon na CNG. srovnání s konvenčními i alternativními pohony. Konference Čisté mobility na E-Salonu Ing. Jan Kocourek, Praha,

Úvod: Co je bioplyn? Biologický materiál: Funkce bioplynové stanice Bioplynové stanice v ČR:... 9

Monitoring kvality České obchodní inspekce Pečeť kvality motorových paliv Bezpečné použití vysokoobsahových biopaliv

7. V Ї 4 odstavce 2 a 3 zneяjѕт:

Možnosti využití TEPLA z BPS

Nízkouhlíkové technologie. říjen 2017, Petr Lukeš

lní vývoj a další směr r v energetickém Mgr. Veronika Bogoczová

Evropský a mezinárodní kontext ochrany ovzduší

BMW FUTURE MOBILITY DEVELOPMENT CENTER (FMDC) Mikroregion Sokolov východ, Katharina Will, Petr Pospisil

Výzkum vysokoteplotní sorpce CO 2 ze spalin s využitím karbonátové smyčky

Roadmap. k Implementačnímu akčnímu plánu. (rozpracování vybraných opatření) pro využití zemního plynu a biometanu v dopravě

ENERSOL 2017 VZDĚLÁVACÍ PROJEKT NA TÉMATA OBNOVITELNÝCH ZDROJŮ ENERGIE, ÚSPORY ENERGIÍ A SNIŽOVÁNÍ EMISÍ V DOPRAVĚ STŘEDOČESKÝ KRAJ

Čistá mobilita z pohledu MD ČR

Podpora výroby elektřiny z biomasy a bioplynu v roce Rostislav Krejcar vedoucí oddělení podporovaných zdrojů energie

Národní akční plán čistá mobilita

Podpora výroby elektřiny z OZE a KVET v roce Rostislav Krejcar

D O H O D A. uzavřená ve smyslu 51 občanského zákoníku v platném znění

Postoj státu k alternativním pohonům v automobilové dopravě

Podpora čisté mobility ze strany státu

Zařízení pro plnění stlačeného zemního plynu. MOTOR JIKOV Strojírenská a.s., tel.

Úspory energie a obnovitelné zdroje energie

Výzkum a vývoj v rezortu dopravy

Ing. Zdeněk Prokopec předseda sdružení

Prioritní výzkumné cíle

Zemní plyn v dopravě. Ing. Markéta Schauhuberová manager, Česká plynárenská unie , Den s Fleetem

MOŽNOSTI POUŽITÍ ODKYSELOVACÍCH HMOT PŘI ÚPRAVĚ VODY

Nové požadavky na zpracování odborných posudků Seminář Novela vyhlášky č. 415/2012 Sb.

Výhled vodíkové mobility v ČR Ing. Aleš Doucek, Ph.D.

enia úspor v podnikoch rodná konferencia ENEF Energetický audit - príklady Michal Židek VŠB - TU Ostrava - 1 -

Akční plán pro biomasu v ČR na období do roku Ministerstvo zemědělství

Uhlíková stopa úřadu

Základní charakteristika

Strategie optimálního využití obnovitelných zdrojů energie v dopravě. Jiří Hromádko

doc. Ing. Jiří Skládanka, Ph.D.

Odpadové hospodá ství a projekt Odpadové hospodá ství Brno. RNDr. Jana Suzová, Ing. Václav Hnaní ek

CCS technologie typu pre-combustion v podmínkách České Republiky

CNG zemní plyn. Alternativní palivo v dopravě

KOGENERACE PLYNOVÉ MOTORY

SMART CITY BRNO Inteligentní nakládání s bioodpady ve městě Brně

MONITOROVÁNÍ. Jan Prášek

Aktualizace NAP ČM Představení struktury dokumentu

Národní akční plán čistá mobilita Strategie EK k čisté mobilitě

Celkem 1 927,8 PJ. Ostatní OZE 86,2 PJ 4,3% Tuhá palia 847,8 PJ 42,5% Prvotní elektřina -33,1 PJ -1,7% Prvotní teplo 289,6 PJ 14,5%

PROPOJENÍ VĚDY, VÝZKUMU, VZDĚLÁVÁNÍ A PODNIKOVÉ PRAXE. PhDr. Dana Pokorná, Ph.D. Mgr. Jiřina Sojková, Státní zámek Sychrov,

Výsledky simulací. Hana Foltýnová. Tel.:

Alternativní energie KGJ Green Machines a.s. Kogenerace pro všechny. Buďte nezávislý a už žádné účty.

ÚJV Řež, a. s. Vodíková mobilita Ing. Aleš Doucek, Ph.D.

Čl. 1 Úvod. Čl. 2 Postup výpočtu. E = E e + E t + E CH4

Podpora výroby elektřiny z biomasy a bioplynu (z pohledu ERÚ) Petr Kusý Odbor elektroenergetiky Energetický regulační úřad

NPŽP. Podpora alternativních způsobů dopravy. Ing. Michal Slezák Ředitel odboru realizace Národních programů

ení kvality ovzduší oblasti Česka a Polska

Využití tepla z průmyslových a jiných procesů

NOVÁ ETAPA PŘESTAVEB NA CNG

Aktuální znění výrokové části integrovaného povolení čj. 915/2005/ŽPZ/MaD/0006 ze dne , ve znění pozdějších změn:

Transkript:

Výroba biometanu pro lokální potřebu Projekt TA03020421 Technologická jednotka pro omezenou lokální výrobu biometanu nahrazujícího fosilní paliva především v dopravě a zemědělství Třeboň 8. - 9. 10. 2015 Ing. Jan Matějka ECO Trend s.r.o.

Obsah prezentace Cíl projektu Koncept projektu Řešitelský tým Aktuálnost řešené problematiky Etapy projektu Základní poznatky z průběhu řešení Výsledky projektu Vazba na uplatnění v praxi

Cíl projektu Cílem řešení je funkc ní vzorek a následne uz itny vzor technologie, ktera dokáz e ze standardního bioplynu vyrobit palivo pro zemědělske stroje a dopravní prostředky s efektivním obsahem metanu a bez nez ádoucích příměsí při optimálním poměru nároc nosti c ištění, skladování, provozu a výkonu motoru. Parametry cílového zařízení, pro nějz je hledane řešení urc eno: malé zařízení s kapacitou od 5 do 25 m3/hod. c istého biometanu s obsahem min 95% CH4, c isti cí technologie vyuz ívající dosud známe standardní principy minimalizace nákladu, maximální zjednodušení procesu s cílem maximální investic ní nároc nosti 0,15 EUR/Nm3 surového bioplynu (při rozpoc tení do 5 let kapacity)

Koncept projektu Cílem řešení je funkc ní vzorek technologie, ktera dokáz e z bioplynu vyrobit palivo pro zemědělske stroje a dopravní prostředky. Parametry cílového zařízení, pro nějz je hledane řešení urc eno: malé zařízení s kapacitou od 5 do 25 m3/hod. c istého biometanu s obsahem min 95% CH4, c isti cí technologie vyuz ívající dosud známe standardní principy minimalizace nákladu, maximální zjednodušení procesu s cílem maximální investic ní nároc nosti 0,15 EUR/Nm3 surového bioplynu (při rozpoc tení do 5 let kapacity) Principy pro dosaz ení cíle Lokální výroba bioplynu, malá mnoz ství (řád několika % odběru bioplynu) = nulové další náklady pro zapojení do procesu výroby bioplynu Rovnoměrné odběry/výroba (celoroc ní vyuz ití, tzn. např. manipulace v prostorách farem, nikoliv polní práce) = nemusíme řešit špic ky, zvyšuje se návratnost technologie Odpadní plyn se vrací do hlavního toku bioplynu ke kogeneraci = odpadá nákladná likvidace Lokální vlastní spotřeba = sniz ují se náklady na online monitoring sloz ení plynu, kalibrovaná vydaná mnoz ství Max. vyuz ití jiz existujících komponent = např. upravené vzduchové kompresory, zařízení na stlác ení a skladování zemního plynu (CNG)

Řešitelský tým ECO trend s.r.o. Ing. J. Matějka ECO trend s.r.o. Ing. J. Matějka, úvazek 0,3 VŠCHT Praha Doc., Ing. Ciahotný, CSc., úvazek 0,1 Ing. L. Nobilis, úvazek 0,3 Bc. M. Záveský, úvazek 0,2 Ing. Z. Prokopec, úvazek 0,7 Ing. J. Štambaský Ph.D., úvazek 0,3 Ing. V. Vrbová, úvazek 0,25 Ing. K. Hádková, úvazek 0,2 ECO trend s.r.o. Ing. J. Matějka vedení celého projektu, administrace, vedení za ECO trend s.r.o. Ing. L. Nobilis navrhování materiálů, zhodnocení vlivu na z ivotní prostředí Bc. M. Záveský analýza vstupních podkladů, komunikace se potencionálními zákazníky Ing. Z. Prokopec vyhodnocení vhodných principů c ištění, řešení technické c ásti kompresorů Ing. J. Štambaský, Ph.D analýza principů c ištění, vyhodnocení VŠCHT Praha Doc. Ing. K. Ciahotný, CSc. vedoucí projektu za VŠCHT Praha, řízení a metodické vedení Ing. V. Vrbová sestavování měřících aparatur, provádění měření a jejich vyhodnocování Ing. K. Hádková sestavování měřících aparatur, provádění měření a jejich vyhodnocování

Aktuálnost řešené problematiky Tlak na sniz ování emisí a zvyšování podílu alternativních paliv v úrovni EU Deklarovaná podpora alternativním palivům Nulová podpora na výrobu biometanu v ČR Nulová spotřební daň na biometan Chystané podpory na pořizování CNG vozidel v ČR od 2017 CNG plnící technologie o výkonech 1,5 20 m3/h nacházejí široké uplatnění a sniz ují ceny (Jikov, Coltri, BRC, Aquacentrum Praha) Připravovaná zemědělská technika traktory firmami New Holland, Valtra, Agromash + další prototypy

Etapy projektu Jednotlivé etapy projektu E001-2013 Přehled technologií Byl zpracován celkový přehled výrobců a principů c ištění (2 výrobci Metener Finsko a Biosling Švédsko v poc átec ní fázi se pokoušejí nabízet c ištění plynu o malých kapacitách problém cena, další 3 výzkumné projekty) Byl posouzen vliv c istoty paliva na chování motoru (kvalita plynu doporuc ená pro kogenerac ní jednotky je vhodná pro spalovací motory, vliv CO2 urc uje objem energie vliv na výkon a dojezd, problém zamrzání CO2, urc ena min. hranice 95% CH4) Byly urc eny vhodné technologie pro další zkoumání (membrány, adsorbce molekulovými síty a vodní vypírka) E002-2014 Posouzení vhodnosti Posouzení sloz ení paliva na chování motoru (upuštěno od úkolu, problém zamrzání, nahrazeno metodologií zapojení do procesu bioplynových stanic) Další zjišťování parametrů vybraných technologií Měření adsorbce molekulových sít (malá kapacita u kompaktních zařízení, problémy s regenerací) Matematické výpoc ty parametrů vodní vypírky (velká spotřeba vody) Proměření vybraných membránových modulů

Etapy projektu Jednotlivé etapy projektu E003-2015 Model procesu c ištění Pořízení 3 ks vhodných membránových modulů od firmy UBE Japonsko (dimenzováno na základě kvality plynu a poz adované kapacity) na základě výsledků předchozího testování vzorků Sestavení zařízení na c ištění kompresorová jednotka pro plnění membrán Testování různých zapojení membrán (série 2-3 ks, paralelní zapojení 2-3 ks a jejich vyhodnocení Zkoumání prvotních zkušeností s z ivotností komponent (kompresor, výkon membrán) E004-2016 Parametry technologií a testování

Základní poznatky z průběhu řešení Základní ověřené poznatky a principy 1. Technologií membrán je moz nost dosáhnout min. 95% c istoty biometanu, technologie je moz né kapacitně navyšovat zvyšováním výkonu kompresoru, mnoz stvím modulů membrán 2. Míra c istoty c ištění není zásadní pro investic ní nároc nost 3. Vlastní spotřeba vyrobeného paliva nevyz aduje investic ně nároc ný monitoring kvality plynu pro ověření souladu s platnou normou na kvalitu biometanu 4. Pouz itím dostupné techniky s úpravami lze dosáhnout minimalizace investic ní nároc nosti 1. Vzduchové kompresory 2. CNG plnící zařízení vc. případného skladování pro následné plnění biometanu do vozidel

Základní poznatky z průběhu řešení 6. Pokud uvaz ujeme, z e investic ní náklady spojené s výstavbou bioplynové stanice jsou rozpouštěny výnosy z prodeje elektřiny a není moz né nasmlouvat více odběru elektřiny, pak náklady na bioplyn jsou pouze náklady spojené s pořízením vstupů (kukuřice) a biometan je konkurenceschopným palivem 7. Mnoz ství odebírané pro výrobu vlastního paliva tvoří několik % z celkové produkce a není integrace zařízení do technologického procesu bioplynové stanice problematická, některá zařízení potřebná např. pro odvlhc ení c i odsíření jsou jiz k dispozici pro ochranu motoru kogenerac ní jednotky

Výsledky projektu Schéma zapojení pro testy separace s pomocí membránových modulů

Výsledky měření prvních membránových modulů, do průtoku 3 m3/h separace 98%, poté sniz ující se c istota plynu Výsledky projektu

Výsledky projektu Pokusy s reálným bioplynem, membrány s vyšší separac ní kapacitou Různá zapojení paralelní, sériová Navýšení průtoku a tlaku pořízením kompresoru 8 bar a 24 m3/h Sledované paramentry obsah CH4, průtok

Výsledky projektu Výsledky měření na membránách, zapojení sériové 3 moduly, při c istotě plynu 95%+ objem biometanu přes 6,5 m3 (cca 12 m3/h surového bioplynu)

Vazba na budoucí uplatnění v praxi Valtra oznámení zahájení sériové výroby (listopad 2012)

Vazba na budoucí uplatnění v praxi Prototyp Steyr (prosinec 2011)

Vazba na budoucí uplatnění v praxi Traktory Agromash (prosinec 2014)