22001122, cc ii ss ll oo 00 H RR AA DD UU OO TT EE VV RR EE NN YY CC AA SS OO PP II SS OO BB CC AA NN UU BB UU SS TT EE H Slovo redakce - Na západ od ráje - Válka Roseových - Co se do informací z MěÚ nevešlo - Překvapení z veřejného zasedání 25.6. - O petici a zámku - Rozhovory s Dušanem Spiritem - Koncert učitelů - Sýpka plná kultury 2 0 1 2, Č Í S LO 0 ST R A N A 1
SLOVO REDAKCE Vážení čtenáři, občané Buštěhradu. Možná se ptáte: Co je to za nový plátek, který držím v rukou? Nápad vydávat tento časopis se zrodil po zkušenostech bývalé redakční rady starého Buštěhradského zpravodaje (BZ) s vedením města Buštěhradu jako vydavatelem. Není žádným tajemstvím, že hlavním důvodem, proč nyní občané mají nový formát BZ, je především ten, aby se zamezilo nepříjemně zveřejňovaným informacím a kritice, které vedení města rozhodně nechtělo, aby veřejnost četla. Rádi bychom Vám tedy postupně předkládali nejen to, na co jste byli zvyklí za starého BZ, tedy i literární, kulturní a historické články, ale zejména to, co se jako informace do oficiálního BZ z různých důvodů nevejde, a o co si myslíme, že byste neměli být ochuzeni, a co byste Vy měli jako občané města vědět. Ne tedy pouze to, co by někdo chtěl, abyste věděli. Velice oceňujeme podporu občanů, kteří se zajímají o pluralitu názorů a postrádají informace, o které jsme se v BZ snažili - ať již anketami, dotazy na zastupitele nebo komentáři k zasedání městských zastupitelů. Žijeme v době, kdy jednostranné informace a polopravdy často vedou k tomu, že názory čtenářů podlehnou masáži médii a jejich pracovníků. Věříme, že Buštěhradské listy přispějí v tomto ohledu k Vašemu vytříbení názorů na činnost všech těch, kteří se o naši obec zajímají a něco pro ni vykonávají (či nevykonávají). Buštěhradské listy nejsou barevné, na pěkném papíře, jako nový Buštěhradský zpravodaj, neboť nemáme k dispozici obecní rozpočet, a peníze musíme shánět sami. Snad Vám to vynahradíme poutavostí jeho obsahu. Nabízíme Vám také možnost spoluvytvářet podobu a náplň tohoto časopisu, případně se i jakkoliv jinak podílet na jeho přípravě. Pokud máte chuť napsat o nějaké akci či jevu ve městě, okomentovat dění u nás či v okolí, či napsat cokoliv, co Vás napadá, Váš příspěvek bude vítán. Příspěvky je možné posílat na adresu bustehradskelisty@seznam.cz, přičemž obsah časopisu není nijak omezen a je otevřen každému. (redakční rada Buštěhradských listů ve složení: Jiří Janouškovec Jaroslav Pergl, Jitka Müllerová, Daniela Javorčeková, Jiří Blesk) ˇ BUŠTEHRADSKÝ CHODEC na západ od ráje Nápad, použít jako nadpis článku do buštěhradského plátku parafrázi názvu slavného Steinbeckova románu, bude možná někomu trochu zavánět pragocentrismem. Ale východně od biblického Edenu se přeci usadil Kain, takže je nasnadě obsazení jiných volných parcel. A tak, aby nezůstalo jen u nadpisů, dovolil jsem si trošku využít i obsah knihy, která patří mezi to nejlepší, co jsem kdy četl. V první řadě je tu Cathy Ames! V těle této osudové ženy andělského zjevu nesídlí jen ďábel, je to spíš Vetřelec, Hannibal Lecter nebo aspoň pan Hyde. Její figura je zcela zásadní, neopominutelná, inspirační a vzbuzuje touhu přijít věci na kloub. Pro tento spisek jí používám jako personifikaci všech pomluv, nařčení, zkreslování faktů, lží a nekalých oumyslů vůbec. Bohužel i v našem buštěhradském románu Cathy stále kraluje. Ať je kdo chce kde chce, není chráněn před zlou vůlí, i kdyby se choval asketicky a nenápadně sebevíc. Chodící zlo Cathy se proplétá ulicemi, číhá za plotem, nakukuje do otevřených oken, nosí Bretschneiderovy manžety a provokuje v hostincích. A nejde jí ani o nějaký prospěch, jen o to, aby sousedovi chcípla koza. Dalším naším hrdinou je tradice a historie města, tam vidím neúnavného bojovníka s nezdary Adama Truska. Hrdina Steinbeckův vidí svou budoucnost ve slunném salinaském údolí, zatímco buštěhradský praotec vsadil na skalnatý ostroh s potokem v úpatí. Obyvatelé kalifornských rovin měli své problémy, my se zase věčně pachtíme po těch našich golgotovských stráních. Co na tom? Život běží a rozdává nejrůznější rány. A Buštěhraďan, přestože se již mnohokrát spálil, přestože byl mnohokrát varován nějakým tím starším bratrem Charlesem, dál vleče svůj úděl a ryje nesmazatelnou brázdu za sebou. Není přece meteorem, co jen zazáří a rozplyne se. Adamovi synové, Áron a Caleb, ti mi byli vůbec prvotní inspirací. STRANA 2
Především oba dva neustále usilují o otcovu přízeň. Potýkají se s dědictvím vlastností, o kterých by nejraději ani neslyšeli. Hledají si své místo na slunci, pozornost a úctu. Každý má pro to jiné prostředky, ale cíl je stejný. Není problém upadnout, ale nezůstat dlouho ležet. Je to vskutku sysifofské, ale stojí to za to...... ano, filozofuji, namísto toho, abych konečně představil, kdo tvoří bratrskou dvojici v mém příběhu, že? Napadlo-li vás to také, mám radost. Buštěhradské listy a Buštěhradský zpravodaj, to jsou ti klíčoví příbuzní! Oba se budou snažit o vaši přízeň. Oba budou zřejmě občas zmítáni emocemi, ale věřím, že je za tím upřímná láska k tomu všemu buštěhradskému nahoře i dole. A řešit, zda je právě onen ten lstivý, chytrý a obratný týpek, nebo ten zase trochu naivní a nevinně se tvářící dříč, to už bude na vás, na čtenářích. Každý preferuje něco jiného, v každém z nás je občas chlad i horká krev. Jen té všudypřítomné Cathy bychom se měli raději vyhýbat obloukem. (zapsal Jiří Blesk) FEJETONY Válka Roseových Pamatujete se na komedii Válka Roseových s Michaelem Douglasem a Kathleen Turner v titulních rolích? Je o tom, jak se původně idylické manželství změní během rozvodového řízení v boj na život a na smrt. Manželé si dělají různé naschvály, on jí uřeže podpatky u všech střevíců, ona mu zdemoluje auto. On přijde opilý na večírek, kde ona hostí svoje přátele, a ehm znehodnotí hlavní chod večeře. Tak dlouho se každý snaží druhého přetrumfnout nějakou schválností, až oba bídně zahynou v troskách padajícího lustru, přestože těsně před koncem si nesmyslnost svého počínání uvědomí. Připomíná mi to situaci v Buštěhradě v posledním roce. Někdo na radnici někoho zkritizuje. Ten si to nemůže nechat líbit a kontruje nějakým článkem. První se chce bránit a napíše ještě delší článek. Druhý se naštve ještě víc, zavře se na měsíc v kanceláři a napíše úúúúplně nejdelší článek, obviní odpůrce, že jeho babička byla mormonka a kradla v samoobsluze, a vyzve ho k rezignaci a tak dále. Nakonec tomu jednomu vytečou nervy, zruší ten ošklivý časopis, kde se vše odehrává (ale byla to fuška!), a vymyslí si svůj, kam se žádné ošklivosti psát nebudou, kdepak, jen samé pozitivní zprávy o tom, jak se nám všechno daří, nové občánky jsme uvítali a paní Kadrnožkové gratulujeme k osmdesátinám. A hlavně ty informace se dostanou k občanovi přímo od pramene, nikoliv nějakými křivolakými cestičkami! Je to vlastně takové absurdní divadlo, a když nad tím člověk získá nadhled, může se bavit tragikomičností toho všeho. Bohužel to není až tak zábavné, když si uvědomíme, že nakonec na to doplatí zase jen Buštěhrad. Tak se trochu uklidníme, napočítáme v duchu do deseti a pokusíme proti tomu bojovat maximální objektivitou a kritickým myšlením. I když s přístupem nejsme jako oni budeme nejspíš v nevýhodě. Oproti na začátku zmíněnému filmu jsou tu dva podstatné rozdíly: za prvé, na radnici nebyla ani v začátcích žádná láskyplná idyla, takže tohle od začátku italské manželství zachránit nejde. A za druhé - doufejme, že to přežijeme ve zdraví a nespadne s námi lustr. (zapsala Daniela Javorčeková) STRANA 3
ˇ CO SE DO INFORMACÍ Z MEÚ NEVEŠLO Zamyšlení nad zasedáním dne 16. 5. Chtěl bych se na chvíli pozastavit nad částí VZ, kde se rozebíraly záměry na prodej pozemků města. Jednalo se o pozemky 1645, 1647/2, dále pozemky 131/7, 132 a nakonec pozemek 2396. Zde se prokázalo, jak bylo dobře, že občané dotlačili vedení města, aby byla v jednání zastupitelstva zakotvena diskuse s občany před hlasováním zastupitelů. Pokud by totiž tato věc zakotvena v jednacím řádu nebyla, bez uzardění by zastupitelé pod vedením pana místostarosty Oplta odhlasovali záměr prodat pozemky, které jako jediné sloužily jako přístup na pozemek sousedního majitele pozemku. Na to upozornila zejména paní Zemanová. Záměr byl stažen z jednání. U pozemků 131/7 a 132 by se v této podobě pozemky odhlasovaly. Opět upozorněním občana došlo k opravě překlepu na správný pozemek 131/1. Teprve v této podobě byl záměr odhlasován. Ani poslední pozemek, který se projednával, nebyl bez zajímavosti. Předseda kontrolního výboru podrobně seznamoval na projekci pozemku přítomné občany, o jaký pozemek se v podstatě jedná, kde se přesně nachází, a že jde o přístupovou cestu k většímu soukromému pozemku. Těsně před hlasováním se opět z fóra občanů ozval dotaz, zda zastupitelé vědí, o jakém pozemku hlasují, protože pozemek pod číslem 2396 má rozlohu více jak 14 000 m 2, a jde o samé cesty. Dotazem pana Sejkory, jakou rozlohu žadatel uvádí, musel pan Oplt prohlásit, že rozloha není v žádosti uvedena. Bod byl stažen z projednávání. Dataprojektor je dobrá a žádaná věc. Ukazuje to, co by bylo jinak skryto. Škoda, že se nestal pravidlem i na dalším zasedání. Je dobré, že občané kontrolují nepřipravené zastupitele a napravují jejich chyby. Nebo jiný záměr? (zapsal Jiří Janouškovec dne 20. 7. 2012) Překvapení z veřejného zasedání 25. 6. Skoro hodinu diskuse vyvolala snaha pana místostarosty Oplta o nový pohled na výstavbu BPS v katastru Buštěhradu. Během výkladu o dalším setkání výboru pro životní prostředí s představiteli investora MPS, postupně připravoval pan Oplt posluchače, mimo jiné, na hrozby, milionové pokuty městu za zmařený záměr výstavby BPS. Na nezbytnost stavět BPS, jako nevyhnutelnost moderní doby. Na nutnost se vyjádřit jako zastupitelé, tedy jako všichni zastupitelé, k novým poznatkům, blíže nespecifikovaným. Slovní akrobacie vyústila v diskusi s posluchači k momentu, kdy pan Dědič rezolutně požádal o hlasování, zda je zastupitelstvo pro výstavbu nebo ne. V této situaci další nejasné snahy pana Oplta skončily a přítomní zastupitelé hlasovali jako jeden muž proti výstavbě. V této souvislosti si kromě pana Dědiče zaslouží dík zejména pan Kratochvíl, který jako člen výboru pro životní prostředí, mnohé skutečnosti uvedl na pravou míru a zasadil se zásadním způsobem o hlasování zastupitelů k výstavbě BPS. Závěrem apeloval na to, aby toto rozhodnutí zastupitelstva bylo urychleně předáno Odboru výstavby Kladno, Ministerstvu pro životní prostředí ČR, Středočeskému kraji a jiným důležitým subjektům a organizacím, kterých se výstavba a její záměr týká. Zejména pak proto, že na dotyčných institucích je dosud pouze vyjádření bývalého zastupitelstva, které záměr s dopravní výhradou schválilo. Jinou smutnou záležitostí byla opět otázka školky. Všichni jsme rádi, že se otevření školky, v budově školy, po dvou letech úřadování současného vedení MěÚ, uskuteční již brzy. Přesto poněkud zarážejícím způsobem vyplouvá na povrch ta skutečnost, že třída s 28 předškoláky je jako kapka v moři žádostí nespokojených rodičů. Velice trpělivá mladá rodina se dvěma dětmi seděla celé zasedání, tedy tři hodiny, aby mohla v závěru sdělit své rozčarování nad celou situací s žádostí o další řešení situace dětí, které se do nově otevřené školky nedostanou. Mladá paní upozornila na možnost využít volné kapacity MŠ v Brandýsku již dříve pana Oplta. Ten však, ke dni VZ, s obecním úřadem o možnosti nehovořil. Musel Buštěhrad dospět tak daleko, že se musí ohlížet o pomoc k okolním obcím jako je Brandýsek? Kam sahal pohled do budoucna nejen současných, ale zejména minulých zastupitelů, z nichž někteří sedí i v tom současném? Sdělení mladé maminky, že je asi na 63 místě ze 79 v pořadníku, mě upřímně zarazilo. Co si ale jistě zaslouží pochvalu, je to, jakým pěkným způsobem vedou tito mladí manželé výchovu svých dětí, které byly po většinu doby velmi tiché a hodné. Na zasedání jsme postrádali dataprojektor k projednávaným pozemkům a mikrofon. (zapsal Jiří Janouškovec dne 21. 7. 2012) Poskytování informací Povinností každého subjektu veřejné správy, včetně obcí jako územ- STRANA 4
ních samosprávných celků, je poskytování informací podle zákona č.106/1999 o svobodném přístupu k informacím. Náš MěÚ má s poskytováním informací potíže. Dokladem toho je již v pořadí druhé upozornění na nezodpovězení dotazů občanům u dvou předcházejících veřejných zasedání zastupitelstva Buštěhradu 16. 5. a 26. 6. Tyto dotazy byly podány a zpětně potvrzeny elektronicky z MěÚ například ve dnech 1. června, 20. a 4. května, 28., 26., 22. a 16. dubna a nakonec 3. ledna. Pomineme-li, že jde o zákonnou povinnost, která může být vymáhána na MěÚ nadřízeným orgánem, odporuje to opakovanému prohlášení vedení města o otevřené komunikaci s občany města. Také argumenty o nefunkční výpočetní technice pokulhává ve světle tak dlouhého časového rozptylu podaných dotazů. Vedení města můžeme pochválit, že dotaz z 23. 11. 2011, podaný stejnou cestou, byl zodpovězen a zveřejněn v Buštěhradském zpravodaji. MěÚ na výše zmiňované dotazy odpověděl až dne 14. 7., ačkoliv zákonná lhůta na odpověď po podání dotazu je, dle 14 odst. 5.d), celkem 15 dní, ve výjimečných, specifikovaných případech 25 dní. Věříme, že se pružnost ve vyřizování dotazů zlepší. Kvalita odpovědí je věcí druhou. (zapsal Jiří Janouškovec dne 20. 7. 2012) Schválená a iniciovaná usnesení občanů Každý občan má možnost iniciovat prostřednictvím jakéhokoli zastupitele své návrhy na usnesení. Je to možné i v průběhu veřejného zasedání (VZ), pokud se bude hlasovat o jeho zařazení do projednávání nebo se jen prostě o něm hlasuje, přestože to není věcně správně, ale svým hlasováním zastupitelé dali najevo svou vůli o návrhu hlasovat. Od začátku tohoto roku se podařilo z řad občanů iniciovat některé návrhy na usnesení. Některé z nich bych rád vyzdvihnul. Předně návrh na usnesení v následujícím znění: Zastupitelstvo obce se usneslo na průběhu projednávaných bodů programu všech VZ takto: Návrh usnesení, zdůvodnění, rozprava zastupitelů, připomínky občanů k problematice, hlasování. Přestože nedala předsedající o návrhu hlasovat s odůvodněním, že se to bude řešit v připravovaném jednacím řádu (JŘ), byl to první konkrétní tlak na to, aby se o nás nejednalo bez nás. Pomíjím tu skutečnost, že o návrhu se hlasovalo a byl na začátku VZ schválen do bodu jednání, ale předsedající jej nakonec odhlasovat nenechala. Jak těžké je pro vedení MěÚ se s tímto faktem ztotožnit, ačkoliv jej sami nakonec byli nuceni dát do JŘ města, je skutečnost, že již v době platnosti nového JŘ musel být pan místostarosta Oplt upozorněn na jeho dodržování při VZ dne 16. 5. z řad občanů. A po pravdě, moc se nechtělo. Je to důležité demokratické vítězství občanů. Díky tomuto opatření se mohou eliminovat chyby nebo škody, které mohou nastat. Čas ukázal, že toto opatření již přineslo své plody viz schvalování záměrů prodeje pozemků ze stejného VZ. Dalším návrhem, který vzešel z řad občanů, bylo schválení nahrávání zvukového záznamu VZ. Tím se výrazně zmenšila možnost překroucení toho, co na VZ zaznívá, jejich chybná interpretace, případně vynechání podstatných bodů VZ. Je to i vítaná pomoc pro zapisovatele a ověřovatele zápisu z VZ i jako důkazní materiál zodpovědnosti každého zastupitele za své jednání. Nakonec poslední usnesení, které se schválilo a vzešlo ze strany občanů, vedlo k úspoře rozpočtu města do budoucna. Týkalo se auditu hospodaření města. Na posledním zasedání 25. 6. se odhlasovalo, že jej příště bude vykonávat zdarma Středočeský kraj. (zapsal Jiří Janouškovec dne 22. 7. 2012) O petici a zámku Proč petice k zámku? V podstatě šlo o reálné indicie o možnosti záměru kraje odhlasovat na krajském zastupitelstvu odstoupení od platné smlouvy s městem Buštěhrad na rekonstrukci části zámku, patřící kraji. Ve smlouvě (Darovací smlouva nemovitosti ze dne 7. 10. 2010) je totiž tato důležitá část: III. Prohlášení smluvních stran. Dárce se zavazuje převzít nemovitosti zpět do svého vlastnictví v případě, že obdarovaný nezahájí realizaci opravy objektu do tří let od podpisu smlouvy darovací. Bylo třeba jednat rychle, abychom se jako občané, kterým není zámek lhostejný, pokusili negativní vývoj živený médii zvrátit. Udělali jsme ve spolupráci s vedením MěÚ, co bylo v našich silách. Včetně petice občanů, její předání hejtmance kraje a reakcí na dotazy některých redaktorů periodik k otázce petice. Současný stav je tedy takový, že rozhodnutí o realizaci rekonstrukce zámku je v rukou budoucího krajského zastupitelstva. O zámku se na veřejném zasedání kraje nehlasovalo. Shromáždění více jak 1 000 podpisů za tak krátkou dobu 14 dní je velký úspěch a já bych chtěl občanům, kteří se takto angažovali, poděkovat. (zapsal Jiří Janouškovec dne 21. 7.) STRANA 5
Petice dle čl. 18 Listiny základních práv a svobod a zákona č. 85/1990 Sb. o právu petičním My, níže podepsaní občané, prostřednictvím této petice žádáme Středočeský kraj, aby jako majitel většinové části buštěhradského zámku započal a dokončil jeho rekonstrukci. Tato petice je podporována zastupitelstvem a vedením města Buštěhradu. Buštěhradský zámek je nejvýraznější dominanta ve městě i okolí. Stavba vznikala v letech 1699 1705 v barokním slohu. U jejího zrodu stála osobnost Anny Marie Františky, velkovévodkyně Toskánské, později přešel do rukou vládnoucího habsburského rodu. Prošel několika přestavbami, v polovině 18. století se na úpravách zámku podílel například významný barokní stavitel K. I. Dientzenhoffer. Zámek ve své historii mnohokrát hostil významné osobnosti, jako např. francouzského krále Karla X., věhlasného geologa J. Barrande, či spisovatele F. René vicomta de Chateaubriand. Ještě do 80. let 20. století měl zámek svou náplň a byl udržován. Zámecký areál získalo město do vlastnictví roku 2003 od firmy, která jej nechala zchátrat tak, že byla přímo ohrožena jeho existence, přestože tušilo, že záchrana bude zdlouhavá a nákladná, a samo město na to nebude svými finančními možnostmi stačit. Uvědomovalo si ale, že zámek má pro město klíčový význam, jeho navrácením do života města obyvatelé získají novou kulturní a společenskou vybavenost, krásné prostředí, které bude významným přínosem nikoliv jen pro město, ale pro celé okolí. Do loňského roku město samo na opravy vynaložilo kolem 30 mil. Kč, z toho asi polovinu činily dotace. Opravy postupovaly pomalu, ale promyšleně s pomocí fundovaných odborníků, podařilo se zajistit rozsáhlé havárie, opravit krovy a střechy (dokumentaci obnovy i rozvahy o budoucím využití lze sledovat na webu města: http://www.mestobustehrad.cz/meu/zamek/rekonstrukce.php). Zámecký areál, přestože zchátralý, je cennou, autenticky zachovalou památkou, pro svůj region neobyčejně významnou. Občané, vědomi si omezených možností malého města, tak roku 2010 velmi uvítali rozhodnutí Středočeského kraje převzít většinovou část zámku a zrekonstruovat ji k dalšímu využití a potřebám Středočeského kraje. Zdálo se, že zámek konečně získal silného investora, který bude schopen dokončit náročnou rekonstrukci. Veřejnost již nyní oceňuje přerod zámeckého parku, který rozkvétá před očima v důsledku úprav ze strany kraje, a z něhož bude mít užitek široká veřejnost. Zámecký park je nejrozsáhlejší zelenou plochou ve městě, a byla velká škoda, že doposud nemohla být využívána. Naději na brzké dokončení obnovy zámku však vystřídalo obrovské zklamání. Občané města jsou velmi rozčarováni z toho, že pod vlivem aféry pana Ratha by mělo být opuštěno od tak bohulibého záměru, jakým je záchrana zámku. Město, které věnovalo záchraně tolik úsilí, by mělo být ještě více postiženo tím, že zámek bude ponechán napospas svému osudu? Vzhledem k vynaloženému úsilí a úctě k lidem, kteří se dlouhé roky o záchranu zámku zasazovali, vzhledem k vynaloženým finančním prostředkům, vzhledem k potřebě záchrany mimořádně významné památky, žádáme Středočeský kraj, aby dostál svým smluvním závazkům mezi městem Buštěhrad a Středočeským krajem, ponechal si zámek ve vlastnictví a neupouštěl od záměru rekonstrukce, naopak započal s jeho realizací, jakmile to bude možné. Občané nechtějí být svědky smutného konce zámku v ruinách podobně, jako dopadl buštěhradský hrad v minulosti. Kdo jiný, než Středočeský kraj, by měl opravit památku významnou pro celý region, jestliže tato náročná oprava je zjevně nad možnosti Buštěhradu? Neměl by kraj menším obcím pomáhat právě takovýmto způsobem? Záměr na rekonstrukci zámku není pouze zbytečnou libůstkou bývalého pana hejtmana. Je to naplňování vize, o které město usiluje již řadu let. Je to historický počin, v jehož dokončení doufá prakticky celý Buštěhrad. Děkujeme. Konečná podoba buštěhradského zámku po rekonstrukci. Foto archiv STRANA 6
Ještě k petici Především na internetu (www.petice24.com/zamek_bustehrad) je stále možné petici podepsat. Hlavním cílem ovšem v první fázi bylo předat petici na Kraj do zasedání krajského zastupitelstva, které se konalo 28.6. S Jiřím Janouškovcem jsme paní hejtmance petici dovezli a o problému proběhla diskuse. Paní hejtmanka se vyjádřila, že chápe svízelnou situaci Buštěhradu, nicméně rozhodování o zámku zřejmě ponechá novému krajskému zastupitelstvu, které vzejde z podzimních voleb. Nebrání se však provedení dílčích zajišťovacích prací, bude-li to situace vyžadovat. Byla také nastíněna možnost předat spodní zámecký park po jeho dokončení do užívání městu. V červenci se s paní hejtmankou sešla také paní starostka. Petici s příslušným komentářem jsme rozeslali všem krajským zastupitelům odpovědělo jich asi pět, většinou ve smyslu, že souhlasí a obnovu zámku podpoří. Alespoň se tedy daří dostat do obecného povědomí fakt, že obnova zámku je záměr dobrý a užitečný, a bylo by škoda, kdyby byl kvůli aféře pana Ratha smeten ze stolu. (zapsala Daniela Javorčeková) ROZHOVORY S DUŠANEM SPIRITEM Ohlasy a BPS Možná se zdálo, že se o rady a názory pana Dušana Spirita, který je odborníkem na řešení těžkostí, se kterými se potýkají malé obce a města do 5 000 obyvatel, nebudeme moci více podělit. Naštěstí tomu není tak a já mám tu čest využít drahocenného času pana Spirita Dušana k dalšímu podnětnému krátkému rozhovoru. Tady je. Pane Spirite, vaše poslední zveřejněné názory se nesetkaly s plným pochopením všech obyvatel Buštěhradu. Co o tom soudíte? Víte, to je těžké Někteří lidé se domnívají, že moje rady nepotřebují nebo mé názory nejsou potřebné. Někteří je považují za nepohodlné, a někteří mě prostě nechápou. Říkají si dokonce, že z peněz daňových poplatníků se píší vymyšlené rozhovory. Sice mě to uráží, ale já jim to nemám za zlé, každý má právo na svůj názor a já je svým způsobem chápu. Jsme jenom lidé. Byl jste se podívat na hřbitově, jak byste jej s odstupem doby charakterizoval, jeho stav? Nechci se k tomu více vyjadřovat. Tak se prosím alespoň pokuste. Je mi trapné se o tom zmiňovat. Tak alespoň naznačte, co byste k tomu řekl. Podívejte se, radil jsem určitý postup občanům a návštěvníkům hřbitova, co se týká určitých potřeb člověka, které jsou lidsky přirozené. Bohužel jsem se touto radou sám neřídil a chtěl jsem využít alespoň nefunkční WC, ale bylo tam zamčeno. Neptejte se, co bylo dál. Dobře, chápu, obraťme list. Co říkáte diskusi na posledním veřejném zasedání o bioplynové stanici? Tak s překvapením jsem konstatoval posun v argumentaci ve prospěch BPS. Argumenty o tom, že se pokroku ve zpracování odpadu nedá zabránit, že postavením se výstavbě riskuje město pokutu za zmařený investiční záměr, a že je třeba se ještě nad celou záležitostí více zamyslet, mě prostě překvapily. Byly však předkládány zastupitelem, člověkem zběhlým v problematice životního prostředí a já věřím, že ví, co říká. Pokud by se však BPS postavila a zápach by byl cítit ze samotného objektu nebo z dopravovaných odpadů, nebyla by to snad pro obec pohroma? Ale jakápak pohroma. I kdyby se tak stalo, lidé by si na to prostě museli zvyknout a hotovo. A komu se to nelíbí, tak se může odstěhovat. Důležité je, aby město neplatilo pokutu za zmařený investiční záměr. Zastupitelé byli několikrát vyzváni občany, aby hlasovali o tom, zda jsou pro nebo proti výstavbě BPS. Nakonec jednomyslně odhlasovali, že jsou proti výstavbě. Proč si myslíte, že to trvalo tak dlouho a po tolika výzvách? Tak asi takto pane redaktore. Tlaky různých zainteresovaných stran mohou vést k jistému ovlivňování důležitých osob, a pak již zbývá jen manipulační technika a trocha diplomacie a snad i zvrat v uvažování občanů. Když tak nad tím uvažuji, tak to ale rozhodně nemohl být případ některých vašich zastupitelů! K odhlasování tohoto rozhodnutí zastupitelstva stačilo pět hlasů. Otázkou je, proč byl kladen důraz na seznámení problematiky nových poznatků o BPS u všech zastupitelů, zejména těch nepřítomných. Tomu skutečně dobře nerozumím. Snad by po nových informacích na pracovních schůzkách všichni zastupitelé pochopili, že výstavba je vlastně pro obec prospěšná. Kdo ví? Proč ale tak dlouho? Dlouho, dlouho. Co je to dlouho? Co to je krátce? Pro někoho je krátce věta občané BPS nechtějí, tak to odhlasujme a je to. Druzí jsou před touto větou schopni produkovat slovní akrobacii 30 minut a je to pro ně krátké. Jsme jen lidi, nejsme stroje. Závěrem, jsou pro vás, pane Spirite, buštěhradská veřejná zasedání zajímavá? Nesmírně. Každému bych přál, aby je zažil. Jsou velmi inspirativní a prostě zajímavá. Děkuji za rozhovor a těším se na příští témata. (fiktivní rozhovor zapsal Jiří Janouškovec dne 20. 7.) STRANA 7
ˇ SPOLECENSKÁ A KULTURNÍ RUBRIKA Koncert učitelů byly funkční zámecké prostory. hlásí z blízkého i vzdáleného okolí 5. 6. proběhl, v podstatě reprezentativní, koncert učitelů buštěhradské ZUŠ. Pod záštitou městského zastupitelstva (málo zastoupeného) měl pan ředitel Bednář příležitost představit veřejnosti, jak hodnotný učitelský sbor se mu zde podařilo sestavit. Myslím, že se má čím chlubit. Lenka Filová hoboj, Lucie Hochmanová flétna, Petr Štěpán kytara, Petr Kuna viola, Lenka Frausová klavírní doprovod i Petr Vaněk s klarinetem předvedl, že i vážná hudba se dá vtipně odlehčit. Po přestávce potom Marcel Javorček předvedl na novém koncertním křídle strhující výkon hodný klavírního virtuóza. Zcela zaplněný hudební sál školy nemohl stačit všem zájemcům o tuto kvalitní produkci. I zde se ukazuje, jak potřebné by Předvedení takto kvalitního pedagogického sboru by mělo být výzvou pro rodiče, aby využili možnosti svěřit výchovu svých ratolestí do jejich rukou. Pověst školy přesahuje rámec našeho města. Žáci se sem Koncert učitelů. Foto Jaroslav Pergl a škola se vydatnou měrou snaží navrátit opodstatnění heslu Co Čech, to muzikant. (zapsal Jaroslav Pergl) Koncert k výročí buštěhradského sboru Buštěhradský smíšený pěvecký sbor oslavil významné jubileum. 35. výročí založení oslavil koncertem v místním kostele Povýšení sv. kříže. Nejprve si na úvod zazpívali pod vedením dlouholetého sbormistra Jiljího Teringera. Následovalo přivítání a gratulace od paní starostky Jitky Leflerové a vzpomínání Miloše Vacka (jeho otec byl zakladatelem sboru). Potom už se taktovky ujali noví sbormistři Jan Dušek a Tomáš Pálka. Nejmilejšími gratulanty určitě byly děti ze sboru Duha, které si se sborem zazpívaly pod vedením paní Holeyšovské. Celým bohatým programem již tradičně provázel pan učitel Marek Veselý. Zaplněný kostel ukázal, že sbor má stále dost příznivců. Jenom by potřeboval, aby alespoň někteří vstoupili do jeho řad. Nám ostatním nezbývá, než popřát všem jeho členům hodně zdraví, vytrvalosti a invence do dalších let. (zapsal Jaroslav Pergl) Koncert k výročí buštěhradského pěveckého sboru. Foto Jaroslav Pergl STRANA 8
Sýpka plná kultury Buštěhradská sýpka pana Víti Helíska se stále hlouběji vrývá do podvědomí naší veřejnosti nejen pro již vyhlášenou vinotéku pana Bláhy, ale i zázemím, které poskytuje místní kultuře. To se ukázalo i o sobotním večeru 9. 6. 2012, kdy se zde měli možnost předvést muzikanti, jejichž výběr byl dán nejen tím, že dobře hrají, ale především kvůli jejich autorskému přístupu. Tentokrát si své vlastní skladby zahrála a zazpívala nejprve Kapela Pavla Petráně. Karel Pazderka vystoupil jako sólista, který si písničku složí, napíše k ní text a ještě si ji sám zazpívá a zahraje na foukací harmoniku a kytaru. Na závěr se nám Honza Loněk ze skupiny The Furnitures snažil přiblížit atmosféru předválečných amerických lokálů. Jsem přesvědčen, že těch pár desítek buštěhraďáků, kteří se přišli podívat, nelitovalo. Některé dokonce soulové a bluesové rytmy přiměly k tanci. Hudebníci v sýpce. Foto Jaroslav Pergl (Zapsal Jaroslav Pergl) Čerstvý vítr vane jak jinak než ze sýpky Když jsem dostal pozvánku s textem Zveme Vás na výstavu výtvarných prací, fotek a mnoho dalšího s podpisem několika mladých děvčat, docela jsem váhal. Kryla se totiž s besedou o bioplynové stanici, která se konala ve stejnou dobu, ale na druhém konci Buštěhradu. Výtvarné umění a mladá děvčata dostala přednost. A nelitoval jsem. Když jsem zjistil, že celou akci si mladí výtvarníci (zhruba do 15ti let) připravili a zorganizovali sami, nevěřil jsem vlastním očím. Přivítání, představení umělců, uvedení videoprojekce a vůbec všech artefaktů zde vystavených mne velice potěšilo. Představeny zde byly výtvory z různých oborů umělecké činnosti. Keramika, fotografie, kresby i obrazy, návrhy oděvů i ušité modely. Součástí výstavy byla i projekce krátkých filmů, které o sobě a svém městě mladí umělci pod vedením p. učitele Sejkory natočili. Za uspořádání celé akce mladým umělcům poděkovala Veronika Richterová, již renomovaná umělkyně v oboru Pet-artu. Vyslovila přání, že by se z této akce mohla stát tradice Buštěhradského salonu. To není špatná myšlenka. Za čas se ukáže, která jména budeme i v budoucnu vídat na stále významnějších vernisážích. Já za sebe a kulturní komisi cítím povinnost poděkovat Evě Pleslové a Víťovi Helískovi, že na takovéto aktivity zapůjčí prostory a ještě připraví pohoštění. Ukázalo se, že moje původní volba, dát přednost čerstvému větru mladých umělců před již teď zapáchající bioplynkou, byla správná. Pokud se nám bude dařit vychovávat takovouhle mládež, o budoucnost se bát nemusíme. (zapsal Jaroslav Pergl) 2 0 1 2, Č Í S LO 0 The furnitures. Foto Jaroslav Pergl Mládí v kultuře Buštěhradu. Foto Jaroslav Pergl Výstava. Foto Jaroslav Pergl ST R A N A 9
Celodenní výlet Liščat do Žlutic. Ve čtvrtek 12.7. vyrazil náš oddíl Liščat na celodenní výlet do Žlutic. Z tábora jsme vyšli po ranním nástupu a hned bylo jasné, že počasí moc nevyšlo. Střídaly se nám intervaly deště a chladného prudkého větru s intervaly, kdy najednou vysvitlo mezi mraky sluníčko a člověku bylo při pochodování horko. V jednu chvíli vedoucí veleli pláštěnky nasadit! a v druhou chvíli přiskákal jeden človíček za druhým s dotazem, jestli si už pláštěnku sundat může, případně, jestli bude ještě pršet. Děti byly vybaveny správnou skautskou svačinou a pitím, kterou jsme snědli hned při první zastávce na lesní cestě za dřevěnou lávkou. Po cestě jsme si i zpívali z mého zběžného průzkumu dětského repertoáru byla patrně nejznámější písnička Tři kříže, která se také objevila mezi jinými písněmi při dvou večerních táborácích. Některé děti se po cestě stále loudaly, proto byl tento problém vyřešen hrozbou kopřiv vedoucích, kteří děti ze zadu popoháněli. Zastrašení vydrželo docela dlouho a až do Žlutic jsem opozdilce nijak moc nevnímal. Ve Žluticích se Liščata setkala s Medvídky a spolu jsme vyrazili do místních katakomb. Byla to sklepení, která později sloužila v případě útoku na město jako únikové cesty a kryty. Měšťané měli v chladných sklepech uložené zásoby, ale v případě nebezpečí nesměli topit, aby nebyli prozrazeni dýmem. V podzemních prostorách se také nachází jakési divadélko, které ovšem podle paní průvodkyně neplní kvůli těmto chladným teplotám a vlhku svou funkci. Ovšem, objevily se mezi námi i takové chytré názory, že by prostory lidé svým dechem a frekvencí návštěv vytopili, ale na co lézt do podzemí a nabalovat se do bund, když si občané můžou jednou za rok zajít např. na proslulé Žlutické divadelní léto do místního domu kultury. Děti v muzeu podzemí také získaly suvenýry jako např. pohlednice a informační letáky. Když jsme vyšli ven, Liščata zamířila do restaurace, kde si dala hranolky a kroketky. Poté jsme se rozdělili na holky a kluky a vyrazili přes trafiku (deník Sport) a nakouknutí do kostela k supermarketu, kde si děti koupily nějaké sladkosti bez čokolády, aby se neumazaly. Směrem ke kašně jsme si koupili točenou melounovo-vanilkovou zmrzlinu a já poštovní známku. Do půli cesty zpět jsme dojeli autobusem a zbytek došli. Liščata byla příjemně unavená a já jsem byl rád, že jsem zažil pěkný výlet a vůbec byl na tak skvělém skautském táboře. (zapsal Jiří Janouškovec ml.) Nahlédnutí pod táborovou pokličku 2012 To ticho.. Ten klid... Kde všichni jsou? Napínám uši, jestli zaslechnu křik a smích dětí, ale neslyším nic. Jen jednou za čas projede kolem nějaké auto. Auto? I tento zvuk je tak divný. Nezbláznila jsem se. Jen jsem se vrátila po téměř třech týdnech z našeho úžasného skautského tábora v Sovoluskách, kde kolem mě bylo neustále více jak sto lidí. Je to podobné, jako když přijedete domů třeba z koncertu Kabátů a píská vám v uších z toho náhlého ticha. Pomalu se učím zase používat vypínače a vidličku s nožem, o splachovadle ani nemluvím. Vypadá to, jako bych přijela z konce světa, kde nic nebylo. A přece tam bylo všechno, co potřebujete ke štěstí. Nádherná příroda, dětský smích, skvělá parta lidí. Těch pár týdnů uteklo mrknutím oka a zůstaly nám na ně krásné vzpomínky. Smysl pro humor nechyběl nikomu. Od smíchu jsme byli unavení asi nejvíce. Děti jsou vynalézavé a vedoucí s nimi celkem dobře drželi krok. Jen málokdo udržel vážnou tvář, když se z Veselkova stanu stala spletitá síť, díky které musel spát u sousedky. Jen málokdo se nezasmál, když Klokanovi zmizel stan a objevil se na louce. Jen málokdo vydržel skrýt úsměv, když se děti vzájemně budily na noční hlídku a nechápavým rozespalcům četly seznam obchůzky. Jen málokdo zůstal vážný, když Herák jako dártvejdr (já moc těmto starwarsovským názvům nerozumím) sundával vlajku ze stožáru pouhým ukázáním ruky... Jen málokdo... Jen málokdo by se tam nechtěl vrátit zpátky. Liščata v půli cesty, obec Ratiboř. Foto Eliška Hrabinová STRANA 10
Mohla bych vyprávět na dalších mnoha řádkách, co všechno se dá na takovém táboře zažít, ale kdo nebyl účastníkem, těžko si k tomu dovede dosadit emoce, které k tomu patří. Marně přemýšlím, jestli jsem záměrně nevynechala něco, co by malebný pohled na tábor kazilo, ale ne. Skutečně to byl skvělý tábor plný her, veselých okamžiků, ohňů, písniček při kytarách a také plný nejrůznějšího počasí. Tímto článkem jsem vám chtěla alespoň malinko přiblížit nádhernou atmosféru tábora. Tábora, který rádi připravíme i pro rok nadcházející. Už teď začínáme všichni pomalu odpočítávat, za jak dlouho bude odjezd na Střelu 2013. Mějte i vy nádherné zážitky z prázdnin a dovolených a přeji vám krásný zbytek léta! (zapsala Eliška Hrabinová) Restaurant U Bečvářů Žižkova 218, Buštěhrad +420 605 308 889 www.ubecvaru.cz Otvírací doba Po - Ne 11:00-22:00 Česká kuchyně, steaky, těstoviny Polední menu 59,- Kč restaurant.ubecvaru@gmail.com Svatby, rauty, narozeninové oslavy, grilování 220 míst Gambrinus 10, Plzeň 12 Velkopopovický tmavý Kozel 10 Plzeňský Master polotmavý 13 Svijanský Máz 11 Staropramen Lemon Staropramen Grep Sudové víno STRANA 11
Dny otevřených dveří v Pelíšku Prázdniny jsou u konce a nový školní rok už stojí za dveřmi a to i za dveřmi rodinného centra Buštěhradský pelíšek, kde již 3.9.2012 začíná pravidelný program. Pondělní dopolední volná herna a odpolední herna, v rámci které se můžete zapojit do Výtvarného kouzlení, které začíná 10.9.2012. Úterní dopolední cvičení maminek s dětmi od 1 do 3 let a návazná volná dopolední herna (cvičení začíná 11.9.2012). A úterní odpolední Cvičení s Luckou, samostatné cvičení dětí od 3 do 6 let bez rodičů, v prostorách Brány zdraví, Revoluční 494, které také začíná 11.9.2012. Středeční dopolední kurzy angličtiny ve třech úrovních znalosti, se zajištěným hlídáním dětí, které začnou 12.9.2012. A středeční odpolední volná i tematická herna. Od 12.9.2012 bude také každou středu odpoledne pokračovat bezplatná psychologická poradna Mgr. Kateřiny Beerové. Čtvrteční dopolední i odpolední kurzy hudební školičky Yamaha, které začnou 27.9.2012. A také čtvrteční předpolední cvičení Pilates s možností hlídání dětí, které začína 13.9.2012. Podrobnější informace můžete nalézt na www.mcpelisek.cz a na pelíškovských plakátech, vyvěšených na tradičních místech či na telefonu 739 771 706. Prvních čtrnáct dní v září budou v Buštěhradském pelíšku dny otevřených dveří.přijďte se podívat. Kromě pravidelného programu se můžete těšit také na spoustu dalších akcí, výletů, pohádek, koncertů, školení a vzdělávacích seminářů, večerních výtvarných dílen pro dospělé a dalších, které můžete sledovat na webových stránkách RC Pelíšek - www.mcpelisek.cz První velká akce, kterou připravilo Rodinné centrum ve spolupráci s Kulturní komisí města Buštěhrad, se bude konat již 9.9.2012 v Zámecké sýpce, Kladenská 332 (u Zámecké vinotéky). Vernisáž výstavy Buštěhradský zámek očima dětí, která začne ve 14:30 a druhý koncert z cyklu Rodinné koncerty aneb společně na jednom podiu, jehož začátek bude v 17:15. Vystoupí skupiny Rivefall a Groove inn. K pestrému doprovodnému programu bude patřit i divadelní představení pro děti od 15:00, výtvarné dílny pro děti i dospělé či bohaté občerstvení. Vstupné je dobrovolné. Akci finančně podpořili Nadace život umělce, Robert Oplt-4444, Kulturní komise města Buštěhrad, Švestkovic zahradnictví Kladno, Dr.Oetker a Potraviny U školy. Všichni jste srdečně zváni! Další akce v Buštěhradě Kulturní komise, ve snaze navázat na tradici zdejšího posvícení, chtěla spojit dvě akce na jednom místě. Jarmark na hrázi a posvícení tradičně na náměstí. Děti by si užili atrakcí a rodiče by při té příležitosti navštívili stánky. Vše spojené procházkou kolem rybníka. Jelikož posvícenské atrakce budou z rozhodnutí paní starostky na hřišti, pořádání jarmarku ve stejný termín ztratilo význam. Lidé by stěží navštívili obě akce, každou na jiném konci města. Zveme Vás proto na Jarmark na Babkách, který se uskuteční v neděli 22. 9. 2012. V posledním týdnu měsíce září také chceme místním občanům představit putovní výstavu starých fotografií BOHEMIA MIA z doby pobytu italských vysídlenců z oblasti Walle di Ledro do Čech během 1. světové války. Výstava je putovní a přesouvá se po obcích, které podepsaly smlouvu o spolupráci. (za kulturní výbor Jaroslav Pergl) VÍTE, ŽE Víte, že v červnu letošního roku Stezka historií Buštěhradu poněkud v tichosti oslavila kulatých deset let? Přípravné práce začaly na podzim roku 2001, kdy také občanské sdružení Buštěhrad sobě připravilo projekt, na jehož základě pak Open Society Fund Praha poskytl padesátitisícový grant na realizaci záměru pod tématem Revitalizace kulturního dědictví z iniciativy komunity. Tato dotace posloužila zejména pro nákup materiálu na výrobu tabulek jednotlivých zastavení a velké informační tabule a pro přípravu a vydání související odborné brožury. Za to, že se tato, dosud zřejmě nejvýznamnější turistická atraktivita (samozřejmě vedle důležitého Buštěhradského muzea Oty Pavla u Rotta a staré zástavby jako takové!) v krátkém čase realizovala, vděčí město nejen členům zmíněného sdružení, ale i paní učitelce Hruškové a tehdejším žákům ZUŠ, kteří připravili nádherné a originální tabulky k pětadvaceti zastávkám stezky, manželům Stolzovým za odbornou přípravu všech textů a sestavení doprovodné publikace, ale i mnoha dalším lidem, kteří tomuto záměru věnovali svůj volný čas a energii. Oficiální otevření stezky se uskutečnilo dne 22. června 2002. Slavnost byla zahájena v sále ZUŠ projevy významných hostů kronikářky Věnceslavy Cachové, archeologa Tomáše Durdíka, historika Zdeňka Kuchyňky a architekta Václav Girsy. Byla také otevřena výstava s archeologickými STRANA 12
nálezy v Buštěhradě, kterou připravili Dana a Daniel Stolzovi. Odhalení hlavní informační tabule uvedl Smíšený pěvecký sbor Buštěhrad a v areálu Starého hradu vystoupil i americký Chesapeake Youth Symphony Orchestra z Marylandu a konal se i slavnostní koncert v buštěhradském kostele. Procházela se celá trasa stezky a k dispozici byly odborné brožury a plánky. Desáté výročí otevření Stezky historií Buštěhradu však připomíná také to, že by mělo město investovat do opravy jednotlivých zastavení, která poškodil zub času i nenechavé ruce vandalů. Byla by škoda, teď když se trochu rozplývá vidina dokončení opravy buštěhradského zámku, aby toto významné dílo obětavých Buštěhraďanů a ojedinělé turistické lákadlo (v anketě v Průvodci naučných stezek v Praze a středních Čechách dostala naše stezka čtyři z možných pěti bodů kvalitativního hodnocení) bylo zapomenuto. Byla by také pochopitelně škoda, kdyby se SHB jakkoliv krčila jaksi ve stínu, třeba propagací povrchních environmentálních aktivit, jakými byla nedávno poněkud zbrklá výstavba nehezkých a místy i matoucích tabulí takzvané naučné stezky od Agendy 21. (zapsal Jiří Blesk) CTENÁRI ˇ ˇ NÁM PÍŠÍ Vzpomínka na záchranu buštěhradského zámku Začátek snahy o záchranu zámku lze položit do roku 2002. Spolu s přáteli jsme zaznamenali smutný stav zámku a říkali si, že by to chtělo něco s ním dělat. Možnosti se naskytly po volbách roku 2002, kdy přišli na radnici noví lidé. Podařilo se je přesvědčit o důležitosti získání zámku. To se pak jako zázrakem opravdu uskutečnilo město jako jediný zájemce koupilo zámek v dražbě, o které se díky velkému štěstí náhodou dozvědělo den předem. Všichni zastupitelé se na koupi vzácně shodli, jediná proti byla paní starostka. Všem je jasné, že oprava zámku bude běh na dlouhou trať, avšak považují to pro město za historický okamžik. Píše se červen roku 2003 a město Buštěhrad se právě stalo hrdým majitelem buštěhradského zámku. Slovo hrdým je ovšem nutné použít s vědomím všech kladů i záporů. Na jedné straně se podařilo získat nejzajímavější a nejcennější objekt, který ve městě je, který může znamenat obrovský přínos do budoucna, na druhé straně je však zámek neuvěřitelně zpustlý, zdevastovaný vandaly, na mnoha místech do něj zatéká. Nejhrozivější je obrovská díra ve střeše přímo nad hlavním sálem. Zatékáním zde uhnila zhlaví trámů a část krovu se propadla do sálu. S ním se zřítil i strop, a nenávratně tak zmizely cenné fresky, které se na něm (byť v posledních desetiletích zabílené) zřejmě nacházely. Silným nárazem se zřítila téměř celá jedna boční příčná zeď sálu, padající masy kamene prorazily stropy a klenby spodních pater a propadly se až do přízemí. Kus hlavní římsy se utrhl a ssebou strhl kamenný balkon včetně barokní sochařské výzdoby. Pan místostarosta Nový tehdy řekl: Koupili jsme vám zámek, tak se starejte! Začínáme se tedy spolu s mým otcem Prof. Girsou (architektem a odborníkem v oboru památek) - starat. Vodíme na zámek památkáře z Kraje i z Národního Památkového Ústavu, úředníky z Ministerstva kultury, různé experty. Orodujeme za zámek s cílem získat finanční podporu na všemožných místech. Již na podzim se v rekordním čase podaří sehnat malou dotaci na provizorní zajištění střech. Díky naší aktivitě i odbornému renomé a dobrému jménu mého otce jednají všechny instituce vstřícně a slibují pomoc. Nadšení jsou i jindy obávaní památkáři. Vytváříme prvotní koncepci obnovy zámku, poté projekt záchrany, pomocí něhož se v následujících letech podaří sehnat mnoho milionů Kč dotací. Úkolem č. 1 je zajištění havárie v propadlém sále. Vypadá to zde jako ve válečném filmu pozvaný statik konstatuje, že sem nesmí nikdo lézt ani se toho dotýkat, protože se to každou chvíli může zřítit. Jak to tedy máme zajistit? Kdo bude takový sebevrah a ujme se toho? Oprava vybočuje z obvyklého rejstříku nabídek stavebních firem. Zprvu to vypadá, že konstrukce se bude muset nějak zafixovat zvenku, pomocí jeřábů a složité techniky. Odhadované náklady několik desítek milionů Kč. Nakonec přichází firma Jiřího Haniše z Českého Krumlova (na kontě má mimo jiné rekonstrukci slavné českokrumlovské malované věže, a především zkušenosti se zajištěním podobné i když menší havárie v klášteře ve Vyšším Brodě). Navrhne postup daleko jednodušší. Firma postupně buduje podpůrné lešení od přízemí přes několik pater až do úrovně krovu. Práce probíhají za tuhé zimy roku 2004, mrazy střídá obleva, shora občas padají kusy trámů i zdiva. Chlapi mají na stavbě klec s kanárem (jako na šachtě!), kdyby se to prý začalo řítit, pták je včas varuje. Les lešení roste. Když se dostanou až nahoru, zjistí, že poslední dva trámy, na kterých krov visí, mají konzistenci perníku konstrukce je poté stažena ocelovými táhly a situace konečně pod kontrolou. Po dvou měsících je operace hotova a všichni si oddechnou. Otec později přiznává, že ty dva měsíce skoro nespal. Kdyby se věc nepodařila, propadla by se nejspíš celá střední část zámku. Takto je měs- STRANA 13
tu zřejmě ušetřeno několik desítek milionů Kč (1. etapa opravy střední části stála cca 4 mil. Kč). Přitom se navíc podařilo zachovat maximum z cenného barokního krovu. V podobném duchu a v úzké součinnosti s památkáři a s dodržováním zásad památkové péče pro podobné práce jsou v dalších letech postupně příkladně opravovány krovy a střechy na celém zámku. V roce 2010 pak převezme tři čtvrtiny zámku Středočeský kraj a do hry vstupují noví projektanti propojení s hejtmanem Rathem. Město si pro své potřeby ponechá pouze západní křídlo, kde pokračuje s rekonstrukcí. V roce 2012 napíše redaktor Lidovek při honbě za novými senzačními detaily kauzy pana Ratha, ovlivněn spekulací někoho chytrého, že oprava krovu a střechy byla ošizená a asi při ní zmizely miliony Kč V roce 2012 se pracovník města, který dostal zámek na starosti, na stavbě rozčiluje, co je to za barabiznu, kterou jim byl čert dlužen, že to prý není žádná památka a mělo se to zbourat. Nezbývá, než doufat, že když toho zámek tolik přečkal, dostane se mu opět zasloužené péče, současné vedeni města si snad také uvědomí svoji zodpovědnost, a dobře nastartovaná akce se opět stane jedním z prvořadých zájmů města vždyť k dokončení západního křídla v porovnání s tím, co se již udělalo - mnoho neschází. Stav zámeckého sálu v roce 2003. Foto Daniela Javorčeková (zapsala Daniela Javorčeková) Letem buštěhradským světem i internetem Konečně byly zodpovězeny i dubnové dotazy na elektronickou podatelnu města, takže tvrzení paní starostky (na veřejném zasedání 25. 6.), že jsou problémy s výpočetní technikou, byla zřejmě jen výmluva, protože o IT-systém městského úřadu se pravidelně stará firma paní Aleny Haušildové z Velkého Přítočna (za měsíční paušál), žádné závady se neobjevily a elektronická podatelna fungovala normálně (všechny zaslané dotazy jsou zapsány do knihy, očíslovány, vytištěny a předloženy starostce k dalšímu vyřizování) vyvěšený a náhle zmizelý Hromadný předpisný seznam dlužníků místních poplatků, jehož zveřejňování (tedy i to na naší úřední desce z počátku června) považuje Úřad pro ochranu osobních údajů za nátlakové jednání, kterým jsou porušována ustanovení č. 10 Listiny základních práv a svobod, považuje vedení města jednoduše za prostředek, jak doručit dlužníkům informaci o vedené pohledávce přestože si pan místostarosta Oplt postěžoval občanům na květnovém veřejném zasedání MZ, kterak musí doprovázet na zámek spoustu novinářů a odpovídat na spoustu dotazů, v oficiální odpovědi se tvrdí, že nikdo a nikomu neposkytl rozhovor na téma střecha zámku, takže materiály a fotky ke svému hanlivému článku do Lidovek musel sehnat lstivý redaktor Kedroň nějakým podloudným způsobem byla schválena další verze jednacího řádu zasedání zastupitelstva, ale na webu města je stále verze s podpisem zesnulého starosty Dütsche zato na webu chybí rozpočet města na letošní rok diskutované řešení nebezpečné křižovatky u hřbitova prý mají rozpracováno kladenský magistrát, policie a KSUS-ka, ale žádné prostředky na to kraj vyčleněny nemá, plánován je prý kruhový objezd, přestože město má již od roku 2010 na řešení tohoto místa zpracovaný projekt podivné termíny kolem zadání a otevírání nabídek na opravu střechy ve škole (nad budoucí školkou) si prý vyžádala havarijní situace, zakázku za 371433 koruny získala známá pokrývačská firma z Hřebče a realizovala ji během deseti dnů proslýchá se, že firmě realizující obnovu zámeckého parku docházejí peníze, tak se snad najdou, abychom tam konečně mohli na procházku objevila se nová verze Buštěhradského zpravodaje, redakční rada o něm nerozhoduje, vše řeší koordinátorka paní Novotná, avízované prázdninové dvojčíslo vyšlo dvanáctistránkové, tak se původně plánované šestnác- STRANA 14
tistránkové optimum pro normální neprázdninové číslo poněkud smrsklo, ale co šetří se všude je s podivem, že se v nové verzi BZ neobjevila jediná reklama, přestože pan Šimon sliboval inzerenty na rozjezd, toto barevné prázdninové dvojčíslo tedy pravděpodobně nebude levnější než původní černobílá verze BZ, jak sliboval jako majitel firmy Aria Press Czech s.r.o., která nový BZ vytiskla jako zázrakem se na městském webu objevila elektronická podoba nejnovějšího čísla zpravodaje, ačkoliv sběratelé a čtenáři volají již dlouho neúspěšně po předchozích číslech z letošního roku, tak lze očekávat obvinění, že za zdržení nese odpovědnost bývalá redakce objevil se také nový ceník inzerce v BZ, přestože o něm kupodivu zastupitelstvo ještě nehlasovalo vedle bývalé zubní ordinace nabízí město k pronájmu i dolní rybník, a přestože občané žádali, aby město zveřejnilo podmínky, není na úřední desce nic než suché oznámení, takže, chcete-li si postavit rozmarnou plovárnu, budete muset na úřad v Buštěhradě není nikde žádný aktuální orientační plán města, takže návštěvníci většinou bloudí nebo se snaží najít něco v nečitelných reliktech z minulého století, protože i u budovy městského úřadu najdou místo toho jen trochu zbytečný pestrobarevný plán Regionu údolí Lidického potoka podle slov místostarosty je připravena inventarizace veřejné zeleně a bude se rozhodovat o kácení, zájemci o tuto tématiku by neměli vynechat zasedání MZ, kde se o tom rozhodne, otázkou je, zda se v podkladech objevila i Studie regenerace systému veřejné zeleně města Buštěhrad, na kterou město v roce 2008 žádalo od revolvingového fondu MŽPČR zhruba půlmiliónovou dotaci a zaplatilo nemalé prostředky poradenské firmě, tam byl podrobný průzkum buštěhradské zeleně jistě zpracován v tomto rámci byl na veřejném zasedání jedním občanem vznesen návrh na kácení aleje k Lidicím, protože se prý jedná o přestárlé a nebezpečné stromy, doufejme, že se před takovým rozhodováním objeví mezi těmi staroušky nové sazenice. (zapsal Jiří Blesk dne 21. 7.) Přehled kulturních představení Památníku Lidice připravovaných v rámci Lidických zimních večerů 9. 10. 2012 od 18 hod. Křeslo pro Václava Hudečka večerem provází ředitel Památníku Lidice. V rámci večera bude pokřtěna kniha Přemysla Veverky Jdou do nebe 15. 10. 2012 od 18 hod. Křeslo pro Vladimíra Remka večerem provází Robert Tamchyna, klavír Marcel Javorček 22. 10. 2012 od 18 hod. Křeslo pro Terezu Kostkovou večerem provází Jan Mikeš, klavír Marcel Javorček 31. 10. 2012 od 18 hod. Křeslo pro Jana Rosáka večerem provází Robert Tamchyna, klavír Marcel Javorček 6. 11. 2012 od 18 hod. Scarlatti versus Shakespeare komponovaný pořad pro sólový soprán, trubku, recitaci a continuo soprán Štěpánka Heřmánková, trubka Miroslav Laštovka umělecký přednes Alfred Strejček 15. 11. 2012 od 18 hod. Křeslo pro Báru Hrzánovou večerem provází Robert Tamchyna, klavír Martin Fila 22. 11. 2012 od 18 hod. Křeslo pro Jiřího Krytináře večerem provází Jan Mikeš, klavír Marcela Javorček 26. 11. 2012 od 18 hod. Literární pořad o Vladislavu Vančurovi Účinkují: Oldřich Vlček a Boris Krajný klavírní doprovod 29. 11. 2012 od 18 hod. Křeslo pro Antonii Hegerlíkovou večerem provází Jiří Vaníček, klavír Marcel Javorček Vstupenky a předplatné na kulturní akce je možno zakoupit v recepci Lidické galerie cena vstupného je 80,- Kč pokud není uvedeno jinak; cena předplatného je 800,- Kč s platností do 03/2013, místa je nutno rezervovat 3 dny před představením změna programu vyhrazena kontakt: Památník Lidice, Tokajická 152, 273 54 Lidice; tel: 312253063, 312253702 e-mail: lidice@lidice-memorial.cz www.lidice-memorial.cz STRANA 15
Vydavatel: Občanské sdružení Buštěhradské fórum www.bustehradskeforum.cz Odpovědný koordinátor: Ing. Jiří Janouškovec bustehradskelisty@seznam.cz Redakční rada: Jiří Blesk, Ing. Jiří Janouškovec, Ing. Arch. Daniela Javorčeková, Ing. Jitka Müllerová, Jaroslav Pergl Design a grafika: Michal Fiala a Dana Stolzová Uveřejněné příspěvky nemusí vyjadřovat stanovisko vydavatele a redakční rady. Nevyžádané rukopisy se nevracejí. Tisk: Kočka Slaný Cena zdarma STRANA 16